ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4303f170-65ff-11dc-9837-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 60, org 9, person 86, work 3
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve čtvritek dne 10. ledna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 10.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty předplání se: v Praze v administrae na měsíe . . . . . . 9 K na čtvrt leta . . . . 6 K. — na něsk . . . . . 2 K 50 za čtní leta . . . . 7 K 50h ve šlinlkácht za něste . . . . . . 2 K 30n Poštoni měsí n r sta . . . . k o s drojí zksilkaa nvt l:. . nk ol
Praha
5 article Oč šlo a jde ve volbách českých?
Oč šlo a jde ve volbách českých? Kde jaký odpůrce a nepřítel české ná- rodní strany svobodomyslné, všichni pro- jevují nad výsledkem předvčerejších vole v kurii obcí venkovských království českého velikou radost. Jako by tím každý z nich zvláště a všichni dohromady byli něčeho zí- skali! Političtí i národní odpůre české národní strany svobodo myslné pasou se na těch čtyřech poslaneckých mandátech, kteréž tato strana v kurii obcí venkovských ztratila, jako na zeleném jeteli s patrnou chutí, aby všichni se jimi — nadmuli! Však známo k čemu takové nadmutí se pravidelně a při- rozeně vede. Česká národní strana svobodomyslná pohlízí na divadlo, kteréž radost celé stra- katiny odpůrců jejích nad předvčerejší ztrá- tou čtyř někdejších mandátů jejích posky tuje, s city dvojakými, pokud tato radostse jeví v táborech a sborech lidí, přihlašujících se také k »obcovací řeči« české. Že tito lidé se radují z neúspěchu jejího ve čtyřech volebních skupinách kurie čtvrtě, ani ji ne- překvapuje, ani nezarmucuje. Se strany svých odpůrců nenadála se ničeho jiného- naopak bylo by jí s nemalým podivením. kdyby onino, kdož po tolik leť minulých téměř den jak den svou nevraživost a své nepřátelství jí dávají na jevo, byli nechali minouti den 8. ledna 1901, aby jí neřekli.
český národní strana svoboda Český národní strana
6 article
jak veliké potěšení z něho pociťují. Ale že tito lidé při své radosti nad ztracenými čtyřmi mandáty české národní strany svo- bodomyslné tak úplně zapomněli, co tyto čtyři mandáty znamenají pro jednot veškerého voličstva národa če- ského, tedy pro společnou věc celého českého národa, to naplňuje všechny věrné příslušníky české národní strany svo- bodomyslné pocity vážných obav vzhledem k budoucnosti nás všech, kdož po- kládáme tuto zemi za svou vlast, ať už kdo z nás se hlásí ke straně té neb oné. A o nie jiného nejde v těchto dobách, než o budou- cnost nás všech a společné vlasti naší. Jen s tímto vědomím a přesvědčením česká ná- rodní strana svobodomyslná přistoupila k těmto volbám do parlamentu vídeňského přistoupila k nim s jasným, nezkaleným ná- zorem, že připadl jí tězký úkol, aby zastu povala v nich celý, jednolity národ český.
7 article
aby vzala na sebe odpovědnost nejen za nejbližší osudy, ale i za další, vzdálenou budoucnost celého národa českého. Ná rodní strana svobodomyslná nabídla se na- rodu českému na základě důvěry, z níž po- slanci její v něm posud se byli těšili, že provede representaci jeho proti Vídni a proti všem národním nepřátelům jeho jakožto celku. Národní straně svobodo- myslné nešlo a nejde při těchto volbách o život její vlastní, nešlo a nejde o žádné pro- spěchy strannické a osobní; ona měla a má na mysli jedině dobro, blaho a čest ce- lého národa českého a nedílné, celistvé vlasti jeho. Kdyby v těchto časích byla na jejím místě česká strana jiná, která podle své tolikaleté minulosti, podle své prácea schopnosti, a — řekněme bez ostychu zcela přímo, mámeť k tomu právo — podle s ve poctivosti a věrnosti vlastene- cké by byla mohla vzíti na sebe a provésti úkol její, ona zajisté mileráda, s největší ochotou byla by mu jej nejen postoupila, ale byla by ji v provedení jeho všemi silam svými podporovala, aby jednota a ce
Vídeň národní stranit svoboda
8 article
listvost národa českého se zacho- vala a mocně projevila ve chvíli, když ná- rodní odpůrci naši, nehledíce na velikou různost svých programův a hesel politických, nedbajíce vnitřních bojův svých společen- ských, odkládajíce stranou všechny své zvlášt- nosti kulturní, všechnu svou rozštěpenost náboženskou, pomíjejíce na ten čas všech navzájem si odporujících a potírajících se prospěchův místních, slili se proti ná- rodu našemu v jediné nepřátel- ské vojsko německé! Ve chvíli tak veliké tolik a tolik lidí u nás má smutnou odvahu radovati sea jásati, že v národě českém přibylo — o jednu stranu více a tato strana že z národní jed- noty české vyštípla zase jeden kousek! Událost, že česká národní strana svo- bodomyslná ve volebním boji dne 8. ledna 1901 ztratila čtyři své někdejší mandáty poslanecké, sama sebou nebyla by něčím takovým, co ostatním výsledkem voleb a pak postupem a činností nového poselstva če- ského by nebylo lze ve škodlivých a ruši- vých účincích paralysovati. Ale že mimo tuto novou stranu v národě českém ještě tolik a tolik jiných frakcí a straniček má z nového drobení se národa českého ne- zkrocené potěšení, že nad pokračováním rozkladu v lůně českého národa, kolkolem nejnebezpečněji ohroženého sjednoce- nými a mocnými nepřáteli, ozývá se na veřejnosti naší v tolika a tolika hlouč- cích a odstředivých sborech jásavá radost, to jediné jest zjev nad míru povážlivýa pro celý národ zarmucující.
9 article
Nejde o žádnou ani větší ani menší porážku národní strany svobodomyslné, ale jde o odpověď k otázce: máli a chce-li národ český ještě dále se dro- biti a rozpadávati, když nepřátelé jeho, přesvědčení politického tak různéhoa na pohled nesmířitelného, právě v této době proti němu se sjednotili v jediný výbojny šik, nebo jest-li už nejsvrchovaněj ší čas, aby všickni věrní synové národaa království českého, zanechajíce všech osob- ních nechutí a strannických ohledů, statečně a odhodlaně postupovali proti společ- nému nepříteli také pod společ- ným praporem a za společným heslem: právo, blaho, dobro čest národa celého? Politické zprávy domácí. V Praze, 9. ledna. (Výsledky vo leb. Dnešní volby, konané v osmi korunních zemích. náležely tak, jako včerejší volby v Čechách, n Moravě, ve Štyrsku a v Horních Rakousích, vý- výhradně kurii okresů venkovských. Poslední volby ve venkovských okresích konají se zejtra ve čtvrtek 10. ledna, v Korutanech. Z událostí dnešního dne, pokud je telegraf sdělil do ve- čera, sluší zaznamenati zvolení bar. D- paula ve venkovské skupině bolzanské přes to, že bar. Dipauli před samou volbou kandi- daturu tuto po své porážce v bolzanské páté kurii odmitl. Voličové však se nadějí, že před deputaci, jež mu výsledek volby přijde oznámit, rozhodnuti své změní a volbu přijme. Tím by ovšem v zápět byly zkřižovány počty, jež si li- berální časopisy německé založily na porážce Dipaulově. Z dalších výsledků volebních slušt zaznamenati vítězství česko polského kandidáta na Tésínsku dra. Michejdy, opětnou po- rážku přivržence Wolfova, Türka, ve slezském okrasu bruntálském, kde zvoleh Kaiser, pak vi- tězství býv. předsedy sněmovny dra. Fuch sa jehož mandát byl povážlivě ohrožen (dostal
Michejda Wolfův Türek Kaiser Praha Čechy Morava Štyrsko Horní Rakousy Korutany
10 article
v solnohradské skupině sv.-janské ze 153 hlast pouze 81) a volbu předáka strany německo klerikální dra. Kathrejna v Inšpruku. Zejtra, ve čtvrtek 10. ledna, bude volen 54 poslanců, a sice v českých městech 32 v moravských městech 13, v korutanských ven kovských obcích 4, v obchodních komorách ha- ličských 3, v bukovinské 1 a v Dalmacii v kuri největších poplatníků také 1. Výsledky včerejších voleb ve venkovských obeích českých, moravských a štyrských se staveny v následujících tabulkáche Volební okre
svatý Dalmacie
11 article Zvolllen
Zvolllen Čechy, IV. kurie, 8. ledna Dr. Serv. Heller, spisov. Stanisl. Kubr, statkář Dr. Edy. Grégr. maj. tisk Frant. König, slatkař Eman. Hirubý, tajemník Jiří Schönerer, velkostatk Frant. Kliemann, starosti Frant. Kittel, statkář Frant. Kutscher, učitel Gustav Nowak, lékárník Václav Niesig Karel Prášek, statkář Adolf Glöckner, starosta Ant. Zázvorka, statkář Josef Kasper, učitel J. Jaroš, statkář Frant. Hovorka, statkář Frant. Udržal, statkář Frant. Peschka, statkář Dr. Bedt. Pacák, advokát Dr. Edv. Brzorád, advoká Dr. Hynek Lang, advoká Karel Loula, statkář Martin Soukup, statkář Václav Dvořák, statkář Jan Rataj, stalkář Václav Grössl, statkář Vinc. Hofmann, statkář Dr. Eman. Dyk, advokát Karel Iro, redaktor
doktor Serv Heller Kubr Ed Grégr František König Eman Schönerer Kittel Nowak Niesig Prášek Glöckner Antonín Zázvorka Kasper J Jaroš Hovorka Udržal Peschek Bedt Pacák Edv Brzorád Lang Loula Soukup Dvořák Rataj Grössl Vinc Hofmann Dyk Karel iro Čechy
12 article
1. Karlín Smíchov 3. Roudnie 4. Příbram 5. Kolín Cheb Karl. Var 8. Žatee 9. Litomě 10. Děčín 11. Č. Lípa 12. Ml. Bolesl 13. Liberec 14. Jičín 15. Trutnov 16. Kr. HIrade 7. Rychnov 18. Chrudim 19. Litomyšl 20. Čáslav 21. N. Brod 22. Tábor 23. Sedlčany 24. Krumlov 25. Budějov. 26. Písek 27. Prachat. 28. Stříbro 29. Plzeň 30rn pP° laná Morava, IV. kurie, 8. ledna. Konr. Martfnek, statkář Josef Vychodil, statkář Josef Svozil, redaktor Jan Heimrich, továrník Jan Pospíšii, statkář Josel Luksch, statká Bar. dr. Ot Pražák, advoká Jan Rozkošný, statkář Dr. Mor Hruban, advoká Antonín Seidl Josef Zimmer
Karl HIrade Vychodil Svozil Heimrich Jan Pospíšie Josel Luksch doktor Otakar Pražák Rozkošná Mor Hruban Seidl Zimmer Karlín Smíchov Příbram Děčín Č . Lípa 12 Liberec Jičín Trutnov Chrudim Litomyšl Čáslav N . Brod Sedlčany Krumlov Písek Plzeň Morava Kolín Cheb Vara 8
13 article
1. Brno 2. Kroměřít 3. Litovel 4. Boskovic 5. Jihlava 6. Znojmo 7. Hustope 8. Uh. Hra 9. Val.Mezii 10. N. Jičín 11. Olomoue yrsko, IV. kurie, 8. ledna
Brno Litovel Boskovice Jihlava Znojmo
14 article
1. Šl. Hradee Frant. Huber Něm. klerik. 2. Must n. M. Al. Posch. statkář Ném nacion B. Judenbur Ant. Bleikoli Něm. agrárn 4. Hartberg Frani. Hagenhofer, stalkář Něm. klerik. 5. Feldhach Frant. Wagner, statkář Něm, klerik. 6. Lipnica Alois Schweiger Něm, klerik. 7. Maribor Frant. Robič, professor Kler. Slovine 8. Pluj Bedř. Ploj, dvor. rada Kler. Slovine 9. Ceije Ryt. Hugo Berks, velkost. Kler. Slovinee V Praze, 9. ledna. (Brožura o poli tice polského kola.) Pod jmenem »Psychopatya kraju przez lat 35«, t. j. psycho patie Haliče za posledních 35 let od stančiko stva do koncentrované demokracie, vyšla v Kra- kově brožurka autora »Politiky nervů«, v niž se odůvodňuje loňská secesse demokratického křídla z polského kola a činí se za tento roz- kol v »kole« odpovědným p. Javorský, jen příliš důvěřivě naslouchal našeplávání p. Rutov- ského a přichýlil v rozhodném okamžiku svou přízeň k německé levici. Nejmenovaný auton brožurky ospravedlňuje českou obstrukci tím. že česká delegace se chopila tohoto krajního prostředku, když poznala, že cestou parlamentní se práva svého nedomůže, ježto většína sně- movní se ukázala na to slabou. A přece bylo povinností zejmena Poláků hájiti jazyková naři zení, Čechům jednou vydaná, už proto, že úspěchy Poláků zakládají se taktéž na pouhých
František Huber Posch Ný B Judenbur Hartberg Fraňo Wagner Schweiger Kler Ceij Ryt Hugo Berks Javorská Německo Maribor Praha Halič Rutov
15 article
nařízeních, jež by mohla jednoho krásného dne býti taktéž odvolána, jako nařízení pro Čechy a Moravu. Čechové na Polácích nežádali, aby také prováděli obstrukci; bylo by stačilo, aby se polské kolo k české obstrukci zachovalo tak jako konservativní šlechta. Ale p. Javorský ne- jen že se postavil spolu s Némci proti svým přirozeným přátelům, Čechům, on ještě svévolně rozbil nezbytnou baštu proti hrdopyšnosti něme- cké, pravici. A jako zrušení českých jazykových nařízení neztlumilo německého radikalismu, nýbrž ještě více jej podnítilo, tak rozbiti pravice, jež Němci vyhlašují za svůj největší úspěch, mělo za následek nový požadavek německý, s tátn němčinu, ba i žádost za inartikulaci rak. německé smlouvy, jež by na vždy utvrdila ně meckou hegemonii v Rakousku. Tím vším pa Javorský státní káru rakouskou, uvázlou v bahně. zatáhl do bažiny ještě hlouběji. Z té jí nevy- trhne ani nejnověji hlásaná politika volné ruky polského kola. »Politiku takovou může provozo- vati katolické centrum v Berlině, kde po pravie i levici tohoto centra sedi samí Němci; ale velká strana — dodává pisatel — představujíe sedm millionů obyvatelů a jsouci větví dalších dvaceti millionů Slovanů, jako kolo polské, k tomu ve Vídni, kde po jedné straně sedí strany spřízněné krví i politickými zásadami. po druhé však společný nepřitel náš i jejich, nemůže provozovati politiku volné ruky a proto také žádné politiky volné ruky ve Vídni ne- bude.« Autor vidi pro polské kolo jedinou možnost: vrátiti se na pravici, kde bylo dosu a navázati se zástupci slovanských národů opě ty styky, jež pan Javorský zbytečně a samo volně bez předchozího svoleni. polského kol roztrhal.
Čecho Polák Némec Čechy Morava Rakousko Berlín Vídeň Slovan
17 article Svobodom.
Svobodom. Čes. agrárn Svobodom Svobodom. Čes. agrárn- Něm. radik. Něm. radik. Něm. radik. Něm. rádík. Něm. pokrol Něm. nacion Čes. agrárn. Něm. pokrok Čes. agrárn. Něm. radik. Svobodom. Svobodom. Svohodom. Něm, pokro Svobodom. Svobodom. Svobodom Svobodom. Něm. agrát Svobodom. Čes. agrár. Něm. pokro Něm. pokrol Svobodom. Něm. radik
Svobodom Německo
18 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. ledna.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. ledna. Rusko-čínská smlouva, Smlouva byla podepsána s čínské stran velifelem mukdenským Šengem a ruským gene rálem Korostovičem. Obsahuje následující zá vazky: 1. Mukdenský velitel zavazuje se obnovi pořádek a pomocen býti Rusům při stavb rusko-čínské dráhy. 2. Dále zavazuje se, že se bude přátelsk chovati k Rusům jak těm, kteří budou praco- vati o stavbě dráhy, tak i k těm, kteří ji budou vojensky ochiraňovati a obsadí za tím účelem provincii Fencii, jakož i že se jim postará o přístřeší a potraviny. 3. Město Nučvan a jiná města, nynío Rusův obsazená, budou vrácena činské vládě jakmile v provineii zjednán bude pořádek. 4. Pořádek dělati a pomocí domácí policie zachovávati bude úkolem čínského velitel v Mukdeně. 5. V Mukdeně sídleti bude ruský reviden jako dozorce nad pořádkem. Činský velitel bud povinen s ním o každém kroku se dorozu mívati. 6. Nebude-li domácí policie k udržení po řádku dostačovali, čínský velitel požádá ruského revidenta o posilu. 7. Smlouva jest autentická v ruskén znění.
Rus Rusův Praha Nučvany
19 article
Svobodom. Svobodom. Svobodom. Svobodom. Svobodom. Něm. nacio Svobodom. Svobodom. Čes. klerik. Něm. nacio Něm. nacion
Německo
20 article
Ruský list o krvavých nepokojích v Makedonii. Nedávno udála se v kosovském vilajeté krvavá srážka mezi bulharskými povstalci a ture- ckou žandarmerií. Za příčinu bulharského jitření bylo udáno, že chtějí zabrániti, aby archimandri Firmilijan, správce srbské mitropolie ve Skoplji byl potvrzen za skutečného mítropolita.
Makedonie
21 article
V drobném prodejír raaní čísla o zobě . . . za 9h edpolo dhi . ra ž h Ve filinlkách na veskově rannt črslo. . . . . . . od poled ní Inserát plati se hožově zapřel Tžedplicení a ináerty přijímá v dnini strann v Mariansk é ulici č. z. Tam nacházejí se těž rodake tiskárna a Papedice „ Národnich Listi- Dukoplny za nevrassjí.
Tžedplicení é ulice Národnich List
22 article
»HoBoT«, uvažujíce o této události, praví: Jde tu o srbského mitropolita a srbskou diecezi. Co se to týká Bulharů a proč se srážejí s ture- ekou žandarmerií? V kosovském vilajetě žije okolo 460000 Srbův, okolo 100.000 Albancův, okolo 13.000 Turkův a okolo 16.000 cigánů. Bulharů tam není, a jestliže telegram » C.- B e při této zprávě zmínil se o Bulharech, učinil to buď omylem anebo proto, že »bulharštl povstalci« přišli odjinud, posláni Makedonským komitétem. Makedonský komiřét je v Bulharsku státem ve státě. Charakter jeho byl a dosud jest polo- officiosný. Dosavadní činnost jeho je krvavá. Členové jeho spáchali dlouhou řadu tajných vražd. Jsou to vychovanci Stambulova a pracují tak neuprosně a sveřepě, jako Slambulov naklá- dával se svými odpůrci. Nyní agitace komitétu vyšla z hranic a zjevně připravuje povstání v Makedonii, jež bude míli bezpochyby za ná- sledek novou válku mezi Srbskem a Bulharskem. Srbsko nemůže zůstati k bulharské krvavé agi- taci lhostejným, jako není lhostejno ani Rumun- sko a Recko. Uzel se zamotává víe a více možná, že rozuzloní mečem je zeela nedaleké. Předejíti to mohío by se revisí berltn- ské smlouvy, ale myšlenka ta je velmi proti mysli diplomaci Italie a smlouvy obchodní. Společnost italských hospodářů poslala všem agrárním spolkům okružník, podepsaný i býv. ministry Luzzattem a Capellem, v němž žádá se od nich dobrozdání stran obnovy obchodních smluv s Rakouskem, Německem a Švýcarskem. Okružník žádá ústupky celní pro cizí průmysl, aby mohly zachovány býti zat nynější sazby, příznivé pro italské zemědélstvi.
Bulhar Srbův Stambulov Rumun Uzel Luzzatt Capello Bulharsko Makedonie Srbsko Rakousko Německo Švýcarsko Albancův Turkův cikán
23 article
K zahájení praské sněmovny poslanceké. Chladné celkem ohlášení průplavní před- lohy trůnní řečí v prušké sněmovně uspokojuje velice pruské agrárníky. Tím více, když trůnnl řeč neobsahuje, ani i jen skryté výhrůžky, ža sněmovna bude rozpušténa, bude li předloha zamitnuta nebo že vůbec vyvozeny budou z toho i politické důsledky. Liberální kruhy, zastupujicí v Německu hlavně průmysl, jenž po středoněmeckém průplavu touží, jsou touto okolností, jež jest dosti výmluvná, rozladěny. Přičítají ji vlivu Miquelovu. »Berl. Tageblatte píše: »Trůnní reč není dle toho, aby na od- půrce předlohy učinila dojem. Nepostaví-li vláda proti nim hruhší kusy, bude stěží lze spoleh- nouti se na zdárné vyřizení předlohy«. Stojí za to při zahájení pruské sněmovny poslanecké vzpomenouti toho, jak silny jsou v ní teď jednotlivé frakce. Čítajít: poslanc konservativci . . . . . . . . 138 svobodní konservativci (mírnější frakce konservativní strany) . . . . . 58 národní liberalové . . . . . . . 74 střed (katolická strana) . . . . . 100 svobodomyslná strana lidová (vedená Eug. Richtrem) . . svobodomyslné sdružení (vedené Rik- kertem) . . . . . . . . . 11 Poláci. . . . . . . . . . . 12 divocí. . . . . . . . . . .7 uprázdněno jest mandátův . . . .8
Berl Richter Polák Německo Rika praský sněmovna katolický strana
24 article Volební ruch.
Volební ruch. Voličové staroměstětí Dnes ve čtvrtek 10. t. m. jest Vám volit poslance za Staré město do rady říšské- Po důkladné úvaze všech okolnosti roz- hodli jsme se doporučiti Vám za kandidáta
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 9. ledna. 6— (Kronika.) Volební kampaň se chýli ke konci. Achich, jak si oddýchu jeme Volba sice je výkon »svrchovaného práva občan ského«, ale jisto je, že jsme všickni rádi, jak mile jen ji máme za sebou, tu dobu vykoná- vání »utěšeného práva« ! Nevím už, klerý zna- menitý muž to vyslovil: »právo svézákonnost je z nejcennějších vymožeností kultury, al volební procedurou vystupují na jevo nejniže stránky lidské přirozenosti« U dveří volebního lokálu sešli se dv známí. — Dobré jitro! Koho pak jste volil ? — Rozumí se, pana X. Jak povinno přesvědčení kázala. — Kázala rozhiodně. Také já odevzdaí lístek na stejně jmeno. Ale víte-li pak, jakého člověka jsme vlastně volili? — Nu? — Pěkného ptáčka! Prohnaného taškáře, k tomu nevzdělance, jakému není rovno a k všemu ještě zaprodance! Myslím, že chlapil naposledy také ukradl ty známé střibrné lžíčky Nakonec bezpochyby ani psát neumil — Kdo pak to všecko praví? — Inu, v nějakých novinách jsem to čeu. černé na bílém to stálo. — Proč pak číete takové noviny ? — Takové noviny! Takové noviny! Všeck se musí číst. Uvědomělý čtenář, jak víte, ne smí se spokojiti jen svým télesným orgánem. Musí vysléchnout všecky strany. To je vám přece jasno. Slýchali jste to od malička. Ure domělý občan musí čísti všecko, musí porov návat, aby si mohl utvořiti vlastní úsudek. Ato se dočte pěkných věel! Už je tomu tak! Volební boj je z aktů veřejného života moderního nejnechutnější. — Ale, božínku, co pak by to nešlo jednou také bez těch nechutnosut
Praha Ina Ur
26 article
— Nejde to — Proč by nešlo — Protože to nejde Patrně to není jinak možné. Obracítese ke zkušeným mužům, kteří znají svět a ti vám potvrzují pravdu. Boj je boj a v boji padají rány. Tu nesejde na nějakém kameni do hlavy nebo zlámaném žebru. Rozumí se, ve mravním smyslu. Kdo je choulostiv, zbabělý, kdo se boji rány, ať zůstane doma za poci, ať nevylézá na veřejnost! — Což o nějakou ránu! Rána za pravdu budiž! To by ve spravedlivém boji bylo snac v pořádku. Ale, na příklad pomluva, nadávka urážka, či to je nějaká — rána za pravdu ? Je to spravedlivý boj — Jaká pomoe! Už to tak život přináší Jak ten strážmistr od dragounů povídal, kteréh se ptali, proč prý se na jízdárně tolik nadává a kleje: »protože by se bez toho nikdo nena učil jezdil, proto !« . . A už to tak bude. K řádné volební pro ceduře je zapotřebí, aby obecenstvo mělo zájem Ale obecenstvo, jak to ve slovníku stojí,je hmota bez zájmu. Tteba u něho zájem po vzbudit, vykřesat. A to nejde bez zgitace A agitace zase nejde bez trochu vášně. A vášeň. zase, milí holečkové . . . To už si dopovite Zjev má ovšem svoje důsledky. Po všem kontinentě ozývá se dnes nářek na úpadek par lamentarismu. — Úroveň parlamentu klesá ! Zachraňt parlamentarism Co to za úroveň? Proč klesá? A co má býti zachráněno? Cesta do parlamentu vede vo- lebním zápasem. Na tom nelze nic měnit. Ale do volebního zápasu, jak jej dnes znáte, ne tak hned někdo se neodváží. Je to perná lázeň Jen tvrdokožec pevně vypláťovaný od matky přírody může si do ní troufati. Ale tvrdost lidské kůžičky s rozvojem kultury nepřibývá, ubývá. Na povrchu těla i duše člověk s po krokem vzdělanosti zjemňuje, zcitlivuje . .. sami.
Obracítes
27 article
Co z toho? Tušíte už osudný závěrek S rozvojem kultury čím dále ubývá chuti vrhat se do nečistých vln a polykati páchnoucí mok. — A přece znám slušné lidi, dobré vla- stence, kteří si dosud pokřádají za čest nelekat se žádného zvíření kalného živlu! . . . Pravda, platí dosud za jakousi česť ulovit mandát poslanecký. Ale už leda vlivem se- trvačnosti idejí. Nějaký zbytek úcty přešel dě- dičně s pokolení na pokolení z dob, kdy mandát poslanecký býval považován vskutku za čestný úkol. Tenkrát volba byla skutečnou volbou. výběrem, vyznamenáním, ne sporem, hádkou, rvačkou, jako je dnes. To byly dětské doby parlamentarismu, doby libánek svobody a své- právnosti. Tenkrát se ještě netušilo, jakýe zrůdností je schopno lůno volební vzteklice, jaké kusy dovedou hráti řevnivost strannická, ne snášelivost a zášť! Tenkrát, když nadešla otázka: koho volit? kdo je nejnadanější, nej povolanější, nejvíce hoden, aby za nás myslel za nás jednal? — nebylo žádných pochybnost a hádek, ale zvedaly se hned všecky ruce ukazovaly všecky prstys — Tam stojí muž, kterého všichni uzná váme za hodna!
28 article
To byla doba naivní trochu, ale za t upřímné důvěry občanstva. A vstoupiti do par lamentu, bylo tenkrát vskutku tolik, jako nastou piti vyšší hodnost. Muž pověřený mandátem oet se v nejvybranější společnosti, ve společnost doslova »vyvolených«, kteří požívali nejen úct- a důvěry svého voličstva, ale také sebe na- vzájem ctili a obecně byli považováni za po- volané, pečovati o blaho zákona, usnášeti se o moudrých a užitečných zákonech. To se teď všecko ukrutně změnilo, takřk vzhůru nehama postavilo. Z ončch čistých, blažených dob leda ješte jakýsi zbytek slavozáře že přešel na dnešní hod nost sněmovnickou. Ale už jen ubohý zbytek. Pro nějž smysl a vnímavost najdou se jeste sem tam v odlehlejších krajích a konservaliv- nějších vrstvách společnosti, kam náraz den- ního vlnění názorů tak hned nezalehne. V pod
29 article
statě dávno ze společnosti vyprchala někdejš úcta k hodnosti a povolání poslaneckému. Ně jaký vítr ji odnesl. A jak to třeba absurdně zní, zrovna snad vítr kulturního rozvoje to byl který ji odvál. Podivuhodný zjev, ale dá se vydokla dovati. Rozvoj přinesl rozmanitost potřeb, s po třebami zrodily se zájmy, zastoupení zájmů při vodilo rozsťoupení stran, vznikl strannický zápas v zápase lihne se vášeň a kde ta se lihne — tam poroučí se vzdělanost a hrubá příroda nastupuje ve své panství. Od zápasů vedených slovem z krčmy stoky, vyřizovaných úskokem a osobní mstou, klackém i pěstí (viz volební událorti nejpokroči lejších kulfurou zemí) začala se citlivost vzděla necká kvapem odvraceti. — O čest, oclnouti se v takově společ nosti, ať se uchází, kdo má proto kůži! pra vila si citlivost. A tak se řetěz zjevů v kroužku uzavírá Postup kultury vyllačil z parlamentarismu- kulturu.
30 article
Mám známého a ten je nenapravitelný opti mista. — Všecko musilo tak přijít, věří, ale všeck povede zase k dobrému. Ten »úpadek« parla mentarismu není než jeho »očišťovací proces« A přes dnešní úpadek půjde cesta vývoje zás k novému povznesení ! . Někdo už si tak rád zastůně na prorocká vidění Názor není konečně bez podstaty. Všeck musilo tak přijít. Přijde snad ješté hůfe. Citli- vější, vzdělanější živly odchýlí se časem úplne v ústraní. Parlamentu zmocní se živly nejlomoz nější. Nezbude mu na konec nežli sehopnost činnosti zcela mechanické. Stane na chvíli pouhy hlasovací- stroj. — A kam se podějí z něho vlastní pol tika, rozhodování v otázkách zákonodárství? — Ty už dnes byly vytlačeny ze sněmovní síně do zákulisí, do poradních síní klubů, do
31 article
předsíní ministerských. A vytlačovací proces po stoupí ještě dálen , — Kamž by postoupil? — Tam, kam se zatím uchýlila skutečná vzdělanost. Zůstala doma — mezi voličstvem. Tam se bude příště dělati i vlasíní politika. Doma. Lid sám ji bude provozovat. A protože lid je pouhá massa, neschopná vlastní iniciativy, zorganisují se vzdělanci a budou ji fidil. — A poslanci? — Ti budou pouhými členy hlasovacího stroje. Hřmotivého, rvavého, neschopného sebe- vlády a intelligentního počinu. Slroje, který se ve chvili potřeby svolá, aby vykonal svoji hla- sovací povinnost a zase rýchle domů se pošle .. To bude extrém. A protože také ve vzdě- lanosti jako v přírodě jde pohyb vždy, od extrému do extrému, soudí můj fyslolog vzdě- lanosti, půjde pák vlna zase nazpátek. Pokleslý význam parlamentu začne se znenáhla zotavo- vati! Dalšíin neodolatelným vlivem vzdělanosti, rozumí se. Zkušenost si tu zahraje svoji velikou vychovávací roli. Dosavadní surovost volebnich zápasů znenáhla úplně se vyčerpá, vyžije. Vyjde na jevo, že to byla zbraň naprosto nepůsobivá, ba že namnoze způsobila škody jen tém, kdož jí užívali. A zbraň, která nepůsobí, která se otřela, otupila, co s ní? Odhodi se časem.
Lido Slroj
32 article
Vyjde z mody a nahradí se jinou, působivější. A tak znenáhla dostaví se poznání, že jsou pomůcky a prostředky volebního zápasu daleko důstoj- nější úrovné vzdělanecké a přece pronikavější, říznější, nežli surový úlok, pomluva a urážka. A ty nové, dokonalejší zbrané, jednou osvědčeny, rychle si zjednají platnost a zvítězí na celé čáře. A s novými břitčími a hladšími zbraněmi vráti se i vzdálanost do volebního zápasu a sní nadejde i obrození upadlého parlamentarismu . .. Předpověď není zlá. Má i dost pravděpo- dobného do sebe. Jenom škoda, že milý fyšlo- log vzdělaností nendává — kdy se to všecko stane Příroda vzdělanosti, jak víte, má ukrutně dlouhý dech a vykazuje periody vývoje třeba sž tisicilete