1
masthead
V Praze, v patek dne 12. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu Il.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3t
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K situaci.
Z Vídně. 12. ledna. V táboře něme-
ckém mají teď jen jednu starost: zdali má
býti německý ministr v kabinetu Kör
brově povolán s jejich výslovným souhlasem
či bez něho, t. j. mají-li se Němci vázat
svým svolením nebo zaujati stanovisko tole-
rari posse?
Ze všech zpráv, kteréž o tom listy by-
valé obstrukce uveřejňují, je viděli, že vůd-
cové její dělají drahotu se svým placet
že posléze jednoho německého ministra v
vládě přijmou.
Výklady o tom lze shrnouti takto:
1. Němci žádají, by povolalo se mini-
sterstvo úřadnické, jehož členové byli by
zárukou objektivní správy, t. j. aby to byli
samí Němci.
2. Levice nezavazuje se nie-
méně, že bude takové ministerstvo přímo
podporovat, ale chovala prý by se k němu
„sympaticky;
3. jmenování německého ministra bez
portefeuillu Němci pokládají za ponížení a
za znehodnocení a nemohli by spolupůsobiti
při jmenování tom, ale kdyby bez jejich
spolupůsobení byl přece ustanoven, a to
z řad mimoparlamentních politiků něme-
ckých, nechovali by se k němu ne-
vlídně.
»N. Fr. Presse« uvádí ještě jiné důvody,
které svědčí, že německá zpupnost je posud
neumenšena.
Ve včerejší odpolední poradě předsta-
venstva německo-pokrokové strany, která se
konala v bytě posl. dra. Grossa, podával
totiž dr. Funke zprávu o své rozmluvě
s drem. Körbrem. Ve dnech nejbližších,
snad již zejtra konati se bude konference
všech pohlavárů německých. Stane se pokus
o dohodu ve příčině povolání německého
ministra bez portefeuillu. Jak ve straně
německo-pokrokové, tak v jednotlivých sku-
apole
pinách německé strany lidové má převahu
odpor proti mínění, aby německé strany
takového ministra pokládaly za svého zvlášt-
vmdlnýe
ního zástupce.
Němec
Funke
Vídeň
6
article
Výtky proti takovémuto vzájemnému
obligu spočívají prý na názoru, že oprávněné
německé zájmy shodují se úplně se zájmy
státními a že hájení jeho zájmů nemůže býti
úkolem pouze ministra jednoho, nýbrž mini-
strů všech, ergo: musí býti celé ministerstvo
páně Körberovo postaveno do služeb vý-
hradně německých. Co se pak týká tak zv
dorozumívací akce, německopokroková strana
nepokládá intervenci německého ministra
účelnou, naopak se domnívá, že budoucí
ministrpresident sám je povolán k akci té.
V sobotní důvěrné rozpravě německých
vůdců zastancové stanoviska, že německé
strany dostati mají novým ministrem zástupce
ex offo, vyloží své důvody. Pro takového mi-
nistra jsou němečtí velkostatkáři a také četn
členové německé strany lidové, kromě toho,
ale s výhradami, také někteří členové něme
cko-pokrokové strany. Na včerejší konferenci
u dra. Grossa bylo též praveno, že musí na-
před býti učiněno rozhodnutí o tom, zdali ně-
mecké strany mohou se politicky vázati čili
nic. Takové vzájemné závaznosti vznikly by.
kdyby povolán byl německý ministr ze sně-
movny poslanecké.
Kdyby ministr bez portefeuillu byl však
povolán odjinud a byl pověřen úkolem, udr-
žovati styky německých stran s ostatním
stranami parlamentními na straně jedné a
s ministerstvem na straně druhé, nemohlo
by se činiti proti jeho dosa zení
žádné podstatné námitky. Ovšem
předpokládati by se musilo, že ministerstvo
jako celek nevzbudí u německých
stran nižádné nedůvěry. Němci
jsou rozhodně proti svolání zemského sněmu
ještě v lednu a také o této věci na své zej-
třejší poradě pojednají.
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Körberův
Němec
7
article
Telegraflcké zprávy.
Anglický parlament.
Z Vídně, 11. ledna. (C.-B.) Parlament
byl svolán ke dni 30. ledna.
Nová akciová společnost.
Z Vídně, 12. ledna. (C.-B.) »Wiener
Ztg.« oznamuje: Ministerstvo vnítra dalo ve
srozumění s ministerstvy financí, spravedl
nosti a obchodu svolení firmě »c. k. priv
tannwaldská přádelna bavlny«, veřejné ob
chodní společnosti zapsané v rejstříkuu
obchodního soudu, ke zřízení akciové spo-
lečnosti »C. k. priv. tannwaldská
přádelna bavlny« se sídlem ve Vídni
a schválila její stanovy.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 11. ledna. (C.-B.). »Reu-
terova kancelář« sděluje, že se anglická vláda
usnesla, aby potraviny dovážené na neutrál-
ních lodích do neutrálních přístavů nebyly
zabavovány, vyjímaje, že by ze seznamů
dopravních bylo patrno, že potraviny jsou
určeny pro nepřítele. Americká mouka, jež
byla nedávno zabavena, byla opět vydána.
Wiener Ztg
Vídeň
Londýn
8
article
Německý ministr-krajan.
Německý ministr-krajan.
Ve Vídni přítomní a v místnostech posla-
necké sněmovny k poradám se scházející zá-
stupcové německých poslanců louskají nyní
oříšek, z něhož se má vyloupnouti německý mi-
nistr krajan, jakožto »vyslanec« nebo »velevy-
slanec« německých parlamentních stran v »neu-
trálně-koaličním, úřadnickém a přece poli-
tickém« ministerstvu, jemuž p. dr. Koerber tak
dlouho již na svět pomáhá. Na otázku, chtějí-li
či nechtějí-li Němci takovéto zvláštní zastoupení
svých zájmů v novém kabinetu, dalo by se
nejlépe odpověděti, že chtějí i nechtějí; každá
strana chtěla by míti svého zvláštního, spe-
ciálního zástupce v radě koruny a každý »čelný«
— jak se tomu říká — poslanec těchto stran chtěl
by sám aspoň několik měsíců býti ministrem,
v tom ohledu tedy chtějí všechny a všichni;
doktor
Koerber
Němec
Vídeň
10
article
Ze života Burů.
Ze života Burů.
Válka jihoafrická a její neočekávaný, na
prosto překvapující průběh způsobily, že se
obecný interess všeho vzdělaného světa a ze-
jmena národů, kteří pro výbojnou hrabivost
Anglie žádných sympatií nemají, obrátil a stále
ještě obrací ke statečným Burům, kteří s ta
kovým hrdinstvím a s takovým úspěchem svou
neodvislost hájí, že zpupná Anglie již nyní po-
kořena jest a neklamouli všechny známky,
veliké krisi a těžké ztrátě své nepřirozené moci
vstříc spěje.
Tento interess pro události jihoafrické a je-
jich tvůrce působí, že obraz statného národa
burského vždy podrobnějšího vylíčení doznává
a vždy do jasnějšího světla se dostává. Nejvíce
zajímala všechno čtoucí obecenstvo dosud otázka;
Jak si vysvětliti, že Burové takovou ſválečnou
hotovost oproti Anglii osvědčili? Na tuto otázku
odpovídají znalci jihoafrických a zejmena trans-
vaalských věcí, kteří od let již na místě žijou,
asi takto.
Burové věděli již řadu let a zejmena od
loupežného vpádu Jamesonova, který ničímji-
ným nebyl, než maskovanou přípravnou výpra-
vou anglickou, za níž vypovězení tválky násle
dovati mělo, s naprostou jistotou, že Anglie za
nedlouho, při první vhodné příležitosti brannou
mocí na ně se vrhne, aby se jejich země s je
jími bohatými ložisky zlata a diamantů zmocnila
a z ní dojnou krávu si učinila. Proto začali se
již záhy na tuto velkou dobu připravovata
provedli své přípravy, jak vidno, téměř do
konale.
Burová
Jamesonův
Anglie
11
article
Hlavní město Transvaalska Praetorii, opev-
nili silně a vyzbrojili jeho opevnění děly nejno
vější soustavy; u města zlatých dolů, Johannes
burgu, vystavěli pevnou tvrz, aby odtud město
v němž angličtí přistěhovalci hlavní pikle kuli,
i s jeho okolím ovládali, a v případě války
proti nepříteli brániti mohli; oni zásobili se hojně,
na dlouhou dobu zbraněmi, střelivem i spíží
všeho druhu a postarali se o dovršení střele-
ckého umění všeho mužského obyvatelstva,
kteréžto umění již dříve velmi značné bylo,
tím, že rozdávali všem branným mužům, mla-
dým i starým, na státní útraty patrony a vypi-
sovali státní odměný za nejlepší střelecké výkony
ve všech částech země.
Každý Bur má koně a střelnou zbran,
s kterouž dokonale je obeznámen; on zná po
celé zemi aneb aspoň v její větší části každou
cestu a stezku; on umí za všech okolností vy-
užívati všech tvarů a všech zvláštností půdy
s bystrostí intelligentního divocha a jest střelcem
tak opatrným, že kuli nevypustí, dokud jistě
neví, že cíl zasáhne. Jda ku př. na lov, za-
strčí si do kapsy jenom tři patrony a odpovídá
udivenému cizinci, který jich celou torbu s sebou
vleče: »Chci střelit tři antilopy, nepotřebuji tedy
více než tří patron.«
Jest obecně již známo, že Burové sokolím
takřka zrakem anglické důstojníky na mušku si
berou a jich úžasné množství »odstřelují !«
Padlí angličtí vojínové mají ponejvíce rány na
hlavách, a korkově přílby důstojníků, jež na
památku se uschovávají, jsou vesměs pro-
střileny.
Ze staré burské generace, která od ihu
přes řeku Vaal přešla, aby na její severní straně
zápasem s divochy a dravci novou vlasť si za-
ložila, hežije arci už mnoho mužů, avšak
Transvaalska Praetorius
Johannes burgr
Burová
Bura
Vaal
12
article
duch těch borců přešel na syny a vnukya
počet jich rozmnožil se následkem zdravého,
přirozeného způsobu života tak, že nyní přes
třicet tisíc statných, bojovných a nadšeně vy-
trvalých mužů jenom na severní straně Vaalu
nepříteli vzdoruje, celkem pak, s Bury státu
oranžského, asi sedmdesát tisíc borců armádu
jednoho statisíce Angličanů vítězně na uzdě drží.
Čím Bur nyní jest, tím stal se okolnostmi,
že po celá staletí sám na sebe odkázán byl, že
po celé věky s přírodou, s divokými domorodci
a krutými dravci zápoliti musil a že pak, když
příroda, černoši a dravci překonáni byli, Bur
državy své a plodů svého neunavného boje zase
proti jiným, hltavým Evropanům, hájiti nucen
byl, zejmena proti Angličanům, kteří jeho úhlav-
ními nepřáteli jsou a jež Bur také z celé duše
nenávidí.
Burové Ipí s bezpříkladnou téměř houžev-
natostí na svých starých, po otcích zděděných
zvycích a mravech, vyníkají prostotou, zdravou
a vroucnou zbožností a vzbuzují obdiv národo-
zkumné vědy tím, že navzdor svému staletému
pobytu v samotách jižní Afriky a navzdor věko-
vitému zápolení o sám život, nepoklesli ve stav
nižší kultury.
Válečná zdatnost Burů vzbudila také zájem
i zvědavost ostatního světa ohledně jejich nor-
málního, pravidelného způsobu života mimo
válku, v čas klidu a míru. A tu dovídá se
čtenářstvo knih a novin především, že jsou Bu-
rové liď od Angličanů docela rozličný. Velcí bý-
vají oba, avšak Burové jsou hřmotnějšího slo-
žení a mají celkem širší a silnější hruď. Pokra-
čujícím věkem Bur tloustne, Angličan méně.
Vousy nosí Bur, jak mu přirozeně rostoua
vlas jeho podobá se často hřívě. Velká, masitá
jeho ruka ie od práce plna mozolů a opálena
Angličan
Evropan
Burová
Vaal
Bura
Afrika