nradu škody za násilnosti, spáchané na ob- chodním jednateli kupce H. Ficka. Z Montrealu, 5. prosince. (C. -B.) Obchodní společenstva kanadská organisují agitaci za účelem docílení lepších tarifních sazeb v obchodě s Německem. Obilní bursa, obchodní komora a jiné sbory přijaly ná- vrhy, v nichž se vláda žádá, aby učinila všemožné, by pohnula britskou vládu říšskou. aby nyní, kdy se konají porady o nové ob- chodní smlouvě s Německem, uplatnila svůj veškerý vliv, aby byly Kanadě opět zjednány příznivější tarifní sazby. Z Cařihradu, 5. prosince. (C.-B.) O nějaké doby vzalo si několik listů, v Sofii vycházejících, za úkol podávati veřejnosti nepravdivé zprávy o událostech v provinciích, sousedících s Bulharskem, a líčiti situaci nepříznivém světle. Autentické informace, zjednané na místě samém, vyvracejí naprosto tyto tendenční zprávy a neposkytují ani toho nejmenšího, co by mohlo zprávy těchto listů ospravedlniti.

Znamení existenční tisně. Minulého pátku sešli se v Praze k po- zvání Zemské jednoty soukromých úřadníků v král. českém zástupcové této jednoty, dele- gáti: Českoslovanské obchodnické besedy, Spolku absolventů českoslovanské akademie obchodní v Praze, Spolku absolventů vyšších průmyslo- vých škol, Spolku úřadníků pojišťoven, Spolku českoslovanských knihkupeckých účetních, spolku advokátních úřadníků »Unitas«, se strany ně- mecké pak byly zastoupeny: »Verein absolvirter Prager Handels-Akademiker« a »Verein deutscher Handelsangestellter«. Sezvání této schůze stalo se za účelem pojednání o existenčním postavení soukromých úřadní ků a dílovedoucích (poslednější jsou sesku- peni v Jednotě soukromých úřadníků), ob- chodních pomocníků a pod. v době přítomné. Má zajisté nepopíratelný význam, aby i širší veřejnost zvěděla, jak celá důležitá vrstva dnešní společnosti na postavení své na- zírá, jak si je navzájem líčí a jaké důsledky z úvah svých vyvozuje. Neváháme proto podat v základních rysech úvahu, jež byla schůzi svrchu zmíněné předeslána.

Jesť — praveno v úvodu — životní mravní povinností naší, abychom domáhali se všichni a solidárně všeobecného zvýše n svých platů za nynějších pro nás trudných poměrů. Dále pak: Staltě se náš boj o exi- stenci v poslední době opravdu nebývale trud- ným: ke všemu ostatnímu přetěžce na nás do- léhá systematické zdražování veškerých potřeb životních. Již samo bydlení pohlcuje stále větší větší části našich příjmů, obvykle odhadovaná 20pctní kvota ze služného na byt dávno ne- stačí. Ceny potravin a poživatin dostouply značné výše a zvýšení některých z nich na- mnoze se připravuje. Prádlo, obuv, látky oděvní zdraženy o 10—15 proc., netušené vyhnání cen uhelných do výše jest všeobecně známo a cí- těno. Zdražení petroleje vypočítává se od roku 1897 na 20 proc., u mýdla a svíček činí 8 až 10 proc. atd.

Každý opravdový přítel lidu musí se za- mysliti nad tímto stavem věcí a trpee toho že- leti, že není v dohledné době naděje, aby pod- ťaty byly kořeny zla. Výrobní třídy (v užším slova smyslu) ospravedlňuje zvyšování cen svého zboží v první řadé těžkým břemenem berním, a stížnosti v tom směru po výtce zakládají se na pravdě. Spořá- daný stát ovšem bez daní peněžných býti ne- může, jde však o to, jak dbá které z potřeb hospodářských, kulturních, správních i obranných. V soustátí rakousko-uherském doléhají těžce na poplatnictvo i na vrstvy přímo nezdaněné nesmírné potřeby vojska, militarismus ubírá soukromému hospodaření příliš prostředků, činí je o tyto chudším, aniž by za to skýtal patr- ného aekvivalentu. Centralismus této polovice říše s drahým svým apparátem správním nehoví hospodářským a kulturním potřebám národů. A tak v bezpříkladné bezradnosti potácejí se »království a země na říšské radě zastoupené« ku škodě a neštěstí lidu. Pokusili jsme se stručně naznačiti, kde ko- řeny zla spatřujeme. Učinili jsme tak proto, abychom ukázali, jak hluboko vězí příčiny ne- blahých hospodářských poměrů našich, tak hlu- boko, že uklízení jich v dohě dohledné očeká vati nelze.

Naše výkony pracovní nejsou menší, na- opak spíše více se nám ukládá, ale odplata za práci naší stále se menší zdražováním životních potřeb. Že situace takovou jest, bylo uznáno vůči vrstvám úřadníků a zřízenců státních, dů- stojníků a pod. Namítne snad někdo, že jako vláda musila si zjednati úhradu zvýšené potřeby pro platy úřadníků a zřízenců svých tužším přitažením šroubu berního, tak i zaměstnavatelstvo soukro- mého úřadnictva a pomocnictva obchodního bude nuceno vyšší výdaj na služném započítati do svých nákladů výrobních nebo provozovacích, resp. že výrobky nebo výkony své zdraží. To by se jednak nemusilo státi, jednak by to zna- menalo v cené přirážku pranepatrnou, avšak jistě ospravedlnitelnou. Může-li výrobce hledati náhradu za zdra- žení potřeb životních ve zvýšení cen vlastních produktů, dávají-li se vzhledem k posťupující drahotě větší platy úřadníkům a zřízencům ve- řejným, smí-li prostředkovatel, obchodník vyhle- dávati zisk vyšší, jak by mohlo býti zazlíváno nám, žádáme-li za výkonnosti stejné, baj i vyšší. náhradu přiměřenou poměrům přítomným!

Platy naše jsou stále určovány zvyklostía názory z dob dřívějších, kdežto léta poslední. jak jsme ukázali, přinesla veliké změny k ne- prospěchu třídy pracující za pevný plat. Zde už nestačí ani smlouvy nebo zvyklosti, dle nichž se někde plat s léty postupně zvyšuje; vyrost- loť zdražení potřeb životních mimořádně a za- sluhuje také mimořádné úhrady. Proto jest sou- kromým úřadníkům a zřízencům třeba mimo- řádných drahotních přídavků. Zaměstnavatel, v němž srdce neumřelo, ba i ten, jenž ovládán jest toliko studeným roz- umem, nemůže se trvale uzavírati uznání, že jest svrchovaně oprávněným požadavek náša že splněním jeho poslouží i sobě. Vždyť musí každému chefu na tom záležeti, aby úřadníci pomocníci jeho při své namahavé a velké prác duševní, v níž věnuje jemu i veškerou svou sílu fysickou, netrpěli nedostatkem hmotným a neu- padali v bídu, jež může míti za následek i po- kleslost mravní.

Výklady referentovy nalezly jednomyslného souhlasu ve schůzi, o níž zprávu podáváme. Tomu dán výraz v následující věcné debatě. Z momentů, na něž kladen zvlášť důraz, sluší vzpomenouti také následujícího neblahého zjevu. Zavedením měny korunové způsobeného ciferního zdvojnásobnění platů využitkují někteří zaměstnavatelé při obvyklém dříve postupném zvyšování služného: kolik při dáváno dříve zlatých, přidává se nyní ko- run. I při stanovení základního platu má mo- ment tento škodlivý vliv pro ciferně větší částku v korunách. Na konec přijat referentův návrh, dle něhož má býti vydán a rozšířen společný appel na zaměstnavatelstvo ve zněn tomto: Měrou nebývalou zhoršují se v posledn době existenční podmínky vůbec: všechny potřeby životní se zdražují. Ceny bytů, potravin, topiva a svítiva, prádla, obuvi a látek oděvních stouply o vysoké procento, což všeobecně známo, Okolnosti tyto zvlášť těžce dolehají na úřadníky, dílovedoucí a pomocníky ve službách soukromohospodářského podnikání ve veškeré službě soukromé vůbec.

Plat dříve pevně ustanovený ve skutečnosti stává se stále menším, nědostačitelnějším násled- kem vzpomenutého zdražování všech potřeb ži- votních; platy za konanou práci se nemění, ale za obnos svého služného úřadník a zřízenec soukromý na trhu potřeb životních stále méněa méně dostává — on materiálně upadá. Hospo- dářská rovnováha i tam, kde úzkostlivým uskrov- ňováním se jakž takž nalezena byla, jest ne- smírně porušena a nemá-li se všeobecná tísen naše státi definitivní deroutou, potřebujeme pomoci. O úsporách z dřívějška nemůže býti u nás řeči, ale bylo-li by jich i, dlužno je chránitia zachovávati pro těžké dny staroby vlastní, aneb pro bezochrannou rodinu pro případ úmrtí man- žela, otce-živitele. V tísni své a starosti obracíme se k svému zaměstnavatelstvu s prosbou o upravení platů v poměru k zhoršeným podmínkám existenčním o pomoc, abychom v míře potřebné udržeti mohli své síly pracovní. Appellujeme na srdce i rozum. Prosíme z ochranu před nedostatkem a chceme zároveň, abychom v duševním klidu, s mysli jasnou, rádi a zdatně pracovati mohli; humanní za- městnavatel sklidí vděk a zdar. Chtělo-li by se některé ze sdružení dosud nezúčastněných připojiti k appellu právě uve- denému i k akci další, nechť to ihneď ohlásí Zemské jednotě soukromých úřadníků v krá- lovství českém v Praze—II., ve Spálené ulici č. 24. Denní zprávy. pe Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str. 325—328. leám an

— Konfskace. Ranního vydání dnešního čísla »Národních Listů« archová příloha pro- padla konfiskaci. Vykonali ji z rozkázu státního zastupitelstva zřízenci pražské policie. Závadnou shledána třířádková věta denní zprávy: »Ger- manisace s hůry«. Kdo chce znáti její obsah, může v kterékoli pražšké veřějně míst- nosti, kde jsou vyloženy krajinské časopisy, přečísti si právě vydané nekonfiskované číslo budějovického »Budivoje«, z něhož otiskl jsme onu stať, v níž státní zastupitelstvo, s pa- nem Morstadtem v čele, shledalo čin trestní. Pražští abonenti našeho listu dostali dnes ráno číslo kusé, bez přílohy. Zásilky na venkoy a do ciziny byly zadrženy jednak na pražských ná- dražích, jednak k telegrafckému rozkazu na jednotlivých poštách. Uspořádali jsme k tomuto odpolednímu vydání zvláštní přílohu, v níž ně- které nezávadné stati zabaveného čísla ranního jsou opakovány. Proti konfiskaci podáme ná- mitky. — President zemského soudu v Praze pan dr. Pally obcházel těchto dnů úřadně soudy v Praze a předměstských obcích. Jazykem německým vykládal soud- covským úřadníkům o právu vlády na sta- novení formální — to jest jazykové — stránky u provádění práva. Užaslým refe- rentům pak — rovněž jazykem německým — dal úřadní pokyn, že mají se říditi vlád- ními výnosy a úřadovati dle nich, pokud vnitřní služby se týče, německy. — Bylo by velice zajímavo a poučno zvěděti, zdali pan president dr. Pally podnikl svou obchůzku ze své iniciativy nebo z vyššího úřadního rozkazu.

— Hrozné znásilňování Němců. Snad že zrušeno bylo opět nařízení Clarovo, jímž za- rdousena byla při soudech a úřadech v Čechách a na Moravě jazyková rovnoprávnost? Snad bylo všem okresním školním radám německým nařízeno, že se zemskou školní radou nesmějí jinak korrespondovat než česky? Snad byli všicci vyšší úřadníci na vynikajících místech dáni do výslužby, neb přeloženi a nahraženi Čechy? I toto. Zemský výbor království českého nepo- volil tisíce — ne Němcům, nýbrž náje m c- zdejšího německého divadla panu Neumannovi, na něž měl zálusk. Ale kapsa p. Neumannova a Němectvo je jedno, tak aspoň jsme zvěděli z bolestného výkřiku, jenž vydral se dnes z »vedoucího německého listu« číslo první číslo druhé. Hrůza hrůzoucí! Zemský výbor byl tak opovážlivý a nesklonil ihned před diktátem pana Tewelesa a ostatních pánů, je- jichž úkolem je naznačovat, jak Němci jsou roztrpčení, pokorně šiji a proto volají do zbraně a vypovídají zemskému výboru válku.

Tomu opatrnému, dobrému zemskému výboru, který zvyklý je rovnoprávnost na zlatých vážiti vážkách, a jehož většina by v ohledu národním raději desetkrát sobě ublížila, než jednou Něm- cům. »Bohemia« hněvem srší, jakoby byla páně Neumannovým tichým společníkem a probírá jednoho člena zemského výboru po druhém, nešetříc při tom poklon ani oproti zrádným Mladočechům, ani perfidním feudálům, kteři necht se těší, co jim Němci povědí, až sněm bude svolán, když prý tam, kde s feudály roz- hodujeme, ani tu nepatrnou část rovného práva, na niž Němci nároky činí, nerespektujeme. Ku podivu. Zemský výbor zadává německé di- vadlo »pachtýři«, jenž ale za to, že tak laskav pro 40.000 německých lidí říditi divadlo, musí z peněz zemských platit krvavé peníze. Vzpo- mene-li si tento nájemce, že by dobře bylo, kdyby mu zemský výbor přidal, je povinností téhož bez odmluvý mu peníze vyplatit, jinak to — útisk Němců! Páni jsou ve svém hněvu směšní, zrovna tak jako je směšná jejich hrozba se sněmovními kuriemi a s naprostým rozdělením země. Domnívají se snad, že by »německé Čechy« platily zdejším německým židům na vydržování divadla to, co stojí dnes? Potom by se musili spokojiti hezky pěkné s Pštroskou. S tím tedy ať nepřicházejí.