Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

nannen

3

touU atoqbo eln

4

V Praze, ve středu 2. června 1909

Praha

5

stoe

6

Číslo 150.

7 article

Na ranni avečerní listy předpláci se V Praze v administraci: na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donšškou na niěsle. na čtert iela : . . . 7 K eei -e úilialkácht na měsic. . . . . 2 K 30h Poštou na měsie. . . . . . n na čtvrt leta . . . . 9 K 60l s dvojí zásilkou na měsie na Sivrti ista

Praha

8 article V Německu.

V Německu. Věrný spojenec, sousední říše německá o níž činní politikové nejen zde ale i za hra- nicemi, na př. za slovanských porad v Petro- hradě, hlásají, že spojenectví její jest trvalé dlouhodobé, ne-li přímo nerozlučné, zasluhuje již po této stránce mimořádnou pozornost i kdyby od let nešířila se pověst o její mo hutnosti, spočívající na obrovitém hospodář ském rozmachu, vzorném vnitřním pořádku příslovečné disciplině a dokonalé organisaci vojenské Než přes všecky vynikající vlastnosti své jest i Německo závislé na dobrém stavu svých financí říšských a právě v této příčině od delší doby jest stíženo chorobou i jiným vojenským státům vlastní, že totiž nekonečné zbrojení jejich nejen vyčerpává posavadní příjmy, ale způsobuje i citelné schodky mez příjmy a vydaji. Proto již od let v Německu stala se palčivou otázka tak zvané reformy říšských dani, kterážto reforma i tam jest totožná se zvýšením a rozmnožením jejich.

Německo Petrahradit

9 article

Jde okrouhle asi o pět set milionů marek, jichž jest ročně potřebí, aby stav říšských financí dosáhl opět ztraceného zdraví. Byly také připraveny říšskou vládou ve shodě se spolkovými vládami a s posavadní většinou sněmu říšského, tak zvaným blokem. příslušné berní návrhy, jež byly přikázány zvláštní finanční komisi, ale tato pojala svůj úkol zcela samostatně, měníc nejen důkladně návrhy přikázané, ale činíc zároveň jiné, na mnoze zcela nové, aniž by valně toho dbala, že tím opouští koleje ústavního postupu, pro říšské záležitosti přesně vytýčené. Tímto samostatným počináním finanční komise rozražena byla především posaradní většina sněmu říšského; kancláři Bülowu a jeho finančnímu spolupracovníku, tajemníku státního pokladu Sydowa vyklouzly z rukou otěže finanění reformy, takže dosud bez radně pohlížejí na danou situaci, a nově vzniklá většina, prozatím ovšem ve finanční komisi účinkující, čítá ke hlavním svým slou- pům tak zvané konservativce, t. j. zvláště pruské velkostatkáře čili junkery a katolický střed (centrum).

Sydow

10 article

Vlastními finančními reformatory v ko- misi jsou konservativci, jimž klerikální střed ochotně poskytuje svoji podporu. Většina říšského sněmu, před třemi roky rozpuště- ného, byla takto rozbita právě pruským junkery, kteří se postavili nejen proti kancleři Bülowu, ale i proti svým bývalým spolu- pracovníkům a spojencům v bloku, Tiskové orgány bloku ovšem zle hoře- kují na tuto zpronevěru a odsuzují postup nové většiny ve flnanční komisi, kteráž prý šlape po všech pravidlech zdravého parla mentního rokování a porady nahražuje ná- silím většiny, u níž prý není ani možno rozpoznati, zdali jest větší její brutalita či lehkomyslnost. Tato většina nedbá o to, jaké návrhy byly vládou podány a sněmem jí přikázány ku poradám, ale pořizuje práci zcela novou, překračuje mandát, jebož se jí dostalo, vede si zkrátka jako zvláštní sbor zákonodárný. Naprosto prý jsou jí lhostejny zásady rozumné a soustavné finanční poli- tiky, počíná si zcela diletantsky a většina členů její prý si není toho ani vědoma, kam vůdcové její spějí. V několika minutách od- hlasuje rojící se návrhy a staví babylonskou věž, z níž jest odborníkům finančním az úzko. Zasabuje do hospodářských poměrů německých jako děcko do své hračky, aniz by tušila, jaký rozklad způsobí. I lato většina komise chce sice říšské pokladně sehnati potřebných pět set milionů marek, ale činí to tak jako dodělávající hospodář, jenz obětuje, co mu právě přijde do cesty, jen aby sehnal nějaké peníze. Jediným vý- clubteoe

Bülow

11 article

světlením této činnosti většiny komise jes prý sobectví junkerů. Všickni v Německ mají nésti větší břemena říšská, jen on ne. Odhlasuje se zvýšený poplatek z nájmů v městech až desateronásobný, ale poplatky z pachtu statků nechají se nezměněné. Za- vádí se poplatek z velocipedu, na němž jede dělník do práce, ale milionáři junkerovi jest volno projížděti se bez poplatku na svém jízdeckém oři pro zábavu. Že se na potřebu malého muže, a byť si vyjel i na výlet, uvaluje poplatek a v tétéž komisi se sou- časně odmitne zdanění luxusových projížděk statkářů, to jest tak křiklavé zneužití moci, že to musí vzbuditi ošklivost — podotýká »Voss. Zlg.«. Kancléř Bülow, jak praveno, choval se až do poslední chvíle k událostem těmto na prosto nerozhodně, prohlásiv pouze, že své stanovisko vytkne až v plné sněmovně, což mu vyneslo v listě, o němž se praví, že jest denním čtením na dvoře berlínském, tuto výtku: »Poslední měsíce, poslední týdny proměnily mnobého přítele, ba i mnohého obdivovatele knížete Bülowa a úsudek jejich o pevnosti jeho povahy a vnitřní velikosti.

Voss Bülow Německ

12 article

Co to bylo slavnostních ujištění, co odhod- lání za nezměnitelné prohlášených, jež nedo- pouštěly pochybností o své váze! A dnes Dnes již není víry v neochvějnost těchto zá- měrů, ba vůbec se nevěří, že by vedoucí statník měl ještě nějakou sílu odhodlání Volky nevolky zdá se, že přijímá, co mu vnucuje panovačná většina.« Snad že tento důtklivý pokyn neuše pozornosti kancléře Bülowa i dal o svato dušních svátcích prohlásiti, že ani spolkové vlady ani on si nedají vnutiti zákony, jež by ohrožovaly posavadní vývoj obchodu a prů- myslu, a že podá návrh daně pozůstalostní. ale prohlášení to působí již jakoby bylo opozděné, vždyť finanční komise, v níž men šina zatim složila své mandaty a vystoupila, jest již se svou prací hotova a sejde se dne 12. června již jen ke schůzi závěrečné. Jaké rozrušení finanční komise ve veřej- nosti německé způsobila a jak se na pod- něty pruských junkerů pohlíží, toho doklad podává i tento hlas: Jako předkové tohoto panstva kdysi přepadali obchodníky na trhy jedoucí, tak nyní za změněných poměrů kul turních se snaží jinými prostředky ovlád nouti lid. Panstvo chce pouze vykonávati moc, ale platiti se zdráhá Zvlášté pozoruhodně posuzuje známý prof. mnichovský, Lujo Brentano, panovačn snahy junkerstva, a jest patrno, že zasáhly hluboce i do vnitřních poměrů mezi spolko- vými státy. Vzpomenuv středověké společ nosti, jež se dělila na panující potomky do- byvatelů, duchovenstva a porobené a na srovnávající vliv, jejz vykonávala královská moc, až dovedla společnost státní k ob čanské rovnosti, pokračuje: Vývoj tento by nejednou přerušen a vracel se zpět, zvlášte v Zalabí, kde vládnoucí vrstvy nikdy s ovla danými dokonale nesplynuly; jest to něco podobného jako v Irsku.

Brentano Zalabí Irsko

13 article

V Německu právě se opět projevuje zpětný proud panského, panovačného ducha I Německo má osadní území, jež ale není ani odděleno mořem, jako Irsko od Auglie a má stálý příliv neněmeckého živlu z vý chodu našeho. Následek toho jest takovýto kdežto staroněmecké mateřské země sžily se s myšlenkou rovnosti před zákonem a po- slušenstvím ideji státní, vzpírá se ve vý chodním Zálabí, přes to že Bedřich Veliký se domníval, že stvořil nezdolnou suverenitn státní moci, ještě dnes vzdor junkerstva ne zbytným podmínkám existence státní. V ne chuti platiti daně byli si držitelé statků z všech dob a ve všech zemích podobní a ta- kovými zůstali až podnes. Ve středověku spatřovali vlastní význam svobody v tom že nenesli berního břemene. Ve Francii nedali se k tomu přivésti ani absolutními králi. protože to přísluší jen poddanému obyva- telstvu. Junkeři východního Polabí při slav- nostních příležitostech sice také deklamuj o nejvyšších povinnostech jednotlivce k státu, aneb potírají snahy »odvislého« oby vatelstva, jež pomocí zákonodárství chce po lepšit svoje postavení, tvrdíce, že stát tu není pro blaho jednotlivců, ale že jednotlive jsou povinni sloužiti duševnímu, mravnímu a hospodářskému blahu státu: ale tu oněm jednotlivci vyrozumívají právě jenom »od vislé« obyvatelstvo a státem, jemuž se mají jednotlivci obětovati sammi sebe. A stará, mateřská země německá, jež kdysi vysílala dítky své jako osadníky za Labe, jest dnes tímto osadním územím ovládána a její zájmy vydávají se na pospas východnímu velku- statkářstvu, a duch panovačný stálými zá- pasy se slovanským živlem, tam v panských lidech pěstěný, zasahuje dnešního dne i ma- teřskou zemi samu.

Veliká Německo Irsko Zálabí Francie Polabí

14 article

A jak vypadají tito »panští lidé« ? Dle statistiky zadluženosti v Prusků z roku 1902 byli statkáři s čistým výnosem pozemkovým 1500 až 3000 mk. čtvrtinou až do 100 a část i více zadlužena, a z těch, kdož měli vyšší výnos pozemkový bylo 223 zadluženo do 75—100% svého veškerého jmění a 3 i přes 100%; při čemz jich 108 udalo svů příjem na pouhých 900 mk, aby dosáhli osvobození od daně z příjmu. Jak to, že žijí velkopansky za těch 900 mk? Můze takováto třída býti oporou statu? Jako se domáhala dříve zvláštních výhod celních. tak se nyní vymyká placení nových daní Jako před staletími jsbu i dnes oni panským ostatek »odvislýmy lidem. A kam se postav duchovenstvo, jež stálo ve středověku mez oběma, doplňujíc se z obou, jako dnešn centrum? Postaví se do služeb celku,č dopomůže k vítězství panským lidem? Za chová se k berní reformě jako v nejtrap nějších chvilích církevních dějin, kdy nemoh se státi členem kapitoly, kdo se nevykázal 16 urozenými předky? Jak patrno z této ukázky jsou vnitřn poměry v Německu velmi pikantok a zásluhou berní reformy říšské jest, že je význačně osvětluje.

Prusek Německo

15 article Slovanské porady.

Slovanské porady. V Petrohradě, 26. května. (Původní dopis »Nár. Listů«.) s. Včerejší porady konferencí věnovány otázee slovanské banky. Debata byla velmi za- jímava, hlavně rozbory Krasovského, vysoce vy- stižnou řečí bývalého ministra Fodorova a ře- ditele státních drah ruských M. M. Fedorovu. Na poradé přílomni byli zástupci volžsko - kam ské banky, předseda bursovní komory, zástupee ministerstev financí i obchodu a řada odborníků Jednání řídil posl. Iv. Hribar, navrhovatel zří- zení slovanské banky na prvých petrohradských poradách, a referentem byl dr. Preiss. Referent přednesl usnosení pražského komi- tétu. Praví se v nich: Dle usnesení pražského slovanského sjezdu uloženo bylo českému komitétu, aby připravil jednak osnovu stanov pro slovanskou banku, jed- nak aby vymezil přesně agendu ústavu tohoto vytknul spojitost jeho s ostatním slovanským pe něžnictvím. Český odbor zevrubně uvažoval o utvoření slovanské banky, bera zření na pod- něty, vyšlé z bankovního komitétu slovanského sjezdu, který v tomto směru určitá přesná přání vyslovil. Přání tato shrnouti lze na násle dujícío 1. Uznána byla všestranná potřeba, aby upraven byl komunální úvěr v carství ruském a sice n tom základě, že by po vzoru západoevropském

Krasovský Fodorův M M Fedorov Iva Hribar doktor Preiss Petrohrad burzovní komora

16 article

úvěr tento soustředén byl u nějakého velikého peněžního ústavu, který by na základě půjěek veřejnoprávným korporacím poskytnutých svoje vlastní bankovní úpisy vydával. Výhody úvěru toho v tom tkví, že nebude nadále oněch velikých divergencí kursovních; jež speciálně stíhají níz- kým kursem obligace měst méně finančně sil ných a tedy více pomoci úvěru takovéhoto po- třebných, V královstvi českém jest úvěr upraven tím způsobem, že Zemská banka král. českého má právo skýtati úvěry tyto všem veřejnopráv- ným korporacím a vydává na základě jich 4 %n dlužní úpisy, které při kursu 94. —až 98.— někdy i pari dostupujícím, těší se dobrému od- bytu. Těchto úpisů vydala Zemská banka za K 460,000.000.—, 2. Dále vysloveno přání, aby vzhledem k velikým zemědělským reformám v Rusku potřebným přistoupeno bylo i k organi- saci úvěru melioračního a sice tim způsobem, že by se za infervence zemstev tvořila místn společenstva k účelům melioračním, kterým by některá banka za záruky zemstev úvěr povolo- vala k řčelům melioračním a na základě tohoto povoleného úvěru, který by v určitých, předem stanovených lhůtách postupně splatným byl, vy dávala slosovatelné dlužní úpisy. 3. Při té pří ležitosti zevrubně probírána byla i otázka úpravy zemědělských úvěrů na Rusi. Na západu slo vanském úvěr tento upraven tím způsobem, že pro drobný úvěr zemědélský působí pokladny mistní, zřízené dle vzoru Raiffeisenova, zatím

Raiffeisenův Rusko zemský banka

17 article

co v obvodu menším skýtají úvěr osobní okresn záložny hospodářské a hypotekární Spořitelny městské a Záložny dle vzoru Schulze Delitzsch- ova u nás zřizené. Ve větším rozšahu slouží hy polekárním úvěrům pak velké hypoteční banky založené buď za záruky jednotlivých zemí (Hypo teční banka král. českého), anebo ústavy hypo tekární se zárukou a kontrolou zemskou (Hypo teční banka král. haličského). Forma úvěru to hoto opřena jest, pokud nejde o úvěry osobní jež jsou směnečné, o řádný katastr, při čemě každá zápůjčka v knihách veřejných na přísluš ném listu závad toho kterého knihovního těles se vyznačuje. Bylo by tedy nutno v oněch čá stech carství ruského, kde dosud katastr zařizer není, založiti řádné pozemkové knihy. Timto po stupem zaveden by byl v poměrech vlastnict i v poměrech úvěrních co do zemědělství porá- dek a bylo by možno při zvýšené bezpečnost hypotečních zápůjček také zemědělství konečne levný úvěr opatřiti. 4. Dále vysloven byl poža- davek, aby zřízen byl ústav bankovní, který b jednak byl prostřednikem obehodním mezi ob- chodními bankami slovanskými vůbec a kter by zároveň byl prostředníkem pro vzájemnot výměnu tovarů jednětlivých slovanských národů.

Schulz Hypo tečný banka

18 article

Tato banka sloužila by současně k uvedení slo vanských cenných papírů na západ a tím zp sobem by zjednávala jim lepší a širší trh. 5. Ko nečně při působnosti slovanské banky kladena byla váha na to, aby zřízen byl ústav, který b mohl prováděti veliké finanční transakce ve pro spěch slovanských států a který by po této strán ce emancipoval Slovanstvo od závislosti na ně meckých trzích. Podněty tuto uvedené byly před mětem zevrubné úvahy českéhe komitétu a do spěl komitét tento k výsledkům následujícím Úvěry zemědělské. U všech slovan ských národů shledáváme se s více méně vyspě- lým úvěrem zemědělským, který u západníe) Slovanů organisován jest způsobem výše již uve- deným, zatím co na Rusi k účelu tomuto slouž jednak t. zv. šlechtické banky a jednak poze- melné banky a zatím co hnuti nesoucí se k vy tvoření společenstev úvěrních po vzoru Schulze Delitzschově činí na Rusi dosti značné pokroky. Vzhledem k tomu nebude spadati úprava úvěro zemědělských do činnosti slovanské banky, ný- brž nutno si pouze přáti, aby úvěr zemědělský reorganisován byl na Rusi po vzoru západním ovšem při současném zavedení katastru ve smy- slu návrhů výše uvedených. II. Úvěry komu nální atd. Co se týče úprav úvěrů komunál ních, melioračních a železničních sluší uvésti že při úpravě úvěrů těchto padá zákonodárstv V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za 8h vočerni . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 5 k lnseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijimá admnistrace v Marianské ul., 3. Tam nacházsjí se těž redakce, tlskárna a ezpedice „Národntch Listů- Rukopiay so nevracnjl.

Rus Schulz Delitzschův ko

19 article

necbyčejně silně na váhu. Jest totiž za daných poměrě nemyslitelno, že by na př. rakouská vlá- da povolila nějakému ústavu bankovnímu právo vydávati dlužní úpisy na základě komunálních úvěrů, poskýtnutých na př. Rusí. Vyhražovalat by si vláda státu, ve kterém dlužní úpisy vydány býti mají, právo dozoru nad formou úvěru, resp nad sjednáním jeho, což by dotklo se výsostných práv, které přísluší co do dozoru nad obcemí vládě, resp. správě státní ruské. Mimo to nutno uvážiti, že západní Slované organisaci úvěrů uvedených již provedenu mají v rámci, který jim vyhovuje, a v rozsahu, který odpovídá kupní schopnosti domácího trhu peněžního co do cen- ných papírů. Náslodkem toho zdá se účelným, aby tato skupina poslání a působení slovanské banky (úvěry komunální a meliorační) vyhražena byla vzhledem k tomu, že v prvé řadě na Rusi organisace této jest zapotřebí, ústavu, který by za tím účelem v carství ruském se sídlem v Pe- trohradě anebo v Moskvě se zřidil. Předpokla- dem zřízení ústavu tohoto ovšem byla by reorga- nisace zákonodárství o úvěru komunálním na

Slovan Rus Moskva

20 article

Rusi, dále bylo by nutno za spolučinnosti a zá- ruky zemstev zříditi družstva meliorační a even- tuálně pro místní dráhy družstva železniční; při větších stavbách železnic ovšem bylo by nujno domáhuti se záruky státní. Navrhuje tedy ko- mitét, aby za uvedeným účelem úvěrním zaří- zen byl na Rusi ústav zvláštní, který by však se doplňoval ústavem, sloužícím vzájemným hospodářským stykům slovanským, jak níže o tom bude řeč. III. Úkoly obchodní. Již při slovanské konferenci pražské vysloveno bylo se strany ruských účastníků přání, aby slovan- ská banka, sloužící obchodním úkolům těmto, bylo umistěna v Praze pro první dobu a nikoliv na Rusi. Přáními těmito veden uvažoval komité český, zda by bylo možno tímto způsobem řešiti otázku tuto, a dospěl k závěru, že by se dopo- ručovalo, aby k výše uvedeným úkolům zřízen byl v Praze bankovní ústav akciový, Slovanská banka, s kapitálem pro začátek K 10,000.000. Umístění kapilálu tohoto provedeno by bylo tak, že by akcie odebraly banky, k čemuž české zá- sadní ochotu projevily. Při tom však kladen dů- raz na to, aby také ruské a jihoslovanské ban- ky upsání tohoto se zúčastníly, poněvadž jedině tímto přímým zájmem dána by byla záruka toho, že nová banka stane se skutečně obchodníma finaněním sprostředkovatelem mezi ústavy slo- vanskými a základnou pro organisování vzájem- ných hospodářských styků mezi Slovany ve všech oborech. Při tom však kladena váha na to, aby nový ústav nebyl ústavem, který by na místě samém činil soutěž ostatním již existují- cím bankám, nýbrž aby byl ústavem mezi slo- vanskými bankami sprostředkujícím a obírajícím se vzájemnou úpravou obchodních vztahů mezi jednotlivými slovanskými národy. K tomuto po- žadavku bylo nutno bráti zření při stanovách.

Rus Rus Praha slovanský banka Slovan

21 article

Také na organisaci ústavu brán potřebný zřetel. Ve stanovách nebylo výslovně řečeno, jakým způsobem správa ústavu vzhledem k jednotlivým národům slovanským složena býti má, v tom pevném přesvědčení, že úprava takováto může spočivati na úmluvě zúčastněných bank při zření na výši upsaného kapitálu. Speciálně představuje si bankovní komise, že by ředitelství složeno bylo tím způsobem, že by ředitelem ústředním byl Čech, zatím co by mezi řediteli ostatními resp. náměstky ředitelů zastoupeni byli Poláci, Rusové a Jihoslované jedním svým čel- ným representantem. Banka korespondovala by ve všech jazycích slovanských, přijímala by eskontní podání od slovanských ústavů vůbec, sprostředkovala by mezi nimi, sjednávala by jim úmluvy s vývozci z jednotlivých slovanských zemí a obírala by se onou činností, jak ve sta- novách — jež připojeny — měrou co nejširší bylo vytčeno, aby nové bance vyhražena byla co možno největší volnost pohybu. Akciový ka- pitál K 10,000.000.— vylčen pouze pro začá tek, poněvadž by pro prvá léta postačil, načež by bylo možno přikročiti k zvýšení jeho, even- tuálně uvažovati o otázce, do jaké míry připu-

Čo Polák Jihoslovan Rusová

22 title

FEUILLETON.

23 article Dva listy

Dva listy Paní! Píšu v úterý; to je jediné, co o světě vím Neboť v úterý jezdí náš opat k sezením jakého sboru daleko po dráze. Když jest mezi námi, se- dím po jeho levici, jako host — a po pravici sedá převor. Dnes seděl na mistě opatově, upro- střed dlouhého stolu, pod starožitnými hodinami převor — a na jeho místě soděl jsem dnes j. Je to událost, jako jinde v světě pád minister- stva anebo katastrofální zemětřesení; podle n vím, že je dnes úterek. A jinak nevím o světě nic. Novin zde ne- mám, mniši v klášteře čtou malý místní lista půl hodiny po obědě, při černé kávě, v kuleční- kovém sále, povídají novinky ti, kteří byli dnes v Čechách, v Rakousích nebo v Bavořích. Jsme zde na konci světa — a jako za dob Caesarovy Gallie zastavujeme kupce, sklínkaře a drátaře, co nového se děje ve světě. Mám krásnou celu, paní, nádhernou. Okno — ale, paní, skutečné okno; ohromných roz- měrů, v jeho výklenku stojí cel, stůl, zdi jsou na sáh silné — ukazuje mi ve svých čtvercích hraniční ohlumy Čech, Šumavu (nebo Český Les — promiňte, zeměpis jsem zapomněl). Tento svah jest ještě německý; jen jedna paseka, malý čtvereček, náleží Čechám. Jsem zde skutečně na konci světa; v naší zahradě se končí želez nice — na starých mapách jest u našeho klá- štera nápis „Hic ursi habitant“ — zde bydl medvědi.

Píša Caesarův Gallie Čechy Rakousy Bavory Šumava

24 article

Když jsem sem přijel večer a když poprvé mne vedl klášleruí sluha v livreji dlouhý mi po- chuurnými chodbami, zavedl do této cely a ode- šel, připadal jsem si jako v trůnním sále našeho královského hradu. Všechno ohromné; lože ne- smírně široké, stůl náramně veliký, vysoké kle- kátko s Kristem v nadživotní velikosti, dubové vykládané dvéře s prastarým zánkem, který se ještě dnes bojím zavříti. Má složitý mecha- nismus, vím jistě, že bych ho neotevřel. V ce- lém ohromném křídle kláštera jsem sám. Me kroky duní dlouhou chodbou a ve vlastní čelo mohu se procházeti jako v tanečním sále. Pod okny mi hučí nějaká — acha (fuldaha nebo Sal- zaha), s vodou studenou jako led a jasnou jak křišťál, se zelenými pstruhy a skvoucími oblázky na dně. A do oken mi voní květy a dere se ze- leň naší zahrady — jsem zde jako v zahradě Hesperidek.

Krist Hesperidka Sala

25 article

A věřte mi, nestýská se mi ani po novém románu, ani po starých kritikách. Nevím, co píše Machar a nevím, co mluvil Kramář; za- pomněl jsem i kalendář a oddychuji volně, tiše, víte, jak to Vrchlický kdesi napsal „Magna quies“. Jsem v těch massách cihel a kamení je- diná živá bytost — a jsem rád, že jinak je můj pokoj prázdný a holý; ta jeho prostota tišía chladí, jako vlny naší Salzachy (nebo se ani tak nejmenuje . . .) Vstávám časně; můj lokaj (je vlastně pro všechny hosty, ale já jsem nyní jediný) přináší mi mlčky snídaní a šaty. Pak se odebírám do knihovny, kde čekává na mne již Pater Biblio- thecarius. Je to jeden z klášterních učenců — práce jeho přinášejí brusselská Analecta, paříž- ské Museum Cuimet, řimská Akademie dei Lin- cei — učený jako Leibniz a skromný jako náš Svatopluk Čech. Pracuje o nějakých legendách dávného středověku a já se v lenošce na kole- čkách vozím od regálu k regálu, prohlížím řím- ské vydání svatého Tomáše Akvinského, paříž- ské folianty Explorace Egypta, berlínský Corpus

Machar Vrchlický Salzach Leibniz Čo Akvinský Egypt ský muzeum Cuimet akademie dei Lin

26 article

V a4e, v úterý. Insriplionum — a sbírám všechny drobty gymnasijní latiny, abych porozuměl aspoi zhruba tomu, co čtu. Nevěřila byste — včera jsem četl kus svatého Bernarda — a nedivím se pranie, že chtěl Zeyer vstoupiti do kláštera a že Huysmans v klášteře zemřel. Připadalo m dnes ráno, když jsem seděl nad skvostným rukopisem svatého Augustina „De civitate Dei“, že-je počátek XV. století, že šedivý Pater Biblio- thecarius je Tomáš Štitný, který — jako jeho dcera Anežka — vstoupil jistě na sklonek ži vota do kláštera a že se otevrou dvéře a jimí vstoupí mladý Rokyeana, ještě v dlouhém hábitu noviců a s volným škapulířem kolem prsou. A v poledne, po krátké adoraci, stáváme tiše každý před svou židli, monotonni hlas l tinské modlitby hlaholi refektářem, tichá paus pro „Otčenáš“, skromné jidlo, sklenice vody — já jako host se starým opatem jediní máme sklenku červeného vina — a odpůldne opět týž tichý klidný pobyt mezi velikými světci a hilubo- kými mysliteli věků dávno minulých. Velikými okny vlévá se celými proudy zlatá záře sluneční na naše pulty — a mívám zase iliusi, že je věk Karlův a Václavův — vždyť se tu nic nezmě- nilo, vše je totéž jako před půltisíciletím —a Pater Gervasius, který byl 1409 v této síní knihovníkem, vypadaly nepochybně zcela tak jako Pater Ambrosius, který volně piluje své latinské věty s náležitým konjunktivem po „non dubito quin“ pro brusselská Analecta ..

svatý Bernard Zeyer Augustin civitate Dei Štitný Anežka Karlův Václavův Gervasius Ambrosius

27 article

Jen večer, když dozněly poslední zvuky „Ave Maria“ v těch hvozdech šumavských, bývá hodinka veselého života v klášterní zahradě. Tu shromažďujeme se u kuželníku, na stolku je ve- liké kolo ementálského sýra, bochník výborného chleba (na trochu fenyklu v něm musíte si zvykat a konev zlatožlutého moku Gambrinova. A pak. paní, lítají kuželky, špatná i dobrá dřeva, klue stavěči skáčí vesele, mladý fráter píše „pudly“ a „díry“ na zvláštní tabuli, klášterní bratří pod kasávají si hábit, aby mohli vzít kouli dobře „na válec“ — a po zahradě mozi stromy dalek se nese jásot vítězného hráče „všech devět“. Ale sotva zjevily se první hvězdy na obloze — rozcházíme se všichni do svých cel — dlouhou chodbou klášterní doznívá jen tlumeně hovo důvěrnějších přátel sousedů. — — Tak zde žiji, v míru — a v tichu. A léčím se, nervy okřívají. Nežli usnu, stávám trochu u okna a vzpomínám na slova svatého Augustina (nebo to řekl někdo jiný ?): „Cur mundus mili- tat?“ „Nač ty boje a hádky?“ A vzpomínám, jak jsem býval ještě před týdnem neklidný, když jsem nečetl večerník nebo poslední Kritiku pan X. A bojím se, že i tento pobyt bude míti svůj konec — však víte, jak píše Vrchlický: „jeť proto sabbat drah a milý, a že trud je před ním a trud za ním A víc nevím nic. Nechci zatím mysliti dále tu však jsem Váš

Marius Augustin Vrchlický

28 article Pane doktorel

Pane doktorel Chtěla jsem Vám napsat: Vidim květy, sly ším květy, dýchám květy, citím květy. Není nie jen květy, květy, květy! — Zatím jsem se vrátila včera večer domů našla jsem hromady papíru. X. Y. mne prost o duchaplný článek, Z. Z. o propagandu pokre kového programu, A. B. co soudím o žensko otázce atd. atd. Ale v * byly jen květy, květy, květy .. Zarosená rána (Popelčiny démanty), pampelišky (říkáme jim chlubné sestry), slavík v noci i ve dne, úžasně důležité bodláčí v jahodách (musila jsem okopáv a t), krůty na vejcích (už ťukají považte, nová krůfata), první okurky, nový chřest Gjeden, dva, tři, čtyři. . . Mláme dost kvě- tináčů, abychom přikryli, co jsme našli?) at Duchaplný článek! Pokrokový program!i Ženská otázka l! Nebylo by divu, věřte, kdybych ještě dnes večer neviděla, neslyšela, nedýchala, necítila, jen: květy, květy, květy ... V besídce nahoře má pěnkava hnízdo. Dnee jsem jí neřekla: „dobré jitro!“ Neboj se niel Šťastná mámo, která nic nevíš o ženské otázce!

A B Popelčin

29 article

Svému Hráškovi řikám „Čmelák“. Je zbar- vený jako on a lítá jako on. V zeleni, po kvě- tech, ohýbá trávu. Nu — čmelák! A jedna sa- kura ještě kvete. Chlubné sestry ve svých hed- vábných žlutých šatech se množí den co den! Co tu práce! Všem hlavy dolů! Chytáme je do sáčků místo motýlů! A chrousti nejsou, ani jediný! Budou-li dnes, jsem do smrti nešťastná, protože neuvidím Hélu, jak se dívá s úžasem: „co to je chroust“? Jinak jsme si vyměnili úlohy. Já jsem Hléla a Héla je „buka“. Malá Aťa (z ochoty, aby nie nezkazila) dělá mámu. Mám utrhané knofliky a karnýr u sukně, ztratila jsem „jehlici z vla- sóv“, všechno na mně hoří. „Buka“ (Ela) ne- stači se divit. A když je nejhůř, řekne mi: „No víš, délej teď ty zas chvili „buku“ . . „Podívej se, buko“ — povídám Héle — „jak je nebe zametené. To se to sluničku pro- chází!“ A chlubné sestry sedí v trávě, ve svých žlutých hedvábných šatech! Z rána nemají na sobě ani krupičku rosy! Nepotřebují jí: co pak není dost, když mají žluté hedvábné šaty! Všem hlavy dolů! Začíná jich být jak ple- Nu, zde máte dlouhou odpověď. Je jen jedno štěstí — a to jsou květy, pane doktore. V ráji, 17. května 1909. V. P. atd. velu

Hél Hlél Aťa Buk Ela