V Praze, ve středu dne 10. května.

K číslu 127. Číslo v Praze za 2n a na venkově zn. 3

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h.

NARU

Válka. Japonské křižáky u Amoye. Z Londýna, 9. května. (»Daily Mail«). Honkonu oznamují: 5. května zakotvily japonské křižáky na vnější rejdě amoyské. Americká kontrebanda pro Japonce. Z Londýna, 9. května. Největší americký parník »Minesotta« o 20718 tunách připlul ze Seattle s ohromným nákladem proviantu aj. určeného pro Japonce. Vážil s nákladem 150.000 kilogr. a byl pojištěn na 150.000 lib. šterl. Kuropatkin odvolán ? Z Petrohradu, 9. května Generál Ku- ropatkin byl prý odvolán z bojiště. V Charbině. Z Charbina, 9. května. (Pův. zpr. »N. L.«) Ve vůdčích kruzích se všeobecným napjetím vy- čkávají se události nastávající na moři. — Zde jest jinak dosti hlučno, ač jest tu jen jedno divadlo a cirkus; v restauracích jest vše bá- ječně drahé. Učiněna opatření proti možné epi- demii. — První paroloď odjela odtud v neděl do Srětenska. Ruské loďstvo. Z Paříže, 9. května. (C.-B.) Dnes odpole- dne došlý telegram admirála Jonquiresa potvr- zuje, že ruské loďstvo opustilo Vanfong. Jon- quiěres potkal je na širém moři. Cil loďstva neznám.

Události na Rusi. Protižidovské bouře v Žitomíru. Z Petrohradu, 10. května. Moskevské no viny obdržely telegramy, ve kterých vysvětluji

se štvanice protižidovské v Žitomíru agitacemi novinářskými. Bylo zjištěno, že je mrtvých 12 a raněných 15 osob. Mnoho židů v Moskvě bylo telegraficky požádáno, aby vymohli ochranu, po- něvadž pro příští dny oznámeny byly štvanice ještě horší. dva Maxim Gorký. Z Petrohradu, 10. května. »Novostem« sdělují, že Gorkému bylo dovoleno prodlévat na celé Rusi, vyjma Petrohrad. Vrátí se v nej- bližších dnech z Krymu a usadí se nedaleko pomezi finského. Pomsta na tajném policistovi. Z Varšavy, 10. května. Předevčírem tajný policista Matoušek byl poznán v kostele. Po skončených bohoslužbách vyšed na ulici, stihán byl lidem a prchl na sousední střechu, byl však dostižen a ubodán noži. Z Petrohradu, 9. května. (C.-B.) V městech Melitopolu, Vilně, Grodně a Smorg oni prohlá- šena »sesílená ochrana«.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Porady u bar. Gautsche. Z Vídně, 10. května. Ministerský předseda bar. Gautsch nedochází ještě do svého úřadu, ale zahájil již opětně porady se zástupci jedno- tlivých stran. Včera měl konferenci s dr. Der- schattou a pozval také již předsedni- ctvo klubu českého k sobě. Dementi, které vydala včera večer c. k. tisková kancelář proti zprávám některých listů. rozšiřujících kombinace o parlamentním kabi netu, týkalo se zvláště a v první řadě pražské »Bohemie«, kterýžto list ukládá ve svých sloup-

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

cích, čeho »Neue Freie Presse« přijati nechce štvanice proti jakémukoli spořádání věcí česko- německých ve smyslu spravedlnosti a slušnosti. Tolikéž však dementi toto namířeno bylo proti »Slovu Polskému« a proti štyrskohradecké »Ta- gespost«, která teprve včera sepisovala celou listu ministerskou, na které jako německý ministr krajan nalezal se velmožný dr. Pergelt. Uherská krise. Z Vídně, 10. května. Z Pešti telegrafují »Fremdenblattu«: Bývalý guvernér rjecký svo- bodný pán Ervín Roszner, který včerav Pešti vyhlašován byl za ministrpresidentského kandidáta, prohlásil, že všechny kombinace, které se týkají jeho osoby, jsou bezpodstatny, poněvadž jede do Vídně, aby se poděkoval za vyznamenání, jehož se mu dostalo, když opouštěl úřad guvernérský. S maďarské vládní strany prohlašují se všechny kombinace v příčině bu- doucího kabinetu předčasnými. Hrabě Ti s za prohlásil, že jsou možny četné způsoby zakon- čení krise, především však že musí býti roz- hodnuto o propuštění nynějšího kabinetu. Demonstrace proti dru. Luegrovi ve Florids- dorfu. Z Vídně, 10. května. Starosta dr. Luege vyjel si včera do nového okresu vídeňského Floridsdorfu, aby tam promluvil řeč. Zpráva o jeho vjezdu do jmenovaného místa čte se jako referát o bitvě; dra. Luegra provázela četná policejní stráž, přes to však byl na ulici potůpen, poicie kame nována, 10 strážníků těžce zraněno a ně- kolik osob pošlapáno koňský mi kopyty. Po skončené schůzi, když odjížděl z Floridsdorfu, opakovaly se scény jako při jeho příchodu.

FEUILLETON. Paní doktorka.

Humoreska. Z polského přeložil K. D. Pantaleon Paragráfek seděl u stolku, zabrán v prohlížení spisů svých klientů, když sluha zvolna otevřev dvéře, ohlašoval „Pane doktore, klient . .. „Uveďte hol“ „Jak se máš, Leone?“ ozval se hlas vchá zejícího. „Promiň, vyrušuji-li tě!“ „Vítám tě, Viktore! Posaď se laskavě!“ Host, muž třicetiletý, oblečený bezvadně měl světlý, dlouhý vous a na levém oku monokl Jeho osoba měla vzezření sportsmana, nebo nej méně člena šlechtického klubu. „Měl jsem za to, že tě nezastihnu doma Máš však, jak vidím, mnoho práce... „Kde pak; jsou špatné časy! .. „Čím hůře ostatním lidem, tím lépe vám advokátům!“ „Stále žertuješ! Ale čemu děkuji za čes tvojí návštěvy? Snad nemáš nějaký spor? „Ne, tak hloupý nejsem. Chtěl jsem tě po prositi toliko o radu... jde o moji ženu.“ „Ach, o tvou ženu, paní doktorku Olgu?“ „Ano, o doktorku Olgu,“ odvětil Vikto klada důraz na každou slabiku. „Víš, že jsem se oženil z lásky, ačkoli mne odstrašovaloto její studium mediciny. Měla před zkouškami. Nenamítal jsem nic proti její zálibě, soudě, že propadne. Ale kdež pak! Odbyla zkoušky s vy- znamenáním. Vše by ušlo, jenom kdyby nebylo té přímo šílené záliby v praxi. Poslyš, jakou vlastně hraji roli. „Nejvýhodnější na světě, roli rentiera, smál se advokát. „Pravím ti, Leone, kdybys byl na mém místě, smál bys se jinak. — Ve společnosti představují nás: Paní doktorka Olga X., pan Viktor X.! Jsem vlastně jeh jejím přívěskem, jakýmsi doslovem, který lze odhoditi, škrtnouti. A jak ine trápí. Večer před spaním ohledává mi puls a řáno musím jí ukazovati jazyk. Ne- dávno chtěla na mně dokazovati novou methodu odtučňovací!! Při snídani, když chci ji obe- jmouti a políbiti na čelo, odpovídá mi: Viktore. rezcucháš mi vlasy. Čekárna jest plna nemoc- ných — co by si pomyslili!

„Tak!“ zamumlal advokát. „Při obědě vypravuje mi se zápalem o roz ličných „krásných“ případech z kliniky, že jde mi mráz po zádech, a co nejhoršíno, že ztrácím chuť k jídlu!“ „Tím více je mi tě líto, neboť vím, jaký js labužník,“ prohodil advokát. „V domě je samý karbol, vše čpí karbolem a nejvíce polibky ženiny... ale to není vše!“ „Nu, co ještě?“ tázal se zvědavě advokát nakláněje se v křesle. Viktor pohladil si vousy a změněným, smut- ným hlasem pravil: „Pomysli si, před několik dny dala Olga připevniti na ulici nad zvonkem tabulku, v noci svítící, s nápisem: Zvonek k lé- kaři. V tom vězí vlastně všechno!“ „Ubohý Viktore!“ Mladá, hezká žena, která v noci běží k ne mocným, což to není ironií práva manželského? Nedovedeš si představiti, co od té chvíle trpím. Každou chvíli myslím: Ach, teď, teď někdo za- zvoní. Zblázním se, potrvá-li to déle. Advokát v zamyšlení kroutil si kníry. Pa pravil: „Můj drahý, na neštěstí není paragrafu, který by zabraňoval někomu dáti si nad zvonek svítící nápis. Zákonodárce toho nepředvídal.“ „Drahý Pantaleone, musíš něco vynajíti. V advokáti na všecko vyzrajete. Pantaleon Paragráfek podepřel rukou hlavu a přemýšlel. Náhle usmál se, udeřil rukou o psací stolek a zvolal: „Už to mám!“ „Co to bude?“ „Prostředek trochu nebezpečný, ale v ta- kových případech nutno jednati energicky. Dovol se dnes večer u ženy, vymysli si jakoukoli zá- minku a dej si dostaveníčko s nějakou veselou dámou v uzavřeném pokojíku v některé restau- raci nedaleko svého domu. „Dobře, ale kde najdu takovou damu?“ „To ponechávám tvěmu důmyslu. Však máš asi z dřívějších dob nějakou lásku!“

„Nu, a co dále?“ „Asi okolo dvanácté nebo jedné s půlnoci náhle ochuravíš.“ „Cože?“ „Asi okclo půlnoci ochuraviš,“ pravím. „Stane se ti špatně. Zazvoníš na sklepníkaa řekneš: Je mi zle; zavolejte, prosím, ihned mého domácího lékaře — a dáš mu adresu své vlastnt ženy, doktorky Olgy. Rozumíš? Věc rozvine se pak sama sebou. „Aby tě das .. Viktor vyskočil z křesla a jal se objímati advokáta. „Ty jsi advokát, příteli! Největší ze všech advokátů světa. A vyběhl jako šipka. Bylo asi devět minut přes desátou hodinou ranní, když Viktor vrazil udýchán do pracovny advokátovy. „Nu, co je?“ tázal se advokát zvědavě. „Ach, Pantaleone, nemám slov, abych ti projevil svoji vděčnost. Vše šlo co nejlépe. Po- mysli si, nalezl jsem náhodou bývalou lásku, zpěvačku z Orfea. Večírek se podařil znamenitě, ani stopy po karbolu. Přesně o druhé hodině v noci — „Řekl jsem o půl noci, ty hříšníku,“ smá se advokát. „Nu, zpozdil jsem se trochu. Přesně tedy o druhé s půlnoci dostal jsem strašné hryzení — a přesně c půl třetí nalezla mne žena v objetí soupeřky.) „A potom?“ Potom Olga omdlela, musil jsem poslati ještě pro jednoho doktora. Když přišla k sobě, řekl jsem: „Vidíš, to všecko jest jen z toho, že mám ženu doktora, se štítkem v noci svítícím, který to vše jistě zavinil.“ „Nu, co bylo dále?? „Dnes časně ráno dala žena hned sejmouti svítící tabulku a pravila, že nebude již praxi provozovat. Pojedeme do Italie. Ale co jsem dlužen za poradu, milý Leone? „Chceš-li, půjdeme na sklínku burgund- ského.