Kniže Maz Egon Fürstenberg těžce nemocen. Z Vídně, 10. května. »Fremdenblatt« ozna- muje: Poslanec na sněmu království českéhoa člen panské sněmovny kn. Max Egon Fürsten- berg podrobil se včera v sanatoriu Löwově velmi těžké operaci žaludeční (gastroenterotomii), která se podařila. Již několik let trpěl žaludeční nemocí, která v posledních dnech se zhoršila tou měrou, že nemohl téměř ničeho požívatia tak operace stala se nezbytnou. Vykonal ji professor Hochenegg. Provedl řez, vnikl do žaludku a zavedl canillu, kterou se zatim po- trava dodává. Pacientovi bylo včera po operaci dosti dobře, ale v sanatoriu musí pobýti něko- lik neděl.

Telegrafické zprávy. Jmenování na české technice brněnské. Z Vídně, 10. května. (C.-B.) Dnešní » Wiener Zeitung« oznamuje: Panovník nejvyšším roz- hodnutím ze dne 28. dubna jmenoval akademi- ckého malíře v Praze architekta Ferdinanda Herčíka mimořádným professorem techni- ckého kreslení na české technice v Brně. Použití srbské půjčky. Z Bělehradu, 9. května. (C.-B.) Z uza- vřené půjčky v nominálním obnosu 110 millionů franků bude dáno Srbsku k volné disposici vzhledem na emisní kurs 83 5% fr. 91,800.000. Z těch se použije 43 millionů franků na opa- tření rychlopalných děl, ručnic a nábojů, 30 mil- lionů franků na stavbu železnic a 18 millionů franků na umoření krátkodobých půjček. Mezinárodní konference pro ochranu dělnictva. Z Bernu, 9. května. (C -B.) V dnešní ple- nární schůzi mezinárodní konference pro ochranu dělnictva vyslovili se delegáti buď vůbec proti používání bílého kostíku v průmyslu sirkovém, nebo činili své konečné rozhodnutí závislým buď na dalším vyjednávání se zámořskými kon- kurenčními státy na konferenci nezastoupenými anebo na důkladném probrání záležitosti té v komisi. Podnět spolkové rady ve příčině zá- kazu noční práce žen byl delegáty velice sym- paticky uvítán. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 10. května. (C.-B.) V doln sněmovně byl návrh Campbella Ban- nermanna (liberála), aby byla vysloven vládě nedůvěra, zamítnut 315 hlasy proti 252.

Denní zprávy. — Násilnická kronika olomoucká byla rozmnožena těchto dnů novým případem rad- niční zvůle, schopným pobouřiti celou českou veřejnost. Radnice olomoucká zrušila totiž své- mocně usnesení valné hromady tamějšího spole- čenstva mistrů krejčovských, konané dne 27 března a skončivší zvolením devíti českých kan- didátů do výboru, tak že společenstvo toto, před tím pod výhradní správou německou, přešlov ruce české. Valná hromada, ač svolána řádně a měla průběh zákonný, prohlášena byla od ma- gistrátu za neplatnou a nezákonnou, jedině z toho důvodu, že většina její byla česká a vý- sledek voleb i jiných důležitých návrhů, jako zavedení oboujazyčného úřadování, dopadl ve smyslu českém. Nová valná hromada svolána na den 8. května a konala se přes protest českých členů společenstva, podaný k místodržitelství před řádným vyřízením tohoto protestu. Sám starosta města Brandhuber řídil agitaci zasílal vlastnoruční přípisy k německým čle- nům společenstva, naháněje je do valné hromady, velice významně položené tentokráte do místností radnice, kde kterou šičku a mo- distku, kde koho z příslušníků cechu krejčov- ského a ozdobnického, ať byl k volbě oprávněn či nikoli. Jak tato nová valná hromada za ta- kových okolností dopadla, snadno uhodnouti.

Zvoleni vesměs Němci a zrušena všechna rovno- právná usnesení z »nezákonné« valné hromady. Čeští členové společenstva vůbec se volby ne- zúčastnili a to docela správně, neboť by jinak byli oprávněnost nových voleb uznali. Jménem jich ohlásil pan Estěrák hned na počátku schůze protest proti nezákonnému a násilnému jednání Němců, načež všichni Češi odešli. Po schůzi byli němečtí členové společenstva a jich k vol- bám neoprávnění najatci častováni na účet spo- lečenstva v hostinci k oslavě zachráněného ně- meckého rázu města Olomouce. Čeští členové společenstva učiní ovšem všechny kroky proti podlému, kořistění olomoucké radnice z moci její a především podají k místodržitelství opě- tovný protest proti utrpěnému násili. Podivu- hodné to ukázky z národního ovzduší morav- ského, podivuhodné proto, že se v něm zroditi mohla a po léta žíti myšlenka na možnost smí- ření a vyrovnání s tak nelíčenými a bezohled- nými představiteli hrubého, holého, výsměšného a do hloubi duši zraňujícího ryze německého

— »Místecký kompromis«. K článku na- šemu pod tímto záhlavím v odpoledníku sobot- ním uveřejněnému obdržel lidový denník brněn- ský z Místku dopis, »který považuje za svou povinnost uvésti dohady a výmysly pražského listu na pravou míru«. Původce dopisu jako »pilný čtenář novin, jichž má v Nár. doměv Místku výběr všech směrů« — nenalezl aniv jediném listě moravském anebo slezském ná- ladu z tohoto místeckého volebního kompro- misu, mezi Čechy a Němci uzavřeného, »po- vznesenou a takměř radostnou náladu, důkaz to české citovosti«, o němž psal náš sobotní článek. Nachází-li se však v čítárně Nár. domu mezi jinými také list zvaný »Noviny Těšínské« a sice číslo ze dne 6. května t. r., prosíme mí- steckého dopisovatele, aby nahlédl na 3. stranu do rubriky »Mistecko-frýdecký věstník«, kdež pod záhlavím »Místecké obecní volby« najde ocito- vaný německý hlas o povaze kompromisui s důvodem námi uvedeným, proč Němci kom- promis uzavírají. Najde tam dále redakční pří- pojku, v níž se velebí »ten hlas německý« ja- kožto jeden »z řídkých zjevů dnešní doby mezi Němci v našich zemích, které se dají (t.j. zjevy) spočítati na prstech jedné ruky.« Povzne- senost nálady toho článku je takměř a aspoň tak radostná, že pisatel jeho k dobré vůli po- tlačuje docela i zprávu, že Němci sami se na- bídli ke kompromisu, »neboť takové věci jsou významu zcela podřízeného, kde jedná seo smír dvou dlouho znepřátelených táborů.«

Kdyby byli Češi skutečně sami načali vy- jednávání o kompromis, nebylo by to prý příhanou, nýbrž »cti a zásluhou«, kterou by jim mohli Němci záviděti, neboť by pak dala podnět ke smíru, »kdyby jen Němci spl- nili poctivě a upřímně, co se dává přištímu za- stupitelstvu obce za úkol«. Tak to jde dále tónem ještě citovějším a náladovějším, pro další citát nemáme místa. Záleželo nám na tom, uvésti »L. N.« a jich dopisovatele z Místku jenom na pramen, z něhož se mohou o morav- ských věcech informovati, když nám již vyčítají jich neznalost. Rovněž není pravda, že i jiné listy omezily se na pouhé konstatování fakta bez rad i bez výtek Čechům místeckým.A tempo můžeme citovati poslední číslo »Opav- ského Týdenníku«, kterýž pod záhlavím »Volby v Místku« píše, že »Němci nemají věru příčin, aby nebyli spokojeni s kompromisem, na který česká strana přistoupil a.« Podle tohoto listu »jedinou výhodou kompromisu jest, že Čechové budou moci kontrolovati obecní ho- spodářství a opírati se různým usnešením, která by byla na zřejmou škodu českého občanstva. Doufáme, pokračuje, »že v podmínkách úmluvy je též ustanovení, že česká menšina zastou- pena bude i v městské radě. Němci místečti dobře vědí, proč na kompromis přistoupili a ja- kému osudnému hospodářskémn boji tím ušli.« O nějakém zrádcování, aneb vytýkání hloupých kousků není v našem článku ani stopy.

Co povídá místecký dopis lidového orgánu o místních důvodech kompromisu, pro velikost otázky národního sporu na Moravě má jen mi- nimální význam. Nebudeme o nich polemisovati a obmezíme se na to, konstatovati, že Němci na Moravě nalezli nový způsob udržování ohrožené své nadvlády v porobených městech s dvoutře- tinovou i silnější většinou českou, prostředek kompromisu, v Místku poprvé použitý. — Projevy vzájemnosti latinských národů. Před nedávnou dobou oslavovány byly na pa- řížském vysokém učení sorbonnském stoleté na- rozeniny italského genia Petrarky. Minulé soboty v nádherných zahradách římské villy Borghé- sovy k podnětu ligy franko-italské odhalen byl pomník Viktora Huga. Předevčírem pak oslavo- ván na pařížské Sorbonně španělský básník Cervantés, a zároveň 100letá památka vydání nesmrtelného díla jeho „Don Quichotta“, za pří- tomnosti officiálního světa francouzského a zástupců z Rumenie, Brasilie, Mexika, Peru a větší části latinských sepublik amerických. Na všech těchto slavnostech došlo ke vřelým pro- jevům sbratření národů větve latinské. Při před- včerejší slavnosti Cervantésově poukázal jeden z řečníků španělských k charakteristickému rysu národní povahy latinské, čistému idealismu, jehož předním representantem byla vždycky

násilí. Francic, na jejíž tělo snesly se první rány všech konfliktů politických, náboženských a so- ciálních. Pravý to rytíř-snílek ve službách lidskosti. Po té stránce je Cervantésův „Don Quichotte“ jakoby zosobněním idealismu latin- ského. Na konec zaslán byl blahopřejný telegram králi španělskému. V slavnostním spise, a pří- ležitosti této vydaném, horlí se pro ideály rov- nosti a spravedlnosti, kterých se národové la- tinští nikdy nesmějí vzdáti, chtějí-li i nadále za- chovati si své místo mezi národy ostatními. — Úmrti. V Berouně zemřel v pondělí dne 8. května t. r. po delší trapné nemoci pan Alois Trka, stavitel, ve stáří 62 let. Tělesné pozůstatky zesnulého budou dnes ve středu 10. května o 3. hod. odpolední v domě smutku vykropeny a na hřbitově sv. Václava v Berouně pochovány. — V pondělí dne 8. t. m. zemřel v Praze pan František Prokop jub. inspektor statků a archivář tereziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech. Zesnulý byl pro svoji mi- lou a srdečnou povahu všeobecně oblíben. Narodil se v Kožlé u Ledče a byl zaměstnán po skončení technických studií při správě karlštejnského panství. Pohřeb koná se dne 11. t. m. o půl 2. hod. odpol. z farního chrámu sv. Mikuláše na hřbitov v Budňa- nech pod Karlovým Týnem. — Z kruhů vojenských. Záložníci pěš. pluku č. 28 včera odebrali se z Hradčan na cvičení ve střelbě do Mníšku.

— Sjezd berních exekutorů, sondních sluhůa poslů z král. českého svolává Zemská jednota státních zřízenců na den sv. Jana Nepom. 16. t. m. o 10. hod. dopol. do Prahy (ve spolk. místnosti v Č. O. B. v Jeru- salémské ulici). Na programu: 1. Zahájení sjezdu předsedou jednoty kol. V. Marešem. 2. „O neutěšených poměrech ber. exekutorů, soudních sluhů a poslů“ referuje taj. C. Čermák. 3. Návrh příslušné resoluce a petice, obsahující stesky a požadavky těchto re- sortů. 4. Volné návrhy a rožhovor. Ke sjezdu pozváni jsou a slíbili svou účasť někteří páni říšští poslanci. Bližší informace sděli redakce „Státního Zřízence“, Král. Vinohrady, Puchmajerova ul. 27. — Mystifikace. O domnělé loupežné vraždě, spá- chané na revírníku panu Rudolfu Gabessamovi ve Fryšavě u Nového Města na Moravě, přineslo zprávy současně několik časopisů, mezi nimi také »Lidové Noviny«, které nyní píší: »Dnes obdrželi jsme dopis od svého stálého zpravodaje novoměstského, v němž se nám sděluje, že zmíněná zpráva nezakládá se na pravdě a že ji nutno považovati za nejvýš nejapný žert, jenž proti p. Gabessamovi od nějakého zlomy. slníka byl zosnován.« Také nám zaslán byl v tomto smyslu dopis p. Vladimírem Vaňkem z Karlína, bra- trancem p. Rudolfa Gabessama a jsme tudíž ochotni, přispěti k vypátrání člověka, který takovýmto způso- bem chtěl veřejnosť oklamati a způsobiti rodině p. Gabessama trapné okamžiky.

Drobné místní zprávy. V Hybernské ulici n dol. Novém městě včera odpoledne srazil se motorový vůz elektrické dráhy č. 141 s dvoukolovým vozíkem, jejž táhl obchodní sluha Josef Uher z Nuslí č. 277. Při srážce byla uražena písková roura u motorového vozu. — Natěrač Karel. Novák, bydlící v čís. 19 v Če- lakovskéh třídě na Král. Vinohradech včera na cestě domů sletěl se schodů a poranil se těžce na pravém spánku. V ambulančním voze záchranné stanice byl odvezen do všeobecné nemocnice — Dynamit nalezen na cestě! Zedník Karel Smo- lik z Klecan ubíral se do Bubenče, kde je zaměstnán při stavbě stoky v Piettově ulici a na cestě, nedaleko skalního jomu v dynamitky v Zámkách nalezl na cestě balíček se 17 dynamitovými patronami. Jak se zjistilo, zapomněl dynamit na cestě dělník Josef Voj- těchovský, zaměstnaný v lomech firmy A. Lanna. Trestní řízení proti němu byto zavedeno,, poněvadz dynamit na cestě mohl snadno způsobít neštěstí. — Odcizili uliční tabulku. V Divadeiní uticí na hoř. Novém městě v noci na dnešek odtrhli uliční ta- bulku dva tuláci a nesli ji na Malou stranu, kde byli zadrženi. Zjištění v nich 15leti, práce se štítící, Vil. Valinger a V. Boček — Neopatrností zaviněný oheň. U krejčího p. Jana Putíka v Karlíně č. 175 zaměstnaný 16letý učeň Josef Rayman včera před 10. hod. v noci v komoře ve dru- hém palře téhož domu odhodil doutnající sirku, od níž povstal oheň. Plameny byl zničen zimník, sukně a jiné drobnosti. Za přispění sousedů byl oheň záhy uhašen.

— Hoch přejet a zabit vlakem. V Batelově na Moravě běžel v neděli 7. t. m. 7letý Josef Novák za psem, který v hostinci vzal kus masa, přes koleje dráhy, na kterých byl přijíždějícím vlakem zachycen a usmrcen. Hochoví odříznuty obě nohy, lebka roz- drcena a tělo roztrháno. — Loupežný útok na starce. Zmínili jsme se stru- čně o loupežném přepadnutí 70letého kupce Antonína Endlera v Grünthalu u Jablonce. Jeho osnovatel, sklářský dělník Bertold Waclawik, příšel v sobotu večel do bytu Endlerova, a jelikož chtěl něco koupiti, vzal Endler klíč, by otevřel krám. Sotva že přišel k jeho dveřím a shýbl se, udeřil jej Waclawik dvakráte klackem do hlavy. Endler s napjetím všech sil dostal se ještě ke dveřím bytu, v němž ležela jeho manželka na posteli a ještě nespala. Když na její křik sbíhali se lidé, Waclawik prchl a na útěku bodnut byl do zad nožem, který pronikl i plíce a smrtelně jej zranil. Jelikož také zranění Endlerovo jest vážné, dopraveni byli oba do nemocnice v Tannvaldu. O Waclawikovi se praví, že jest klidným a pracovitým dělníkem, že však v sobotu mimořádně hrál karty a všechny pe- níze, co měl, prohrál. — Osudná kvítka. V enově u Hanšpachu dohlí- žela v těchto dnech na 3letou dcerušku manželů Schwarzlových její babička, která předla při tom vlnu a jsouc nahluchlá a slabomyslná, nezpozorovala, že dítko jí s očí zmizelo. Po chvíli nalezeno bylo uto- pené v mlýnské stoce a ruka jeho křečovitě tiskla kytičku jarních květů. Děvčátko při jejich trhání na břehu stoky příliš se nahnulo a spadlo do vody, která odnesla je kus cesty. — Opět sebovražedný pokus v olomoucké posádce V úterý dopoledne střelil se v Olomouci v sebevra