V Praze, v uterý dne 9. května.

K číslu 126. a na venkově za 3h

Čislo v Praze za 2h

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARU

DNl

SIí

Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Postup japonského loďstva. Z Berlína, 9. května. Z Amoye (ostrov, le- žíci blíže Formosy) oznamují: Japonci zři- zují linii předníchhlídek, vekteré se nalezají nejrychlejší křižáky, ko- lem Formosy a od Amoye až k Ti- chému oceanu. Lodi do Amoye přibyvší zjistíly pobyt válečných lodí japonských severně od Honkonu. Mezi Formosou a ostrovy Ry- bářskými je nepřerušená doprava.

Japonci v Mandžurii. Z Petrohradu, 9. května. Zpravodaj »No- vého Vremene« sděluje z Gundžulina, že Japonci opětně počínají postupo- vati. Počítá je na 290.000—320.000 mužů. Tvoří-li se však za armádou touto nová formace anebo byli-li zařa- děni do vojska japonského domorodci, jako se stalo u Mukdenu, stála by proti Rusům armáda japonská počtem 390.000 muž ů. Pohyb Japonců na celé frontě. Z Petrohradu, 8. května. (C.-B.) »Petro- hradská telegrafní agentura« sděluje z Godsjadanu ze dne 4. května: Na celé frontě pozorovati lze čilý pohyb nepřátelských hlídek. Na pravém křídle japonském vzala pěchota a jízda Sanligan. Kozáci ustoupili pod nátlakem japonské jízdy a chunchuzů za levé křídlo Dunlia. Číňané s ur- čitostí tvrdí, že větší japonský oddíl postupuje od pobřeži korejského ke Girinu. Togo a Oku — křesťané. Dle anglické zprávy — angl. missionáře při kostele v Japonsku Douglasa, jsou admirál Togo i generál Oku křesťany, již před něko- lika lety přestoupili na křesťanství; také chot maršála Ojamy, kdežto manžel nemohl se roz- hodnouti pro formální přestoupení ke křesťan- ství, ale sám prý jest lepším křesťanem než mnohý křtěný a učený křesťan.

Události na Rusi. Papežův dík earovi. Ze Lvova, 9. května. »Gazettě Naro- dowé« telegrafují z Říma, že papež vy- slovil carovi díky zvláštním listem za tolerantní edikt, kterým uvolněno bylo katolíkům na Rusi. Ze Lvova, 9. května. Z Varšavy sdělují, že tam mezi dělníky počíná vzma- hati seodporprotiterrorismu vůd- ců. Nejistota trvá dále. Přihlášky o ce- stovné listy nabývají rozsahu ne- obyčejného. Nejstarší úřadníci oddělení pro pasy nemohou se rozpomenouti na podobné hro- madné stěhování do ciziny. Členové šlechty, kapitalisté, cizinci šmahem opouštějí Varšavu.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Ministerská rada. Z Vídně, 9. května. Na dnes odpoledne svolána je ministerská rada, které ještě mini- sterský předseda bar. Gautsch předsedat ne- bude a která se bude zabývati disposicemi pro zbytek nynějšího zasedání říšské rady a pro sněm království českého. Uherská krise. Z Vídně, 9. května. »Zeit« uveřejňuje tuto situační zprávu z Pešti: »Ministrpresident hr. Štěpán Tisza vrátiv se z Vídně, jel do liberálního klubu, kde sdělil své straně výsledky své cesty do Vídně. Potvrdil, ž e ne- lze se nadíti teď žádného defini- tivního rozhodnutí. Co se tkne těž- kostí, způsobených abnormálním stavem věcí, množí se tyto každým dnem. Daně platí jenom nepatrná menšina občanu. Za nedlouho státní hospodářs' tví uvázne. Kromě toho správa také tím citelně trpí, že není zodpovědných ministrů. Členové kabinetu Tiszova nechávají důležité věci ležet

a přenechávají je rozhodnutí kabinetu příštího. Také po stránce hospodářské jeví se krise mnohem silněji. Potrvá-li tento stav ještě nějaký čas — dle výroku, jejž učinil hr. Štěpán Tisza včera, potrvá ještě hodně dlouho — opposice nějakým rozhodným usnesením ve sněmovně poslanecké, na příklad usnesením, že kvotový podíl na společné vydaje počínaje 1. květnem nebude se vypláceti, vy- nutí nějaké rozhodnutí. — Dnes pro- mluví v adresní debatě hr. Apponyi. Řeč jeho bude povahy negativní, polemické; není však vyloučeno, že i po stránce positivní mno- hou věc vyjasní. Možná, že mu dnes odpoví ministerský předseda hr. Štěpán Tis za.

Telegraflcké zprávy. Z úřadního věstníku.

Z Vídně, 9. května. (C.-B) »Wiener Zeitunge oznamuje: Ministerstvo vnitra schválilo změnu sta- Nov akciové společnosti »Akciová sladovnav Chrudimi,« o níž se byla usnesla valná hromada akcionářů této společnosti ze dne 18. září 1904. »Wiener Žeitung« uveřejňuje vyhlášku ministerstva obchodu ze dne 6. května 1905 ohledně dočasné pa- tentní ochrany pro vynálezy na německo. če- ské výstavě v Liberci r. 1905. Doplňovací volba v Uhrách. Z Pogaraše, 8. května. (C.-B.) V okresu Alsč- Arpas byl zvolen poslancem do říšského sněmu Mi- kultiš Serban, nenáležející k žádné straně, proti národnostnímu kandidátu Oktavianu Vasuovi vět- šinou 63 hlasů. Nepokoje v Tiflisu. Z Tiflisu, 8. května. (C.-B.) V Išemeti (kraj šaro- panský) bylo napadeno vojsko, když zatklo dvě osolby pro pokus vraždy, ozbrojeným obyvatelstvem. Vorjsko usmrtilo nebo zranilo dvacet útočníků. Sjezd zemstev pro konstituci. Z Moskvy, 8. května. (C.-B.) Sjezd zemstev vy- slovil se v dnešní schůzi 127 hlasy proti 8 pro vše- obecné hiasovací právo, 57 hlasy proti 49 pno přímé volby a 107 hlasy proti 29 pro utvo řelní dvou sněmoven.

FEUILLETON. Komedant.

Napsal Char. Myra; přel. B. Slívová. Byl duben. Ale ne duben nevlídný, stu- dený s plískanicemi a větry, nýbrž duben slunný. zářivý, pravý jarní měsíc, který obaluje sněhem květů hlohové a trnkové křoviny podél polních Na náměstí stál od včerejšího rána vůz ko- mediantů. S povolením slavného obecního úřadu umístěn byl zde nedaleko sochy Matky boží, ale mládež darmo hádala, co se asi v jeho útrobách skrývá, zůstával zavřený. A také zklamala na- děje na večerní představení, pro něž mnohý bu- doucí občan dostal se do nemilého styku s páně učitelovou rákoskou při odpoledním vyučování — neboť čtení předepsaného článku bylo k smrti nudné u porovnání s vyhlídkou na večerní po- žitek a tak se stalo, že mnohý žák, býv vyvolán „nevěděl, kde to je“ Náměstí bylo nejživějším místem celého města v době trhu. Sem scházeli se lidé z celého okolí, prodávalo se obilí, dříví, zelenina. Venko- vané i měšťáci stýkali se zde, uzavírali koupě a jakmile byla tato plácnutím rukou zpečetěna, opouštěl vůz se zbožím své stanoviště a hned se obsahu jeho chápaly těžké ruce nakladačů, aby ho přenesly pod střechu nového majetníka. Trhy konaly se z rána, odpoledne vládlo na náměstí ticho a klíd a nakladači, kteří rovněž pracovali jenom dopoledne, protahovali odpoledne údy na stupních sochy a vyhřívali se na slunci. Příjezd komediantského vozu byl pro oby- vatele náměstí vždy událostí, přinášelť trochu změny do jednotvárného života a ta je vždy ví- tána. I tento vůz, zelené a červeně natřený. vypadal vesele, ač byl tak vytrvale uzavřen. Na- cest.

kladači hádali dnes už dlouhou chvíli, jakého druhu zábava asi jim bude poskytnuta z tohoto zabedněného vozu. Veliký Petr, podomek od „Slunce“, vzchopil se pojednou a šel se podívati do vozu oknem. ale přes to, že byl dost vysoký, aby do okna nahlédnouti mohl, neviděl nic, něboť okno bylo zastřenuo bílou záclonkou. Přiložil tedy ucho k oknu a po chvilce vracel se, vrtě hlavou, mezi své soudruhy — uslyšelť z vozu bolestný mužský Za chvíli blížila se k vozu stará, špinavá žena s náručí sena, které předhodila hubenému koníkovi k vozu přivázanému. Na pokřik mužů. u sochy se povalujících, neodpověděla a zmizela tiše ve voze. Veliký Petr řekl nyní, že to asi bude žena toho ve voze plačícího a že asi byla domácí válka. Všichni soudruzi vypukli ve smích a škádlil nyní neunavně Petra, který měl doma také ška- redou a zlou ženu a bál se jí přes neobyčejnou svou velikost a sílu. Ale Petr přizvukoval jejich smíchu, bylať jeho drahá polovice dnes náhodou vzdálena, jsouc návštěvou u své sestry a Petr byl ve výborném rozpoložení, těše se, jak si večer hodí karty s kamarády v šenkovně u „Slunce“ Veselý rozmar vládl ve skupině, každou chvíli někdo pokřikoval na neviditelné obyvatele vozu a nejeden kamínek nebo kousek bláta za- letél na uzavřené obydlí komediantů. Usoudili. že to bude asi malý zvěřinec a ve voze že asi je zavřen medvěd. Nosič Chaboune zamručel jako medvěd a pak jal se vyvolávati hodně hlasitě: — Račte, pánové a dámy, zde je k vidění cvičený medvěd. Tato zvířata jsou na svobodě velmi krvelačná a zalézají na zimu do svých brlohů, z nichž vycházejí až z jara. Račte, pá- nové a dámy, jen deset halířů se platí za každou osobu a páni vojácí polovic.

pláč. Když ale to vše nemělo účinku, omrzelo ko- nečně nakládače i toto tajemství a oni hovořili raději o jiných věcech. Za chvíli objevil se na druhém konci náměstl kněz v komži; ministrant před ním nesl křížek s bílým fáborem a za ním kráčel kostelník s ná- dobou svěcené vody. — Zas bude nějaký pohřeb, řekl velký Petr. — A kdo umřel, vždyť nic nevím, divil se Cihaboune. — Někdo chudý, to je vidět, dodával třetí. Kněz ubíral se s průvodem svým přímo k. soše a naši muži rychle vstávali a smekali. Ministrant s křížkem zastavil před vozem Viomediantů, kněz rovněž; kostelník zaklepal na lvéře a vešel do vnitř, nechav za sebou otevřeno. Za chvilku vyšel ven a postavil na schody sochy Matky boží malou, hrubou rakvičku. Kněz pomodlil se nad ni spěšně, pokropil ji a již bral ji zase kostelník pod paždí, aby ji od- nesl na hřbitov. Za rakvičkou kráčel jako zlomen muž, který prve ve voze plakal. Stará žena zů- stala sedět na stupních vozu šedou hlavu skrý- vajíc do klína s hořkým pláčem; byla asi ba- bičkou malého nebožtíka, který matky asi již ne- měl. Vůz byl prázdný. Nyní byla hádanka rozřešena. Nakladači stáli tu v rozpacích a styděli se za své dřívější šprýmy. Veliký Petr pojednou rychle vykročil za smutným průvodem, Chaboune se k němu přidal a ostatní seřadili se za nimi a tak doprovodili dítě komediantovo na poslední cestě. U vrat hřbitova seděla prodavačka květin. Petr vytáhl z kapsy dva desetníky obrátil se beze slova k ostatním a tito porozuměvše, přidávali do jeho dlaně po penízi. Pak vybrali pěkný věnec z petrklíčů a ten položili na malý rov, který hrobník zatím již byl nasypal.