ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4218ed80-7129-11dc-8bb7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 64, person 36, org 6, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
V Praze, ve středu dne 25. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 143.
4 article
ša ranní al odpol. listy předslácí se v Praze v adninislra l nhla . . . . 6 K —h s drojí donážkou n rěsle netnt leta . . . . 7 K 50 vs nlialkich: nnie . . . . . . 2 K 00h Pešton: nlvrt la . . . . 9 K c0 a dvojí zásilkoe na nl t leta . . . . 11 k 0
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Paříže, 24. května. (C.-B.) »Lan- terne« sděluje z Petrohradu: Pro- nlýchá se zde, že admirál vladivo- stockého loďstva Jessen zajal kři- táky japonské, nedávno v Chile koupené. (Bylo již dříve, rovněž ze sou- hromé strany, ač méně určitě, sděleno Pozn. red.) Z Londýna, 24. května. Z japou- ského hlavního tábora první ar- nády se telegrafuje: Rusové jevi a Fenvančenu zvýšenou činnost, kdežto Japonci jsou v klidu. 2000 Rusů stojí u Sinanu. Kozáci byli spatření na cestě kaolimetské, 5 mil jižně od Fenvančenu v týle L armády japonské. Rusům se tedy podařilo vraziti klín mezi I. a II. armádu japonskou a tím položeni L armády ohroziti. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Jessen Rus Japonec Kozák Paříž Lana Petrohrad Chile Londýn Sinan
6 article Osamocené císařství německé.
Osamocené císařství německé. Pokud zprávy a úvahy o osamocenosti no- rého císařství německého přinášely časopisy mglické a francouzské, prohlašovalo se to v Ber lině za plané klepy. Však nejnovější dobou tyto zprávy a úvahy stávají se předmětem vážných pojednání v samých předních časopisech říšsko- německých. Na důkaz, že ani zde není dýmu, aby pod ním nebyl ohníček. O osamocenosti sjednoceného Německa v mezinárodní politice evropské zcela opravdově rozepisuje se „Frank Zig.“, časopis, jemuž zajisté nikdo nebude pod- kládati snahy protipruské. Řečený list přijímá úplně za své ony názory, jež o postavení nového csařství německého v politice světové vyslovo- valy časopisy londýnské a pařížské, s demon- srativní vytrvalosti po několik měsícův, a při- divá k nim ještě některé vlastní a velice zají- mavé, zvláště pokud se týče středoevropského trojspolku. Tím úvaha jeho nabývá interessu i pro nás, kdož jsme bezděčnými účastníky troj- zpolku.
Zig Německo
7 article
Už sice před rokem nynější kaneléř něme cký hr. Bülow veřejně v říšském sněmu pravil, že trojspolek přestal býti pro Německo nezbyt- ností. Tenkráte vykládána tato slova, jako úvod k výpovědi, kterouž z Berlína chystají především Rakousko-Uhersku a která trojspolek má pro- hlásiti za bývalý. Zároveň pátráno, jaké styky jiné pro nejbližší dobu své zahraničné politiky Prusko pro sebe i pro ostatní Německo asi vy- hedává, aby záhy mělo náhradu za soudruhy trojspolku, jenž pro ně už přestal býti nezbyt- nosti. Zdálo se zcela nepochybno, že toužebné zraky kancléře Bülowa upírají se k Anglii. Tato domněnka vypadala tím podobnější pravdě, poně- vadž Německo velmi okázale stranilo Anglii v jeji válce s Bury. Však záhy vyšlo na jevo, že Anglie nepřijala ani přímou a určitou nabídku rěmeckou na uzavření smlouvy spojenecké. V Berlíně nesli toto odmítnutí velmi těžce, což hylo pozorovati hlavně z obratu, jenž brzy se tbjevil v úřadním smýšlení pruském o ceně trojspolku. Tento patrně udržován aspoň v zá- lze pro všecky další nezdary, na něž diplomacie pruská v hledání spojencův opatrně byla při- Fravena.
Bülow Německo Berlín Rakousko Uhersko Prusko Anglie Bura
8 article
Ale jak přes to všecko starý trojspolek pro Prusko už neměl té ceny a důležitosti, jakouž mu přikládal strůjce jeho, nebožtík Bismark, vy- šlo na jevo z berlínského úsilí, dostati se do jakýchsi lepších poměrů sousedských s Francií. Než i tato snaha potkala se s neúspěchem. Francie tím časem, když v Německu byli naklo- něni jakž takž smířiti se s ni, už zapřádala přá- telské styky i s Anglií i s Italií. V obou směrech dílo její se zdařilo! Letošní smlouva franko- anglická, kterouž staré nepřátelství obou těchto státův ve všech dílech světa bylo odklizeno, dohoda franko-italská, korunována nedávnou ná- vštěvou Loubetovou v Quirinále, byly pro Ně- mecko důkazem, že osamocení jeho v mezi- národní politice evropské není žádným klepem ani holou frásí. Zvláště opětné přilnutí království italského k sesterské Francii jest výmluvným znamením, že ani pro Italii trojspolek už není nezbytností.
Prusko Francie Německo Anglie
9 article
Úřadně Italie sice posud jest členem toho spolku: to ještě před několika dny ministr Tittoni slavně prohlásil v parlamentě italském ale z časopisectva italského a z ohlasů jeho v tisku francouzském už možno vyrozuměti, že mezi politiky francouzskými a italskými, víra v životní sílu trojspolku má již velmi málo vy- znavačův. Ba už ani v Německu nikdo neoče- kává, že Italie by ještě kdysi se postavila po jeho boku, kdyby mu nastala nutnost, aby obhajovalo proti Francii svou državu rýnskou s mečem v ruce. Německo-italská stránka trojspolku jest zcela jistě už spuchřelá a na rozpadnutí! „A jak to vypadá se stránkou jeho německo-rakou- skou?“ dychtivě se táže frankfurtský list a od- povídá sobě sám, že ani tento fundament už nen tak pevný, jako býval. „Neprozrazujeme žádné tajemství,“ praví doslova, „prohlašujíce, že státníci a politikové němečtí, kteří tohoto jména vůbec jsou hodni, k Rakousko-Uhersku už ne- mají důvěry, že v hodině nebezpečí mohlo by nám býti silnou podporou. To se ví v Berlíně rovněž tak dobře, jako v Římě a proto už před rekem hrabě Bülow v říšském sněmě pravil, že trejspolek není pro Německo absolutní nut- nosti.
Tittoni Bülow Německo Francie Rakousko Uhersko Berlín Řím
10 article
S dlouhým trváním posavadního seskupen státův evropských „Frankfurter Ztg.“ vůbec ne- radí dlouho počítati. Dle jeho názoru i trojspolek i dvojspolek už naplnily svůj úkol a postupuj své místo mezinárodním útvarům, stojícím už za kulisami nejnovější doby, zrychlené válkou rusko-japonskou. S poklesnutím a odklizením trojspolku souvisť pak zcela přirozeně i pře- nesené těžiště politiky evropské z Berlína opět do Paříže. Jest to zajisté vyznání velice bo- lestné, kteréž těmito slovy učinil jeden z před- ních listův německých, ale dlužno mu přisvěd- čiti, že vyslovil pravdu dříve, než na mnoha ji- ných důležitých místech bylo pro ni porozumění. Dlužno přisvědčiti, že skutečně v Paříži té doby klíčí zárodky nové politické soustavy, jež bude záležeti ve zřízení spolku anglicko-francouzsko- italského? V tomto novém sdružení, jemuž asi nejblíže budou Spojené státy severoamerické, pro nové císařství německé není viděti místa. A rozejde-li se trojspolek, jakož se novým sesku- pením franko-italským samo sebou rozumí, ne- bude pro ně místo vhodné, ani v Evropě. Touto osamoceností samo sebou přestává vůdcovství a poručnictví, kteréhož v politice evropské Ně- mecko r. 1870 bylo dosáhlo. A Francie po tři cetičtyřech létech svého hlubokého poklesnutí a své osamocenosti mezi státy evropskými vrac se k moci, jíž na bojišti sedanském byla pozbyla. Anglii z politiky světové vůbec není možno vytisknouti; novým seskupením státův, k němuž
Berlín Paříž spojený stát Evropa Anglie Frankfurter Ztg spolek anglickýfrancouzský
11 article
Francie už dala podnět, vliv anglický v politice evropské jen bude se ubírati novou cestou, po- sud pro ni ovšem nezvyklou, totiž na Paříž. Náčelnictví, jež Francie v Evropě po nej- delší dobu století minulého byla pozorovala, za kládalo se v podstatě na ideách veliké revoluce. Tyto idey měly svůj vitězný pochod naším di lem světa. Když Francie těmto ideám sama se byla zpronevěřila, přestala i vůdčí úloha jejív Evropě. Nyní, jak všechno tomu nasvědčuje vrací se k nim a proto i vlivu i moci její v mezi národní politice evropské opět přibývá. V témž poměru pak ubývá vlivu a moci soupeře jejího nového císařství německého, jemuž, jak časopisy říšsko-německé už samy s trpkým úsměchem doznávají, jako věrní spojenci zůstanou jen papež a sultán! A Rakousko-Uhersko? Shání dluhy na zá- kladě paragrafu 14.1 Čtvrt milliardy cestou ne ústavní a k účelům zastřeným či vlastně zakrý vaným průhlednou rouškou absolutismu. Až po sud jsou v této řiši tři ústavní sbory: uherský parlament, vídeňská říšská rada a společné de legace. Však nové nehorázné dluhy na rozmno- žení moci své branné, tato říše ani nemůže se- hnati jinak, než cestou neústavní. Patrno, že dobrodružství finanční v Rakousko-Uhersku zase kráčí ruku v ruce s dobrodružstvím politickým. Tak bylo zde už před padesáti léty za Bruckaa za Bacha. Mají zkušenosti, k nimž tato říše ten- kráte dospěla, opakovati se? Říšský kaneléř německý dle všeho jednán svého i dle svých výrokův zná monarchii habs burskou lépe než nynější její trojí ministři a za řizuje se dle toho.
Bach Francie Paříž Evropa RakouskoUhersko Rakousko uherský parlament
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. května. (Mimořádné po- žadavky vojenské správy.) Vídeňský zprávodaj „Dzien. Polsk.“ je přesvědčen, že „pro obrovské úvěry vojenské správy nalezne se v rakouské delegaci rozhodná většina.“ Nikdo o tom prý nepochyboval, neboť složení delegace nepřipouští ani jiného hlasování. „Delegáty pan- ské sněmovny — vykládá „Dz. Pol.“ — má vo- jenská správa zabezpečené; aby se nalezla vět- šina, jest tedy třeba získati jen ještě několik hlasů delegátů sněmovny poslanecké, Dnes jest jasno, že většina bude značná, poněvadž s pol- ským kolem budou pro předlohy vojenské správy hlasovati téměř všichni delegáti němečtí. A hlasovati budou pro předlohy nejen Němci nýbrž i Poláci, přes to, jak tvrdí důvěrník pol ského kola, že nikdo nevěří ve spolehlivost slibu téže vojenské správy, dle nichž se refundací 27 millionů korun dostane oběma státům ze spo- lečné říšské pokladny každoročně náhrady za zúročení a umořování kapitálu, jejž si oba státy mají vypůjčiti na vojenské potřeby. „Jest jen třeba — vykládá „Dz. Pol.“ — aby se objevil nějaký nový vynález v oboru vojenské techniky a vojenská správa vystoupí ihned zase s novými požadavky. Vojenská správa pak ovšem řekne, jak obyčejně, že by vlastně měla žádati mnohem více, ale vzhledem ke svému závazku stran umo- řování starého dluhu spokojuje se s úvěrem menším.“ To všechno tedy vědí v polském kole vědí, že na sliby vojenské správy spolehati nelze že požadovaných 400 mill, nestačí na hrazení mimořádných vojenských potřeb po dobu 20 let ale přes to budou hlasovati pro tento obrovský úvěr, poněvadž hlasují vůbec pro každý poža- davek vládní. Z Pešti, 22. května. (Pracovní program uherské delegace) stanoven nyní takto: Ve středu 25. t. m. sestoupí se výbor pro věci zabra
Pol Němec Polák Praha Pešť
13 article
ničné, aby schválil zprávu referentovu. Téhož dne odpoledne bude míti schůzi branný výbor, jenž bude pokračovati v podrobné rozpravě o vojenském roz- počtu. Ve čtvrtek se projedná ve výboru rozpoče námořnický a možno li též účetní závěrky. Ze Lvova, 22. května. (Posl. Walewski rozhodl se konečně, jak sděluje »Dzien. Polski«, že se následkem své známé afféry vzdá říšského man- dátu za pátou kurii stanislavovskou. Z Pešři, 22. kvělna. (Chorvatské finaněn vyrovnání.) Ve zdejších politických kruzích se tvrdí, že býv. chorvatskému bánn hr. Khuenu-Héder- várovi se podařilo přiměti uherskou vládu k větší povolnosti vůči požadavkům chorvatské kralevinské deputace. Chorvatským přáním bude prý následkem Khuenovy intervence vyhověno rozsáhlejší měrou, než se připouštělo v dosavadním vyjednávání, ze- jmena bude prý Chorvatsku na uhražení samospráv- ných výdejů přikázáno asi o million korun více, než hr. Tisza původně připouštěl. Vzhledem k této ochotě bude zahájeno nové vyjednávání mezi oběma krale vinskými depulacemi, jež se sejdou opět mezi 27 a 29. t. m.
Posl Walewski Lvov Chorvatsko Tisza
14 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 24. května. Rusko nepůjde na kongres. Jakmile se karta obrátila a Japonci začali prohrávati, ozvali se v táboře jejich evropských spojenců hlasové, aby válka byla zastavena a další uspořádání sporu aby vzneseno bylo na kongres velmocí, jejž by obsadila také Čína. „Novoje Vremja“ odpovídá: Rusko té chvíle žije pouze jedinou myšlenkou: naše válka s Ja- ponskem musí býti dobojována. A tato válka jest naši osobní záležitosti; nikdo nám v ní ne- pomahá a my od nikoho pomoci nežádáme; až pak Japonce porazíme, budeme vy- jednávati s mikadem a nikoli Evropou. Berlínský traktát jako strašidlo vi- sel nad Ruskem 25 let a my z hořké zkušenost známe význam slova „kongres“. Smlouva svato- štěpánská měnila zaručené Evropou traktáty a proto skutečně byla některá možnosť naléhati, aby svolán byl evropský kongres. Ale v našich poměrech k Japonsku ničeho podobného není. Všecky smlouvy, které jsme uzavřeli s japon- skou vládou, uzavřeli jsme samostatně. A proto Evropa nemá nejmenšího přáva míchatisedonašehobudoucího vy- jednávání s Japonskem. Rusko ne- půjde na kongres. O tom nemůže býti dvojího mínění.
Japonec Praha Rusko Čína Evropa Japonsko Novoj Vremja
15 article
Jazyk lítevský v Rusku. Před více než 30 lety ruská vláda nařídila, aby v litevském jazyku v Rusku užíváno bylo ruskéhc písma místo latinky. Nařízení toto bylo nyní zrušeno a Litvínům i Zmudům dáno do- volení, aby si psali abecedou, která se jim libí Litvínů pod žezlem ruským žije přes 3 mil- liony a v Prusku okolo 1/4 mill. Nynější nařízen ruské vlády znamená pro ně literaturné sjed nocení. Angličané v Tibelu. O výpravě anglické vlády do Tibetu uve- řejňuje »L' Europčenu« zajímavý článek o Henry Renana. Výprava z počátku zdánlivě klidná nabývá rázu hrozivého. Zdá se, žev údolích nejvyšší země světa byla prohlášená svatá válka proli příliš podnikavým vetřelcům evropským. Ale výsledek nemusí býti příliš tra- gický, je-li vliv čínské vlády na dalař-lamu tak značný jak se předpokladá, neboť čínšti manda- rini dovedou se vždy, beze všeho fanatismu, dohodnouti s anglickými agenty. Tibeťané sami nechtějí vůbec nic slyšet o vyjednávání s vý
Zmuda Angličan Renan Rusko Prusko Tibet
16 article
V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8b . . . . na zh odpolední . Ve hlislkách na venkově. ranaí číslo. . . . . . . . . . . . . 3h půpolední - Inseráty plati ze hotevě napře Pradplacení a insorty přijímá vdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též rodakee tiskárna a ezpudise „Národnich Listů“. Rukopisy se novracaji.
17 article
pravou plukovníka Yunghusbanda a hodlají krvavě hájiti brány posvátného města Lhassy, zapovězeného bílým nevěrcům. V nepřístupném terénu horském může býti odpor 25 až 30 tisíe domorodců velmi nepříjemným anglické výpravě, neboť Tibeťané jsou dostatečně vyzbrojeni pu- škami rakouskými a ruskými, o nichž se neví jak a odkud se tam dostaly, a několika hor- skými děly. Pak by ovšem musila indická vláda poslat kromě nynější výpravy celou armádu asi 10.000 mužů do Tibetu, což by znamenalo ohromné obtíže a výdaje. Angličané ostatně jen z důvodů obchodních chtějí vniknouti do země lamů. Je to nejvyšší kraj země, kde jsou pláně ve výši 6—8000 m., půda je úrodná jen v údolícha obyvatelstvo se živí pouze chovem dobytka. Tibet má asi 7 millionů obyvatelů. Země je však bohatá mineraliemi, je v ní neobyčejná hojnost zlata, olova a uhlí. Tibeťané jsou horli- vými buddhisty. Desátá čásť obyvatelstva věnuje se náboženskému životu a uchyluje se do ne- sčelných klášterů.
Angličan Lhassy
18 article
Každý umi (číst a psát, tiskárny a litograſie existují v městech od starých časů. O vládu se děli dvě moci: náboženský suverén, dalař-lama, živá inkarnace Buddhy a laický vládce, generální guvernér čínský. Vláda laická podlehá ovšem císaři čínskému. Vláda tibetská zvýšila náhle před 16 měsíci clo ze zboží přicházejícího z Indie a tím začal nynější konflikt s Anglií. Výprava anglická byla z počátku zcela míru- milovná, ale chování obyvatelstva a zejmena zástupeů vlády tibetské zhoršily situaci. Proto Yunghusband energicky udeřil na první pevnost tibelskou Giang Tsi a došlo k bitvám, v nichž zvítězila převaha anglických zbraní. Uchopí-li se všechen lid tibetský zbraně, budou musit Angličané překonávat nepředvídané překážky, což bude mít též špatný ohlas ve sněmovné londýnské, jež není nakloněna k novým velkým výdajům na dobrodružství tibetské. Jediné vý- chodiště smírné z konfliktu je zakročení čínských úřadů, jež mohou dociliti dohody, o níž by se marně vyjednávalo s nesmířitelnou vládou dalai- lamy. Opět vyzvědač ve Francii. Anglický plukovník dělostřelecký, jenž dle včerejší zprávy naší zatčen byl na pobřeží francouzském jakožto vyzvědač, sluje Edwards SmithGordon. Zatčen byl poblíž pevnosti Lorientu na své soukromě yachtě.
Angličan Edwards SmithGordon Indie Anglie Francie Lorient
19 article
Vatikán proti římskému »Schulvereinu«.
Vatikán
20 article
Papežský »Osservatore Romano« píše v člá- nečku o založení zvláštní německé školy — také v listu našem již oznámeném — v Řimě doslova takto: »Církevní úřady musily by škole odepříti podporu svou, poněvadž sice ve všech místech s interkonfessionálním obyvatelstvem, mohly by takou školu paritatní trpěti, ale nikoli v Římě. Katolická škola německá bude vydržována episkopátem Německa a německých zemí rakouských a také kardinál Fischer za své poslední přítomnosti v Římě slíbil prý pro ni značný přispěvek. Tém katolickým rodičům, kteř přistoupili k tak zv. německému Schulvereinu, bude uložena povinnost svědomí jejich, by po- sílali děti své do této katolické školy. Tím bude sle německému Schulvereinu podepsán rozsudek smrti. «.
Fischer Řím Německo Osservatore Romana
21 title
FEUILLETON.
22 article Z Varšavy.
Z Varšavy. (Varšava se baví. Svátky »Zielone«. Varšavšti boháči mají svoji operu, svoje projíždky aleji Ujazdovskou, své noční chantany le lid má také svoje zábavy. Sporý cinko rblů v jeho kapsách ukládá skrovný výdaj Přjde pěkné letní odpoledne a to se musí ven z města. Služka mezi týdnem si už nastřádala, zby v neděli mohla počastovati svého galána — Varšavané řikají té odrůdě průvodeů »narze tzony«. První drožka se najme a jede se olryskem«, jak se na panstvo sluší, do parku Alexandrovského na Pradze — starém městě. Všecky »lidové výlety« ujiždějí tím směrem. Z předměsti Krakovského kolem sochy krále Zkmunda III. na náměsti Zámkové. Zde ruch povozů dosahuje vrcholu. Široká ulice Zjazdu plničká povozů, chodníky hlava na hlavě. Těžkou nají práci policisté! V režné haleně, ploché Mlé čapce, tmavě modrých širokých spodelch do vysokých bot trčí uprostřed ulice, jako nilník, ruku na křivé šavli, pozoruje proud po- v0zů. Běda, neposlechne-li drožka pokynu Přisné pokuty nesou vydatný příjem státní po- kladně. Nebýt naprostého ovládání veletoku povozů, bůh vi, co by se přihodilo na kone ulice, u železného mostu přes Vislu. Mohutný tok Visly překlenut železným mostem, jenž spojuje Varšavu se starou Pragou. Bouři a hučí sktipe a duní to nepřetržitě po mostě. Kovová půda zvoní pod kopyty koňů, most všechen se chvěje. Jedete-li v kočáře, slova neslyšeti pro hluk. Jediný pěší člověk na mostě je strážník.
Ujazdovska Varšavan Zkmunda Zjazd Varšava Visla
23 article
Véru, nezávidění hodná služba, rozčilující napínavá ! Pěšák na dřevěné podlaze chodníku vedle ellí v nohou jemné třesení půdy. Řada chodeů bívá tak hustá, že nutno jiti krokem v bez vládném unášení davu. Ohlušeni stíháte zrakem širokou hladinu řeky. Četné písčiny žlutě vyhupují se nad vodu. Okraje jich táhle splývají ke dnu, nevítány vše- likým plavidlům, parolodím, plachetkám i vo- rům. Mělčiny kryté bystrým proudem označeny tu červenými bójemi. Za dne jasná barva bóje, večer výstražné světlo varuje kormidelníky. Ne- daleko mostu, ve středu řeky pachtí se muži na dlouhém pásu vorů. Opodál u břehu tiše stojí připoután dlouhý žaglovec se svislou plachtou čekaje zejtřka, aby zamířil doli k Baltu. I sportsmanské lodice brázdí hladinu řeky Delší pohled na život Visly nedovoluje neděln
Balt Visla
24 article
Za mostem na třídě Alexandrovské, opá- sané úpravnými chodníky, park stejného jména. Z ulice vedou k němu schůdky; u budky po- kladní vydávají vstupenky do parku. Program za tři kopějky zdobí velká modrá hvězda, číslice nad ni hlásá stou lidovou zábavu. Ruský a polský text oznamuje, kde se co provozujea v kterou hodinu. Od čtyř odpoledne bez pře- stávky až do půl desáté večerní možno se ba- viti v divadlech všech možných odborů. Jest velké a malé divadlo, dětské divadélko, dětské hry, kouzelná představení, kinematograf, kolo- toče, houpačky, skluzavka, očarované kabinety střelnice, cukrárny, pivnice s láhvemi »pilzen- skiego piva«, ovšem místní výrobky, trafiky Bozi vědi, co všechno! Cesty plny procházeji- cích; v čilém hovoru s výraznými gesty baví se vše s úsměvem na rtech. Spadla celotýdenní starost; teď žijí sobě a dnešku. Snad výdělek pracně dobytý padne v oběť zábavě. Nějak bylo a bude; o zejtřek nestará se pravé dítě Var- šavy. Cigaretku do úst, děvče pod páži a celý svět »je můj!« Šťastní lidě ! Kokoty řinou se masou lidu jako rybky, obratně narážejíee lokty o vybrané hejsky.
bůh kouzelný představený
25 article
Lov se hnedle vydaří a v přátelském po- vídání zapadá párek do cukierny. Chladné »lody« (zmrzlina) výtečné chuti, ledová »černá«, sladké cukrovinky a jiné speciality varšavského umění cukrářského, lákají k sobě. Jako vos sneslo se mlsných kolem krámku, obsazena všechna místečka. S gracií, vrozenou i poslední služce varšavské, nipají dámičky lžičkami na taliřku, špoulíce zamilovaně ústa na svoje ho- stitele. Rozpustile žertují, hypnotisujíce očima oběť. Těch velkých, vášní vlhkých očí flirtují- cích Varšavanek nezapomíná se lehce. Štihlé tělo chví se každým pohybem; šat manevruje lad- nými liniemi k virtuosné plastice. Tvárnosti ra- finovaným pohledem nelze si nepovšimnouti. Ani nejpřísnější mravokárce však neobjeví stopu ne- ruch.
26 article
slušnosti; jen vrozený chic a jemnou ko keterii. — V divadlech je plno. Však jen přední slyš slovo mluvené či zpívané. My opozdilci, z veně nahlédající, vidíme jen vzrušené pohyby herců skoky baletu, veselou náladu diváků. Na volném prostranství ve stínu stromů řadl se hloučky dětí. Caparti ku předu, větší větší na zad; srovnáni čekají pokynů vůdčíeh osob, patrně učitelů a učifelek. Mnozí chlapei oblečeni v divné kroje rytířské, s helmicemi na hlavách, s kordiskem pří pasu; dívenky ověn čeny květinami. Jedni mávají barevnými pra porečky. Jsou děti v pěkných šatečkách, ale také ubohá, bídně vypadající drobolina. Stranou čeká kapela na pokyn. Spustili Do dětí vjela elektrická jiskra. Vypnula se tě líčka, napnuly nožky. Jakási pochodová cvičení prováději. Rázem se rozptylují, opět srážejí mávají ručkama s praporečky. Konečně vyrazi ostrým pochodem za hudbou. Jde procházk parkem; vše ustupuje maličkým. Velci pokřikují, mali salutují. Časem ozve se pláč. Některé robě brklo, ztratilo botku. Však uchlácholeno prů- vodci, střevíc v ruce, nohu v punčoše, ubíhá dále, aby neztratilo četu.
Velek
27 article
Houpačky americké, prkno na čiyřech ž lezných tyčích, obleženy malými i velkými. Z několik grošů dovoleno dáti život v šane. Divoee létají, až do rovnosti s hořením trámem. Zavírají šíleným letem oči, když slezou, smrtelná bledos po tvářích. U mnohého dostavily se i nepří jemné následky, směle přivoděné mořské nemoci Kus dále vrže skluzavka. Plný vozik, úprkem žene po svahu. Vedle vřeští parou hnaný hu dební stroj, supí pára z pístů ženoucích kolotoě Stmívá se. Obecenstva čím dál více. Ko- lotoč zazářil sty barevných žárovek. Svítí koňům chochole, na baldachýnech korby, na čelech andělů nosičů. Korby nejenom samy se otáčejí ale také pozvolna se strany na stranu se ko- lébou. A světla mění barvu bez přestání. Parní p išťala ohlašuje začátek a konec jízdy, činely cinkají, bubny rachoti, trumpety hučí. P'ára má dobré plíce, hůře posluchači, jenž nemá tak dobré nervy. Druhý kolotoč jinými světly svílí, jezdí malými vozičky do kruhu: nahoru a dolů se kymácejícími, po otáčivé koleji.« Tu odfukuje benzinový motor páchnoucí plyny, což docela neruší náladu pasažerů. Aleje osvětlené žárov- kami a na křižovatkách obloukovým světlem jako včelin jsou plny bzukotu. Párky se pro- cházeji bizarrně ozářeny barevnými paprsky, nebo polity bílou září oblouků. Bez konce je řetěz radosti!
Korb ko
28 article
Zejtra pondělek zase přinese trud! Význačny pro Varšavu jsou svátky Svato- dušní, po polsku »Zelené«. V předvečer Božiho Hodu pečlivě metou chodníky, omývají dvéřes okna; ráno kropí a čistí. Domy probouzejí se ve sváteční výzdobě březových ratolestí, jakou nás o Božím Těle. Dvéře, okna, balkony, bai záelony věnčí se sníikami, shlédnete i vyleštěný samovar, jak mu z vychladlého komínku trči lodyha puškvorce. Na ulicích nabízejí ženy a děti listy puškvorcové; za ozdobu na děcký klobouček, či dámský slunečník. Drožkář za- strčil jich několik za ušpiněnou čelenku klíma jícího koníka, tramway ověšela sloupy otevře- ných vozů. Vehody kostelů podobají se bráně mezi houštinou větví; zástupy zbožných spějí odbyti povinnou poctu, aby odpoledne zůstalo zábavě.
Svata Boži Varšava
29 article
Tentokrát není cílem žádný z městskýeh parků, nýbrž les a stráně. Výletní místo Bělany těší se dávné výsádě svátků Zelených. Za doby milostných pletek filigránského rokoka jezdívalo nejvzácnější panstvo Varšavy o Zelených svát- cích na Bělany. Dnes vážnost maličké obce po- klesla, musí se spokojiti návštěvou lidu. Eltě není dost volno za hluku davů, vyhýbá se tak těsným stykům. K polednímu vyjíždí řady povozů přes Kra- kovské předměstí po rušné ulici Zjazdu. Každý má při sobě nějaký balíček, rodiny celé koše- Z pod víka čouhají hrdla lahví s pověstným páskami akcisu a voní čerstvá pečínka. Nedaleko mostu drožky zastavují, v děsné tlačenici sestupuje se po schodech na pobřeži Visly. Kolem pokladen parolodí hlučí a šumí to jako u přetopeného parního kotle. Na věžičkách přístavních baráků stísněny hrají vojenské kapely. Jejich ploché bubny jsou příčinou podivného brukotu. Zádumčivé písně ruských vojínů chvějí se smutně rachotem bubnů, jen klarinety vyjeknou chvílemi bolest- Stříbrnou patnáctikopějkou dobyto konečně místo pro jednu osobu. Už zacinkal zvon našt lodi, třeba pospíšiti. Zařvala lodní píšťala, z něji.
Bělan Varšava Visla
30 article
hučely okolní hudby, každá jinou melodii, za- cinkal znovu zvon; kotva vytažena, provazy uvolněny. Parník, po polsku »statek« se hnul Na palubě poblíže kotle naříká kvintet šumařů. Oj, pány proti nim jsou šumaři na naší vesnici l Uši rve úprk melodie krakowiaku, nemilosrdně řeže do strun basa, violy, housle a ječí z kla- rinetu. Hrdě odráží voda Visly zvlněný nápis lodi. Pravá »Polka« s elegancí vytočila se spoustou kolů, bójí, lodí a loděk. Zaniká dunivý rachot ruských bubnů, mizí ostrá linie železného mostu. Na žerdi parolodi vlál prapor slovanské triko- lory, a na zádí se třepotal rudý cár s nápisem Bělany. Zableskly ještě v slunci zlaté kopule církví, pak šedá mlha neurčitosti zavěsila se směrem, odkud jsme vypluli. Levým břehem daleko tahnou se pevnostní stavby; vojácí ob- cházejí pobřeží. I kozáci v čerkeském úboru projiždějí keřovité okolí pevnosti. Šumaři ztichli, kola parníku šplouchají vodou.
Bělan Visla
31 article
Téměř po hodinové plavbě po proudu při- stála »Polka« u písčitého břehu. Do vršku vode cesta podle listnatého lesíka. Příkopy ob- sazeny žebráky s odhalenými údy, plnými ran a zrůdností; křikem dožadují se almužny. Vo- zíky s perníkem, limonadami a papirosami ve stínu po celé délce silnice. Hošík se džbánem na rameni pobíhá za poutníky, nabízeje vřeštivě pramenitou vodu. »Zdrojowa woda!« vyráží s podivným přízvukem. Bílý kostelik naplněn k umačkání; vnitřku nelze dohlédnouti. Kolotoče lákají malé i velké, ani ne tak nádherně, jako ve městě. Však stejně se za- mlouvají ošumělé čabraky koníčků. Les ameri- ckých houpaček mihá se jako tajemné kývadlo hodin osudu. Děvčata lítají s galány jak nej- výše mohou. Střelnice a siloměry těší se po- zornosti mladiků. Lody roznášejí umazaní chla- píci v ruských rubaškách v půli řemenem př- pásaných; rovněž pomeranče, datle, fiky, limo- nády a semena turků a slunečnic. Ty kouše kde kdo. Boudy s perníkem mají dobrý odbyt; jako u nás kupuje hoch děvčeti srdce, tu ku- pují dlouhé růžence na šňůře navlečených bo- chánečků (t. zv. bobků); dole vísí několik kousků a končí kříž rovněž těstový. Perníkový růženec zavěšují sobě ženštiny na krk a chodí tak ověnčeny po lesiku. Hospody jsou plny. Usedá se pod košatými buky, prostírají se na
Příkop Loda Bouda