Dne 2. dubna 1902.

Číslo 90. Strana 5.

šem za úkol, zříditi opatrovnu pro útlou mládež zdejší! Opatrovny vůbec všude osvědčily svoji pro- spěšnost a není tedy divu, že i u nás zatoužily mnozí po ústavu tak blahodárném! K uskutečnění těchto tužeb učinil prvý krok nad jiné šlechetnýa při tom skromný nejmenovaný dárce, jenž věnoval k tomuto účelu jistinu, jejíž výnos stačí na vydržo- vání opatrovny! Krok prvý vedl ke druhému! Oze- vem šlechetnosti může býti jen zase šlechetnost! Spolek „Lidumil“ ustavil se za tím účelem aby zřídil budovu pro ústav, jehož budoucí vydržování jest zabezpečeno. Byl pak zejmena z počátku dosti podporován. Na darech obdržel 4657 K 64 h. Měl tedy i s úroky na rok 1901 k disposici 4993 K 65 h. Spoléhaje na to, že horlivost v přihlašování příspěvků nejen neochabne, ale spíše vzroste a že m nohé šlechetné sliby podpory budou dodrženy, za- počal „Lidumil“ roku lonského se stavbou. Než, bohužel — nedostavěl! Loni vydáno 4396 K 90 h. Zbývá tedy na hotovosti 596 K 75 h na rok letošní. Obnos ten daleko nestačí k dokonání stavby a na nutné vnitřní zařízení! Proto osměluje se „Lidumil“ znovu obrátiti se ke všem kdož dobré vůle jsouo další podporu! Doufá, že i rodáci solničtí přispějí za tím účelem, aby záležitost opatrovny se trapně a zbytečně neprotahovala a aby mohla co nejdříve vejíti v život nadace tak šlecketného a obětivého dárce k prospěchu mládeže i města našeho. Kdo rychle dá, dvakrát dává a co hlavního, ten dát ne- zapomene!

Dlvadlo. Z kanceláře Národního divadla. Dnes odpoledne o lidovém představení s cenami operními (sedadlo v přízemí 1 kor. 60 hal.), které počne vyji- mečně až o půl čtvrté, hraje se Blodkova oper »V studni, a Čechova aktovka »Labutí píseň«. Pan Veselý ochuravěl; proto byla nutna zména v opeře na dnešní odpoledne ustanovené. — Dnes večer hraje se podruhé anglická vesslohra »Míss Hobbs« od J. K. Jeroma (1. čtvrtka předpl.) s pí. Slenářovou, pí. Kvapílovou, sleč. Grégrovou, sleč. Hilbertovou a pp. Seifertem, Matějovským a Muškem v hlavních rolích. — Na zítřek jest určen určen Mozartův »Don Juan«. Včera počaly na jevlštl veliké zkoušky na Shakes- pearova »Macbetha«: V opeře vystoupí na druhý tý- den pohostinsku sleč. Irena Bohussova de Behérfalva, člen carské opery ve Varšavě; zpívati bude ve Ver- diové »Violettě« a ve Smetanově »Prodané nevěstě«. Správa Národního divadla pozvala pro jarní období vynikajícího polského tragikz p. Roma Jastrzebiec Želazowského, jehož dřívéjší pohostinské hry těšili se veliké přízni pražského obecenstva. Pan slazow ski nemohl však pro letošek pozvání vyhovětl; jsa ted režisérem velikého divadla ve Varšavě, je tak zane- prázdněn, že musil svou novou návštěvu Prahy od- ložit na dobu pozdější. Křesťansko-nár. soc. jednota pro Nové Strašecí a okotí pobavila nás o Bož. Hodě Velikonočním divadelní hrou »Svatá Alžběta«, která, ač rychle, přec psčlivě nacvičena byla pod dozorem p řid. kůru E Spala. Zvláště se vyznamenaly ve hře pí. Lišková, slč. Fridlova, slč. Švecova, slč. Čapkova, slč. Zimova, slč. Soukupova, pp. Vitner a Pospíšil též zdařile provedli svoje role. Divadlo odměněno bylo přes nepříznivé počasí hojnou návštěvou.

Hudba. Z České Filharmonie. Ve čtvrtek, dne 3. dubna o 8. hod. večer bude v Národním domě na Král. Vinohradech obvyklý čtvrtečný koncert při stolech. Vstupné za osobu 30 kr., rodinný lístek (pro tři osoby) 80 kr. Předprodej vstupenek u F. A. Urbánka, knihkupce na Ferdinandově třídě, B. Lant- nera, houslaře České Filharmonfe na Václavském ná- městí, K. Voleského, knihkupce v Palackého tř. na Král. Vinohradech a v kanceláři České Filharmoníe v Křemencové ul. č. 8. (Stoly možno reservovati výhradně v kanceláti Č. F. za doplatek 50 kr. za 4 osoby a 1 zl. za více osob.) — V pátek bude ob- vyklý koncert na Žef ně při stolech. V neděli, dne 6. t. m. o 3. hod. odpol. bude v Rudolfině dobro- činný koncert ve prospěch českého sirotčince učitel- ského a o půl 8. hod. večer koncert Umělecké Besedy řízením prof. Hanuše Traečka. všem hledej ženu!« — to posud platí. A platí to též bezpochyby i o kancelistovi okresního zastupitelstva hořického Ant. Cozlovi, jenž sám se udal, že v okresní hospodářské záložně v Hořicích zpronevěřil celkem 5000 korun. Cozl. muž 41letý, otes dvou dětí, neží- jící se svou ženou, utrácel peníze, jak mohl, ovšem peníze cizí a při tom brál důležitou roli v městě. Ale katastecfa nedala na sebe čskati, Cozl vida nezbytí sám se udal a nyní odsouzen byl senátem krajskébo soudu v Jičíně pro zločin zpronevěry do těžkého ža- láře na 7 měsíců s případnými posty. Soudu před- sedal rada z. s, p. Španihal, žalobsem byl substitut p. Drahoňovský, obbájcem p. dr. Klouč k.

Telegramy tiskové kanceláře. Z Vídně, 1. dubna Ministerský předseda jako správce ministerstva vnitra nařídil výnosem z 11. března, aby se pozornost živnostenských úřadů obracela k tomu, že při udělování koncessí pro jídelny, v nichž se nesmí čepovati lihoviny dle povahy věci při zkoušení potřeby obyvatelstve vzhledem ku zřizování takových ústavů vyskytují se jiná hlediska než všeobecně u hostinců a vý- čepů. Bude tedy věcí živnostenských úřadů, aby činily přísný rozdíl mezi živnostmi s výčepem li- hovin a bez něho. Rozšíření koncesse na opráv- nění k výčepu lihovin se takovým ústavům zásadně udělovati nemá. Z Vídně, 1. dubna Arso Alavantič, bratr v Šabaci zastřeleného původce známého po- kusu o vzpouru, žil od několika dnů ve Vídni a byl zatčen, protože bylo naň uvaleno podezření, že vyhnul se trestnímu soudnímu vyšetřování při pří- slušném úřadé v Zemuni. Z Vídně, 1. bubna. Vývozní firma Isach Abdela Figli ve Vídni, Italii a v Řecku, žádá za moratorium. Passiva obnášejí přes 800.000 kor Z Pulje, 1 dubna. Ministr železnic dr. ryt Wittek a ministr orby bar. Giovanelli přijeli sem dnes v poledne z Vídně a odcestovali na vládním parníku »Pelagos« dále do Dalmacie, Z Bělehradu, 1. dubna. Velitel divise v Niši, generál Petrovič, zemřel. V době srbsko- bulharské války byl ministrem války a zároveň náčelníkem generálního štábu. Konference rakouských a uherských mi- nistrů ve Vídni.

Z Peští, 2. dubna. »Uher. tel. kor. kanc.« oznamuje z Vídně: Ministerský předseda Szell přijel dnes v poledne, finanční ministr Lukács včera večer do Vídně. Uherští ministři súčastní se společné konference ministrů, která se odbývá dnes dopoledne, a sice následkem churavosti říš- ského ministra války bar. Krieghammera v říšském ministerstvu vátky. Z Pešti, 2. dubna. »Uher. tel. kor. kanc.« oznamuje z Vídně: Dnes odpoledne ve 3 hodiny konala se za předsednictví hrab. Goluchowského společná konference ministrů, jíž se súčastnili mi- nistr války baron Krieghammer, říšský ministr fi- nancí Kallay, námořní velitel Spaun, ministerští předsedové Széll a dr. šl. Körber, dále finanční ministři Lukács a Böhm -Bawerk. Předmětem porady bylo zjištění společného rozpočtu, jenž má býti předložen delegacím. Konference byla o 8. hodině večer přerušena a bude v ní zítra v7 hodin večer pokračovati. Uherský ministr zemské obrany baron Fejerváry přijel dnes večer do Príne Karel ze Schwarzenberka (starší linte) . Z Vídně, 1 dubna. Legační tajemník ra- kousko-uherského vyslanectví v Tokiu, Karel prine ze Schwarzcenberka zemřel dnes v Šanghaji, kam podnikl výlet, na spálu

Vídně.

Rakousko-uherské loďstvo v Italii. Ze Spezzte, 1 dubna. Včera konána byla v admiralitě na počest rakousko-uherského contre- admirála Rippera hostina, jíž súčastnili se admirál Magnahi, zástopci občanských a vojenských úřadů a rakousko uherský konsul. Mezi hostinou prone- seny byly císaři Františku Josefovi a králi Viktoru Emanuelovi zdravice. Zábava měla ráz velice srdečný.

Naproti tomu doporučoval Sinověv Portě, aby za- kročila přísně proti nepokojným živlům, ale klidné obyvatelstvo aby šetřila, anoť Rakousko-Uhersko si přejí, aby se nepokojům v Makedonii zabránilo. Ve své páteční audienci sdělil Sinověv sultánovi kroky, jež Rusko a Rakousko-Uhersko učinily u bulharské vlády a ujištění, jež tato dala a do. poručil poznovu energická opatření proti vyvola- vatelům nepokojů a šetření nevinných. Dle kon- sulárních zpráv vystupují prý v Makedonii bydlící Řekové v poslední době společně s tureckými úřady naproti Řekům, doufajíce, že se tak domo- hou politického vlivu. K studentským nepokojům v Rusku. Z Kyjeva, 1. dubna. Rektor zdejší university oznamuje, že z nařízení ministra osvěty budou před nášky pro všecky studenty 3 a 4. běhu všech fakult, 5. medicinského, jakož i 1. a 2. běhu histo- ricko filosofické fakulty 31. března opět obnoveny. Posluchačové prvního běhu juristické, fysiko- mathematické a medicinské fakulty jsou z návštěvy přednášek vyloučeni. Posluchači 2. běhu téže fa- kulty byli na základě předchozích sdělení studentům v témže běhu ponecháni

Válka v jižní Africe Z Haagu se oznamuje, že se dnes v Utrechtu odbývá všeobecná porada boerských velitelů, v níž má býti jednáno o míru, ale s jistotou bude prý zamítnut každý mír, jenž by Boerům nezaručoval vnitřní neodvislost. Krüger považuje prý poslání Schalkburgera dnes jako dříve za beznadějné. Z Londýna se oznamuje, že na palubě par- níku »Canada«, jenž dne 31 března připlul do Queenstowau nalézá se řada vojenských vězňů, mezi nimi také dva austrálští důstojníci, odsouzení pro zastřelení zajatých Boerů k doživotní nucené práci. Dva jiní austrálští důstojníci byli z téže pří- činy popraveni — Ve washingtonské sněmovně representantů navrhl posl. Sulzer resoluci, ve které se vyjadřuje sympatie k Boerům a president se vyzývá, aby svolal smírčí soud, zároveň pak, aby se snažil o zachování přísné neutrality. Z Londýna, 1. dubna. Lord Kitchener ozna- muje z Preťorie ze včerejška: V uplynulém týdnu bylo 26 Boerů zabito nebo zraněno a 259 na se- verozápadě Oranžska zajato. Operacím velice pře- kážejí rozvodněné řeky. Boerský veli tel Beyers jeví na severu Transvaalu opět větší činnost V obvodu spelonkském obklíčil slabě obsazenou anglickou sta- nici, ale byl anglickou kolonou, která pod velením plukovníka Kolenbrandera přišla na pomoc, snadno odražen. Z Londýna, 1. dubna. Ministerstvo války oznamuje, že se 30 března událo blíže Babertonu v Transvaalu těžké železniční neštěstí, při němž 39 vojáků bylo zabito a 45 raněno.

Zprávy hospodářské. Sedláci v Rumunsku. V Rumunsku má většina sedláků 2—5 a 5—20 hektarů půdy. Zdálo by se tudíž již vzhledem k tomu, že půda rumunská je mnohem lepší a úrodnější než v západní Evropě, že se sedlákům rumunským vede celkem obstojně a že jsou spokojeni s tím, co mají. Ale není tomu tak. Ačkoliv rumunský sedlák byl a jest vlastním jádrem a pramenem síly národa rumunského, zvlášť v době cizí nadvlády, a ačkoliv stav selský v Ru- munsku tvoří jako všude základ branné síly, nleméně nepřispěl ke kulturnímu povznesení Rumunska v po- sledních desíti letech téměř ničím. Sedlák rumunský je nepřístupný novotám; půdu svou obdělává ještě dnes tak, jako před sto lety, způsobem nanejvýš ne- dokonalým, a seje pozvíce jen kukuřici, pšenici a ječ- men. Hnůj, který vůbec neošetřuje a i nepatrné množ- ství vyrobí, nevozí na pole, nýbrž spálí jej. Půdě tedy nepodá ani nejmenší čásť potravin, ba on jí nenechá ani úhorem ležeti, protože jí nemá nazbyt. Rumunský sedlák provádí tedy v pravém slova smyslu loupeživé hospodaření a to ještě nejnedokonalejším způsobem. A právě proto není s to, vzdor neobyčejné skromnosti, sebe a rodinu uživiti, ačkoliv má poměrně k rolnictvu západnímu více pozemků a sice mnohem úrodnějších.

Místo, aby pozemky své důkladněji obdělával a takto většího výnosu docílil, pronajímá si ještě od velko- statkářů čásť pozemků, nájemné ale neplatí v pe- nězích, nýbrž prací, tak že sedlák rumunský je současně též majitelem, nájemcem a panským dělníkem. — Velkostatkáři pronajímají obyčejně tolik pozemků, aby zbývající část jim v náhradu za pronajaté pozemky obdělali sedláci. Velkostatkář ru- munský nepotřebuje ani dobytek, ani síly pracovní, jelikož mu sedláci vše obdělají, ano, dokonce i svým náčlním a dobytkem. Tedy i velkostatkáři provozují loupežlvé hospodaření. Nehnojí, nezpracují řádně půdu

Ze soudní síně. Na nakloněné ploše. V poslední dobé úpadků záložen a spořitlen, podvodných »bankřů« a mezinárodních šejdírů bylo slyšáno také o celé řadá zpronevěření v úřadech, jichž všech příčinou jest bez odporu ono velkopanství, furiantství a labužníctví, jež stojí sice mnoho peněz — ale kde jich vzíti při nízké službě! A v každé této zpronevěře lví podíl patří ženě. »Bez peněz do hospody relez« a » V

Makedonská otázka. Z Cařihradu, 31. března V zahraničních listech rozšířená zpráva, jako by ruský velevyslanec Sinověv byl Portu upozornil, že by sesílení vojska v Makedonii mohlo tam panující rozčilení zvýšiti, jakož i zpráva, že Sinověv svoji dovolenou odložil, chtěje připraviti pamětní spis, v němž by Portě doporučoval provedení oprav v Makedonii, jsou úplně bezpodstatné. Podobně bezpodstatná jest zpráva, že Sinověv hrozil Portě intervencí Rakou- sko-Uherska v Makedonii a Ruska v Arménsku.