ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 419ba1d0-6752-11dc-b31f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 12 celkem · entity: person 40, place 25, org 4, work 8
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu II. ze dne 12. ledna 1900.
2 title
Různé zprávy.
3 article
= Komu by bylo třeba školy žurnalistů. Měsíčník »La Presse Internationale« v Paříži, jenž jest jaksi zástupcem sdružení žurnalistů na celém světě, přinesl ve svém prosincovém čísle článek o zahájení školy žurnalistů, v domě učených společ- ností v ulici Serpente. Ve zprávě se praví, že škola zahájena byla dne 6. listopadu přednáškou pana Tarde. Autor článečku, jako většina časopisů paříž- ských, vyslovuje pochybnosti o praktickém užitku této školy. Dále uvádí hlasy jednotlivých časopisů pařížských o zahájení této školy, na předním místě pak hlas »Matinu«, jehož zpravodaj kritisuje před- nášku pana Tarde ze dne 6. listopadu a praví, že se sešlo as 100 osob, mezi nimi 20 žen a jakýs farář. Mezi obecenstvem bylo prý pramálo intelli- geutních tváří, za to ale dosti zvědavých šosáků. Pan Tarde, známý kriminalista, přednášel prý o všem možném s četnými citáty z cizích autorů, ale v celé té sociologicko-morální přednášce nebylo prý ničeho o žurnalismu. Avšak v lednovém čísle přinesla »La Presse Internationale« dopis pana G. Tardea, v němž žádá za vysvětlení malého omylu. Připomíná, že dne 6. listopadu neměl zahajovací přednášku školy žur- nalistů, jež zahájena teprve tři dny po té, že není professorem na této škole, a že přednáška jeho, kterou měl ve svobodné koleji sociálních věd, jejíž místností užívá též škola žurnalistů, o filosofickém thematu, neměla ničeho společného se žurnalistikou.
Tarde Matin G Tarde Paříž Le Presse
4 article
Jestliže někteří posluchači přišli, aby si vyslechli přednášku o žurnalistice, a byli tím zklamáni, není to vinou jeho. — Nečiníme si sice také valných illusí o prospěchu školy pro žurnalisty, ale zde jest věc, jež by mohla spadati do jejího oboru. Zpravo- daj časopisu, jenž se ani řádně nepodívá, kdy budou přednášky zahájeny, přijde na přednášku na místě 9. již dne 6. listopadu a referuje o obyčejné populární přednášce jako o zahájení školy žurnalistů, měl by věru ještě sám choditi do školy. Týká-li se to zpra- vodaje »Matinu«, platí to měrou ještě větší o pisa- teli článku v »La Presse Internationale«, jenž neměl ani výmluvy přílišného kvapu, jako spolupracovník denního listu, nýbrž měl alespoň 14 dní času, aby se řádně o věci informoval.
Matin Le Presse
5 article
= Doprava zmrzlých potravin stala se nyní manipulací zcela obvyklou, ale právě v tomto oboru lze zaznamenávati časté novinky. Nejnovějším úspěchem snad jest zásilka zmrzlých úhořů z No- vého Zélandu do Londýna. Podnikatelé tohoto ob- chodu jsou jisti dobrým výdělkem, neboť na londýn- ském trhu právě panuje nedostatek těchto oblíbených rýb a úhoři ze země protinožců draho se platí. Anglie odvděčuje se svým osadám podobnými zásil- kami ne méně zvláštními, totíž vývozem včel, jež na Novém Zélandě nalehavě žádají k oplodňování jetele a jež ve stavu zimního spánku v chladicích komorách dopravují se přes Tichý oceán a také čmeláci, nejúčinnější oplodňovatelé jetele, dopravují se tímto způsobem. Ostatně shledány při dopravě živého dobytka z Ameriky do Evropy takové ne- snáze, že nyní raději zasílá se každodenně po lodích zmrzlé maso do Liverpoolu a jiných přístavů. = Šťastný ostrov. Z New Yorku se ozna- muje: Na ostrově Guam v Tichém oceánu vyvíjejí se pod prvním vojenským guvernérem americkým, kapitánem Learym, zcela patriarchální poměry. Pan
Leary vý Zéland Londýn Anglie Nový Zéland Amerika Evropa Liverpool New York Guam
6 article
guvernér spozoroval brzy po svém příchodu s ne- volí, že obyvatelé ostrova mají nechuť ku každé přílišné činnosti. Nenapadlo jim sbírati poklady, jež sžírají moli a rez, a provozovali orbu a chov do- bytka jen v takových rozměrech, aby se právě uži- vili. To nevyžadovalo nijakého přílišného namahání, neboť úrodná půda ostrova a mírné podnebí zbavuje člověka nutnosti, jísti svůj chléb v potu tváře. Gu- vernérovi se nelíbilo, že obyvatelé ostrova většinu svého času trávili ve sladké zahálce a nařídil, že každý obyvatel musí chovati jednoho vepře, dvanáct slepic a právě tolik kachen. Mimo to pak musí vzdělávati určitou výměru půdy. Na toto nařízení následovalo záhy jiné, jež upravilo vzájemný poměr obou pohlaví. Za španělského panství bylo tu jen několik párků manželsky oddaných, poněvadž kněží žádali za svatební obřad poplatky, jež většina oby- vatelů nemohla zaplatit. Guvernér Leary zavedl sňatky civilní, bezplatné a povinné. Poněvadž pak jest muž prozíravý, postaral se také o to, aby ti, jimž se manželský stav nelíbí, mohli býti osvobo- zeni rozvodem. »Výsledky jsou neobyčejně uspoko- jivé,« praví kapitán Leary ve své zprávě, »nebot sňatky a rozvody staly se nanejvýš populárními...« = O zajímavé adoptaci přináší zprávu »In- dépendance Roumaine«. Před soud v Ilfově dostavili se těchto dnů kníže Gr. M. Sturdza s chotí, aby ado- ptovali děvčátko Olgu Bogovu. Jeden ze synů knížete Michal Sturdza před nějakou dobou zastřelil svoji milenku Giselu Bogovu, načež se sám usmrtil. Malá Olga jest dcerou Gisely Bogovy.
Lear Ilfův M Sturdza Bogův Sturdza Olga Ina
7 article
= Žaponsko na světové výstavě. »Žapon- ská vláda je odhodlána, súčastniti se pařížské vý- stavy a bude co do množství pavillonů a výstavních objektů důstojně zastoupena«, tak zněl asi před dvěma lety telegram z Tokia správě výstavní svěd- čící. Z počátku povolený obnos 881.475 jenů (asi 2,200.000 franků) zvýšen za krátko na 3,042.000 franků; organisace žaponských oddělení odevzdána do rukou žaponského umělce pana Tadamasa Hajaši, žijícího as od desíti let v Paříži, který na to veškeré vystavitele navštívil a za pomoci svého sekretáře Saita, tajemníka žaponského vyslanectva Adatcí prů- pravnou výstavku v Tokiu zahájil. Domácí výstavka byla jaksi generální zkouškou pařížské exposice, při níž asi 5000 účastníků obstálo a všem požadavkům vyhovělo. Rozmanitost žaponské části, která nejen na poli Martově, ale i pod Trocadérem a na espla- nádě Invalidů své stánky rozbije, je věru úžasnáa svědčí o nepopíratelně velikém pokroku, který se v malém, ale neumorně pilném Žaponsku jeví. Dle sestaveného právě zvláštního katalogu budou zastou- peny žaponský domácí průmysl, výroba nábytku. hedbávnictví a polní hospodářství v XII., XV. a XIII. skupině. Generální správa obchodu připravila pro výstavu zvláštní, velmi zajímavý úřadní spis o ža- ponských poměrech; správa dolů a zemědělství se zahradnictvím pošle memorandum a na tisíce ob- jektů. Žaponské umění, hlavně malířství, bude za- stoupeno školami obou směrů: čistě domácíhoa žaponsko-evropského. Co do staveb žaponských, bude hlavní pavillon v zahradě pod Trocadéřem umístěn palác v starožaponském slohu, kolkolem sady a fon- tánami obklopen, miniatura hradu z Kudy (zlatá pevnost) který podnes v provincii Kara se nalezá. V přízemí budou sbírky starožaponských umělců,v prvém a druhém poschodí vyhraženo místo správě o kale kof aon
Tadamasa Hajaši Martův Trocadér Tokio Paříž Saito zahradit pod Trocadéř Kara hrad z Kuda
8 article
národní výchovy, anthropologické společnostia hvězdárně v Tokiu, dále správě ostrova Formosy. V sadech na Poli Martově, v Elysejských polícha na esplanádě Invalidů budou roztroušeny žaponské čajovny, divadla atd. Provedení staveb svěřeno pp. Petitgrandovi a Regnierovi, pařížským architektům. = Žaloba z onoho světa. »Saratovskij Dnev- ník« uveřejňuje následující udání z onoho světa, za jehož správnost se zaručuje: »Já, Akulina Mantějeva, vdova ohňostrůjce 17. baterie, nalezám se již po 10 let na onom světě. Poněvadž však přes to předsta- vený obce Čerkesy vybírá moji pensi na základě pa- dělaných listin, uvádím to na vědomí finančnímu úřadu saratovskému. Chtěla jsem se podepsat, ale ne- mohu, neboť moje duše nemá rukou. = Výbuch třaskavých plynů. Z Browns- villu, Pa., se oznamuje: V uhelném dolu Baznell, 4 míle odtud, udál se výbuch třaskavých plynů.
Martův Mantějev Čerkes Tokio Formosa Brown Saratovskij Dnev Baznell
9 article
Panují obavy, že z horníků, kteří hluboko pod zemí pracovali, se ani jediný nezachránil. Dle různých zpráv odhaduje se počet nešťastných horníků na 60 až 75; všichni jsou na dně dolu pohřbeni v tro- skách. Na místo neštěstí bylo odesláno několik lé- kařů. Plačící a naříkající manželky, dítky a ostatní příbuzní zasypaných horníků kupí se kolem vchodu do dolů a s napjetím čekají bližší zprávy o svých milých. Ochranné mužstvo činí vše možné, aby přes trosky vniklo do dolů a dostalo se k zasypaným horníkům. Dle toho, jak se věci mají, jsou všichni nebožáci již mrtvi. = Sama se obžalovala. K polic. soudu v Essex Marketu v New-Yorku přišla 19letá paní Wünschnerová a zcela naivně žádala soudce Zellera o zatykač na jejího prvního manžela, který prý ji neustále pronásleduje a nenechá ji na pokoji. Soudce byl nemálo překvapen, když na důtklivé další otázky Wünschnerová vypravovala, že jsou oba její manže- lové dosud na živu a že od prvního manžela není vůbec rozvedena. Wünschnerová, která se sama z bigamie obžalovala, byla ihned zatčena a pod zá- rukou 1000 doll. ponechána ve vyšetřovací vazbě. Její oba manželové budou předvoláni k soudu.
Wünschnerová Zeller Essex NewYork
10 article
Zemřelí v Praze. Dne 6. ledna 1900: Kopecký Josef, stavitel, 49 roků, 1355—II. Hanzlíkova Marie, dcera truhláře, 51/2 roku, 1176—II. Hofmeierová Anna, soukromnice, 42 roky, 1772—II. Weissova Milada, dcera kamen- níka, 2 měsíce, 110—IV. Horák Jaroslav, syn řez- níka, 8 měsíců, 542—II. Beerová Marie, soukromnice, 82 roky. — Ve všeob. nemocnici: Volf Josef, horník, 41 rok. Keřka František, hudebník, 57 roků. Benáková Josefa, manželka mlynářského pomocníka, 67 roků. Hlasová Marie, posluhovačka, 59 roků. — U milosrdných sester: Dandová Františka, manželka truhláře, 32 roky. Dne 7. ledna 1900: Mannsfeld Josef, syn vý- čepníka, 31/2 měsíce, 1130—II. Hruška Vojtěch, syn kočího, 23/4 roku, 207—V. Runčíková Anna, vdova po c. k. vrch. kontroloru, 86 roků, 525—II. Schuste Antonín, kamnář, 48 roků, 476—II. — Ve vše- obecné nemocnici: Hojerova Tekla, dělnice, 17 roků. Janeček Antonín, dělník, 15 roků. — U milosrdných sester: Burešova Marie, man- želka dělníka, 45 roků. — V josefovské ne- mocnici: Boháčová Marie, služka, 43 roky. — V dětské nemocnici: Šafářova Marie, 4 1/9 r. kr
Kopecká Hanzlíkův Marie Anna Weissův Milada Horák Jaroslav Beerová Volf Keřka Josef Hruška V Runčíková Antonín Janeček Praha Mannsfeld Dandová František Hojerův Tekla Burešův Marie Boháčová Marie Šafářův Marie
11 article
jich více, než se může očekávati v nejčistším povolání na světě. Co mne se týče, snažil jsem provéstí svůj úkol, dohlížeti na Glory, ale nemohu vám říci, jak dlouho budu s to pokračovati ve své úloze. Nebuďte překvapeni, budu-li nucen vzdáti se jí. Víte, že jsem nespokojen se svým okolím a čekám pouze na nařízení a vedení oblačného ohnivého sloupu. Bůh jediný ví, jak se hne, ale bůh mne povede. Nevýstupuji více, než mohu prospěti a učiním-li tak, jsem pokořován a připadám si pošetilým. Život v Lon- dýně byl mi velkým, trapným překvapením. Domníval jsem se, že vím vše o něm, ale ve skutečnosti jsem nevěděl nic až do nynějška. Jeho ukrutnost, jeho lesť a zrada je hrozná. Londýn je Jidáš, jenž zrazuje polibkem mladé, nadějné, nevinné. Nicméně pomáhá člověku poznati sebe sama a to jest lepší, než ležeti zaobalen v bavlnce. Sdělte můj nejsrdečnější pozdrav všem glenfabským — mou lásku otci též, je-li nějaký prostředek, jak muji sděliti.« Psaní dopisu trvalo mu dlouho, a když dopsal, vyšel do průjezdu, aby jej dal na poštu. Zde uviděl, že se blíží bouře a rozhodl se, že počká až přejde. Kráčel do knihovny, vybral si knihu a vrátil se do svého po- koje. Byla to kniha sv. Jana Zlatoústého o kněžstvía předmět mu byl příbuzný, avšak neudržel své pozornosti na tištěných řádkách. Myslil na Otce Superiora z malého bratrství v Bishopsgatu a pak na Glory a opět a opět na Glory. Nechť činil cokoliv, nemohl si pomoci, myslil jen na ni. Bouře rachotila mu nad hlavou, a když vyšel do- průjezdu o dvě hodiny později, posud naprosto neustá- vala. Stál v otevřených dveřích a pozoroval ji. Klikaté sv
Jidáš svatý . Jan Lon Londýn
12 article
právě jako sv. Filip a sv. František z Assisi zařídili nej- přísnější »moderní« pravidla v bezbožném a k sobě shovívavém století, aby ukázali, že mohou potlačiti každé vnuknutí těla jako jiskru pekelného ohně. A tu pozvedl svůj provaz, ukázal na uzle na jeho konci a řekl, že to jsou — symboly tří pout, jimiž jest vázán — tří slibů, jež učinil: slib poslušnosti, protože jest řečeno: »Ten, kdo slyší vás, Mne slyší«; a slib čistoty, protože jest naší povinností, abychom chránili své oči a uši a jazyky ode všech nezřízeností. »Avšak zákonná láska rodinná a příbuzenská,« pravil Jan, »což ta ?« »Přeměníme ji v cosi duchovního,« řekl Otec. »Všechna lidská láska musí býti založena na lásce k bohu, má-li býti pevná a pravdivá a příčina tolika pochybení v přirozeném přátelství jest, že láska k bytosti není zalo- žena na lásce k Stvořiteli.« »Avšak láska, — řekněme matky a syna — bratra a sestry 3 »Ach, my jsme povznešeni nad obyčejné, poměry životní, nikdo nemůže požadovati naší lásky týmž způ- sobem jako Kristus. Člověku je zápasiti se dvěma druhy nepřátel. — s jedněma uvnitř a s jedněma z venčí; a žádné pokušení není lstivější než to, jež přichází jmenem našich nejsvětějších náklonností. Avšak meč duševní musí odhá- něti pokušitele. V každém z nás je Jidáš a zradí nás po- libkem, může-li. Prsa Janova se těžce zvedala. Jedva mohl zatajiti své pobouření; avšak Otec vstal, chystaje se k odchodu. o »Jest osm hodin a já musím býti zpět k večerním službám,« pravil. A tu se smál a dodal: »My nikdy ne- Křestan.qj s lbvvzoq 22
Filip František Jan Assisi Janov