Strana 4.

ŽENSKÝ LIST.

Číslo 4.

vratným světem, a chtěla Jste mne snad pokořit, připomínajíc mi je? Snad Je Vám známo, milo- stivá paní, proč jsem šla od knížete S.. . na hodinu pryč? Pro ty samé styky s podvratnými živly, protože se kníže bál, aby jednoho dne ne- letěl do povětří i se svou rodinou! O, jak směšní Jste ve svém zbabělém strachul Chtěla jsem Vám ještě říci, že pohrdám Vaší přízní, pro sebe i pro svého syna, že pohrdám Vaším jménem pyšným a velikým, a na Vaše zlato že plivám! Že z hloubi duše pohrdám Vámi, paní kněžno, a při čisté památce svého muže přísahám, že nepohladíte svého vnuka, aniž spa- tříte kdy více. Jeho matku.

Slovo o »Ženském Listě«. Pod tímto titulkem uveřejnila v bratrském »Hlasu Lidu«, v Prostějově na Moravě vycházejícím, soudružka Anna Annen- ská delší článek, v němž pojednává o důležitosti vzdělání pro ženu, poukazujíc při tom na četnéa značné výsledky, jež uvědomění ženě dělnické zvláště v domácnosti přináší. Zejména zmiňuje se při tom o důležitosti »Ženského Listu«, jehož vý- znam oceňuje těmito případnými slovy: »Nebude to, toť se rozumí jen »Ženský List«, který ženě toto vzdělání, poskytne, avšak začátek vždy může jen čerpat ze »Ženskho Listu« a při tom postupovat a čísti různé knihy vě- decké, z nichž by vzdělání své usta- vičně doplňovala. V »Ženském Listě« pak jsou též různá pojednání o výchově dítek, o úmrtí dělnic a dítek pracujících v továrnách, různá krásná pří- sloví a různé stesky žen a dívek dělnických. Dále pak, co by ženy činiti měly, by se vymanily ze všech běd a trampot, které nikterak neslouží ke cti ženám a dívkám dělnickým.« V dalším radí pisatelka sou- družkám k navštěvování přednášek a končí svůj pěkný článek slovy: »Proto chutě k práci, soudružky milé, zároveň se soudruhy, ať brzy můžem říci o sobě, že jsme všechny opravdovými sociálními demokrat- kami, tím pak ať dovedeme čeliti našim nepřátelům jak politickým tak hospodářským i duševním. Těmto nejvíc, neboť ti jsou hlavně vinni tím, že jsme tak porobeny a že nemůžeme se z naší zatemnělosti ni- jak vybaviti a ukázati světu, že není za- potřebí žádných pověr a věr a že lid- stvo se povznese jen tenkrát k pravé vzdělanosti a svobodě, až nebudou- stále viseti nad hlavou jeho ona černá mračna, jež nazýváme klerikalismem!« Přály bychom si od srdce, aby všechny dělnické ženy sdílely tyto rozumné a pokrokové názory soudružky Annenské!

Hrozné neštěstí v dole »Jupiteru« u Mostu bylo příčinou rázného zakročení poslanců různých stran v rakouském parlamentě. Zejména poslanci sociálně demokratičtí ujali se horlivě věci horníků a zřetelným způsobem označili pravé vinníky tohotoa jiných neštěstí, v dolech tak často se opakujících. Při té příležitosti poukázal mluvčí horníků, sociálně demo- kratický poslanec soudr. Cingr na žalostný osud, jaký vždy stíhá pozůstalé vdovy a sirotky po obětech katastrof. Zvláště ukázal tu na katastrofu karvínskou, po níž uhlobarony odepřena podpora těm sirotkům zabitých hor- níků, kteří se narodili v době, kdy děl- níci neštěstím stižení vuvedeném dole nepracovali!!... Vdovy pak obdržely 30—40 zl. ročně (!!) a na jedno dítko pla- tilo se 50 krejcarů měsíčně!!! — K takovýmto křiklavým zjevům chová se vláda náramně vlažně;

Různé

zprávy. takhle kdyby se jednalo o podporu nějakých koň- ských dostihů, neb jinou zábavu vyšších kruhů, tu by se vláda velmi čile ujala pomocné akce. Ale tam, kde jde pouze o vdovy a sirotky dělníků, nedá se vláda ze svého vznešeného klidu ničím vyrušiti . . Do které doby?!. Dobytek a hladové děti. Dánský sněm jednal nedávno o dvou předlohách. První byl návrh směřu- jící ku zvelebení chovu dobytka a povolení obnosu 700.000 korun k tomuto účelu. Návrh ten byl s největší blahosklonností projednán a měšťáckou většinou sněmu přijat. — Na to jednáno o návrhu sociálně demokratických po- slanců na stravování chudé školní mládeže, jímž se mělo dostati 52.000 chudých dětí v zimních měsících aspoň jednou denně trochy teplého jídla. Tento účel ne- nalezl však u měšťáckých poslanců ta- kové blahovůle a lásky, jako záchrana dobytka. O návrhu se skoro ani nejednalo, byl odkázán nějaké komisi. Ministr vyučování dokonce pravil, že je nepřítelem podobného přitěžování obcím, jakým by byla tato péče o ubohé děti, zimou a hla- dem trpící. Tento případ je nám zase do- kladem, jak zvrácená musí býti spo- lečnost, když muži, kteří zastupují zájmy obyva- telů a vlastních držitelů společnosti, a mají býti nejlepšími jejími hlavami, mohou se klidně shodnouti na takovém bezcit- ném, hrubém jednání proti ubohým dě- tem. Pryč s takovými řády a s takovou morálkou, která péči o chov dobytka více ochoty a prostředků věnuje, než péči o malé ubožáčky!

Ze života chudé matky. Žena jistého dělníka v Hamburku rozložila nedávno mokré prádlo po kam- nech k usušení a odešla do práce. Když se vrá- tila, našla místo svých dětí tři mrtvoly. Prádlo se vzňalo a ubohé děti se v kouři udusily. Zavinila skutečně nešťastná matka, která snad bude ještě přísně trestána, toto hrozné neštěstí?. Liga A 11. Dívka unesena — do kláštera. Dne 2. května m. r. vnikli do Schwimmrova hostince v Drwienii u Bochnie čtyři sedláci a před očima otce se zmocnili jeho dcery. Téže noci byla převlečena do úboru jeptišky a zavezena do kláštera Szynwaldu. Pátrání rodičů po zmizelé dceři bylo marným. Ko- nečně se jí však podařilo z kláštera uprchnouti a vrátiti se k rodičům. Oni čtyři sedláci byli odsouzeni pro veřejné násilí do žaláře po dvou až čtyřech týd- nech těžkého žaláře. — A co se stalo správě kláštera? Co se stalo těm, kteří nepustili unesené děvče k rodičům na jeho úpěnlivé prosby? Jak po- trestáno toto tajné a barbarské násilí? To jsou otázky, které se v Rakousku mohou klást, ale na celém světě se nemohou zodpovídat ...