Telefonické zprávy „Nár. Listů.

Po demisi českých miniskrů. Z Vídně, 26. října. Min. předseda baron Beck má slovo. Nikoli ve sněmovně, kde vzhledem na demisi dra. Fořta, jehožto re- sort má největší prostor při rakousko- uherském vyrovnání, nechce nyn žádný odborný ministr připrvním čtení rakousko-uherského vyrov- nání promluvit, ale při řešení krise na českém křídle svého kabinetu, která nemůže býti považována jenom za krisi částečnou, protože, ať se říká, co se říká, kabinet baron Becka a kabinet cislajtánský vůbec jest na- dále bez Čechů nemožným. Takový jest alespoň úspěch mladočeské delegace, na kterou si troufá kde kdo, že vymohla nám v korunní radě nejen místa, nýbrž také místa zabezpečená. Baron Beck má sice dnes uherské hosty dra. We- kerla a soudruhy, kteří přišli na společné konference o delegačním úvěru a kteří tu zů- stanou také zejtra, bar. Beck však musí býti již rozhodnut, jak naložiti s žádostí obou českých ministrů za propu- štěnou. Minimem, co udělá, jest, že písemně uvědomí panovníka o žádosti tě. Protože stav císařův nedovoluje ještě, aby bar. Beck k němu přišel na referát, zůstane při písemním sdělení. »Frdbl.« oznamuje patrně na základě vlád- ních informací: »V parlamentních kruzích soudí se, že rozhodnutí o žádosti če- ských ministrů nestane se ve dnech nejblíže příštích. Nemůže býti ještě řečeno, v kterém smyslu rozřešení se stane. Avšak dle všeobecných disposic jest dů- vodná naděje, že situuce se ještě více nezostří a že bude záhy možno nesnáze spořá- dati způsobem uspokojivým.«

Dr. Fořt o příčinách demise. Z Vídně, 26. října. Dr. Fořt vyložil re- daktoru »N. Wr. Tgbl.« příčinu demise dra. Pacáka a své vlastní způsobem, který ve všech detailech se kryje s tím, co jsme posledních dnech oznámiti české veřejnosti po- važovali za svoji povinnost: »Hned po volbách do říšské rady,« pravil dosavadní ministr ob- chodu, »bylo dru. Pacákovi a mně vidno, že zjednati si musíme jasno ve příčině postavení českých stran k vládě a samozřejmě také k nám. My, ministři, jsme naléhali, my jsme ustavičně usi- lovali, abychom přiměli strany k upřímnéroz- pravě. V prvních dnech parlamentu nebylo, žel, na žádné straně ochoty vyjas- niti situaci, takže nám při nejlepší vůl nezbylo, než vyčkávati. Pochopitelným způso- bem nemohli jsme se nikterak rozhodnouti, jelikož byl úmysl podniknouti za prázdnin letních pokus o semknuti všech českých stran k jednolitému svazu. Všechno čekalo na toto semknutí. Ale snahy neměly žádoucího výsledku, což jsme několikráte konstatovati musili s největším po- litováním.

Sloučení českých stran na základě jednot- ného programu považoval jsem já za jedi- nou možnou taktiku nynější naší delegace v parlamentě, má-li se tam uplatniti. Od prvopočátku měli jsme úmysl, jakmile dohodnou se české strany na společném programu, dáti k disposici svoje portefeuilly, aby nový klub dle změněných poměrů nezaujatě vy- slal do kabinetu důvěrniky svě, kterými ve vládě zastoupen býti si přeje. Demise mého kolegy dra. Pacáka a demise moje byla jistojisto u pro každý případ, jakkoli jsme mohli doufat, že podána bude formou takovou, že hned po našem odchodu budou pohotově ustanoveni důvěrníci noví, aby nás vystří- dali. Dosavadní snahy o semknutí všech českých stran na základě jednotné myšlenky, zůstaly dosud marny, jakkoli jsme horlivě pracovali k tomu, aby se tohoto cíle dosáhlo. Jeli kož však svaz nebyl zjednán, jelikož vy- jednávání po té stránce vedené bylo jako dřive do krajní miry svízelným, byli jsme, můj kolega dr. Pacák a též já, donuceni podati demisi, jsouce vedeni myšlenkou, že snad uklizením osobních momentů stane se nezbytné spojení poslanců českých sna d- nější m.

Nejsme si vědomi žádné viny, jako bychom nebyli snad užili všech prostředků, jež mohly přispěti k žádoucímu sjednocení poslanců če- ských. Ježto tyto snahy dosud nikterak nepo- kročily, chceme my, poněvadž jest snad mož- nost, že jsme svojí funkcí ministerskou byli na závadu sjednocení poslanců českých, tento kámen ukliditi s cesty a podati demisi. Demisí zjednává se nová situace, která s nad učiní sjednocení možným, pro- tože osobních příčin nyní již není. Soudím, že toliko spojení všech českých stran přinésti může národu českému úspěchy, kdežto postup rozdě- lený, rozdrobenost a snad dokonce vzájemné se potírání českých stran musí přinésti jenom čet- ná zklamání. Po hotovém sjednocení většina společného klubu může určiti politiku, kterou považuje za účelnou, může vyslati do kabinetu důvěrníky, k nimž má důvěru, anebo přerušiti styky s vládou. Volbami do říšské rady byl po- měr sil posunut. Nová většina nechať určí poli- tiku českou! Avšak bylo by věcí neblahou, kdy- by potrvaly nejasnost a nesvornost. Nechať se nyní český klub spojí, nechať určí politiku, kta- rou chtějí zastupovati, nechať rozhodnou, jsou-l ochotni vládu podporovati či nic. Sjednocení českých stran státi se musí, solidarita musí býti zjednána ve příčině progra- mu, který vládu podporuje, buď který jest vy- čkávavý, nebo který jest oposiční. Aby tato jasnost byla zjednána, aby ani dru. Pacákovi ani mně nemohla býti činěna nikdy výčitka, jakoby ohledy osobní byly za- bránily svobodnému odhodlání, podali jsme de- misi a uvolnili jsme dráhu.“

Německý hlas o demisi. Z Vídně, 26. října. »N. Wr. Tgbl.« píše o demisi českých ministrů na místě čelném: Čeští agrárníci a česká katolická skupina ne mohli se odhodlati mladočeské ministry veřejně podporovat, ale zároveň zdráhali se přijati por- tefeuil. Chtějí míti příjemnou roli lidí nezodpo- vědných a Mladočechové jsou následkem toho nuceni učiniti tabulam rasam, uvolniti cestu, k uzdravení chopen nůž chirurga. Se stanoviska svobodomyslného nemůže býti Mladočechům či- něna výtka, že k záchraně budoucí své posice v českém svazu odvodili poslední důsledky z nynějších poměrů, neboť nyní musí konečně dojíti k zřejmému rozkladu mezi českými stra- nami a protože Mladočeši nejsou frakci, s kterou se nemusí počítat, může státi se pokus o nové sešikování českých stran, ve kterém element pokrokový nebyl by zatlačen oněmi, kdož domnívají se, že dnes konservatismus má slova jenom tehda, hledí-li nazpět. Veliká otázka, o kterou jde, jest, jak Mlado- češi, jak ostatní české strany užijí svobody, která nyní jest jim darována, když pp. dr. Pacák a dr. Fořt odloží ministerskou uni- formu. Demisí českých ministrů nestalo se ještě nic pro pokoj a pořádek v kabinetě. Pro žádnou jinou stranu není příčiny ani nejmenší, aby za- notovala jásotný zpěv nad poraženým odpůrcem. Bar. Beck má jako vyjednavač slavnou minu- lost. Teď může opětně jím se osvědčit. Musí do české krise činně zasáhnout. Dr. Kramář do Prahy. Z Vídně, 26. října. Předseda klubu če- ského dr. Kramář odejel do Prahy ke schůzi národní strany svobodomyslné.

Císařova choroba. Z Vídně, 26. října. Dvorní rada prof. dr. Neusser učinil zde včera večer poslední návštěvu císaři. V tom spatřuje se nejuspokoji- vější příznak pokračující rekonvalescence. Pro- tože spánek mocnáře jest nyní jenom málo ru- šen, jest panovník čil a dobré mysli. Toliko kašel mu působí chvílemi ještě nepříjemnosti, záchvaty však jsou řídší a slabší. Katar úplně mizí. Chrchle nezpůsobují žádných obtíží, sil jeho přibývá pomalu, protože také chuť k jídlu se pomalu vrací.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 26. října. (K. k.) »Wiener Ztg.« ozna- muje: Císař jmenoval mimořádného profesora dra. Václava hr. Gleispacha řádným profesorem ra- kouského práva trestního a trestního řízení na něme- cké universitě v Praze. Z francouzské sněmovny poslanců. Z Paříže, 25. října. (K. k.) (Dokončení.) Ministr vojenství Picguart odpírá nepříznivým výrokům generála Langloisa ve příčině dvouleté služby, jakož ř ve příčině jizdy ochranného vojska. Předstihujeme, pravil Picquart dále, vojsko německé, a co do počtu děl jsme jen málo za Německem. Pokud jde o strach před náblým vypovězením války a před vpádem, o kterém mluvil Langlois, náležejí tyto věci do oboru domněnek. Ministr končí projevem na děje, že sněmovna se připojí k jeho důvěře ve vo- jíny a důstojníky. (Pochvata.) Šněmovna při- jala pak téměř jednohlasně pozdviže- ním rukou jednací pořad posl. Ger- vaisa, ve kterém se vyslovuje důvěra, že vláda bude se snažiti uskutečnit opravy k hájení země nutné, a ve kterém se vyslovuje duvera v od- danost a sílu armády. Příští schůze v pondělí

Denní zprávy. Všeněmecká štvanice proti Mottlovu koncertu v Praze. Berlínské »Alld. Blätter« při- nášejí z Prahy tento dopis: K velikému podivení Němců v Praze skví se na zdejších návěstních sloupech od několika dnů ozná- mení,že Felix Mottl z Mnichova dirigovati bude ,Ceskou Filharmonii“ (uvedeno v originálu česky) tedy vy- sloveně český koncertní podnik (ceska jednota usw.), který vždycky jen česky ohlašuje. Jak fana- tickými Čechy tito »mezinárodní muzikanti« jsou, zkusil sám na sobě zesnulý norský skladatel Ed. Grieg, když se jednou svésti dal fanatickou českou hudební firmou »Mojmir Urbanek Praha und Leipzig« k tomu, aby při jednom zdejším českém koncertě spoluúčinkoval a vůči protigermánské ne- návisti, s jakou se tu proti němu vystoupilo, pro- hlásil: »Jednou a nikdy více!« Nechť se Felix Mottl rozpomene na oprávněnou bouři rozhořčení, jakou rozvířilo po celém nacionálním Německu pražské vystoupení Hanuše z Bülowů, kteráž ten- kráte vedla až k zákazu vystoupení Bülowa na královské hudební škole ve Vircpurku vydanému bavorskou vládou, když tam proti Bülowu chy- stány nacionální demonstrace. Nechť si Felix Mottl dobře rozváží, svědčí-li to o nacionálním něme- ckého umělce smyslu pro takt, prokázati (i když za to zvonivou mincí zaplacen bude) Čechům ochotu právě zde v Praze, kde starousedlé Němectvo tak brutálně jest znásilňováno, kde se netrpí žádný německý nárožní nápis a žádný německý štít na tramwayi, přes to, že Němci platí přes polovinu městských dávek. Opětný důkaz, že s Němci není možno žádné umělecké spolupůsobení, aniž by nevy- buchla u nich nesmiřitelná protičeská zášt. Ovšem nejsou všichni Němci na poli hudebním smýšlení pražského dopisovatele do říšskoněme- ckého všeněmeckého orgánu. Zvláště naši pražští.

Ti velmi laskavě přehlížejí spolupůsobení něme- ckého hudebního historika (který po případě nemusí býti přespříliš dalek dopisovateli do ber- línských »Alld. Blätter«) na pražské konserva- toři a tu Němci přece jen tak beze všeho ne- budou moci prohlásiti za německé hudební učeliště. Ovšem že také nepochybně pražští Všeněmci jsou někdy dosti zlomyslní, jejich tý- denník »Deutscher Volksbote« na př. před ne- dávnem vytkl ředitelství Městské opery vino- hradské s nejvážnější tváří na světě, že zařa- dílo do svého repertoáru operu německé ho skladatele Karla Weisse, což prý je loupež na německém majetku kulturním. Ale jinak i tito nesmiřitelní přimhuřují nápadně shovívavě oči k tomu, že dva němečtí malíři chystají se »pro- kázati fanatickým Čechům ochotu« a vstoupiti za profesory na českou akademii umění, třeba že se tomu Češi, ač pohříchu nikoli dost »fa- naticky« brání. Jde-li však Felix Mottl do Prahy dirigovat svou skladbu na českém koncertě, hrozí se mu boykotem celého národa něme- — Pocta. Dne 19. t. m. odevzdala deputace, se- stávající z okresního starosty p. J. Schütze jako před- sedy hospodářsko-průmyslového spolku v Kostelci n. Orl. a pokladníka p. okr. tajemníka R. Sehnoutky, p. M. Michálkovi, řediteli hospodářské školy v Kuklenách, za vynikající zásluhy o spolek a ze- mědělství na okrese, skvostný, umělecky provedený diplom čestného členství. — Při nadaci Jana Vokouna pro chudé ženy na Král. Vinohradech uprázdněno jest 20 míst nadačních, každé po 40 K. Chudé ženy, na Král. Vinohradech bydlící, podejte žádosti své městskému úřadu na Král. Vinohradech v podacím protokole č. dveří 4, v rad- nici městské, nejpozději do soboty dne 9, listo- padu 1907 v hodinách úřadních. Žádosti doloženy buďtež konskribním listem.

— Použil švakrovy knížky. Obuvnický pomocník Antonín Bína odcizil svému švakru Stanislavu Luke- šovi na Král. Vinohradech vkladní knížku vinohrad- ské záložny, vybral z ní 170 korun a peníze utratil. Včera byl pomocník zatčen a k trestnímu soudu do vazby dopraven. — Srážka se splašenými koňmi. Píše se nám: Dne 24. t. m. jel povoz slapského panství hraběte z Westphalenu, vezoucí členy okresního zastupitel- stva p. J. Šavrdu, nadlesního a p. K. Jarůška, ob- chodníka, ze schůze okresního zastupitelstva domu do Slap. Kol 7. hod. večerní, když blížili se k Sla- pům po nové svahem vedoucí silnici, splašili se po- jednou koně a v šíleném letu za večerní tmy řítil se povoz obcí dolů. Před hostincem pana Zajíčka srazili se s proti nim jedoucím povozem obvodního lékaře p. MUDra. F. Jandy, který spěchal k nemoc- nému do Štěchovic. Srážka byla hrozná. Oba ko- čáry se roztříštily, všichni čtyři koně váleli se zkr- vácení po silnici, pan dr. Janda a oba kočové po- raněni. Jen zázrakem druzí dva páni vyvázli bez po- hromy. Jak hrozná byla jízda, lze si představiti dle toho, že v domech kolem silnice ležících třásly se okna ano i nábytek jako při zemětřesení. Lidé za povozem úprkem běželi, ale hrozné katastrofě nikdo zabrániti nemohl. — Drobné místní zprávy. Na kázání P. Jemelky v Týnském chrámě na Starém městě pražském shro- máždílo se včera večer tak veliké množství lidí, že situace byla až nebezpečná. Vzduch byl tak dusný, že tři ženy omdlely a musely býti vyneseny z ko- stela, Kázání a rozchoč posluchačů skončily bez jakékoliv příhodv. — Zedník Antonín Křikava z čís. ckého.