1
masthead
50 rublů a na konec nedostávalo se již nejne-
zbytnějších prostředků ošetřovacích.
2
article
Události ruské.
Události ruské.
Z Petrohradu, 15. března. Dle došlých
sem zpráv onemocněl vážně na svém statku
charkovské gubernii bývalý ministr vnitva kníže
Svjatopolk Mlirský.
Z Petrohradu, 15. března. Dle »Novéh
Vremene« vyjednávali polští »ugodoveie
s mírnými židy o společný postup proti
samodržaví.
Svjatopolk Mlirský
Petrohrad
Novéh Vremen
3
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Uherská krise.
Z Pešti, 16. března. Košut měl včera
řeč k voličům v Czégledu při oslavě 15.
března r. 1848. V řeči dotkl se nynější krise
a pravil, že panovník pořáde ještě
nechce povoliti. Byl oddalován od ná-
roda dlouho, byl dlouho obkličován rádci, kteří
nemají zájmu, aby tužby národa dostaly se
k slechu mocnářovu a proto je velmi těžko
přesvědčiti ho teď o nezbytnosti, aby zjednán
byl průchod vůli národa. Jest velmi politování
hodno, že pořáde ještě král nechce
slyšeti ortel, jejž národ vyřkl při volbách
a že pořáde ještě zdráhá se svoliti k spravedli-
vému požadavku maďarského národa: k zave-
dení maďarského jazyka ve vojsku. Tážeme-li
se však, jak skončí tento konflikt
mezi monarchou a národem, jest odpověď je-
nom jedna: Národ může déle čekat
než monarcha. Nikoli proto, že život mo-
narchův jest životem lidským a tudíž omezeným
časově, kdežto národové žijí věčně, nýbrž také
z té příčiny, že panovník potřebuje národaa
bez rekrutů a bez berní by nemohl vystačiti.
Košut potom prohlásil, že strana neodvislosti
na svém programu setrvá neochvějně.
Košut
Pešť
4
article
Oslava Jiřího Vegy.
Z Vídně, 16. března. Slovinci pořádali
včera slavnost 150. narozenin vojína a mathe-
matika Jiřího Vegy, jehož logarithmy do dnes
udržely se ve vědě a školství. Ke slavnosti do-
stavili se poslanci všech slovanských stran.
Zaznamenáváme radostně tentokráte účast zá-
stupců kola polského, kterých dávno nebylo
vidět při žádném projevu, kteroukoli jinou slo-
vanskou stranou pořádaném. Přišel major Po-
powski, ředitel Petelenc a redaktor Me-
runowicz. Vládu zastupoval ministr Randa.
Z Čechů viděli jsme předsedu dra. Pacáka
s chotí, dra. Herolda, poslance Sokola,
prof. Čiperu, dra. Hrubana a P. dra.
Stojana. Slovinci byli velkým počtem za-
stoupeni. Byli tu dr. Ferjančič, dr.
Ploj, dr. Ferri, professor Spinčič, dr.
Žitnik a P. Žičkar. Rusy haličské repre-
sentoval prof. Romanczuk. Dvorní rada
Ploj pozdravil hosty srdečným osvědčením.
Potom měl dr. Ferjančič řeč, která vyznělav
požadavek po slovinském školství, počínaje nej-
nižším a konče nejvyšším — samostatnou
universitou, Večer pak vyplněn produkcí
pěvecko-hudební.
Vega
Slovinec
Randa
Čecho
Pacák
Sokol
profesor
Čipera
Hruban
Stojan
Ferjančič
doktor
Ploj
Ferri
Spinčič
Žitnik
P Žičkar
Rus
Romanczuk
Vídeň
Ploj
5
article
Projednání celního tarifu.
Z Vídně, 16. března. »N. Fr. Pressee
sděluje, na co jsme již před několika nedělmi
upozornili, že děje se tlak, aby vyřídil se
co nejrychleji celní tarif. Oznamuje
po té stránce, že zvláště ministerský předsed
bar. Gautsch v posledních dnech s poslanci ně-
kolika stran měl rozhovor ve smyslu tom a že
podniknuta jest akce, aby celní tarif
ještě v měsíci březnu dostal se
na jednací pořad poslanecké sně-
movny.
Vyznamenání ve spolku Červeného kříže.
Z Vídně, 16. března. Za příčinou 25letého
trvání společnosti Červeného kříže vysloveno
uznání Adéle Teubrově, předsedkyni ženské
sekce zemského pomocného spolku pro Moravu.
Udělen byl řád Alžbětin 1. třídy místopředsed-
kyni zemského ženského pomocného spolku pro
Slezsko Gabriele hrab. Thun-Hohenstei-
nové rozené hrab. Buquoyové a předsed-
kyni zemského ženského pobočného spolku v T -
šíně Gabriele hr. Thun-Hohensteinov
rozené hr. Larish-Moennichové.
Teubrův
Alžbětin
Gabriel hrabat
Buquoy
Gabriel
Vídeň
Thun
Hohenstei
Tšína
Hohensteinov
Červený kříž
spolek pro Morava
6
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 16. března. (C.-B.) U příležitosti
25letého trvání rakouské společnosti Červeného
kříže propůjčil císař v uznání vynikající zá-
služné činnosti pro tuto společnost rytířský kříž
řádu Františka Josefa předsedovi odbočky Čer-
veného kříže v Hoře Kutné, arciděkanovi.
Karlu Vorlíčkovi, zlatý záslužný křížs
korunou jednateli mužské pobočky Červeného
kříže v Teplicích-Šenavě železničnímu kontrolo-
rovi Karlovi Tuchovi a medailli Alžbětinu
předsedkyni odbočky Červeného kříže v Kadani,
vdově po lékaři Marii Gollové.
Ministr obchodu potvrdil volbu továrník
Františka Patzaka předsedou a stavitele
Čeňka Tiebla místopředsedou obchodní
živnostenské komory českobudějovické na rok
1905.
Ministr obchodu potvrdil opětnou volbu ci-
vilního inženýra a stavitele Jana Siegla před-
sedou a kupce Josefa Bittnera místopřed
sedou obchodní a živnostenské komory cheb.
ské na rok 1905.
Ministr obchodu jmenoval poštovního kon-
trolora Roberta Gaipla v Žatci vrchním po-
štovním kontrolorem v Ústí n. L.
František Josef
Čer
Vorlíček
Alžbětin
Goll
Patzak
Tiebl
Siegl
Bittner
Gaipl
Vídeň
Kutná
Teplice
Šenava
Kadaň
Žatec
Červený kříž
Karel Tuch
7
article
Polští socialisté v Německu.
Z Berlina, 16. března. (C.-B.) Jak oznamuje
„Vorwärts“, ohlásil předseda polské socialistické
strany v Německu, Berfus, své vystoupení ze
strany, poněvadž polští socialistě odmítají slou-
čení, kteréž ujednalo předsednictvo polské strany
socialistické s předsednictvem sociálně demo-
kratické strany v Německu.
Požadovaná náhrada za potopený parník „Knigh
Commander“
Z Londýna, 15. března. (C.-B.) „Daily Chro-
niele“ oznamuje z Petrohradu ze dne 15. t. m.
Anglický velevyslanec podal ruské vládě notu.
ve které žádá Anglie obnos 100.000 liber šter-
linků náhrady za zničení anglického parníku
„Knight Commander“, který Rusové ve
vodstvu dálného Východu zachytili a potopili.
V notě se praví, že Rusové, potopivše loď, dopu-
stili se činu v právu mezinárodním dosud oje-
dinělého, k čemuž prý nebyli nikterak oprávněni.
Požadavek ten jest dle dopisovatele „Daily
Chronicle“ zcela neodvislým od požadavku ná-
hrady škody, kterého se domáhají majitelé lodi
na ruské vládě. Dopisovatel praví, že slyšel, že
anglický velevyslanec byl svou vládou vyzván,
aby hájil požadavek Anglie s největším důrazem.
Ruská vláda navrhla prý, aby byla záležitost ta
vyřízena smírčím soudem.
Berfus
Rus
Německo
Berlín
Londýn
Petrohrad
Anglie
Knigh Commander
Knight Commander
Daily Chronicle
Daily Jethro
8
article
Projev krále Petra.
Z Bělehradu, 16. března. (C.-B.) Při vče-
rejší parlamentní hostině v královském paláci
pronesl král Petr delší řeč, ve které pravili
Některé o sobě nepatrné zjevy způsobily po-
slední dobou v Srbsku bezdůvodné oba-
v y. Obavy tyto vysvětlují se okolnosti, že bylo
Srbsko do nedávna zemí stále se opakujících
překvapenl. Avšak jnyní je parlamentn
pořádek již zabezpečen. Již minulého
roku prohlásil jsem, že jest mým životním úko-
lem zjednati základ pro znovuzrození Srbska,
aby můj syn v díle pokroku úspěšně mohl po-
kračovat. Vaší povinností jest — pravil král na
konec — utvrzovati lid v důvěře, že jsou
jeho politická práva a svobody
ústavou a trvajícími zákony na-
vždy zabezpečeny. Hlásejte lidu, že má
král Petr jenom jedině slovo a to že dal v zá-
stavu, když královskou hodnost přijímal.
Projevy sympathií guvernérovi Bellegardovi.
Z Revalu, 15. března. (C.-B.) Vyslanci děl-
níků ujistili policejního chéfa, že klid v městě
bude i nadále zachován. Dosavadního guvernéra
Bellegarda provázelo při jeho odjezdu na
nádraží 20.000 osob s prapory a se svítilnami.
provolávajíce mu »Hurrá!« Na nádraží blaho-
přáli zástupci městské správy a dělnictva Belle-
gardovi, jemuž se podařilo zájmy různých ná-
rodností mezi sebou smířiti. Dělníci děkovali mu
za jeho prostředkování ve stávce. Lid zůstal až
do 3 hodin ráno na ulicích. Všude byl klid.
Petro
Petr
Petr jenom
Hurrat
Bell
Bělehrad
Srbsko
Reval
9
article
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 15. března. (C.-B.) V doln
sněmovně prohlásil státní podtajemník Pre-
tyman na dotaz učiněný ve příčině plovoucích
min v zálivu Pečilském: Vešli jsme ve spojení
v této záležitosti s anglickým admirálem v čín-
ském vodstvu. Bylo pokud možno nejvíce těchto
min zničeno a bude jich ještě více zničeno.
Na jiný dotaz v této záležitosti učiněný od-
pověděl státní podtajemník, že vláda zahájilas
Japonskem vyjednávání v záležitosti plovoucích
min v zálivu Pečilském.
Spory venezuelské.
Z Washingtonu, 15. března. (C.-B.) Má se
za to, že Francie z ohledů zdvořilosti zpraví
státní departement, pomýšlí-li na použití donu-
covacích prostředků proti Venezuele následkem
chování se tamější vlády vůči francouzské te-
legrafni společnosti. Zde jest úmysl, nehledě
k případu trvalého obsazení území, zdržeti se
všelikého vmísení.
Ještě několik slov k uherské debatě.
Ve Vídni, 15. března.
Návrh Derschattův ocitl se konečně na
jednacím pořadu. Sněmovna vídeňská odhod-
lala se k velikému skutku po dlouhém otá-
lení a po zákulisním reji, jenž nesvědčilo
zvláštní energii a síle vysoce ctěného domu.
Jen tím, že uherská krise tak se táhne, dostal
se zmíněný návrh na jednací pořad, jinak byl
by zmizel v onom pohodlném parlamentním
propadlišti, v němž uloženo již tolik návrhových
mrtvol a vychladlých politických vznětů.
Až na chorvatského poslance Ferria, mlu-
vili v první den vesměs Němci a nedá se po-
příti, že velice kurážně. Uhlazený jako vždy
Derschatta odůvodňoval svůj návrh ne sice
s »plamennou výmluvností«, o níž mluví z po-
vinné devoce hlavní německo-nacionální orgán,
ale s onou důkladnosti, jež tomuto poslanci je
vlastní.
Derschattův
Ferrio
Němec
Derschatt
Londýn
Japonsko
Washington
Francie
Venezuela
Vídeň
Pre
10
article
Nám ovšem nejvíce líbila se ona čásť,
v níž dokazoval dr. Derschatta naprostý
bankrot dualismu. Mohli bychom klidně
rozevříti politické paměti národa českého a vyčísti
z nich soud náš o dualismu, tak starý, jako on
sám a dokázati na základě toho, že úsudek náš
o díle Beustově byl před čtyřiceti léty bez mála
týž, k jakémuž dospěli Němci teprve dnes, a
potom, když za fantom německé nad-
vlády v Cislajtanii obětovány byly
milliardy národního jmění.
Čím byl Němcům dualism a proč tak rychle
se s ním spřátelili? Ničím jiným, než patentem
ku provozování brutálního národního násilí v Cis-
lajtanii; k vůli tomu stali se jeho nadšenými
obhájci a byli by i dnes jimi ještě,
kdyby se jim bylo podařilo, nač
spekulovali, když uzavírali dua-
listický pakt.
Posl. dr. Lecher, který, jakkoli přísluš-
ník strany liberální, patří do ní jako Pilát do
creda, obral si za terč svých ostrých, bodavých
útoků politickou bídu, v níž úpí tato polo-
vina říše u porovnání se státem za Litavou.
Vděčné to porovnání a pravil-li, že příčina po-
litování hodné mizerie cislajtanské je především
faktum, že v Cislajtanii nikdo vlast-
ně neví, co chce, kdežto Maďaři ženou se
za přesným určitým cílem, srovnávám se s ním.
Jenom že příčinou té bídy je politika německá
a zejmena politika vlastní jeho strany, která
v zaslepenosti své strhla tuto polovinu říše do
posice tak smutné, že vedle sebevědomé polo-
viny uherské, jež zvyklá diktovat a shrabovat
kořist, je dnes biblickou třtinou větrem se klá-
ticí, které ani sebe rozhodnější řeči parlamentní
na nohy již nepomohou.
Derschatt
Beustův
Němec
Posl
doktor
Lecher
Pilát
Maďar
11
article
Pravil-li posl. Lecher, že Cislajtanie
trvati musí buď na manželství neb na rozvodu,
poněvadž ku pouhé liaisoně jsou obě poloviny
již příliš staré, měl patrně na mysli v souhlasu
se všeněmeckým panem dr. Baerhreithrem že-
nicha, který čeká již za humny, aby se o pří-
zeň třeba již tě sestárlé cislajtanské nevěsty
ucházel.
Spokojil by se ovšem z počátku s pomě-
rem velmi volným — s pouhou celní a ob-
chodní unií, zcela dle pruského landrechtu —
se společným manželským statkem. Oba páni
při tom ovšem na jedno zapomněli, že by
totiž koncem dualismu přestala
také existence obou compaci-
scentů, že by bylo v okamžiku tom právě
tak po Translajtanii, jako po Cislajtanii. Na
mistě oné nastoupil by samostatný uherský
stát, co by ale nastoupilo na místě Cislajtanie,
která v roce 1867 skonstruována byla proti
rakouské raisoně státní, jako paskvil na vznik
této říše a na její vývoj a jež v pravdě ničím
jiným nikdy nebyla, než státoprávním »zmet-
kem«, jak ji nazval v jedné ze své řeči sně-
movní dr. J. Grégr?
Existence »království a zemí na radě
říšské zastoupených« podmíněna je výhradně
jen dualismem, zbortí-li se ten, bude po svazku
»království a zemi«. A proto se mýlí
pánové, domnívajíli se, že rozvo-
dem s Uhry zůstane Předlitavsko
v té formě, do jaké bylo vtěsnáno
dualismem, státem zrovna tako-
vým jako země koruny svatoštěpán-
ské. Roztržením naším s Uhry
astane nalehavá otázka, ja kn
Lecher
Cislajtanie
doktor
Baerhreithr
Translajtanie
J Grégr
Uhry
Předlitavsko