Různé zprávy. = O povodni v Římě oznamují se následu- jící podrobnosti: V posledních dnech minulého mě- síce a na počátku prosince panovaly zde neustálé li- jáky takřka bez přerušení. Tibera vzrůstala vůčí- hledě. Vodoměr u mostu Ripetta, jenž při velké po- vodni r. 1870 ukazoval 15.35 metru, ukazoval již dne 1. t. m. 15 metrů. Kdyby nebylo zdí a hrází, jež s velkým nákladem postaveny, aby řeka nevystupo- vala z břehů, byla by polovice Říma pod vodou. Po- vodeň způsobíla nesmírné škody. U Pantheonu, na Foru, u Bocca della Verita, na via Giulia, na via del Corso atd. jest chůze pro vodu nemožna. Riva Grande jest proměněna v hotovou bařinu. Několik vozkůa plavců vydělává si hojné peníze tím, že dopravují pasažéry přes zaplavená místa. Most Ripetta, na němž z opatrnosti zastavena byla doprava, nemohl odolati návalu vod a částečně se sřítil. Ostrov San Bartolo- meo v Tibeře jest takřka úplně odloučen od ostat- ního světa a vody řeky dosáhly až k dolejší části starého chrámu, takže klášter a mnohé domy na ostrově jsou zatopeny. Velké množství obecenstva kupí se na nábřežích, aby se obdivovalo velkolepému divadlu. Někteří snaží se s mostu a s pobřeží vylo- viti všemožné věci. Na chodníku u řeky nakupeno dříví, jež takto vyloveno. Dravá řeka vleče s sebou celé stromy, velké hroudy hlíny a utopený dobytek. Na nádraží odjíždějí vlaky, kdy je jim možno a vlaky z venkova přijíždějí vesměs značně opozděny, jestliže vůbec přijedou, neboť mnohé vlaky musily zůstat na cestě stát, poněvadž koleje byly zaplaveny a na mno- hých místech zataraseny sřítivšími se skalními bal- vany. Také mnohé telegrafní trati jsou přerušeny.

Městská rada nařídila, aby v nižších částech města zřízena byla zvláštní bezpečnostní služba. Veškeré barky musí býti pohotově. Spolek plavců a veslařů na Tibeře koná ve vnitřním městě bezpečnostní službu. Čtvrti blíže řeky byly mimo to rozděleny na 4 pásma, kdež ženijní sbor koná bezpečnostní službu. V předměstích a v obvodu města jest záplava velmi rozsáhlá. Ve chrámě sv. Pavla stojí voda zvýší 5 centimetrů. Některé domky za chrámem jsou ve značném nebezpečí a musily být vyklizeny. Prote- stantský hřbitov jest úplně pod vodou. Na via Appia sřítil se kus zdi kláštera sv. Kalixta. Celá krajina obvodu Tibery jest zaplavena a rolníci utrpěli značné škody. Trať tramwaye Řím-Tivoli jest přerušena.

Také odevšad z venkova došly podobné poplašně zprávy. Na některých místech byly celé rodiny ob- klíčeny vodou a musily býti zachráněny na ponto- nech. — V Neapoli strhla se hrozná bouře, prová- zená krupobitím a bleskem. Město bylo na mnohých místech zaplaveno, vody pobořily ploty hygienické výstavy a zaplavily celé výstaviště. Pohled na di- voce rozbouřené moře byl příšerně velkolepý. Mnohé menší lodi, kotvící v zátoce, byly rozbity. Velké lodi nemohly opustit přístav a některé octly sev nebezpečí, že budou vrženy na písčinu aneb srazí se s jinými lodmi. — Další zprávy z Říma ozna- mují: Skoda způsobená povodní na nábřežních zdech na pravém břehu řeky jest velmi značná a páčí se na dva milliony lir. Před zámkem de l'An- guillera jest nábřeží úplně zničeno a sřítilo se délce 300 metrů. Úřadovny generální prokuratury policejního ředitelstva byly zaplaveny. Jsou obavy před katastrofou, kdyby také hráze u Andělského hradu se pobořily, Nábřežní hráze, zbudované na ochranu obou břehů Tibery v posledních letech ná- kladem mnoha millionů, se neosvědčily. Při záhybu řeky u ostrůvku San Bartolomeo sřítily se značné kusy zdiva, jež bylo podemleto. Bylo vysláno voj- sko, aby zabránilo obecenstvu přístup k ohroženým mostům Cestiovu a Pulatuskému, Dle posledních zpráv počíná voda opadávati.

= Proces pro mnohoženství. Před policej ním soudem londýnským konán těchto dnů podivný proces pro mnohoženství. Obžalovaný Frederick Hall. jenž se střídavě jmenoval Hall, King, Charter, Pal- mer, Watson, Wilson, Scott, Báynes a Cascela, ma pět žen, z nichž tři se dostavily jako svědkyně. Zdalí ke každému z oněch jmen náleží také žena, nebylo dosud zjištěno. Při líčení objevil se obraz Hallových method, získati ženy a zároveň také obraz lehkověr- nosti oklamaných. Hall uveřejňoval v některém ne- dělním listě následující inserty: »Lepší dělník, 20. letý, se jměním 30 l. st., přál by si dopisovatisi s lepší služkou aneb jinou dívkou, jež by měla též nějaké jmění, k vůli brzkému sňatku.« Na takovýto insert přihlásil se vždy velký počet dívek, mezi nimiž si vyhledal vhodnou oběť. Zaslal jí pak následující dopis: »Milá miss .... Srdečné díky za váš dopis.

Velmi rád se s vámi setkám. Musím vám povědět. že se hodlám oženit pokud možná ihned. Příčinou toho jest, že jsem umělecký truhlář a náš závod hodlá mne učiniti dílovedoucím. Odhodlala byste se ke sňatku, kdybych přišel do . . . . a vám se zdálo, že se k sobě hodíme? Podrobnosti o mně jsou: jsem 29letý, tmavé pleti, prostřední velikosti, tempe- renclář, 50 shillingů týdenní mzdy. Ujišťuji vás, že dohodneme-li se, učiním vše možné, aby váš život byl šťastný, neboť jediným účelem mého života jest, býti šťasten. Váš oddaný Reg. Wilson.« — Když se byl Hall oženil v roce 1894 se Selinou Hillovou z Leedsu, opustil ji v listopadu minulého roku, oženil se 6. ledna s Mary Bealeovou, dne 10. ledna s Ma- rion Jenningsovou, dne 27. září s Agnes Laneovou a dne 2. října s Mary Ann Normerovou, ovšem s každou v jiném městě a pod jiným jménem. S kaž- dou ženou žil toliko krátkou dobu, někdy také se dvěma střídavě. Pak je opustil, vypůjčiv se od nich jejich peníze. Rozsudek v tomto procesu nebyl dosud prohlášen. = Kolonie vegetarianů. Jakýsi pastor z Ohia odplul v poslední době se 2000 vegetariany na ostrov Pagula v hollandském souostroví Indického moře, aby tam zařídil kolonii vegetarianů. Podaří-li se mu odvrátiti 250 domorodců tohoto ostrova od kaniba lismu a připojít je ke své obci, dlužno teprve vyčkat. Prozatím rozeslal oběžník ke většině náčelníků států na světě, v němž prosí o jich sympathie a podporu jeho podniku. Dostal prý již také několik odpovědí, ale většina jich není právě povzbuzující.

= Nebezpečny skok. Ze Zenevy se ozna- muje: Dělník, jenž opravoval střechu nádraží neda- leko Interlaken, sklouzl a cítě, že se nemůže udržet chtěl seskočit na kolej. V tom okamžiku však při- hnal se rychlík a dělník ocítil se na střeše jednoho z vagonů, na níž se zoufale držel. V této příšerné situaci dostal se až k nejbližší stanici, vzdálené čtyry míle, kdež vlak zastavil. Zde teprve mohl nebožák jenž byl sice silně roztřesen, ale nikoli povážlivě zra- něn, sestoupit se střechy vagonu. = Kočka v parlamentě. Z Říma se ozna- muje: V italské sněmovně poslanců těchto dnů před- seda právě prohlásil: »Uděluji vám slovo,« ale ni- kdo si jeho výroku nevšiml. Všichni poslanci byli zabráni podivným, neobyčejným divadlem. Od pra vice ubírala se vážně obrovská šedá kočka, ohlédla se a stanula uprostřed před stolem stenografů.

»Uděluji vám slovo,« opakoval předseda sněmovny ničeho netušící, a tu propukl ve sněmovně neho- rázný smích, jemuž přizvukoval i předseda, když se přesvědčil, komu uděloval slovo. Milá kočka touto hlučnou veselostí uvedena byla do rozpaků; počala si olizovat tlapku, načež se opět zvedla a kroutíc ocáskem zmizela v řadách krajní levice, dávajíc takto na jevo svoje revoluční smýšlení, s jakým obyčejně s výše střech pohlíží pohrdavě na lidstvo. = Mezi millionáři. Z Nov. Yorku se ozna- muje: Nedávná smrt známého millionáře Dalya z Montany připomenula opět krutou půtku, jež pa- novala mezi ním a jeho sokem, králem mědi Willia- mem Clarkem. Při této půtce hrály hlavní úlohu ženy, dvě sestry, z nichž jedna byla manželkou Clar- kovou, druhá Dalyovou. Mrs. Clarkova opustila svého manžela a odebrala se ke své sestře. Tím zaseto bylo símě sváru mezi oběma muži, kteří před tím byli obchodními společníky. Když si byli Clarka Daly navzájem provedli několik kousků, vzrostlo jich rozhořcení tou měrou, že se na smrt nenáviděli.

Přechod od malých třenic k boji ve velkém slohu v oboru politickém a obchodním tvořila následující aféra. Daly snažil se získati jakás vodní práva. Když se Clark o tom dověděl, zakoupil na rychlo část těchto práv as za 5000 dollarů a přinutil pak Dalya, aby za ně zaplatil 125.000 dollarů. Jeden byl by dru- hého ochotně finančně zničil, ale na obou stranách bylo příliš mnoho millionů, takže to nebylo možno. Pozůstalost Dalyova páčí se na 20—40 millionů dol- larů. Clark cení se na 50 millionů a ze svých dolů a průmyslových podniků má důchod as 10 millionu ročně. Minulé zimy, když výbor senátu zabýval se sensační obžalobou, již vznesli přátelé Dalyovi na Clarka, že přý ohromnými úplatky získal si svoje místo v senátě, stáli jednoho dne na chodbě před síní senátu ve wasbingtonském Kapitolu dvě děv- včátka. Když vešel senátor Chandler s jiným sená- torem, tázala se ho jedna z dívek: »Pane, co to stojí, abychom se tam dostaly?« — »Jen se optej tam toho pána, co právě přichází« — odpověděl Chandler, ukázav na Clarka; »ten to ví navlas« — a řka to, se smíchem odešel. Poslední volební kam- paň v Montoně pohltila prý ohromné sumy, nepo- měrně více, než stály »dary«, jež rozdával senáto Clark v r. 1898 členům legislatury, aby získal místo ve spolkovém senátu. Tehdáž bylo to jen několikrát stotisíc dollarů. Nynější volební výdaje prý značně přesahují million dollarů. Většina 15 členů v legisla- tuře montanské, již si senátor Clark zajistil, stojí prý 100.000 dollarů za kus. Protivníci Clarkovi pro- zatím se neozvali. Vystoupí-li opět s obviněním z úplatků, není dosud známo. Bezpochyby teď, když Daly zemřel, sotva as co podniknou, neboť se to již nevyplatí.

Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str 329—332. — Volební fraška na radnici. Co dělo se při volbě starostově, těchto dnů se opakuje. Strana staročeská, jež každou sebe menší skulinou vniknouti se snaží opět tam, odkud dlouholetým zápasem byla vytlačena, kořistí nyní z rozkolu ve straně svobodomyslné a jak to již bývá — nedodržuje kompromisu. Jakkoli ve sboru obecních starších je svobodomyslných obecních representantův právě tolik jako staro- českých, chce pojednou straně svobodomyslné postoupiti jen sedm mandátů do městské rady a mimo to aspiruje ještě na druhého náměstka, takže by byla v presidiu zastoupena dvěma re- presentanty, kdežto by na stranu svobodomysl- nou připadl pouze jediný. Toto ničím neomluvi- telné chování snaží se omluviti tím, že prý voleh zúčastní se pouze frakce Fričova, a ne frakce dr. Podlipného. Oběma že by tolik co si přejí mandátů povolila, však 22 stoupenců dr. Friče prý nemohou přece činiti nároky na také zastoupení. jaké přísluší 45 Staročechům. Tak argumentují při tom ale páni zapomněli, sluší-li a spravedlno-li by staročeská polovina byla zastoupena v městské radě dvěma třetinami a zdali je po právu, aby mandáty, jež odmítá frakce dra. Podlipného, beze všech ohledů zkonfiskovala pro sebe. Však hlavní argument tu, že dohodnuti nebylo uza- vřeno mezi Staročechy a Fričovci a stou- penci dra. Podlipného, nýbrž mez Staročechy a stoupenci národn s trany svobodomyslné! A když sku- pina jedna součinnosti se vzdává, je tu sku- pina druhá, která tako nečiní a v která má právo na plný po čet mandátů.

Co je Staročechům do rozmisek v lůné strany svobodomyslné? Ostatně se zvedá již proti frašce volební, jež se provozuje s gracii do nekonečna na staroměstské řadnici oprávněný odpor volič- stva a vůhec všeho občanstva. Výkonné za- stoupení naší strany usneslo se nevměšovati se ve spor svobodomyslných zástupců na radnici, chceme tedy zdržeti se rovněž úsudku, co o sporu tom soudíme, však mlčení naše muší a bude míti konce, jakmile spozorujeme, že by ignorováním věci té, strana trpěla škodu a škodu trpělo toto hlavní město, k němuž zvyklá je celá česká vlast přihlížeti jako ku svému vzoru. K té Praze, jak se nyní ve svém zastupitelstvu presentuje, ovšem jako na vzor by pohlížeti nemohla. Na čí straně je vina, o tom, jak jsme se zmínili, svůj soud prozatím neproneseme, ale všem frakcím na radnici dá- váme velmi na uváženou, zdali chování jejich v nynějším, tak velice vážném pro národ náš okamžiku, je korrektní, a zdali ti, jichž povinností je, vší silou zasazovati se při každé příležitosti o rozkvět Prahy, obec tuto nepoškozují. Zájmy národa a zájmy této obce volají kategoricky na pány v radnici: Sem a ne dál! A v občanstvu je ještě dost síly, aby si to, co děje se na radnici, zapovědělo. Což nikoho tam není, kdo by pánům bez ohledu na to, ke které straně a frakci se hlásí, do duše zahřměl, že kdo chce skutečně býti vla- stencem a mužem o svůj národ zasloužilým, musí se především vyznat v umění, podřídit se ohledům vyšším a vznešenějším?

— Úřadnictvo v královstvích a ze- mích na radě říšské zastoupených. Letos bylo ve všech oborech státní správy — železnice státní v to počítaje — zaměstnáno 65.439 zeměpanských úřadníků. V roce 1880 bylo jich pouze 32.660, přibylo jich tedy průběhem 20 let o sto procent. Kdybychom odečetli od počtu úřadníků, nalezajících se té doby ve státní službě, počet úřadníků na státních dráhách, jichž je 14.491, zbylo by jich přece ještě 50.948, obnášel by tedy přírostek v ostatních ressortech 55 procent. Největší počet úřadníků zaměstnává ministerstvo financí, a sice 15.409, potom železniční 14.491, obchodu 11.439, spra- vedlnosti 11.003, vyučování 6650, vnítra 47.360, orby 1022. U ostatních úřadů ministerstvům nepodléhajících bylo zaměstnáno úřadníků 589. Veškeří úřadníci státní měli v r. 1899 úhrnem 169,138.281 K služného, připadalo tedy, na každého průměrně 2584 K. V roce 1880 mélo 32.660 úřadníků 90,618.160 K platu, průměrně tedy 2780 K. Dle tohoto byly by bývaly před dvaceti léty úřadnické platy mnohem vyšší než dnes, což ovšem věc nemožná. Jak tedy to vy- světlit? Tím jednoduše, že přibylo do počtu úřadníků zeměpanských tolik úřadníků železnič- ních, již na zvýšení služného takovou měrou ne- participovali jako úřadníci ostatní a kteří tedv průměrnou míru značně stlačili a potom že roz- množen byl počet úřadnictva téměr výhradně v nejnižších kategoriích. Zajímavo je, že pří- rosték úřadnictva v minulých 20 létech je mnohem větší, než přírostek obyvatelstva v témž období, že tédy rozvinula se a zkomplikovala agenda, což není právě znamením potěšitelným.

— JUDr. Josef Milde mrtev. Dnes o půl 11. hod. dopol. zemřel v Praze advokát p. JUDr. Joseř Milde po krátké nemoci. Byl předevčírem stižen v kavárně »Metropol« na Václavském náměstí záchvatem mrtvice a dopraven byv do svého bytu, více z. lůžka nepovstal. Zesnulý byl v posledních le- tech hlavou Staročechů na, pražské radnici. Pan dr. Milde narodil se dne 26. listopadu v roce 1839 v Praze »u Šálků« jako syn sládka ve stejnojmenném pivováře. Po odby- tých studiích středoškolských studoval práva; dne 29. prosince 1864 byl prohlášen doktorem práv. R. 1872 usadil se jako advokát v Praze; věnoval se vedle svého povolání také politice a záležitostem obce pražské. V roce 1876 zvolen byl za člena sboru obecních starších, v němž do smrti své setrval. Roku 1879 byl vyslán do městské rady, jejímž „ čle- nem byl dodnes. Od roku 1874 do roku 1879 byl dr. Milde poslancem na říšské radě; zastupoval tam městskou skupinu rakovnickou; v letech 1874—1888 byl poslan- cem sněmu zemského za skupinu Slané-Louny. Od roku 1872 byl členem správní rady, později členem ředitelstva banky »Slavie«. — Matice hodonská v poslední schůzi výborové provedla volby činovníků a zvolila zvláštní komisi, která vzala si za úkol po stránce finanční Matici vypomoci. Předsedou