Románová příloha

„Národních Listů“ k číslu 126. ze dne 9. května 1905.

Různé zprávy. = Prodal svou dceru. Vídeňská policie zaměst- nává se nemálo zajímavou afférou, jejíž hlavní dě odehrál se v Cařihradě a jejíž děj i podrobnosti vy žadují náležitého vyšetření i objasnění. Ku projevené žádosti německého konsulátu v Cařihradě zatčen byl ve vídeňském Ottakringu artista a žonglér »Albert Sauer, jenž před nedávnem najal si na krátký čas ve Vídni byt. Sauer má pět dětí, z nichž nejstarší Markéta čítá 17 roků a jest dívkou neobyčejně slič nou. Na Sauerovi lpí podezření, že svou dceru pro- dal jednomu z bohatých cařihradských pašů. Zatčený to však se vší rozhodností popírá, tvrdě, že se jedná o právoplatný sňatek jeho dítěte. Následkem uzavře- ného manželství s křesťanskou dívkou upadl prý paša v nemilost sultánovu, i rozhodl prý se s chotí se rozejíti, aby v očích panovníkových opět došel milosti. Sauer vypravuje, že byl v Cařihradě přes čtvrt roku zaměstnán dílem v cirku, dílem v jakémsi Variétě. Půvabný zjev jeho sedmnáctileté dcery kteráž současně s ostatními bratry a sestrami v ma- neži a na jevišti s otcem vystupovala pod názvem »rodiny Morganových«, působil prý na tureckého pašu tak mocným dojmem, že paša rodinu Morga- novu stále provázel a svou přízni jí při každé pří- ležitosti vyznamenával, až konečně ji k sobě zval do paláce k hostinám. Ve skutečnosti však platila pozvání tato více dceři nežli otci, jejž překvapil jed- noho večera paša sdělením, že by se rád stal jeho zetěm. Dcera nečinila proti tomu námitek a svatba konána v polovici minulého měsíce. Od té chvíle prý

Sauer svou dceru nespatřil, až teprve v den svého odjezdu z Cařihradu. Zvěděl prý sice, že paša upadl v nemilost sultánovu, ale s dcerou shledal se teprve na nádraží. Na Sauera bylo naleháno, aby Cařihrad spo- lečně s dcerou opustil, čemuž prý Sauer z počátku odporoval, později však k tomu svolil, neboť zvěděl, že by dcera jeho byla úřadní cestou z města vyob- cována. Na nádraží dostavil se několik minut před odjezdem vlaku tajemník pašův s téhož chotí — Sauerovou dcerou — a prohlásil, že má nařízeno, aby mladou paní přivedl otci, s nímž má dcera ne- prodleně odjeti z Cařihradu. Sauer vyzvání vyhověl a dceru odvezl do Vídně, aniž by byl více o svém zeti zvěděl sebe menších zpráv. Tak vyznívá obrana zatčeného artisty. Německý konsulát v Cařihradě však prohlašuje, že tvrzení o sňatku jest pouze zbá- sněno a že si je Sauer prostě vymyslil na oklamání úřadů. Dceru svou prý zaprodal surový otec ture- ckému pašovi za cenu 1000 tureckých liber (asi 24.000 K) a obnos tento byl skutečně také v domá- cnosti Sauerově zabaven. Sauer naproti tomu tvrdí, že peníze ty obdržel za tím účelem, aby prý se do- savadní své životní dráhy vzdal, neboť by se prý nesrovnávalo s důstojností tureckého hodnosty. aby měl tchánem kočujícího umělce. Prozatím držán jest Sauer ve vazbě zemského soudu vídeň- ského a věc se vyšetřuje. = Ko stávce kočí v Chicagu oznamuje se telegra- ficky korr. kanc. pod předvčerejším datem: Včera večer provedli stávkující opět několik výtržností.

Weigner Metzl v Praze Josefské náměstí, paláo Obchodní komory-

— Telefon č. 2388. —

Nepřehledný zástup stávkujících ubíral se za vozem společnosti United States Express Company. kterýž provázen byl stráží. Z davu házeno kamením, kusy uhlí, lahvemi na vozky k unii nepatřící. Policie tasila několikráte zbraň. Pod vůz hozena byla náhle puma a jedna osoba byla zra- něna. Konečně podařilo se polícii opět zjednati pořádek. Jakýsi Julius Hilbrecht, na němž lpí pode- zření, že pumu pod vůz hodil, byl zatčen. — Do- datečně oznamuje se témuž prameni: Jak se doda- tečně zjistilo, nebyla to puma, jež včera večer vhozena byla ze zástupu pod vůz společnosti United States Express-Company, nýbrž byl to pyte úplně neškodného prachu. Zpráva o vho- zení pumy pod vůz vyšla z policie. = Oslava Dona Quizota. Z Madridu, 7. května. (C.-B.) Stoletá oslava Dona Quixota dnes začala. Z venkova a z ciziny přibylo mnoho hostů. Město je slavnostně vyzdobeno. Ráno provedeno slavnostní vojenské čepobití. = Práce v zimplonském tunelu na severní straně byly včera dočasně zastaveny, protože ná- sledkem otřesu země, jímž prameniště Rhony bylo zasypáno, pohonná síla byla přerušena.

= Sensační afféry v Nov. Yorku, jak se zdá, ne- mají za posledních dob pražádného konce. Sotva že ukončen byl proces s operní zpěvačkou Pattersono- vou, obviněnou ze zločinu zákeřné vraždy kteréhosi ze svých ctitelů, napíná již opět jiný soudní případ zvědavost nejširší veřejnosti. Tentokráte týká se zá- jem do jistě míry i kruhů evropských, jak jsme ostatně již před časem stručnou zmínku o afféře této přinesli. Jedná se o žalobu slečny MacWoodovy, kteráž kdysi bývala úřadnicí v budově hlavní pošty washingtonské. Slečna žádá žalobou náhradu škody obnosem 35.000 dollarů a postihuje na jich zaplacení tři americké státníky a to: amerického generálního konsula v Londýně Roberta Wynne, soukromého se- kretáře Rooseveltova Wilhaima Loeba a amerického konsula v Cáchách Millera. Žalobkyně tvrdí, že ob- žalovaní vylákali na ní podvodným způsobem sbírku rukopisů díla, které prý vydati hodlala tiskem. Kniha nesla prý název »Loveletters of a Boss« (»Milostná psaníčka velikého pána«) a obsahem její byly dopisy, které slečně zasílal svého času senátor Platt v No- vém Yorku. Pan Platt jest 71letým starcem, jenž prý se — dle tvrzení slečny MacWoodovy — do žalob- kyně šíleně zamiloval. Dále tvrdí slečna, že s panem

Plattem byla již právoplatně zasnoubena, že však se sňatku sešlo v dubnu r. 1903 následkem podivného chování se žalovaného. Aby prý se mu za to vymstila, rozhodla se slečna Woodova, že vydá jeho korre- spondenci tiskem, neboť obsahem jeho dopisů bylo prý netoliko vyzývání lásky, nýbrž i různé pikantní poznámky o celé řadě vynikajících politických osob- ností. Obžalovaní prý se smluvili za účelem, aby vy- tištění knihy bylo znemožněno, že užijí různých ná- strah proti žalobkyni a že se závažných rukopisů těch za každou cenu zmocní. Nynější konsul v. Cáchách Miller vydával prý se slečně za nakladatele a vy- zval prý autorku, aby mu originály dopisů zapůjčila.

Později opět o sobě tvrdil, že jest tajným agentem vlády, kteráž prý míní zakročiti proti senatoru Plat- tovi nejostřejším způsobem. A tak prý se Millerovi podařilo získati ostatních rukopisů díla. Autorka prý se z počátku zdráhala rukopisy vydati, ale Miller prý dodatečně prohlásil, že by k tomu donucena byla násilím a že by dokonce mohla býti také zatčena. V kterémsi interviewu s americkým žurnalistou pro- hlásila prý slečna Woodova: »Pánové chtěli zameziti skandální afféru, nyní však budou sami usvědčeni z historky ještě skandálnější.« Jak známo, podala slečna Woodova již před delší dobou na senatora Platta žalobu o porušení manželského slibu. Podání žaloby však mělo za následek, že byla místa svého ihned zbavena. Tajemník Loeb prohlašuje se vší ur- čitostí, že slečnu nikdy neviděl, tím méně že by ji znal. Pánové Wynne a konsu! Miller dosud neučinili pražádných prohlášení.

Ledničk

Král.české zem. divadlo v Praze.

Národní divadlo. 184. hra v předpt. (4. čtvrtka.) Pamětní představení k stému výročí básnikova úmrtí. — Nově scenováno a studováno. — Marie Stuartovna. Truchlohra o pěti dějstvích. Německy napsal Friedrich Scbiller. Přeložil Lad. Quis. Režisér Jar. Kvapil Konec o půl 11. hod. Začátek o 7. hod.

V úterý 9. května.

Lidové divadlo ,Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. V úterý 9. května. 46. hra v předplacení. K stému výročí úmrtí Bedřicha Schillera. Loupežníci Truchlohra o 5 jednáních od Bedřicha Schillera. Dle původního vydání upravil J. M. Boleslavský. Režisér V. Spurný. (bliže Palackého

Aréna na Smíchově mostu). úterý 9. května. Začátek o 7. hod. Pohostinsku vystoupí slč. Bervicova a p. F. Zöllner. Orfeus v podsvětí. Velká burleskní operetta o 4 odděleních. Text dle H. Cremieuxe. Přeložil H. Gruvert. Hudbu složil J. Offenbach. Režisér Josef Kubík.

Pištěkovo lidové divadlo visehradeot na Král. V úterý 9. května. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. K uctění stého výročí úmrtí Bedřicha Schillera. 10561 Ouklady a láska Truchlohra o 5 jednáních. Napsal Bedřich Schiller. Zejtra představení při malých cenách. Po třetí. Zvonečková královna. každého provedení z einku, terrakotty se sklem nebo kameniny. s1 žvlářtanrt. Ledničky s nádržkou na pitnou vodu

»Kdyby to mělo znamenati i smrt pro mne — smrt okamžitou — od tebe bych neupustila !« »Kdyby to mělo znamenati i smrt« . . . opakoval mladý muž a dívka pocítila stisk dlaně jeho. Redwood se ohlédl, jakoby se obával, že spatří při- cházeti malé lidí. A pak dodal: »Snad bude to znamenati smrt.« »Vyprávěj mně!« pravila princezna pouze. »Pokoušeli se zameziti příchod můj !« »Jak?« »Když jsem přicházel z dílny svojí, kdež robím Krmi bohů, aby ji Cossarové mohli nahromaditi v skla- dišti svém, setkal jsem se s malým úřadníkem policej- ním — s mužem v modré uniformě, s čistými bílými ru- kavičkami — jenž mně kynul, abych stanul.« »Tato cesta jest zapovězena«, pravil. Na to jsem málo dbal; obešel jsem dílnu svoji, kdež druhá cesta k západu vybíhá a tam stal druhý úřadník. »Tato cesta jest zapovězena«, pravil a dodal: »Všecky cesty jsou uzavřeny“« »A potom?« nalehla princezna. »Hádal jsem se poněkud s ním.« »Jsou to přece veřejné cesty«, děl jsem. »Pravdu máte«, děl úřadník. »Vy je však ničíte, děláte nepotřebnými pro jiné.« »Dobrá«, pravil jsem, »půjdu tedy přes pole!« Tu vystoupli ale jiní policisté za křovinami zvolali:

»Kynula volba jakás — volba, kdež všichni malí lidé vyřizují věci tím, ze čítají hlasy. Volba ta musí as býti nyní odbyta. »Hrozilo se celému našemu pokolení, to jest celému našemu pokolení mimo tebe.« »Musím mluviti s bratry vašimi. Musím jim vše říci, co se stalo mezi námi a co nám nyní hrozí.«

Zápas s obrr,