3
masthead
25. května 1904.
4
masthead
Císlo 14
Císlo
5
article
Z valné hromady německého Schul-
vereinu v Marianských Lázních.
Po přátelském večeru sobotním, o němž
jsme vcera zmínku přinesli, poukázavše na Gros-
sovo pronunciamento o poněmčení celé středn
Evropy, následovala druhého dne valná hromada
německého Schulvereinu. Po zahájení schůze
předsedou Schulvereinu drem. Weitlofem, po-
zdravu od předsedy západočeské župy dra. Perka
přišli ke slovu oba delegáti z něme-
cké říše, paní Korscheltová z Drážďan,
kteráž mluvila jménem Všeobecného ně-
meckého Schulvereinu v Berlíně,
a pan Korschelt, kterýž přinesl německé
bratrské pozdravy saského zemskéh
svazu Všecbecného německého
Sehulvereinu, i prohlásil jménem svého
spolku, že národní protivníci Němců v Rakousku
jsou také národními protivníky Němců v říši
Na důkaz toho, jak se v Sasku pracuje pro
německý Schulverein v Rakousku, uvedl pan
Korschelt, že saský svaz schulverein
ský sám čítá půltřetího tisíce členů. (Bravo
Bravo !) »Společná jest naše práce a naše snah
pro německý mrav a německou kulturu,« zvolal
pan Korsehelt, »a společně této práci provolávám
»Heil!« (Bouřlivé »Heil !«) Na to k návrhu
předsednictva poslán byl telegrafický pozdrav
bratrského rakouského spolku valné hromadě
Všeobecného německého Schulvereinu právěv
Kaselu zasedající.
Gros
Perk
Korscheltová
Korschelt
Němec
Korsehelt
Evropa
Drážďany
Berlín
Rakousko
Sasko
6
article
Předseda Schulvereinu dr. Weitlof ne-
opomenul ve své řeči vzpomenouti české ob
strukce »svatokrádežné a protismyslné« a nevy-
nechal ani války rusko japonské, aby v kontras
proti ní postavil svou zprávu o činnosti míru (í
Mnoho recitoval pan dr. Weitlof o mírumilov-
nosti německého Schulvereinu, až prohlásil, že
tato láska k míru ihned mění se v účinnou
bojechtivost, jakmile činí se pokusy urvati dě-
dičnou půdu německým dědicům. Koluje
pověsí,« pravil dr. Weitlof, »že tu a tam
rány od Němců zasazené, mají
účínek velice blahodárný.« Pojedná-
vaje o přijmech spolkových, vzdal předseda
Schulvereinu »obzvláště upřímný dík
za přečetné peněžité dary z něme-
cké říše a z německého Švýcarska. Národní
poměry v Čechách shledává dr. Weitlof pro
Němce velice ponurými a stále hrozivějšími. Jest
věcí národní veškerého německého lidu, aby
v Čechách, této ctihodné starobylé německé
půdě, nastala změna. Jako obzvlášť příznivé
znamení do budoucnesti vítá řečník ruch
v katolickém duchovenstvu něme-
ekém v Čechách, směřující k dobytí něme-
ekého biskupství. (Bouřlivá pochvala.)
Pokladník ústř. výboru G. Ludwig ozna-
čuje minulý rok za celkem příznivý. P
létech úbytku příjmů schulvereinských nastal
zase pohyb vzhůru. Řečník jest přesvědčen,že
příčina příznivého obratu jest stále více
půdy nabývající přesvědčení, že věc německého
Schulvereinu nesmí býti žádnou strannickou zá-
ležitostí.
doktor
Weitlof
Němec
G ozn
Švýcarsko
Čechy
7
article
I. náměstek předsedy dr. Kraus přednáší
silu podrobnosti, jimiž se snaží vylíčiti utrpení
učitelů a škol schulvereinských mezi Čechy.
Největší pohroma, která Schulverein stihla, budiž
zde uvedena, v Pavlově byly poškozeny ovocné
stromky schulvereinské a vytlučeno pět tabulel
v oknech školní budovy, z kroniky utrpení Schul-
vercinu zvlášť dojímá žalný stesk, že v Benecku
nazvána v přirážkovém archu obecním tamní
německá škola »Přelejvárnou«.
Také kočovný učitel schulvereinský F. O.
Nowotny praví, že nynější přízni vý
stav německého Sehulvereinu lze
jedním slovem označiti: Nemá žádných
zjevných nepřátel více v něme-
ckém lidu. Za to však vznikl mu mnohem
nebezpečnější nepřítel a ten jest všeobecná únava
spolková, omrzelost a lhostejnost. Zasta ven
klesání příjmů a jich opětné přibý váni
(+ 15.000 m.) jest však znamením zdravého
vývoje. Lhostejnost oproti Schulvereinu panuje
dosud ve Štyrsku, předsudky v Tyrolich, smý
šlení velice lepší se ve Vorarlberku, Solnohradech,
Horních Rakousích a Korutanech. V Čechách
Chebsko zůstává velice pozadu.
doktor
Kraus
Nowotna
Čechy
Pavlov
Benecko
Štyrsko
Tyrolich
Solnohrad
Horní Rakousy
Korutany
Chebsko
8
article
plaidoch hostiny. Poblíže domků v létě vojáky
obydlených rozložily se karavany. Tu a tam
projde stójkový (strážník) kolem, má bělanovská
pouť i svoji pověsť »kapsářskou«.) Také mocná
vodka záhy rozdovádi myslebojovnou náladu.
Dvakráte též kříkla do veseli trubka ochranné
stanice varšavské, závratným letem se ženoue
»pogotowio«. Vše musí s cesty ustupovati.
Na spěch improvisovaný cirkus má hojnou
návštěvu; hretka vojáků fouká z plných plic
do trumpet a tříská do bubnu. Paňáca dobírá
si muzikanty, ba i hosty, k nemalé jejich ra-
dosti. Ne jeden přes míru rozveselený návštěv
ník míchá se do produkce, hrozně jednotvárné
a malicherné. A publikum tleská a křičí »bravo
i za kousek nejméně povedený.
Pod širokou korunou habru, nedaleko
břehu tančí několik žen a mužů při harmonice
a flétně. Krakowiak přetančili na zdupaném
travníčku a začínají mazur. Divoce se toči,
dupou, poskakují, výskají, do dlaní tleskají.
Nerovná půda, nejlepší parkety. Dokud ne-
zmlknou muzikanti, budou vířiti do vyčer-
pání sil.
Modrý pruh Visly mocně láká k tichému
snění.
Vysoký písčitý břeh, vymletý a ošlehaný
dešti, srázně spadá do vody. Mnoho metrů ve
hloubce vine se řeka, při pustých výspách.
Odplavuje poznenáhla písek.
Přieloniv dlaní oči a zahleděv se do roviny
daleko viditelné, vzpomínám verše Wyspán
ského:
— w cažej polskiej naturze przemiana!«
Jako ty břehy, řečiště mění se historie
té země!
Krakowiak
9
article
— — — Padaly už hodně šikmé paprsky
do korun lesíka, když parník odrážel nazpět.
Na západě hoří rudý terč usínajícího slunce,
přes něj táhnou první fialové závoje. Vodá zdá
se tekutým kovem. Nad vrškem Bělan již
jen šedá pára se zvedá, v níž mizí silhueta
stromů.
Obecenstvo házi do vody v lese urvané
snítky. Rychle uplývají po proudu. Nikdos
nezamyslí, kde bude a jaký konec těch svědků
Jindřich Imlauí.
bezstarostné zábavy.
Delegát říšsko-německého Všeob. Schulver
einu Korschelt z Drážďan oznamuje, že
stavba schulvereinské školy v Boh-
díkově u Zábřehu, jejíž stavbu pro
vádí saský svaz schulvereinský, bude dokon
čena na zimu.
O slavnostním komersu v neděli večer první
řečnil dr. Zdenko Schücker, kterýž udal
znovu své pathetické fráse, o jichž nezřízenosti
s dostatek svědčí jediná ukázka, politik Schücker
připouštěl totiž možnost počeštění něme-
cké říše. Timto nebezpečím odůvodňoval totiž
Schücker mocnou podporu, j!ž s
Sehulvereinu dostává z německ
říše. Den, kteréhož udá se srážka mez
panslavismem a pangermanismem
není podle Schückra dalek! Pro ten okamžik
nastává Němcům v Rakousku zcela mimo
řádná úloha.
Jindřich Imlauum
Zdenko Schücker
Schücker
Němec
Drážďany
Zábřeh
Rakousko
10
article
Obrovskou bouři pochvaly vzbudila řeč říšsko-
německého poslance z Hanoverska, Helda,
kterýž podle skoupých referátů německých pro
hlásil: »U nás v Německu se vaše práce ne
podceňuje, víme dobře, že jste nejen zákop
níky Německa, nýbrž i buditeli německé
(t. j. velkoněmecké!) myšlenky. Musíme v po
předí postaviti společné zájmy německéh
národa, aby německé národní uvědomění vne
seno bylo do kruhů stále širších, aby tu platil
německé slovo a německá píseň o stráži na
Rýně, píseň: »My Němci bojíme se bohaa
ničeho jiného na světě. (Bouřlivé »Heil !«) Dovolte
mi, abych vzal dnešní dojmy s sebou do Ně-
mecka, do říšského sněmu a to obzvláš
do mé frakce, národně-liberální,
jak se zde pracuje a že vám musíme věnovati
všechny své sympalie. To jest naší povinností
a závazkem. Dékuji vám srdečně, že jste mi
uchystali tento povznášející večer, béřů s sebou
ven mohutné dojmy a přičiním se, aby
Schulverein u nás byl správně oceňován a při-
nášeny byly mu příslušné zájmy vstříc. (Po-
chvala.) Dovolte mi, abych provolal »Heil!«
příslušenství všech Němců dohro-
mady. Pro nás není žádných mezníků
na hranicích, všude, kde německá
řeč zní a kde se bohu na nebi německé
písně pějí, jsme všichni téhož smý-
šleni. (Bouřlivá pochvala.) Heil všem Němcům
vzdor všem mezníkům na hranicích, Heil mlá
deži, kteréž náleží budoucnost. (Bouřlivé n
utuchající Heil! a potlesk) . . ..
Potud výběr nejdůležitějších zrn z jednán
německého Schulvereinu na letošní valné hro
madě. Miníme, že výňatky tyto samy sobě jsou
dostatečným komentářeml
Held
Němec
bůh
Hanoversko
Německo
Rýn
11
article
O valné hromadě německého Schnivereinu při
nesla »Boh.« statistiku, jejíž nejzajímavější čísla
následují. V několika málo letech po založení Schul.
vereinu dostoupilo členstvo jeho čísla 120.000 v 120
místních odborech, z toho 40.000 členů v 541 od
borech jest v Čechách. Úhrn příspěvků obnáše
600.000 K ročně. Hned v prvním desítiletí poča
počet členů klesati, tak že do r. 1902 čítal Schul
verein v Čechách sotva 271 m. odborů s ročním
příjmem 151.000 K. Na každého Němce v Čechách
přichází ročně 6 h. příspěvků, kdežto příjem Matice
za tutéž dobu byl dvakrát tak veliký (577.000 K)
Pozoruhodno jest, že Němci smíšených krajů jsou
mnohem obětavější než v »uzavřeném«. Slabé ně
mecké menšiny na Příbramsku, Semilsku a Podě-
bradsku odvádějí 60—100 h. za rok a hlavu. Vysok
nad průřez 6 h odvádějí Němci pražští (10 h). Dále
okresy mnichovohradišťský (40 b), plzeňský (27 b)
liberecký (23 h), teplický 21 h), jilemnický (19 h)
budějovický a třeboňský (17 b), dubský (16 h), tur
novský (15 h), mostecký (12 b), ústecký a stříbrský
(10 h). Praha a předměstí odvedly za ohdobí 188
až 1902 něm. Schulvereinu 597.000 K, hejlmanstv
libereckě 318.000 K, teplické 295.000 K, děčínsk
269.000 K, rumburské 228.000 K, jablonecké 226.00
K, úštěcké 178.000 K, mostecké 149.009 K, litomě
řické 138.000 K, karlovarské 137.000 K, trutnovsk
Němec
Čechy
Příbramsko
Semilsko
Praha
plzeňský
12
article
101 000 K atd. Ani na haléř z jedné německo
hlavy nepřivedly to čistě německé (!) okresy: Kra
slice, Jablonná, Kaplice, Jáchymov, Kadaň, Planá
ze smíšených okresů: Domažlice, Kralovice, Pracha
tice, Polička, Jindř. Hradec, Sušice, H. Týn, něco
přes haléř Krumlov, Tachov, Teplá. Až do r. 190:
odvedeno z Čech něm. Schulvereinu 4,217.000 k
na Čechy vynaloženo 4,334.000 K, z čehož nejvíee
obdržely školy v Praze a předměstích (1,090.000 k
školní okres plzeňský (418.000 K), kralovédvorský
(331.000 K), prachatický (229.000), lanškrounsk
(223.000 K), podbořanský (178.000 K), jilemnicky
(161.000 K), stříbrský (150.000 K), žambereck
(116.000), semilský (109.000 K), královéhradecky
(105.000 K). Ze 26 od Schulvereinu založených škol
vydržuje spolek dosud 6 s 9 třídami (Ústř. M. šk
v Čechách vydržuje od té doby 43 škol s 92 tří
dami), 9 škol se 14 třídami jest dnes veřejných,z
s 22 třídamí vydržují soukromníci (závody) a spolky
pro zachování škol, 4 školy s 5 třídami musely bý
zrušeny (pro neustálé klesání příjmů v letec
devadesátých). Schulverein založil 35 dětských ško
lek, z nichž 18 vydržuje (Ú. M. Š. 38). 7 pro nedo
statek prostředků bez náhrady zrušeno, zbývajícíc
10 převzaly obce, průmyslové závody a jiní činitelé
Prach
Jindřichův
Jablonná
Kaplice
Jáchymov
Kadaň
Planá
Domažlice
Kralovice
Hradec
Sušice
Krumlov
Tachov
Teplá
Čechy
Praha
spolek pro zachování škola
13
article
Manifestační sjezd
českých živnostníků z Moravy.
Manifestační sjezd
českých živnostníků z Moravy.
Z Brna, 23. května. (Tel)
Dnes po 10. hodině dopolední sešel se zde ma
nifestační sjezd živnostniků z Morav
svolaný Zemskou jednotou živnostenských společen
stev moravských za tím účelem, aby se manifesto
valo pro zřízení živnostenské rady na Moravě. Sjezdu
četně obeslanému delegáty společenstev z venkova, pří-
tomní byli poslanci dr. Žáček, Kulp, P. Stojan
dr. Šílený, Kancnýř, četní jiní se omluvili. Re-
ferát měl posl. dr. Šílený, jenž dovozoval potřebu
takové živnostenské korporace, jakou by byla. živno-
stenská rada. Zemský rozpočet na Moravě pro potřeby
zemědělské vykazuje stoupnutí o 500.000 K, na po-
třeby živnostenské jen o 70.000 K. Řečník dovozova
pak podrobně návrh na zřízení živnostenské rady.
Na to p. Verosta z Dolních Kounic navrhl tuto
resoluci:
„My, živnostníci a zástupcové společenstev, shro
máždění na manifestačním sjezdu českého živnost
nictva moravského dne 23. května v Brně, vyslech-
nuvše referát říšského a zemského poslance dra. Šl
leného, prohlašujeme, že:
Jednomyslně připojujeme se ku požadavkům, pr
něž manifestovalo české živnostnictvo na Moravě ve
dnech 31. května a 1. června na sjezdě v Kroměříž
a jež tlumočilo předsednictvo téhož sjezdu zvláštním
pamětním spisem, předloženým ministerstvu obchodu
a jiným povolaným činitelům. V brzkém uskutečněn
těch nejnaléhavějších časových požadavků živnost-
nictva, zejmena v celkové úpravě živnostenského řádu
i starobním a invalidním pojištění živnostnictva vídíme
nezbytnou podmínku k zachování a dalšímu zdárnému
rozvoji lak důležitého hospodářského činitele, tak vý-
znamného činitele a tak významného poplatníka, jakým
doktor
Žáček
Kulpa
Kancnýř
Verosta
Morava
Brno
Re
Dolní Kounice
Kroměříž
zřízený živnostenský rada na Morava
14
article
jest živnostnictvo;
vzhledem k tomu, že dnešní péče země o ohrožen
zájmy stavu živnostenského daleko neodpovídá an
hospodářskému významu tohoto stavu ani nalěha-
vým jeho nynějším potřebám, vzhledem k tomu, že
v rozpočtu zemském odbývají se potřeby živnostenské
velmi nedostatečně vůči polřebám jiných stavů, ko-
nečně vzhledem k tomu, že k účinnější a soustavnější
akci zemské ve prospěch živnostniciva potřebíje
zvláštní korporace, nadané přiměřenou právomocí
dostatečnými prostředky peněžními:
schvalujeme příslušný návrh i posavadní kroky
jež Zemská jednota podnikla za tím účelem, aby
zřízena byla živnostenská rada pro Moravu
jakožto orgán zemské podpůrně akce živnostenské
a středisko hospodářské organisace živnostnictva vů-
bec a vznášíme na zemský sněm nejnalehavější žádost
aby co nejdříve započal s přípravnými pracemi ku
brzkému zlízení této korporace, věnované hájení ho-
spodářských i osvétových zájmů důležitě vrstvy oby
vatelstva této země.
Jménem poslanců prohlásil se dr. Žáček pro
tento požadavek, označil však jako nutnou předběžnou
podmínku dokonalou organisaci a uvědomění živnost-
nictva. Ujistil všemožnou podporou českých poslanců
Dále ještě promluvili místopředseda Ústředního spolku
mor. živnostníků a člen obch. komory p. Holubi-
čka, který jediný se vyslovil proti zřízení živno-
stenské rady, dále pp. Mottl z Prostějova, Uhlii
z Napajedel, Nevím z Brna a Klabusr y z Ho-
lešova, vyslovující se vesměs pro manifestovaný po-
žadavek, načež přijata byla resoluce vš e m
proti jednomu hla su.
Ke sjezdu byla zaslána celá řada písemných
telegrafických projevů od společenstev, poslanců
členů obchodních komor, obsahujících souhlas se zří
zením živnostenské rady.
Doslovem předsedy p. Povondry sjezd ukon-
čen provoláním zdaru brzkému zřízení živnostenské
rady na Moravě.
Žáček
Mottl
Uhlie
Povondra
Prostějov
Napajedla
Brno
rada pro Morava
spolek mor . živnostník
živnostenský rada na Morava
15
article
Všestudentská slavnost v květnu 1904
Všestudentská slavnost v květnu 1904
Slovinští akademikové v Praze
V sobotu 21. t. m. přijeli do Prahy slovinšti poslu-
chači vysokých škol, vyslaní ke všestudentské slav-
nosti. Slovinci zároveň oslaví zde jubileum spolku
»Slovenia«. Po uvítání na nádraží, kamž se dostavi
slavnostní výbor všestudentské slavnosti a množstv
studentstva, odjeli Slovincí do restaurace »u Cho-
děrů«, kde uspořádán byl přátelský večírek. Přítomn
byli též universitní professoři pp. dr. J. U. Jarník
předseda všestudentské slavnosti a dr. J. Čelakovský
jenž s potěšením poukázal na to, že v místnostech
kde dříve měl sídlo býv. Akademický čten. spolek.
vítá české studentstvo první hosty, kteří přijeli k ma
nifestaci veškerého studentstva bez rozdílu stran
ke projevu, jenž má přinésti též trvalý výsledek
Svaz českoslovanského studentstva. Pan professor po
ukázal dále na zásluhy přítele studentstva prof. Jar
níka, jenž jen k tomu všecky své síly obětuje, aby
zbudoval středisko, jakého na škodu dvou tří generac
jsme postrádali, jež by naučilo zase studentstvo sou
činnosti, poznávati a ctíti přesvědčení druhého a tal
ruku v ruce kráčeti k vytknutému cíli — Osvětou
k svobodě! — Potom promluvil za A. Č. S. koll. Just
za ostatní kollegy J. Spurný. Za Slovince poděkoval
koll. Pivko.
Slovinec
page
doktor
Jarník
J Čelakovský
profesor
A Č
Just
J Spurná
Praha
svaz českoslovanský studentstvo
16
article
Předehrou všestudentské slavnosti bude slavnost
kterou pořádá zde v Praze „Akademično društvo Slo-
venija na Dunaju“ v malém sále žofínském dne 2e
května o 8. hod. večerní na paměť 35letého trvání
spolku svého. K účasti při slavnosti bratrského našeho
spolku vyzývají se všichni čeští studující a všechny
akademické spolky, které pro krátkost času nemohly
býti pozvány. V týž den o 11. hod. dopolední polož
„Akad. društvo Slovenija“ věnec na hrob dra. Fra
Lad. Riegra
Dne 23. května o 101/4 hod. dopol. dostavili s
Slovinci do Akademického čtenářského spolku, v němž
druhdy byli členy zakladatelé nyní jediného akademi-
ckého slovinského spolku v Praze „Illyrie“. Po uví-
tání jich slarostou A. Č. S. p. Chem. Cand. Justem, po
prohlédnutí místností A. Č. S. a zapsání do pamětní
knihy byli hosté pohostění správním výborem. Pi
této přiležilosti pozdravil je pan Jar. Just znova pří-
pilkem, v němž zvláště dával důraz na to, že přítomn
členové spolku „Slovenija“ nepřijeli jen na všestudent-
skou slavnost, nýbrž aby mezi studentstvem českým
oslavili 35leté trvání svého spolku, což právě ukazuje
jak blízci jsou nám. Po krásném poděkování předsedy
spolku „Slovenija“ p. Žerjava pan Staré, Slovinec
vyložil kollegům svým mateřským jazykem historii
vývoj a význam A. Č. S., skončiv připomenutím, jal
veliký má význam takověto sblížení osobní pro sku-
tečnou existenci slovenské vzájemnosti. Pan inž. Jahr
vybídl a prosil hosty Slovince aby sami i rodáci jejieh
přišli do Prahy, ale ne na krátko, jako teď, ale n
léta — na staroslavné vysoké učení pražské: Praha
je uvítá a přijme hostinně a oni ujdou tak nevděčn
Vídni.
Riegr
A Č
Ch
Just
Žerjava
Slovinec
Ing
Jahr
Praha
Vídeň
Fra Lada
spolek „ Slovenija
Illyrie
17
article
Nelze opakovati všechny nadšené projevy se stra-
ny Slovinců i Čechů; ale bouře souhlasu provázel
slova koll. Justa, jenž daroval p. předsedovi „Slove
nije“ stuhu s odznakem A. Č. S., načež opět tento opla-
til dar stuhou svou; též nadšení Slovinců nebylo kon-
ce, když uslyšeli slib předsedy L. odboru A. Č. S.
Kasalického, jenž řekl jim, že A. Č. S. oplatí návštěv
jejich návštěvou Lublaně. Mnozí ze Slovinců vstoupil
za členy A. Č. S.
Zpěvy slovinské i české skončily teprve kolen
3. hod. odpolední po srdečném rozloučení a vzájem-
ném: „Na shledanou v Lublani!“
Po hostině odebrali se hostě do hospodářské vý
stavy a z ní do Národního domu na Král. Vinohradech
Hosté byli velice nadšeni a litovali, že Prahy dříve
nepoznali a že do dnes většinou byli odkázáni na ně
mecké vysoké školy, přijali však všichní heslo p. D
Begoviče: „Pryč s neslovanskou kulturou!“ Hosto
zdrží se v našem středu až do skončení všestudentské
slavnosti.
Čecho
Just
A Č
Král
Hosto
Lublaň
Praha
národní dom
18
article
Akademie všestudentské slavnosti koná se dne
27. května na Žofíně. Program: B. Smelana: Ouver-
tura z op. „Tajemství“, předn. Akad. orchestr (dir
p. B. Vendler). J. E. Čeněk: Proslov, předn. p. J. Šma-
ha. B. Smelana: Skřivánčí píseň z op. „Hublčky“
předn. sl. E. Noěmi Volfova. B. Smelana: „Píseň n
moří“ předn. Technický pěv. sbor (dir. p. O. Šimák)
B. Smelana: a) „Sen“, A-dur, b) „Polka“, F-dur, předn
sl. Lola Beranova. K. Moor: „Hudba siesty“ a M. Iva-
nov: Arie z op. „Potěmkinskij prazdnik“, rukopisno
novinky předn. sl. M. Moneralova a Akad. orchestr
J. Swendsen: Romance a F. Drdla: Serenada, předn
p. Viktor Kolář. B. Smelana: Arie Karoliny z op. „Dvě
vdovy“, předn. sl. Nočmi Volfova. J. B. Foerster
„Skřívánkovi“ předn. Akad. pěv. sbor (dir. p. Kare
Rudolf). B. Chopin: „Polonéza As-dur“ předn. sl. Lola
Beranova. Klavírní doprovod obstarají sl. M. Nuss-
baumova a p. A. Straka, hudební skladatel. Začátek
o 8. hod. večer. Lístky do akademie mají v předpro-
deji: Praha: p. Fr. A. Urbánek, Ferdinandova tř., p.
B. Lantner, Václavské nám. Kr. Vinohrady: p. J. Sprin-
ger, Purkyňovo nám. na Valdeku. Karlín: p. M. Knapp
knihkupectví. Smíchov: p. J. Kotík, knihkupectví
v Ženskému klubu, Jungmannova tř. 7. Lístky student
ské prodávají se mimo to v kanceláři „u Choděrů
V sobotu 28. května 1904 jest slavnostní pře-
stavení na počest všestudentské slavnosti v Praze 1904.
Vendler
Čeněk
J Šma
B Smelan
E Volfův
Šimák
Polk
Lolo Beranův
K Moor
Arius
M Moneralův
J Swendsen
F Drdla
Kolář
Volfův
Foerster
Skřívánk
Kare
B Chopin
M Nuss
A Straka
A Urbánek
J Sprin
Purkyňův
M Knapp
J Kotík
Choděra
Žofín
Praha
Francie
Ferdinandov třída
Václavský já
Valdek
Karlín
Smíchov
Jungmannův třída
můj moře
Sen “ , Adur
Arius Karolina
polonéza Asadur
19
article
Začátek o 1/47. hod. Zahájeno bude „Husitskou“, dra-
matickou ouverturou od dra. Antonína Dvořáka. Před-
nese ji Akademický orchestr řízením p. Bohumila Ven-
dlera. Za režie p. Jos. Smahy sehrají studenti Tylov
drama „Jan Hus“. Úlohy jsou takto obsazeny: Zik-
mund, cisař svaté říše římské IngSt. Jaroslav Rozsypal
Václav IV., král český, jeho bratr, JUSt. Karel Setun
ský. Žofie, manželka krále Václava, Zdena Rydlova.
Jan XXIII., papež římský, JUSt. Vojtěch Hornof. Petr
Angeli, kardinál a legát papežský PhSt. Adolf Zeman.
Albík z Uničova, arcibiskup pražský, ChemC. Richai
Hofman. Štěpán Páleč, místr písma, JUC. František
Zuna. Michal z Brodu, prokurátor pražského arcibi-
skupství v Římě, PhSt. Karel Čvančara, Jan Hus, mistn
svobodných umění, JUC. Antonín Fencl. Jeronym
Pražský, mistr svobodných umění, jeho přítel, Chemo
Jaroslav Just. Jan Žižka z Trocnova MUDr. Alfred
Kafka, Hanuš z Chlumu, příjmím Kepka, IngC. Jaroslav
Petr. Vok z Valdštejna, králův rádce, IngC. Antonín
Nečas. Markéta, matka Husova, PhSt. Louisa Pitlin-
gova. Lupáč a Havlík, žáci na vysokých školách praž-
ských, PhSt. Milan Svoboda a IngSt. Otakar Kune
Šembera, pražský měšťan, IngC. Ant. Hengenius. Háta
jeho žena, PhSt. Zdena Sturzova. Kurt, měšťan kost-
nický. PhrSt. Mil. Balik. Volfová. měšťanka koslnická
Dvořák
Hus
Rozsypal
Václav Iva
Just
Setun
Žofie
Václav
Rydlův
Jan XXIII
Hornof
Angeli
Zeman
Albík
Richai Hofman
Páleč
Zuna
Čvančara
Fencl
Jeronym
Žižek
MUDr
Kafka
Hanuš
Kepka
Ingc
Jaroslav Petr
Vok
Nečas
Markéta
Husův
Phst
Pitlin
Lupáč
Havlík
Svoboda
Ingst
Kun Šembera
Háta
Sturzův
Kurt
Volfová
Uničov
Michal z Brod
Řím
Trocnov
Chlum
Valdštejn
Zik
ChemC
20
article
Krista Batovcova. Páže Irma Markusova. — K před-
stavení vydáno bude osmistránkové „Meziaktí“ (za
20 hal.), jež obsahovati bude příspěvky členů činohry
Nár. divadla, „starých nánů“ i kollegů. Z obsahu vy
jímáme: „Jan Hus“ r. 1866. Za mistrem Dvořákem
Ze zákulisních tajů. Chuchelská řež a „Baron Görtz“
Osudné slovo v Stroupežnického „Zkažené krvi“. Pů-
vodní tragedie. Oxfordští studenti a divadlo. Ze vzpo-
mínek na Bedřicha Smelanu ald.
V věším damském výboru dále zasedají dámy
J. Langkramrová, Hynková, Bilinová, Friedländrová
a Pavlíčková.
Jaroslav Benda dal návrh na vkusné pohlednice
čtyř fakult a techniky. Budou prodávány na výstavišti
při rautu a ve výstavce.
Umělecký plakát všestudentské slavňiosti (poctěný
první cenou) prodává se v kanceláři „u Choděrů“ z
1 K 60 h, pro studenty za 1 K. Již jen 80 exempláře
na prodej.
Raut. Pozvánky byly již rozeslány. Kdož chtěj
zúčastniti se rautu na počest cizích hostí a dosud po-
zváni nebyli, necht se obrátí na kancelář všestudentské
slavnosti „u Choděrů“, kde reklamace se vyřizují.
Krist Batovcův
Irma Markusův
Jan
Baron Görtz
Stroupežnický
Bedřich Smelan
J Langkramrová
Hynková
Bilinová
Friedländrová
Pavlíčková
Benda
Choděra
národní . divadlo
čtyři fakulta a technik
21
article
Studentské vstupenky vydávají se na průkaz legiti-
mace též v kanceláři. Úbor plesový
Z odboru slavnosti na výstavišti: „Pec nesm-
telnosti“ jest název uměleckého „cabaretu“, který
bude uspořádán u příležitosti všestudentské slavnosti
péčí předních českých spisovatelů a literátů v levém
křídle průmyslového paláce za laskavého spoluúčin-
kování jak některých sil uměleckých, tak osvědčených
ocholnic a studentů. Na programu jest až dosud 12
rozmanitých čísel solových i hromadných, dle nichž
doba představení rozpočtena jest na 3 hodiny s dvojím
oddělením. Do pestrého programu vsunuto jest několik
čísel, jež nejen že budou úplnou novinkou pro diváky.
ale upoutají nad to tyto nádhernou výpravou a effekt-
ním uspořádáním, jež předčí všechny dosavadní pod-
niky a napodobeniny u nás dosud uspořádané. D
„Pece nesmrtelnosti“ bude následující vstupné: vyhra-
žená sedadla po 1 K, nevyhražené po 60 h, k stání
40 h, studenti 20 h. Počet míst bude k vůli pohodi
obecenstva omezený. „Pec nesmrtemnosti“ bude mí
svou vlastní, orig. reklamu na výstavišti, jež zajiste
vzbudí účast a veselost obecenstva; výzdobou „ca-
baretu“ pak budou původní plakáty a kresby, kter
pro jednotlivé účinkující malují renomovaní malíři
pražští. S povděkem dlužno se zmíniti o přízni a ocho-
tě výborného soukromého orchestru, který
účinkovati bude při „eabaretu“ přednesením vlast
ních skladeb a doprovodem některých solových číslech
Pec
22
article
Žertovná pantomima od známého českého literáta
v níž účinkují dámy a páni z pražské společnosti, bude
nemalým obohacením tohoto „uměleckého cabaretu“-
Světelné effekty přispějí pak k docílení celkového do-
jmu, jímž „Pec nesmrtelnosti“ bude působili. Bližš
podrobnosti budou oznámeny
„Malířská krěma“ usídlí se po čas slavnost
na výstavišti v hospodě „Na větrníku“, kde se bude
nalézati koutek pověstného pařížského „Montmartru?
se svými zvláštnostmi a bohémským životem i s ukáz-
kami volného umění malířského a skulpturního.
Ke stavbě a výzdobě cgyptského chrámu přispěl
dále: p. Binovec, Tůma a Holub, Kozák, Felkl a Dvo-
řák, Materna, Chmátal, J. Rössler, Anděl, Schmidt
A. Novotný, J. Jeřábek, Rolt, Matějka a Mikulanda
kteří poskytli zdrama barvy, fermež, štětce, laky
plátna, hřebíky, klih, nádoby a pod., jichž bylo třeb
k malbě. Na zřizování tohoto chrámu zaměstnáno jest
16 malířů a sochařů-posluchačů to c. k. akademie umě-
ní, kteří s nevšední ochotou a píli ujali se práce této
velké attrakce slavnostní.
Dnes od 9. do 11. hodiny dopolední zvou se
všichni, kdož budou účinkovat při slavnosti v jiho-
slovanském a ruském kroji, aby se dostavili do Čížkora
restaurantu v Ječné ul.
Vestředu ve 3 hod. odpol. schůze damskéh
užšího výboru v místnostech „Ženského klubu“
Jungmannova tř. č. 7. Schůze tato jest velmi důležitou
a účast dam ve výboru velmi nutna.
Ve čtvrtek ve 3 hod. odpol. schůze širš
celého damského odboru. Dámy přihlášené
v odboru nechť dostaví se všechny, neboť budou odvá-
děti se subskripění listiny, rozdělovati se budou funkce
jednotlivým damám na výstavišti a rozdávati legiti-
mace.
Binovec
Tůma
Kozák
Felkl
Dvo
Matern
Chmátal
J Rössler
Anděl
Schmidt
A Novotná
J Jeřábek
Rolt
Matějek
Mikulanda
Montmartre
Jungmannův třída
23
article
Dne 25. t. m. koná se v restaurantu Čížkově v Je
čné ul. o 6. hod. zkouška na chodské zpěvy. Účasí
všech přihlásivších se do této části průvodu jest nutna.
Kdo se do této zkoušky nedostaví, nebude do průvodu
připuštěn.
Schůze pořadatelů průvodu a lampionových
rejů koná se dnes ve středu 25. t. m. v 9 hod. ráno
v kanceláři „u Choděrů“
V pátek 27. t. m. pak plenární schůz
všech odborů slavnosti v 9 hod. ráno v Karolinu č. IV
Lesní správa velkostatků v Břežanech, obecn
výbor v Řevnicích a obecní výbor v Dobřichovicíeh
vyšly s nevšední ochotou výboru všestudentské slav-
nosti vstříc zasláním potřebného množství chvojí
smrčků. Zejmena sluší vzpomenouti laskavosti starosly
obce Dobřichovic p. Fr. Procházky a prvního radn.p
Fr. Kecka, kteří dali chvoj i smrčky na svoje útraty
dopraviti.
„Potštýnský klub“ vyzývá všecky členy letní
kolonie potštýnské, jakož i ty, kteří trávili chtějí prázd-
niny své v zátiší polštýnském, by se shromáždili ve
dnech 29. a 30. května všesludeniské slavnosti u pa-
villonu „Polštýn“, který umístěn bude na pravou
hlavního vchodu průmyslového paláce. V pavillonu
tom uspořádána bude výstava pohlednic, folografii.
malovaných obrazů a partií z Potštýna. V pavillonu
zastoupen bude též místní průmysl, zvláště rozšířené
krajkářství a knollikářstvi
Příznivcům a přátelám sludenistva a jehlo slav-
nosti. Ubytovací odbor všestudentské slavnosti žádá
opět snažně P. T. příznivce studenistva o laskavé při-
hlášení bytů k ubytování slovanských i jiných host
a o zapůjčení povozů k odvážení hostů z nádraží
Laskavé přihlášky přijímá ústřední kancelář všestu-
dentské slavnosti v Choděrově restauraci.
Choděra
Procházka
Kecek
Choděrův
Karolina
Břežany
Řevnice
Dobřichovicíeh
Dobřichovice
Potštýnský klub
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Doplňovaci volby poslanců do zemskéh
sněmu království českého a sice: v okresích
králodvorském a jaroměřském za Jana Kotlanta.
který mandátu se vzdal, v okresích novoměst-
ském, náchodském, úpickém, českoskalickém
opočenském za MUDra. Jana Dvořáka, který z
příčinou svého jmenování ředitelem zemské po-
rodnice a nalezince, rovněž poslanecký mandát
složil, v okresích česko-lipském, mimoňském,
hajdském a cvikovském za Vil. Niesiga, pak v
okresích ústeckém a chabařovickém za Jos. Bor-
jana, kteří zemřeli, vypsány jsou úřadně na den
27. června t. r.
— »Němcům vlastní uměleckou školu !e
volá p. K. Krattner v posledním čísle »Deutsche
Arbeit« v článku, věnovaném odchodu pro.
Helméssena z uměl.-prům. školy v Praze. Pan
K. Krattner jest mezi Němci nejšťastnějším re-
presentantem praktického provádění zásady,
označené německým pořekadlem: »Die Kuns
geht nach Brot«. (»Umění jde za chlebem«.)
V tom ohledu proslul jakožto deputant v zále-
žitosti šťastně rozpoltěné gallerie a jako vyní-
kající »křikloun v boji« křičí nyní po vlastní
německé »Kunstschule« v Praze. Také Frind
přeje si co nejnalehavěji německých biskupstv
v Čechách, poněvadž je biskupem dosudin
partibus, Pan Krattner rovněž nemá dosud be-
neficium — — boni viri. Tónem, jejž nazývá
»Boh.« »plným přesvědčivé síly« a jejž nej-
trefněji lze označiti slovem »tisíc láter do toho«,
dovolává se tedy vlastní německé »Kunstschule
na základě poznání, že všechno utrakvistické
vyučování, zvláště v umění, nestojí za nie-
Němci v Čechách nemají prý zapotřebí, aby
se vzhledem ke »svému velkému zdanění«e
každé místo (a o to hlavně panu pisateli jde
teprve rvali. Na vídeňské umělecké ústavy, vy
držované daněmi všech a většinou neněmeckých
Kotlant
Mudra
Dvořák
Němec
K Krattner
Frind
Krattner
Praha
Čechy
českýlipský
Deutsche Arbeit
25
article
poplatníků, nedají prý se posílat, i abyja
budoucnost nedopadla nepříznivě, aby u
»místa« měli v Praze, jest nutno, aby Ntn
v zemi mohli se vyvíjeti a osvědčovati
všech oborech svým vlastním a jich vjv
odpovídajícím svérázem.« Co se týče výne
našich Němeů v umění, trvajícího dvě léla,e
památného výkřiku »Bohemie«, že nenía
pomyšlení na nějaké závody Némeů s Če
ve výtvarnietví, není pochyby, že volání pu
Kratinera po »místech« pro něj a soudral
tempo docela dodržuje. Německé umění dam
panovníkovým z podlahy vydupané, průběbu
dvou let, hrubě podraženýma botama pu
Krattnera vydupává dnes ze země vlastnín
sokou školu uměleckou, která by sjednolilao
umělecký průmysl i velké umění — něme
v Čechách. Budiž a sloužiž ku zdraví ! Zástk
že umělecký dorost určitého národa v dack
myšlenky národnostní v umění nemohou účeh
pěstiti leč místři téhož národa, Kratinerem ue
dená, jest naši zásadou před jmenováni
prof. Thiela marně hlásanou. Za to, že sib
hoto mistra Němci vezmou i s jeho německjn
žáky i s kletým utrakvismem pražských umě
ekých ústavů, našich podle práva a počtu žákl
budeme hlasovati pro německou Kunstschnk
oběma rukama i odpustíme pánovi všechny jeh
výlevy na náš list adresované. A to s ph
svědčením, že nebýti českého umění a jeh
škol, jeho úspěchů, po »vlastním« německáa
umění v Čechách, po »mistech« jeho vlast
školy do dneška nikdo na německé straně a
— nekvikl! Pro umělecké školství české
bude slavný den, až se stane skutečně i fao
málně českým a prosto bude pokoření-
půjčovati české studenty německým prof
sorům!
Krattner
profesor
Thiel
Němec
Praha
Čechy
Bohemia
26
article
— Klub národní strany svobodomyslne
Členská schůze konati se bude dnes ve stře
dne 25. t. m. o 71/4 hod. večerní v místno
klubovní. Na jednacím pořadu jest: Roková
o pojišťování živnostnictva. Rozhovor zah
posl. pp. Fr. Kratochvíl a J. Krejčík. Hosté člen
uvedení mají volný přistup.
— »Kam to povede?« Český ponděl
pod tímto záhlavím přinesl obvyklou dánb
mravního rozhořčení proti osobním útokům
veřejném tisku na »soukromý život a soukron
poměry jednotliveů,« na »osobní čest li
v nichž spatřuje své protivníky.« Hořekuje na
tím, že »boj počíná se vymykati z hranic slnl
nosti« i »že neváhá sáhati po nezákonnýcha
podlých zbraních, jaké jen z kalu velkomé
dají se vyloviti.« Nuže dobrá. V první řa
jsme to my, kteří nesouhlasíme s osol
ními útoky v tisku a také se jich co nejúzkos
livěji střežime a poněvadž se nás řečený pos
dělník v té věci dovolává, docela ukládaje nán
jinak neoprávněně zodpovědnost za případ, klerj
se v listech těchto ani neudál, neváháme
prohlásiti. Žádá-li se však na nás, abychon
řádění takové zakřikli, pravíme, že zalohlyb
především váženému pondělníku uši na několi
týdnů, kdybychom tak učinili. Neboť vězí práv
on až po ty uši v kaši, do které jiné strká
Připomínáť jeho kázání Lafontainova myšáka
poustevníka, který ze své poustevny v bochníke
sýra napomínal ostatní krysy k příkladné zdrže
livosti. Volá: Můj dům jest můj hrad! Al
kolik jest už domů, kteréž nesou stopy jeh
vlastních prstů, nabírajících v kalu velkoměsta?
František
Kratochvíl
J Krejčík
Lafontainův
Al
klub národní strana
27
article
Pondělník ten jest první, který utikává od vě
a vrhá se na osobu a osobní čest protivník
jeho specialitou jest uveřejňování celých ser
takových osobních útoků na politické protivnlk
a sice co nejsoukromějších, od obsahu porimon
až do hospody a kavárny, do které protivní
chodívá. Pondělník poutá své čtenářstvo vzori
čpějícího velkoměstského bahna a neváhá po
případě vyprávěti historky o tom, z čí věna
kde jaký kridatář vydržuje mětresy . . . atd. at
Je tedy řečený pondělník až v poslední řa
legitimován k mravouce veřejného tisku, kv
metání mrv z očí, tam, kde mu z vlastního ok
trčí celý topor!
— Osobní. Pan MUDr. Vojtěch Mrá zel
balneolog v Praze, ordinuje od 15. l. m. ve vod.-
léčebných a slatinných lázních v Letinech u Blovie
— MUDr. Karel Perner, operatér a měslal)
lékař vrátil se z cest a ordinuje na Smíchově v la-
kubské třídě.
— Rodinné zprávy. Sl. Anuška Broftovat
pan Václav Čekan, chef firmy V. Čekan v Pran
slaviti budou sňatek svůj ve čtvrtek dne 26. května
o 1/212. hod dopol. v hlavním farním chrámu trn
ském. — Pan JUDr. Šimon Kolářík, místo-
tajemník českého odboru rady zemědělské pro kri
české a paní Albína roz. Chmelova, slavi
sňatek svůj dne 24. kvělna v chrámu u Nejsv. T
jice v Praze. — Slečna Kamila Libuše Ror-
točilova, dcera přednosty stanice c. k. státníc
dráh v Rokycanech, zasnoubila se s panem Frane
Seltenhofrem, c. k. berním adjunktemv
Rokycanech.
— Z obcí předměstských. Schůze obecního
boru na Smíchově koná se v pátek dne 27. květai
o 3. hod. odpol. v zasedací síni městské radnice.
MUDr
Vojtěch Mrat
Perner
Anuška Broftovat
Čekan
V Čekan
JUDr
Kolářík
Albín
Chmelův
Kamil
Libuše
Ror
Fran
Praha
Letiny
Blovie
Smíchov
Pran
Rokycany
český odbor rada zemědělský pro kri
T jice
28
article
— »Popel a prach«. Pondělní oprávce skutečnj
i domnělých poklesků v celotýdenní novinářské »lil-
ratuře« pozastavil se nad obratem našeho referil
o přenesení Kollárových ostatků, kterýž zněl: „. . n
kev, tak malou, že se zdálo, jakoby byli přivezi
české matce zemi jenom popel a prach nechali v it
náruči«. Kárce dokládá: »Prach a broky, to byl nápale
i připojuje domněnku, že náš zpravodaj si myslil,i
říká-li kněz: »Pomni, člověče, že jsi prach a popele
říká to proto, poněvadž poslední zbytky naší tělesn
schránky sestávají z hromádky popela a prachn
Snad to myslí kněz, když pokračuje: »a že v prae
a popel se obrátiše, ale písatel našeho referátuc
povídá svému kritikovi takto: »Divným, až trapný-
dojmem na veliký počet účastníků působily rozměn
rakve, v níž ostatky Kollárovy uloženy. Byla
rakvička, v jaké pohřbívají se mrtvoly desítiletých
i budíla necstetickou illusi, jako kdyby se pochor
vala jenom polovina ostatků Kollárových, neble
ani ku představám o neladu, v jakém se nacháze
kosti nevelikého, ale přece jen dospělého muž
směstnané ve schránce tak malé.« Nechtěje přimno
žovati těchto nelibých představ, vyjádřil se refara
metaforicky (prach + popel = zbytky tělesné schránky
Metafory této dá se užiti konečně i o »prachn
brocích« moudrého kritika, který nabyl jen prad
broků opominul a tak střelil na slepo.
— Manifestační schůze pro českou brněnsko
universilu pořádá technická komise pro zřízení sl-
vanských vysokých škol pod záštitou městské ra
ve Vysokém Mýtě v sobotu dne 28. t. m.
8. hod. večerní. Za uvedenou komisi pojedná pa
inž. C. Vl. Dyrynk »O našich snahách knlta
ních«. Se schůzí spojena bude lidová vzděláva
přednáška.
Popel
Kollárův
Prach
Ing
Dyrynk
Vysoký Mýto