ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 3f4785f0-78e8-11dc-8238-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 49 celkem · entity: person 91, place 98, work 28, org 35
1 masthead
26. ledna 1905.
2 masthead
Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k čislu 205.
4 masthead
Strana 9.
5 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 25. ledna. (Další plány bar. Gautsche.) Kromě vyřízení předloh, týkají- cích se podpory pro kraje, stižené živelními po- hromami, otázky refundační, odvodu k vojsku. voleb do delegace a zatímního rozpočtu, jichž projednání baron Gautsch se naděje v době předvelikonoční, vláda uvažuje také již o pro- gramu pro dobu po velikonočních svátcích. Podle vídeňské zprávy „Pester Lloydu“ má být po Velikonocích svolán sněm králo v s tv českého a má býti učiněn pokus o zvolení stálého vyrovnacího výboru na uklizení sporu česko-německého. To mají býti ony „vedlejší koleje“, na které se má přesunouti národnostní otázka, aby se říšská rada mohla nerušeně za- bývati velkými otázkami hospodářskými. Pisatel — z tábora Němcům přátelského — váhá s od- povědí, je-li doba na zřízení takového smiřova- cího výboru přihodná, ale dodává, že vláda věř v možnost úspěšné činnosti takového výborua že také někteři němečtí vůdcové jscu pro vyjednávání. Jiní (Prade et cons.) přejí si, aby se Němcům dostalo dříve záruky, že budou splněny také jejich požadavky stran jazykového rozhraničení atd.
Gautsch Pester Němec Praha
6 article
Pražský dopisovatel téhož listu právem po- znamenává v témž čísle, žedrahoty pánů Němeů netřeba bráti příliš vážně. Němci jsou dnes v Rakousku tak osamoceni, že jim samým musí na tom záležeti, aby se co nejdříve vyprostili ze svého osamoceni, a toho mohou dosíci jen smí- rem s Čechy. Právě následkem zarputilého od- boje proti jazykovým nařízením změnily se po- měry tak, že Němci potřebují dohody mnohem více, než Čechové. V Čechách mají Čechové ne- jen číselnou převahu, nýbrž rozvíjejí se ne- ustále kulturně a značně sesílili také hospodář- sky. Na Moravě dobytí české většiny na sněmě jest jen otázka času. Na říšské radě naleznou Čechové, mající tam svých 83 mandátů, vždy snáze spojence, než Němci, kteří jsou mimot ohroženi také rozšířením volebního práva, jímž by získali národnosti neněmecké. Toho všeho jsou si myslíci Němci vědomi, a dle toho za- řídí také asi své další kroky.
Něme Němec Čecho Rakousko Čechy Morava
7 article
V Praze, 25. ledna. (Nové místn dráhy.) Vláda podala včera parlamentu před- lohu o účasti státu při opatření kapitálu pro některé místní dráhy. Jde celkem o sedm men- ších železnic, z nichž čtyři mají se stavěti v alp- ských zemích, jedna — z Tarnova do Ščučina — v Haliči, jedna z Konic do Ivančic na Moravě a konečně sedmá z Libochovic do Jen- šovic v Čechách. Všechny dohromady maj 215 km. délky, náklad na ně rozpočten v 27 mil- linech K, a stát má přispěti 3,690.000 K, t.j 13.53 9%. V Praze, 25. ledna. (Také uherský primas kortešuje pro vládní kan- didáty.) Ostřihomský kardinál primas Va- szary poslal, jak sdělují „Nár. Noviny“, do Trnavy tamnímu vikáři Pavlu Jedličkovi násle- dující list: „Dovídám se, že na území me diécese, jmenovitě na území trnavského vika- riátu, za nynějších voleb háže vlny strannický ruch, stojící na základě nikoli národně uher- ském, ba naopak maďarstvu nepřátelském. Jsem sice přesvědčen o patriotickém chování měho duchovenstva, ale pokládám přece za potřebno prohlásiti, že bych hluboko litoval a velmi za- zlival, kdyby se proti mému očekávání mělo přihoditi, že by někdo z mých kněží vystoupil jako kandidát strany, stojící na takovém (ne- maďarském) podkladě, aneb kandidáta takové strany podporoval. Vyzývám tedy uctivě vaši důstojnost, abyste toto mé prohlášení uvedl při- měřeným způsobem ve známost duchovenstvu trnavského vikariátu.“ Tento „pastýřský“ list míří přímo nap Martina Kollara, jenž v trnavském okrese kan- diduje proti liberálovi Zoltánu Vermešovi. „Nár.
Pavel Jedlička Martino Kollar Vermeš Praha Tarnov Ščučina Halič Konice Ivančice Morava Libochovice Čechy Virginie Trnava km
8 article
Noviny“ upozorňují při té příležitosti, jaký je rozdíl mezi nynějším kardinálem primasem Vaszaryem a jeho předchůdcem Simorem, rozeným Maďarem. Kardinál Simor přikazoval ještě klerikům ostřihomské diécese, aby se pílně učili slovensky, dovolil jim založiti literárn školu a knihovnu, psal učitelům ostřihomské diécese oběžníky, v nichž jim za povinnos ukládá pěstovati mateřský jazyk ve škole i v ži- votě. Ovšem od dob Simorových změnilo se v Uhrácn mnoho! Z Krakova, 23. ledna. (Vyklizeni Wa- welu.) Dle usnesení sněmu haličského a dle smlouvy s vojenskou správou zemský výbor odevzdal vojenské správě staveniště na nové ka- sárny na Olši v ceně 252.000 K a zavázal se vyplatiti na stavbu těchto kasáren 3,048 000 K Z příspěvku toho již 1.3 mill. K vyplačeno, zbytek má býti splacen ve lhůlách do 1. října 1909 a dne 31. prosince 1909 poslední část vojska vyklidí starý královský hrad Wawel. Cel historická čásť zámku s věží Senátorskou bude však vyklizena již letos v srpnu. Wawel bude pak nákladem země obnoven a bude sídlem panovníka, kdykoli zavítá do Krakova. Ze Záhřeba, 22. ledna. (Uklizený s por o svatého.) Dne 15. ledna byli v Římě pro- hlášeni za svaté tři jezuiti, Marek Krisinus, Grodecki a Pongraez, kteří byli v Košicích za vzpoury Rákoczyovy usmrceni. Poněvadž uherské listy všechny tyto tři osoby prohlašovaly za »Uhry«, ohradili se proti tomu Chorvaté, kteři dokázali, že Marek Krisinus byl rodák z chor- vatského Križevce a není tedy »Uher«, nýbrž Chorvat. Názor Chorvatů došel v Řimě uznání a v papežském breve, v němž se jedná o nových svatých, praví se výslovně, že Marek Krisinus jest Chorvat. K tomu dodáváme, že ani Grodecki nent »Uher«. Narodil se v Těšině, studoval u jezuitů v Jindřichově Hradci a nějakou dobu kaplanoval také v Čechách, mimo jiné i v Jindřichově
Maďar Simor Simorový Krisinus Grodecký Pongraez Chorvat Krakov Wa Wawel Záhřeb Řím Košice Uhry Jindřichov Hradec Čechy Jindřichov
9 title
Hradci.
Hradec
10 article Hudha.
Hudha. + XIV. populární symfonický koncert Českéh fiharmonického družstva potkal se s nadobyčejným úspěchem. Hřebem zájmu byla rukopisná novinka Olakara Ostrčila, melodram s průvodem velkého erchestru k básní K- Legera. Ačkoli novinku bylo nutno dáti téměř na konec pořadu a změniti pro ni obvyklé časové disposice koncertu — nebyloť v Národním divadle té neděle odpoledne při nejlepší vůli ředi- lelstva možno z celého činoherního repertoáru hráti nic jiného, než právě „Chlapíka Crichtona“, v němž náhodou deklamatorka melodramatu je zaměstnána — vyčkalo veškeré přečetně shromáždivší se obecen- stvo s napjetím a uvitalo umělkyni bouřlivým, dlouho- trvajícím potleskem. Otakar Ostrčil, jehož „Vlasty skon“ učinil z nováčka hotového muže, jeví se v práci tělo pravým odchovancem a nástupcem Fibichovým. Mistr, vytvořitel melodramatu do netušeného dosahu. má ovšem daleko jistější ruku v odstiňování mluve- ného slova na orchestrálním podkladu i v odvažování obou živlů, majících se k sobě asi jako tužka k barvě. k němuž aby byly nejjemnější lékárnické váhy. Ale stává-li se Ostrčilovi, že ještě hlasu mnohde ukládá přílišný výkon (ač snad i akkustické poměry malého sálu spolupůsobily, dávajíce příliš hutně výstupovati orchestrální masse), tož v základním pojmutí básně v zachycení nálad a situací vyrovnává se svému mistru Znamenitá Legrova „Ballada o mrtvém ševci a mladé tanečnici“, spojujíc v sobě celou rázovitost básníkovu, jeho bystře lidu a přírodě odpozorovanou realitu, jeho fanlasii a humor a při tom zvonivý verš, přímo vybízí k zhudebnění. Otakar Ostrčil illustrujeji těnomalbou plnou plastiky a dramatického jiskření.
Olakar Ostrčil K Leger Crichton Ostrčil Vlasta skon Fibichův
11 article
Fři tom nepodává skladbu rozdrobenou, hudební mo- saiku, nýbrž dobře vyvinutý, spojitý celek, jehož themata mají mimo charakteristiku i svou hodnolu absolutně hudební. Ostrčil vládne svěží vynalézavostí, která vnukla mu v melodramatu jeho nejen zdravý lidový tón (líčení muziky, tanec děvčete s umrlcem) a názvuky příšerné fantastiky, ale i přízvuky jem- ného citu. Celá práce jeví pak s technické stránky onu vyspělost, z jaké jsme se již těšili v prvé jeho zpěvohře. Melodramatu dostalo se výborného prove- dení jak od orchestru, jejž řídil sám Oskar Nedbal tak od recitatorky. Paní Hana Benoniová věnovala přednesu veškerou svoji vervu, vypracovanost veršo- vého výrazu a svůj mohutný, zdravím kypící, jako zvon zvučný hlas. Slyšeli jsme ji nyní již několikráte recitovati melodramata i nabyli jsme přesvědčení, že v umělkyni vyrostla nám síla, schopná oživiti na jevišti Vrchlického-Fibichovu trilogii „Hippodamii“, kteréžto velkolepé, svého druhu jediné dílo tak hříšně jest odsouzeno k nežití. Kromě původní novinky, učinivší tolik rozruchu sehrána znamenitě Čajkovského shakespearovská fs ntasie „Romeo a Julie“, stejně dojemná lásky tou- hami, jako její tragikou a Mozartova nač jemnou krajku vzdušnější ouvertura k „Figarově svatbě“. Ob dirigoval se skvělých úspěchem Oskar Nedbal, vlastně předehru nedirigoval, přenechav orchestr vzorně secvičený jemu samému (kousek, kterým již v Petrohradě udělal sensaci), jakkoli živá Mozartova rythmika jen jen stříhala ušima a škubala prsty za- ložených rukou Úvodním číslem pořadu byla tento- kráte v obráceném pořádku z příčín shora naznače- ných Beethovenova čtvrtá symfonie z B-dur. Před- nesena byla vedením dr. Zemánka velice krásně jmenovitě v čarovném adagiu.
Ostrčil Nedbal Benoniová Vrchlický Fibichův Hippodamie Čajkovský Romeo Julie Mozartův Figarův Beethovenův Zemánek Ob Petrohrad Bdur
12 article
+ Dostalo se nám do ruky „Provolání“ ve pro spěch šíření hudební vzdělanosti mezi lidem, pode- psané známým skladatelem a ředitelem varhanick školy v Brně, p. Leošem Janáčkem a předsedou Jed- noty na zvelebení církevní hudby na Moravě, hrabětem Jindřichem Belrupt-Tissacem. „Lid náš“ — prav se tu — „jenž složil písně takového obdivuhodného množství, takově obdivuhodné bohatosti tvarů a roz- manitosti typů, zasluhuje, aby ve vzdělávání hudebním nebyl náhodě ponechán, aby nepříznivými okolnostmi životními nebyla jeho vlastní hudební kultura zničena a zapomenuta... Taneční městská hudba se hřmot- nými žesťovými nástroji vedrala se ponenáhlu v ne odlehlejší dědinky. Lkavě a veselé tóny houslí, dud cimbálů, jež tak pevně sdruženy byly s písní lidovou umlkly a s nimi i píseň — veselá, vážná i nábožná Nejvyšší naše hudební školy, konservatoř a varha- nická škola, neměly by toliko vzdělávati virtuosy jimz tleská po většině cizina, neb intelligenci hudební jež teprve za svou výživou v lidu, a lo po většině je v jeho nejvzdělanějších vrstvách, šíří vzdělání hu- dební. Vliv konservatoře a varhanické školy má jít z příma na nejširší vrstvy národa, přístupné hudeb- nímu vzdělávání. Nynější vědecky jasná theorie hudby najde již případného slova srozuměti se a účinkovat i na prostého člověka. V každé dědince potkáme člo- věka zvláštního nadání hudebního, zpěváka neb hud- ce, jenž se sám buď na housle, na klarinetu, na kil- dlovce atd. naučil.. Proč by nemohl takový člověk, veden prozíravou rukou, naučit se tolik hudbě, aby nabyl úsudku, aby s přesvědčením dobrou hudbu mez rodáky chránil a šiřil? Stavovské poměry se u nás přeměňují a upravují. Uváživ věc náležitě, rozhodl se výbor Jednoty na zvelebení církevní hudby na
Janáček Belrupt Tissac Brno Morava Lido
13 article
Moravě zříditi při varhanické škole v Brně desltimě- síční kurs pro vzdělání varhaníků z obce pro obee jimž by se oddávala místa varhaníků na vesnicích o něž se nemůže hlásiti hudebník z povolání, jeliko jsou tak chudě honorována. Jelikož by se nebránilo aby takový varhaník zase příštím některým rokem mohl doplňovati svoje vědomosti podle potřebya požadavků doby, nastal by v brzku kýžený obrat k lep- šímu i pokrok v kostelní hudbě i na nejmenší a nej- chudší dědince. Živolu hudebnímu široké brány do národu by se olevřely. Člověku z obce s padesáti, osm- desáti a stozlatovým služným zůrokovaly by se vý- hodně výlohy 200 zl., spojené s učením. V naději, že porozuměno bude dobrému úmyslu, a že proto dojdo všestranné podpory a blahovůle, vypisuje se zápis do zmíněného kursu pro vzdělání varhaníků z obce pro obec na 16. září 1905 v místnostech varhanické školy (Jakubská ulice č. 1). Bližší dotazy zodpovídá ředitelství varhanické školy v Brně. +Slečna Marie Heritesova uspořádá v únoru svůj koncert v Rudolfině. Bude to první velké veřejné vystoupení umělkyně po jejím návratu z Ameriky i vzbudí zajisté živý zájem hudbymilovného obe- censtva.
Heritesův Morava Brno jakubský ulice Amerika
14 article
+ Z České Filharmonie. Dnes koná se obvyklý koncert v Národním domě v Kr. Vinohradech o 8. ho jako večer solistů orchestru. Na jeho pořadu jsou skladby od Mozarta (ouvertura k op. „Kouzelná flét na“), Poppera (Tarantella pro cello: p. Fr. Pour). Trne- čka (Česká rhapsodie pro harfu: sl. Louisa Holubova) Wagnera (Siegfriedova idylla), Dvořáka (Slovansk tance č. 6 a 7 z I. řady), Wieniawského Ozpomínk na Moskvu pro housle: p. K. Kadraba), Sinigagiie (Romance pro lesní roh: p. Fr. Tamhina), Gounoda (Serenáda pro piston: p. J. Chmelař) a Smetany (Slav- nostní pochod). Vstupenky po K —.60 za osobu a po K 1.60 za rodinu lze obdrželi před koncertem u po- kladny. — Patnáctý populární koncert v neděli v Plo dinové burse bude se konati s programem skladeb od Schuberta (v den výroční jeho smrti), od něhol provedena bude ouvertura k opeře „Kouzelná harfa“ (C-dur), Dvořáka, jehož „Píseň bohatýrská“ zaháj cyklus symfonických básní, Beethovena, jehož pál symfonie bude pokračovati v cyklu symfonií. Jak solista vystoupí v Čajkovského klavírním koncerii z B-moll žák vídeňského mistra klavíru Lešetického Ignác Friedmann, který před tím již prošel školou známé klavírní učitelky Dagmar Walie-Hausenové Vstupenky lze obdržeti v hudebním závodě Mojmíra Urbánka v Jungmannově tř. 14.
Mozart Popper Pour Holubův Wagner Siegfriedův Dvořák Slovansk Wieniawský K Kadraba Gounod Smetan Schubert Beethoven Čajkovský Friedmann Dagmara Walie Urbánek Francie Moskva Bmoll Jungmannův třída Český filharmonie národní dům v Králové . Vinohrady Sinigagiie Romanka pro lesní roh kouzelný harfa Cdur
15 article
+ Z Brna. (Premiéra opery „Pozdě“ od Vojly Mádla.) Dne 14. ledna uvedl se pan Vojta Mádl s první svojí operou „Pozdě“ na zdejší jeviště a první jeho krok byl tak zdařilým, že ti, kdož vyslechli „hu dební drama“, jak skladatel operu svoji nazval, oprávněnou nadějí očekávají, že skladatel na divadeln dráze dále s úspěchem pokračovati bude. Tím nen ovšem řečeno, že by skladatel byl začátečníkem. Kd loňského roku přítomen byl koncertu České Filhar monie v Plodinové burse, kdy Mádlo poprvé před ve řejnost vystoupil a dirigoval svoji dramatickou ouver- turu, kteráž poctěna byla podporou Kalašové, seznal již tehdáž, že Mádlo jest talent, jenž dovednou rukou na stanovených motivech staví celé dílo, oduševněně vřelou melodikou a případnou gradací. Libretlo k hu- debnímu dramatu opatřil p. Vilík Táborský a možno- mluviti o vadách opery, pak spadají pouze na vruh libreta. Skladatel vázán jest libretem a vystihl hudbou správně veškery motivy, které mu obsahem i slovem dány byly. Celé dílo oplývá vřelou melodičností, která nejvíce vyníkla v milostném dvojzpěvu Vojtěcha a
Mádl Vojta Mádl Kalaš Vilík Táborský Vojtěch Brno Český Filhar monie
16 article
Jiřiny, v písni „Tak často ve snách a ve sboru „Když měsíc v údolí“. — I orkestr zní působivě a nehledaně a rozezpívá se zdařilým motivem lásky. — Polka, kte- rou tančí vesnický lid, jest rozlomilá a svým svižným rhytmem působivá. Tolik tedy o skladbě. Děj dra- matu jest jednoduchý. Jiřina rozejde se se svým mi- lencem a snoubencem Janem, s nímž jest v stejném povolání u divadelní společnosti, a zamiluje se do Vojtěcha, lesního příručího. Chvátal, starší herec u téže společnosti, domlouvá Jiřině, aby ke svému bývalému milenci se vrátila, láska její k Vojtěchu jest však sil- nější a nedbá též vyhrůžek Janových, kterýž pak v žár- livosti a hádce Vojlěcha probodne Účinkující zhostili se svědomitě svých rolí a nelze jim ani režii, která byla v dobrých rukou, žádných výtek činiti. — Odcházeli jsme z premiéry ze skutečné to premiéry Vojty Mádla na prknech divadelních plným uspokojením
Jiřina Jan Vojtěch Chvátal Janův Vojta Mádl
17 title
Národní hospodář.
18 article Petrohradské události a bursy. Názorový obrl
Petrohradské události a bursy. Názorový obrl je úplný. Pondělní vzrušení, které způsobeno sen- sačními zprávami z Ruska, ale které přes to bylo jen chvilkovým, jest úplně překonáno a siluace po- suzujo se opět klidně. Důkazem toho nejlepšímje opětný vzestup ruských rent na všech vůděích trzích. Byť se neupíral vážný ráz ny- nějšího dělnického hnutí, uznává se přece jen, že povaha jeho není tak nebezpečnou, jak se tu a tam s patrnou tendencí líčilo. Pro majitele ruských rent a cenných papírů rozhodnou je především otázka, nabyly-li poměry takého ostří, že jes vážně ohrožen hospodářský a finančíj vývoj Ruska vůbec. Veliké stávky nejsou v moderních státech řídkostí. Ani jich cstré pollačování (uznání faktu není ještě schvalo- váním podobného postupu). Co se odehrálo jinde.
Rusko
19 article
děje se — snad ostřejší měrou — v Rusku. Al všechny události posledních dnů nejsou přece jen momenty, které by nasvědčovaly úplnému rozvratu ruské říše. Ruské finanění hospodářství státní je pevné a dobré. To stvrdil nedávno i P. Struvea důkazem toho je i vývoj jich dosavadní. Svým po- vinnostem k zahraničním věřitelům dostálo Rusko vždy i v dobách nejhorších. Povede-li dnešní hnatí v Rusku — jako že si toho nutně plně přáti — k pronikavým reformám, zpevní se jen říše Roma- nevů. O své úroky a případné vrácení kapitálu ma- jitel ruských státních titrů obav míti nemusí. Prů- mysl ruský ovšem stávkou utrpí výnosově. Ale ná- vrat dělnictva ku práci, ke kterému zvolna dochází a speciálně ukončení války přinese mu zase hojně zaměstnanosti a po určité době i úhony dneška (zatím nejsou ovšem veliky) se překonají. Proto není ani po této stráce důvodu k obavám. Jak již řečeno včerejší den přinesl značné zpevnění ruským papírům a jich kurs blíží se zase kursu normálnímu. Jen slabí a neinformovaní prodávali: ukládací kruhy po- nechaly svůj papír klidně uložený, protože toho, proč papír koupili, úroků a případného vrácení kapitálu po příslušné době se jim dostane. Praha v tom směru projevila klid. Není tedy pravdou, co ze známé a včera dotčené kuchyně se sděluje „B. Börsztg.“, že následkem značné úča sti v poslední ruské subskripci byly české kapitalistní kruhy nuceny prodávati a že spociálně došlo k nuceným prodejům.
Al Rom B Börsztg Rusko Praha
20 article
Opakujeme jen to, co jsme spolehlivě zjistili: Praha neprodávala, tím méně byly na její účet pro- vedeny nuceně prodeje. Naopak: právě ruske renty byly počátkem týdne na účet Prahy kupovány. Jde o maněvr, včera námi již charakterisovaný, maněvr, který měl za účel snížiti význam Prahy, tak pojednou účastí na sub- skripci ruských rent dokumentováný. Uvádíme opětně tento moment, aby bylo zřejmo, jaké se podávají „hospodářské“ informace cizím listům z určitých kruhů zdejších. Rozumný majitel ruského papíru, který si ho koupil za účelem výhod jím skýtaných, ovšem podobným maněvrům významu nepřikládá — ale je dobře upozorniti na podobně machinace. Nová česká přádelna bavlny. Firma Jose Barloň a synové, mechanicka tkalcovna a ba revna v Náchodě, postaví novou, moderně zařízenou přádelnu bavlny na 20.000 vřeten, rovněž v Náchodě (starém městě). Podnik bude vyzbrojen nejnovějšími stroji a zařízením. — Rádi zazna- menáváme. Nedostatek oukiu? Dochází nás následující do tazník obchodní komory v Liberci: »Kterési ob chodní gremium zaslalo ministerstvu obchodu de peši, v níž poukázalo na nebezpečí, které by mohlo býti přivoděno značným vývozem surového cukru tím snad povstalý nedostatek raffinády.« Komora žádá informace. Rumunská statistika průmyslová. Píše se nám z Vídně: Vzhledem k přípravám k novým obchodním smlouvám konána v Rumunsku průmyslová ankela.
peš Praha Náchod Liberec Vídeň Rumunsko Jos Barloň vřeten
21 article
Ze jejích výsledků nutno uvěsti: V Rumunsku existuje nyní 625 továren (velkoprůmysl), zaměstnávajících 39.700 osob s investovaným kapitálem 247.4 mill. leů a s průměrnou výrobností 231.7 mill. 1. Z nich připadá 60 mill. 1. na průmysl mlynářský, 14.7 mill. 1. na pily, 13.5 mill. I. na cukerni, 11.3 mill. l. na petrolejový průmysl, 9.7 mill. 1. na koželužské a kožní závody 8.3 mill. 1. na průmysl oděvnický a 7.3 mill. 1. na pa- pírnický průmysl. Z uvedených 625 průmyslových závodů patří 403 jednotlivcům, 192 společnostema 30 státu. 222 továren zřízeno od r. 1892, tedy za plat- nosti dnešního celního tarifu. V toto období spadá speciálně založení cukerních, papírnických, chemi- ckých a konservových továren, dále závodů kovo- dělných a dřevařských, jakož i mlýnů, meloucích jem- né druhy. 182 továren požívá od r. 1886 státních sub- vencí, z nich jest 30 dřevařských, 25% potravin- ných (zvláště cukrovarů). Co do počtu dělníků zaměst- návalo z těchto závodů 119 méně než deset dělníků zde tedy o továrnách mluvili nelze), 330 pak 10—50. 18 pak 200—300 dělníků, 3 400—500 a jen jedna (státní továrna tabáková) více než 1000 dělníků. Prů- mysl oděvnický, zaměstnávající více než 46.000 děl- níků (28% všeho průmyslového dělnictva), provozuje se většinou v středních a menších dílnách. Existuje jen sedm (menších) továren na šaty a obuv; za to ale vzrostla značně výroba řemeslná, jejíž mistři jsou většinou cizozemci. Roční průměrný dovoz rumunský klesl od 1887—1891 s 358 na 334 mill. 1.; rumun- ský dovoz cukerní, který dříve kolísal mezi —7 mill. 1. úplně přestal; rovněž silně klesl dovoz železných postelí, dřevěného nábytku a obuvi. Ochrana průmyslová tedy v Rumunsku svým úkolům dostála.
Rumunsko mill
22 article
Vývoz Rakouska do Rumunska činil od 1892 do 1903 průměrně 89.2 mill. 1., tedy 273% veškerého do- vozu rumunského proti 55.4 mill. leů (15.4%) před- chozích pěti let. Období tolo bylo ovšem obdobím cemní války. Po ní Rakousko tedy své postavení zlepšilo a zatlačilo poněkud německou soutěž, která je ale stále přece silnější (28% veškerého dovozu rumun- ského přichází z Německa). Vývoz rakouský do Ru- munska činil od 1892—1895 průměrně 100 mill. l., 1896—1899 jen 96 mill. 1. a 1900—1903 jen 71 mill. l, ústup je tedy patrný. — Také příspěvek k rakouské politice balkánské. Dunajská paroplavební společnosl. Správa du- najské paroplavební společnosti usnesla se na včerejší schůzi, že přijme návrh ministeria obchodu o pro- ddloužení provisorní dohody, končicí dnem 31. pro- since 190ž na další půl roku.
Rakousko Rumunsko Německo
23 article
Výkazy dráh. Dopravní příjmy Jižní dráh od 11.—20. ledna činí 2.432.201 K (— 163 719 K). — Dopravní příjmy Společnosti státních dráh v témže období činí 1,300.033 K (— 122.897 K) Různé zprávy. Hrubé příjmové přebytky Hi bernie činí za prosinec 1904 961.321 mk. proti 967.108 mk. v listopadu 1904 a 801.182 mk. v pro- sinci 1903. — Valná hromada berlínské Akciové společnosti Scheidemantlovy usnesla se splynouti s vídeňskou akciovou společností pro cbemický průmysl. — Mimořádná valná hro- mada Huldschinského hutí (akciové společ- nosti), schválila jednohlasně splynutí s hornoslez- skou akciovou společností pro výrobu železničních potřeb. Zadání stavby železniční. Dle v „Pražských Novi- nách“ obsaženého prohlášení zamýšlí se za účelem provedení místní dráhy rosbašsko-adorfské od km 14/ až ke km 25% zadati potřebné úpravy, výkony a dodávky za úhrnný paušální obnos. Dotyčné na- bídky přijímají se nejpozději do 15. února 1905 v po- ledne u c. k. ředitelství železničních staveb ve Vídni VI., Gumpendoríská třída 10. V podmínky a ostatní pomůcky lze u shora jmenovaného ředitelství na- hlédnouti. Dodávka suken. Zemské fin. ředitelství v Praze zadá dodávku suken pro sluhovské oděvy. Lhůta na- bídková končí 6. února 1905 v poledne. Bližší zpráv
Novi Vídeň Gumpendoríský třída Praha Scheidemantlův
24 article
podají „Úřadní list Pražských Novin“ a vyhláška na úřadním prkně u jmenovaného ředitelství. Veřejná schůze obchodnictva, svolaná Ústřední jednotou českých obchodníků pro Moravu v Přerově. koná se v neděli 29. jedna 1905 na nadsklepí v Kro- měříži s tímto programem: 1. „Instituce obchodních komor“, ref. pan komorní rada V. Povondra z Kromě- říže. 2. „Stavovské požadavky obchodnictva“, ref. pan Josef Polák z Lipníka. Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek v Bran- dýse n. L. byl pro rozšíření se kulhavky a slintavky místodržitelstvím zakázán. Nebude se proto konatí dne 31. ledna 1905 ani trh na dobytek ani na zboží. Místo něho zažádáno o nový trh, který se bude konati po- čátkem března. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 23. ledna t. r. Oběh bankovek 1.576,995.000K (— 46,682.000 K), poklad kovový 1.522,501.00 (+ 7,321.000 K), portef. směn. 345,870.000 K (— 61,333.000 K), lombard 45,220.000K (— 2,786.000 K), záloha bankovek prostých daní 342,792.000 K (+ 54,006.000 K).
V Povondra Josef Polák Morava Přerov Lipník Bran uherský banka
25 article
Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 25. ledna. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Dnešní bursa minula klidně a jednány 3% obligace spol. rakouských místních dráh za K 82.75, 4% zá- stavní listy české hyp. banky (velké kusy ve zlatých) za K 100.70, železn. úpisy české zemské banky za K 100.10, dluhopisy Ústřední banky če ských spořitelen za K 100.— a zlaté rak. renta placena za K 119.75. Dále podáváno za akcie: Živn. banky K 250.— české banky »Union« K 245.25, české spol. pro průmysl cukerní K 186.—, rakousko-uherské banky K 1636.— Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Ofliciální záznamy zněji Zástavní listy české byp. banky 5% 31/2e Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 490 „ » » (v K) 49% Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4 % „ . . (v K) 49% Žel. . „ . . Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 49% Želez. úpisy »» Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/ 2 „ hal. zem. banky 41/29 Kom. dl. úpisy . .. Železnič. . , . . 49% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/, „ » Rak. uherské banky 4% » » Dolnorak. byp. ústavu 49 % „ » 31/2
Praha český banka Český průmyslový
26 article Kom. dl. úp. » » 4%
Kom. dl. úp. » » 4% „ » 31/2 Zástavní listy Rak, hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3% Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 (ve stř.) 4.2 Dubnová , Květnová » , (v pap.) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 4% korunová renta . . 4% » investiční . . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . » Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. bypoteční banka .» Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . » Zál. úv. ústav v Hradci Králové a Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . .» Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanech» tov. orient. cukrov. Z Vídně, 25. ledna. sursy.) lvovskočernovická 586. — Únorová renta. spol. st. dr. rak. uh. 645.— květnová . . jižní dráha . . 87.— červenc. ». štvrsko hr.-könl. . —.— říjnová , severní dráha . 5520. — rakouská » zlatá rak. severozáp. dr. 419 — » » kor. pardubická dráha —.— uherská » zlatá 414.— polabská dráha » kor.
Daňkův Rustonův Poldin Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Vídeň Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka bypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost Dubnová
27 article
340.— česká sev. dráha rak. invest. renta buštěhradská A uher. » 1060.— 49% zást. listy Hyp pražsko - ducheov. banky král. č. . duchcov.- podmok 31/20% zást. I. Hyp. 2270.— ústecko tepl. dr. banky král č. 896. — dunaj. paroplaveb. 4% kom. dluhop. 720.—— rakouský Lloyd Zem. banky kr.č. 332.— turecká tabáki rež. 4% žel. dl. úpisy rak. zbrojovka 541.— Zem. banky kr. č. státní losy 1860 Rudolfova hut 509.25 alpská montan. sp po 500 zl. 187.— rým.-muráň. spol. 524 25 po 100 zl. 276 — Poldina hut státní losy 1864 476 — 2447.— praž. želez. sp.. losy úvěrního úst. 529 — česká montan. sp. 1469 — vídeň. l. komun. 165 — 392 .— Daněk . . . tisské io sy . .. 132 25 západočeská uhl. 219.— turecké losy. 1629 — soveročeská ubl. rak.-uh. banka.
doktor Lloyd Poldin Daněk Rudolfův hut
28 article
669 25 mostecká uhl. sp. 672.— rak. úvěrní ústav 291 25 vídeň. stavební sp 158.— b. anglo-rakouská 555.50 hirtenberské . . 8.6.— vídeňská unionka 456.— 695.— Schodnica .. b. pro země rak. 786.— haličsko-karpatské 1070.— uh. úvěrní banka 553.50 peštská vagonka bank, jednota . . 1005.— devisa německa . 117.52 r. úst. pro úv. poz „ pařížská . 95.60 Česká průmyslová 414 — „ curyšská banka. . 95..2 „ londýnská 240 1 roln. úvěr. banka 408 — dvacetifrank 19 12 česká b. Union . 245.— marka papírová . 117.5
Schodnica úvěrní banka peštský vagonka banka Český průmyslový 414 curyšský banka
29 article
Živnost. banka . —.— . 253.25 králodvor. cement. 1000.— rubl Při pevném základním smýšlení byl obchod zdrželivý a kursy dodrženy. Trh báňský lehce ochablý. Eskontní sazby 3—35/4 procenta. x. Z Vídně, 25. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Značná reprisa veškerých ruských hodnot na dnešní burse ve spojení s příznivými zprávami situačními, které přišly z Ruska, způsobily na zdejší burse upokojení. Příznivým momentem bylo kromě toho příznivé posuzování rakouské poli- tické situace a uzavření obchodní smlouvy německo- rakouské. Obchod následkem toho jevil od počátku až do konce příznivější disposice. Koupěchtivos soustředila se zvláště na bankovní trh a na železářo ské hodnoty. Avšak také v ostatních oborech na- mnoze kursy stouply. Teprve na konci bursy obavy jak dopadnou zejtřejší volby v Uhrách, způsobily značnější zdrželivost. Nejvyšší denní kursy se sice upevnily, avšak příznivá nálada zůstala až do konce.
Vídeň Rusko Uhry
30 article
Výsledek kursů jest positivní. Obě kreditky, akcie bankovního spolku, eskomptní a Union banky vyšly z obchodu se stoupnutím. Akcie bodenkreditky se značně zlepšily. Akcie slátní dráhy, obě buštěhrad- ské a ústecko-teplické byly vyšší. Alpinky se upev- nily. Pražské železářské tísněny byly prodeji. Za- znamenati sluší jestě stoupnutí zbrojovek, dále magnesitových a birtenberských akcií. Trh ukládací byl příznivý. Devisy a valuty pevny. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn. 3—31/1a0. x. Z Vídně, 25. ledna. (Teilgr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 669.25, po —.—, — uherské kreditky 786 50, anglobanka 291.75, bankovní jednota 554.50, unionka 556.—, länderbanka 456 50. státní dr. 645 25, —.—-, jižní dráha 88 75, polah. dr. 415.—, severozápadní dráha 421.—., turecké tabákové 333.—, rýmavsko-muráňské 525.—, alpinky 509 25. květnová renta 100.20, uherská korunová 98. 40, turecké losy 132 75. marky za hotové 117..50, ultimo 117 52. Smýšlení klidné. x. Z Vídně, 25 ledna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (Pryni číslo znači penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199 02 12, 199 25 Amsterodam na delší lhůty —.— Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —, Německo šeka
doktor Vídeň Amsterodam Brusel Německo Union banka alpinka 509 25
31 article
Brussel na delší lh. —.— kr. Ib. za 100 mk. 117.40, 117.60, Německo n delší lhůty 117 45, 117.85. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 240 10, 240.30, Londýn na delší lh. K —.—, —.——, Nový York za 100 doll. —- —.— Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.471, 95 621/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 252 75, 253.75, Petrohrad delší lh. — —. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.55, 95.65, Paříž delší lb. —.— Curych a Basitej šek a krátké lhůty 95.15, 95.35, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.15, 95..35, na delší ibůly —.—, Z Petrohradu, 25. ledna. (Zpráva Živnost. banky.) Diskontní 418.—. Ruská banka pro vnější obchod 320.—. Mezinárodní banka 374.—. Volžsko kamská banka —.—, Ruská průmyslová banka 256.—. Baku 415.—. Mantašev 231.—. Caspienne 5000.—. Sor- movo 217.—. Putilovské železo 131.—. Hartma nnské lokomotivy 220 —. Petrohradské metallurgické 165.——. Baltické vagonky 1050.—. Brijanské uhlí 139.— Berlinská bursa, 24. ledna. (Zvi. telef zpráva »Nár Listů«.) Petrohradské zprávy způsobily pevnější smýšlení. Nová ruská půjčka znamenala 94.75,z roku 1902 88.4. Ruské bankovní o 3 proc. stouply- Ostatní kursovní zlepšení zůstalo pod 1 proc. Žele- zářským akciím prospělo zadání 5000 nákladních vozů pro státní dráhy závodům vestfalským. Slabší byly harpenské na stoupnutí počtu-jich stávkujících dělníků. Celkem zůstal trh při pevnějším smýšlení klidný. Soukromý diskont 23/2 9 %.
Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Bak Sor Petrohrada ruský město šek mezinárodní banka 374 kamský banka Berlinský burza
32 article
První citry znamenají zadáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 210.60, 210.62. Diskonto 189 50, 189.87, Německá banka 234.75, 234 87. Ob- chodní společnost 162.80, 162.75, Drážďanská banka 157 10, 157.50. Bochumské ocelárny 236 25, 236.50 Lauřina huť. 255.80, 256 12. Dortmund. Union lit. C. 85.—, 85 37, Harpenská uhl. spol. 209..60, 209 75 Hibernia —.—, —.—, Consolidace 410.—, ——.—. Severoněmecký Lloyd 108 50, 108.75, Packet 136.25. 136.50, Kanada —.—, —.—, turecké losy 129 50. 129 75, Španělské exterieury —.—, —.— Z kasovních papírů: Concordia 312.—, Esch- weilské 248.—, Geisweidské 168.—, Hochdah! 116.10, Katovické 215.75, Wilhelm 278.—, Phönix 168 30.
Esch Wilhelm 278 Ob Dortmund Kanada Hochdah katovický německý banka 162.80 drážďanský banka Lauřin huť Consolidace 410 Packet 136.25 . 136.50 Concordia 312 Geisweidský 168 Phönix 168 30
33 article
Rh. Stahl 191.20, Schalker Gr. 550.25, Westfalia 178 10, Orenstein 168.—, Rh. Metali 105.—, Hasper 216.—, Donnersmark 253.60, Huldschinský 137.50 Vulean 289.10, Bismark 299.—, Caro 104.50, Hoesch 244.50, Georg Marie 104.50, Königsb. 149.50, Nord- stern 271.50 Z Berlina, 25. ledna. (0 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 210.75, státní dráha 137.75, lombardy 17. 10 Smýšlení pevné. Z Berlina, 25. ledna. (C.-B.) Kreditky 210 70. státní dráha 137.70, jižní dráha 17.20, diskonto 189 75. německá banka 234 90, obchodní b. 162.70, dráž- danská b. 157 50, darmštadtská banka 142.—, ná- rodní banka 129—, dynam. trust 193.10, dráha Henri 111.50, Kanada 131.50, Gotthard 191.70, Lloyd 108 70, Packet 136.50. — Za hotové: Lauřina huť 256.20, dortmundské 85.40, bochumské 236.50, gelsenl. ir- chenské 221 60, Hibernia —.—, harpenské 209. 75, Consolidace —.—. Smýšlení pevné. Z Prankfurtu, 25. ledna. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 211.20, akcie společnosti státní dráhy 137.80, lombardy 17.20, papírová renta —.—, stří- brná ranta 100.65, zlatá renta 101.95, uherská zlatá renta 100 20, uh. korunová renta 98.40, 4% rak. korun. renta 100.20. Smýšlení pevně. Z Frankfurtu, 25. ledna. (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 211 20, státní dráha 137.70, lombardy 17.30. Z Paříže, 25. ledna. (Počáteční bursa.) 3proc. renta 98.—, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 25. ledna. (Telegr. závěrečné kursy.) Sproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.15. 3 /zproc. renta —.—, italská renta 103.92, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1355, státní dráha —.—, lombardy —.—, směnky na Londýn 25.131/2, rakou- ská zlatá renta 101.50, uherská zlatá renta 100.40. otomanská banka 596.—, tabáková režie 363 —, tu- recké losy 131.—. Smýšlení pevné.
Stahl Cara 104.50 Hoesch Georg Marie Henri 111.50 Donnersmark Nord Berlín Kanada Gotthard 191.70 Prankfurt Frankfurt Paříž Londýn Schalker Gr . 550.25 Hibernia Westfalia 178 10 Orenstein 168 Hasper 216 Bismark 299 Lloyd 108 70 Packet 136.50 Lauřin huť 256.20
38 article
100.4 100.50 101 90 100.30 102.65 99 80 99 80 100 10 101.65 99.90 101.50 101.— 94.45 100.90 94.35 100.80 83.10 100.65 100 65 100.40 100.30 119 90 100.45 91.30 245 75 416.— 547.— 577.50
101.65
46 article
Pražská plodinová bursa, 25. ledna. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1904 78—83 kilogramů K 10.90, 11 35, uherská —.— kg. —.—, —.—, moravská 78—79 kg. 10.95 11.—, rakouská jakosť kg —.—, vadně jakosti —.—; nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská —.— kg —.—, —.—; žito české 1904 — až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 8.15 až 8.35; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 9.50, 9.60, první jakost 9 15, 9.25, střední 8.90, 9.—, merkantilní 8.70, 8 80, ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlík 1904 7.70, 7.75, prima 1904 7.70, 7.75, merkantilní 7.60, 7.65, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —, 0.— kukuřice uberská 0—, 0.— cizozemská 8.—, 8.10. cinqnant. 1905 K 9.25. 9.35 vikev česká 10.50,. 11.— haličská 10 25, 10.35, uher. K 0.—, 0—, pohanka 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 33.50, 34.50, č. 1 32.—, 33.— č. 2 31 50, 32 50, č. 3 29.75, 30 75, č. 4 27.75, 28.— č. 5 25 50, 26 50, č. 6 23.50, 24.50, č. 7 22 —, 23 — č. 8 16 30, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—. č. II. 22.—, 23.——, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15.75, 17 —. Pšeničné otruby jemné 12.80, 13 —, hrubé 13.— 13.20, otruby žitně 13 20. 13 50, krupice 33 50, 34. 50. prach 13.—, 14 —, tluč —.—, —.—, kroupy: č.4/0 B. 37.— 38.50, čís. 3/0 37.—, 38 50, čís. 2. 0. 36. ——, 37. 50, čís. 0 35.—, 36.50, čís. 1 33.—, 84.50. čís. 2 32.—, 33.50, čís. 3 31.—, 32.50, čís. 4 29.—, 30 50. čís. 28.—, 29.50, zlom 23.—, 24. 50.
plodinový burza kg 32 50
47 article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- fení K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 10.—, 12.50, k vaření žlutý 0.—, —.—, k vaření zelený 10 75, 12.—, ke krmení 0 —, 0.—, čočka 1904 17 75, 24. —. Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 27 —. 28 —, modrý ruský 25 50, 26 50, kmín český —. —, —.—, holandský 27.—, 27..50, jetel bílý 50.—, 60 —, žervený 1904 68.—, 75.—, růžák —.—, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.— lněná semena haličská —.—. —.—, vičenec (ligrus) — — —, řepka zimní 1904 12.60, 12.75. Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno l- sované K 4.80, 5.—, nelisované 480, 5.—, cizí 4 15. 460, sláma cepy mlácená 2.20, 2 50, ke krmnení 2 —, 2.15, ke stlaní 2.—, 2.15, cizi 0.—, 0.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české —.— merkantilní 9.50, 10.—, bosenské 110/120 10.50, 10 75, 95/100 14.50, 15.—, 80/85 25.—, 25.50, 70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně —. —, třešně —.—, —.—, hrušky 15.—, 35.—, kří- žaly —.- Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3.75, 4.—, k jídlu cizí —.—, —.—, kpálení lihu 0.—. 0.—, Zviřsci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh. 70.—, 71 —, sádlo amer. —.—, —.—, lůj —.—, —.—. Obili. T. Z Vídně, 25. ledna. (Telef. zpr. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Proto že ze západní bursy
Vídeň kg Viktoria 10 kg : Švestka