1
masthead
V Praze, v uterý dne 2. ledna
Praha
2
masthead
Číslo v Praze
za 2 h
a na venkově
za 3 h.
Praha
4
article
Na »Národ Listy
ranní a o olední
předplá se.
v Pze
v admistraci
na měsíc2 K — h
ve fŘlkách
na měsí 2 K 30h
Peou:
na měs 3 K 20h
s dvojtásilkou
Pea
5
article
NARUDN
NARUDN
Telenické zprávy „Nár. Listů“.
7Vídně, 2. ledna. Dnes odpoledne
odebé se císař do Radmeru ve Štyr-
sku, de pobude do soboty. Po jeho návratu
bude přikročeno k ustavení definitiv-
níh kabinetu. Není vyloučena možnost.
že teto bude ještě dosazen v první třetině
měsí ledna za kampaně delegační a že
říšká rada sejde se koncem tohoto mě-
síce Jest pravděpodobno, ba skoro již jisto.
že lmbinace s bar. Gautschem jako mi-
nistresidentem bez portefeuillu ressortního
usoupila do pozadí a že dlužno po
klásti praesumptivním ministrpresidentem
mistrem vnitra dra. Körbera, jehož kol
legé vzati budou sice z kruhů úřadnických.
aleněkteří budou míti ráz politický.
»Fremdenblatt« v telegramu praž
skn, který jest však původu vídeňského
sduje: V informovaných kruzích ujišťují,
žeposlání kabinetu Wittkova jest mimopar
laentním vyřízením státních nezbytnosti
nolněno a že další politické akce zůstaveny
ju definitivnímu kabinetu.
Z Vídně, 2, ledna. »Slovenske-
ru Národu« odtud oznamují, že srb-
ší studenti byli komandování na ná-
raží jižní dráhy k uvítání krále Alexan-
ra a bylo jim pohroženo, že jinak
tratí stipendia. Listy oznamují, že
ké k odjezdu krále Alexandra, stu-
enti se dostavili a provolali svému, Víden
pouštějícímu králi »živio!« Patrně toto živio
ylo stejně dobrovolné jako přivítání.
Gautsch
Körber
Wittkův
Alexandr
Vídeň
6
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Milan v Uhrách.
Z Bělehradu, 1. ledna. (C.-B.) B
valý král Milan odjede zejtra večer do
Pešti a odtud na statky hr. Zichyho
na honby. Dne 10. t. m. vrátí se sem a od-
jede pak s králem Alexandrem do
Nise.
Milan
Uhry
Bělehrad
Pešť
7
article
Z Londýna, 1. ledna. (C.-B.) Druhé
vydání denníku »Times« oznamuje ze St.
Johnsu: Všechny strany v New-Found-
landu prohlašují se jednomyslně pro ob-
novení dobrých styků s Francií.
Příslušné osnovy zákonů budou oběma sně-
movnami po jejich opětném zahájení dne
15. dubna vyřízeny.
Londýn
St
NewFound
Francie
8
article
Cařihradská gratulace,
Cařihradská gratulace,
Z Cařihradu, 1. ledna. (C.-B.) Dne
dopoledne odbývalo se v c. a k. vyslaneckém
kostele Panny Marie Te Deum, jemuž obco-
vali členové rakousko-uherského vyslanectví
rakousko-uherského konsulátu i četní pří-
slušníci zdejší rakousko-uherské kolonie. Při
návštěvách, které potom přijímal ve vyslane-
ckém paláci rakouský vyslanec bar. Calice,
žádal předseda rakousko-uherského dobro-
činného spolku, aby vyslanec předneslu
stupňů trůnu blahopřání jmenem kolonie.
Vyslanec odpověděl delší řečí, kterou skončil
vroucími slovy pro blaho císaře a krále
Františka Josefa I., jemuž pak shromáždění
provolali slávu.
Cařihrad
Calic
uherský kolonie
kostel pannus Marie
T Deum
král František Josef I
9
article
Styky francouzsko-italské.
Styky francouzsko-italské.
Z Říma, 1. ledna. (C.-B.) Velevysla
nec Barrre pravil při uvítání francouzské
kolonie, že obnovení styků obchodních s Italií
bylo rychlejší a vydatnější, nežli se dalo oče-
kávati. Zlepšení styků neomezuje se pry
pouze na pole hospodářské. Velevyslane
vzpomenul návštěvy francouzského loďstva
ve vodách sardinských a poznamenal vzhle-
dem na francouzskou smlouvu ve příčině
střední Afriky, že Francie dala Italii offici-
ální ujištění, jež Italii o dosahu smlouvy
úplně upokojila. Bylo také zahájeno jednání
ve příčině ohraničení obojích území na po-
břeží somalském a navázány tam přátelské
styky. Velevyslanec skoněil svou řeč pro-
voláním slávy presidentu Loubetovia
králi a královně italské.
Velevyslane
Velevyslanec
Řím
Afrika
Francie
Italia
Loubetovia král a královna
10
article
Předplacení
a inseráty
přijímáadministrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
marianský
11
article
Válka jihoafrická.
Z Nového Yorku, 31. pros. ( B
Ve schůzi českých spolků, konané ve dvo-
raně hudební akademie, byly přijaty resoluce,
jimiž vyslovují se sympatie Burům a odsu-
zuje se válka. Schůze zúčastnil se senáte
Mason a jiné čelné osobnosti. — Podobné
schůze konaly se i v četných jiných městech
západu.
Z Londýna, 1. ledna. (C.-B.) Časo-
pisy uveřejňují tento telegram z Rends-
burgu z odpoledne dnešního dne: Ge-
nerál French z působil Burům do-
konalou porážku a obsadil Co-
lesberg. Tísnil v sobotu a v neděli ne-
přítele tak prudce, že tento na delší odpor
ani času neměl. Včera ráno považovalo an-
glické vojsko vzdálenost za dostatečnou, aby
zahájilo útok.
Večer zdvihly se celá jízda,
dělostřelectvo a pěchota k noč-
nímu pochodu, aby pravé křídlo
Burů obešly. Záměr ten se výtečně
zdařil. Pěchota a polní dělostřelectvo učinily
na Bury frontový útok, any zatím jízda
a lehké dělostřelectvo pravé křídlo jich
obešly. Burové byli na ústupu ohrozeni, cí-
tili se dokonale překvapenými a prch ali
v nepořádku na východ, zůstavivše
Colesberg v rukou nepřítele.
Z Moder Riveru, 30. prosince.
(C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Bu-
rové obnovili svoji plánu prostou dělovou
střelbu, avšak nezpůsobili žádných škod.
Mason
Burová
Nový York
Londýn
Rends
Bura
Modra Rivera
Company
Reuterův
12
article
O nové rakouské vládě.
O nové rakouské vládě.
Sotva že ministerstvo páně Wittkovo po-
mocí § 14. »státní nutnosti« obstaralo, zahájeny
v německém časopisectvu hovory o jeho nástupci,
o nové vládě rakouské. Prohlašujejse celkem jedno-
myslně, že Wittkovo ministerstvo poslání své již vy-
konalo a že bude co nejdříve vystřidáno — z a se
úřadnickým ministerstvem, jemuž
ale docela jiný úkol bude přidělen. Toto třetí
úřadnické ministerstvo od povalení vlády Thu-
Wittkův
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Uštvaný.
Z dojmů literáta o »Novém roce-
Přicházejí někdy chvíle, kdy mysl má jest
obetkána mraky ponuré melaneholie. Když vi
dím, že jsem pouhé nic, velká nulla v tom bez-
početném množství lidských figurek. A opět
jindy, jako na příklad dnes, nesu hrdě čelo,
neboť ode dneška jsem slavný, slovutný, vě
hlasný, nás jediny, slavík atd. Zvláště tenhle
»slavík« se mně libí; tak mě totiž dnes ráno
oslovili kominníci. Příšli s milým úsměvem na
rtech a s dlouhon cedulí v ruce, na níž ob-
sáhlá litanie, krtšlena jsouc mohutným komin-
níkem, končila:
V kouři a plamenu
na Vás si vzpomenu.
Personál Věnceslava Holubičky
mistra kominického.
Chudáci vzpomínají si na mě v kouři av
plamenu a ještě na Nový rok.
— Ano »Nový rok !« — Venku leží sníh.
vše kol jest bílé. Pole jsou rozběhlá v neurči-
tou dál a návrší splývají v jedno se šedou ob-
lohou, z které jemné se sypou vločky sněhové
Vzpomínám na ztrávenou noc, slyším po-
slední tóny jásavé hudby a smích rozjařených
posluchačů. — Karlo, Karličko . . . Tluče dva
náct hodin. — Půlnoční výjev, kdy starý rok
se haní jak jen možná a ten nový ve fan
tastickém úboru mladého jinocha slibuje vše-
chno. Ovšem činil tak každý rok, pokud jsem
byl na »Sylvestru«; však byl horší vždy pře-
dešlého. Mé hodinky ukazují půl jedné, ženiny
půl dvanácté a na zdi dvanáct hodin. Nastává
šum, kde kdo přeje druhému »Nového roku « —
Holubička
Karla
Karlička
Sylvestr
14
article
Konečně umlklo vše, jen sálem znělo
»Sklepníku platit« a já se ženou odešli jsme
domů. Měsíc z roku 1900 svítil tak nesměle,
rysuje chabé stíny na intensivně bílé ploše ulic.
Žena vyprávěla mi ještě něco o nové bluze paní
professorové Kolářové, konečně myslím, že mne
pomohla otevříti dvéře a o ostatním dne
nevím.
Právě jsem se probudil. Ležím tiše a po
slouchám. Vedle v pokoji hraje si můj násled
ník s mojí botou na tramway, žena seká mandle
a kuchařka Máry právě vysypala do truhlíku
putýnku uhlí. Brl
Upadám opětně v polosnění. Duší mou pro-
chvívá pocit tak divný, bolestný.
Zase o rok více a k smrti blíže! O rok
déle ženat a to jest, prosím, očistec na zemi.
Pocit onen mizí, lehce zavát jsa »Tou-
hou«, dlouhou, nekonečnou, sklánějící se v moř
pivní mlhy, rysující se v jediném utkvělém bodu
mé fantasie, v obraze »Slanečka s okurkou«
který by jedině do pořádku přivedl můj rozvi
klaný žaludek . ..
V tom rozeřval se v předsíni zvonek. Nej
dříve slyším, jak někdo říká Máry cukrouši
pak nesmělý dotaz, zdali je pan doktor doma
Vylézám pomalu z postele, hledám roz
uteklé boty a uprchlou kravatu, když žena
vchází do ložnice a praví: »Franc, jsou tu ně-
jací páni s deputací.« Myslí mou šlehla děsná
předtucha. Deputace! Což, abych naposledy by
jmenován velitelem hasičů? Ale to je hloupé
Nahoru bych ještě mohl vylézt, ale dolů musili
by mě sundavat aneb šoupat jako pytle mouky
ve mlýně.
Rozvírám oči do široka, na nichž ještě něco
štiplavého dýmu a hrnu se ven.
Kolář
Mára
15
article
Už mě mají
»Velevážený pane doktore,« pronáší s pa-
thosem jeden, »slovutný spisovateli,« drmoli
druhý a jako přivažek přidává »Slavíku plzen-
ský«. Dovolujeme si vysloviti naše nejuctivější
blahopřání k Novému roku,« křičí oba na-
jednou.
Jsem dojat, mám slze v očích a hledámv
tobolce poslední korunu, která mně od včíra
zbyla.
Tak to začlo, pak přišli listonoši, cedu-
lářka z divadla, napověda, nějaká paní, myslím
že to byla »svíčková bába« a konečně cidič
»Pro boha,« volám již dopálen, »vždyt
jsem vás, člověče, ještě v životě nikdy nespa-
»Poňžeň prosím, vašnosti, to neškodí, jen
když uviděj na Nový rok !«
Za cidičem přišel lampář. Mám sice nan
s vrchu, poněvadž nechává vždy tak mizerně
hořet plyn, že netrefím řádně domů. Ale co
naplat, mstil by se, nerozsvěcel by vůbeca
já? Zabloudil bych, bůh ví kam.
Umlčel jsem jeho chvalořeč novým dva-
cetihaléřem. Domnívám se, že jsem sám, když
za mnou kdosi hlasitě povzdechne:
»Hlásnej s věže přeje šťastný nový rok.«
Teď už toho mám dost! »Vždyť vám dala žena
půl vánočky, když jste vyluzoval ty falešné
tóny ve svatý předvečer,« pravím. — »To s
ráčej mejlit, vašnosti, to byl jiný, ten jen
troubí.« Dávám mu poslední pětník, aby také
zbytečné netroubil a odcházím.
Jdu k holiči. Na schodech jsem potkal
ještě ubohé muzikanty z Tlucné, tři hodiny od
Plzně vzdálené a po dlouhém a marném vy-
světlování, že zde nebydlím, jsem je vyhodil.
Slavík
bůh
Plzeň