—Vlastní zákonně předlohy obsahují: I. bsnovu zákona, kterýmž se schvalujía v platnost uvádějí 1. smlouva ohledně úpravy vzá- jemných obchodních a dopravních styků mezi zeměmi na říšské radě zastoupenými a zeměmi uherské koruny; 2. dohodu, kterouž se zame- ziti má dvojí způsob zdaňování takových pod- niků, které svoji obchodní činnost v obou stá- tech provádějí, jakož i úmluvu o některých ji- ných záležitostech přímého zdaňování; 3. addi- cionální dobodu ke shodě v příčině přispěvku, kterýmž země uherské koruny přispívati mají k břemenům společného státního dluhu; II. osnovu zákona, kterýmž se rakouská vláda zmocňuje k uzavření smlouvy s vládou uherskou stran změny paragrafu 8. zákona ze dne 27. července 1878, jenž se týče akciových společností (komanditních společností na akcie), pojišťovacích společností, jakož i výdělkových a hospodářských společenstev, kteréž svoji pů- sobnost na území druhého státu rozšiřují. Politika celní a obchodní. Základy příštího utváření hospodářského poměru mezi oběma státními územími jsou sta- noveny ve smlouvě o úpravě vzájemných po- měrů obchodních a dopravních. Stejně jako celní a obchodní spolky dosud uzavřené, spo- čivá též nová smlouva, uzavřená zákonodár- stvím z r. 1867 na základě neporušené svo- body, hospodářského života pro obor vnitřní a naprostě hospodářské pospolitosti pro obor za- hraniční politiky hospodářské a obchodní. Systém celně-politické a obchodně-politické pospolitosti, zakládající se nyní jen na kolísa- jícím základě reciprocity, staví se nyní pod jistou ochranu pevných smluvních úmluva vzájemných závazků, a zachování jednotné hranice celní a řízení prostého mezicel, zaru- čuje se smluvnými závazky.

Za účelem odstranění odchylek v textu mezi zákonem o celním tarifu platným v Rakou- sku a mezi uherským tarifním zákonem vládou uherskou zatímně uplatněným, obsahuje zvláštní oddíl smlouvy jednotný text tarifních ustanovení uvnitř celního území platných, kterýž bude též tvořiti podklad vyjednávání o uzavření nových smluv obchodních. Nynější celní zákony a celní předpisy, jakož i tarif sám zůstávají v platnosti s obsahem pro obě státní území úplně stejným, pročež zvláště též svorný postup ve všech zále- žitostech tarifu se týkajících jest výslovně vy- hražen. Následkem toho jest též tarif, obsažený v oddílu smlouvy, ve svém celém obsahu s kaž- dou jednotlivou položkou tarifní v poměru obou států navzájem vázán, takže změny mohou býti provedeny jenom za společně dohody. Stejně byla učiněna všechna opatření, aby tarif ten byi používán a vykládán úplně jednotně. Jak v osnově z r. 1903, tak i v této smlou- vě jest obsaženo brzké podání jednotné osnovy o celní řízení. Dosavadní ustanovení o celních inspektorech zůstávají nezměněna. Novým jest však ustanovení, že cla, vybraná v jednom stát- ním území, nesmějí bez jeho souhlasu ve dru- hém území státním pod jakýmkoliv titulem býti vrácena a nahražena. Zvláště bylo stanoveno, že tratové řízení železniční mezi celními úřady obou států může býti připuštěno nebo zrušeno fen za společné dohody, takže rakouské zájmy poškozující traťové železniční řízení s mou- kou a t. d. Rěka-Ala zatím zrušené i na dále zůstane zrušeno.

Paušálie celně režijní, jež dle většího vy- dání celní správy, už dle úmluv z r. 1903 byly zvýšeny z 2,800.000 K na 5,000.000 K pro Rakousko a z 900.000 K na 1,600.000 K pro Uhry, upravují se znovu a rakouský paušál sta- noví se 5,500.000 K a zároveň se stanoví ročni zvýšení o 1. Pro toto území státní znamen tato změna vůči dosavadnímu správním a stavu zisk 470.000 K. Tak zvaná tyrolská přirážka obilní zůstane v platnosti až do r. 1917, kdežto mlecí řízení mlýnů i na dále zůstane zakázáno. Otázky, náležející do oboru zahraniční poli tiky obchodní, jsou v podstatě upraveny jako dosud. Platí to zvláště o vyjednávání, uzavřeni a výpovědi hospodářských smluv, které jak smlouvy obchodní, celní, plavební, konvence konsulátní atd. mají pro obě státní území plat- nost stejně závaznou. Při tom bylo zvláště ve příčině obchodních smluv, platících od 1. června 1906, ujednáno, že eventuální výpověď dnem 31. prosince 1915, obsažená v těchto smlou- vách, nemůže býti vyslovena Rakouskem nebo Uherskem jednostranně. Rovněž bylo stanoveno, že ani Rakouskem, ani Uhrami nemůže býti jednostranně žádána výpověď smluv bez pevné lhůty vypršecí za doby smlouvy o úpravě vzá- jemných styků obchodních a dopravních. V před- pisech o Eonsulátech, o odborných zpravodajích a o celní a obchodní konferenci změny prove- deny nebyly.

Živnostenská a průmyslová politika. V oboru živnostenské a průmyslové poli- tiky zajišťuje nová smlouva tak jak tomu bylo dříve, zachovávajíc úplnou samostatnost živno- stensko-právního řádu, rovnoprávnost vlastních státních příslušníků na základě formální reci- procity. Živnostenská volnost přesídlení, která jest smlouvou zachována, jest v těsné souvi- slosti s právem usazování se, jakož i svobodou osobní dopravy a dopravy zboží, cež obé jest nevyhnutelným pro vývin průmyslu a obchodu. Následkem vybudování zvláštního práva obchod- ních cestujících samosprávným živnostenským zákonodárstvím bylo nutno nově upraviti ob- chodování těchto cestujících dle analogie pří- slušných ustanovení v obchodních smlouvách. Pro kočovné živnosti, počítaje v to i obchod podomní, pak pro lékárny a obchody sensalů, jsou stanovena výjimečná ustanovení, odpovídající jak mezinárodnímu smluvnímu právu, tak také vlastnímu právnímu stavu. Zvláštní dohodou o vyvarování se dvojnásob- ného zdaňování chráněna jest volná doprava zboží před zatěžováním v titulu „zdanění“ Tím, že docílena shoda ve příčině zrušení uher- sk. dopravní daně na Dunají, kterou bylo stíženo po- užívání této řeky k dopravě zboží na východ a kte- rou tísněna byla platná hospodářská volnost přesí- dení, zbaven byl rakouský průmysl značných obtíží Podrobnou úpravu vyžadovaly předpisy, týkající se ochrany patentů ochranných známek a vzorků.

Dchody o ochraně patentu odpovídají základním sta- ncvením zákonu z r. 1893. Prioritní lhůta pro ozná- mení patentu, jenž pochází z druhého státního území, stanovena kyla na 3 měsíce mimo to, aby odstraněna byla v praxi objevující se pochybnost, přesně jest stanoven počátek této lhůty, jakož i rozsah priorit- ního práva, Aby ulehčena byla oprava pokud se týče ochrany známek a vzorků, bylo upuštěno od dosa- vadního omezování v příslušném zákonodárství,z toho však vyplynula nutnost, aby tyto zájmy byly zajištěny vzájemnou smlouvou o postupu, jenž má býti v jednotlivých případech zachováván. Při do- mácích známkách a vzorcích zůstalo se při zásadě, že zanešení ochranné známky anebo vzorku v ně- které obchodní a živnostenské komoře skýtá ochranu také pro Uhry a naopak; z této zásady činí se pouze tehdy výjimka, kdyby známka zanešená v jednom státě byla v odporu s ustanoveními také pro tuzem- ské známky ve druhém státním území. Vzhledem k rozluštění různých většinou v poslední době opět se vynořivších názorových neshod a za účelem vy- varování se pochybnostem v budoucnosti, jevilo se nutným uzavření podrobných smluv o označování a vypravení zboží, jakož i o užívání veřejných znaků anebo řeči, jež jest obvyklou v jednom z obou stát- ních území, o používání národních barev aneb zobra- zování národních odznaků nebo jmen a obrazů hi- storických osobností atd., jakož i dále o používání cisařského orla a znaku zemí koruny uherské c. a k. dvorními dodavately.

Dohoda o právu původcově, jež uzavřena Byla mezi Rakouskem a Uhrami v r. 1887 a která týká se také původce fotografii a právních jich nástupců, počítaje v to i nakladatele, zůstává zachována po dobu smlouvy, dokud nenabudou platnosti ustanovení bernské konvence pro vzájemný poměr obou států. Pro akciové společnosti, společnosti s obmeze- ným ručením, pojištovací společnosti, výdělkováa hospodářská společenstva jsou stanoveny — s ome- zením zákonem dovolovaných obchodů v každém státním území — podmínky rozšíření jich působknosti na druhé státní území, zakládání pobočných závodů, jakož i provádění obchodu v těchto filiá lkách.

Otázky dopravně politické.

Sazby železniční. Velice spornou záležitostí vyrovnání byly otázky sazeb železničních, Kdežto všeobecná pra- vidla pro vykonávání služby, jejíž jednotnost je nutna ze společných zájmů dopravních, tak zvláště dopravní předpisy pro hlavní dráhy, že- lezniční řád provozovací, předpisy o uveřejňování sazeb a slev sazeb, pak společná ustanovení tarifní části I., v podstatě zůstávají nezměněny. byly tarifně politické úmluvy, jak jsou obsaženy v nařízení ze dne 22. září 1899 dosud platícím a proti němuž byly pronášeny četné námitky a jež bylo převzato též do článku IX. osnovy vyrovnací z r. 1903, pronikavě změněny. Z těchto úmluv byla do nové smlouvy po- jata jen ustanovení o vyloučení tajných výhod tarifních a o paritetním nakládání s provenien- cemi obou území ve smyslu článku XV. něme- cké smlouvy obchodní.

Ustupky, poskytnuté v tomto článku. říši německé, prospějí též uherské dopravě, začež se Uhry zavázaly vyhověti jistým stížnostem, pronášeným opětně v kruzích interesovaných proti nikoli naprosto správnému provádění těchto úmluv. Avšak všecka ostatní Rakousko poško- zující ustanovení nařízení ze dne 22. září 1899 a článku IX. osnovy vyrovnací z r. 1903 byla z nové smlouvy úplně odstraněna. Platí too vázání tarifních sazeb rakouských státních drah pro uherskou transitní dopravu do západní ci- ziny, dále o ustanovení, dle kterého snížené dopravní podíly do r. 1899 dobrovolně přiznané, mají býti stanoveny na celou dobu vyrovnání jako podíly maximální a dále o závazku rakou- ských státních drah vázaně poskytovati velké tarifní slevy, povolené pro dopravu se státy vý- chodními, namátkou též uherské transitní do- pravě do západní ciziny.

Odstraněním všech těchto vázaností odpadl však též dosavadní podklad pro tvoření tarifu v transitní dopravě do ciziny, a sice zvláště těch relací, ve kterých sazby byly určovány soutěží dopravy dunajské. Obě správy státních drah byly tudíž nuceny dohodnouti se o příštím tvoření a rozdělení transitních sazeb dopravních v těchto relacích. K uzavřené smlouvě jest při- pojeno znění zprávy důvodové. Úchylky od pra- videlného tvoření tarifu jsou zamýšleny jen pro určité předměty a jen pro trati státních drah, ležících podél Dunaje. Avšak též u těchto od- chylek jest výše slev velmi obmezena, protože jako podklad pro výpočet tarifu byly přijaty plné normální sazby dunajské paroplavby, jak byly v platnosti stejnoměrně dne 1. července 1907 u První c. k. priv. dunajsko-paroplavební společnosti a u Uherské akciové společnosti pro říční a námořní plavbu, zvýšené o obvyklou přirážku, odpovídající přirozenému zkrácení cesty drahou. V podílech dopravních rakouských státních drah nastane s malými výjimkami zvýšení a to namnoze až do úplného obnosu dopravy místní.

Změna, jež nastala naproti stavu dosavadnímu, jest patrna též z toho, že traťové sazby rakou- ských státních drah, jež dosud byly maximál- ními podíly, mají na příště platiti za podíly minimální. Kde však neběži o soutěž Dunaje, nastane na místě dosavadních sazeb dosud vázaných vesměs pravidelné tvoření tarifů. Ovšem jest též uherským státním drahám dle nového uspořádání poskytnuta jistá volnost pro zvyšování sazeb transitních z Rakouska do zemí balkánských. Okolnost ta ustupuje však do pozadí vůči významu opět nabyté svobody ta- rifní v dopravé rakouské. Nová smlouva mezi oběma správami Státní drás hy obsahuje též vzájemný závazek, umluvený roku 1903, stanoviti přímé tarify v dopravě zahraniční. Nejde při vom však o tarifní slevy, nýbrž výhradně o umožnění přímého vypravování zboží. Zvláštěv dopravě s německou říší jest tento závazek pro ra- kcuské státní dráhy jako trati transitní dán již člán- kem XVI. německé smlouvy obchodní. Jest však také v souhlase se základní myšlénkou, kterou se řídily obě části při vyjednávání, že nemůže býti úkolem správ státní dráhy, stěžovati vývozní do- pravu druhého území státního.

Železniční spojení s Dalmacií. Dráha košicko-bohuminská Zvláštní význam má, že obě vlády se dohodly též o několika ostatních důležitých otázkách želez- ničních, nenáležejících do rámce vlastních záleži- tosti vyrovnacích. Sem náleží především úmluvao provedení železničního spojení s Dalmacií, o něž po desetiletí bylo marně usilováno. Dle uzavřené smlou- vy budou provedeny normálně-kolejné trati železnič- ní ze stanice Rudolfov dráh dolnokrajinských přes Möttling do Karlovce a ze stanice Oguliň nebo z ji- ného vhodného místa dráhy karlovecko-rěcké přes Otočas, Gospič, Gračac a Pribudič do Knina, takže každá z obou vlád má se postarati o stavbu tratí, le- žících v jejím území státním. Bylo stanoveno, že trat Rudolfov-Karlovec má býti vystavena do října 1910, trat Oguliň-Knin do prosince 1911. Aby konečně odstraněny byly obtíže dopravy, nastavší na rakouské trati dráhy košicko-bohumíni ské stálým vzrůstem dopravy, bude na trati Jabluns kov-Těšín položena druhá kolej a trať Těšín-Bohunín vřaděním provozních výhybek atd. vybudována tak, že v obou směrech dohromady bude umožněna vozba 84 vlaků denně. Kladení druhé koleje na trati Ja- blunkov-Těšín nemá býti zahájeno dříve, nežli stavba tratí Rudolfov-Karlovec a Oguliň-Knin, ležícíchv uherském státním území. V době až do položení druhé koleje na trati Jablunkov—Těšín budou dráze košicko-bo-