ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4113d430-6752-11dc-85ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 15 celkem · entity: person 43, place 19, org 4, work 1
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 1. ze ane 2. ledna 1900.
2 title
Různé zprávy.
3 article
= Co jest žurnalista? O této otázce roze- slal pařížský »Gaulois« u příležitosti zahájení tamní školy žurnalistů dotazníky slavným žijícím spisova- telům. Podáváme tu některé z došlých odpovědí Adolf Brisson praví: »Žurnalista jest nejlepší a zá- roveň nejhorší ze všeho na světě. Činí dobré, ale zlé, šíří pravdu aneb i blud. Záviďte mu, neboť smí svobodně pronášet své myšlenky. (Jen že ne všude!) Litujte ho, neboť nejvyšším napjetím sil spotřebuje více energie a talentu, než by potřebovalo dílo, stvo- řené pro věčnost. Povolání naše vyžaduje schopností a připouští chyby, jež vlastně náleží toliko mládí. Kdyby společnost byla řádně organisována, musilo by být umožněno, aby žurnalisté nekonali svoje po- volání déle než do 50. roku. V tomto věku měli by jít na odpočinek, vstoupit do kláštera anebo osno- vati tragedie. Ovšem musily by jim býti poskytnuty prostředky, aby mohli žít bez starostí.« — Jules Claretie praví: »Žurnalista jest voják,« narážeje na výrok Balzacův. »Zurnalista jest myšlenka na po- chodu, jako voják ve válce« a pokračuje: »Sestár- ne-li, počítá s hrdostí svoje rány. Měl by vlastně vědět vše, na každý způsob však má hledět, dovědět se vše. Bojuje-li za myšlenku, má se vzdát oněch urážek, jež možno považovati za kule dum-dum v polemice. Jest ovšem hrozné, muset mít každého dne novou myšlenku, ale rovněž prosté a správné jest, míti po celý svůj život jedinou myšlenku: býti spravedliv.« — Raymond Poincarré zabývá se po- drobněji a šprýmovným způsobem výrokem Balza covým: »Myšlenka na pochodu.« Užívaje ho na různé druhy žurnalistů, praví střídavě: »Šílenství v běhu«, pak »Lež na procházce«, pak »Utrhání na okružní cestě«, pak »Hloupost na letním sídle«.
Brisson Jules Balzacův Raymond Poincarrý
4 article
= Milanský proces. Ze zpráv, jež jsme při- nesli o procesu proti vrahům senátora Notarbartola jest patrno, že dávno již tu nejde o osoby vrahů, nýbrž o ty, kdož vraždu objednali. Zejmena jde tu o zjištění fakta, že vráhové, vystoupivší z vlaku na stanici Altavilla, v domě jakéhos Barone očistili se od krve a převlékli se. V únoru 1893 vykonány v tomto domě policií třikráte domovní prohlídky. Zabavené zkrvavené šaty, jak známo, později zmi- zely a policejní inspektor di Basilio byl v procesu usvědčen, že byl k tomu napomocen. Rodina Barone dosud tvrdošijně zapírala, že poskytla vrahům útulku, nalezené krvavé stopy pocházely prý od čerstvého masa a poněvadž zkrvavené předměty byly odstra- něny, nemohla býti povaha skvrn chemicky zjišťěna. Poněvadž také jiné osoby, jakýs Salvatore Dolcea stařičký inženýr Mattei, kteří svého času zmiňovali se o velmi povážlivých doznáních rodiny Barone, popřely jako svědkové pod přísahou tyto údaje, ale při tom se zapletly v četné odpory a odporovaly vý- pověděm jiných svědků, vzniklo proti nim značné podezření, až konečně došlo k sensačnímu odhalení. Bratr zavražděného Giovanni Notarbatolo udal, že zesnulý appellační rada palermský, kn. Alliata, krátkou dobu po vraždě vedl jej k inženýru Mattei- mu, jenž mu pod pečetí tajemství chtěl přispět, aby nalezl stopu vrahů. Inženýr, známý jakožto muž na- prosto spolehlivý a počestný vypravoval mu, že vrahové v domě Baroneových se převlékli a že pak na svlečené zkrvavené šaty položeno bylo syrové maso, tak že četnící při domovní prohlídce neměli nijakého podezření. Jako svůj pramen udal Mattei
Baron di Basilio Dolce Mattei Notarbatolo Baroneová Altavilla
5 article
Salvatora Dolce, jenž opět to zvěděl od Bartona, ne- vlastního syna Baroneova. Když Notarbartolo udal věc policii, nejmenovav podle svého slibu, od koho tuto zprávu má, pravili mu, že úřady nemohou ni- čeho podniknout, nevědí-li, s kým mají co činit. Na to se dal Mattei pohnout a napsal jmena Dolcea Bartone na kus papíru, jenž předložen policejnímu řediteli a pak vrácen. Později, když se veřejně tvrdilo, že Mattei o zločinu ví, domníval se Notar- bartolo, že není více vázán svým slibem a způsobil, že též inženýr v procesu vyslechnut. Až do poslední chvíle Mattei, Barone, Bartone a Dolce a více než 70letá paní Baroneová přese všechny domluvy a přese všechno poukazování na pravděnepodobnost a lživost svých výpovědí tvrdošijně zapírali. Následkem toho roz- hodl soud, aby pro nalehavé podezření křivého svědectví byli vzati do vazby. To konečně přimělo Matteia, že prohlásil: »Ano, jest pravda, co pan Notarbartolo tvrdí. Giuseppe Dolce (zesnulý strýc Salvatorův a spolumajitel statku Matteiova, na němž hospodaří Barone-ová) vypravoval mi, že ví od Bartonea, že vrahové se v domě Barone-ově očistili od krve. Ne- chtěl jsem to povědět z bázně před Maffií. Po zatčení
Dolec Barton Baroneův Notarbartolo Mattei Dolce Barton Baron Baroneová Salvatorův Matteiův Bartone dům Baron Maffie
6 article
Barone-ově pravil mi Bastone, že mu bylo vyhrožo- váno smrtí, abych prý mlčel, jinak povede se mi právě tak jako senátoru Notarbartolovi.« — Po tomto doznání byl Mattei vazby sproštěn, zatím co ostatní spílali mu zrádců a náruživě mu klnuli. — Ostatně šíří se kruh obviněných vždy více. Mimo posl. Paliz- zola, jenž jak známo zatčen následkem okolností, zjištěných v průběhu procesu, byl těžce zkompromi- tován výpověděmi svědků posl. Ignazio Fili-Astolfono z Licatu v provincii Girgenti, člen nejvyššího kasač- ního soudu v Palermu. Kn. Tasca di Cuto tvrdí otevřeném listě, zaslaném časopisům, že má pádné důkazy, že Fili-Astolfono jest náčelníkem Maffie. Mi- nistr spravedlnosti dal prohlásit v poloúřadních li- stech, že zjedná průchod spravedlnosti i proti tomuto poslanci, třeba že zastával úřad tak vysoký. Ostatně mi- lánský proces v nejbližších dnech, po skončení výslech svědků, bude prozatím přerušen, poněvadž jest třeba nového vyšetřování proti posl. Palizzolovi a hlavnímu jeho spoluvinníku Giuseppu Fontanovi, jenž, jak jsme již oznámili, doznal, že vražda spachána byla návo- dem Palizzolovým.
Baron Notarbartol Mattei Tasca Fontan Ignazio Fit Girgenti Palermo Maffie FitAstolfono
7 article
= Se zlámaným vazem. Lékaře v Younker zajímá neobyčejně případ, který se jim těchto dnů naskytnul. Do hospitálu sv. Josefa přihlásíl se 60letý John Moriarty z Dobbs Ferry a byl odkázán na od- dělení dra. O'Neilla. Když pak se ho lékař tázal, co mu schází, tu Moriarty odpověděl, že má zlámaný vaz a doložil, že vykonal cestu šesti anglických mil pěšky. Dr. O'Neill a dr. Talman nemocného pro- hlédli, a shledali, že má skutečně vaz zlámaný mimo to, že jest na levé straně ochromen. Lékaři nemohou pochopiti, jak mohl Moriarty za takových okolností vůbec choditi. On vypravoval, že před pěti týdny spadl s lešení 20 stop vysokého a že teprve po 14 dnech nabyl zase vědomí. Jakmile se zotaví, provedou lékaři operaci, aby jeho zlomenou páteř opravili. = »Vynálezci«. Z Paříže se oznamuje: Dva důmyslní výtečníci, 37letý Catulo Peccioli a 24letá Maria Montanariova, oba, jak již jmena jejich na- značují, pocházející ze slunné Italie, byli spolu spo- jeni vzájemnou náklonností, jakož i, a to hlavně,
přihlásíl Moriarty O Neill doktor Talman Montanariův HOSPITÁLU Paříž Dobbs Ferra
8 article
společnými zájmy ve příčině získání peněz. Pro- středky, jichž užívali k dosažení tohoto jinak velmi chvalitebného cíle, nebyly právě nejkalejší. Dalť Pec- cioli ve všech možných řečích vytisknouti prospekt, v němž podle vzoru telegrafie bez drátu vychvaloval nový svůj vynález fotografie bez přístrojů. Po za- slání pěti franků slibovali poslati brožurku, v níž by bylo lze nalézti vše, čeho třeba vědět o novém vy- nálezu. Rozumí se, že vše to byl pouhý švindl. Ale »obchod« dařil se znamenitě, neboť vědychtivý svět. chtěl co možná nejdříve ukojit svoji zvědavost a každodenně docházelo Pecciola a jeho družky na 300 dopisů s pěti franky. Na konec však vyuálezce fotografie bez přístrojů chtěl obeznámit se svým vy- nálezem též Nový svět a to byla jeho zkáza. Poně- vadž se mu ve Štarém světě tak znamenitě dařilo, chtěl získati nových úspěchů i za mořem. Zatím jakýs nedočkavý zákazník nemohl se dočkat zaslání brožury, udal věc policii a ta dopadla onehdy důmy- slný párek právě ve chvíli, kdy dostal 392 poštov- ních poukázek po 5 fr. = Předhistorické nálezy v Makedonii. Ruský archeologický ústav v Cařihradě objevil blíže stanice Sorovič na trati Soluň-Monastir pohřebiště z tak zvané doby halistattské. Nalezeno tu 222 hrobů z velkých kamenů, obklíčených kulatou kamennou zdí. Pět až šest z těchto hrobů pro svoji značnou velikost jsou patrně hroby pohlavárů. Mrtvoly byly pohřbeny, nikoliv spáleny, zbytky kostí byly dobře zachovalé. K nim přidáno bylo několik kusů zlatých šperků, hrnčířské výrobky s geometrickými ozdo- bami, jantarové předměty, dále železné zbraně. Z bronzu jsou figurky koní a ptáků, náramky, jeh- lice, naušnice, korále a nádobí. Z 897 kusů dostane archeologický ústav polovici. Pánové Farmakovskij a Vasiljev, kteří řídili vykopávání, připravují o nálezu publikaci.
Farmakovskij Vasiljev Pec Makedonie Cařihrad Sorovič Soluň Monastir
9 article
= Následky útěku šejdíře Millera. Útěk zlodějského »bankéře« Wm. Millera, o jehož kouscích jsme se onehdy zmínili, bude míti pro náčelníka detektivů v Brooklyně, polic. kapitána Reynoldsa, nepříjemné následky, neboť bude bezpochyby sesa- zen a mimo to dojde snad též k reorganisaci broo- klynské policie. Někteří demokratičtí detektivové, kteří se nyní v podřízeném postavení nalézají, po- šilhávají po úřadu náčelníka detektivů, a bude-li jen trochu možno zodpovědnost za útěk Millera uvaliti na bedra kapitána Reynoldsa, jest jeho osud zpeče- těn. Reynolds jest totiž republikán. Reynolds zdrá- hal se při výslechu odpovídati na otázky, kde se Miller nyní zdržuje. Nejvíce jej rmoutí, že jest po- dezříván z nepoctivosti a že Millerovi dopomáhal k útěku. »Jsem již 27 roků ve službách města,« pravil Reynolds, »a nikdo nemůže o mně říci, že- jsem jen jediný centík nepoctivým způsobem vydě- lal.« Zdá se, že Miller nebude vůbec nikdy dopaden a lidé, které napálil, musí se vzdáti naděje, že snad někdy k svým penězům zase přijdou, aneb že se jim dostane toho zadostučinění, že uvidí zlodějského bankéře za mřížemi. =»Už je tu zas!« Šprýmovná historka vy- pravuje se právě mezi kloboučníky pařížskými. U příležitosti světové výstavy roku 1867 vydal se hodný jakýs občan z malého městečka ve vzdále- ném departementu do Paříže a pořídil si u známého kloboučníka v ulici Rivoli nový cylindr. Minuly 32 roky, aniž milý občánek z venkova měl příle“
Miller Reynoldsa Reynolds Brooklyně Reynoldsa Paříž Rivoli
11 article
t ollevýilen l o
12 article
Jan Storm konal odpoledne poprvé návštěvy. Proto dostavil se ve flanelové košili do komnaty, kde na něho čekal kanovník v patentních usněných botách a kozličích rukavičkách a jeho dcera Felicity v hedvábných krémo- vých šatech a pérovém kloboučku. Když usedli do ko- čáru, pravil kanovník: »Vy si naprosto škodíte, Mr. Storme. Věřte mi, býti pěkně oblečen, to jest důležitou věcí pro mladého muže, který si razí cestu v Londýně. Kočár zastavil u domu, jenž se zdál býti pouze z rohem. »To jest dům paní Makraeové,« šeptal kanovník. »Američanka — vdova po millionáři. Její dcera — brzy ji uvidíte — provdá se do jedné z nejlepších našich an- glických rodin.« 1 e Kráčeli vzhůru po bílém schodišti za lokajem, modře oděným. Shora dolehal z pokojů zvuk hlasů. »Kanovník — e — Wealthy, a — e — hm — důstojný Mr. Storm !« Šumot hlasů se zmírnil a malá žena s jasnou tváří, okázale oděná, pokročila ku předu a vítala je s vyznače- ným důrazem. Bylo mnoho jiných dam v pokoji, avšak jen jediný pán. Tento, stoje na druhém konci a drže v ruce koflík čaje s místičkou, vtiskl si na oko monokl, pohledl napříč na Jana a pak řekl cosi dámě, jež seděla v křesle vedle něho. Dáma se chichikala. Jan Storm po- hledl na muže, jakoby s mnstinktivní jistotou, že jej musí poznati, až jej opět uvidí. Byl zapadlý ve vysokém, tu- hém límci a byl spíše ošklivý; velký, štíhlý, něco přes třicet let; světlovlasý, s měkkýma, ospalýma očima a s bezduchým výrazem, avšak příjemný; hodil se do »9l5arév d10e
Storm Felicita Kočár Makraeová Američanka Jan Londýn
14 article
a když jste se na ni podívali znovu, pozorovali jste, že rovnováha jejího života byla kýmsi v nepořádek uvedena. Po obědě vstoupily dívky do omnibusu a jely stále dále na východ, sedíce naproti sobě ve voze a smějíce se, rozmlouvajíce spolu hlasitě uprostřed udivených ostat- ních pocestných. Ale přijely do špatných, ošklivých ulie se zelinářskými vozíky u patníků a s přísežnými a tru- chlivými hřbitovy uprostřed chudých zelených tyček, jež se snažily vypadati jako stromy, a tu myslila Glory, že bude lépe, když se vrátí. Jely zpět po parníku temžském z kterési stanice mezi dokami. Parník sbíral pasažéry na všech stanicích po řece, u londýnského mostu vstoupila na loď kapela. Když pluly pod st.-paulským mostem byla loď natlačena lidmi, kteří jeli na západ podívati se na slavnosti na po- čest narozenin a kapela hrála: »A její zlaté vlasy splý- valy v zadu. .«. V jedné chvíli byla Glory divá radostí, v příštím okamžiku jako by náhle její veselost uhasla. Slunce za- padalo za věž westminsterskou do čarovného ohnivého je- zera a vypadalo to jako západ slunce v Peelu, jen že světla dole, jež se třpytila a mihala, byla okna a ne vlny a temný hukot nebyl šumot mohutného moře, nýbrž šumot mohutných millionů. Vystoupily u westminsterského mostu a šly do ča- jovny na čaj. Když vyšly ven, byla již úplná tma, i vy- stoupily na střechu omnibusu. Avšak město bylo nyní osvětleno plynem a elektrickými světly, jež vrhala začá- teční písmena královnina a Whitehall byl plničký kočárů, jež jely k úřadnímu přijímání. Glory chtěla býti uprostřed toho života, sestoupily proto dolů a šly, vedouce se.
Peel Whitehall
15 title
Křestan.