ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 4224ad50-7129-11dc-ae70-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 30 celkem · entity: person 111, place 99, org 11, work 7
1 masthead
Stanna 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. května 1904. Číslo 143.
4 article
»Unie« v poměru 6:1 a konečně v pondělí pražský německý »D. F. C.« v poměru 3:0. Není tudíž po- chyby, že obecenstvu našemu představí se mužstvo velmi dobré, které tentokráte asi lehce zvítězí, ačkoliv vyloučeno není, že »Slavie« opět ukáže svoji nejlepší formu, což obyčejně se stává, když od »Slavie« se mnoho neočekává. ** Ve Vídni poraženi v pondělí Dánové »K. B of 93« v poměru 9:0 od škotských professionálů »Rangers«, které též v Praze uvidíme.
Dán Vídeň Praha Slavia Rangers
5 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. »Pošumaví«. Menšinový list. Věstník Národní jednoty pošumavskě v květnovém čísle obsahuje po- učné články a zprávy: Za drem. Mašíkem. Hranice u Nových Dvorů. Z národnostního bojiště. Prachatice (pokračování). Sulislavský kovář. Různé zprávy. Pí- semnictví a umění: Věstník Národní jednoty pošu- Vydav. a red. je Ant. Hubka na Smíchově mavské. čís. 553
Mašík Antonín Pošumaví Prachatice Smíchov
6 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnostl. Velká národní slavnost v Riegro- vých sadech uspořádána bude dne 19. června místními odbory Ústřední Matice školské na Král. Vinohradech a spolkem pro ošacení chudé mládeže. Schůze širšího výboru koná se dnes 25. května v8 hod. več. v Nár. domě, kamž spolky vinohradskéa sbory učitelské své delegáty račtež vyslati. Zábavy. Akademický odbor Národní jednoty severočeské pořádá dnes ve středu 25. května šestý a poslední ze svých oblíbených jour-fixů v8 hod. večer v novom. sálech »U Štajgrů«. Jour fi pořádán je na pečest damského odboru slavnosti »Majales«, kterým odevzdán bude diplom uznání Ná- rodní jednoty severočeské. Při programu účinkuje p. Nikl se svojí kapelou a sbor tamburašů akad. odboru N. J. S. — Spolek »Panicové« v Karlíně zahajuje dnes kuželkovou saisonu v restauraci Kaz- dově v Palackého třídě. — V hotelu »U angli- ckého dvora« v Praze na Poříčí je dnes v slředu večer první výstav od čepu »Plzeňského pra- zdroje« z měšťanského pivovaru v Plzni s vojenským koncertem. Výlety a vycházky. Česká společnost pro veřejné zdra- votnictví v Praze pořádá dnes ve středu 25. května odpoledne bygienickou vycházku do sanatoria pro nemoci nervové a duševní dra. Šimsy v Krči. Účastníci sejdou se o 4. hodině odpol. na nádraží Frant. Josefa, odkud se do Krče pojede vlakem. »Hlahol« pražský pořádá výlet Svatojanských proudů dne 2. června. Odjezd zvláštním parníkemo půl 7. hod. z přístaviště u Palackého nábřeží (za- stávka na Smíchově). Návrat obyčejným parníkem. Jizdní legitimace opravňující i k jízdě proudy prodá- vají se členům zakládajícím, přispívajícím a výkon- ným při zkoušce večer v pátek 27. a v pondělí 30. t. m. v sále »U Štajgrů«. Na parníku se již legiti- mace neprodávají.
Král Nikl Výleta Šimsa František Josef Riegro Vinohrady Karlín Palacký třída Praha Plzeň Krč Palacký nábřeží Smíchov Hlahol
7 article Bezplatná porada na českých klinikách.
Bezplatná porada na českých klinikách. (Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajetnosti.) Ve všeobecné nemocnici u Karlova nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prof. Tho- mayera pro nemoci vnitřní od 9—10. hod. — na klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne- moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. o 3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci oční od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kaní- manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové od 8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko- jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na- lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Knifnera pro choroby duševní a nervové od 9—11 hod.v zemském ústavu pro choromyslné. Na české universitní poliklinice ve Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 no- vém ordinují: prof. dr. J. Hnátek: pro nemoci všeho druhu ve všední dny od 1—3 hod. odpol. — prof. dr.
Karlův profesor Maizner Maydl Janovský Deyl Pavlík Schwing Knifner doktor J Hnátek Karlov č Vodičkův ulice
8 article
O. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny od 8—10 hodin dopol. — doc. dr. K. Švehla pro nemoci dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol. — doc. dr. J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11 do 12 hod. dopol. — doc. dr. V. Pilha pro nemoci ženské ve všední dny od 8—91/2 hodin dopoledne — docent dr. Heveroch pro choroby duševní v pondělí, ve středu a v pátek od 1/42. do 1/23. hod. odpol. — doc. dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, vene- rické v úterý, čtvrtek, v sobotu od 11/2 do 21/2 hod. odpoledne. V ambulatoriu dětské kliniky prol. dra. Pe- Hiny (v budově nové české dětské nemocnice v Sokol- ské ulici Praha II. 1962) udílí se porada každodenně od 9—10 hod. dopol. Chudí na lístek od otce chudých dostanou i léky zdarma. V české dětské nemocnici na Karlo- vě se ordinuje pro choroby chirurgickéa operativní orthopaedii denně od 1/411. do 1/4 12. hod. dopol. Případné operace vykonávají se zdarma. Praž- šti chudií obdrží na stvrzenku od otce chudých z příslušné čtvrti a studující na lístek z Krombhol- zova nadání léky zdarma.
O Kukula docent doktor K Švehla J Chalupecký V Pilh Heveroch J Bukovský ský ulice Praha II Karla Krombhol Sokol
9 article Balkán.
Balkán. Telegramy. Z Bukurešti, 24. května. (C.-B.) Za ná rodního svátku slouženo bylo včera v metro politním chrámu slavné rekviem. Král a krá lovna byli potom přítomni s korunním princem a princeznou přehlídce vojska. Večer bylo město osvětleno. Ze Sofie, 24. května. (C.-B.) »Agence Telegraphique Bulgare« označuje zprávy zahra- ničních listů o chystané cestě knížete Ferdinanda a o jeho domnělém zdráhání přijati tureckého vyslance v Paříži Munira pašu za úplně bez- podstatny. Kníže odebral se do ciziny si odpo- činouti na zapřenou a spatřiti svou matkua své děti. Z Cařihradu, 23. května. (C.-B.) V Bitolji ustavila se včera kucovlašská obec. Čítá 100 rodin, 9 kucovlašských hodnostů bylo zvoleno za členy správní rady. Kněz Theodor odjel do Bukurešti. Jak se praví, byl Kemal paša, syn zemře- lého Ghezi Osmana paše a zeť sultanův v sobotu s několika hodnosty sultanova paláce po objevení tajné korespondence zatčen a několik zatčených po sumárním vyšetřování posláno hned do vy- hnanství. m. Z Cařihradu, 24. května. Dekretem vlády turecké nařízeno, aby úřadníkům bylo,a sice s platností zpětnou od 1. března — strženo 1.5% ze služného.
Telegraphique Ferdinand Kníže Theodor Kemal Osman paš Balkán Bukurešť Sofie Paříž Cařihrad
10 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Křižácká válka proti Japonsku. V ruské veřejnosti ozývají se hlasy, že je třeba změniti námořní válku proti Japonsku ve válku křižáckou. Rozumí se tím válka pomoci lodí křižáků, a nikoli křižácké tažení. (Dáváme při té příležitosti na uváženou, zdaž by se nedo- poručovalo v českém jazyku užívati slova „křižo- vák“ místo „křižák“, která po širém moři „kři- žuje“ a nikoli není poznamenána křížem, jako se jím někdy poznamenávala křižácká vojska. Jazyk vyžaduje přesnosti výrazu a té není, když se z německého slova „Krouzer“ v češtině bez velkého rozmýšlení udělá „křižák“.) Rusové pozorovali, že náběh vladivosto- ckého loďstva do přístavu genzanského a zničení obchodní japonské lodi „Kiušumaru“ učinilo pa- niku u nepřítele a zvláště u obchodníků, dodáva- jících mu uhlí a válečné zásoby. Válka námořní podle odvěké praxe při držuje se dvou soustav, jež jsou: 1. válka vá- lečných loďstev či eskader (frane. guerre d'escadre), v níž jedno válečné loďstvo sráží se s druhým; v ní se bojuje pancéřníky a minonos- kami, a křižáků se užívá k službě výzvědné, a 2. válka křižácká (franc. guerre de croisire ou de course), v níž přepadají se obchodní lodi ne- přátelské, osady a neopevněné břehy. K této válce nehodí se těžké pancéřníky, nýbrž rychlé křižáky, jichž každý námořní stát má velký počet v zásobě, aby jimi mařil nepřátelský ob- chod.
Rus Japonsko
11 article
Válka křižácká obchází se téměř úplně bez krveprolití, bez těch strašných nástrojů k vy- hlazování lidstva, kterých se tak hojně užíváv současném námořním boji, a dostihuje svého cíle, poražení nepřítele, tím, že mu konfiskuje nebe ničí lodi obchodní, přepadá je na obchod- ních cestách a vnáší úplnou desorganisaci v ho- spodářský život nepřítelův. Proto v naší době křižácká válka jest nejen nejúčelnějším, nýbrž i nejhumannějším způsobem přinutiti nepřitele k uzavření žádoucího míru. Křižácká válka doporučuje se zvláště Ru- sku, jehož obchodní loďstvo je slabé, tak že v té příčině jest téměř neranitelné, a za to může snadno státi se strašným i ji- nýr státům, které by snad na moři chtěly Ja- ponsku pomoci, na př. Anglii nebo Spojeným státům. Ke křižácké válce je Rusko tím víc opráv- něno, že vlastně Japonsko samo ji zahájilo hned v prvých dnech po svém zákeřném přepadnuti Port Arturu, a Evropa i Amerika mu k tomu tleskaly, čímž daly zásadné svolení k vedení ta- kové války.
Artur Anglie spojený stát Rusko Japonsko Evropa
12 article
Port Artur. „Daily News“ uveřejnil zajímavý dopis z Čifu, zaslaný dopisovatelem, který právě při- jel z Port Arturu. Já, píše dopisovatel, dnes přijel do Čifu a protože toto místo je prosto japonské censury uživám toho, abych ohlásil svůj protest proti japonofilským tendencím anglických a ameri- ckých dopisovatelů. To ostatně má spíše původ v nátisku japonských vládních kruhů na ně, ne- boť kdyby chtěli upřímně vysloviti své mínění. okamžitě byli by z Japonska vyhnáni. Opustii jsem Port Artur tři dni tomu. Ačkoli Japonci vy- sadili už na severu od pevnosti 25.000 m., ná- lada ruského vojska je bodrá jako dříve. Gen.
Artur Japonec Čif Japonsko Daily News
13 article
Stesselj má spíže na 9 měsíců. Posádka je silná 15.000 m., nepočítaje v to 30.000 čínských děl- níků, kteří tam konají rozličné práce. Časté bom- bardementy japonského loďstva neučinily pev- nosti žádné bytné škody. Ce se týče ruského lod- stva, „Retvizan“ je porouchán vážně, „Askold“ se spravuje, všecky ostatní lodi jsou v úplném pořádku. Ruské lodi neustále vycházejí na moře a východ jejich z vnitřní rejdy jest úplně svo- bodný. Ruská posádka zaujímá všecky opevněné posice na Kvantunském poloostrově, 30 kilom. na sever od pevnosti. Dva dni do mého odjezdu z Port Arturu japonský prapor přiblížil se kin- čouské posici, ale byl uvítán dělostřeleckým ohněm a kozáckým útokem. Japonci odstoupili, zůstavivše na místě 85 mrtvých. Ve všech bo- jích mezi ruskými a japonskými vojsky jasně vyníká ruská jízda. Plánem hlavního velitele jest udržeti Port Artur, očistiti od Japonců všechno pobřeží až do Vladivostoku, ale omezuje se do- sud v Mandžurii na obranu, dokud nedojdou ne- vyhnutelné posily, což podle všeho stane se kon- cem července. Oslabení japonského loďstva. Možná, že Japonci ještě se seberou z osud- ných ran, které v posledních dnech tak náhle se vysypaly na jejich loďstvo, jež bylo jejich pýchou a nadějí, na němž budovali všechny své ctižádostivé plány do budoucnosti. Ale i když se ještě vzpamatují, nebude to na dlouho, nebot až dopluje na bojiště loďstvo adm. Rožestven- ského, bude japonské loďstvo naproti ruskému v nepatrné menšině.
Artur Japonec Vladivostok
14 article
Japonsko mělo šest eskadrových pancéř- níků. Jména jejich: „Mikaza“, „Asachi“, „Hatsuse“, „Šikišíma“, „Jašima“ a „Fudži“. Z nich v posledních dnech klesly na dno moře čtyři: „Hatsuse“, „Jašima“, Šikišima“a „Fudži“. Dejme tomu, že některá z těchto lodi není ještě pro Japonce na dobro ztracena; přece však potrvá delší dobu, nežli bude schopna no- vého boje, a zatím porouchané ruské pancéřníky „Cesarevič“, „Retvizan“ a „Poběda“ co ne- vidět budou spraveny a obnoveny. K tomu ještě náleží dodati, že bezpochyby i nešťastná „Ka- suga“, jež zahubila „Jašimu“ srážkou s ní, bude asi notně porouchána. Proti japonským pancéřníkům „Mikaza“a „Asachi“ Rusové nyní mají „Cesareviče“, „Po- bědu“, „Poltavu“, „Sevastopol“ a „Peresvět“.
Hatsus Šikiším Jašim Fudža Rus Japonsko Fudži Poltava Sevastopol
15 article
Ovšem každé srovnávání sil je podmíněné. Ad- mirál Togo má po ruce ještě loďstvo výborných obrněných křižáků. Ale dobře je známo, že obrněné křižáky s pancéřníky otevřeného boje nevydrží a že při útoku v šeho ruského loďstva Togovi nezbude nic moudřejšího, než ustou- piti. Avšak kdyby se na krásně válečné štěstí ještě jednou obrátilo k Japoncům podařilo se jim zničiti celé portartu ské loďstvo, nezískají konečného vítězství, protože mezitím připluje admirál Rožestvenský s loďstvem novým. Minová válka, jež z počátku zadala Rusům takové rány, zadává nyní ještě větší Japoneům a zároveň kompromituje anglické stavitelství ko- rábů. „Cesarevič“, „Retvizan“, „Poběda“ a „Pallada“, poražené japonskými minami, udr- žely se na vodě, ale „Hatsuse“ a „Jašima“ nebo „Jošino“ klesly na dno moře. V „Hatsuse“ za- hynul jeden z největších obrů korábů světa. Zbudován r. 1899 v Anglii v závodě Armstron- gově, měl rychlosť 19.1 uzlu, 14.500 koňských sil, obsah 15.000 tun, délky 400 stop, šířky 76 stop, vyzbrojen byl 4 kusy 12palcovými, 14 šestipalcovými rychlopalnými, 20 třípalcovými rychlopalnými, osmi 47millimetrovými, 4 dvě- apůllibernimi.
Japonec Rožestvenský Rus Retvizan Poběda Jašim Jošino Ada Togo Anglie Iron Pallada
16 article
Japonská censura. „Rappel“ má zprávu z Tokia, že s poráž- kami Japonců roste přísnosť jejich censury. Přísnosť platí nejen pro cizí, nýbrž i pro domáe listy, jež nesmějí už podávati žádných zpráv ani o dislokaci vojska. V těch zprávách censura na- hražuje jména pluků, míst i počet vojska, nul- lami, tak že potom taková zpráva vypadá takto: Pluk 0000 odtáhl z 0000 do 0000. Mezi 0000 a 0000 leží našeho vojska 0000. Doba dešťů v Mandžurii. Z bojiště už přicházejí zprávy, že nadešlo roční období lijáků, jež promáčejí nejen cesty a všechnu půdu, nýbrž i domy, tak že není možno od nich se skrýti a účinku jich se vyhnouti. Po- hyby vojsk jsou v tom období nejen ztíženy. nýbrž téměř nemožny, zvlášť ovšem pohyby dělostřelectva. Lijáky obyčejně trvají v polovině května, načež bývá přestávka do poloviny června, kdy znova začínají a trvají až do po- čátku srpna. Největší jsou v druhé polovině čer- vence. Za tu polovinu měsíce spadá více deště, než v celém ostatním roce dohromady. Účinky jeho bývají takové, že obuv i prádlo za noc po- krývají se plísní, sklížené předměty se rozkli- žují a pod. Zvláště silně trpí dešti cesty v již- ní Mandžurii. Deštivým počasím vojsko japonské strádati bude jako útočící víc, než ruské. Deště pro- vázeny jsou vedry, které trvají až do září a do- sahují svého maxima v červenci. V té době šíř se žaludečné nemoci, z nichž dissenterie stává se nakažlivou a vyžaduje si mnoho životů. Očekávaje dobu dešťů, gen. Kuroki po pře- chodu Jalu pospíchal vstříc Rusům s neobyčej- nou rychlostí, tak že za tři dni byl ve Fenvan- čenu, což znamená denní pochod 20 kilometrů. Mezitím se dostavily deště a nyní japonská ar- máda není s to uraziti více, než 4 kilometry za den.
Japonec Rus Tokio
17 article
V Kronštatě. „Novoje Vremja“ uveřejňuje zprávu z Kron- štatu, ve které se praví, že pověsti, jak se pisatel přesvědčil o japonských vyzvědačích v Kron- štatě jsou velmi zveličené. V kronštatském pří- stavě na anglickém korábu „Canorose“, jenž při- byl z Kardiffu, skutečně byli zatčeni tři lidé mongolského původu: hostinský parníku, kuchař a chlapec, nemající určitého zaměstnání. Lidé tito a také jejich věci, šatstvo a zavazadla, byli osobně prohlédnuti hlavním velitelem kronštat- ského přístavu A. A. Birilevem, jenž ale u za- tčených nenašel ničeho, co by je mohlo kom- promitovati. Podle mínění admirála jeden ze zatčených je rodilý Číňan, druzí dva Číňanéz Manily; podezírati je z vyzvědačství není možno. Nieméně zatčení dosud nebyli propuštěni na svobodu a stane se to teprve, až anglická loď vy- pluje na moře. Opatrnosti této bylo zapotřebí vzhledem k hrozivé náladě přístavního dělnictva proti zatčeným. Případ s domnělými Japonci Kronštatě zůstane tedy bez následků; on musí ukázati cizincům, jak dobře je postaráno o dozor nad přístavem i nad každou cizí lodí, která nyni do kronštatského přístavu připluje.
Kron Birilev Číňan Japonec Kron Novoj Vremja
18 article
Telogram v- Japonská půjčka. Z Londýna, 24. května. (C -B.) »Morning Post« sděluje z Tokia ze včerejška: Bankéři uveřejněné sdělení v příčině vnitřní půjčky páčí výdaje od zahájení nepřátelství do 31. března na 410 millionů yenů (yen = 2.32 K), z če- hož polovice opatřena byla jenom půjčkami. Z Tokia, 24. května. (C.-B.) Úřadně se sděluje, že japonská vláda vydala za účelem opatření válečných nákladů obnos 100 millionů yenů v pokladničních poukázkách, splatných po 7 lelech, při zúročení 5proc. v emissním kursu 92. (Bylo ze soukromého pramene sděleno již ve včerejším listě. Pozn. red.) Úhrnný obnos těchto pokladničních poukázek, dále dřívější vnitřní půjčky z února 1904 a zahraničné půjčky 10 mill. lib. šterl., v květnu v Londýně vydané, činí dohromady asi 300 mill. yenů. Obnos ten zároveň s výnosem válečné daně, jež byla v březnu 1904 parlamentem povolena a jež byla úspěšně zavedena, poskytne výdatně prostředkův k vedení války. Očekává se, že nová půjčka bude úplně upsána.
Londýn Tokio Morning Post
19 article
Nehoda »Orla«. Z Petrohradu, 24. května. (C.-B.) Z obr něnce »Orla« byla včera voda skorem úplně vyčerpána. Tato vnikla prý dovnitř mezeram pro šrouby pancéřové, jež byly špatně vázány. Otvorů v trupu lodí nenalezeno, ale zjištěno některé poškození jeho. Soudí se, že opra- vami nebude zdrženo vyslání bal- tického loďstva do Tichého oceánu. Na severu Koreje. Ze Seulu, 24. května. (C.-B.) »Reuterova kancelář« sděluje: Soudí se, že kozáci, kteř s Korejci u Homhoenu bojovali, ustoupili do Čančinu. Guvernér genzanský, major Tokagi chystá se poslati vojsko na sever, nepochybné aby obsadilo Homhoen. Cholerová epidemie mezi Japonci. Z Petrohradu, 24. května. Ve Fenvančenu. jakož i na řece Jalu řádí mezi Japonci chole- rová epidemie. Denně umírá přes 100 mužů. Často trvá nemoc jediný den, ponejvíce umíraj Japonci, touto nemocí postižení, po 3 dnech.
Korejec Japonec Petrohrad Tichý oceán Korea Seul Jal Reuterův kancelář
20 article
Řeč markýze Ito. —ch. Z Tokia, 24. května. V konferene japonských ministrů a bankéřů pravil markýz Ito, že vláda až do posledního okamžiku měla nejlepší vůli, aby mír byl zachován. Ukázalo se však, že snaha její — bohužel — jest marna. neboť Japonsko bylo prý přímo donuceno k tomu, aby chopilo se zbraní (?). V nynějším okamžiku jest prý nemožno pronésti jakýkoli úsudek o ko- nečném zdaru a výsledku války, avšak může prý ujistiti, že boj japonský jest provázen nejvře- lejšími sympatiemi celého civilisovaného světa. Mezi vojenskými orgány a správními úřady v Ja- ponsku panuje prý nejlepší shoda. Postup Rusů k jihu. —ch. Z Tokia, 24. května. Rusové postou- pili v severní Koreji až k Andžu a ve všech těchto krajích rekvirovali koně a čínské dělníky. Místní velící generál Jongehoen byl od Japonců zatčen, ježto poskytl prý Rusům důležité in- Poslední zprávy o situaci na bojišti. Z Londýna, 24. května. Ztráta japonské lod „Hatsusy“ přiměla Japonce k úplné změně vá- lečných operací a strategických plánů. Zanechali dočasně svého tažení proti generálu Kuro- patkinovi a vrhli se s veškerým úsilím na dobývání Port Arturu. „Daily Mail“ dovídá se z Nučvanu, jak následuje: První japonský armádní sbor ustoupil a opevňuje se ve Fenvančenu. Ru ský generál Miščenko se svými čtyřmi ti- formace.
Ito Rus Jongehoen Japonec Kura Artur Miščenko Tokio Japonsko Korea Londýn Nučvan Daily Maila
21 article
síci Eozákův neopoušti ani na chvíli styk s japonskými jízdními hlídkami, jež překvapuje brzy tu, brzy tam a zatlačuje je. Hlavní síla ru- ského vojska a štáb nalezá se v této chvíli v pře- vlace motienské. Druhý japonský armádní sbor táhne zvolna jižně od Piceva a Pa- lantienu na Kinčau, kde má býti pod- niknut kombinovaný útok na vodě i na souši. Tato posice na Kvantunském poloostrově musí býti dobyta, aby Port Artur mohl býti od- říznut úplně a tím přikročeno k jeho oblehání. Generál Stessl jest odhodlán klásti tuhý od- por, při němž mu mají pomáhati ruské posádky, jež ustoupily z Dálného, Talienvanu a Kinču. Třetí armádní sbor jest mobilisován v Hirošimě. O záměrech Rusů ohledně za- jištění ústupu na sever, dochází několik zpráv. Především obsadili Nučvan velikým par- kemdělostřeleckým a jízdou. Dle zpráv „Daily Expressu“ nečiní žádných přípravk ústupu směrem k Mukdenu. Jako důvod uvádí se, že silnice nacházejí se v tak hrozném stavu vlivem dešťů a tajícího sněhu, že ani Ja- ponci ani Rusové nemohou se hnouti. Rusové proto cítí se před útoky japonskými úplně bez- pečnými a veškeré práce jejich směřují proto jen k opevňování a sesílování posic v Liaojanu a v Mukdenu, kamž ze Sibiře denně novéa nové posily docházejí. Veliká bitva po soudu anglickém není vzdálena, ale prozatím obě strany omezuj se na přípravy k ní. „Standard“ dovídá se zprávy dost bizarrní ze Šanchaje, že totiž posádka port- arturská jest odhodlána nastoupiti pochod k se- veru a protlouci se japonským vojskem k ar- mádě Kuropatkinově. Zprávou arci nejvýznačnější, do- cházející z bojiště jsou práce Japonců, směřu- jící k isolaci PortArturu od ostatního světa.
Eozákův Artur Stessl Rus Japonec Picevo Hirošima Mukden Sibiř
22 article
Japonci pracují nyní úsilovně, jak z Mukdenu se sděluje, na zřízení opevněné linie a to od Kinču k Talienvanu. Tato čára má slou- žiti Japoncům jako basis offensivní i defensivní při oblehání Port Arturu. Rozmluva s ruským kontradmirálem. Z Petrohradu, 25. května. Oděsské „No- vosti“ uveřejňují rozmluvu svého spolupracov- níka s novým velitelem druhé východoasijské eskadry loďstva baltického. V rozmluvě té praví se mezi jiným: Mohu vám sděliti zajímavou no- vinu. Právě jsem dostal telegram o neštěstí, jež se stale japonskému loďstvu. Tento případ má pro nás velkou cenu, protože tím loďstvo japon- ské jest značně seslabeno a naše eskadra u Port Arturu nabude jiného rázu. Síly jsou si nyní rovny. Ztráta dvou nepřátelských lodí jest pro nás již proto veledůležita, protože nyní naše eskadra v Port Arturu až do připlutí baltického loďstva, sestávajícího z 31 válečných lodí, bude moci postupovati samostatně aktivně. Japonci nemohou prozatím potopené lodi nahraditi, kdežto my můžeme pokračovati s grandiosními silami. O Japoncích vyslovil se takto: Znám na- šeho nepřítele velice dobře a nemohu mu upříti obratnosti, chytrosti a statečnosti, přednosti to, které již v této válce dokázali. Japonci jsou chytří. Znám pro to doklady. Japonci pozvou si Angličana, aby jim vystavěl maják a řídil stavbu.
Japonec Artur Angličan Mukden Petrohrad Japonec
23 article
Zatím, co Angličan pracuje, divají se Japonei velice horlivě na prováděné práce, osvojí si ná- ležité vědomosti, jakož i všechny dovednosti a za rok neb za dva prostě Angličana propustía s nemenším úspěchem pokračují pak v práci sami. Nechci se honosit, ale mohu vám s pře- svědčením řici, že ruské loďstvo se nebude třásti ani před takovým nepřítelem, jakým jsou Ja- ponci, ani před nepřítelem ještě silnějším.“ Torpédové lodi do východní Asie. Z Petrohradu, 24. května. Officiální orgán námořnictva „Kotlin“ dovídá se z kompetent- ního pramene, že torpédová loď „Kapitán Sacken“ jakož i 13 minonosek bylo vyzbrojeno a že jsou připraveny k odplutí do východní Asie.
Angličan Japonei Sacken Asie Petrohrad
24 article
Drobné bitky. Z Tokia, 24. května. (C.-B) Generál Ku roki sděluje, že oddíl pěchoty 21. t. m. setkal se s 200 nepřátelskými jezdci 8 mil severo- východně od Kuoncienu. Nepřílel uprehl smě- rem severozápadním a zanechal 20 mrtvých. Japonci neměli ztrál. Z Petrohradu, 24. května. (C.-B.) Oficiální zpráva. Telegram generála Kuropatkina caru ze dne 23. t. m. oznamuje: Předvoj jízdy naší zjistil 22. a 23. t. m., že nepřátelské vojsko postoupilo v před západním směrem cestou k Haičenu; stranou však od hlavní silnice liaojanské a to k vesnici Taliantaputa, 8 km. od Fenhančenu. Japonský oddíl počtem 8 setnin a 3 ška dron vytrhl 21. t. m. proti některým sotním kozáckým, kteří byli zaujali posici na vyšinách po obou stranách řeky Sakyho u vsi Pontajko Jakmile zahájena střelba z pušek, ustoupila japonská jízda za pě chotu, jež se neodhodlala překro- čiti údolí a jež spokojila se tím, udržo- vati z dálky skorem neškodnou palbu, aniž náboji spořila. Nepatrný jedině oddil pokusil se překročiti řeku, aby obešel levý bok náš, byl ale úto- kem jízdmo provedeným, zahnán na útěk. K večeru srazili opět Japonci svůj řetěz střelecký a odtáhli. S naší strany zraněno bylo 10 kozáků.
Japonec Fenhančena Tokio Petrohrad Saky Kuropatkina car km
25 article K roztržce Francie s Vatikánem
K roztržce Francie s Vatikánem Papežské listy i dnes ještě napořád hled Francii přesvědčiti, že prolestní notou vatikán- skou nebyla míněna žádná urážka Francie. Tak dnes poznovu píše »Gazetta di Venezia«, blízká papeži z dob, kdy byl ještě biskupem benátským »Protestní nota spíše byla namí řena proti Rakousku, nežli proti Francii, proto že na schůzce Goluchowského s Tittonem uvedena byla na přetřes i případná návštěva císaře rakouského v Římě. Vatikán použil příležitosti návštěvy Loubetovy v Římě, aby pro případ návštěvy císaře Františka Josefa v Římě naznačil, že by také on papežem v případě tom přijat nebyl.« »Temps« připomíná, že Vatikán měl již podobné konflikty s katolickými státy, jako nyní s Francií. Když za liberálního ministerstva Frre- Orbouova v Belgii 1879 papež podporoval přímo odpor belgických biskupů proti novým školským zákonům, byl belgický vyslanec Anéthon z Vati- kánu odvolán a nunciu Vanutelliovi vráceny po věřovací listiny
Gazett Goluchowský Titton František Josef Francie Vatikán Rakousko Řím Belgie Vat Frre
26 article
Po celá 4 léta byly diplomatické styky me Belgií a papežskou stolicí přerušeny, až jme nováním Ferraty nunciem pro Brussel — Vane telli byl zatím poslán do Vídně — znovu ob noveny byly. Záhy na to ale klerikální stram nabyla vrchu v celé Belgii a udržela tam sni panství doposud, zničívší skorem zúplna a souhlasu kurie školství liberální. Podobný spor byl mezi Vatikánem a Uhry Bylo to v době Banffyovy předlohy o sňatku občanském. Kalnoky zaujal vlivem nuncia Agli arda notickou v »Pol. Corresp.« stanovisko prot Banffyovi, Uhři způsobili ale nejen pád Kalno- kyův, nýbrž i to, že Vatikán byl požádán z odvolání Agliarda. Když to papež odmítl, do- stalo se rakousko-uherskému vyslanci ve Vati- káně hr. Reverterovi »dovolené na dobu ne určitou«. Když ale kurie povolujíc, jmenoval nunciem pro Vídeň Taliana místo Agliarda, Re- vertera se opět do Říma vrátil. Obmezení diplo- matických styků na míru nejnutnější nastalo také před časem, když Turecko nechtělo vyho- věti požadavkům Francie ve známě otázce ná- břeží cařihradských a vyslanec Constans byl poslán na neurčitou dovolenou, vrátil se ale do Cařihradu, jakmile Porta nárokům Francie a jejl bankéřův vyhověla.
Van Agle Pol Corresp Banffy Uher Constans Port Belgie Brusel Vídeň Vatikán Uhry Vat Re Řím Turecko Francie Cařihrad
27 article
Mélineovský »Journal des Débats« popírá, že by odvolání Nisarda bylo odůvodněno zná- mou rozdílností textu obou not francouzskýchi zve odjezd Nisardův z Říma těžkou chybou, načež pokračuje: »Bojovníci za odloučení cirkve od státu jásají a míní, že ocitli se v před- večer splnění přání svých. Odvolání vyslance jest však chybou stěží napravitelnou, chybou zvláště těch, kteří jinak přejí si zachování kon- kordátu. Jest zároveň nesmírnou a možná ror- hodující výhodou pro ty, kdož chtějí vypo- vězení konkordátu. Slepým jest ten, kdo toho nevidí.« Oproti tomu Jaurěs, včera ještě s nyně- ším opatřením Combesovým spokojený, jal se volati dnes již po dalších opatřeních proti Vati- kánu a sice proto, že v notě, doručené nunciem Lorenzellem »Tempsu«, pravilo se, že Vatikán nebude odpovídati na provokace. Jaurés dovozoval z toho, že Vatikán chce hnáti kon- flikt do krajnosti a že nastává nyní rozhodný boj proti »neslýchaným troufalostem slepé theokracie«. Avšak nuncius Lorenzelli v nové dnes not listům francouzským vysvětluje, že slovem »provokace« nemínil nikterak odvolání Nisarda, jímž, jak dí, francouzská vláda vykonala prosté své právo, nýbrž jedině posudky některých francouzských listů o politice vatikánské. Z toho vidno, že se Vatikán dalších konsekvencí svého konfliktu s Francii leká.
Combesův Temps Jaurés Lorenzelli Řím Vatikán Francie Nisarda
28 article
Nikoli však celý. Naopak nesmiřitelní kar- dinálové, zvláště Macchi, Cavagnis a Prus Stein- huber blahopřáli prý Meryovi del Val k jeho vystoupení a Mery odvětil, že i budoucně bude prý neoblomným v obraně práv církevních. Papež sám chce prý vyčkati teprve pro- hlášení vlády Combesovy v páteční schůzi sně- movní, nežli se o dalším rozhodne. Jest prý přesvědčen, že bude do dvou měsícův vše srovnáno. Včera ještě pravil prý jednomu pre- látu: »Jen naději, monsignore — vše se obrát k dobrému.« Většina sboru kardinálského po- kládá ale obětování Merya za nezbytnou pod- mínku míru s Francif. Mluví se již o Ferratovi jakožto jeho nástupci, avšak Ferrata, jenž býval nunciem v Paříži, pokládá se za přilišného frankofila, což u jisté části Vatikánu by jmeno- vání jeho vadilo. Mezi kandidáty uvádís ostatně ještě Agliardi a Vanutelli. Okoli pape- žovo jest však méně optimistické než on sáma soudí, že stát. tajemník svojí neschopností neslý- chanou i církev samu a zájmy její vážně po- škodil. Telegramy. Z Říma, 24. května. Při odjezdu francouz- ského vyslance vatikánského Nisarda stal se tato episoda. Ke kardinálu Mathienovi, který ho doprovodil na dráhu, pravil: »Na shleda- nou!« Kardinál pravil: »Na shledanou brzy !« Pak zcela hlasitě, tak že slyšely to všechny okolo stojící osoby, dodal: »Zajisté velmi brzy!
Macchi Cavagnis Prus Stein Vanutelli Mathien Val Paříž Vatikán Řím
29 article
Když vlak odjížděl z nádraží, mával jeden muž kloboukem, volaje: »Pryč s Vatikánem, sláva Francii!« Muž ten byl zatčen, ale po zjištění opět propuštěn na svobodu. Vyšlo na jevo, že je to městský úřadník. Z Říma, 24. května. (Zvl. tel.) »Osserva- tore Cattolico« píše na adressu francouzských i vlašských protiklerikálů: »Protiklerikální svět zvěděl opět jednou, že jest Vatikán neochvějnou věží a že zmije, baziliškové i lišky dojdou trestu svého pod nohami Petrova nástupce.« v. Z Petrohradu, 24. května. »Novoje Vremja« lituje konfliktu mezi Francií a Vat- kánem a praví: »Událost tu dlužno po- kládati za vítězství německé diplomacie. Vzhledem na politiku něme- ckého císaře, příznivou katolikům, kterouž za- hlazují se povlovně stopy kulturního boje, nelz si zapírati, že Francie hraje hru nebezpečnou.
Petrův Vatikán Francie Řím Cattolica Petrohrad Osserv kulturní boj Novoj Vremja
30 article
St. tajemník papežský choval se možná bez- taktně, ale významu papežství jakožto instituc tím neubráno. Francie nemůže roztržkou nie získati, ale mnoho ztratiti, zvláště protektorát nad katolíky Východu i s politickým a hospodářským jeho významem. Touto ztrátou pro Franei naplnilo by se ale nejtoužebnější přání Viléma Il. a to přece nemůže býti v úmyslech Francie.« a. Z Říma, 24. května. »Avanti« a »Messa- gero« ujišťuji, že v kardinálském sboru chystá se pravý odboj proti Merryovi. Na schůzce své u kardinála Gottia Serafino Vanutelli, Agliardi, Caragini, Rampolla a jiní projevili politování, ž Merry přes radu starších kardinálů příliš příkře proti Francii vystoupil. Agliardi upokojil prý však sdělením, že Nisard brzy zase do Řima se vrátl. Kardinál Mathieu byl včera papežem přijat a dle »Avanti« jim o prostřednictví žádán, dle jiné, ale úplně nespolehlivé zprávy vyjádřil prý se Pius X. k rakouskému vyslanci Szecze- novi, že ani hrozby ani prosby jim nepohnou, chce-li prý Francie roztržce, bude ji míti. O vykoná prý povinnost svou až do konce. Kardinálu Meryovi bylo včera blahopřáno v jednom patricijském domě k jeho »mužnémue vystoupení. On odmítl blahopřání řka, že ne- učinil nic, o čem by kongregace pro vnější záležitosti a papež sám nebyli už dávno věděl.
il Agliardi Caragini Rampoll Merry Mathieu Pius Mery Francie Řím Gottia Serafin Vanutelli