2
masthead
V Praze, ve středu dne 25. května 1904.
Praha
4
article
ša ranní al odpol. listy
předslácí se
v Praze v adninislra l
nhla . . . . 6 K —h
s drojí donážkou
n rěsle
netnt leta . . . . 7 K 50
vs nlialkich:
nnie . . . . . . 2 K 00h
Pešton:
nlvrt la . . . . 9 K c0
a dvojí zásilkoe
na nl
t leta . . . . 11 k 0
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Paříže, 24. května. (C.-B.) »Lan-
terne« sděluje z Petrohradu: Pro-
nlýchá se zde, že admirál vladivo-
stockého loďstva Jessen zajal kři-
táky japonské, nedávno v Chile
koupené. (Bylo již dříve, rovněž ze sou-
hromé strany, ač méně určitě, sděleno
Pozn. red.)
Z Londýna, 24. května. Z japou-
ského hlavního tábora první ar-
nády se telegrafuje: Rusové jevi
a Fenvančenu zvýšenou činnost,
kdežto Japonci jsou v klidu. 2000
Rusů stojí u Sinanu. Kozáci byli
spatření na cestě kaolimetské, 5
mil jižně od Fenvančenu v týle
L armády japonské. Rusům se tedy
podařilo vraziti klín mezi I. a II.
armádu japonskou a tím položeni
L armády ohroziti.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Jessen
Rus
Japonec
Kozák
Paříž
Lana
Petrohrad
Chile
Londýn
Sinan
6
article
Osamocené císařství německé.
Osamocené císařství německé.
Pokud zprávy a úvahy o osamocenosti no-
rého císařství německého přinášely časopisy
mglické a francouzské, prohlašovalo se to v Ber
lině za plané klepy. Však nejnovější dobou tyto
zprávy a úvahy stávají se předmětem vážných
pojednání v samých předních časopisech říšsko-
německých. Na důkaz, že ani zde není dýmu,
aby pod ním nebyl ohníček. O osamocenosti
sjednoceného Německa v mezinárodní politice
evropské zcela opravdově rozepisuje se „Frank
Zig.“, časopis, jemuž zajisté nikdo nebude pod-
kládati snahy protipruské. Řečený list přijímá
úplně za své ony názory, jež o postavení nového
csařství německého v politice světové vyslovo-
valy časopisy londýnské a pařížské, s demon-
srativní vytrvalosti po několik měsícův, a při-
divá k nim ještě některé vlastní a velice zají-
mavé, zvláště pokud se týče středoevropského
trojspolku. Tím úvaha jeho nabývá interessu
i pro nás, kdož jsme bezděčnými účastníky troj-
zpolku.
Zig
Německo
7
article
Už sice před rokem nynější kaneléř něme
cký hr. Bülow veřejně v říšském sněmu pravil,
že trojspolek přestal býti pro Německo nezbyt-
ností. Tenkráte vykládána tato slova, jako úvod
k výpovědi, kterouž z Berlína chystají především
Rakousko-Uhersku a která trojspolek má pro-
hlásiti za bývalý. Zároveň pátráno, jaké styky
jiné pro nejbližší dobu své zahraničné politiky
Prusko pro sebe i pro ostatní Německo asi vy-
hedává, aby záhy mělo náhradu za soudruhy
trojspolku, jenž pro ně už přestal býti nezbyt-
nosti. Zdálo se zcela nepochybno, že toužebné
zraky kancléře Bülowa upírají se k Anglii. Tato
domněnka vypadala tím podobnější pravdě, poně-
vadž Německo velmi okázale stranilo Anglii v
jeji válce s Bury. Však záhy vyšlo na jevo, že
Anglie nepřijala ani přímou a určitou nabídku
rěmeckou na uzavření smlouvy spojenecké.
V Berlíně nesli toto odmítnutí velmi těžce, což
hylo pozorovati hlavně z obratu, jenž brzy se
tbjevil v úřadním smýšlení pruském o ceně
trojspolku. Tento patrně udržován aspoň v zá-
lze pro všecky další nezdary, na něž diplomacie
pruská v hledání spojencův opatrně byla při-
Fravena.
Bülow
Německo
Berlín
Rakousko
Uhersko
Prusko
Anglie
Bura
8
article
Ale jak přes to všecko starý trojspolek pro
Prusko už neměl té ceny a důležitosti, jakouž
mu přikládal strůjce jeho, nebožtík Bismark, vy-
šlo na jevo z berlínského úsilí, dostati se do
jakýchsi lepších poměrů sousedských s Francií.
Než i tato snaha potkala se s neúspěchem.
Francie tím časem, když v Německu byli naklo-
něni jakž takž smířiti se s ni, už zapřádala přá-
telské styky i s Anglií i s Italií. V obou směrech
dílo její se zdařilo! Letošní smlouva franko-
anglická, kterouž staré nepřátelství obou těchto
státův ve všech dílech světa bylo odklizeno,
dohoda franko-italská, korunována nedávnou ná-
vštěvou Loubetovou v Quirinále, byly pro Ně-
mecko důkazem, že osamocení jeho v mezi-
národní politice evropské není žádným klepem
ani holou frásí. Zvláště opětné přilnutí království
italského k sesterské Francii jest výmluvným
znamením, že ani pro Italii trojspolek už není
nezbytností.
Prusko
Francie
Německo
Anglie
9
article
Úřadně Italie sice posud jest členem toho
spolku: to ještě před několika dny ministr
Tittoni slavně prohlásil v parlamentě italském
ale z časopisectva italského a z ohlasů jeho v
tisku francouzském už možno vyrozuměti, že
mezi politiky francouzskými a italskými, víra
v životní sílu trojspolku má již velmi málo vy-
znavačův. Ba už ani v Německu nikdo neoče-
kává, že Italie by ještě kdysi se postavila po jeho
boku, kdyby mu nastala nutnost, aby obhajovalo
proti Francii svou državu rýnskou s mečem
v ruce. Německo-italská stránka trojspolku jest
zcela jistě už spuchřelá a na rozpadnutí! „A jak
to vypadá se stránkou jeho německo-rakou-
skou?“ dychtivě se táže frankfurtský list a od-
povídá sobě sám, že ani tento fundament už nen
tak pevný, jako býval. „Neprozrazujeme žádné
tajemství,“ praví doslova, „prohlašujíce, že
státníci a politikové němečtí, kteří tohoto jména
vůbec jsou hodni, k Rakousko-Uhersku už ne-
mají důvěry, že v hodině nebezpečí mohlo by
nám býti silnou podporou. To se ví v Berlíně
rovněž tak dobře, jako v Římě a proto už před
rekem hrabě Bülow v říšském sněmě pravil, že
trejspolek není pro Německo absolutní nut-
nosti.
Tittoni
Bülow
Německo
Francie
Rakousko
Uhersko
Berlín
Řím
10
article
S dlouhým trváním posavadního seskupen
státův evropských „Frankfurter Ztg.“ vůbec ne-
radí dlouho počítati. Dle jeho názoru i trojspolek
i dvojspolek už naplnily svůj úkol a postupuj
své místo mezinárodním útvarům, stojícím už
za kulisami nejnovější doby, zrychlené válkou
rusko-japonskou. S poklesnutím a odklizením
trojspolku souvisť pak zcela přirozeně i pře-
nesené těžiště politiky evropské z Berlína opět
do Paříže. Jest to zajisté vyznání velice bo-
lestné, kteréž těmito slovy učinil jeden z před-
ních listův německých, ale dlužno mu přisvěd-
čiti, že vyslovil pravdu dříve, než na mnoha ji-
ných důležitých místech bylo pro ni porozumění.
Dlužno přisvědčiti, že skutečně v Paříži té doby
klíčí zárodky nové politické soustavy, jež bude
záležeti ve zřízení spolku anglicko-francouzsko-
italského? V tomto novém sdružení, jemuž asi
nejblíže budou Spojené státy severoamerické,
pro nové císařství německé není viděti místa.
A rozejde-li se trojspolek, jakož se novým sesku-
pením franko-italským samo sebou rozumí, ne-
bude pro ně místo vhodné, ani v Evropě. Touto
osamoceností samo sebou přestává vůdcovství
a poručnictví, kteréhož v politice evropské Ně-
mecko r. 1870 bylo dosáhlo. A Francie po tři
cetičtyřech létech svého hlubokého poklesnutí
a své osamocenosti mezi státy evropskými vrac
se k moci, jíž na bojišti sedanském byla pozbyla.
Anglii z politiky světové vůbec není možno
vytisknouti; novým seskupením státův, k němuž
Berlín
Paříž
spojený stát
Evropa
Anglie
Frankfurter Ztg
spolek anglickýfrancouzský
11
article
Francie už dala podnět, vliv anglický v politice
evropské jen bude se ubírati novou cestou, po-
sud pro ni ovšem nezvyklou, totiž na Paříž.
Náčelnictví, jež Francie v Evropě po nej-
delší dobu století minulého byla pozorovala, za
kládalo se v podstatě na ideách veliké revoluce.
Tyto idey měly svůj vitězný pochod naším di
lem světa. Když Francie těmto ideám sama se
byla zpronevěřila, přestala i vůdčí úloha jejív
Evropě. Nyní, jak všechno tomu nasvědčuje
vrací se k nim a proto i vlivu i moci její v mezi
národní politice evropské opět přibývá. V témž
poměru pak ubývá vlivu a moci soupeře jejího
nového císařství německého, jemuž, jak časopisy
říšsko-německé už samy s trpkým úsměchem
doznávají, jako věrní spojenci zůstanou jen
papež a sultán!
A Rakousko-Uhersko? Shání dluhy na zá-
kladě paragrafu 14.1 Čtvrt milliardy cestou ne
ústavní a k účelům zastřeným či vlastně zakrý
vaným průhlednou rouškou absolutismu. Až po
sud jsou v této řiši tři ústavní sbory: uherský
parlament, vídeňská říšská rada a společné de
legace. Však nové nehorázné dluhy na rozmno-
žení moci své branné, tato říše ani nemůže se-
hnati jinak, než cestou neústavní. Patrno, že
dobrodružství finanční v Rakousko-Uhersku zase
kráčí ruku v ruce s dobrodružstvím politickým.
Tak bylo zde už před padesáti léty za Bruckaa
za Bacha. Mají zkušenosti, k nimž tato říše ten-
kráte dospěla, opakovati se?
Říšský kaneléř německý dle všeho jednán
svého i dle svých výrokův zná monarchii habs
burskou lépe než nynější její trojí ministři a za
řizuje se dle toho.
Bach
Francie
Paříž
Evropa
RakouskoUhersko
Rakousko
uherský parlament
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. května. (Mimořádné po-
žadavky vojenské správy.) Vídeňský
zprávodaj „Dzien. Polsk.“ je přesvědčen, že
„pro obrovské úvěry vojenské správy nalezne se
v rakouské delegaci rozhodná většina.“ Nikdo
o tom prý nepochyboval, neboť složení delegace
nepřipouští ani jiného hlasování. „Delegáty pan-
ské sněmovny — vykládá „Dz. Pol.“ — má vo-
jenská správa zabezpečené; aby se nalezla vět-
šina, jest tedy třeba získati jen ještě několik
hlasů delegátů sněmovny poslanecké, Dnes jest
jasno, že většina bude značná, poněvadž s pol-
ským kolem budou pro předlohy vojenské
správy hlasovati téměř všichni delegáti němečtí.
A hlasovati budou pro předlohy nejen Němci
nýbrž i Poláci, přes to, jak tvrdí důvěrník pol
ského kola, že nikdo nevěří ve spolehlivost slibu
téže vojenské správy, dle nichž se refundací 27
millionů korun dostane oběma státům ze spo-
lečné říšské pokladny každoročně náhrady za
zúročení a umořování kapitálu, jejž si oba státy
mají vypůjčiti na vojenské potřeby. „Jest jen
třeba — vykládá „Dz. Pol.“ — aby se objevil
nějaký nový vynález v oboru vojenské techniky
a vojenská správa vystoupí ihned zase s novými
požadavky. Vojenská správa pak ovšem řekne,
jak obyčejně, že by vlastně měla žádati mnohem
více, ale vzhledem ke svému závazku stran umo-
řování starého dluhu spokojuje se s úvěrem
menším.“ To všechno tedy vědí v polském kole
vědí, že na sliby vojenské správy spolehati nelze
že požadovaných 400 mill, nestačí na hrazení
mimořádných vojenských potřeb po dobu 20 let
ale přes to budou hlasovati pro tento obrovský
úvěr, poněvadž hlasují vůbec pro každý poža-
davek vládní.
Z Pešti, 22. května. (Pracovní program
uherské delegace) stanoven nyní takto: Ve
středu 25. t. m. sestoupí se výbor pro věci zabra
Pol
Němec
Polák
Praha
Pešť
13
article
ničné, aby schválil zprávu referentovu. Téhož dne
odpoledne bude míti schůzi branný výbor, jenž bude
pokračovati v podrobné rozpravě o vojenském roz-
počtu. Ve čtvrtek se projedná ve výboru rozpoče
námořnický a možno li též účetní závěrky.
Ze Lvova, 22. května. (Posl. Walewski
rozhodl se konečně, jak sděluje »Dzien. Polski«, že
se následkem své známé afféry vzdá říšského man-
dátu za pátou kurii stanislavovskou.
Z Pešři, 22. kvělna. (Chorvatské finaněn
vyrovnání.) Ve zdejších politických kruzích se
tvrdí, že býv. chorvatskému bánn hr. Khuenu-Héder-
várovi se podařilo přiměti uherskou vládu k větší
povolnosti vůči požadavkům chorvatské kralevinské
deputace. Chorvatským přáním bude prý následkem
Khuenovy intervence vyhověno rozsáhlejší měrou,
než se připouštělo v dosavadním vyjednávání, ze-
jmena bude prý Chorvatsku na uhražení samospráv-
ných výdejů přikázáno asi o million korun více, než
hr. Tisza původně připouštěl. Vzhledem k této ochotě
bude zahájeno nové vyjednávání mezi oběma krale
vinskými depulacemi, jež se sejdou opět mezi 27
a 29. t. m.
Posl
Walewski
Lvov
Chorvatsko
Tisza
14
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 24. května.
Rusko nepůjde na kongres.
Jakmile se karta obrátila a Japonci začali
prohrávati, ozvali se v táboře jejich evropských
spojenců hlasové, aby válka byla zastavena a
další uspořádání sporu aby vzneseno bylo na
kongres velmocí, jejž by obsadila také Čína.
„Novoje Vremja“ odpovídá: Rusko té chvíle
žije pouze jedinou myšlenkou: naše válka s Ja-
ponskem musí býti dobojována. A tato válka
jest naši osobní záležitosti; nikdo nám v ní ne-
pomahá a my od nikoho pomoci nežádáme; až
pak Japonce porazíme, budeme vy-
jednávati s mikadem a nikoli
Evropou. Berlínský traktát jako strašidlo vi-
sel nad Ruskem 25 let a my z hořké zkušenost
známe význam slova „kongres“. Smlouva svato-
štěpánská měnila zaručené Evropou traktáty a
proto skutečně byla některá možnosť naléhati,
aby svolán byl evropský kongres. Ale v našich
poměrech k Japonsku ničeho podobného není.
Všecky smlouvy, které jsme uzavřeli s japon-
skou vládou, uzavřeli jsme samostatně. A proto
Evropa nemá nejmenšího přáva
míchatisedonašehobudoucího vy-
jednávání s Japonskem. Rusko ne-
půjde na kongres. O tom nemůže býti dvojího
mínění.
Japonec
Praha
Rusko
Čína
Evropa
Japonsko
Novoj Vremja
15
article
Jazyk lítevský v Rusku.
Před více než 30 lety ruská vláda nařídila,
aby v litevském jazyku v Rusku užíváno bylo
ruskéhc písma místo latinky. Nařízení toto bylo
nyní zrušeno a Litvínům i Zmudům dáno do-
volení, aby si psali abecedou, která se jim libí
Litvínů pod žezlem ruským žije přes 3 mil-
liony a v Prusku okolo 1/4 mill. Nynější nařízen
ruské vlády znamená pro ně literaturné sjed
nocení.
Angličané v Tibelu.
O výpravě anglické vlády do Tibetu uve-
řejňuje »L' Europčenu« zajímavý článek o
Henry Renana. Výprava z počátku zdánlivě
klidná nabývá rázu hrozivého. Zdá se, žev
údolích nejvyšší země světa byla prohlášená
svatá válka proli příliš podnikavým vetřelcům
evropským. Ale výsledek nemusí býti příliš tra-
gický, je-li vliv čínské vlády na dalař-lamu tak
značný jak se předpokladá, neboť čínšti manda-
rini dovedou se vždy, beze všeho fanatismu,
dohodnouti s anglickými agenty. Tibeťané sami
nechtějí vůbec nic slyšet o vyjednávání s vý
Zmuda
Angličan
Renan
Rusko
Prusko
Tibet
16
article
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8b
. . . . na zh
odpolední .
Ve hlislkách na venkově.
ranaí číslo. . . . . .
. . . . . . . 3h
půpolední -
Inseráty
plati ze hotevě napře
Pradplacení a insorty přijímá vdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též rodakee
tiskárna a ezpudise „Národnich Listů“.
Rukopisy se novracaji.
17
article
pravou plukovníka Yunghusbanda a hodlají
krvavě hájiti brány posvátného města Lhassy,
zapovězeného bílým nevěrcům. V nepřístupném
terénu horském může býti odpor 25 až 30 tisíe
domorodců velmi nepříjemným anglické výpravě,
neboť Tibeťané jsou dostatečně vyzbrojeni pu-
škami rakouskými a ruskými, o nichž se neví
jak a odkud se tam dostaly, a několika hor-
skými děly.
Pak by ovšem musila indická vláda poslat
kromě nynější výpravy celou armádu asi 10.000
mužů do Tibetu, což by znamenalo ohromné
obtíže a výdaje. Angličané ostatně jen z důvodů
obchodních chtějí vniknouti do země lamů. Je
to nejvyšší kraj země, kde jsou pláně ve výši
6—8000 m., půda je úrodná jen v údolícha
obyvatelstvo se živí pouze chovem dobytka.
Tibet má asi 7 millionů obyvatelů. Země je
však bohatá mineraliemi, je v ní neobyčejná
hojnost zlata, olova a uhlí. Tibeťané jsou horli-
vými buddhisty. Desátá čásť obyvatelstva věnuje
se náboženskému životu a uchyluje se do ne-
sčelných klášterů.
Angličan
Lhassy
18
article
Každý umi (číst a psát, tiskárny a litograſie
existují v městech od starých časů. O vládu se
děli dvě moci: náboženský suverén, dalař-lama,
živá inkarnace Buddhy a laický vládce, generální
guvernér čínský. Vláda laická podlehá ovšem
císaři čínskému. Vláda tibetská zvýšila náhle
před 16 měsíci clo ze zboží přicházejícího
z Indie a tím začal nynější konflikt s Anglií.
Výprava anglická byla z počátku zcela míru-
milovná, ale chování obyvatelstva a zejmena
zástupeů vlády tibetské zhoršily situaci. Proto
Yunghusband energicky udeřil na první pevnost
tibelskou Giang Tsi a došlo k bitvám, v nichž
zvítězila převaha anglických zbraní. Uchopí-li se
všechen lid tibetský zbraně, budou musit
Angličané překonávat nepředvídané překážky,
což bude mít též špatný ohlas ve sněmovné
londýnské, jež není nakloněna k novým velkým
výdajům na dobrodružství tibetské. Jediné vý-
chodiště smírné z konfliktu je zakročení čínských
úřadů, jež mohou dociliti dohody, o níž by se
marně vyjednávalo s nesmířitelnou vládou dalai-
lamy.
Opět vyzvědač ve Francii.
Anglický plukovník dělostřelecký, jenž dle
včerejší zprávy naší zatčen byl na pobřeží
francouzském jakožto vyzvědač, sluje Edwards
SmithGordon. Zatčen byl poblíž pevnosti
Lorientu na své soukromě yachtě.
Angličan
Edwards SmithGordon
Indie
Anglie
Francie
Lorient
19
article
Vatikán proti římskému »Schulvereinu«.
Vatikán
20
article
Papežský »Osservatore Romano« píše v člá-
nečku o založení zvláštní německé školy —
také v listu našem již oznámeném — v Řimě
doslova takto: »Církevní úřady musily by škole
odepříti podporu svou, poněvadž sice ve všech
místech s interkonfessionálním obyvatelstvem,
mohly by takou školu paritatní trpěti, ale nikoli
v Římě. Katolická škola německá bude
vydržována episkopátem Německa a německých
zemí rakouských a také kardinál Fischer za své
poslední přítomnosti v Římě slíbil prý pro ni
značný přispěvek. Tém katolickým rodičům, kteř
přistoupili k tak zv. německému Schulvereinu,
bude uložena povinnost svědomí jejich, by po-
sílali děti své do této katolické školy. Tím bude
sle německému Schulvereinu podepsán rozsudek
smrti. «.
Fischer
Řím
Německo
Osservatore Romana
22
article
Z Varšavy.
Z Varšavy.
(Varšava se baví. Svátky »Zielone«.
Varšavšti boháči mají svoji operu, svoje
projíždky aleji Ujazdovskou, své noční chantany
le lid má také svoje zábavy. Sporý cinko
rblů v jeho kapsách ukládá skrovný výdaj
Přjde pěkné letní odpoledne a to se musí ven
z města. Služka mezi týdnem si už nastřádala,
zby v neděli mohla počastovati svého galána —
Varšavané řikají té odrůdě průvodeů »narze
tzony«. První drožka se najme a jede se
olryskem«, jak se na panstvo sluší, do parku
Alexandrovského na Pradze — starém městě.
Všecky »lidové výlety« ujiždějí tím směrem.
Z předměsti Krakovského kolem sochy krále
Zkmunda III. na náměsti Zámkové. Zde ruch
povozů dosahuje vrcholu. Široká ulice Zjazdu
plničká povozů, chodníky hlava na hlavě. Těžkou
nají práci policisté! V režné haleně, ploché
Mlé čapce, tmavě modrých širokých spodelch
do vysokých bot trčí uprostřed ulice, jako
nilník, ruku na křivé šavli, pozoruje proud po-
v0zů. Běda, neposlechne-li drožka pokynu
Přisné pokuty nesou vydatný příjem státní po-
kladně. Nebýt naprostého ovládání veletoku
povozů, bůh vi, co by se přihodilo na kone
ulice, u železného mostu přes Vislu. Mohutný
tok Visly překlenut železným mostem, jenž
spojuje Varšavu se starou Pragou. Bouři a hučí
sktipe a duní to nepřetržitě po mostě. Kovová
půda zvoní pod kopyty koňů, most všechen se
chvěje. Jedete-li v kočáře, slova neslyšeti pro
hluk. Jediný pěší člověk na mostě je strážník.
Ujazdovska
Varšavan
Zkmunda
Zjazd
Varšava
Visla
23
article
Véru, nezávidění hodná služba, rozčilující
napínavá !
Pěšák na dřevěné podlaze chodníku vedle
ellí v nohou jemné třesení půdy. Řada chodeů
bívá tak hustá, že nutno jiti krokem v bez
vládném unášení davu.
Ohlušeni stíháte zrakem širokou hladinu
řeky. Četné písčiny žlutě vyhupují se nad vodu.
Okraje jich táhle splývají ke dnu, nevítány vše-
likým plavidlům, parolodím, plachetkám i vo-
rům. Mělčiny kryté bystrým proudem označeny
tu červenými bójemi. Za dne jasná barva bóje,
večer výstražné světlo varuje kormidelníky. Ne-
daleko mostu, ve středu řeky pachtí se muži
na dlouhém pásu vorů. Opodál u břehu tiše
stojí připoután dlouhý žaglovec se svislou
plachtou čekaje zejtřka, aby zamířil doli
k Baltu.
I sportsmanské lodice brázdí hladinu řeky
Delší pohled na život Visly nedovoluje neděln
Balt
Visla
24
article
Za mostem na třídě Alexandrovské, opá-
sané úpravnými chodníky, park stejného jména.
Z ulice vedou k němu schůdky; u budky po-
kladní vydávají vstupenky do parku. Program
za tři kopějky zdobí velká modrá hvězda,
číslice nad ni hlásá stou lidovou zábavu. Ruský
a polský text oznamuje, kde se co provozujea
v kterou hodinu. Od čtyř odpoledne bez pře-
stávky až do půl desáté večerní možno se ba-
viti v divadlech všech možných odborů. Jest
velké a malé divadlo, dětské divadélko, dětské
hry, kouzelná představení, kinematograf, kolo-
toče, houpačky, skluzavka, očarované kabinety
střelnice, cukrárny, pivnice s láhvemi »pilzen-
skiego piva«, ovšem místní výrobky, trafiky
Bozi vědi, co všechno! Cesty plny procházeji-
cích; v čilém hovoru s výraznými gesty baví
se vše s úsměvem na rtech. Spadla celotýdenní
starost; teď žijí sobě a dnešku. Snad výdělek
pracně dobytý padne v oběť zábavě. Nějak bylo
a bude; o zejtřek nestará se pravé dítě Var-
šavy. Cigaretku do úst, děvče pod páži a celý
svět »je můj!« Šťastní lidě ! Kokoty řinou
se masou lidu jako rybky, obratně narážejíee
lokty o vybrané hejsky.
bůh
kouzelný představený
25
article
Lov se hnedle vydaří a v přátelském po-
vídání zapadá párek do cukierny. Chladné
»lody« (zmrzlina) výtečné chuti, ledová »černá«,
sladké cukrovinky a jiné speciality varšavského
umění cukrářského, lákají k sobě. Jako vos
sneslo se mlsných kolem krámku, obsazena
všechna místečka. S gracií, vrozenou i poslední
služce varšavské, nipají dámičky lžičkami na
taliřku, špoulíce zamilovaně ústa na svoje ho-
stitele. Rozpustile žertují, hypnotisujíce očima
oběť. Těch velkých, vášní vlhkých očí flirtují-
cích Varšavanek nezapomíná se lehce. Štihlé tělo
chví se každým pohybem; šat manevruje lad-
nými liniemi k virtuosné plastice. Tvárnosti ra-
finovaným pohledem nelze si nepovšimnouti. Ani
nejpřísnější mravokárce však neobjeví stopu ne-
ruch.
26
article
slušnosti; jen vrozený chic a jemnou ko
keterii. —
V divadlech je plno. Však jen přední slyš
slovo mluvené či zpívané. My opozdilci, z veně
nahlédající, vidíme jen vzrušené pohyby herců
skoky baletu, veselou náladu diváků.
Na volném prostranství ve stínu stromů
řadl se hloučky dětí. Caparti ku předu, větší
větší na zad; srovnáni čekají pokynů vůdčíeh
osob, patrně učitelů a učifelek. Mnozí chlapei
oblečeni v divné kroje rytířské, s helmicemi na
hlavách, s kordiskem pří pasu; dívenky ověn
čeny květinami. Jedni mávají barevnými pra
porečky. Jsou děti v pěkných šatečkách, ale
také ubohá, bídně vypadající drobolina.
Stranou čeká kapela na pokyn. Spustili
Do dětí vjela elektrická jiskra. Vypnula se tě
líčka, napnuly nožky. Jakási pochodová cvičení
prováději. Rázem se rozptylují, opět srážejí
mávají ručkama s praporečky. Konečně vyrazi
ostrým pochodem za hudbou. Jde procházk
parkem; vše ustupuje maličkým. Velci pokřikují,
mali salutují. Časem ozve se pláč. Některé robě
brklo, ztratilo botku. Však uchlácholeno prů-
vodci, střevíc v ruce, nohu v punčoše, ubíhá
dále, aby neztratilo četu.
Velek
27
article
Houpačky americké, prkno na čiyřech ž
lezných tyčích, obleženy malými i velkými. Z
několik grošů dovoleno dáti život v šane. Divoee
létají, až do rovnosti s hořením trámem. Zavírají
šíleným letem oči, když slezou, smrtelná bledos
po tvářích. U mnohého dostavily se i nepří
jemné následky, směle přivoděné mořské nemoci
Kus dále vrže skluzavka. Plný vozik, úprkem
žene po svahu. Vedle vřeští parou hnaný hu
dební stroj, supí pára z pístů ženoucích kolotoě
Stmívá se. Obecenstva čím dál více. Ko-
lotoč zazářil sty barevných žárovek. Svítí koňům
chochole, na baldachýnech korby, na čelech
andělů nosičů. Korby nejenom samy se otáčejí
ale také pozvolna se strany na stranu se ko-
lébou. A světla mění barvu bez přestání. Parní
p išťala ohlašuje začátek a konec jízdy, činely
cinkají, bubny rachoti, trumpety hučí. P'ára má
dobré plíce, hůře posluchači, jenž nemá tak
dobré nervy. Druhý kolotoč jinými světly svílí,
jezdí malými vozičky do kruhu: nahoru a dolů
se kymácejícími, po otáčivé koleji.« Tu odfukuje
benzinový motor páchnoucí plyny, což docela
neruší náladu pasažerů. Aleje osvětlené žárov-
kami a na křižovatkách obloukovým světlem
jako včelin jsou plny bzukotu. Párky se pro-
cházeji bizarrně ozářeny barevnými paprsky, nebo
polity bílou září oblouků. Bez konce je řetěz
radosti!
Korb
ko
28
article
Zejtra pondělek zase přinese trud!
Význačny pro Varšavu jsou svátky Svato-
dušní, po polsku »Zelené«. V předvečer Božiho
Hodu pečlivě metou chodníky, omývají dvéřes
okna; ráno kropí a čistí. Domy probouzejí se
ve sváteční výzdobě březových ratolestí, jakou
nás o Božím Těle. Dvéře, okna, balkony, bai
záelony věnčí se sníikami, shlédnete i vyleštěný
samovar, jak mu z vychladlého komínku trči
lodyha puškvorce. Na ulicích nabízejí ženy a
děti listy puškvorcové; za ozdobu na děcký
klobouček, či dámský slunečník. Drožkář za-
strčil jich několik za ušpiněnou čelenku klíma
jícího koníka, tramway ověšela sloupy otevře-
ných vozů. Vehody kostelů podobají se bráně
mezi houštinou větví; zástupy zbožných spějí
odbyti povinnou poctu, aby odpoledne zůstalo
zábavě.
Svata
Boži
Varšava
29
article
Tentokrát není cílem žádný z městskýeh
parků, nýbrž les a stráně. Výletní místo Bělany
těší se dávné výsádě svátků Zelených. Za doby
milostných pletek filigránského rokoka jezdívalo
nejvzácnější panstvo Varšavy o Zelených svát-
cích na Bělany. Dnes vážnost maličké obce po-
klesla, musí se spokojiti návštěvou lidu. Eltě
není dost volno za hluku davů, vyhýbá se tak
těsným stykům.
K polednímu vyjíždí řady povozů přes Kra-
kovské předměstí po rušné ulici Zjazdu. Každý
má při sobě nějaký balíček, rodiny celé koše-
Z pod víka čouhají hrdla lahví s pověstným
páskami akcisu a voní čerstvá pečínka.
Nedaleko mostu drožky zastavují, v děsné
tlačenici sestupuje se po schodech na pobřeži
Visly. Kolem pokladen parolodí hlučí a šumí to
jako u přetopeného parního kotle.
Na věžičkách přístavních baráků stísněny
hrají vojenské kapely. Jejich ploché bubny
jsou příčinou podivného brukotu. Zádumčivé
písně ruských vojínů chvějí se smutně rachotem
bubnů, jen klarinety vyjeknou chvílemi bolest-
Stříbrnou patnáctikopějkou dobyto konečně
místo pro jednu osobu. Už zacinkal zvon našt
lodi, třeba pospíšiti. Zařvala lodní píšťala, z
něji.
Bělan
Varšava
Visla
30
article
hučely okolní hudby, každá jinou melodii, za-
cinkal znovu zvon; kotva vytažena, provazy
uvolněny. Parník, po polsku »statek« se hnul
Na palubě poblíže kotle naříká kvintet šumařů.
Oj, pány proti nim jsou šumaři na naší vesnici l
Uši rve úprk melodie krakowiaku, nemilosrdně
řeže do strun basa, violy, housle a ječí z kla-
rinetu.
Hrdě odráží voda Visly zvlněný nápis lodi.
Pravá »Polka« s elegancí vytočila se spoustou
kolů, bójí, lodí a loděk. Zaniká dunivý rachot
ruských bubnů, mizí ostrá linie železného mostu.
Na žerdi parolodi vlál prapor slovanské triko-
lory, a na zádí se třepotal rudý cár s nápisem
Bělany. Zableskly ještě v slunci zlaté kopule
církví, pak šedá mlha neurčitosti zavěsila se
směrem, odkud jsme vypluli. Levým břehem
daleko tahnou se pevnostní stavby; vojácí ob-
cházejí pobřeží. I kozáci v čerkeském úboru
projiždějí keřovité okolí pevnosti. Šumaři ztichli,
kola parníku šplouchají vodou.
Bělan
Visla
31
article
Téměř po hodinové plavbě po proudu při-
stála »Polka« u písčitého břehu. Do vršku
vode cesta podle listnatého lesíka. Příkopy ob-
sazeny žebráky s odhalenými údy, plnými ran
a zrůdností; křikem dožadují se almužny. Vo-
zíky s perníkem, limonadami a papirosami ve
stínu po celé délce silnice. Hošík se džbánem
na rameni pobíhá za poutníky, nabízeje vřeštivě
pramenitou vodu. »Zdrojowa woda!« vyráží
s podivným přízvukem. Bílý kostelik naplněn
k umačkání; vnitřku nelze dohlédnouti.
Kolotoče lákají malé i velké, ani ne tak
nádherně, jako ve městě. Však stejně se za-
mlouvají ošumělé čabraky koníčků. Les ameri-
ckých houpaček mihá se jako tajemné kývadlo
hodin osudu. Děvčata lítají s galány jak nej-
výše mohou. Střelnice a siloměry těší se po-
zornosti mladiků. Lody roznášejí umazaní chla-
píci v ruských rubaškách v půli řemenem př-
pásaných; rovněž pomeranče, datle, fiky, limo-
nády a semena turků a slunečnic. Ty kouše
kde kdo. Boudy s perníkem mají dobrý odbyt;
jako u nás kupuje hoch děvčeti srdce, tu ku-
pují dlouhé růžence na šňůře navlečených bo-
chánečků (t. zv. bobků); dole vísí několik
kousků a končí kříž rovněž těstový. Perníkový
růženec zavěšují sobě ženštiny na krk a chodí
tak ověnčeny po lesiku. Hospody jsou plny.
Usedá se pod košatými buky, prostírají se na
Příkop
Loda
Bouda