Elektrotechnichá výstava v Kyjevě. Z Kyjeva, 8. května. (C.-B.) »Petrohradská telegr. agentura« oznamuje: Zdejší městská rada pořádá zde současně se čtvrtým všeruským elektrotechnickým kongressem v dubnu 1906 výstava nových ru- ských a zahraničních strojů, apparátu a vynálezů z oboru elektrotechnikya vymohla výstavním předmětům osvo- bození od cla, jakož i bezplatnou zpá- teční dopravu. Vzhledem k tomu, jakož i ke značení města Kyjeva pro Rusko, v jehož rozsáhlém středu pro cukerní průmysl se Kyjev nalézá, doufá městská správa, že výstava bude míti úspěch. Odboj na Krétě. Z Kaney, 8. května. (C.-B) Ve vsi Melidoni (okres Retimo) zajal chef revolučního komitétu Birakis četníky a odzbrojil je. Dal jim volnost buď připojiti se k povstalcům anebo vrátiti se do města. Jistý po- čet četníků rozhodl se přejíti k povstalcům. Anglický křížák »Venus« vrátil se sem z Retima. Kníže Berclay de Tolly. Z Berlína, 8. května. (C.-B.) »Berliner Tageblatt- oznamuje z Drážďan, že tam zemřel ve stáří 81 let generální pobočník ruského císaře kníže Bercl ay de Tolly. Rumunský parlament. Z Bukurešti, 8. května. (C. B.) Dnes sestoupily se opět rumunské sněmovny.

Oslava básníka Dona Quixola. Z Madridu, 8. května. (C.-B.) Dnes odpoledne konala se za příčinou oslavy Cervantesovy slav- nostní schůze akademie, kteréž král předsedal. Král Alphonso podepsal dekret, kte- rýmž se zabajuje národní sbírka na zřízení pomníku Cervantesovi. Na to byl slavnostní průvod. Tento defiloval kolem estrády, na níž se král nalezal, ja- kož i před Cervantesovou sochou, k jejímž nohoum četné věnce byly položeny. Rumunští královští manželé. Z Bukurešti, 8. květua. (C.-B.) Král a krá- lovna vrátili se ze Sinaje, kdež byli velikonoční svátky ztrávili. Z Říma, 8. května. (C.-B.) Francouzský velevy slanee Barreke odjel dnes do Paříže.

O další rusko-japonské válce námořni. Německý kontradmírál Rosendahl pojednákvá v berlínské »Taegliche Rundschau« o nastávra- jící periodě rusko-japonské námořin války a praví v úvodě o dosavadní plavbě loďstva admirála Rožestvenského: . »Kdo prostudoval úkoly, jež ruské baltické lod- stvo vykonati mělo, uzná, že bylo potře b neobyčejného organisatorskéko nadání a neobyčejné vojensky-n á- mořnické obratnosti k tomu, aby z tak různých živlů sestavené velké loďstvo jenom bez přímého ohrození nepřátelskými podniky přepra- veno bylo přes prostory 12.000 a 16.000 mil mořských. Již samo faktum, že se bez nehody podařila přeprava tří pobřežních obrněných lodí »General-admirál Apraxin«, »Admirál Šeňavin« a »Admirál Mšakov«, lodí, kteréž pro plavbu na širém moři vystavěny nebyly, svědčí o vzácné obratnosti jich posádek. Oproti námitce, že si dal Rožestvenský hojni na čas, lze říci, že by admirálovi jistě bylo milé bývalo, kdyby byl mohl svoji předepsanou cestu vykonati rychleji.

Obtíže při zásobování lodí všemi potřeb- nými zásobami a také péče o neporušené ze- chování lodního materiálu sama byly za někor- likaměsíčního pobytu před Madagaskarem, tedy u pobřeží, jehož neutralita musila býti šetřena a dále v tropickém pásmu zajisté veliké a vnu- kaly admirálovi asi často přání, aby mohl rychle dále plouti. Avšak tím bylo by se stalo obtížnějším a pravděnepodobnějším jeho spojení s loďstvem admirála Něbogatova ještě před za- hájením operací. Síla ruského baltického loďstva je známa. Avšak při jejím posuzování a oceňo- vání nesmí se přehlížeti důležitý činitel, jakýmž je křižácká divise Vladivostocká. Ačkole bitevní síla těchto lodí o sobě není příliš velká, dlužno přece obrněné křižáky »Rossiju« a »Gro- moboje« do rozpočtu bráti, neboť již sama exi- stence lodní divise, která z těchto dvou křižáků. a z velkého krytého křižáku »Bogatyr« sestává, nutí každým způsobem admirála Toga vyslati silný oddil japonského loďstva, aby vladivosto- ekou divisi upoutal a od připojení se k loďstvu admirála Rožestvenského zadržel. K věci té se ještě vrátím. Udání o síle a složení japonského loďstva opírají se o nejlepší zprávy, jichž lze bylo dosíci; jsou-li ve všech částech přesny.

není při výtečném japonském zastíracím systé- mu možno věděti. Porovnáme-li na základě zpráv, jež vůbec po ruce jsou, loďstva obou stran, obdržíme tento obrazec: 1. Rusové mají: a) v jihočínském moři 8 lodí řadových, obrněné lodi pobřežní, 3 obrněné křižáky, velké chnáněné křižáky, 4 malé chráněné křižáky a asi 10. velkých lodí torpédových. b) v přístavě vladivostockém 2 obrněné kři- žáky, I velký krytý křižák a asi 10 lodí tor- pédových. Cejkem tedy 3 obrněné lodi pobřežní, obrněných křižáků, 3 velké kryté křižáky, 4 malé kryté křižáky a asi 20 velkých lodí torpé- dových, tedy kromě torpédových lodí 23 l od bitevníc h. Japonci mají: (místaj, kde tyto lodi se nalézají, nejsou známa.) lodi řadové, 1 starou obrněnou loď, již považovati sluší za obrněnou loď pobřežní, dále 8 obrrněných křižáků, 13 malých chráněných křižáků a větší počet lodí torpédových, tedy 27 lodí bitevních. Nekryté křižáky a křižáky pomiocné, jež v bitvách účastenství nemají, zde ani u Rusů ani u Japonců započteny nejsou.

Jak. vidno, není ani ciferní převa ha japonského loďstva veliká, ona však znsenší se ještě více, uvážíme-li na obou stra- nách způsob a míru výzbroje. Vezme- mís-li v úvahu děla jenom lodí řadových a kři- žáků obrněných, poněvadž chráněné čili kryté křižáky v otevřené bitvě jenom podružný úkol hají, a počítáme-li děla od 30.5 centimetrového ž do 25.4 centimetrového kalibru, od 12 pal- cových až do 10 palcových, k dělům těž- kým, slabší pak kalibry až do 15 centimetrů (včetně) k dělům prostředním, mají Rusové 41 těžkých a 160 prostředních děl proti 21 těžkým a 190 prostředním dělům japon- ským. Nepřiliš značná převaha japonskéhe dělostřelectva je tedy ruskou těžkou artilerií více než zvážena. Co se tedy týče počtu bitevních lodí a síly děl, není lze o žádné japonské pře- sile mluvit; spíše musila by se pro větš počet bitevních jednotek Rusům přiřknouti jakási převaha, kdyby Japonci neměli zase vý- hodu větší rychlosti svých lodí. Avšaki tato výhoda odpadla by, kdyby se Japonci roz- hodli vsunouti starou, dříve čínskou obrněnou loď »Čin-jen« do řady bitevní. Poněvadž tato loď rychleji nepluje než zdlouhavější lodi ruské, nemohli by pak Japonci větší rychlosti svých lodí využíti. Že v hořejším výpočtu na vladivo- stockou divisi ohled vzat byl, stalo se — právem zajisté — proto, že budou musit Japonci proti ní vyslat větší počet bojovných lodí, ať si již ona divise k loďstvu admirála Rožestvenského přirazí a s ním společně bojovati aneb zvlášt. sama o sobě operovati bude,

Denní zprávy. Pražští Němci německému Schul- vereinu. Jubilejní dar »německé Prahy« Schul- vereinu k jeho jubileu nebude asi příliš značný. soudě dle dnešního úvodníku »Bohemie«, kteráž velice si na to stýská, že v »německé« Praze nelze pozorovati žádných slavnostních příprav k jubilejnímu dni 13. května, zejmena po stránce »posílení jubilejního fondu, z důvodů té slav- nosti založeného«. Ke všemu prý ještě stálo ve výroční zprávě pražského »Schulerhaltungs- vereinu« — kterýž, jak »B.« ujišťuje, jest vlastně odvětným spolkem Schulvereinu v Praze — že příslušní činitelové upustili od zvláštní akce k získávání jubilejních darů vzhledem ke značnému přepjetí pražského němectva různými břemeny«. Toto upuštění od akce pro jubilejní fond Schulvereinu v Praze, nazývá »B.» »hří- chem opomenutí národního«. Sluší prý toho li- tovati, ale vzhledem k tomu, že jubilejní den je za dveřmi, napraviti to nelze, dodává »Bo- hemia«, nabádajíc pražské Němce, aby jinak se zasadili o to, aby podíl »německé« Prahy na schulvereinském jubilejním fondu nedopadl příliš potupně a hanebně — Opětný pokrok germanisace na c. k. státní dráze. Jak opravněné jsou interpellace, které po- dávají němečtí poslanci v příčině »počešťování« c. k. státních dráh, toho velice výmluvným do- kladem jest nejnovější čin plzeňského ředitelství c. k. státní dráhy. Toto ředitelství, ač šéfem jeho jest dv. rada pan Tuček, porušuje v po- slední době jazykovou rovnoprávnost způsobem samovolným, aniž by snad k tomu ministerstvem železnic bylo nuceno. Jizdní lístky totiž. až dosud německo-české, zrušuje a nahražuje pouze německými. Počátek učiněn s jízd- ními lístky, vydávanými za sníženou cenu pro železniční zřízence a jich rodiny. Listky tyto,

dosud dvoujazyčné, byly zaměněny za úplně německé. A když tato »očista« od češtiny učiněna, pokročeno dále, k obyčejným jízdním lístkům, vydávaným do stanic mimo Čechy leží- cích; ity vydávají se již v řeči jen německé a jak se nám z dobrého pramene sděluje, přistoupí se, pakliže se proti tomu nikdo neozve, k po- dobné metamorfose též u lístků, vydávaných do stanic v tak zv. »zavřeném« území. Opatření to germanisátoři nemohou ovšem nijak omluvitia proto neodvážili se dotyčný rozkaz sděliti jedno- tlivým stanicím písemně, nýbrž provádějí pře- měnu lístků německo-českých v pouze německé cestou ústního zakročení, kteréž s nevšední hor- livostí obstarává úřadník, v Plzni za dobrého Čecha považovaný, který za tou příčinou veškeré stanice objíždí. Tím způsobem doufá plzeňské ředitelství, že česká veřejnost si tohoto nejno- vějšího kroku v germanisování c. k. drah ne- povšimne. Tedy všemi cestami má býti němčině pomáháno k neobmezené a výhradní vládě na železnicích i v ryze českých krajích království českého. Dáme si i to líbiti? — Proti schválení nového brněnského statutu podán byl českým vedením v Brně pa- mětní spis ministru vnitra Bylandt-Rheidtovi. Memorandum jest důkazem, že »uzákoněný obecní řád nezná jiné vůdčí myšlenky, jiného účelu, než zabezpečiti domnělý ně- mecký ráz města Brna, kterémuž účelu podřizuje všechny jiné, třeba sebe oprávněnější ohledy, a že jest tudíž následkem toho v pra- vém slova smyslu statutem bojovným«.

Důkaz tento provádí se na nejvýznamnějších ustanoveních statutu, zejmena na zrušení okres- ních výborů v městě Brně z obavy, aby v jednotlivých výborech brněnských městských okresů český živel nenabyl většiny, dále na ustanovení § 9., podle kteréhož měšťanem brněnským může býti každý o obec zasloužilý občan bez žádosti a bez taxy, aniž by nucen byl v Brně bydleti aneb splniti jiné podmínky, § 8., jež splniti musí uchazeč o právo měšťanské. Poněvadž i takovýmto měšťanům vyhraženo jest právo voličské, jest na jevě, že opatřením tako- vým možno vyrobiti nekonečný počet německých voličů-měšťanů a tak přirozený, sebe silnější vzrůst Čechů v Brně vždy v menšinu obrátiti. Také švindl se zavedením čtvrtého všeobecného volebního sboru, jenž volí jenom 9 členů zastu- pitelstva a zabírá všechny menší poplatníky do- sud III. ano i II. sboru, vyložen světle a pře- svědčivě v ten smysl, že těmto malým poplat- níkům vzat novým statutem všechen vliv na správu obce. Jaké národnosti tito malí poplat- níci jsou, je na jevě. Vzdor těmto námitkám byl nový statut brněnský přece jen schválen, bezpráví stalo se tudíž záko- nem — sny smiřovací byly přerušeny bezohledným vyburcováním snílků. Podle neděl- ních »L. N.« schyluje se »hnusná komedie« následkem tohoto překvapení již podruhé ke konci a vystoupí-li tentokráte čeští členové ze stálého výboru, český lid nepřipustí obeslání výboru toho po třetí. Tak ujišťuje list posl. dra. Stránského.

— Úmrtí. Pan Jan Uhl, c. k. soudní adjunktv Horažďovicích, zesnul v neděli dne 7. května t. r.o 2. hod. ranní po dlouhé a trapné nemoci srdeční va- dou ve stáří 37 roků. Tělesná schránka zesnulého bude dnes 9. května t. r. v domě smutku v Horažďo- vicích vykropena a do Sušice převezena, kdež bude o půl 6. hod. odp. v rodinné hrobce pochována. — V Poličce zesnula dne 8. května t. r. po delší ne- moci paní Flora Stěpánová roz. Findejsova ve stáří 66 roků. Tělesná schránka zesnulé bude ve čtvrtek dne 11. května t. r. o 10. hod. dopol. v domě smutku č. 31 m. vykropena a po zádušních boho- službách na hřbitově u sv. Michala v Poličce pocho- vána. — V Plzni zemřel včera dopoledne pan Hy- nek Schiebl, pokladník zastavárny Občanské za- ložny na odp. v 49. roce věku svého. Pohřeb konán bude ve středu dne 10. května t. r. o půl 4. hodině odpolední z farního chrámu sv. Bartoloměje na ústř. hřbitov sv. Václava v Plzni.

— Z vídeňského úřadníhic věstníku. „Wiener Zeitung“ oznamuje: Ministr pro kultus a vyučování udělil řídícímu učiteli Václavu Draxlerovi ve Volarech titul ředitele a dílovedoucímu při odborné škole pro keramiku a příbuzná umělá řemeslav Teplicích-Šenavě Janu Klierovi titul odborného učitele. — Oslava zesulého biskupa J. J. Strossmayer ve Vídni. V sobotu dne 6. t. m. oslavila Slovanská beseda tichým, tklivým způsobem památku zvěč- nělého mecenáše bratrského národa chorvatského J.J. Strossmayera. V malém sále besedním shromáždili se kromě Čechů vynikající zástupci národa slovin- ského a chorvatského, aby vyslechli slavnostní řeč „O J. J. Strossmayeru“ z úst říšského a zemského poslance prof. Vjekoslava Spinčiče, jenž v 11/2 hod. trvající přednášce v chorvatštině pouta- vým způsobem ocenil zesnulého nejprve jako duchov- ního pastýře, pak jako vlastence a lidumila a konečně jako politika, vypočítav řadu dobrých skutků, které pro svůj národ vykonal. Svému heslu: „Vše pro víru a vlast zůstal věren do své smrti, čehož svědectví