opatření, aby cestovatel mohl porušiti její nařízení. Dala mu za průvodce důstojníka, jenž mu zjednal volný průjezd vesnicemi a městy. Po několika dnech odpočinku nastoupí Homolle zpáteční cestu do Paříže. ** Match o 120.000 korun. Huntley Walker přijal vyzvání Edgeovo k matchi. Budou se měřiti na 1 angl. míli s pevným startem a na 500 mil (800 km.). Vklad 120.000 K. V případě, že každý wvyhraje jeden běh, rozhodne třetí závod. * 2,500.000 marek na státní poštovn linie automobilní jest zařaděno v bavorském rozpočtu. Má jimi býti založen provozovací a r- servní fond, z něhož budou zakupována vozidla pořízeny stavby atd. Serm. ** Damský šerm. Král. zem. šerm. škola po- řádá i v letošní sezoně damské kursy. Vyučuje se v kroužcích i soukromých hodinách. Přihlášky denně v místnostech školy (Karlova ul., palác colloredo- mannsfeldský), kdež se po celý den úřaduje. Alpism. ** Během prázdnin přistoupilo k českému odboru Slovinského alpského družstva 18 členů,z nichž 3 zakládající. * Sestup s Triglavu přes sedm jeze je nově upraven a zabezpečen; zejména hořejší jeho část od vrcholu Triglavu vž k boveckému sněhu jest opatřena řadou nových lan a skob; koncem srpna byla upravována stezka od Doleče přes Hri- berce k chatě Ferdinandově. Nyní jest cesta přes sedm jezer zcela pohodlnou a lehko schůdnou i pro „svá- teční“ turisty. Úpravou tou také umožněno provést turu: Mojstrana—Triglav—sedm jezer—Bochyň v je- diném dnu. „Alpský Věstník“ ** Výstup na Suhi Plaz severní stěnou popisuje v „Planinském Věstníku“ dr. Henrik Tuma, známý gorický turista. Zimní sporty- ** Samostatný lyžařský klub v Plzn prý zakládají v Plzni bývalí členové lyžařského od- boru S. K. Plzeň.

Věstník živnostenský a dělnický. * Ze Zemského pojišťovacího fondu císaře Fran- tiška Josefa I. Právě tyto dny vydala tato dosud tak málo oceněná zemská pojišťovna starobní svou vý- roční zprávu za rok 1906. Dle ní zvýšil se počet po- jištěných do 31, prosince 1906 na 29.951 proti 25.348 roku 1905, vzrostl tedy o 4603 pojištěnce. Z tohoto počtu pojištěných náleží největší díl stavu živno- stenskému (22.354) a rolnickému (2538). Zásluha o to, že myšlenka svépomocného opatření starobního nejvíce zjednává si půdy u těchto dvou stavů, pří- sluší jednak živnostenským společenstvům, z nichž přemnohá na popud c. k. živnost, instruktorů úsi- lovně pracují mezi svým členstvem pro myšlenku tu, jednak ústředním jednotám hospodářských spo- lečenstev českých i německých, které podporovány jsouce sdruženými raiffeisenkami a hospodářskými družstvy rozvinuly horlivou činnost, by do nejširších vrstev lidu venkovského vniklo přesvědčení, že za- kupováním důchodů u Zemského pojišťovacího fondu nejlépe dají se zmírniti břemena výměnková a chu- dinská, dále že pojišťováním čeledi nejspíše připoutá se tato k hospodáři. Vkladů pojistných bylo v r. 1906 učiněno 15.740 v úhrnné výši 678.651 K. Téměř 94% všech těchto vkladů nepřevyšuje 80 K, z čehož paírno, že Zemský pojktovací fond nalézá největaí

Věstník spolkový.

díl svých pojištěnců ve třídách nemajetných a málo majetných, pro které tento dobročinný ústav zemský šlechetnými svými zakladateli byl určen. Počet dů- chodců zvýšil se za r. 1906 o 92 na 487, jimž vy- placené důchody činí úhrnem 167.221 K 6 h. Nej- mladšímu důchodci bylo 28 let, nejstarší byl 86 roků stár. Jednatelství, která svěřují se z pravidla jen ve- řejným korporacím, přibylo v r. 1906 — 121. Celkem jest jednatelství 1670. V dalším uvádí výroční zpráva význačnější pojištění a významné pro ústav v r. 1906 se sběhnuvší události. Kdo by zajímal seo snahy této král, české zemské pojišťovny starobní, dopiš anebo navštiv v úřadních hodinách 8—2 (ve svátek a neděli 9—11) kancelář Zemského pojišťova- cího fondu v Praze III. „u Montagů“, která podá co nejochotnějí poučení ústní nebo písemní a prospekty na požádání zašle úplně zdarma a vyplaceny

Zábavy. Slavnost na zámku ratibořickém Již po 13 roků čítáme vždy s radostí zprávy o pořá- dání slavností pražského damského odboru Ústřední Matice školské. Dle zpráv předběžných očekáváme vždy mnoho a přece nevystihnou tyto nikdy bohatost a originelnost slavností samých. Letos chystají dámy předvésti obrázek z dob: „Když si náš dědeček ba- bičku bral“. Zamýšlejí totiž pořádati v sálech žofín- ských „slavnost na zámku ratibořickém“, Program bude asi následující: V předvečer slavnosti velko- lepé zastaveníčko před zámkem, druhého dne lidová slavnost v zámeckém parku a třetího dne bude vy- pravovati babička „ze starého bělidla“ pro naši drob- nou mládež pohádky. Poesie doby, do které spadá perla literatury „Babičky“ od Boženy Němcové, ova- ne zajisté kouzlem svým slavnost tuto, takže každý rád spočine, unaven jsa nynější dobou, plnou bojů a zápasů, ve stínu košatých lip, jež obklopovati bu- dou nejen zámek samý, ale i památné hostinné „sta- ré bělidlo“ Vycházky a výlety. Prohlídku továren Elektrotechn. akc. společnosti, dříve Kolben a spol. ve Vy- sočanech“, uspořádá obchodnický spolek „Merkur“ dne 1. listopadu t. r. dopoledne. Vstupenky, jež nutno si předem obstarati, vydává na průkaz legitimace denně tajemník spolku nejdéle do 28. října t. r.

Zemřelí v Praze. Dne 8. října 1907: Pirout František, syn strážníka, 1 rok, 359—I. Naňková Anna, vdova po pekaři, 83 roky, 163—II. Tylová Magdalena, soukrom- nice, 74 roky, 1627—II. Triebelová Marie, soukrom- nice, 59 roků, 1744—II. Zvěřina František, telegrafní mistr, 29 roků, 573—II. Ženíšek Augustin, retušer, 26 roků, 1317—II. Zahrádková Terezie, porodní bába, 69 roků, 628—VIII. — U Milosrdných sester: Dokonalova Anna, dělnice, 25 roků. Dolejš Josef, mlynář, 79 roků. Grulich Jaroslav, syn zámečníka, 18 roků. Kernová Františka, dělnice, 32 roky. Kraw- czuková Marie, manželka dělníka, 31 rok. Šeráková Marie, manželka dělníka, 25 roků. Šubrt Václav, děl- ník, 20 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Bareschova Zuzana, soukr. učitelka, 58 roků. Ma- šková Aloisie, manželka kotláře, 43 roky. Prinzova Marie, služka, 211/2 roku. Dne 9. října 1907: Havelková Marie, sou- kromnice, 75 roků, 705—I. Hrubý Vojtěch, syn obch. příručího, 8 měs., 41—I. Matyášova Marie, dcera

služky, 6 měs., 217—III. Piskáčková Anna, manželka majitele povozů, 62 roků, 173—III. Jandovský Jaro- slav, syn žehlířky, 13 měsíců, 623—VII. — U Alž bě- tinek: Karbulková Jana, manželka truhláře, 34 r. — Ve všeobecné nemocnici: Forejt Jakub, dělník, 27 roků. Friedrich Josef, hostinský, 40 roků. Lemonová Františka, manželka obuvníka, 37 roků. Neumannová Terezie, posluhovačka, 54 roky. Radoh Eduard, truhlářský pomocník, 23 roky. Šplíchal Fran- tišek, syn čalouníka, 91/2 roku.

Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve středu 16. října. O 1/.3. hod. odpol Zloděj. Hra o 3 dějstvích. Francouzsky napsal Henry Bern- stein. Přeložila Vilemína Nováková. Režisér Alois Sedláček. 20. hra v předpl (4. čtvrtka.) Královna Fiametta. Opera o 4 dějstvích se 6 obrazy. Složil X. Leroux. Text napsal francouzsky Catulle Menděs. Přeložili Otakar Smrčka a Josef Vymětal. Dirigent K. Kova- řovic. Režisér R. Polák. Začátek o 7. hod.

Ve středu 16. října. Konec o 1/811. hod.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 16. října. Začátek o 7. hod. Po osmé: Anna Karenina. Drama o 5 jednáních s proměnou. Dle stejnojmenného románu L. N. Tolstého napsal Karel Fořt. Režisér B. Lachman.

Svandovo divadlo na Smíchově. Ve středu 16. října. Začátek o 7. hod. Čepobití. (Der Zapfenstreich.) Drama o 4 dějstvích. Napsal Fr. Ad. Beyerlein. Pře- ložil Karel Mašek. Režisér Jan Kubík. (bliže Palaokého

Aréna naSmíchové Vé středu 16. října. mostu). Začátek o 7. hod. V studni. Komická opera o 1 jednání. Slova od Karla Sabiny. Hudbu složil Vilém Blodek. Dirigent Jos. Jelínek. Žádný muž a tolik děvčat. Komická opereta o 1 jednání. Pro české divadlo zpra- coval Jindřich Böhm. Hudbu složil Fr. šl. Suppé. Dirigent Josef Jelínek. na Král.

Pištěkovo lidové divadlO vinohradech. Ve středu 16. října. Začátek o 7. hod. Zatkněte vraha Detektivní hra se zpěvy o 3 jedn. S částečným po- užitím pamětí amer. detektiva L. Cliftona napsa 19647 Jar. Pulda.

Lidové divadlo v Praze VIII. Libeň.

Ředitel J. E. Sedláček Začátek o 1/28. hod. Ve středu 16. října. 19676 Carův kurýr. Velká výpravná hra o 9 obrazech. Dle Verneova ro- mánu upravila E. Pešková. Režisér A. Vedral Po divadle spojení elektrickou drahou všemi směry. 534 —

Nedořekla. Podepírajíc hlavu dlaní, hleděla chvíli v step, protřela si zrak a pravila, změnivši pojednou hlas. »Neslyšela's ničeho o naší Dúně? .. . Možná, že někdo, kdo přišel z města, vypravoval ...« »Ne, maminko, nikdo tam nebyl,« odvětila Máša, kladoue ruku na čelo a obracejíc se ke dvoru. Od nějaké chvíle s té strany ozývala se neumlka- jící píseř. »A o Ivánu také nic nepovídali? není o něm nie slyšeti?« tázala se matka. »Ne, maminko,« odvětila Máša, nevšímajíc si písně, jež ozývala se stále zvučněji a zjevně se blížila. »Bůh ví, co si má člověk mysliti!« pravila Kate- řina; »kdyby dal jen o sobě vědět... Pořád si myslím, že se mu přihodilo něco zlého; vždyť se o něm nemůže říci, že by byl vyvedl něco špatného; ínení to opilec, ani žádný lehkomyslný člověk ... Kdyby se mu naskytla práce, nebo kdyby vstoupil do služby, přece by k nám přišel, nebo vědělo by se o něm v městě... Ale ani to ne: čekáme, čekáme, ale marně... Už mám z toho strach ... nejde a nejde . . .« Hlas, notující píseň, ozýval se blíž a blíže; teď už matka i dcera obrátily se ke dvoru; obě soudily, že ně- kdo přichází na jejich stranu; jakkoli však namáhaly zrak a jakkoli snažily se prohlédnouti okolí, paprsky sluneční, jež přímo padaly jim do očí, překážely jim upokojiti zvědavost. Po nějaké chvíli píseň poněkud umlkla; avšak místo ní Kateřina i Máša určitě zaslechly, jak týž hlas zavolal jejich jména.

Tu učinily obě několik kroků ku předu. Smutná tvář Kateřinina jakoby byla oživla; líce Mášiny se za- rděly: poznaly hlas. Záhy všechny pochybnosti Mášiny a Kateřininy, týkající se truhláře, zmizely jako dým: stált před nimi. V první chvíli Iván nemohl promluviti ani slova; sotva dýchal únavou. Jeho nohy, zaprášené až nad kolena, svědčily o daleké cestě a zároveň o rychlé chůzi. Přese vše, že byl vlahý vzduch, pot řinul se mu po tváři; roz- cuchané vlasy vyčnívaly z pod vetché čepice. Než nedbalost v oděvu a jeho těkavé vzezření ni- kterak neprozrazovaly nyní vnitřní vzrušení; zcela naopak, kulatý obličej Ivánův měl výraz úplného štěstí a spo- kojenosti; oči jeho zářily, úsměv byl ještě širší než obyčejně. »Pozdrav Pánbůh, tetičko Kateřino ! Pozdrav Pánbůh Mášo!... Achich !...« povzdychl si... »to jsem se udýchal!... jen jsem letěl!...« dodal, obraceje se hned k jedné, hned zase k druhé. »Právě jsem byl ve dvoře,« pokračoval, dělaje významné posuňky a směje se sám úsili, jehož používal, aby mohl pokračovati v ho- voru; »přišel jsem k Andreji, on mně všechno vypověděl o Máše .. . že paní poručila . . . co na tom ! . . . Bude zase dobře, tetičko, všecko dobře! . . . Jdu právě z města ... Čtyřicet okenních rámů... tři jsem už udě- lal; šest rublů jsem dostal! ... dva ruble za jeden rám!... Zaplať Pánbůh ... Ach! počkejte, musímsi oddechnouti...« Ze všeho toho Kateřina i Máša vyrozuměly jen to, že přišel právě z města a byl v Panfilovce, kde Andrej pověděl mu o odchodu Mášině. Rámy, šest rublů a nej- více ze všeho radost Ivánova, jejíž příčinu nemohly ni- kterak si vysvětliti, naprosto je pomátly.