V Praze, v pátek dne 7. prosince.

K číslu 338.

Na »Národní Listy. ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách aa měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80

NARUDN

Telefonické zprávy „Nár. Listů“ »Pryč od Prahy.« Z Vídně, 7. prosince. Nové rozhod nutí zemského výboru království českého po- pudilo hlavní orgán německé pokrokové strany do krajní míry. Spílá způsobem nej- sprostším většině tohoto sboru. Je prý po- pudem k tomu, aby nevymřel v Němcích pocit pokoření a ponížení, který se pokaždé v nich vzbuzuje, závisí-li nějaká záležitost, která jim leží na srdci, na samosprávném nějakém úřadě zemském. Právě proto, že šlo o sumu malou, podán důkaz, že byl úmysl Němce uraziti a že česko-feudální většina chtěla, by Němci hodně bolestně po- cítili její moc. Úsnesení zemského výboru vrhá prý takové světlo na kulturní rovno- právnost, které se v poslední době Čechové při každé příležitosti dovolávají. Víra v ni u samých hlasatelů sotva je velká, snaží-li se horlivě zajistiti ji zákonnou inartikulací, a bídáckými prostředky zjednati českému umění převahy nad německým. Toto usnesení je měřítkem pro kulturní stav, na kterém se nalezají Čechové a feudálové, a pro názory, kterými se řídí při posuzování vlastní hodnoty kulturní. Němci v Čechách zapamatují si prý předvčerejší votum zem- ského výboru. Praví se jím, že Němči ne- mohou doufati na spravedlnost, v šetření svého národního citu, v ohledy vůči svým vyšším interessům dotud, dokud o jich osudu se rozhoduje v Praze, a o jejich právu če- skásvětšina. Nemůže býti jinak, leč že volání »Pryč od Prahy«, které se ozvalo po prvních brutálních útocích na německou universitu, zahlaholí znova v německých okresích, roz- síří-li se tam zvěst o tomto hrdinném činu proti německému divadlu. Čechové prý to jsou, kteří zemi trhají, oni to jsou kteří po- tupují rovnoprávnost, kde mají k tomu moc.

Feudální šlechta, která dýmá z plných plic do žáru národního záští, aby jen vy- šlehlo novými plameny, marně bude usilo- vati, by nabyla opět role nestranného pro- středkovatele. Němci provedou prý důsledky této hnusné politiky, která se prý oškliví tím více, ježto kráčí v pokrytecké mumraji. Ne- dají se prý odvrátiti žádnými hrozbami a žádným podezříváním od vytčeného cíle. Bu- dou žádati neustále právo na sebeurčení a samosprávu ve svých územích a svět se prý přesvědčí, že jsou také silnými dost, aby tomuto právu zjednali platnost. Jsme věru žádostivi, zdali po tomto ful- minantním plaidoyeru pro národní rovno- právnost a rovnocennost si městská obec brněnská pospíší dáti subvenci tamějšímu divadlu českému?

Před volbami. Z Vídně, 7. prosince. Z Lince sem oznamují, že zklamány byly naděje spojených stran bývalé německé obstrukce, poraziti presidenta poslanecké sněmovny dra. Víktora- ryt. Fuchsa v jeho dosavadním okresu. Naproti tomu však prý dopadly volby vo- litelů v V. kurii salcpurské na neprospěch dosavadního jejího zástupce posl. Tusla. Nepodal prý žádost za milost. Z Krakova, 7. prosince. Bývalý posl Daszyňski dementuje svůj orgán »Na- przód«. Tento časopis, jak jsme ve vče- rejším odpoledním listě zaznamenali, sdělil, že Daszyňski podal prosbu za milost kabinetní kanceláři. Daszyňski uveřej ňuje nyní v polských listech tento přípis »Nikdy jsem ve svých procesech nepožádal za milost císaře a také žádný jiný úřad. Bylo mi povoleno nastoupiti trest později ministrem spravedlnosti samým, a to násled- kem revise mého procesu, za kterou jsem „na ochranu zákona“ požádal.« Kandidatury za město Lvov, Ze Lvova, 7. prosince. Když byl pře- čten na schůzi zdejších voličů přípis ministra dra. Pientaka, ujal se slova druhý posla- nec za Lvov dr. Dulemba. Pravil, že rozpušténím říšské rady způsobena byla velká škoda parlamentarismu

Gislo v Praze za 2k a na venkově za 30 Předplacený a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

samému a že vlády takořka byly nuceny k absolutismu. Polákům prý dokonce nešlo o poslova- nění Rakouska, nýbrž jenom o to, aby umen- šena byla hegemonie Němců. Význam něme- ckého jazyka se všude uznává, ale nelze žádným způsobem dáti souhlas k zavedení státní němčiny. Schö- nererovci terrorisovali levici a celou sně- movnu. Bez rozhodnutí v česko-německém jazykovém sporu neprovede se nic ani v nové sněmovně poslanecké. Němci nechať pováží, že jsou v Rakousku menšinou. Ale také Čechové nechat opustí cesty, kterými se dali v poslední době. V nové sněmovně půjdou Poláci s' oněmi stranami, které budou jim pomocny v usku- tečňování jejich požadavků národních. Jazy- kového sporu českého se Poláci nezúčastnili nikterak a Jaworski nadlidsky se namáhal, aby Čechy odvrátil od obstrukce. Pientakovi i Dulembovi vyslo- vena důvěra a doporučena opětná jich volba.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 7. prosince. (C.-B.) »Wiener Zeitung« oznamuje: Ministr obchodu jme- noval poštovního kontrolora Josefa Mu- dru na Král. Vinohradech vrchním poštov- ním kontrolorem v Pardubicích. Z Pešti, 6. prosince. (C.-B.) »Uherská telegr. korresp. kancelář« oznamuje z Pre- špurku: Zemědělský spolek zaslal přísluš- nému ministrovi telegrafickou žádost, aby svolal anketu, jež by uvážila a usnesení uči- nila, jaké stanovisko zaujati sluší k otá z ce vídeňského masného trhu. Z Kolína n. Rýnem, 6. prosince. (C.-B.) Městské zastupitelstvo zvolilo mimo- řádného professora vídeňské university dra. Karla Grünbergra za učitele národního hospodářství na městské škole obchodní. Z Paříže, 6. prosince (C.-B.) »Liberté« tvrdí, že domnělý úmysl ministra války A n- dréa podati osnovu zákona ve příčině z a- vedení dvouleté vojenské sluz-

FEUILLETON. Čínské obrázky. (Domy a příbytky.) Jak bydlí Číňané? Představy o tom jsou u nás nejasné a dle obrázků v illustrovaných časopisech a cestopisných knihách soudí tak mnohý čtenář, že obývají Číňané celkem velmi malebné, poeticky útulné, vždy příjemné a solidní, klíckám, glorietům a chrámečkům podobné domky a palácky, asi tak leskléa trvanlivé, jako jsou pověstné čínské porculánové věže a pagódy. Avšak jestli kde, klame zde zdání ošemetně a jestli kde, platí o čín- ských domech a přibytcích světové heslo; »Laciné a špatné«. Však nejenom fotografie a obrázky klamouv přřčině čínských domů; také skutečnost uvád v omyl při povrchním ohledání. Příchozí Evro- pan, nalezaje v domech cizinců pohodlné, ve- sele zařízené, velké a vzdušné komnaty, soudí zajisté, že co příbytků se týče, v Číně asi každý může býti spokojen. Po větší část roku tomu skutečně tak bývá, avšak- jakmile nastala doba dešťová, je zle i v pevných na pohled domech cizinců; neboť sotva že se pořádně rozpršelo, začínají se na všech stranách a ve všech koutech do bytů dráti nevítané praménky, jež rychle narůstají v drobounké vodopády čili kaskády a hospodyňky mohou si zoufati. Příči- nou toho jest, že jsou cihly a tašky Číňanův tak nedostatečně vypáleny, že trvalejšímu dešti vzdorovati s to nejsou. 1a s

Nejhorší psota nastává, když začal douti pověstný »tajfun«; při tomto líbezném větérku ši toliž akoráhové provazy«, jak námořníci rí kají a ubozí Evropané musí se s postelemi stě- hovati z kouta do kouta a na konec už jenom do sklepa, kterýž je jediným suchým prostorem v celém domě. Tážete se, proč že Číňané cihly a tašky tak špatně vypalují? Odpověď je velmi prostá: protože jsou uhlí a dříví v Číně velmi drahé. A to jest tím více politování hodno, ježto se těžká jílová půda čínská, kteréž je všude dosti, k výrobě cihel znamenitě hodí. Material, z něhož domy evropských přistě- hovalců vystaveny jsou, je tedy tuze chatrný — důvtipný čtenář se zajisté domyslí, jak asi po- řízeny jsou příbytky skromnějších v tom ohledu Číňanů. Jenom hodně zámožní či vlastně jenom bohatí lidé mohou si poříditi dům z nejlepšího (poměrně !) materiálu, avšak ani tento panský materiál nesnese porovnání s tvrdě vypálenými cihlami evropskými. Veliká většina Číňanů ze středních a nižších vrstev ociťuje se v politování hodném stavu, jakmile výroční doba dešťů se dostavila. Hádáte, že jim skrze střechy a stropy do bytů prší? Toť se rozumi samo sebou, když crčí a zatéká i do domů opatrných Evropanů, kteří se přece již předem všemožně chrání. Čí- ňané tak zvaných nižších vrstev jsou spokojeni, jenom když se jim voda do jizeb nevali plnými proudy jako při povodni.

Oni žijí vůbec těsně pohromadě v bytech úžasně přecpaných a každý jenom poněkud obrazotvorností nadaný člověk dovede si, před- staviti, co asi se děje v těch přeplněných dom- cích, když za vlády »tajfunu« déšť tak prudce s oblak se řítí, že krůpěje jeho — kterých toliko cítit, ale nikterak zrakem rozeznávati lze není — jako ostré kamínky »bolestně« na kůži dopadají. Střechy domů rachotí při tom, jakoby se na ně s nebes výšin žulový štěrk sypal. Co za takovýchto dešťů v chatrných čínských do mech a domcích se děje, vzpírá se všelikému ličení.

Špatné pálení cihel způsobilo — nehledě ani k tomu, že domy proti účinkům deště ne- jsou chráněny — v celé říši středu věc poli- tování hodnou. V obrovské rovině, kteráž se na severní straně Jancekianu prostírá, je půda tak prosáklá a prosycená sodou, že na př. v okolí Njučvanu celá pásma země uprostřed leta poskytují obraz, jakoby tenkou vrstvou sněhu byla pokryta. Tato soda, byvši deštěm rozpuštěna, stoupá a vniká známým způsobem do špatně vypálených cihel v základech čín- ských domů a působí tu velmi zhoubně. Cihly začínají se loupati a změknou posléz tak, že čínský dům vypadá, jakoby jeho fundament byl z tuhého, od krys ožraného sýra. Tu pak nezbývá, než »prohnilé« cihly nahrazovati novými. Chůdí lidé v předměstích velkých obcí na venkově nemohou si dopřáti ani špatně vy- pálených cihel, nýbrž jsou nuceni stavěti z cihel docela nepálených. Nepálené cihly jsou pak dvojího druhu, lisované a nelisované. Nelisované vepřovíce čínské nedovedou už docela vodě vzdorovati. Aby tedy vlhkost ze základů, jež arci v každém případě z pálených cihel vyzděny býti musí, vzhůru do stěn nestoupala, zazdívají se na stopu nebo dvě stopy nad zemí vrstvy rákosí nebo nějakého podobného materiálu, což je pomůcka zajisté velmi mizerná. totee Střecha pozůstává na venkově obyčejně jenom z rákosí nebo rohoží, na něž je nalo- žena hliněná mazanice. Kde jen poněkud věc možna jest, podpírají střechy několika silnými trámci nebo koly, aby zmenšili nebezpečí, jemuž se v čas dešťů vydávají, pod takovéto střechy se uchylujíce. Avšak často není lze sehnati peněz ani na tyto drahé podpory a vše další