2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. května 1904. Číslo 143.
4
article
»Unie« v poměru 6:1 a konečně v pondělí pražský
německý »D. F. C.« v poměru 3:0. Není tudíž po-
chyby, že obecenstvu našemu představí se mužstvo
velmi dobré, které tentokráte asi lehce zvítězí, ačkoliv
vyloučeno není, že »Slavie« opět ukáže svoji nejlepší
formu, což obyčejně se stává, když od »Slavie« se
mnoho neočekává.
** Ve Vídni poraženi v pondělí Dánové »K. B
of 93« v poměru 9:0 od škotských professionálů
»Rangers«, které též v Praze uvidíme.
Dán
Vídeň
Praha
Slavia
Rangers
5
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
»Pošumaví«. Menšinový list. Věstník Národní
jednoty pošumavskě v květnovém čísle obsahuje po-
učné články a zprávy: Za drem. Mašíkem. Hranice
u Nových Dvorů. Z národnostního bojiště. Prachatice
(pokračování). Sulislavský kovář. Různé zprávy. Pí-
semnictví a umění: Věstník Národní jednoty pošu-
Vydav. a red. je Ant. Hubka na Smíchově
mavské.
čís. 553
Mašík
Antonín
Pošumaví
Prachatice
Smíchov
6
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnostl.
Velká národní slavnost v Riegro-
vých sadech uspořádána bude dne 19. června
místními odbory Ústřední Matice školské na Král.
Vinohradech a spolkem pro ošacení chudé mládeže.
Schůze širšího výboru koná se dnes 25. května v8
hod. več. v Nár. domě, kamž spolky vinohradskéa
sbory učitelské své delegáty račtež vyslati.
Zábavy.
Akademický odbor Národní jednoty
severočeské pořádá dnes ve středu 25. května
šestý a poslední ze svých oblíbených jour-fixů v8
hod. večer v novom. sálech »U Štajgrů«. Jour fi
pořádán je na pečest damského odboru slavnosti
»Majales«, kterým odevzdán bude diplom uznání Ná-
rodní jednoty severočeské. Při programu účinkuje p.
Nikl se svojí kapelou a sbor tamburašů akad. odboru
N. J. S. — Spolek »Panicové« v Karlíně
zahajuje dnes kuželkovou saisonu v restauraci Kaz-
dově v Palackého třídě. — V hotelu »U angli-
ckého dvora« v Praze na Poříčí je dnes v
slředu večer první výstav od čepu »Plzeňského pra-
zdroje« z měšťanského pivovaru v Plzni s vojenským
koncertem.
Výlety a vycházky.
Česká společnost pro veřejné zdra-
votnictví v Praze pořádá dnes ve středu 25.
května odpoledne bygienickou vycházku do sanatoria
pro nemoci nervové a duševní dra. Šimsy v Krči.
Účastníci sejdou se o 4. hodině odpol. na nádraží
Frant. Josefa, odkud se do Krče pojede vlakem.
»Hlahol« pražský pořádá výlet Svatojanských
proudů dne 2. června. Odjezd zvláštním parníkemo
půl 7. hod. z přístaviště u Palackého nábřeží (za-
stávka na Smíchově). Návrat obyčejným parníkem.
Jizdní legitimace opravňující i k jízdě proudy prodá-
vají se členům zakládajícím, přispívajícím a výkon-
ným při zkoušce večer v pátek 27. a v pondělí 30.
t. m. v sále »U Štajgrů«. Na parníku se již legiti-
mace neprodávají.
Král
Nikl
Výleta
Šimsa
František
Josef
Riegro
Vinohrady
Karlín
Palacký třída
Praha
Plzeň
Krč
Palacký nábřeží
Smíchov
Hlahol
7
article
Bezplatná porada na českých klinikách.
Bezplatná porada na českých klinikách.
(Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajetnosti.)
Ve všeobecné nemocnici u Karlova
nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro
nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prof. Tho-
mayera pro nemoci vnitřní od 9—10. hod. — na
klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské
od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne-
moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. o
3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci oční
od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci
ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kaní-
manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové od
8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice
prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko-
jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na-
lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Knifnera pro
choroby duševní a nervové od 9—11 hod.v
zemském ústavu pro choromyslné.
Na české universitní poliklinice ve
Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 no-
vém ordinují: prof. dr. J. Hnátek: pro nemoci všeho
druhu ve všední dny od 1—3 hod. odpol. — prof. dr.
Karlův
profesor
Maizner
Maydl
Janovský
Deyl
Pavlík
Schwing
Knifner
doktor
J Hnátek
Karlov č
Vodičkův ulice
8
article
O. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny od
8—10 hodin dopol. — doc. dr. K. Švehla pro nemoci
dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol. — doc. dr.
J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11
do 12 hod. dopol. — doc. dr. V. Pilha pro nemoci
ženské ve všední dny od 8—91/2 hodin dopoledne —
docent dr. Heveroch pro choroby duševní v pondělí,
ve středu a v pátek od 1/42. do 1/23. hod. odpol. — doc.
dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, vene-
rické v úterý, čtvrtek, v sobotu od 11/2 do 21/2 hod.
odpoledne.
V ambulatoriu dětské kliniky prol. dra. Pe-
Hiny (v budově nové české dětské nemocnice v Sokol-
ské ulici Praha II. 1962) udílí se porada každodenně
od 9—10 hod. dopol. Chudí na lístek od otce chudých
dostanou i léky zdarma.
V české dětské nemocnici na Karlo-
vě se ordinuje pro choroby chirurgickéa
operativní orthopaedii denně od 1/411. do
1/4 12. hod. dopol.
Případné operace vykonávají se zdarma. Praž-
šti chudií obdrží na stvrzenku od otce chudých
z příslušné čtvrti a studující na lístek z Krombhol-
zova nadání léky zdarma.
O Kukula
docent
doktor
K Švehla
J Chalupecký
V Pilh
Heveroch
J Bukovský
ský ulice
Praha II
Karla
Krombhol
Sokol
9
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Bukurešti, 24. května. (C.-B.) Za ná
rodního svátku slouženo bylo včera v metro
politním chrámu slavné rekviem. Král a krá
lovna byli potom přítomni s korunním princem
a princeznou přehlídce vojska. Večer bylo město
osvětleno.
Ze Sofie, 24. května. (C.-B.) »Agence
Telegraphique Bulgare« označuje zprávy zahra-
ničních listů o chystané cestě knížete Ferdinanda
a o jeho domnělém zdráhání přijati tureckého
vyslance v Paříži Munira pašu za úplně bez-
podstatny. Kníže odebral se do ciziny si odpo-
činouti na zapřenou a spatřiti svou matkua
své děti.
Z Cařihradu, 23. května. (C.-B.) V Bitolji
ustavila se včera kucovlašská obec. Čítá 100
rodin, 9 kucovlašských hodnostů bylo zvoleno
za členy správní rady. Kněz Theodor odjel do
Bukurešti.
Jak se praví, byl Kemal paša, syn zemře-
lého Ghezi Osmana paše a zeť sultanův v sobotu
s několika hodnosty sultanova paláce po objevení
tajné korespondence zatčen a několik zatčených
po sumárním vyšetřování posláno hned do vy-
hnanství.
m. Z Cařihradu, 24. května. Dekretem
vlády turecké nařízeno, aby úřadníkům bylo,a
sice s platností zpětnou od 1. března — strženo
1.5% ze služného.
Telegraphique
Ferdinand
Kníže
Theodor
Kemal
Osman paš
Balkán
Bukurešť
Sofie
Paříž
Cařihrad
10
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Křižácká válka proti Japonsku.
V ruské veřejnosti ozývají se hlasy, že je
třeba změniti námořní válku proti Japonsku ve
válku křižáckou. Rozumí se tím válka pomoci
lodí křižáků, a nikoli křižácké tažení. (Dáváme
při té příležitosti na uváženou, zdaž by se nedo-
poručovalo v českém jazyku užívati slova „křižo-
vák“ místo „křižák“, která po širém moři „kři-
žuje“ a nikoli není poznamenána křížem, jako
se jím někdy poznamenávala křižácká vojska.
Jazyk vyžaduje přesnosti výrazu a té není, když
se z německého slova „Krouzer“ v češtině bez
velkého rozmýšlení udělá „křižák“.)
Rusové pozorovali, že náběh vladivosto-
ckého loďstva do přístavu genzanského a zničení
obchodní japonské lodi „Kiušumaru“ učinilo pa-
niku u nepřítele a zvláště u obchodníků, dodáva-
jících mu uhlí a válečné zásoby.
Válka námořní podle odvěké praxe při
držuje se dvou soustav, jež jsou: 1. válka vá-
lečných loďstev či eskader (frane. guerre
d'escadre), v níž jedno válečné loďstvo sráží se
s druhým; v ní se bojuje pancéřníky a minonos-
kami, a křižáků se užívá k službě výzvědné, a
2. válka křižácká (franc. guerre de croisire ou
de course), v níž přepadají se obchodní lodi ne-
přátelské, osady a neopevněné břehy. K této
válce nehodí se těžké pancéřníky, nýbrž rychlé
křižáky, jichž každý námořní stát má velký
počet v zásobě, aby jimi mařil nepřátelský ob-
chod.
Rus
Japonsko
11
article
Válka křižácká obchází se téměř úplně bez
krveprolití, bez těch strašných nástrojů k vy-
hlazování lidstva, kterých se tak hojně užíváv
současném námořním boji, a dostihuje svého
cíle, poražení nepřítele, tím, že mu konfiskuje
nebe ničí lodi obchodní, přepadá je na obchod-
ních cestách a vnáší úplnou desorganisaci v ho-
spodářský život nepřítelův. Proto v naší době
křižácká válka jest nejen nejúčelnějším, nýbrž
i nejhumannějším způsobem přinutiti nepřitele
k uzavření žádoucího míru.
Křižácká válka doporučuje se zvláště Ru-
sku, jehož obchodní loďstvo je slabé, tak že
v té příčině jest téměř neranitelné, a
za to může snadno státi se strašným i ji-
nýr státům, které by snad na moři chtěly Ja-
ponsku pomoci, na př. Anglii nebo Spojeným
státům.
Ke křižácké válce je Rusko tím víc opráv-
něno, že vlastně Japonsko samo ji zahájilo hned
v prvých dnech po svém zákeřném přepadnuti
Port Arturu, a Evropa i Amerika mu k tomu
tleskaly, čímž daly zásadné svolení k vedení ta-
kové války.
Artur
Anglie
spojený stát
Rusko
Japonsko
Evropa
12
article
Port Artur.
„Daily News“ uveřejnil zajímavý dopis
z Čifu, zaslaný dopisovatelem, který právě při-
jel z Port Arturu.
Já, píše dopisovatel, dnes přijel do Čifu
a protože toto místo je prosto japonské censury
uživám toho, abych ohlásil svůj protest proti
japonofilským tendencím anglických a ameri-
ckých dopisovatelů. To ostatně má spíše původ
v nátisku japonských vládních kruhů na ně, ne-
boť kdyby chtěli upřímně vysloviti své mínění.
okamžitě byli by z Japonska vyhnáni. Opustii
jsem Port Artur tři dni tomu. Ačkoli Japonci vy-
sadili už na severu od pevnosti 25.000 m., ná-
lada ruského vojska je bodrá jako dříve. Gen.
Artur
Japonec
Čif
Japonsko
Daily News
13
article
Stesselj má spíže na 9 měsíců. Posádka je silná
15.000 m., nepočítaje v to 30.000 čínských děl-
níků, kteří tam konají rozličné práce. Časté bom-
bardementy japonského loďstva neučinily pev-
nosti žádné bytné škody. Ce se týče ruského lod-
stva, „Retvizan“ je porouchán vážně, „Askold“
se spravuje, všecky ostatní lodi jsou v úplném
pořádku. Ruské lodi neustále vycházejí na moře
a východ jejich z vnitřní rejdy jest úplně svo-
bodný. Ruská posádka zaujímá všecky opevněné
posice na Kvantunském poloostrově, 30 kilom.
na sever od pevnosti. Dva dni do mého odjezdu
z Port Arturu japonský prapor přiblížil se kin-
čouské posici, ale byl uvítán dělostřeleckým
ohněm a kozáckým útokem. Japonci odstoupili,
zůstavivše na místě 85 mrtvých. Ve všech bo-
jích mezi ruskými a japonskými vojsky jasně
vyníká ruská jízda. Plánem hlavního velitele jest
udržeti Port Artur, očistiti od Japonců všechno
pobřeží až do Vladivostoku, ale omezuje se do-
sud v Mandžurii na obranu, dokud nedojdou ne-
vyhnutelné posily, což podle všeho stane se kon-
cem července.
Oslabení japonského loďstva.
Možná, že Japonci ještě se seberou z osud-
ných ran, které v posledních dnech tak náhle
se vysypaly na jejich loďstvo, jež bylo jejich
pýchou a nadějí, na němž budovali všechny své
ctižádostivé plány do budoucnosti. Ale i když
se ještě vzpamatují, nebude to na dlouho, nebot
až dopluje na bojiště loďstvo adm. Rožestven-
ského, bude japonské loďstvo naproti ruskému
v nepatrné menšině.
Artur
Japonec
Vladivostok
14
article
Japonsko mělo šest eskadrových pancéř-
níků. Jména jejich: „Mikaza“, „Asachi“,
„Hatsuse“, „Šikišíma“, „Jašima“ a „Fudži“.
Z nich v posledních dnech klesly na dno moře
čtyři: „Hatsuse“, „Jašima“, Šikišima“a
„Fudži“. Dejme tomu, že některá z těchto lodi
není ještě pro Japonce na dobro ztracena; přece
však potrvá delší dobu, nežli bude schopna no-
vého boje, a zatím porouchané ruské pancéřníky
„Cesarevič“, „Retvizan“ a „Poběda“ co ne-
vidět budou spraveny a obnoveny. K tomu ještě
náleží dodati, že bezpochyby i nešťastná „Ka-
suga“, jež zahubila „Jašimu“ srážkou s ní, bude
asi notně porouchána.
Proti japonským pancéřníkům „Mikaza“a
„Asachi“ Rusové nyní mají „Cesareviče“, „Po-
bědu“, „Poltavu“, „Sevastopol“ a „Peresvět“.
Hatsus
Šikiším
Jašim
Fudža
Rus
Japonsko
Fudži
Poltava
Sevastopol
15
article
Ovšem každé srovnávání sil je podmíněné. Ad-
mirál Togo má po ruce ještě loďstvo výborných
obrněných křižáků. Ale dobře je známo, že
obrněné křižáky s pancéřníky otevřeného boje
nevydrží a že při útoku v šeho ruského loďstva
Togovi nezbude nic moudřejšího, než ustou-
piti. Avšak kdyby se na krásně válečné
štěstí ještě jednou obrátilo k Japoncům
podařilo se jim zničiti celé portartu
ské loďstvo, nezískají konečného vítězství,
protože mezitím připluje admirál Rožestvenský
s loďstvem novým.
Minová válka, jež z počátku zadala Rusům
takové rány, zadává nyní ještě větší Japoneům
a zároveň kompromituje anglické stavitelství ko-
rábů. „Cesarevič“, „Retvizan“, „Poběda“ a
„Pallada“, poražené japonskými minami, udr-
žely se na vodě, ale „Hatsuse“ a „Jašima“ nebo
„Jošino“ klesly na dno moře. V „Hatsuse“ za-
hynul jeden z největších obrů korábů světa.
Zbudován r. 1899 v Anglii v závodě Armstron-
gově, měl rychlosť 19.1 uzlu, 14.500 koňských
sil, obsah 15.000 tun, délky 400 stop, šířky
76 stop, vyzbrojen byl 4 kusy 12palcovými, 14
šestipalcovými rychlopalnými, 20 třípalcovými
rychlopalnými, osmi 47millimetrovými, 4 dvě-
apůllibernimi.
Japonec
Rožestvenský
Rus
Retvizan
Poběda
Jašim
Jošino
Ada
Togo
Anglie
Iron
Pallada
16
article
Japonská censura.
„Rappel“ má zprávu z Tokia, že s poráž-
kami Japonců roste přísnosť jejich censury.
Přísnosť platí nejen pro cizí, nýbrž i pro domáe
listy, jež nesmějí už podávati žádných zpráv ani
o dislokaci vojska. V těch zprávách censura na-
hražuje jména pluků, míst i počet vojska, nul-
lami, tak že potom taková zpráva vypadá takto:
Pluk 0000 odtáhl z 0000 do 0000. Mezi 0000
a 0000 leží našeho vojska 0000.
Doba dešťů v Mandžurii.
Z bojiště už přicházejí zprávy, že nadešlo
roční období lijáků, jež promáčejí nejen cesty a
všechnu půdu, nýbrž i domy, tak že není možno
od nich se skrýti a účinku jich se vyhnouti. Po-
hyby vojsk jsou v tom období nejen ztíženy.
nýbrž téměř nemožny, zvlášť ovšem pohyby
dělostřelectva. Lijáky obyčejně trvají v polovině
května, načež bývá přestávka do poloviny
června, kdy znova začínají a trvají až do po-
čátku srpna. Největší jsou v druhé polovině čer-
vence. Za tu polovinu měsíce spadá více deště,
než v celém ostatním roce dohromady. Účinky
jeho bývají takové, že obuv i prádlo za noc po-
krývají se plísní, sklížené předměty se rozkli-
žují a pod. Zvláště silně trpí dešti cesty v již-
ní Mandžurii.
Deštivým počasím vojsko japonské strádati
bude jako útočící víc, než ruské. Deště pro-
vázeny jsou vedry, které trvají až do září a do-
sahují svého maxima v červenci. V té době šíř
se žaludečné nemoci, z nichž dissenterie stává
se nakažlivou a vyžaduje si mnoho životů.
Očekávaje dobu dešťů, gen. Kuroki po pře-
chodu Jalu pospíchal vstříc Rusům s neobyčej-
nou rychlostí, tak že za tři dni byl ve Fenvan-
čenu, což znamená denní pochod 20 kilometrů.
Mezitím se dostavily deště a nyní japonská ar-
máda není s to uraziti více, než 4 kilometry
za den.
Japonec
Rus
Tokio
17
article
V Kronštatě.
„Novoje Vremja“ uveřejňuje zprávu z Kron-
štatu, ve které se praví, že pověsti, jak se pisatel
přesvědčil o japonských vyzvědačích v Kron-
štatě jsou velmi zveličené. V kronštatském pří-
stavě na anglickém korábu „Canorose“, jenž při-
byl z Kardiffu, skutečně byli zatčeni tři lidé
mongolského původu: hostinský parníku, kuchař
a chlapec, nemající určitého zaměstnání. Lidé
tito a také jejich věci, šatstvo a zavazadla, byli
osobně prohlédnuti hlavním velitelem kronštat-
ského přístavu A. A. Birilevem, jenž ale u za-
tčených nenašel ničeho, co by je mohlo kom-
promitovati. Podle mínění admirála jeden ze
zatčených je rodilý Číňan, druzí dva Číňanéz
Manily; podezírati je z vyzvědačství není možno.
Nieméně zatčení dosud nebyli propuštěni na
svobodu a stane se to teprve, až anglická loď vy-
pluje na moře. Opatrnosti této bylo zapotřebí
vzhledem k hrozivé náladě přístavního dělnictva
proti zatčeným. Případ s domnělými Japonci
Kronštatě zůstane tedy bez následků; on musí
ukázati cizincům, jak dobře je postaráno o dozor
nad přístavem i nad každou cizí lodí, která nyni
do kronštatského přístavu připluje.
Kron
Birilev
Číňan
Japonec
Kron
Novoj Vremja
18
article
Telogram v-
Japonská půjčka.
Z Londýna, 24. května. (C -B.) »Morning
Post« sděluje z Tokia ze včerejška: Bankéři
uveřejněné sdělení v příčině vnitřní půjčky páčí
výdaje od zahájení nepřátelství do 31. března
na 410 millionů yenů (yen = 2.32 K), z če-
hož polovice opatřena byla jenom půjčkami.
Z Tokia, 24. května. (C.-B.) Úřadně se
sděluje, že japonská vláda vydala za účelem
opatření válečných nákladů obnos 100 millionů
yenů v pokladničních poukázkách, splatných po
7 lelech, při zúročení 5proc. v emissním kursu
92. (Bylo ze soukromého pramene sděleno již
ve včerejším listě. Pozn. red.) Úhrnný obnos
těchto pokladničních poukázek, dále dřívější
vnitřní půjčky z února 1904 a zahraničné půjčky
10 mill. lib. šterl., v květnu v Londýně vydané,
činí dohromady asi 300 mill. yenů. Obnos ten
zároveň s výnosem válečné daně, jež byla v
březnu 1904 parlamentem povolena a jež byla
úspěšně zavedena, poskytne výdatně prostředkův
k vedení války. Očekává se, že nová půjčka
bude úplně upsána.
Londýn
Tokio
Morning Post
19
article
Nehoda »Orla«.
Z Petrohradu, 24. května. (C.-B.) Z obr
něnce »Orla« byla včera voda skorem úplně
vyčerpána. Tato vnikla prý dovnitř mezeram
pro šrouby pancéřové, jež byly špatně vázány.
Otvorů v trupu lodí nenalezeno, ale zjištěno
některé poškození jeho. Soudí se, že opra-
vami nebude zdrženo vyslání bal-
tického loďstva do Tichého oceánu.
Na severu Koreje.
Ze Seulu, 24. května. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« sděluje: Soudí se, že kozáci, kteř
s Korejci u Homhoenu bojovali, ustoupili do
Čančinu. Guvernér genzanský, major Tokagi
chystá se poslati vojsko na sever, nepochybné
aby obsadilo Homhoen.
Cholerová epidemie mezi Japonci.
Z Petrohradu, 24. května. Ve Fenvančenu.
jakož i na řece Jalu řádí mezi Japonci chole-
rová epidemie. Denně umírá přes 100 mužů.
Často trvá nemoc jediný den, ponejvíce umíraj
Japonci, touto nemocí postižení, po 3 dnech.
Korejec
Japonec
Petrohrad
Tichý oceán
Korea
Seul
Jal
Reuterův kancelář
20
article
Řeč markýze Ito.
—ch. Z Tokia, 24. května. V konferene
japonských ministrů a bankéřů pravil markýz
Ito, že vláda až do posledního okamžiku měla
nejlepší vůli, aby mír byl zachován. Ukázalo se
však, že snaha její — bohužel — jest marna.
neboť Japonsko bylo prý přímo donuceno k tomu,
aby chopilo se zbraní (?). V nynějším okamžiku
jest prý nemožno pronésti jakýkoli úsudek o ko-
nečném zdaru a výsledku války, avšak může prý
ujistiti, že boj japonský jest provázen nejvře-
lejšími sympatiemi celého civilisovaného světa.
Mezi vojenskými orgány a správními úřady v Ja-
ponsku panuje prý nejlepší shoda.
Postup Rusů k jihu.
—ch. Z Tokia, 24. května. Rusové postou-
pili v severní Koreji až k Andžu a ve všech
těchto krajích rekvirovali koně a čínské dělníky.
Místní velící generál Jongehoen byl od Japonců
zatčen, ježto poskytl prý Rusům důležité in-
Poslední zprávy o situaci na bojišti.
Z Londýna, 24. května. Ztráta japonské lod
„Hatsusy“ přiměla Japonce k úplné změně vá-
lečných operací a strategických plánů. Zanechali
dočasně svého tažení proti generálu Kuro-
patkinovi a vrhli se s veškerým úsilím na
dobývání Port Arturu.
„Daily Mail“ dovídá se z Nučvanu, jak
následuje: První japonský armádní sbor
ustoupil a opevňuje se ve Fenvančenu. Ru
ský generál Miščenko se svými čtyřmi ti-
formace.
Ito
Rus
Jongehoen
Japonec
Kura
Artur
Miščenko
Tokio
Japonsko
Korea
Londýn
Nučvan
Daily Maila
21
article
síci Eozákův neopoušti ani na chvíli styk
s japonskými jízdními hlídkami, jež překvapuje
brzy tu, brzy tam a zatlačuje je. Hlavní síla ru-
ského vojska a štáb nalezá se v této chvíli v pře-
vlace motienské. Druhý japonský armádní
sbor táhne zvolna jižně od Piceva a Pa-
lantienu na Kinčau, kde má býti pod-
niknut kombinovaný útok na vodě i na souši.
Tato posice na Kvantunském poloostrově musí
býti dobyta, aby Port Artur mohl býti od-
říznut úplně a tím přikročeno k jeho oblehání.
Generál Stessl jest odhodlán klásti tuhý od-
por, při němž mu mají pomáhati ruské posádky,
jež ustoupily z Dálného, Talienvanu a
Kinču. Třetí armádní sbor jest mobilisován
v Hirošimě. O záměrech Rusů ohledně za-
jištění ústupu na sever, dochází několik zpráv.
Především obsadili Nučvan velikým par-
kemdělostřeleckým a jízdou. Dle zpráv
„Daily Expressu“ nečiní žádných přípravk
ústupu směrem k Mukdenu. Jako důvod
uvádí se, že silnice nacházejí se v tak hrozném
stavu vlivem dešťů a tajícího sněhu, že ani Ja-
ponci ani Rusové nemohou se hnouti. Rusové
proto cítí se před útoky japonskými úplně bez-
pečnými a veškeré práce jejich směřují proto jen
k opevňování a sesílování posic v Liaojanu
a v Mukdenu, kamž ze Sibiře denně novéa
nové posily docházejí. Veliká bitva po
soudu anglickém není vzdálena,
ale prozatím obě strany omezuj
se na přípravy k ní.
„Standard“ dovídá se zprávy dost
bizarrní ze Šanchaje, že totiž posádka port-
arturská jest odhodlána nastoupiti pochod k se-
veru a protlouci se japonským vojskem k ar-
mádě Kuropatkinově.
Zprávou arci nejvýznačnější, do-
cházející z bojiště jsou práce Japonců, směřu-
jící k isolaci PortArturu od ostatního světa.
Eozákův
Artur
Stessl
Rus
Japonec
Picevo
Hirošima
Mukden
Sibiř
22
article
Japonci pracují nyní úsilovně, jak z Mukdenu se
sděluje, na zřízení opevněné linie a to od
Kinču k Talienvanu. Tato čára má slou-
žiti Japoncům jako basis offensivní i defensivní
při oblehání Port Arturu.
Rozmluva s ruským kontradmirálem.
Z Petrohradu, 25. května. Oděsské „No-
vosti“ uveřejňují rozmluvu svého spolupracov-
níka s novým velitelem druhé východoasijské
eskadry loďstva baltického. V rozmluvě té praví
se mezi jiným: Mohu vám sděliti zajímavou no-
vinu. Právě jsem dostal telegram o neštěstí, jež
se stale japonskému loďstvu. Tento případ má
pro nás velkou cenu, protože tím loďstvo japon-
ské jest značně seslabeno a naše eskadra u Port
Arturu nabude jiného rázu. Síly jsou si nyní
rovny. Ztráta dvou nepřátelských lodí jest pro
nás již proto veledůležita, protože nyní naše
eskadra v Port Arturu až do připlutí baltického
loďstva, sestávajícího z 31 válečných lodí, bude
moci postupovati samostatně aktivně. Japonci
nemohou prozatím potopené lodi nahraditi,
kdežto my můžeme pokračovati s grandiosními
silami. O Japoncích vyslovil se takto: Znám na-
šeho nepřítele velice dobře a nemohu mu upříti
obratnosti, chytrosti a statečnosti, přednosti to,
které již v této válce dokázali. Japonci jsou
chytří. Znám pro to doklady. Japonci pozvou si
Angličana, aby jim vystavěl maják a řídil stavbu.
Japonec
Artur
Angličan
Mukden
Petrohrad
Japonec
23
article
Zatím, co Angličan pracuje, divají se Japonei
velice horlivě na prováděné práce, osvojí si ná-
ležité vědomosti, jakož i všechny dovednosti a
za rok neb za dva prostě Angličana propustía
s nemenším úspěchem pokračují pak v práci
sami. Nechci se honosit, ale mohu vám s pře-
svědčením řici, že ruské loďstvo se nebude třásti
ani před takovým nepřítelem, jakým jsou Ja-
ponci, ani před nepřítelem ještě silnějším.“
Torpédové lodi do východní Asie.
Z Petrohradu, 24. května. Officiální orgán
námořnictva „Kotlin“ dovídá se z kompetent-
ního pramene, že torpédová loď „Kapitán
Sacken“ jakož i 13 minonosek bylo vyzbrojeno
a že jsou připraveny k odplutí do východní Asie.
Angličan
Japonei
Sacken
Asie
Petrohrad
24
article
Drobné bitky.
Z Tokia, 24. května. (C.-B) Generál Ku
roki sděluje, že oddíl pěchoty 21. t. m. setkal
se s 200 nepřátelskými jezdci 8 mil severo-
východně od Kuoncienu. Nepřílel uprehl smě-
rem severozápadním a zanechal 20 mrtvých.
Japonci neměli ztrál.
Z Petrohradu, 24. května. (C.-B.) Oficiální
zpráva. Telegram generála Kuropatkina caru ze
dne 23. t. m. oznamuje: Předvoj jízdy naší
zjistil 22. a 23. t. m., že nepřátelské vojsko
postoupilo v před západním směrem cestou
k Haičenu; stranou však od hlavní silnice
liaojanské a to k vesnici Taliantaputa, 8 km.
od Fenhančenu.
Japonský oddíl počtem 8 setnin a 3 ška
dron vytrhl 21. t. m. proti některým sotním
kozáckým, kteří byli zaujali posici na vyšinách
po obou stranách řeky Sakyho u vsi Pontajko
Jakmile zahájena střelba z pušek,
ustoupila japonská jízda za pě
chotu, jež se neodhodlala překro-
čiti údolí a jež spokojila se tím, udržo-
vati z dálky skorem neškodnou
palbu, aniž náboji spořila.
Nepatrný jedině oddil pokusil se překročiti
řeku, aby obešel levý bok náš, byl ale úto-
kem jízdmo provedeným, zahnán
na útěk. K večeru srazili opět Japonci svůj
řetěz střelecký a odtáhli. S naší strany zraněno
bylo 10 kozáků.
Japonec
Fenhančena
Tokio
Petrohrad
Saky
Kuropatkina car
km
25
article
K roztržce Francie s Vatikánem
K roztržce Francie s Vatikánem
Papežské listy i dnes ještě napořád hled
Francii přesvědčiti, že prolestní notou vatikán-
skou nebyla míněna žádná urážka Francie. Tak
dnes poznovu píše »Gazetta di Venezia«, blízká
papeži z dob, kdy byl ještě biskupem benátským
»Protestní nota spíše byla namí
řena proti Rakousku, nežli proti
Francii, proto že na schůzce Goluchowského
s Tittonem uvedena byla na přetřes i případná
návštěva císaře rakouského
v Římě. Vatikán použil příležitosti návštěvy
Loubetovy v Římě, aby pro případ návštěvy
císaře Františka Josefa v Římě naznačil, že by
také on papežem v případě tom přijat nebyl.«
»Temps« připomíná, že Vatikán měl již
podobné konflikty s katolickými státy, jako nyní
s Francií. Když za liberálního ministerstva Frre-
Orbouova v Belgii 1879 papež podporoval přímo
odpor belgických biskupů proti novým školským
zákonům, byl belgický vyslanec Anéthon z Vati-
kánu odvolán a nunciu Vanutelliovi vráceny po
věřovací listiny
Gazett
Goluchowský
Titton
František Josef
Francie
Vatikán
Rakousko
Řím
Belgie
Vat
Frre
26
article
Po celá 4 léta byly diplomatické styky me
Belgií a papežskou stolicí přerušeny, až jme
nováním Ferraty nunciem pro Brussel — Vane
telli byl zatím poslán do Vídně — znovu ob
noveny byly. Záhy na to ale klerikální stram
nabyla vrchu v celé Belgii a udržela tam sni
panství doposud, zničívší skorem zúplna a
souhlasu kurie školství liberální.
Podobný spor byl mezi Vatikánem a Uhry
Bylo to v době Banffyovy předlohy o sňatku
občanském. Kalnoky zaujal vlivem nuncia Agli
arda notickou v »Pol. Corresp.« stanovisko prot
Banffyovi, Uhři způsobili ale nejen pád Kalno-
kyův, nýbrž i to, že Vatikán byl požádán z
odvolání Agliarda. Když to papež odmítl, do-
stalo se rakousko-uherskému vyslanci ve Vati-
káně hr. Reverterovi »dovolené na dobu ne
určitou«. Když ale kurie povolujíc, jmenoval
nunciem pro Vídeň Taliana místo Agliarda, Re-
vertera se opět do Říma vrátil. Obmezení diplo-
matických styků na míru nejnutnější nastalo
také před časem, když Turecko nechtělo vyho-
věti požadavkům Francie ve známě otázce ná-
břeží cařihradských a vyslanec Constans byl
poslán na neurčitou dovolenou, vrátil se ale do
Cařihradu, jakmile Porta nárokům Francie a jejl
bankéřův vyhověla.
Van
Agle
Pol
Corresp
Banffy
Uher
Constans
Port
Belgie
Brusel
Vídeň
Vatikán
Uhry
Vat
Re
Řím
Turecko
Francie
Cařihrad
27
article
Mélineovský »Journal des Débats« popírá,
že by odvolání Nisarda bylo odůvodněno zná-
mou rozdílností textu obou not francouzskýchi
zve odjezd Nisardův z Říma těžkou chybou,
načež pokračuje: »Bojovníci za odloučení cirkve
od státu jásají a míní, že ocitli se v před-
večer splnění přání svých. Odvolání vyslance
jest však chybou stěží napravitelnou, chybou
zvláště těch, kteří jinak přejí si zachování kon-
kordátu. Jest zároveň nesmírnou a možná ror-
hodující výhodou pro ty, kdož chtějí vypo-
vězení konkordátu. Slepým jest ten, kdo toho
nevidí.«
Oproti tomu Jaurěs, včera ještě s nyně-
ším opatřením Combesovým spokojený, jal se
volati dnes již po dalších opatřeních proti Vati-
kánu a sice proto, že v notě, doručené nunciem
Lorenzellem »Tempsu«, pravilo se, že Vatikán
nebude odpovídati na provokace. Jaurés
dovozoval z toho, že Vatikán chce hnáti kon-
flikt do krajnosti a že nastává nyní rozhodný boj
proti »neslýchaným troufalostem slepé theokracie«.
Avšak nuncius Lorenzelli v nové dnes not
listům francouzským vysvětluje, že slovem
»provokace« nemínil nikterak odvolání Nisarda,
jímž, jak dí, francouzská vláda vykonala prosté
své právo, nýbrž jedině posudky některých
francouzských listů o politice vatikánské. Z toho
vidno, že se Vatikán dalších konsekvencí svého
konfliktu s Francii leká.
Combesův
Temps
Jaurés
Lorenzelli
Řím
Vatikán
Francie
Nisarda
28
article
Nikoli však celý. Naopak nesmiřitelní kar-
dinálové, zvláště Macchi, Cavagnis a Prus Stein-
huber blahopřáli prý Meryovi del Val k jeho
vystoupení a Mery odvětil, že i budoucně bude
prý neoblomným v obraně práv
církevních.
Papež sám chce prý vyčkati teprve pro-
hlášení vlády Combesovy v páteční schůzi sně-
movní, nežli se o dalším rozhodne. Jest prý
přesvědčen, že bude do dvou měsícův vše
srovnáno. Včera ještě pravil prý jednomu pre-
látu: »Jen naději, monsignore — vše se obrát
k dobrému.« Většina sboru kardinálského po-
kládá ale obětování Merya za nezbytnou pod-
mínku míru s Francif. Mluví se již o Ferratovi
jakožto jeho nástupci, avšak Ferrata, jenž býval
nunciem v Paříži, pokládá se za přilišného
frankofila, což u jisté části Vatikánu by jmeno-
vání jeho vadilo. Mezi kandidáty uvádís
ostatně ještě Agliardi a Vanutelli. Okoli pape-
žovo jest však méně optimistické než on sáma
soudí, že stát. tajemník svojí neschopností neslý-
chanou i církev samu a zájmy její vážně po-
škodil.
Telegramy.
Z Říma, 24. května. Při odjezdu francouz-
ského vyslance vatikánského Nisarda stal
se tato episoda. Ke kardinálu Mathienovi, který
ho doprovodil na dráhu, pravil: »Na shleda-
nou!« Kardinál pravil: »Na shledanou brzy !«
Pak zcela hlasitě, tak že slyšely to všechny
okolo stojící osoby, dodal: »Zajisté velmi brzy!
Macchi
Cavagnis
Prus
Stein
Vanutelli
Mathien
Val
Paříž
Vatikán
Řím
29
article
Když vlak odjížděl z nádraží, mával jeden muž
kloboukem, volaje: »Pryč s Vatikánem, sláva
Francii!« Muž ten byl zatčen, ale po zjištění
opět propuštěn na svobodu. Vyšlo na jevo, že
je to městský úřadník.
Z Říma, 24. května. (Zvl. tel.) »Osserva-
tore Cattolico« píše na adressu francouzských
i vlašských protiklerikálů: »Protiklerikální svět
zvěděl opět jednou, že jest Vatikán neochvějnou
věží a že zmije, baziliškové i lišky dojdou trestu
svého pod nohami Petrova nástupce.«
v. Z Petrohradu, 24. května. »Novoje
Vremja« lituje konfliktu mezi Francií a Vat-
kánem a praví: »Událost tu dlužno po-
kládati za vítězství německé
diplomacie. Vzhledem na politiku něme-
ckého císaře, příznivou katolikům, kterouž za-
hlazují se povlovně stopy kulturního boje, nelz
si zapírati, že Francie hraje hru nebezpečnou.
Petrův
Vatikán
Francie
Řím
Cattolica
Petrohrad
Osserv
kulturní boj
Novoj Vremja
30
article
St. tajemník papežský choval se možná bez-
taktně, ale významu papežství jakožto instituc
tím neubráno. Francie nemůže roztržkou nie
získati, ale mnoho ztratiti, zvláště
protektorát nad katolíky Východu
i s politickým a hospodářským
jeho významem. Touto ztrátou pro Franei
naplnilo by se ale nejtoužebnější přání Viléma Il.
a to přece nemůže býti v úmyslech Francie.«
a. Z Říma, 24. května. »Avanti« a »Messa-
gero« ujišťuji, že v kardinálském sboru chystá
se pravý odboj proti Merryovi. Na schůzce své
u kardinála Gottia Serafino Vanutelli, Agliardi,
Caragini, Rampolla a jiní projevili politování, ž
Merry přes radu starších kardinálů příliš příkře
proti Francii vystoupil. Agliardi upokojil prý
však sdělením, že Nisard brzy zase do Řima
se vrátl.
Kardinál Mathieu byl včera papežem
přijat a dle »Avanti« jim o prostřednictví žádán,
dle jiné, ale úplně nespolehlivé zprávy vyjádřil
prý se Pius X. k rakouskému vyslanci Szecze-
novi, že ani hrozby ani prosby jim nepohnou,
chce-li prý Francie roztržce, bude ji míti. O
vykoná prý povinnost svou až do konce.
Kardinálu Meryovi bylo včera blahopřáno
v jednom patricijském domě k jeho »mužnémue
vystoupení. On odmítl blahopřání řka, že ne-
učinil nic, o čem by kongregace pro vnější
záležitosti a papež sám nebyli už dávno věděl.
il
Agliardi
Caragini
Rampoll
Merry
Mathieu
Pius
Mery
Francie
Řím
Gottia Serafin Vanutelli