1
masthead
26. ledna 1905.
2
masthead
Příloha „Národnich Listů
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 25. ledna. (Další plány bar.
Gautsche.) Kromě vyřízení předloh, týkají-
cích se podpory pro kraje, stižené živelními po-
hromami, otázky refundační, odvodu k vojsku.
voleb do delegace a zatímního rozpočtu, jichž
projednání baron Gautsch se naděje v době
předvelikonoční, vláda uvažuje také již o pro-
gramu pro dobu po velikonočních svátcích.
Podle vídeňské zprávy „Pester Lloydu“ má být
po Velikonocích svolán sněm králo v s tv
českého a má býti učiněn pokus o zvolení
stálého vyrovnacího výboru na uklizení sporu
česko-německého. To mají býti ony „vedlejší
koleje“, na které se má přesunouti národnostní
otázka, aby se říšská rada mohla nerušeně za-
bývati velkými otázkami hospodářskými. Pisatel
— z tábora Němcům přátelského — váhá s od-
povědí, je-li doba na zřízení takového smiřova-
cího výboru přihodná, ale dodává, že vláda věř
v možnost úspěšné činnosti takového výborua
že také někteři němečtí vůdcové jscu pro
vyjednávání. Jiní (Prade et cons.) přejí si, aby
se Němcům dostalo dříve záruky, že budou
splněny také jejich požadavky stran jazykového
rozhraničení atd.
Gautsch
Pester
Němec
Praha
6
article
Pražský dopisovatel téhož listu právem po-
znamenává v témž čísle, žedrahoty pánů Němeů
netřeba bráti příliš vážně. Němci jsou dnes v
Rakousku tak osamoceni, že jim samým musí na
tom záležeti, aby se co nejdříve vyprostili ze
svého osamoceni, a toho mohou dosíci jen smí-
rem s Čechy. Právě následkem zarputilého od-
boje proti jazykovým nařízením změnily se po-
měry tak, že Němci potřebují dohody mnohem
více, než Čechové. V Čechách mají Čechové ne-
jen číselnou převahu, nýbrž rozvíjejí se ne-
ustále kulturně a značně sesílili také hospodář-
sky. Na Moravě dobytí české většiny na sněmě
jest jen otázka času. Na říšské radě naleznou
Čechové, mající tam svých 83 mandátů, vždy
snáze spojence, než Němci, kteří jsou mimot
ohroženi také rozšířením volebního práva, jímž
by získali národnosti neněmecké. Toho všeho
jsou si myslíci Němci vědomi, a dle toho za-
řídí také asi své další kroky.
Něme
Němec
Čecho
Rakousko
Čechy
Morava
7
article
V Praze, 25. ledna. (Nové místn
dráhy.) Vláda podala včera parlamentu před-
lohu o účasti státu při opatření kapitálu pro
některé místní dráhy. Jde celkem o sedm men-
ších železnic, z nichž čtyři mají se stavěti v alp-
ských zemích, jedna — z Tarnova do Ščučina
— v Haliči, jedna z Konic do Ivančic na Moravě
a konečně sedmá z Libochovic do Jen-
šovic v Čechách. Všechny dohromady maj
215 km. délky, náklad na ně rozpočten v 27 mil-
linech K, a stát má přispěti 3,690.000 K, t.j
13.53 9%.
V Praze, 25. ledna. (Také uherský
primas kortešuje pro vládní kan-
didáty.) Ostřihomský kardinál primas Va-
szary poslal, jak sdělují „Nár. Noviny“, do
Trnavy tamnímu vikáři Pavlu Jedličkovi násle-
dující list: „Dovídám se, že na území me
diécese, jmenovitě na území trnavského vika-
riátu, za nynějších voleb háže vlny strannický
ruch, stojící na základě nikoli národně uher-
ském, ba naopak maďarstvu nepřátelském. Jsem
sice přesvědčen o patriotickém chování měho
duchovenstva, ale pokládám přece za potřebno
prohlásiti, že bych hluboko litoval a velmi za-
zlival, kdyby se proti mému očekávání mělo
přihoditi, že by někdo z mých kněží vystoupil
jako kandidát strany, stojící na takovém (ne-
maďarském) podkladě, aneb kandidáta takové
strany podporoval. Vyzývám tedy uctivě vaši
důstojnost, abyste toto mé prohlášení uvedl při-
měřeným způsobem ve známost duchovenstvu
trnavského vikariátu.“
Tento „pastýřský“ list míří přímo nap
Martina Kollara, jenž v trnavském okrese kan-
diduje proti liberálovi Zoltánu Vermešovi. „Nár.
Pavel Jedlička
Martino Kollar
Vermeš
Praha
Tarnov
Ščučina
Halič
Konice
Ivančice
Morava
Libochovice
Čechy
Virginie
Trnava
km
8
article
Noviny“ upozorňují při té příležitosti, jaký je
rozdíl mezi nynějším kardinálem primasem
Vaszaryem a jeho předchůdcem Simorem,
rozeným Maďarem. Kardinál Simor přikazoval
ještě klerikům ostřihomské diécese, aby se pílně
učili slovensky, dovolil jim založiti literárn
školu a knihovnu, psal učitelům ostřihomské
diécese oběžníky, v nichž jim za povinnos
ukládá pěstovati mateřský jazyk ve škole i v ži-
votě. Ovšem od dob Simorových změnilo se
v Uhrácn mnoho!
Z Krakova, 23. ledna. (Vyklizeni Wa-
welu.) Dle usnesení sněmu haličského a dle
smlouvy s vojenskou správou zemský výbor
odevzdal vojenské správě staveniště na nové ka-
sárny na Olši v ceně 252.000 K a zavázal se
vyplatiti na stavbu těchto kasáren 3,048 000 K
Z příspěvku toho již 1.3 mill. K vyplačeno,
zbytek má býti splacen ve lhůlách do 1. října
1909 a dne 31. prosince 1909 poslední část
vojska vyklidí starý královský hrad Wawel. Cel
historická čásť zámku s věží Senátorskou bude
však vyklizena již letos v srpnu. Wawel bude
pak nákladem země obnoven a bude sídlem
panovníka, kdykoli zavítá do Krakova.
Ze Záhřeba, 22. ledna. (Uklizený s por
o svatého.) Dne 15. ledna byli v Římě pro-
hlášeni za svaté tři jezuiti, Marek Krisinus,
Grodecki a Pongraez, kteří byli v Košicích za
vzpoury Rákoczyovy usmrceni. Poněvadž uherské
listy všechny tyto tři osoby prohlašovaly za
»Uhry«, ohradili se proti tomu Chorvaté, kteři
dokázali, že Marek Krisinus byl rodák z chor-
vatského Križevce a není tedy »Uher«, nýbrž
Chorvat. Názor Chorvatů došel v Řimě uznání
a v papežském breve, v němž se jedná o nových
svatých, praví se výslovně, že Marek Krisinus
jest Chorvat.
K tomu dodáváme, že ani Grodecki nent
»Uher«. Narodil se v Těšině, studoval u jezuitů
v Jindřichově Hradci a nějakou dobu kaplanoval
také v Čechách, mimo jiné i v Jindřichově
Maďar
Simor
Simorový
Krisinus
Grodecký
Pongraez
Chorvat
Krakov
Wa
Wawel
Záhřeb
Řím
Košice
Uhry
Jindřichov Hradec
Čechy
Jindřichov
10
article
Hudha.
Hudha.
+ XIV. populární symfonický koncert Českéh
fiharmonického družstva potkal se s nadobyčejným
úspěchem. Hřebem zájmu byla rukopisná novinka
Olakara Ostrčila, melodram s průvodem velkého
erchestru k básní K- Legera. Ačkoli novinku bylo nutno
dáti téměř na konec pořadu a změniti pro ni obvyklé
časové disposice koncertu — nebyloť v Národním
divadle té neděle odpoledne při nejlepší vůli ředi-
lelstva možno z celého činoherního repertoáru hráti
nic jiného, než právě „Chlapíka Crichtona“, v němž
náhodou deklamatorka melodramatu je zaměstnána
— vyčkalo veškeré přečetně shromáždivší se obecen-
stvo s napjetím a uvitalo umělkyni bouřlivým, dlouho-
trvajícím potleskem. Otakar Ostrčil, jehož „Vlasty
skon“ učinil z nováčka hotového muže, jeví se v práci
tělo pravým odchovancem a nástupcem Fibichovým.
Mistr, vytvořitel melodramatu do netušeného dosahu.
má ovšem daleko jistější ruku v odstiňování mluve-
ného slova na orchestrálním podkladu i v odvažování
obou živlů, majících se k sobě asi jako tužka k barvě.
k němuž aby byly nejjemnější lékárnické váhy. Ale
stává-li se Ostrčilovi, že ještě hlasu mnohde ukládá
přílišný výkon (ač snad i akkustické poměry malého
sálu spolupůsobily, dávajíce příliš hutně výstupovati
orchestrální masse), tož v základním pojmutí básně
v zachycení nálad a situací vyrovnává se svému mistru
Znamenitá Legrova „Ballada o mrtvém ševci a mladé
tanečnici“, spojujíc v sobě celou rázovitost básníkovu,
jeho bystře lidu a přírodě odpozorovanou realitu, jeho
fanlasii a humor a při tom zvonivý verš, přímo
vybízí k zhudebnění. Otakar Ostrčil illustrujeji
těnomalbou plnou plastiky a dramatického jiskření.
Olakar Ostrčil
K Leger
Crichton
Ostrčil
Vlasta skon
Fibichův
11
article
Fři tom nepodává skladbu rozdrobenou, hudební mo-
saiku, nýbrž dobře vyvinutý, spojitý celek, jehož
themata mají mimo charakteristiku i svou hodnolu
absolutně hudební. Ostrčil vládne svěží vynalézavostí,
která vnukla mu v melodramatu jeho nejen zdravý
lidový tón (líčení muziky, tanec děvčete s umrlcem)
a názvuky příšerné fantastiky, ale i přízvuky jem-
ného citu. Celá práce jeví pak s technické stránky
onu vyspělost, z jaké jsme se již těšili v prvé jeho
zpěvohře. Melodramatu dostalo se výborného prove-
dení jak od orchestru, jejž řídil sám Oskar Nedbal
tak od recitatorky. Paní Hana Benoniová věnovala
přednesu veškerou svoji vervu, vypracovanost veršo-
vého výrazu a svůj mohutný, zdravím kypící, jako
zvon zvučný hlas. Slyšeli jsme ji nyní již několikráte
recitovati melodramata i nabyli jsme přesvědčení, že
v umělkyni vyrostla nám síla, schopná oživiti na
jevišti Vrchlického-Fibichovu trilogii „Hippodamii“,
kteréžto velkolepé, svého druhu jediné dílo tak hříšně
jest odsouzeno k nežití.
Kromě původní novinky, učinivší tolik rozruchu
sehrána znamenitě Čajkovského shakespearovská
fs ntasie „Romeo a Julie“, stejně dojemná lásky tou-
hami, jako její tragikou a Mozartova nač jemnou
krajku vzdušnější ouvertura k „Figarově svatbě“. Ob
dirigoval se skvělých úspěchem Oskar Nedbal,
vlastně předehru nedirigoval, přenechav orchestr
vzorně secvičený jemu samému (kousek, kterým již
v Petrohradě udělal sensaci), jakkoli živá Mozartova
rythmika jen jen stříhala ušima a škubala prsty za-
ložených rukou Úvodním číslem pořadu byla tento-
kráte v obráceném pořádku z příčín shora naznače-
ných Beethovenova čtvrtá symfonie z B-dur. Před-
nesena byla vedením dr. Zemánka velice krásně
jmenovitě v čarovném adagiu.
Ostrčil
Nedbal
Benoniová
Vrchlický
Fibichův
Hippodamie
Čajkovský
Romeo
Julie
Mozartův
Figarův
Beethovenův
Zemánek
Ob
Petrohrad
Bdur
12
article
+ Dostalo se nám do ruky „Provolání“ ve pro
spěch šíření hudební vzdělanosti mezi lidem, pode-
psané známým skladatelem a ředitelem varhanick
školy v Brně, p. Leošem Janáčkem a předsedou Jed-
noty na zvelebení církevní hudby na Moravě, hrabětem
Jindřichem Belrupt-Tissacem. „Lid náš“ — prav
se tu — „jenž složil písně takového obdivuhodného
množství, takově obdivuhodné bohatosti tvarů a roz-
manitosti typů, zasluhuje, aby ve vzdělávání hudebním
nebyl náhodě ponechán, aby nepříznivými okolnostmi
životními nebyla jeho vlastní hudební kultura zničena
a zapomenuta... Taneční městská hudba se hřmot-
nými žesťovými nástroji vedrala se ponenáhlu v ne
odlehlejší dědinky. Lkavě a veselé tóny houslí, dud
cimbálů, jež tak pevně sdruženy byly s písní lidovou
umlkly a s nimi i píseň — veselá, vážná i nábožná
Nejvyšší naše hudební školy, konservatoř a varha-
nická škola, neměly by toliko vzdělávati virtuosy
jimz tleská po většině cizina, neb intelligenci hudební
jež teprve za svou výživou v lidu, a lo po většině je
v jeho nejvzdělanějších vrstvách, šíří vzdělání hu-
dební. Vliv konservatoře a varhanické školy má jít
z příma na nejširší vrstvy národa, přístupné hudeb-
nímu vzdělávání. Nynější vědecky jasná theorie hudby
najde již případného slova srozuměti se a účinkovat
i na prostého člověka. V každé dědince potkáme člo-
věka zvláštního nadání hudebního, zpěváka neb hud-
ce, jenž se sám buď na housle, na klarinetu, na kil-
dlovce atd. naučil.. Proč by nemohl takový člověk,
veden prozíravou rukou, naučit se tolik hudbě, aby
nabyl úsudku, aby s přesvědčením dobrou hudbu mez
rodáky chránil a šiřil? Stavovské poměry se u nás
přeměňují a upravují. Uváživ věc náležitě, rozhodl
se výbor Jednoty na zvelebení církevní hudby na
Janáček
Belrupt
Tissac
Brno
Morava
Lido
13
article
Moravě zříditi při varhanické škole v Brně desltimě-
síční kurs pro vzdělání varhaníků z obce pro obee
jimž by se oddávala místa varhaníků na vesnicích
o něž se nemůže hlásiti hudebník z povolání, jeliko
jsou tak chudě honorována. Jelikož by se nebránilo
aby takový varhaník zase příštím některým rokem
mohl doplňovati svoje vědomosti podle potřebya
požadavků doby, nastal by v brzku kýžený obrat k lep-
šímu i pokrok v kostelní hudbě i na nejmenší a nej-
chudší dědince. Živolu hudebnímu široké brány do
národu by se olevřely. Člověku z obce s padesáti, osm-
desáti a stozlatovým služným zůrokovaly by se vý-
hodně výlohy 200 zl., spojené s učením. V naději, že
porozuměno bude dobrému úmyslu, a že proto dojdo
všestranné podpory a blahovůle, vypisuje se zápis
do zmíněného kursu pro vzdělání varhaníků z obce
pro obec na 16. září 1905 v místnostech varhanické
školy (Jakubská ulice č. 1). Bližší dotazy zodpovídá
ředitelství varhanické školy v Brně.
+Slečna Marie Heritesova uspořádá v únoru
svůj koncert v Rudolfině. Bude to první velké veřejné
vystoupení umělkyně po jejím návratu z Ameriky
i vzbudí zajisté živý zájem hudbymilovného obe-
censtva.
Heritesův
Morava
Brno
jakubský ulice
Amerika
14
article
+ Z České Filharmonie. Dnes koná se obvyklý
koncert v Národním domě v Kr. Vinohradech o 8. ho
jako večer solistů orchestru. Na jeho pořadu jsou
skladby od Mozarta (ouvertura k op. „Kouzelná flét
na“), Poppera (Tarantella pro cello: p. Fr. Pour). Trne-
čka (Česká rhapsodie pro harfu: sl. Louisa Holubova)
Wagnera (Siegfriedova idylla), Dvořáka (Slovansk
tance č. 6 a 7 z I. řady), Wieniawského Ozpomínk
na Moskvu pro housle: p. K. Kadraba), Sinigagiie
(Romance pro lesní roh: p. Fr. Tamhina), Gounoda
(Serenáda pro piston: p. J. Chmelař) a Smetany (Slav-
nostní pochod). Vstupenky po K —.60 za osobu a po
K 1.60 za rodinu lze obdrželi před koncertem u po-
kladny. — Patnáctý populární koncert v neděli v Plo
dinové burse bude se konati s programem skladeb
od Schuberta (v den výroční jeho smrti), od něhol
provedena bude ouvertura k opeře „Kouzelná harfa“
(C-dur), Dvořáka, jehož „Píseň bohatýrská“ zaháj
cyklus symfonických básní, Beethovena, jehož pál
symfonie bude pokračovati v cyklu symfonií. Jak
solista vystoupí v Čajkovského klavírním koncerii
z B-moll žák vídeňského mistra klavíru Lešetického
Ignác Friedmann, který před tím již prošel školou
známé klavírní učitelky Dagmar Walie-Hausenové
Vstupenky lze obdržeti v hudebním závodě Mojmíra
Urbánka v Jungmannově tř. 14.
Mozart
Popper
Pour
Holubův
Wagner
Siegfriedův
Dvořák
Slovansk
Wieniawský
K Kadraba
Gounod
Smetan
Schubert
Beethoven
Čajkovský
Friedmann
Dagmara Walie
Urbánek
Francie
Moskva
Bmoll
Jungmannův třída
Český filharmonie
národní dům v Králové . Vinohrady
Sinigagiie
Romanka pro lesní roh
kouzelný harfa
Cdur
15
article
+ Z Brna. (Premiéra opery „Pozdě“ od Vojly
Mádla.) Dne 14. ledna uvedl se pan Vojta Mádl
s první svojí operou „Pozdě“ na zdejší jeviště a první
jeho krok byl tak zdařilým, že ti, kdož vyslechli „hu
dební drama“, jak skladatel operu svoji nazval,
oprávněnou nadějí očekávají, že skladatel na divadeln
dráze dále s úspěchem pokračovati bude. Tím nen
ovšem řečeno, že by skladatel byl začátečníkem. Kd
loňského roku přítomen byl koncertu České Filhar
monie v Plodinové burse, kdy Mádlo poprvé před ve
řejnost vystoupil a dirigoval svoji dramatickou ouver-
turu, kteráž poctěna byla podporou Kalašové, seznal
již tehdáž, že Mádlo jest talent, jenž dovednou rukou
na stanovených motivech staví celé dílo, oduševněně
vřelou melodikou a případnou gradací. Libretlo k hu-
debnímu dramatu opatřil p. Vilík Táborský a možno-
mluviti o vadách opery, pak spadají pouze na vruh
libreta. Skladatel vázán jest libretem a vystihl hudbou
správně veškery motivy, které mu obsahem i slovem
dány byly. Celé dílo oplývá vřelou melodičností, která
nejvíce vyníkla v milostném dvojzpěvu Vojtěcha a
Mádl
Vojta Mádl
Kalaš
Vilík Táborský
Vojtěch
Brno
Český Filhar monie
16
article
Jiřiny, v písni „Tak často ve snách a ve sboru „Když
měsíc v údolí“. — I orkestr zní působivě a nehledaně
a rozezpívá se zdařilým motivem lásky. — Polka, kte-
rou tančí vesnický lid, jest rozlomilá a svým svižným
rhytmem působivá. Tolik tedy o skladbě. Děj dra-
matu jest jednoduchý. Jiřina rozejde se se svým mi-
lencem a snoubencem Janem, s nímž jest v stejném
povolání u divadelní společnosti, a zamiluje se do
Vojtěcha, lesního příručího. Chvátal, starší herec u téže
společnosti, domlouvá Jiřině, aby ke svému bývalému
milenci se vrátila, láska její k Vojtěchu jest však sil-
nější a nedbá též vyhrůžek Janových, kterýž pak v žár-
livosti a hádce Vojlěcha probodne
Účinkující zhostili se svědomitě svých rolí a nelze
jim ani režii, která byla v dobrých rukou, žádných
výtek činiti. — Odcházeli jsme z premiéry ze skutečné
to premiéry Vojty Mádla na prknech divadelních
plným uspokojením
Jiřina
Jan
Vojtěch
Chvátal
Janův
Vojta Mádl
17
title
Národní hospodář.
18
article
Petrohradské události a bursy. Názorový obrl
Petrohradské události a bursy. Názorový obrl
je úplný. Pondělní vzrušení, které způsobeno sen-
sačními zprávami z Ruska, ale které přes to bylo
jen chvilkovým, jest úplně překonáno a siluace po-
suzujo se opět klidně. Důkazem toho nejlepšímje
opětný vzestup ruských rent na všech
vůděích trzích. Byť se neupíral vážný ráz ny-
nějšího dělnického hnutí, uznává se přece jen, že
povaha jeho není tak nebezpečnou, jak se tu a tam
s patrnou tendencí líčilo. Pro majitele ruských rent
a cenných papírů rozhodnou je především otázka,
nabyly-li poměry takého ostří, že jes vážně ohrožen
hospodářský a finančíj vývoj Ruska vůbec. Veliké
stávky nejsou v moderních státech řídkostí. Ani jich
cstré pollačování (uznání faktu není ještě schvalo-
váním podobného postupu). Co se odehrálo jinde.
Rusko
19
article
děje se — snad ostřejší měrou — v Rusku. Al
všechny události posledních dnů nejsou přece jen
momenty, které by nasvědčovaly úplnému rozvratu
ruské říše. Ruské finanění hospodářství státní je
pevné a dobré. To stvrdil nedávno i P. Struvea
důkazem toho je i vývoj jich dosavadní. Svým po-
vinnostem k zahraničním věřitelům dostálo Rusko
vždy i v dobách nejhorších. Povede-li dnešní hnatí
v Rusku — jako že si toho nutně plně přáti —
k pronikavým reformám, zpevní se jen říše Roma-
nevů. O své úroky a případné vrácení kapitálu ma-
jitel ruských státních titrů obav míti nemusí. Prů-
mysl ruský ovšem stávkou utrpí výnosově. Ale ná-
vrat dělnictva ku práci, ke kterému zvolna dochází
a speciálně ukončení války přinese mu zase hojně
zaměstnanosti a po určité době i úhony dneška
(zatím nejsou ovšem veliky) se překonají. Proto není
ani po této stráce důvodu k obavám. Jak již řečeno
včerejší den přinesl značné zpevnění ruským papírům
a jich kurs blíží se zase kursu normálnímu. Jen
slabí a neinformovaní prodávali: ukládací kruhy po-
nechaly svůj papír klidně uložený, protože toho, proč
papír koupili, úroků a případného vrácení kapitálu
po příslušné době se jim dostane. Praha v tom
směru projevila klid. Není tedy pravdou,
co ze známé a včera dotčené kuchyně se sděluje
„B. Börsztg.“, že následkem značné úča sti
v poslední ruské subskripci byly české
kapitalistní kruhy nuceny prodávati
a že spociálně došlo k nuceným prodejům.
Al
Rom
B Börsztg
Rusko
Praha
20
article
Opakujeme jen to, co jsme spolehlivě zjistili: Praha
neprodávala, tím méně byly na její účet pro-
vedeny nuceně prodeje. Naopak: právě ruske
renty byly počátkem týdne na účet
Prahy kupovány. Jde o maněvr, včera námi
již charakterisovaný, maněvr, který měl za účel
snížiti význam Prahy, tak pojednou účastí na sub-
skripci ruských rent dokumentováný. Uvádíme opětně
tento moment, aby bylo zřejmo, jaké se podávají
„hospodářské“ informace cizím listům z určitých
kruhů zdejších. Rozumný majitel ruského papíru,
který si ho koupil za účelem výhod jím skýtaných,
ovšem podobným maněvrům významu nepřikládá —
ale je dobře upozorniti na podobně machinace.
Nová česká přádelna bavlny. Firma Jose
Barloň a synové, mechanicka tkalcovna a ba
revna v Náchodě, postaví novou, moderně zařízenou
přádelnu bavlny na 20.000 vřeten, rovněž
v Náchodě (starém městě). Podnik bude vyzbrojen
nejnovějšími stroji a zařízením. — Rádi zazna-
menáváme.
Nedostatek oukiu? Dochází nás následující do
tazník obchodní komory v Liberci: »Kterési ob
chodní gremium zaslalo ministerstvu obchodu de
peši, v níž poukázalo na nebezpečí, které by mohlo
býti přivoděno značným vývozem surového cukru
tím snad povstalý nedostatek raffinády.« Komora
žádá informace.
Rumunská statistika průmyslová. Píše se nám
z Vídně: Vzhledem k přípravám k novým obchodním
smlouvám konána v Rumunsku průmyslová ankela.
peš
Praha
Náchod
Liberec
Vídeň
Rumunsko
Jos Barloň
vřeten
21
article
Ze jejích výsledků nutno uvěsti: V Rumunsku existuje
nyní 625 továren (velkoprůmysl), zaměstnávajících
39.700 osob s investovaným kapitálem 247.4 mill. leů
a s průměrnou výrobností 231.7 mill. 1. Z nich připadá
60 mill. 1. na průmysl mlynářský, 14.7 mill. 1. na pily,
13.5 mill. I. na cukerni, 11.3 mill. l. na petrolejový
průmysl, 9.7 mill. 1. na koželužské a kožní závody
8.3 mill. 1. na průmysl oděvnický a 7.3 mill. 1. na pa-
pírnický průmysl. Z uvedených 625 průmyslových
závodů patří 403 jednotlivcům, 192 společnostema
30 státu. 222 továren zřízeno od r. 1892, tedy za plat-
nosti dnešního celního tarifu. V toto období spadá
speciálně založení cukerních, papírnických, chemi-
ckých a konservových továren, dále závodů kovo-
dělných a dřevařských, jakož i mlýnů, meloucích jem-
né druhy. 182 továren požívá od r. 1886 státních sub-
vencí, z nich jest 30 dřevařských, 25% potravin-
ných (zvláště cukrovarů). Co do počtu dělníků zaměst-
návalo z těchto závodů 119 méně než deset dělníků
zde tedy o továrnách mluvili nelze), 330 pak 10—50.
18 pak 200—300 dělníků, 3 400—500 a jen jedna
(státní továrna tabáková) více než 1000 dělníků. Prů-
mysl oděvnický, zaměstnávající více než 46.000 děl-
níků (28% všeho průmyslového dělnictva), provozuje
se většinou v středních a menších dílnách. Existuje
jen sedm (menších) továren na šaty a obuv; za to ale
vzrostla značně výroba řemeslná, jejíž mistři jsou
většinou cizozemci. Roční průměrný dovoz rumunský
klesl od 1887—1891 s 358 na 334 mill. 1.; rumun-
ský dovoz cukerní, který dříve kolísal mezi
—7 mill. 1. úplně přestal; rovněž silně klesl dovoz
železných postelí, dřevěného nábytku a obuvi. Ochrana
průmyslová tedy v Rumunsku svým úkolům dostála.
Rumunsko
mill
22
article
Vývoz Rakouska do Rumunska činil od 1892 do
1903 průměrně 89.2 mill. 1., tedy 273% veškerého do-
vozu rumunského proti 55.4 mill. leů (15.4%) před-
chozích pěti let. Období tolo bylo ovšem obdobím cemní
války. Po ní Rakousko tedy své postavení zlepšilo
a zatlačilo poněkud německou soutěž, která je ale
stále přece silnější (28% veškerého dovozu rumun-
ského přichází z Německa). Vývoz rakouský do Ru-
munska činil od 1892—1895 průměrně 100 mill. l.,
1896—1899 jen 96 mill. 1. a 1900—1903 jen 71 mill. l,
ústup je tedy patrný. — Také příspěvek k rakouské
politice balkánské.
Dunajská paroplavební společnosl. Správa du-
najské paroplavební společnosti usnesla se na včerejší
schůzi, že přijme návrh ministeria obchodu o pro-
ddloužení provisorní dohody, končicí dnem 31. pro-
since 190ž na další půl roku.
Rakousko
Rumunsko
Německo
23
article
Výkazy dráh. Dopravní příjmy Jižní dráh
od 11.—20. ledna činí 2.432.201 K (— 163 719 K). —
Dopravní příjmy Společnosti státních dráh
v témže období činí 1,300.033 K (— 122.897 K)
Různé zprávy. Hrubé příjmové přebytky Hi
bernie činí za prosinec 1904 961.321 mk. proti
967.108 mk. v listopadu 1904 a 801.182 mk. v pro-
sinci 1903. — Valná hromada berlínské Akciové
společnosti Scheidemantlovy usnesla se splynouti
s vídeňskou akciovou společností pro
cbemický průmysl. — Mimořádná valná hro-
mada Huldschinského hutí (akciové společ-
nosti), schválila jednohlasně splynutí s hornoslez-
skou akciovou společností pro výrobu železničních
potřeb.
Zadání stavby železniční. Dle v „Pražských Novi-
nách“ obsaženého prohlášení zamýšlí se za účelem
provedení místní dráhy rosbašsko-adorfské od km
14/ až ke km 25% zadati potřebné úpravy, výkony
a dodávky za úhrnný paušální obnos. Dotyčné na-
bídky přijímají se nejpozději do 15. února 1905 v po-
ledne u c. k. ředitelství železničních staveb ve Vídni
VI., Gumpendoríská třída 10. V podmínky a ostatní
pomůcky lze u shora jmenovaného ředitelství na-
hlédnouti.
Dodávka suken. Zemské fin. ředitelství v Praze
zadá dodávku suken pro sluhovské oděvy. Lhůta na-
bídková končí 6. února 1905 v poledne. Bližší zpráv
Novi
Vídeň
Gumpendoríský třída
Praha
Scheidemantlův
24
article
podají „Úřadní list Pražských Novin“ a vyhláška na
úřadním prkně u jmenovaného ředitelství.
Veřejná schůze obchodnictva, svolaná Ústřední
jednotou českých obchodníků pro Moravu v Přerově.
koná se v neděli 29. jedna 1905 na nadsklepí v Kro-
měříži s tímto programem: 1. „Instituce obchodních
komor“, ref. pan komorní rada V. Povondra z Kromě-
říže. 2. „Stavovské požadavky obchodnictva“, ref. pan
Josef Polák z Lipníka.
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek v Bran-
dýse n. L. byl pro rozšíření se kulhavky a slintavky
místodržitelstvím zakázán. Nebude se proto konatí dne
31. ledna 1905 ani trh na dobytek ani na zboží. Místo
něho zažádáno o nový trh, který se bude konati po-
čátkem března.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
23. ledna t. r. Oběh bankovek 1.576,995.000K
(— 46,682.000 K), poklad kovový 1.522,501.00
(+ 7,321.000 K), portef. směn. 345,870.000
K (— 61,333.000 K), lombard 45,220.000K
(— 2,786.000 K), záloha bankovek prostých
daní 342,792.000 K (+ 54,006.000 K).
V Povondra
Josef Polák
Morava
Přerov
Lipník
Bran
uherský banka
25
article
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 25. ledna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
Dnešní bursa minula klidně a jednány 3% obligace
spol. rakouských místních dráh za K 82.75, 4% zá-
stavní listy české hyp. banky (velké kusy ve
zlatých) za K 100.70, železn. úpisy české zemské
banky za K 100.10, dluhopisy Ústřední banky če
ských spořitelen za K 100.— a zlaté rak. renta
placena za K 119.75.
Dále podáváno za akcie: Živn. banky K 250.—
české banky »Union« K 245.25, české spol. pro
průmysl cukerní K 186.—, rakousko-uherské banky
K 1636.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofliciální záznamy zněji
Zástavní listy české byp. banky 5%
31/2e
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 490
„ » » (v K) 49%
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4 %
„ . . (v K) 49%
Žel. . „ . .
Dlužní úpisy České prům. banky 41/2
Dlužní úpisy Ústřední banky českých
spořitelen . .
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 49%
Želez. úpisy »»
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/ 2
„ hal. zem. banky 41/29
Kom. dl. úpisy . ..
Železnič. . , . . 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/,
„ » Rak. uherské banky 4%
» » Dolnorak. byp. ústavu 49 %
„ » 31/2
Praha
český banka
Český průmyslový
26
article
Kom. dl. úp. » » 4%
Kom. dl. úp. » » 4%
„ » 31/2
Zástavní listy Rak, hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.290
(ve stř.) 4.2
Dubnová ,
Květnová » , (v pap.) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
korunová renta . . 4%
» investiční . . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . »
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. bypoteční banka .»
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . . »
Zál. úv. ústav v Hradci Králové a
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .»
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech»
tov. orient. cukrov.
Z Vídně, 25. ledna.
sursy.)
lvovskočernovická 586. —
Únorová renta.
spol. st. dr. rak. uh. 645.—
květnová . .
jižní dráha . . 87.—
červenc. ».
štvrsko hr.-könl. . —.—
říjnová ,
severní dráha . 5520. —
rakouská » zlatá
rak. severozáp. dr. 419 —
» » kor.
pardubická dráha —.—
uherská » zlatá
414.—
polabská dráha
» kor.
Daňkův
Rustonův
Poldin
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
bypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
Dubnová
27
article
340.—
česká sev. dráha
rak. invest. renta
buštěhradská A
uher. »
1060.—
49% zást. listy Hyp
pražsko - ducheov.
banky král. č. .
duchcov.- podmok
31/20% zást. I. Hyp.
2270.—
ústecko tepl. dr.
banky král č.
896. —
dunaj. paroplaveb.
4% kom. dluhop.
720.——
rakouský Lloyd
Zem. banky kr.č.
332.—
turecká tabáki rež.
4% žel. dl. úpisy
rak. zbrojovka
541.—
Zem. banky kr. č.
státní losy 1860
Rudolfova hut
509.25
alpská montan. sp
po 500 zl.
187.—
rým.-muráň. spol.
524 25
po 100 zl.
276 —
Poldina hut
státní losy 1864
476 —
2447.—
praž. želez. sp..
losy úvěrního úst.
529 —
česká montan. sp. 1469 —
vídeň. l. komun.
165 —
392 .—
Daněk . . .
tisské io sy . ..
132 25
západočeská uhl. 219.—
turecké losy.
1629 —
soveročeská ubl.
rak.-uh. banka.
doktor
Lloyd
Poldin
Daněk
Rudolfův hut
28
article
669 25
mostecká uhl. sp. 672.—
rak. úvěrní ústav
291 25
vídeň. stavební sp
158.—
b. anglo-rakouská
555.50
hirtenberské . . 8.6.—
vídeňská unionka
456.—
695.—
Schodnica ..
b. pro země rak.
786.—
haličsko-karpatské 1070.—
uh. úvěrní banka
553.50
peštská vagonka
bank, jednota . .
1005.—
devisa německa . 117.52
r. úst. pro úv. poz
„ pařížská . 95.60
Česká průmyslová
414 —
„ curyšská
banka. .
95..2
„ londýnská 240 1
roln. úvěr. banka 408 —
dvacetifrank
19 12
česká b. Union . 245.—
marka papírová . 117.5
Schodnica
úvěrní banka
peštský vagonka banka
Český průmyslový 414
curyšský banka
29
article
Živnost. banka . —.—
. 253.25
králodvor. cement. 1000.— rubl
Při pevném základním smýšlení byl obchod
zdrželivý a kursy dodrženy. Trh báňský lehce ochablý.
Eskontní sazby 3—35/4 procenta.
x. Z Vídně, 25. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Značná reprisa veškerých ruských
hodnot na dnešní burse ve spojení s příznivými
zprávami situačními, které přišly z Ruska, způsobily
na zdejší burse upokojení. Příznivým momentem
bylo kromě toho příznivé posuzování rakouské poli-
tické situace a uzavření obchodní smlouvy německo-
rakouské. Obchod následkem toho jevil od počátku
až do konce příznivější disposice. Koupěchtivos
soustředila se zvláště na bankovní trh a na železářo
ské hodnoty. Avšak také v ostatních oborech na-
mnoze kursy stouply. Teprve na konci bursy obavy
jak dopadnou zejtřejší volby v Uhrách, způsobily
značnější zdrželivost. Nejvyšší denní kursy se sice
upevnily, avšak příznivá nálada zůstala až do konce.
Vídeň
Rusko
Uhry
30
article
Výsledek kursů jest positivní. Obě kreditky, akcie
bankovního spolku, eskomptní a Union banky vyšly
z obchodu se stoupnutím. Akcie bodenkreditky se
značně zlepšily. Akcie slátní dráhy, obě buštěhrad-
ské a ústecko-teplické byly vyšší. Alpinky se upev-
nily. Pražské železářské tísněny byly prodeji. Za-
znamenati sluší jestě stoupnutí zbrojovek, dále
magnesitových a birtenberských akcií. Trh ukládací
byl příznivý. Devisy a valuty pevny. Na eskomptním
trhu stav peněz nezměněn. 3—31/1a0.
x. Z Vídně, 25. ledna. (Teilgr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 669.25, po —.—, —
uherské kreditky 786 50, anglobanka 291.75, bankovní
jednota 554.50, unionka 556.—, länderbanka 456 50.
státní dr. 645 25, —.—-, jižní dráha 88 75, polah. dr.
415.—, severozápadní dráha 421.—., turecké tabákové
333.—, rýmavsko-muráňské 525.—, alpinky 509 25.
květnová renta 100.20, uherská korunová 98. 40,
turecké losy 132 75. marky za hotové 117..50, ultimo
117 52. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 25 ledna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (Pryni číslo znači penize, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199 02 12,
199 25 Amsterodam na delší lhůty —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—,
—, Německo šeka
doktor
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Union banka
alpinka 509 25
31
article
Brussel na delší lh. —.—
kr. Ib. za 100 mk. 117.40, 117.60, Německo n
delší lhůty 117 45, 117.85. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 240 10, 240.30, Londýn na delší lh.
K —.—, —.——, Nový York za 100 doll. —-
—.— Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.471,
95 621/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 252 75,
253.75, Petrohrad delší lh. — —. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.55, 95.65, Paříž delší lb.
—.— Curych a Basitej šek a krátké lhůty
95.15, 95.35, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.15, 95..35, na delší ibůly —.—,
Z Petrohradu, 25. ledna. (Zpráva Živnost. banky.)
Diskontní 418.—. Ruská banka pro vnější obchod
320.—. Mezinárodní banka 374.—. Volžsko kamská
banka —.—, Ruská průmyslová banka 256.—. Baku
415.—. Mantašev 231.—. Caspienne 5000.—. Sor-
movo 217.—. Putilovské železo 131.—. Hartma nnské
lokomotivy 220 —. Petrohradské metallurgické 165.——.
Baltické vagonky 1050.—. Brijanské uhlí 139.—
Berlinská bursa, 24. ledna. (Zvi. telef zpráva
»Nár Listů«.) Petrohradské zprávy způsobily pevnější
smýšlení. Nová ruská půjčka znamenala 94.75,z
roku 1902 88.4. Ruské bankovní o 3 proc. stouply-
Ostatní kursovní zlepšení zůstalo pod 1 proc. Žele-
zářským akciím prospělo zadání 5000 nákladních
vozů pro státní dráhy závodům vestfalským. Slabší
byly harpenské na stoupnutí počtu-jich stávkujících
dělníků. Celkem zůstal trh při pevnějším smýšlení
klidný. Soukromý diskont 23/2 9 %.
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Bak
Sor
Petrohrada ruský město šek
mezinárodní banka 374
kamský banka
Berlinský burza
32
article
První citry znamenají zadáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 210.60, 210.62. Diskonto
189 50, 189.87, Německá banka 234.75, 234 87. Ob-
chodní společnost 162.80, 162.75, Drážďanská banka
157 10, 157.50. Bochumské ocelárny 236 25, 236.50
Lauřina huť. 255.80, 256 12. Dortmund. Union lit. C.
85.—, 85 37, Harpenská uhl. spol. 209..60, 209 75
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 410.—, ——.—.
Severoněmecký Lloyd 108 50, 108.75, Packet 136.25.
136.50, Kanada —.—, —.—, turecké losy 129 50.
129 75, Španělské exterieury —.—, —.—
Z kasovních papírů: Concordia 312.—, Esch-
weilské 248.—, Geisweidské 168.—, Hochdah! 116.10,
Katovické 215.75, Wilhelm 278.—, Phönix 168 30.
Esch
Wilhelm 278
Ob
Dortmund
Kanada
Hochdah
katovický
německý banka
162.80
drážďanský banka
Lauřin huť
Consolidace 410
Packet 136.25 . 136.50
Concordia 312
Geisweidský 168
Phönix 168 30
33
article
Rh. Stahl 191.20, Schalker Gr. 550.25, Westfalia
178 10, Orenstein 168.—, Rh. Metali 105.—, Hasper
216.—, Donnersmark 253.60, Huldschinský 137.50
Vulean 289.10, Bismark 299.—, Caro 104.50, Hoesch
244.50, Georg Marie 104.50, Königsb. 149.50, Nord-
stern 271.50
Z Berlina, 25. ledna. (0 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 210.75, státní dráha 137.75, lombardy 17. 10
Smýšlení pevné.
Z Berlina, 25. ledna. (C.-B.) Kreditky 210 70.
státní dráha 137.70, jižní dráha 17.20, diskonto 189 75.
německá banka 234 90, obchodní b. 162.70, dráž-
danská b. 157 50, darmštadtská banka 142.—, ná-
rodní banka 129—, dynam. trust 193.10, dráha Henri
111.50, Kanada 131.50, Gotthard 191.70, Lloyd 108 70,
Packet 136.50. — Za hotové: Lauřina huť 256.20,
dortmundské 85.40, bochumské 236.50, gelsenl. ir-
chenské 221 60, Hibernia —.—, harpenské 209. 75,
Consolidace —.—. Smýšlení pevné.
Z Prankfurtu, 25. ledna. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 211.20, akcie společnosti státní dráhy
137.80, lombardy 17.20, papírová renta —.—, stří-
brná ranta 100.65, zlatá renta 101.95, uherská zlatá
renta 100 20, uh. korunová renta 98.40, 4% rak.
korun. renta 100.20. Smýšlení pevně.
Z Frankfurtu, 25. ledna. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 211 20, státní dráha 137.70, lombardy 17.30.
Z Paříže, 25. ledna. (Počáteční bursa.) 3proc.
renta 98.—, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 25. ledna. (Telegr. závěrečné kursy.)
Sproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.15.
3 /zproc. renta —.—, italská renta 103.92, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1355, státní dráha —.—,
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.131/2, rakou-
ská zlatá renta 101.50, uherská zlatá renta 100.40.
otomanská banka 596.—, tabáková režie 363 —, tu-
recké losy 131.—. Smýšlení pevné.
Stahl
Cara 104.50
Hoesch
Georg
Marie
Henri 111.50
Donnersmark
Nord
Berlín
Kanada
Gotthard 191.70
Prankfurt
Frankfurt
Paříž
Londýn
Schalker Gr . 550.25
Hibernia
Westfalia 178 10
Orenstein 168
Hasper 216
Bismark 299
Lloyd 108 70
Packet 136.50
Lauřin huť 256.20
38
article
100.4
100.50
101 90
100.30
102.65
99 80
99 80
100 10
101.65
99.90
101.50
101.—
94.45
100.90
94.35
100.80
83.10
100.65
100 65
100.40
100.30
119 90
100.45
91.30
245 75
416.—
547.—
577.50
101.65
46
article
Pražská plodinová bursa, 25. ledna.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1904 78—83 kilogramů K 10.90, 11 35, uherská
—.— kg. —.—, —.—, moravská 78—79 kg. 10.95
11.—, rakouská jakosť kg —.—, vadně jakosti —.—;
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská
—.— kg —.—, —.—; žito české 1904 —
až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 8.15 až
8.35; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.50, 9.60, první jakost
9 15, 9.25, střední 8.90, 9.—, merkantilní 8.70, 8 80,
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1904 7.70, 7.75, prima 1904 7.70, 7.75, merkantilní
7.60, 7.65, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —, 0.—
kukuřice uberská 0—, 0.— cizozemská 8.—, 8.10.
cinqnant. 1905 K 9.25. 9.35 vikev česká 10.50,. 11.—
haličská 10 25, 10.35, uher. K 0.—, 0—, pohanka
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 33.50, 34.50, č. 1 32.—, 33.—
č. 2 31 50, 32 50, č. 3 29.75, 30 75, č. 4 27.75, 28.—
č. 5 25 50, 26 50, č. 6 23.50, 24.50, č. 7 22 —, 23 —
č. 8 16 30, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—. č. II.
22.—, 23.——, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15.75, 17 —.
Pšeničné otruby jemné 12.80, 13 —, hrubé 13.—
13.20, otruby žitně 13 20. 13 50, krupice 33 50, 34. 50.
prach 13.—, 14 —, tluč —.—, —.—, kroupy: č.4/0 B.
37.— 38.50, čís. 3/0 37.—, 38 50, čís. 2. 0. 36. ——, 37. 50,
čís. 0 35.—, 36.50, čís. 1 33.—, 84.50. čís. 2 32.—,
33.50, čís. 3 31.—, 32.50, čís. 4 29.—, 30 50. čís.
28.—, 29.50, zlom 23.—, 24. 50.
plodinový burza
kg
32
50
47
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
fení K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 10.—, 12.50, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 10 75, 12.—, ke krmení
0 —, 0.—, čočka 1904 17 75, 24. —.
Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 27 —.
28 —, modrý ruský 25 50, 26 50, kmín český —. —,
—.—, holandský 27.—, 27..50, jetel bílý 50.—, 60 —,
žervený 1904 68.—, 75.—, růžák —.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
lněná semena haličská —.—. —.—, vičenec (ligrus)
— — —, řepka zimní 1904 12.60, 12.75.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno l-
sované K 4.80, 5.—, nelisované 480, 5.—, cizí 4 15.
460, sláma cepy mlácená 2.20, 2 50, ke krmnení 2 —,
2.15, ke stlaní 2.—, 2.15, cizi 0.—, 0.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
—.— merkantilní 9.50, 10.—, bosenské 110/120
10.50, 10 75, 95/100 14.50, 15.—, 80/85 25.—, 25.50,
70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně —.
—, třešně —.—, —.—, hrušky 15.—, 35.—, kří-
žaly —.-
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3.75,
4.—, k jídlu cizí —.—, —.—, kpálení lihu 0.—. 0.—,
Zviřsci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
70.—, 71 —, sádlo amer. —.—, —.—, lůj —.—, —.—.
Obili.
T. Z Vídně, 25. ledna. (Telef. zpr. »Nár. Listů«.)
Plodinová bursa. Proto že ze západní bursy
Vídeň
kg
Viktoria 10
kg : Švestka