2
masthead
V Praze, ve čtvritek dne 10. ledna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
předplání se:
v Praze v administrae
na měsíe . . . . . . 9 K
na čtvrt leta . . . . 6 K. —
na něsk . . . . . 2 K 50
za čtní leta . . . . 7 K 50h
ve šlinlkácht
za něste . . . . . . 2 K 30n
Poštoni
měsí
n r sta . . . . k o
s drojí zksilkaa
nvt l:. . nk ol
Praha
5
article
Oč šlo a jde ve volbách
českých?
Oč šlo a jde ve volbách
českých?
Kde jaký odpůrce a nepřítel české ná-
rodní strany svobodomyslné, všichni pro-
jevují nad výsledkem předvčerejších vole
v kurii obcí venkovských království českého
velikou radost. Jako by tím každý z nich
zvláště a všichni dohromady byli něčeho zí-
skali! Političtí i národní odpůre
české národní strany svobodo
myslné pasou se na těch čtyřech
poslaneckých mandátech, kteréž
tato strana v kurii obcí venkovských ztratila,
jako na zeleném jeteli s patrnou chutí, aby
všichni se jimi — nadmuli! Však známo
k čemu takové nadmutí se pravidelně a při-
rozeně vede.
Česká národní strana svobodomyslná
pohlízí na divadlo, kteréž radost celé stra-
katiny odpůrců jejích nad předvčerejší ztrá-
tou čtyř někdejších mandátů jejích posky
tuje, s city dvojakými, pokud tato radostse
jeví v táborech a sborech lidí, přihlašujících
se také k »obcovací řeči« české. Že tito
lidé se radují z neúspěchu jejího ve čtyřech
volebních skupinách kurie čtvrtě, ani ji ne-
překvapuje, ani nezarmucuje. Se strany
svých odpůrců nenadála se ničeho jiného-
naopak bylo by jí s nemalým podivením.
kdyby onino, kdož po tolik leť minulých
téměř den jak den svou nevraživost a své
nepřátelství jí dávají na jevo, byli nechali
minouti den 8. ledna 1901, aby jí neřekli.
český národní strana svoboda
Český národní strana
6
article
jak veliké potěšení z něho pociťují. Ale že
tito lidé při své radosti nad ztracenými
čtyřmi mandáty české národní strany svo-
bodomyslné tak úplně zapomněli, co tyto
čtyři mandáty znamenají pro jednot
veškerého voličstva národa če-
ského, tedy pro společnou věc celého
českého národa, to naplňuje všechny
věrné příslušníky české národní strany svo-
bodomyslné pocity vážných obav vzhledem
k budoucnosti nás všech, kdož po-
kládáme tuto zemi za svou vlast, ať už kdo
z nás se hlásí ke straně té neb oné. A o nie
jiného nejde v těchto dobách, než o budou-
cnost nás všech a společné vlasti naší. Jen
s tímto vědomím a přesvědčením česká ná-
rodní strana svobodomyslná přistoupila
k těmto volbám do parlamentu vídeňského
přistoupila k nim s jasným, nezkaleným ná-
zorem, že připadl jí tězký úkol, aby zastu
povala v nich celý, jednolity národ český.
7
article
aby vzala na sebe odpovědnost nejen za
nejbližší osudy, ale i za další, vzdálenou
budoucnost celého národa českého. Ná
rodní strana svobodomyslná nabídla se na-
rodu českému na základě důvěry, z níž po-
slanci její v něm posud se byli těšili, že
provede representaci jeho proti Vídni
a proti všem národním nepřátelům jeho
jakožto celku. Národní straně svobodo-
myslné nešlo a nejde při těchto volbách o život
její vlastní, nešlo a nejde o žádné pro-
spěchy strannické a osobní; ona měla a má
na mysli jedině dobro, blaho a čest ce-
lého národa českého a nedílné, celistvé
vlasti jeho. Kdyby v těchto časích byla na
jejím místě česká strana jiná, která podle
své tolikaleté minulosti, podle své prácea
schopnosti, a — řekněme bez ostychu zcela
přímo, mámeť k tomu právo — podle s ve
poctivosti a věrnosti vlastene-
cké by byla mohla vzíti na sebe a provésti
úkol její, ona zajisté mileráda, s největší
ochotou byla by mu jej nejen postoupila,
ale byla by ji v provedení jeho všemi silam
svými podporovala, aby jednota a ce
Vídeň
národní stranit svoboda
8
article
listvost národa českého se zacho-
vala a mocně projevila ve chvíli, když ná-
rodní odpůrci naši, nehledíce na velikou
různost svých programův a hesel politických,
nedbajíce vnitřních bojův svých společen-
ských, odkládajíce stranou všechny své zvlášt-
nosti kulturní, všechnu svou rozštěpenost
náboženskou, pomíjejíce na ten čas všech
navzájem si odporujících a potírajících se
prospěchův místních, slili se proti ná-
rodu našemu v jediné nepřátel-
ské vojsko německé!
Ve chvíli tak veliké tolik a tolik lidí
u nás má smutnou odvahu radovati sea
jásati, že v národě českém přibylo — o jednu
stranu více a tato strana že z národní jed-
noty české vyštípla zase jeden kousek!
Událost, že česká národní strana svo-
bodomyslná ve volebním boji dne 8. ledna
1901 ztratila čtyři své někdejší mandáty
poslanecké, sama sebou nebyla by něčím
takovým, co ostatním výsledkem voleb a pak
postupem a činností nového poselstva če-
ského by nebylo lze ve škodlivých a ruši-
vých účincích paralysovati. Ale že mimo
tuto novou stranu v národě českém ještě
tolik a tolik jiných frakcí a straniček má
z nového drobení se národa českého ne-
zkrocené potěšení, že nad pokračováním
rozkladu v lůně českého národa, kolkolem
nejnebezpečněji ohroženého sjednoce-
nými a mocnými nepřáteli, ozývá
se na veřejnosti naší v tolika a tolika hlouč-
cích a odstředivých sborech jásavá radost,
to jediné jest zjev nad míru povážlivýa
pro celý národ zarmucující.
9
article
Nejde o žádnou ani větší ani menší
porážku národní strany svobodomyslné, ale
jde o odpověď k otázce: máli a chce-li
národ český ještě dále se dro-
biti a rozpadávati, když nepřátelé
jeho, přesvědčení politického tak různéhoa
na pohled nesmířitelného, právě v této době
proti němu se sjednotili v jediný výbojny
šik, nebo jest-li už nejsvrchovaněj ší
čas, aby všickni věrní synové národaa
království českého, zanechajíce všech osob-
ních nechutí a strannických ohledů, statečně
a odhodlaně postupovali proti společ-
nému nepříteli také pod společ-
ným praporem a za společným
heslem: právo, blaho, dobro
čest národa celého?
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. ledna. (Výsledky vo leb.
Dnešní volby, konané v osmi korunních zemích.
náležely tak, jako včerejší volby v Čechách, n
Moravě, ve Štyrsku a v Horních Rakousích, vý-
výhradně kurii okresů venkovských. Poslední
volby ve venkovských okresích konají se zejtra
ve čtvrtek 10. ledna, v Korutanech. Z událostí
dnešního dne, pokud je telegraf sdělil do ve-
čera, sluší zaznamenati zvolení bar. D-
paula ve venkovské skupině bolzanské přes
to, že bar. Dipauli před samou volbou kandi-
daturu tuto po své porážce v bolzanské páté
kurii odmitl. Voličové však se nadějí, že před
deputaci, jež mu výsledek volby přijde oznámit,
rozhodnuti své změní a volbu přijme. Tím by
ovšem v zápět byly zkřižovány počty, jež si li-
berální časopisy německé založily na porážce
Dipaulově. Z dalších výsledků volebních slušt
zaznamenati vítězství česko polského kandidáta
na Tésínsku dra. Michejdy, opětnou po-
rážku přivržence Wolfova, Türka, ve slezském
okrasu bruntálském, kde zvoleh Kaiser, pak vi-
tězství býv. předsedy sněmovny dra. Fuch sa
jehož mandát byl povážlivě ohrožen (dostal
Michejda
Wolfův
Türek
Kaiser
Praha
Čechy
Morava
Štyrsko
Horní Rakousy
Korutany
10
article
v solnohradské skupině sv.-janské ze 153 hlast
pouze 81) a volbu předáka strany německo
klerikální dra. Kathrejna v Inšpruku.
Zejtra, ve čtvrtek 10. ledna, bude volen
54 poslanců, a sice v českých městech 32
v moravských městech 13, v korutanských ven
kovských obcích 4, v obchodních komorách ha-
ličských 3, v bukovinské 1 a v Dalmacii v kuri
největších poplatníků také 1.
Výsledky včerejších voleb ve venkovských
obeích českých, moravských a štyrských se
staveny v následujících tabulkáche
Volební
okre
svatý
Dalmacie
11
article
Zvolllen
Zvolllen
Čechy, IV. kurie, 8. ledna
Dr. Serv. Heller, spisov.
Stanisl. Kubr, statkář
Dr. Edy. Grégr. maj. tisk
Frant. König, slatkař
Eman. Hirubý, tajemník
Jiří Schönerer, velkostatk
Frant. Kliemann, starosti
Frant. Kittel, statkář
Frant. Kutscher, učitel
Gustav Nowak, lékárník
Václav Niesig
Karel Prášek, statkář
Adolf Glöckner, starosta
Ant. Zázvorka, statkář
Josef Kasper, učitel
J. Jaroš, statkář
Frant. Hovorka, statkář
Frant. Udržal, statkář
Frant. Peschka, statkář
Dr. Bedt. Pacák, advokát
Dr. Edv. Brzorád, advoká
Dr. Hynek Lang, advoká
Karel Loula, statkář
Martin Soukup, statkář
Václav Dvořák, statkář
Jan Rataj, stalkář
Václav Grössl, statkář
Vinc. Hofmann, statkář
Dr. Eman. Dyk, advokát
Karel Iro, redaktor
doktor
Serv
Heller
Kubr
Ed
Grégr
František
König
Eman
Schönerer
Kittel
Nowak
Niesig
Prášek
Glöckner
Antonín
Zázvorka
Kasper
J Jaroš
Hovorka
Udržal
Peschek
Bedt
Pacák
Edv
Brzorád
Lang
Loula
Soukup
Dvořák
Rataj
Grössl
Vinc
Hofmann
Dyk
Karel iro
Čechy
12
article
1. Karlín
Smíchov
3. Roudnie
4. Příbram
5. Kolín
Cheb
Karl. Var
8. Žatee
9. Litomě
10. Děčín
11. Č. Lípa
12. Ml. Bolesl
13. Liberec
14. Jičín
15. Trutnov
16. Kr. HIrade
7. Rychnov
18. Chrudim
19. Litomyšl
20. Čáslav
21. N. Brod
22. Tábor
23. Sedlčany
24. Krumlov
25. Budějov.
26. Písek
27. Prachat.
28. Stříbro
29. Plzeň
30rn pP° laná
Morava, IV. kurie, 8. ledna.
Konr. Martfnek, statkář
Josef Vychodil, statkář
Josef Svozil, redaktor
Jan Heimrich, továrník
Jan Pospíšii, statkář
Josel Luksch, statká
Bar. dr. Ot Pražák, advoká
Jan Rozkošný, statkář
Dr. Mor Hruban, advoká
Antonín Seidl
Josef Zimmer
Karl
HIrade
Vychodil
Svozil
Heimrich
Jan Pospíšie
Josel Luksch
doktor
Otakar Pražák
Rozkošná
Mor Hruban
Seidl
Zimmer
Karlín
Smíchov
Příbram
Děčín
Č . Lípa 12
Liberec
Jičín
Trutnov
Chrudim
Litomyšl
Čáslav
N . Brod
Sedlčany
Krumlov
Písek
Plzeň
Morava
Kolín Cheb
Vara 8
13
article
1. Brno
2. Kroměřít
3. Litovel
4. Boskovic
5. Jihlava
6. Znojmo
7. Hustope
8. Uh. Hra
9. Val.Mezii
10. N. Jičín
11. Olomoue
yrsko, IV. kurie, 8. ledna
Brno
Litovel
Boskovice
Jihlava
Znojmo
14
article
1. Šl. Hradee
Frant. Huber
Něm. klerik.
2. Must n. M.
Al. Posch. statkář
Ném nacion
B. Judenbur
Ant. Bleikoli
Něm. agrárn
4. Hartberg
Frani. Hagenhofer, stalkář Něm. klerik.
5. Feldhach
Frant. Wagner, statkář
Něm, klerik.
6. Lipnica
Alois Schweiger
Něm, klerik.
7. Maribor
Frant. Robič, professor Kler. Slovine
8. Pluj
Bedř. Ploj, dvor. rada Kler. Slovine
9. Ceije Ryt. Hugo Berks, velkost. Kler. Slovinee
V Praze, 9. ledna. (Brožura o poli
tice polského kola.) Pod jmenem
»Psychopatya kraju przez lat 35«, t. j. psycho
patie Haliče za posledních 35 let od stančiko
stva do koncentrované demokracie, vyšla v Kra-
kově brožurka autora »Politiky nervů«, v niž
se odůvodňuje loňská secesse demokratického
křídla z polského kola a činí se za tento roz-
kol v »kole« odpovědným p. Javorský, jen
příliš důvěřivě naslouchal našeplávání p. Rutov-
ského a přichýlil v rozhodném okamžiku svou
přízeň k německé levici. Nejmenovaný auton
brožurky ospravedlňuje českou obstrukci tím.
že česká delegace se chopila tohoto krajního
prostředku, když poznala, že cestou parlamentní
se práva svého nedomůže, ježto většína sně-
movní se ukázala na to slabou. A přece bylo
povinností zejmena Poláků hájiti jazyková naři
zení, Čechům jednou vydaná, už proto, že
úspěchy Poláků zakládají se taktéž na pouhých
František
Huber
Posch
Ný
B Judenbur
Hartberg Fraňo
Wagner
Schweiger
Kler
Ceij Ryt
Hugo Berks
Javorská
Německo
Maribor
Praha
Halič
Rutov
15
article
nařízeních, jež by mohla jednoho krásného dne
býti taktéž odvolána, jako nařízení pro Čechy
a Moravu. Čechové na Polácích nežádali, aby
také prováděli obstrukci; bylo by stačilo, aby
se polské kolo k české obstrukci zachovalo tak
jako konservativní šlechta. Ale p. Javorský ne-
jen že se postavil spolu s Némci proti svým
přirozeným přátelům, Čechům, on ještě svévolně
rozbil nezbytnou baštu proti hrdopyšnosti něme-
cké, pravici. A jako zrušení českých jazykových
nařízení neztlumilo německého radikalismu, nýbrž
ještě více jej podnítilo, tak rozbiti pravice, jež
Němci vyhlašují za svůj největší úspěch, mělo
za následek nový požadavek německý, s tátn
němčinu, ba i žádost za inartikulaci rak.
německé smlouvy, jež by na vždy utvrdila ně
meckou hegemonii v Rakousku. Tím vším pa
Javorský státní káru rakouskou, uvázlou v bahně.
zatáhl do bažiny ještě hlouběji. Z té jí nevy-
trhne ani nejnověji hlásaná politika volné ruky
polského kola. »Politiku takovou může provozo-
vati katolické centrum v Berlině, kde po pravie
i levici tohoto centra sedi samí Němci; ale
velká strana — dodává pisatel — představujíe
sedm millionů obyvatelů a jsouci větví dalších
dvaceti millionů Slovanů, jako kolo polské,
k tomu ve Vídni, kde po jedné straně sedí
strany spřízněné krví i politickými zásadami.
po druhé však společný nepřitel náš i jejich,
nemůže provozovati politiku volné ruky a proto
také žádné politiky volné ruky ve Vídni ne-
bude.« Autor vidi pro polské kolo jedinou
možnost: vrátiti se na pravici, kde bylo dosu
a navázati se zástupci slovanských národů opě
ty styky, jež pan Javorský zbytečně a samo
volně bez předchozího svoleni. polského kol
roztrhal.
Čecho
Polák
Némec
Čechy
Morava
Rakousko
Berlín
Vídeň
Slovan
17
article
Svobodom.
Svobodom.
Čes. agrárn
Svobodom
Svobodom.
Čes. agrárn-
Něm. radik.
Něm. radik.
Něm. radik.
Něm. rádík.
Něm. pokrol
Něm. nacion
Čes. agrárn.
Něm. pokrok
Čes. agrárn.
Něm. radik.
Svobodom.
Svobodom.
Svohodom.
Něm, pokro
Svobodom.
Svobodom.
Svobodom
Svobodom.
Něm. agrát
Svobodom.
Čes. agrár.
Něm. pokro
Něm. pokrol
Svobodom.
Něm. radik
Svobodom
Německo
18
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. ledna.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. ledna.
Rusko-čínská smlouva,
Smlouva byla podepsána s čínské stran
velifelem mukdenským Šengem a ruským gene
rálem Korostovičem. Obsahuje následující zá
vazky:
1. Mukdenský velitel zavazuje se obnovi
pořádek a pomocen býti Rusům při stavb
rusko-čínské dráhy.
2. Dále zavazuje se, že se bude přátelsk
chovati k Rusům jak těm, kteří budou praco-
vati o stavbě dráhy, tak i k těm, kteří ji budou
vojensky ochiraňovati a obsadí za tím účelem
provincii Fencii, jakož i že se jim postará
o přístřeší a potraviny.
3. Město Nučvan a jiná města, nynío
Rusův obsazená, budou vrácena činské vládě
jakmile v provineii zjednán bude pořádek.
4. Pořádek dělati a pomocí domácí policie
zachovávati bude úkolem čínského velitel
v Mukdeně.
5. V Mukdeně sídleti bude ruský reviden
jako dozorce nad pořádkem. Činský velitel bud
povinen s ním o každém kroku se dorozu
mívati.
6. Nebude-li domácí policie k udržení po
řádku dostačovali, čínský velitel požádá ruského
revidenta o posilu.
7. Smlouva jest autentická v ruskén
znění.
Rus
Rusův
Praha
Nučvany
19
article
Svobodom.
Svobodom.
Svobodom.
Svobodom.
Svobodom.
Něm. nacio
Svobodom.
Svobodom.
Čes. klerik.
Něm. nacio
Něm. nacion
Německo
20
article
Ruský list o krvavých nepokojích
v Makedonii.
Nedávno udála se v kosovském vilajeté
krvavá srážka mezi bulharskými povstalci a ture-
ckou žandarmerií. Za příčinu bulharského jitření
bylo udáno, že chtějí zabrániti, aby archimandri
Firmilijan, správce srbské mitropolie ve Skoplji
byl potvrzen za skutečného mítropolita.
Makedonie
21
article
V drobném prodejír
raaní čísla o zobě . . . za 9h
edpolo dhi
. ra ž h
Ve filinlkách na veskově
rannt črslo. . . . . . .
od poled ní
Inserát
plati se hožově zapřel
Tžedplicení a ináerty přijímá v dnini
strann v Mariansk é ulici č. z.
Tam nacházejí se těž rodake
tiskárna a Papedice „ Národnich Listi-
Dukoplny za nevrassjí.
Tžedplicení
é ulice
Národnich List
22
article
»HoBoT«, uvažujíce o této události, praví:
Jde tu o srbského mitropolita a srbskou diecezi.
Co se to týká Bulharů a proč se srážejí s ture-
ekou žandarmerií? V kosovském vilajetě žije
okolo 460000 Srbův, okolo 100.000 Albancův,
okolo 13.000 Turkův a okolo 16.000 cigánů.
Bulharů tam není, a jestliže telegram » C.- B e
při této zprávě zmínil se o Bulharech, učinil to
buď omylem anebo proto, že »bulharštl povstalci«
přišli odjinud, posláni Makedonským komitétem.
Makedonský komiřét je v Bulharsku státem
ve státě. Charakter jeho byl a dosud jest polo-
officiosný. Dosavadní činnost jeho je krvavá.
Členové jeho spáchali dlouhou řadu tajných
vražd. Jsou to vychovanci Stambulova a pracují
tak neuprosně a sveřepě, jako Slambulov naklá-
dával se svými odpůrci. Nyní agitace komitétu
vyšla z hranic a zjevně připravuje povstání
v Makedonii, jež bude míli bezpochyby za ná-
sledek novou válku mezi Srbskem a Bulharskem.
Srbsko nemůže zůstati k bulharské krvavé agi-
taci lhostejným, jako není lhostejno ani Rumun-
sko a Recko. Uzel se zamotává víe a více
možná, že rozuzloní mečem je zeela nedaleké.
Předejíti to mohío by se revisí berltn-
ské smlouvy, ale myšlenka ta je velmi
proti mysli diplomaci
Italie a smlouvy obchodní.
Společnost italských hospodářů poslala všem
agrárním spolkům okružník, podepsaný i býv.
ministry Luzzattem a Capellem, v němž žádá
se od nich dobrozdání stran obnovy obchodních
smluv s Rakouskem, Německem a Švýcarskem.
Okružník žádá ústupky celní pro cizí
průmysl, aby mohly zachovány býti zat
nynější sazby, příznivé pro italské zemědélstvi.
Bulhar
Srbův
Stambulov
Rumun
Uzel
Luzzatt
Capello
Bulharsko
Makedonie
Srbsko
Rakousko
Německo
Švýcarsko
Albancův
Turkův
cikán
23
article
K zahájení praské sněmovny
poslanceké.
Chladné celkem ohlášení průplavní před-
lohy trůnní řečí v prušké sněmovně uspokojuje
velice pruské agrárníky. Tím více, když trůnnl
řeč neobsahuje, ani i jen skryté výhrůžky, ža
sněmovna bude rozpušténa, bude li předloha
zamitnuta nebo že vůbec vyvozeny budou
z toho i politické důsledky. Liberální kruhy,
zastupujicí v Německu hlavně průmysl, jenž
po středoněmeckém průplavu touží, jsou touto
okolností, jež jest dosti výmluvná, rozladěny.
Přičítají ji vlivu Miquelovu. »Berl. Tageblatte
píše: »Trůnní reč není dle toho, aby na od-
půrce předlohy učinila dojem. Nepostaví-li vláda
proti nim hruhší kusy, bude stěží lze spoleh-
nouti se na zdárné vyřizení předlohy«.
Stojí za to při zahájení pruské sněmovny
poslanecké vzpomenouti toho, jak silny jsou
v ní teď jednotlivé frakce. Čítajít:
poslanc
konservativci . . . . . . . . 138
svobodní konservativci (mírnější frakce
konservativní strany) . . . . . 58
národní liberalové . . . . . . . 74
střed (katolická strana) . . . . . 100
svobodomyslná strana lidová (vedená
Eug. Richtrem) . .
svobodomyslné sdružení (vedené Rik-
kertem) . . . . . . . . . 11
Poláci. . . . . . . . . . . 12
divocí. . . . . . . . . . .7
uprázdněno jest mandátův . . . .8
Berl
Richter
Polák
Německo
Rika
praský sněmovna
katolický strana
24
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Voličové staroměstětí
Dnes ve čtvrtek 10. t. m. jest Vám volit
poslance za Staré město do rady říšské-
Po důkladné úvaze všech okolnosti roz-
hodli jsme se doporučiti Vám za kandidáta
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 9. ledna.
6— (Kronika.) Volební kampaň se
chýli ke konci. Achich, jak si oddýchu jeme
Volba sice je výkon »svrchovaného práva občan
ského«, ale jisto je, že jsme všickni rádi, jak
mile jen ji máme za sebou, tu dobu vykoná-
vání »utěšeného práva« ! Nevím už, klerý zna-
menitý muž to vyslovil: »právo svézákonnost
je z nejcennějších vymožeností kultury, al
volební procedurou vystupují na jevo nejniže
stránky lidské přirozenosti«
U dveří volebního lokálu sešli se dv
známí.
— Dobré jitro! Koho pak jste volil ?
— Rozumí se, pana X. Jak povinno
přesvědčení kázala.
— Kázala rozhiodně. Také já odevzdaí
lístek na stejně jmeno. Ale víte-li pak, jakého
člověka jsme vlastně volili?
— Nu?
— Pěkného ptáčka! Prohnaného taškáře,
k tomu nevzdělance, jakému není rovno a k
všemu ještě zaprodance! Myslím, že chlapil
naposledy také ukradl ty známé střibrné lžíčky
Nakonec bezpochyby ani psát neumil
— Kdo pak to všecko praví?
— Inu, v nějakých novinách jsem to čeu.
černé na bílém to stálo.
— Proč pak číete takové noviny ?
— Takové noviny! Takové noviny! Všeck
se musí číst. Uvědomělý čtenář, jak víte, ne
smí se spokojiti jen svým télesným orgánem.
Musí vysléchnout všecky strany. To je vám
přece jasno. Slýchali jste to od malička. Ure
domělý občan musí čísti všecko, musí porov
návat, aby si mohl utvořiti vlastní úsudek. Ato
se dočte pěkných věel!
Už je tomu tak! Volební boj je z aktů
veřejného života moderního nejnechutnější.
— Ale, božínku, co pak by to nešlo jednou
také bez těch nechutnosut
Praha
Ina
Ur
26
article
— Nejde to
— Proč by nešlo
— Protože to nejde
Patrně to není jinak možné. Obracítese
ke zkušeným mužům, kteří znají svět a ti vám
potvrzují pravdu. Boj je boj a v boji padají
rány. Tu nesejde na nějakém kameni do hlavy
nebo zlámaném žebru. Rozumí se, ve mravním
smyslu. Kdo je choulostiv, zbabělý, kdo se boji
rány, ať zůstane doma za poci, ať nevylézá na
veřejnost!
— Což o nějakou ránu! Rána za pravdu
budiž! To by ve spravedlivém boji bylo snac
v pořádku. Ale, na příklad pomluva, nadávka
urážka, či to je nějaká — rána za pravdu ? Je
to spravedlivý boj
— Jaká pomoe! Už to tak život přináší
Jak ten strážmistr od dragounů povídal, kteréh
se ptali, proč prý se na jízdárně tolik nadává
a kleje: »protože by se bez toho nikdo nena
učil jezdil, proto !« . .
A už to tak bude. K řádné volební pro
ceduře je zapotřebí, aby obecenstvo mělo zájem
Ale obecenstvo, jak to ve slovníku stojí,je
hmota bez zájmu. Tteba u něho zájem po
vzbudit, vykřesat. A to nejde bez zgitace
A agitace zase nejde bez trochu vášně. A vášeň.
zase, milí holečkové . . . To už si dopovite
Zjev má ovšem svoje důsledky. Po všem
kontinentě ozývá se dnes nářek na úpadek par
lamentarismu.
— Úroveň parlamentu klesá ! Zachraňt
parlamentarism
Co to za úroveň? Proč klesá? A co má
býti zachráněno? Cesta do parlamentu vede vo-
lebním zápasem. Na tom nelze nic měnit. Ale
do volebního zápasu, jak jej dnes znáte, ne tak
hned někdo se neodváží. Je to perná lázeň
Jen tvrdokožec pevně vypláťovaný od matky
přírody může si do ní troufati. Ale tvrdost
lidské kůžičky s rozvojem kultury nepřibývá,
ubývá. Na povrchu těla i duše člověk s po
krokem vzdělanosti zjemňuje, zcitlivuje . ..
sami.
Obracítes
27
article
Co z toho? Tušíte už osudný závěrek
S rozvojem kultury čím dále ubývá chuti vrhat
se do nečistých vln a polykati páchnoucí mok.
— A přece znám slušné lidi, dobré vla-
stence, kteří si dosud pokřádají za čest nelekat
se žádného zvíření kalného živlu! . . .
Pravda, platí dosud za jakousi česť ulovit
mandát poslanecký. Ale už leda vlivem se-
trvačnosti idejí. Nějaký zbytek úcty přešel dě-
dičně s pokolení na pokolení z dob, kdy mandát
poslanecký býval považován vskutku za čestný
úkol. Tenkrát volba byla skutečnou volbou.
výběrem, vyznamenáním, ne sporem, hádkou,
rvačkou, jako je dnes. To byly dětské doby
parlamentarismu, doby libánek svobody a své-
právnosti. Tenkrát se ještě netušilo, jakýe
zrůdností je schopno lůno volební vzteklice, jaké
kusy dovedou hráti řevnivost strannická, ne
snášelivost a zášť! Tenkrát, když nadešla
otázka: koho volit? kdo je nejnadanější, nej
povolanější, nejvíce hoden, aby za nás myslel
za nás jednal? — nebylo žádných pochybnost
a hádek, ale zvedaly se hned všecky ruce
ukazovaly všecky prstys
— Tam stojí muž, kterého všichni uzná
váme za hodna!
28
article
To byla doba naivní trochu, ale za t
upřímné důvěry občanstva. A vstoupiti do par
lamentu, bylo tenkrát vskutku tolik, jako nastou
piti vyšší hodnost. Muž pověřený mandátem oet
se v nejvybranější společnosti, ve společnost
doslova »vyvolených«, kteří požívali nejen úct-
a důvěry svého voličstva, ale také sebe na-
vzájem ctili a obecně byli považováni za po-
volané, pečovati o blaho zákona, usnášeti se
o moudrých a užitečných zákonech.
To se teď všecko ukrutně změnilo, takřk
vzhůru nehama postavilo.
Z ončch čistých, blažených dob leda ješte
jakýsi zbytek slavozáře že přešel na dnešní hod
nost sněmovnickou. Ale už jen ubohý zbytek.
Pro nějž smysl a vnímavost najdou se jeste
sem tam v odlehlejších krajích a konservaliv-
nějších vrstvách společnosti, kam náraz den-
ního vlnění názorů tak hned nezalehne. V pod
29
article
statě dávno ze společnosti vyprchala někdejš
úcta k hodnosti a povolání poslaneckému. Ně
jaký vítr ji odnesl. A jak to třeba absurdně
zní, zrovna snad vítr kulturního rozvoje to byl
který ji odvál.
Podivuhodný zjev, ale dá se vydokla
dovati.
Rozvoj přinesl rozmanitost potřeb, s po
třebami zrodily se zájmy, zastoupení zájmů při
vodilo rozsťoupení stran, vznikl strannický zápas
v zápase lihne se vášeň a kde ta se lihne —
tam poroučí se vzdělanost a hrubá příroda
nastupuje ve své panství.
Od zápasů vedených slovem z krčmy
stoky, vyřizovaných úskokem a osobní mstou,
klackém i pěstí (viz volební událorti nejpokroči
lejších kulfurou zemí) začala se citlivost vzděla
necká kvapem odvraceti.
— O čest, oclnouti se v takově společ
nosti, ať se uchází, kdo má proto kůži! pra
vila si citlivost.
A tak se řetěz zjevů v kroužku uzavírá
Postup kultury vyllačil z parlamentarismu-
kulturu.
30
article
Mám známého a ten je nenapravitelný opti
mista.
— Všecko musilo tak přijít, věří, ale všeck
povede zase k dobrému. Ten »úpadek« parla
mentarismu není než jeho »očišťovací proces«
A přes dnešní úpadek půjde cesta vývoje zás
k novému povznesení ! .
Někdo už si tak rád zastůně na prorocká
vidění
Názor není konečně bez podstaty. Všeck
musilo tak přijít. Přijde snad ješté hůfe. Citli-
vější, vzdělanější živly odchýlí se časem úplne
v ústraní. Parlamentu zmocní se živly nejlomoz
nější. Nezbude mu na konec nežli sehopnost
činnosti zcela mechanické. Stane na chvíli pouhy
hlasovací- stroj.
— A kam se podějí z něho vlastní pol
tika, rozhodování v otázkách zákonodárství?
— Ty už dnes byly vytlačeny ze sněmovní
síně do zákulisí, do poradních síní klubů, do
31
article
předsíní ministerských. A vytlačovací proces po
stoupí ještě dálen ,
— Kamž by postoupil?
— Tam, kam se zatím uchýlila skutečná
vzdělanost. Zůstala doma — mezi voličstvem.
Tam se bude příště dělati i vlasíní politika.
Doma. Lid sám ji bude provozovat. A protože
lid je pouhá massa, neschopná vlastní iniciativy,
zorganisují se vzdělanci a budou ji fidil.
— A poslanci?
— Ti budou pouhými členy hlasovacího
stroje. Hřmotivého, rvavého, neschopného sebe-
vlády a intelligentního počinu. Slroje, který se
ve chvili potřeby svolá, aby vykonal svoji hla-
sovací povinnost a zase rýchle domů se pošle ..
To bude extrém. A protože také ve vzdě-
lanosti jako v přírodě jde pohyb vždy, od
extrému do extrému, soudí můj fyslolog vzdě-
lanosti, půjde pák vlna zase nazpátek. Pokleslý
význam parlamentu začne se znenáhla zotavo-
vati! Dalšíin neodolatelným vlivem vzdělanosti,
rozumí se. Zkušenost si tu zahraje svoji velikou
vychovávací roli. Dosavadní surovost volebnich
zápasů znenáhla úplně se vyčerpá, vyžije. Vyjde
na jevo, že to byla zbraň naprosto nepůsobivá,
ba že namnoze způsobila škody jen tém, kdož
jí užívali. A zbraň, která nepůsobí, která se
otřela, otupila, co s ní? Odhodi se časem.
Lido
Slroj
32
article
Vyjde z mody a nahradí se jinou, působivější.
A tak znenáhla dostaví se poznání, že jsou pomůcky
a prostředky volebního zápasu daleko důstoj-
nější úrovné vzdělanecké a přece pronikavější,
říznější, nežli surový úlok, pomluva a urážka.
A ty nové, dokonalejší zbrané, jednou osvědčeny,
rychle si zjednají platnost a zvítězí na celé
čáře. A s novými břitčími a hladšími zbraněmi
vráti se i vzdálanost do volebního zápasu a sní
nadejde i obrození upadlého parlamentarismu . ..
Předpověď není zlá. Má i dost pravděpo-
dobného do sebe. Jenom škoda, že milý fyšlo-
log vzdělaností nendává — kdy se to všecko stane
Příroda vzdělanosti, jak víte, má ukrutně dlouhý
dech a vykazuje periody vývoje třeba sž
tisicilete