3
masthead
10. ledna 1901
6
article
Ouido Bělský,
Ouido Bělský,
arebitekt a stavilel, v Praze III., čís. 557.
Volba koná se ve škole na Uhelném trhu
(obyod první) a ve škole v Masné ulici (obvod
druhý) od 9. hod. dopol. do 5. hodiny
odpolední.
Volební kanceláře »Staroměstského občan-
ského klubu« jsou v den volby v hotelu
»Platýz« a v restauraci p. Sochůrka »v Kop
mance«, kdež udíleji se po celý den volby po-
třebné pokyny i informace.
Za výbor
„Staroměstského občanského klubu v Praze
Julius Zikan,
Alex, Storeh,
t. č. m. starosta.
t. č. starosta.
MUDr. Josef Mazánel,
t. č. jednatel.
Ouido Bělský
Sochůrek
Kop
Julius Zikan
Alex
Storeh
MUDr
Mazánel
Praha
Masná ulice
staroměstský občanský klub
7
article
Spoluobčané!
Voličové novoměstští!
V době vážné, ano snad kritické jest ván
vykonati volbu za největší město tohoto králov
ství na radu říšskou.
Podepsaný klub voličů novoměstských p
dohodě s voličstvem, na veřejné schůzi svůj
souhlas projevivším, navrhuje vám za kandidáta
slovutného pana JUDra. Ferdinanda Pan
tůčka, radu zemského soudu v Praze.
V osobě tohoto kandidáta podařilo se na-
lézti muže neoblomného charakteru, vroucího
vlasteneckého citu a nezdolné energie a velkého
jak obecného tak i odborného vzdělání, vlast
ností tak vzáených, že můžeme s hrdostí patřit
ke svému kandidátu jako nadějné síle parla-
mentní.
Mužů takových jest v nastávajícím boj
našeho národa třeba, neboť nelze přehlédnouti,
že všichni posud rozhodující činitelé v této řis
stojí v táboře našim snahám státoprávním a ná-
rodním rozhodně nepřátelském. Dá se očekávati
že proti zástupcům, hájícím program národn
strany svobodomyslné, podniknut bude boj
vedený všim úsilím a vší moci, jaká jest po
ruce činitelům, jimž na tom záleží, aby spra-
vedlivý odpor českého národa proti posavadnímu
nezákonnému a nesnesitelnému stavu byl zlomen.
Musí proto přijíti na radu říšskou zástup-
cové naši dobře vyzbrojeni a to nejen svojl
schopností a odhodlaností, nýbrž i nadšenou
důvěrou svého volíčstva.
JUDr
Ferdinand
tůčko
zemský soud v Praga
8
article
Spolnobčané, buďle si proto vědomi, že
mohutným účastenstvím při volbě projevujete
souhlas s činností svého poselstva a že dodá-
váte jím jak odvahy svým zástupcům, tak že
jím mařite naděje nepřátel svého národa, že
ochabnete ve svém odporu a že pozbýváte dů
věry v konečné jeho vítězství.
Dostavte se tedy všichni dnes k osudí vo
lebnímu a budiž vás všech kandidátem pan
JUDr. Ferdinand Pantůček,
rada zemského soudu v Praze č. 498 —.
Klub voliči novoměstských v Praze.
Dr. Gabriel Blažek,
předseda.
Ferdinand Mellan, Dr. Karel Giroš,
místopředsedové.
Jan Červený,
jednatel.
P.T. pánům voličům malostranským.
Odvolávajíce se k provolání, vydanému
výkonným výborem národní strany svobodo-
myslné k volbám do říšské rady, dovolujeme
si vám v souhlasu s výkonným výborem
s důvěrníky malostranskými doporučiti co nej
vřeleji za kandidáta pro říšskou radu v kuri
městské, pana
Jana Kaftana,
laženýra a zemského poslance v Praze č. p. 329 —l.
Volba koná se dnes 10. ledna i prosím
vás, abyste se ji najisto zúčastnili a hlas svů
pro posavadního, dlouholetého a osvědčeného
poslance našeho pana Jana Kaft ana
odevzdali.
V Praze, dne 9. ledna 1901.
Za občanský klub na Malé straně:
Dr. Lad. Pinkas.
JUDr
Pantůček
doktor
Blažek
Mellan
Giroš
Červená
Kaftan
Jan Kaft
Lada
Pinkas
Praha
národní strana svoboda
9
article
Svobodomyslnému voličstvu
v Holešovicích -Bubnech-l
V poslední chvíli vybízíme všechny stou-
pence národní strany svobodomyslně bez rozdílu
stavu a povolání, aby hlasy své soustředili na
kandidátu naší strany, panu inž.
Janu Kaftanovi,
jehož vynikající způsobilost, svědomitost i horli-
vost při hájení zájmů národních, jakož i potřel
a prospěchů VII. části král. Prahy tolikráte po
zásluze byly uznány a oceněny.
Nechť nikdo neopomene k volbě se dosta
viti a pro tohoto našeho kandidáta hlasovati.
V Praze, dne 6. ledna 1901.
Řemeslnici a živnostnici
v Holešovicích a v Bubnech
P. T. pánům voličňm v Karlíně
a na Smíchově.
Občaně! Voličit
S pocíly hlubokého roztrpčení a u vědom
bezpřikladné křivdy na nás spáchané nastoupi
nároď český u výkon říšských voleb.
Že volby ty jsou předehrou velikého
možno rozhodného zápasu s Némci, jimž za
přízně času a různých činitelů jedná se o zdo-
lání nás pro budoucnost — víme všichni.
Panovačnost a naprostá nesmírlivost oproii
národu našemu semknula všechny politické
strany Němců v jediný útočný šik proti nám.
Tu káže nám vlastenecké svědomí, aby-
chom taktéž našli sebe sami ku společné shodě
a mohutnému obrannému postupu ve Vídni.
Proto zanechme osobních a místních diffe
renci!
Ing
Kaftan
Némec
Holešovice
Bubno
Praha
Karlín
Smíchov
Vídeň
Němec
10
article
Jen zájem a prospěch celého národa musí
býti heslem každého voliče.
To bylo příčinou, že v obci naší sdružily
se veškeré korporace a spolky, aby vám.
voličům městské kurie, doporučily za kandidáte
říšského poslanectví za město naše muže, jenž
svými obsáhlými vědomostmi a vzácnými zkuše-
nostmi na straně jedné, svou láskou k lidu če-
skému, z něhož byl vyšel, a svou poctivou pěč
o zájmy svých voličů, na straně druhé — po
dává bezpečnou záruku zdatnosti politického
zápasníka pro spravedlivou věc českou.
Mužem tím jest
JUDr. Josef Kaizl,
t. č. ve Vídlni.
Toť kandidát společné důvěry všech stran
v Karlině.
Proto budiž volba dnešní u výsledku svém
důstojným výrazem naší vzájemné shody a cel
kové svornostil
By volba ta v zájmu společného postupu
důstojné vyzněla, jest na vás, občané voliči, b
jste každý voličskou povinnost ve znamen
občanské svornosti v obei naší vykonal.
Na shledanou u volebního osudí.
Volebni výbor sdrnženýci národnicl stran.
JUDr
Kaizl
Karlin
11
article
Na Smíchov!
Na Smíchov!
Sociální demokraté, jichž jen
v továrně Ringhoffrově je několik set, zimničně
agitují pro svého kandídáta, red
Raušara. Rovněž i ostatní dělnictvo z téže to-
várny voleb se zúčastní a bude volit svého
kandidáta. Obě tyto strany doufají, že se jim
podaří způsobiti užší volbu. Spolehaji
že voličstvo ostatní, majíc za to, že vítězství
národního kandidáta dra. Kaizla je zajištěno.
voleb z pohodlnosti se zdrží a jim
tak k vítězství dopomůže.
Jest proto povinností kaž déhe
českého voliče smichovského, a by
i tentokráte každý povinnost svou
vykonal a hlasovací svůj l1stl ek
vyplnéný jmenem
dra. Josefa Kaizla ve Vídni
při volbě odevzdal.
Volební výbor sdružených národních strar
na Smichově.
Raušar
Kaizl
Smíchov
Vídeň
12
article
Volební kancelář klubu voličů novo
městských za příčinou dnešní volby řis
ského poslance za Nové město pražské nalez
se po celý den v restaurantu Šrytrově (Krásově)
nároží Jungmannovy a Lazarské ulice, kde bu
dou pp. voličům ochotně volební informace udl
leny. V poslední chvíli žádáme všechny vlaste-
necké voliče, aby dostavili se k volbě a svorně
hlasovali pro národního kandidáta, jímž jes
pan dr. Ferdinnnd Pantůček, rada
zemského soudu č. 498—II..
Ze Smíchova. Volební kanceláře pro volbu
dra. Kaizla v den volby se budou nalezati
pro ty voliče, kdož voliti budou ve škole v
Vitavské ulici — v plzeňské pivnici p. Janou
ského ve Švarcenbergově třídě a v hostincip
Josefa Šimáčka (vedle porážky), kdož volit
budou ve škole ve Smelanově ulici — v hoslinc
p. Příbaně na Jakubském námčstí. Tamtéž lze
sobě hlasovací listky vyměniti.
Páni voličové se upozorňují, že též volb
v III. kurii prodloužena jest o 1 hodinu; bude
se tedy voliti od 8. hod. ráno do 3. hodiny
odpoledne, a že jest nutno, aby každý volič p
odevzdání hlasovacího lístku svoji volební legiti-
maci dobře si pro případ užší volby uschoval
Šrytrův
Krásův
Jungmannův
doktor
Ferdinnnd Pantůček
Kaizl
ský
Šimáček
lazarský ulice
Smíchov
Vitavský ulice
Švarcenbergov třída
Smelanov ulice
13
article
Velectěným pánům voličům
X. skupiny V. kurie na Jičínsku
a okoli!
Když se dne 3. ledna t. r. místní pán
volitelé ze Semil od volby vrátili, přinesl
s sebou brožuru, vydanou vůdci místních radi-
kálů pp. Sýkorou a Václavíkem. Poněvadž jsem
dříve o této brožuře nic nevěděl (an zde roz
šiřována nebyla), nechtěl jsem po odbyté volb
na ničemnosti tam uvedeně reagovati, avšak
poznámky některých časopisů nutí mne, abych
sdělil veřejnosti následující:
Obvinění o vydání dopisu v záležitost
vojenského praporu vyvrátil jsem uveřejněním
doslovného zněni dotyčných listin v za-
slánu, které bylo v druhé polovině ledna (as
23. nebo 24.) v »Národních Listech« obsaženo
a zůstalo nevyvráceno! Nemám tudiž
zapotřebí znovu se o věci šířiti a zabývati s
lidmi, s nimiž spoluobčané v zastupitelstv
obecním a spoleích se stýkati nechtějí.
Proti žádnému kandidátu nebylo při těchto
volbách užito tak ničemných a sprostých zbraní,
jako proti mně. Ztráty mandátu neželím; byl
mně spíše břemenem. Nehledalť jsem v hodnost
poslanecké zaopatření a karriéru, nehonil se po
popularitě, nýbrž pracoval svědomitě a nezištné
ve prospěch těch, kteří mne tam vyslalí.
Na útoky, z osobní msty od různých
ničemů na mne podnikané, odpovídati nebudu.
Vzdávaje všem, kteří mne důvěrou poctili,
srdečný a upřímný dík ubezpečují je, že
i v životě soukromém, do něhož se vracím, dle
možnosti v zájmu společné věci naší pracovat
budu.
V Lomnici n. Pop., dne 8. ledna 1901
Josef Doležal,
hostinský.
Sýkora
Václavík
Pop
Doležal
Jičínsko
Semily
Lomnice
14
article
Voličové!
Ve svých kandidátních řečech prohlásil p
Jindřich Maštálka, že chce všemi prostředky
pracovati proli cislajtanismu národu českému
nepřátelskému a že proto stojí na stanovisku
aby se bezohledně použilo obstrukce prot
každé vládě, která nevyhoví spravedlivým po
žadavkům našeho národa. Hledě k tomuto pro
hlášení, s nímž zajisté každý upřímný Čecl
v nynější době souhlasi, doporučujeme, aby pri
volbě do říšské rady, která se dnes 10. ledna
1901 koná, veškeří voličové soustředili hlasy
své na panu
Jindtichu Maštálkovi,
měst. tajemníku v Sobotce.
V Jičíně, 8. ledna 1901.
Poltický klub pro město Jičí
a okolí.
Maštálek
Sobotka
Jičín
Jičit
Poltický klub
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pan dr. JJoklík — »výtečný znalec
ve věcech jazykových. Na plakátech po r
zíeh pražských nalepených doporačuje se vo-
ličstvu staroměstskému k dnešní volbě pan dr.
Joklík mimo jiné jakožto výtečný znalec v
věcech jazykových. Možno nám o »znalosti«
této podati následovní přímo křiklavý doklad.
Před rokem výdal p. dr. Joklík brožuru na-
depsanou »Kritika mladočeské strany«. Brožura
tato překypuje nejneomalenějšími útoky proli
poslaneům národní strany svobodomyslné. Mimo
jiné libeznosti vylýká tu p. dr. Joklík ja-
kožto těžký hřích poslancům českým, že spolu-
působili při vydání Badenových jazy kových na-
řízení. Praviť p. dr. Joklí k na stránce 44
a 45. své brožury doslova: »Z a hl a vn
chybu a za vlastně jedině závadné pokládám
druhé z těch nařízení, jednající o jazykov
kvalifikaci úřadníků«. »Tam bylo předepsáno —
pokračuje p. dr. Joklik — nejen že pro
budoucnost požaduje se ode všech úřadniků
v království českém znalost obou zemských ja-
zyků, ale že i úřadníci jíž desazenído
určité doby znalost tu osvojiti s
musI. To byla pro Němce v uzavřeném
území v Čechách veliká rána . . . « Nat
líčí p. dr. Joklík, kterak Němci z toho vy
vozovali, že némecké již ustanovené úřad
nietvo zbaveno bude chleha, načež praví opě
doslova: »Zeela objektivně posuzováno
bylo skutečně neliberálním, bylo proti zá
sadě, že předpisy nepůsobínazpět
chtlti úřadníky již ustanovené nu
titi k osvojení si druhého jazyka
kterého ve službě snad po celý ži
vot nepotřebujl.« Co z těchto slov pana
dra. Joklika plyne? Že jazykových
nařizení, ačkoli byl sám üřadn
kem soudním, ačkodi se o nich na
psaly celé literatury, vůbec ani
doktor
JJoklík
Joklík
Badenův
Joklý
Němec
Čechy
16
article
nečeti!! Neboť cože jest obsaženo v dotčeném
druhém nařizení Badenově? Pravý opak
toho, co tvrdí pan dr. Joklik! Pravío
se tam, že úřadníci nikoli již dosaze nl
nýbrž ti úřadníci, kteří ustanovováni budou o
1. července 1901 (tedy za více ne
čtyři leta od vydání jazykovýc
nařízení z 5. dubna 1897) mají prokázati
znalost obou zemských jazyků. Praví se tam
dále, že ani tento průkaz nemá podán
býti hned při dosazení, nýbrž až do
tř1 dalších let po dosazení u příle žáiſostí
dotyčné praktické zkoušky. Badenovo nařízení
tudy se nejen netýkalo úřadniků již do sa-
zených, ono netýkalo se ani těch, jejichž
ustanovení by bylo padlo do čtyřletého období
od 5. dubna 1897 do 1. července 1901. Nari
zení týkalo se tudy jen mladého úřadni
ckého dorostu, na jehož dosazení dojd
po 1. červenci 1901, a i tomuto dorostu
dávala se další lhůta tří let k prokázání
jazykové způsobilosti. Praktický účinek jazýko-
vých nařizení z r. 1897 nepůsobil tedy
naz pět, úřadníků již dosazených a těch, je
jichž ustanovení padlo v čtyřletí do 1. července
1901, se vůbec nařízení ono ani ne
týkalo, čímž arci celý ten »objektivníe
úsudek p. dra. Joklika úplně odpadá. Ne
byli bychom se věru o této bezpřiklad ne
povrejhnosti p. dra. Joklíka vůbe
z minili, kdyby nyní pojednou nebyl prohla-
šován za »výtečného z nalce« věcí jazy-
kových a na základě této své »znalosti« dopo-
ručován za kandidála poslanectví. Voličstvo
o »znalosti« té najisto utvoří patřičný úsudek
Badenův
Joklik
17
article
— O upravení platů učitelských. Zemský
výbor král. českého konal včera schůzi za pře
sednictví nejvyššího maršálka kn. Jiřího Lobko
vice a dostala se na program její otázka, jak
by mělo být provadeno usnesení sněmu král
českého ze dne 22. prosince 1900 v záležitosti
prozatímního upravení učitelských platů. Refe-
rení prof. dr. Pražák mínil, že by se mělo usne-
sení to vykládati tak, aby ve formě prozatím-
ních osobních přídavků bylo zvýšeno základní
služné učitelům dvou nejnižších tříd obecnýeh
škol na 1200 K a služné podučitelům se zkouš
kou dospělostí na 900 K. Zemský výbor náhled
tento schválil a usnesl se, jednak dáti zemskou
účtárnou vyšetřili finanční výsledek proveden
tohoto usnesení, jednak vyžádati si dobrozdán
zemské školní rady. Dále má být vláda otázána.
zde je ochotna svoliti k poskytnutí téchto osob-
ních přídavků a spolupůsobiti při opatřeních
které by byly nutné při provedení usnesen
sněmu král. českého.
— Porota ku posouzení návrhů na
pomník Mistra Jana Husa. Do Prahy při
byli pp. Godebski, proslulý polský sochař
autor pomníku Mickiewiczowa ve Varšavě, po
mníku Kopernikova v Krakově a j. a Vladiml
Alexandrovič Beklemyšev, sochař a rektoi
umělecké akademic v Pelrohradě. Oba umělci
byli požádáni, aby spolu s pražskými členy po-
roty posoudili návrhy na pomník Mistra Jana
Husa. Návrhy došly 23 a jsou vystaveny v prů
myslovém museu. První schůze poroty koná
se dnes.
— Úmrtí. V Olomoucí zemřel včera p. Bohumi
Nežádal, dirigent tamní filiálky Pražské úvěrní
banky. — V neděli zemřela v Kralupech po delá
nemoci pí. Anna Knnzová roz. Justova, majitelk
domů na Kr. Vinohradech. Zesnulá byla vždy v po-
předí každého národního podniku, zejmena snal
sokolských. Pohřeb koná se dnes ve čtvrtek o 3. bod
odpol. na břbitově vinohradském.
Lobko
profesor
doktor
Pražák
Porot
Hus
Kopernikův
Vladiml Alexandrovič Beklemyšev
Nežádal
Knnzová
Justův
Praha
Varšava
Krakov
Olomouc
Kralupy
úvěrní banka
18
article
— P. Antonín Norbert Vlasák, kněz a za-
sloužilý spísovatel, slaví dnes své 89leté narozeniny
Šlechstného kmeta, jenž dlí na odpočinku ve- Vlašimi
došlo množství blahopřání
— Resignace faráře. Po několikeré debatě
v komisi patronátní, v radě městské i ve sboru obe-
ních staršich byl konečně většinou hlasů zvolen dp
P. Bernard Dolák, duchovní ve všeobecné nemoe
nici, farářem na uprázdněnou faru olsanskou. Příšl
neděli měla se tamtéž konati slavnostní installace, ke
které mnoho hostí bylo pozváno. Mezitím arcibiskup
bar. Skrbenský vydal »upravené poměry« mezí du-
chovními pražskými a farářem v Olšanech (znění
regulí těch uveřejnili jsme ve včerejším ranním čísl
ve zprávě z městské rady). Patrně toto supravení-
příjmů zavdalo dp. faráři Dolákovi podnět k tomu
že na své místo farářské resignoval.
— Hostinský věstník. Paní Jossfa Peterková
převzala Novoměslskou kavárnu č. 171—II. na ná-
roží Myslíkovy a Černé ulice. — Pan J. Štěpán pře
vzal bránickou pivnici »V koutku« č. 1355—II. na ná-
roží Vyšehradské třídy a Plavecké ulice. — Pan Jan
Vančura otevřel Maltézskou pivnici č. 629—II. v Ště-
pánské ulici. — Pan Ant. Veiner převzal bránickou
restauraci č. 108—IV. na Loretánském náměstí.
Pan Fr. Wünsch převzal bränickou pivnici č. 803—II
na nároží Václavského náměstí a Krakovské ulici. —
Koncesse hostinské a výčepnické obdrželi: Paní d
Antonín
Norbert
Vlasák
P Dolák
Skrbenský
Dolák
Jossf Peterková
Novoměslska
Myslíkův
Vančura
Veiner
Wünsch
Vlašim
Olšany
Černá ulice
plavecký ulice
Šta
pánský ulice
loretánský náměstí
Francie
Václavský náměstí
krakovský ulice
II
19
article
sefa Bezvodová do č. 1897—II. na Palackého ná
břeží. — Pan Ant. Böhm do č. 116—II. ve Ferdinan
dové třídě. — Pan Alois Budský do č. 732—I. na ná-
roží Dlouhé tř. a Rybně ul. (prodej láhvového piva)
— Paní Josefa Hejduková do č. 187—I. v Karlov
ulici. — Pan Fr. Chromý do č. 620—II. v Štěpánsko
ulici (výčep vína). — Pan Josef Janský do č. 167—I
v Opatovické ulici. — Pan Ant. Kantner do č. 1706—I
na nároží Smetanovy a Pštrossovy ulice. — Pan Milo-
slav Kelbl do č. 880—II. v Nekazance. — Paní Marie
Koubková do č. 23—II. v Jungmannově třídě. — Pan
Marie Kučerová do č. 262—III. na Malostranském
náměstí. — Pan Karel O. Liška do č. 550—II. n
nároží Karlova náměstí a Ječné ulice (výčep vína). —
Pan Bedřich Macháček do č. 10—I. na Linhartském
náměstí. — Pan Richard Maleczek do č. 32—vI
v Libušině ulici. — Pan Leep. Novák do č. 1898—II
na nároží Václavské a Trojanovy ulice. — Paní Anna
Picková do č. 74—V. (v assanaci). — Pan Ant. Reii
do č. 385—I. v Provaznické ulici. — Pan Václav
Roušek do č. 352—II. »Pod Slovanyr. — Pan Gustav
Stejskal do č. 1791—II. v Sokolské třídě. — Pan Jan
Šimáně do č. 746—VII. na nároží Rudollovy třídy
Kamenické ulice. — Pan Josef Vorel do č. 480—III
na nároží Maltézského náměstí a Prokopovy ulice. —
Pan Václav Zoubek do č. 6—I. na Malém náměstí
— Král. česká společnost náuk (tříd
malh.přírodn.). V pátek dne 11. ledna v 5 hod. odp
bude přednášeti p. dv. rada prof. dr. F. J. Stud-
nička »o studijních pramenech astrologických Ty
chona Braha, objevených kustodem univ. knihovny
p. Jos. Truhlářem«; p. prof. dr. J. N. Woidřich
»Příspěvky z experimentální geologie«; p. dr. F
Palacký
Antonín
Böhm
Budský
Hejduková
Chromá
Janský
Kantner
Smetanův
Milo
Kelbl
Koubková
Kučerová
O Liška
Macháček
Maleczek
Leep
Novák
Picková
Václav rouška
Stejskal
Šimáně
Vorel
Zoubek
Král
profesor
doktor
Truhlář
Woidřich
Karlov ulice
Francie
Štěpánsko ulice
opatovický ulice
Pštrossův ulice
Jungmannův třída
malostranský náměstí
Karlov náměstí
Ječná ulice
linhartský náměstí
Libušin ulice
Trojanovo ulice
provaznický ulice
Kamenický ulice
maltézský náměstí
Prokopův ulice
Malý náměstí
II
20
article
Bubák »O Pucciniích typu P. vitginianne«; p. dr
K. Schwind z Mnichova »o riasových útvaredl
přínořských« (předloží dv. rada p. prof. dr. Stud
nička). Tiskem nově vyšlo: V. Janda »Příspěvky
ku známostem rodu Acolosoma«; J. So botk
»O vývinu axonometrie.e
— Náprstkovo české průmyslové mu-
eeum. V posledních měsících dospěvšího stolet
doznal odkaz Náprstkův mnoho důkazů přízně o
starých přátel Náprstkova domu i z kruhů širších
Daty, jichž se museu dostalo od krajanů mimo vlas
žijících, jsou vždy vítaným dokladem, že neubylo
na přítažlivosti dílu Vojty Náprstka, jenž vždy dl
sil podporoval přímě a praktické styky našich lid
s cizinou, při tom vždy krajany nabádaje, aby v
světě potřeb své vlasli nezapomínali. Mezi letošním
přírostky musea z ciziny zaslanými jmenujeme tn,
vedle štědré zásilky Slovanského výpomocného spolku
petrohradského, dáry pí. Kleinové z Bosny a manžel
Seidlových ze Skolska. Zvýstavy pařížské dostalos
museu mneho cenných upomínek, jimiž sbírky mo-
derních výrobků uměl, průmyslových šťastně jsou
obohaceny. K dárcům již veřejně jmenovaným, kteř
celkem 60 předmětů museu darovali, přibyli nověj.
pí. Luisa Reimannová a slč. Kat. Hauserova. Z
starých přátel a příznivců musea přihlásili se letos
pp. Bondy a prof. Wünsch, tento s cennými před-
měty před lety z egyptské cesty přivezenými. Take
knihovna těšila se letos četným důkazům přízně
štédrých přátel. Přibylo jí darem 255 českých knih
387 svazků cizojazyčných, 74 ročníky různých časo-
pisů, mnoho fotografil atd. Mezi dárci, poslední dobou
knihovny vzpomenuvšími, sluší zvláště vytknouti
pana Thierhiera, kierý vzpomínkou na výstavu
K Schwind
profesor
V Janda
J so
Náprstkův
Vojta Náprstek
Klein
Seidlův
Reimannová
Hauserův
Bond
Wünsch
Thierhier
Mnichov
Bosna
Acolosoma
21
article
Duruyovy dějiny Francie věnoval, pp. Šimáčky
darovavší cennou kollekci velkých fotografickýc
pohledů z výslavy a mnoho vzácných knih, p. dv
fotografa Eckerta, jenž znova obohatil sbírku foto
grafii starých domů pražských, pí. Jos. Brdlíkov
(vlastní skladby) a j. v. Také sbírka domácích lístko
pohledových štědrými dary pp. Bellmana, Slovák
a j. byla hojně doplněna a prosíme též ostatní pp
vydavatele v Čechách, na Moravě a jinde, aby
ukázky svého nákladu do této naší kolekce pohledo
vých lístků dobrotivě věnovali. Kuratorium musen
vzdává všem tu uvedeným i těm, kteréž dříve již
uvésti příležitosť byla, vřelý dík jmenem ústavu
péči jeho spolusvěřeného a prosí všecky, kdož pa-
mátku Náprstkovu v paměti chovají, aby na počátku
stolelí XX., jehož se dočkati nezapomenutelnému
zakladateli musea dopřáno nebylo, tím neb oním
způsobem odkazu jeho vzpomněli. Kuratorium Ná-
prstkova musea nedovolává se blučným způsoben
podpory veřejnosti, spoléhajíc na staré sympathie
jimž dílo Vojty Náprstka u všech českých dušís
těší a kteréž bohdá nikdy mu odňaty nebudou. Vždyí
těmito projevy sympathie vždy jen u skrovné mít
může být naší veřejnosti splacen velký dluh z
všechny podněty k obecně prospěšným podnikům
za všechny počiny šlechetné obětavosti vlastenecké
které po tolik let ze starého domu Náprstkova vy-
cházelyo
Duruyův
Eckert
Bellman
Slovák
Náprstkův
Vojta Náprstek
Francie
Čechy
Morava
Ná
Brdlíkov
22
article
— Stipendia pro učitele středních škol
Rozhodnutím ze dne 18. ledna 1806 zřízena byla
studijní stipendia ceslovní pro učitele přírodo
pisu nebo zeměpísu na školách středních
Celkem stanoveno 6000 K, kteréž i pro rak 190
jsou určeny k rozdělení. Podmínky, za nichž jest
možno o stipendium se ucházeti jsou: Úplná způ-
sobilost učitelská pro střední školy z přírodopisu
nebo zeměpisu; tříleté praktické působení jakožt
řádný učitel na střední škole. K žádosti přiloženy
býti mají: kvalifikační labulka, vysvědčení o učitel
ské spůsobilosti, vědecké práce, kleré žadatel vydal
králký program upotřebení stipendia. Žádosti podat
se mají úřadní cestou ministerstvu vyučování do
konce února 1901.
23
article
— O assanaci. Spolek architektův
inženýrů v král. českém koná zejtra v pátek
dne 11. ledna t. r. svoji XIV. týdenní schůzi v Mi-
šťanské besedě pražské. Na programu jest debuta
»O assanaci«. Začátek schůze, jež konás
v malém sále besedním, jest o 7. hod. Hosté jsou
vítani. — Dnes ve čtvrtek koná se schůze I. sku-
piny (architektura a slavitelství), a sice o 7. hod
v restauraci paní F. Fallprechtové (ve Vodičkovi
ulici čís. 33).
— Na prahu tanečni sezony. Začíná re
zimního veselí. Sály taneční zazáří a zašumí, ulice
večer oživí prudce ujiždějící kočáry, ekvypáže, fiakry
i skromné drožky, v nichž se kmitati budou před
okem chodců nádherné kožíšky a pláště, zakrývajl
plesové toalety nebo maškarní kostýmy, velkolepé
representační plesy budou se v skvělých sálechi stří-
dati s rozmarnými věnečky a kratochvilnými meren-
dami a všechno to pražské masopustní veselí bud
vrcholiti ve třech plesech, v »Národní Besedě«, kter
již tradice historická dává první místo, v maškarním
plesu Matičním, který vzhledem k svému účelu vla
steneckému i k své distingované nádheře vyšinul s
na přední místo a v »Šibřinkách« Sokola pražského
jež uhájily vždy svou pověsť nejveselejšího a nejzá
bavnějšího plesu. Nastává doba krásná a osudná
doba naplňujíeí nejluznějšími sny mladě hlavy dívčí
rozohňující srdce mladíků, kleří vstupají na parksty
tanečních sálů s úzkostlivým očekáváním i s bojov
nou statečností, jakoby se jednalo o celou jejich bu
doucnost, působící však též mnohé starosti a tram
poty ustaralým tatínkům a manželům, kteží shledá
skopin
F Fallprechtová
Vodička ulice
spolek architektův inženýr
národní beseda
Sokol
24
article
vají, že plesové šaty jejich dcerušek a manželek jsou
stále dražší a klnou pokroku mody ve svém mužském
konservativismu, utkvělém skoro celé století na jedin
historické, odvěké, skoro již antidil uviální formo
fraku. Doufáme však, že přes všechny mrzutosti
starosti světské si zatančíme i letos vesele, po česku
od podlahy, při staré, dobré naší muzice české, podl
které vlastně tančí celý svět, ano — když se udlel
do řízného tónu obstrukčního rejdováku — i vídeňský
parlament. Nejrozšířenější snad ze všech tancůje
»polka«, tanec český. O původu polky rozepsalase
nedávno učeně »Frankí. Zlg.« a vypravovala, jak by
objeven vznik českého dance. Asi před šedesáti lety
podál rakousko-uherský generální konsulát v Lon-
dýně dotaz na obecní úřad v Lab. Kostelci ve při
čině původu polky. Tu se zjistilo, že polku vynašla
mladá dívka česků, jež měla víc geniálnosti ve svých
nohách, nežli nějaká Taglioni a Elserová, neboť třeb
že tyto tančily jako bohyně, nikdy nevylančily ni
nového a originálního, kdežto mladé děvče Anna Sle-
zákova vytvořila ve šťastné chvíli inspirace tanee
který zakřepčila a zazpívala před učilelem Josnfem
Nesudou. Tento ihned tanec zkomponoval a v nej
bližší neděli, při taneční zábavě, pořádaně studenty
byl veřejně zatančen. Libil se ovšem nesmínn
a po pěti letech dostal se nový tanecdo
Prahy, kde patrně pro poloviční krok v něm převla-
dající, obdržel jmeno »půlka« — z čehož vyvinulse
název polka. Čtyři leta na to byl nový tanec po-
prve uvedon do Vídně kapelníkem Perglerem a měl
velký úspěch. R. 1840 tančil pružský taneční učite
Taglioni
Elserová
Sle
Pergler
Lon
Kostelec
Praha
Vídeň
obecní úřad v Laba
25
article
Raale polku v pařížském divadle »Odéon« a odté
doby se šířila polka po Evropě s neobyčejnou rych-
lostí. — Asi desot, patnáct let před polkou vzníkl
franconzský tanec »cotillon« — spodnička. Tímto
jmenem byl dřivo označován jistý druh francouzské
čtverylky, pak přešel název ten na společenskou hru
v taneční formě, která do dnes se udržuje na ple-
sích, Dříve byly velmi oblíbené tyto cotiflonové
formy: první pár uchopil kapesník za dva clpy
držel jej jako harieru, kterou musil tanečník přesko-
čiti, načež měl právo a dámou tnnčiti, nebo jiny
způsob: dáma postavila se do prostřed sálu a vy-
bodila do výše svůj šáteček a šťastný muž, ktery
jej chytil směl se s ní pustit do kola. Na počátk
19. století zmizely francouzské řadové tance a za-
vládla čilá »skolská«. První zprávy o tomto vese-
lém tanci pocházejí z roku 1760, jak se dovídáme
z Voltairových dopisů, kde mnoho se mluví o skot-
ské, jež se tančila tehdy a v níž vynikala paní Da-
nisová vnučka Voltairova. Skotský tanec národní
byl již dříve uveden baletními mistry francouzskými
do divadel a odtud do sálů tanečních, ale pak
upadl na čas v zapomenutí. Velkou událostí v dě-
jinách tance moderního byl vznik české »národni
besedy«, která, jak bylo přirozeno u veselého ná-
roda slovanského milujícího písně, hudbu a tanee
tvořila jaksi část našeho kulturně-národně společen
ského znovuzrození a jež v ohleda tanečnímj
chloubou českého slohu, neboť vyniká svěží a roz
Voltairův
Evropa
26
article
marnou elegancí, humorem i koketností. Bohužel
sbývá »besedě« přesných a temperamentních tane-
níků. Na velkých plesích místo »besedy« vidím
jen veselé a zmatené strkanice a míchanice párků,
které neví kudy kam. Tanec je v úpadku u mlá-
deže nynějši, jež zanechala svou eleganci na spor-
tovních závodištích a svou konversační vlipnostu
stolků karetních, aspoň dámy si vždy více stěžujía
mnistr Arbes opakuje o každém masopustě : »Nerud
a já — my byli poslední tanečníci.« Doufejme
však, že přes všechnu nynější horečku foot-balle-
vou oživne v mládeži naší záliba k ušlechtilým zá-
bavám společenským a že dojde k srenaissantl
— Doprava na dráhách obce pražské
v roce 1900. Účelní oddělení kanceláře městskýci
elektrických podniků vypracovalo podrobný výkaz
o dopravě osob a přijmech na pražských městskýci
dráhách. Z výkazů toho jest zřejmo, že doprava
roku 1900 stoupla oproti roku 1899 be z m á l
o dva millicny osob. Z výkazu uvádíme na-
sledující podrobnosti. Na trati okružní Prabo—
Král, Vinohrady—Žižkov dopraveny celkem 2,486.323
osoby (roku 1899 2.557.956), přijato úhrnem 252.231
66 h (257.444 K 70 h). Počet jizd vykonáno 119 373
(123.53), na 1 voz. km jeví se příjem 36.4 h, poče
dopravených osob 3.6.— Na trati Spálená nlice—
Vršovice jelo 2.580.980 osob (2.416.875), příjem
ohnašel 270.982 K 93 h (249.619 K 93 h). Jízd bylo
153.566 (156.026), na 1 voz. km připadá 49.3 n
4.7 osob. — Na trati Spálená ulice — král.
Arbes
Král
Žižkov
Vršovice
Spálená ulice
km
27
article
Vyšehrad dopraveno 996.643 osob (905.523)a
přijato 101.935 K 20 h (90.935 K 46 h); jízd vyko-
náno 111.763 (102.9111. Příjem na 1 vez. km 62.5p.
dopraveno osob 5. — Na trati moráňské byl
doprava pouze do 6. ledna a ve výkazu uvedeno.
že dopravena 601 osoba a příjem obnášel 66 K 54h.
— Na trati Král. Vinohrady— Král. Obor
jela 4.792.271 osoba (1,559.490) přijato bylo 516.541 K
53 h (273.815 K 40 h). Jízd vykonáno 824 514 km
(470.033). Příjem na 1 voz. km 62.7 h, dopraveno
osob 5.8. — Na trati Karlín— Národní dl-
vadlo dopraveny 2,132.622 osoby, přijato 223. 313k
50 h. Jízd vykonáno 352.998 km, příjem obnášel
63.3 h, dopraveno osob 6. — Na trati Akade mie
hr. Straky—Centrála jelo (od 2. července 1900
237.345 osob, přijato 27.659 K 31 h. Jízd vykonáno
216.985 km. Připadá na 1 km 12.8h a 1.2 osoby. — N
trati Smích ov—Košiře (od 21. července 1900) jelo
342.024 osob, přijato 27.521 K 43 h. Jízd vykonáno
45.412 km. Na 1 km připadá 60.6 h a 7.5 osob. —
Na elektrickě dráze Smíchov—Těšnov (doprava
zahájena 18. prosince 1900) jelo 135.739 osob, přijalo
15.032 K 27 h. Jízd vykonáno 25.015 km, na 1 voz.
km připadá 48.6 h a 48 osob. — Na tratích bývalé
koňské dráhy byla následující Irekvence : Ma la
strana—Národnídivadl o dopraveno 1,216.500
osob (2.617.246) a přijato 135.566 K 8 h (281.971 K
Voz. km ujeto 281.063, na 1 voz. km připadá 48.2
a 4.3 osob. — Na trati Retězový mo s t—
Smíchov jelo 203.104 osob (220.533), přijato
21.348 K 3 h (r. 1899 23.047 K 22 b). Ujeto 112.789
km a na 1 voz. km připadá 189 h a 1.8 osob.
Král
Straka
Národnídivadnout
Karlín
Smíchov
Těšnov
národní decilitr
Ma le strana
km
km 62.7 h
K 27 h
28
article
Na trati Smíchov—Těšňov jelo 2,578.055 osob
(2,880.968), přijato 274.193 K 73 h. Na 1 voz. km
připadá 46.6 h a 44 osob. — Na trati Žižko v—
Křižovnické náměstí jelo 1.559.879 osob
(1.590.580) a přijato 161.842 K 10 h (165.709
96 h). Na 1 voz. km 38.3 h a 37 osob. — Na trati
vinohradské (do 13. května 1900) jelo 641. 442
osob a přijato 67.634 K 62 h. — Na lanové dráze
jelo 257.045 osob a přijato 9731 K 83 h. — Úhrnem
bylo roku 1900 dopraveno 20,160.573 osob (roku
1899 18.168.437 osob), celkový příjem obnášel
2.106.340 K 76 h (roku 1899 1,880.041 K 40 b)
V roce 1900 vykonáno 4,439.193 vozových kilometrů
(3,917,618), na 1 km připadá 47 4 h (47.8 h) a 4 5
osob (4.7 osob).
— Nová zřízení poštovní na venkově,
t. zv. poštovny. V mistech, kde zřízení poštov-
ního úřadu ještě není odůvodněno, lze za účelem
usnadnění poštovní dopravy, zejmena, aby se ulch-
čilo podávání a zlepšilo doručování zásilek, zřizovati
odbočky, jež nazvány »poštovnami«. Poštovny při-
pojují se dle možnosti bezprostředně na zavedené
již poštovní kursy silniční (trati poštovních jízd, po
případě pěších pošt) a přespolní (rurální) pošty. Za
účelem přijímání a odvodu obyčejných, úplně fran-
kovaných zásilek listovních (novin) mohou poštovny
býti spojeny bezprostředně též s vlakovými poštami.
Těšňov
Žižka
Smíchov
křižovnický náměstí
km
km 38.3 h
osoba
29
article
Zvláštní kursy poštovní (posilky) zřizují se za úče-
lem spojení poštoven s poštovními úlady pouze vý-
jimečně. Poštovnám dostane se veškerých předmělů
a pomůcek k jich výkonům potřebných, jmenovitě
nápisné tabulky s označením »Pošťovna«, schránky
na psaní, poselné brašny, příručního razitka s ozna-
čením místa atd. Poštevny prodávati budou cenné
známky poštovní v místě běžné; za prodej známek
přísluší poštovnému 1procentní provise; přijlmati
budou obyčejné zásilky listovní (psaní, dopisnice,
tiskopisy, zboží na zkoušku) a telegramy. Poštovný
není povinen přijímati potvrzené zásilky poštovní,
doporučené zásilky listovní, psaní s udanou cenou,
baliky, poštovní poukázky. Sprostředkovati podání
naznačených předmětů k poštovní dopravě zůstavuje
se volnému dohodnutí se strany s poštovným. Bu-
dou-li tudíž zásilky uvedeného druhu odevzdány po-
štovnému, ručí poštovní úslav teprve od té doby, ažje
přejme poštovní úřad aneb přespolní listonoš. Poštovný
je nicméně povinen, přijme-li takověto zásilky, za-
psati je za účelem průkazu ihned do karty. Podaci
lístky vyhotovuje teprve poštovní úřad aneb přes-
polní listonoš, když byl zásilky převzal od poštovny-
Poštovna bude dále vybírati poštovní schránkya
odesílati přijaté zásilky, přijímati a vydávati po pří-
padě doručovati došlé zásilky příjemcům. Poštovní
úřad, k němuž je poštovna připojena, zasílá poštovně
obyčejné zásilky listovní a noviny, jakož i dodaci
lístky (avisa) na potvrzené zásilky. Tyto předměty
poštovný doručuje, po případě vydává stranám, by-
dlícím v místě poštovny. Obyčejné zásilky lisťovní
noviny, poštovní poukázky (bez peněz) a dodat
poštovní úřad aneb přespolní listonoš