ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3f2f9120-78e8-11dc-b758-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: place 69, person 76, org 16, work 3
1 masthead
26. ledna 1905.
2 masthead
Číslo 26.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
ské zemstvo sestaviti z delegátů, volených zem- stvy gubernskými aneb přímo zemstvy újezd- nými, a ježto předpokládáme rozšíření zemsk samosprávy na všechny části ruské říše, bylo by v říšském zemstvě zastoupeno skutečně celé Rusko. Dobudování zemské samosprávy zřízením říšského zemstva vyžadovalo by pak také re- formy v radě ministerské. Dnes Rusko nemá ministerského kabinetu s odpovědným presiden- tem v čele, nýbrž každé ministerstvo jest úplně samostatné a každý ministr podává sám caru zprávy za svůj obor. Kdyby se zřídilo říšské zemstvo, bylo by třeba prostředníka mezi níma carem, a takovým prostředníkem mohl by býti rinisterský kabinet s odpovědným předsedou ministerstva. Samodržavná vůle carova zůstala by ovšem nad ním v plné platnosti.
Rusko
6 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. ledna. Národní Rusové o nynějším položení své vlasti. »Novoje Vremja« — neodvislý list národní a nikoli vládní, za jaký byl kdesi prohlášen — píše na adresu těch dobrodinců Ruska, kteři se domnívají, že již již se přibližil jeho konee; »Válka bude tak dlouho vedena, až dobudeme vítězství. A my ho dobudeme, o tom je pře- svědčen každý Rus. Také Evropa jest o tom přesvědčena a to právě znepokojuje lidi, kteři nám umíráčkem zvoní a k míru radí Naše vnitřní zmatky? V mohutném organismu Ruska není žádného rozkladu, nýbrž jen dočasná cho- roba, která vyplývá z rychlého vzrůstu mladého obra. Naši nepřátelé myslí, že tento kolos má hliněné nohy a netrpělivě čekaji, až by se vlastní tihou sřítil. Ruský národ ale prožil už těžší doby a krušnější zkoušky, a vítězně z nich vyvázl. Těžké zkoušky vždycky Rusy sjednotily a posilnily. Věříme a cítlme, že i tentokráte bude tak. Německý tisk o petrohradských událostech. »Hamburger Nachrichten« píšl »Tedy 333 mrtvých a raněných bylo v neděl v Petrohradě; ale anglické a stejně smýšlejíe německé noviny mluví dnes ještě o 7000 vymýšlejí nejděsnější zprávy o »řeži«. Ale nej- kormutlivější jest, že se vyskytly německé listy které o sobě praví, že hájí občanské zájmy. a zde se slepě strhnouti daly na stranu re- volučních živlů nihilisticko-socialisticko-polsko- japonských a bůh ví ještě jakých. Tak píše »Berliner Tageblatt« pod záhlavím
Rus Praha Rusko Evropa Petrohrad Berliner Tageblatt Novoj Vremja
7 article
»Den hromadného vraždění v Petrohradě«: Krik hrůzy leli celým civilisovaným světem. Petro- hraděti dělníci, kteři včera pokojně a beze zbraní přišli před Zimní palác, aby carovi osobně vylíčili své zoufalství a v dětinné důvěře ho prosili o pomoc, byli vojskem po stech, ano po tisících postřileni a porubáni . . . A kde by car včerejší krvavou neděli? Ne v Zimním pa- láci, kde jeho dilky chtěly mu přednésti své úpěnlivé prosby; byl daleko v Carském Sele. kde snad se bavil čtením »věrnopoddaných« osvědčení; snad myslil také o nové konferene míru. A mezitím salvy pušečně na ulicích pe- trohradských klátily pokojné dělníky a divá soldateska vystýlala dláždění ulic trupy otců. matek a sester. Srdce se křečovité svírá, péro se zdráhá ličiti ty výjevy hrůzy, kt ré se vče- rejšího dne odehrály ve stoličném městě Ruska.« Toto fanatické štvaní davů v sousedním spřáteleném státě — pokračují »Hamburger Nachrichten« — proti panujícímu státnímu po- řádku a zákonitým představitelům národa ru- ského je takovým porouháním pravdy, morálky a německých zájmů, že se tázati musime: jak je možno, že jsou v Německu tak ničemné štvanice trpěny? Nedá-li se mocí zákonů, které máme, nijak zakročiti proti tomuto obecně ne- bezpečnému řádění, musí takový zákon co nej- dřive býti stvořen, jinak budeme spoluvinniky této štvanice, jejíž následky odrazí se i na nás Co se stalo tyto dni v Rusku, může se každou chvíli státi v Německu a v každém jiném evropském státě.
Petro Petrohrad Selo Rusko Německo
8 article
Petrohradské události jsou školské příklady . ..« »Kreu z-Zeitung« píše: »Nikdo arci, kdo má srdce v těle, neodepře soucitu nešťast- ným obětem poblouzení, zvláště když uváží, že praví vinníci nešli s davy naproti namířeným puškám, ano ani nebyli v Rusku. Osud jedno- tlivců je těmto živlům lhostejný. Takovému útoku na sebe každý stát musí čeliti, jinakje ztracen. Dějinná zkušenosť ukázala, že ne- uprosná energie v pravém okamžiku je mno- hem humannější, než nerozhodné kolisání. Oběti, které si vyžádaly petrohradské socialistické bouře, jsou nepatrné proti tomu, co by bylo nastalo a nastati musilo, kdyby vládě byla otěž vypadla z rukou.«
Kreu Rusko Zeitung
9 article
Čeho je Rusku třeba? »Peterburgský Dnevník« uvažuje: »Čeho Rusko potřebuje, je zřejmo. Nejde nyní o jistá zdokonalení v státním mechanismu, nýbrž o to, jak prověsti tyto nápravy, aniž by nastala pře- stávka, neboť každá přestávka právě tak, jako každý náhlý převrat jest na újmu normálné ho rozvoje a stojí národ moře slz a krve. Pro ruský stát, mající bezmála sto padesát millionů obyvatel, zaujímající bezmála třetinu pevniny, není na zeměkouli analogie, a belgieký nebo švýcarský státní systém je pro nás přiliš vzdá- lený sociálný ideal. Ruská historie, totě process originálný, samobylný, nevyhnutelno je počitat s formami naší civilisace i rozvoje, počitat s individualnými zvláštnostmi. Nám je třeb přirozeného historického pokroku po dráze zem- ského zřízení, široké působnosti gubernskýeh i újezdných zemstev, osvícení národa a jeho hospodářského blahobytu. Kruté výpady na »byrokratický režim« zmizí samy sebou př svobodě slova a jisté veřejné kontrole; a svo- boda slova bude dána při dobré vůli a vlaste neckém smýšlení v obecenstvě.«
Rusko
10 article
Rouvierovo ministerstvo je sice již ustanoveno po mnoha obtížích defini- tivně, ale nelze ještě s úplnou určitosti mluviti o programu nové vlády. Jisto je však již, že strana, jež nad Combesem zvítězila, nesklid ovoce svého vítězství a nepřevezme vládu, jemu vyraženou z ruky. Ministerstvo Combesovo ostatně nebylo poraženo pro zásadní nějaký článek jeho programu zákonodárného, ale spíše pro osobní chyby chefa vlády, jehož »systém tyranský a policejní«, jak praví »Le Temps«, pobouři proti němu všechny skupiny, ano i nejradikál- nější. Role převzelí vlády připadla členu přede- šlěho kabinetu, jenž však neměl nijakého účastenství v nepřistojnostech prováděných Com- besem a jenž má důvěru všech republikánů. Rouvier utvořil kabinet, schopný doefliti potřebné většiny. »Le Temps« lituje, že dissidenti nebyli přijati do nové vlády, ač právě jejich jednání bylo odůvodněno, neboť přivodilo pád Combesův. V novém kabinetu Dubief a Bienvenu-Martin za- stupují směr krajní levice a budou se asi v mnohém rozcházeti s míněním svých kollegů ministrů i presidenta kabinetu. Rouvier je dalek jejich radikalismu. Důležité je, že Bienvenu- Martin zakročil u ministra vojenství Berteauxe ve prospěch generála Peignéa, jenž, jak známo. dodával udavačské zprávy Vaděcardovi. A hlavní povinností nového kabinetu bude rozhodnouti afféru udavačskou. Jaké bude postavení ministnů radikálně sociálních vůči ní? Lze očekávati, že měně nesmiřitelné nežli bylo, dokud byli poslanci. Snad dovedou se přizpůsobiti vyšším úkolům svým a požadavku republiky, toužící po míru. shodě a plodné práci. A udavačská afféraje neřestí, jež se musí odstraniti z cesty, po níž má nová vláda kráčeti k eílům, jež si vytkla.
Martin zakročit Peigné Como Combes Le Temps BienvenMartin Le Temps
11 article
Zahraniční politika anglická. V anglickém veřejném mínění nastal pozoru- hodný vývoj. Před rokem celá Anglie byla proti- ruská. Nyní se mnoho změnila. Vždy důrazněji a častěji se ozývají hlasy Rusku přátelské. Mnohé jsme zaznamenali. Sympatie k Japonsku ochably. Japonský postup vílězný a arrogantní naplňuje praktické Angličany nepokojem. Diplomatické kruhy anglické jsou nakloněny myšlence dohody anglo-ruské a známý ruský kapitán Klado se vy- slovil pro přátelství Ruska s Anglií. Jak si vy- světliti podobný obrat? Mezi Ruskem a Anglie byl vždy spor o panství asijské. Rusové byli obávání, neboť se myslilo, že mají zálusk na Indii. Teď lord Curzon, brillantní represenlano výbojné imperialistické politiky, šíří anglický vliv Tibetu, Afganistanu a zátoce perské. Al v Persii vládne ruský vliv neochvějný intrikami anglickými. Anglie majíc obavy ze vzrůstu ruské moci položenou kolejí transsibiřské dráhy, z je- jiho vlivu v Mongolsku i Číně, uzavřela allianei s Japonskem. Situace mezi oběma státy evrop- skými byla hrozivá. Nieméně se zdá, že se zne- náhla vyjasňuje a že rozpor rusko-anglický ne- musí býti tak osudným, jak se věřilo z prvu.
Angličan Rus Curzon Al Anglie Rusko Indie Afghánistán Persie Mongolsko Čína Japonsko
12 article
Politika zahraničního ministerstva je stejně smělá, jako rozšafná. Má velkou sjednocenost a souvislost všech svých akcí. Protiruská politika londýnského »Foreign Office« byla organickou součástí celkové politiky zahraniční, vedené ve smyslu protifrancouzském a trojspolkovém, jak velmi správně pravi René Henry v »Repu- blique francaise« z 18. ledna. Anglie byla znepokojena francouzskou expansí koloniální Anglie nelibě víděla allisnci rusko-francouzskou. Tíhla tehdy k Berlínu. Ale nastaly proměny značné. Anglie se shodla přátelsky s Francii a tento nový poměr přispěje k zmírnění antago- nismu rusko-anglického v Asii. Zároveň vždy více se přiostřuje soupeřsl anglo německé, jež nutí Anglii, aby byla opatrnou vůči Rusku. Proto zahraniční politika anglická snaží se zmírniti asijské rusofobství a udržeti na uzdě lorda Curzona.
René Henry Repa Curzon Anglie Berlín Francie Asie Rusko Foreign Office
13 article
Prolest francouzské veřejnosti proti udavačům Denně uveřejňují francouzské žurnály dlouh seznamy rytířů, důstojníků, komandérů a maji telů velkokříže Čestné legie, kteří žádají aby z »Čestné legie« byli vyloučeni organisatofi pachatelé udavačství v armádě, zejmena důstoj- níci, kteří se propůjčili rejdům svobodných zednářů a jejich chefa tajných informaci Vadé- carda, jenž byl též Combesovou vládou vyzna- menán řádem Čestné legie. Ještě v posledních chvilích své moci prohlásil Combes pohrdavě. že mu tyto projevy z řad Čestné legie neimpo- nují, že jsou dílem klerikálů a nacionalistů. Tehdy velmi přeháněl, neboť v nekonečných seznamech protestujících generálů, admirálů. důstojníků, vynikajících učenců, spisovatelů, politiků a úřadníků, kteří jsou členy Čestné legie, jsou zastoupeny všechny strany, tudíž i nejrozhodnější republikáni. Zajisté nebude nikdo popírati republikánství bývalých vyslanců republiky Lozého a Poubella, nebo známého antiklerikálního politika Agostiniho, kteři své protesty proti udavačství provázeli výmluv- nými listy. »L' Energie Frangaise« s potěše- ním konstatuje velký dojem i dosah tohoto ušlechtilého hnuti národního svědomí a praví: »Snad v posledních létech byla učiněna některá nepřístojná jmenování v Čestné legii, nicméně dlužno pokládati většinu legionářů za elitu ná- roda. Největší důležitostí jejich protestu je, že je veřejným a opravdovým, učiněným beze všech ohledů na zájmy strannické, ve prospěch mravní čistoly, a více proti špatné tendenci, nežli proti nějaké vládě. Tisíce legionářů, repre- sentujících všechna mínění, vykonali imposantní protest země. Frančie je unavena již haneb- nostmi. Celá země chce zolavení.«
Agostini Frangais
14 article
Vojenský ministr anglický o Rusku. V Groyeonu mluvil 25. t. m. ministr války Arnold Forster. Ruské události byly též zminěny v jeho velké řeči. Forster prohlásil, že kdo zaujímá ve státu zodpovědné postavení, musí se zdržovati všech výroků, jimiž by mohla býti krise nebo obuížné postavení nějakého ci- ziho státu učiněno ještě obllžnější. Nejlepší projev, který možno učiniti pro ruský národ, je výraz sympatií a přání, aby dosáhl státního zřízení, jež by mu bylo tak prospěšno, jako je anglický režim prospěšný národu anglickému. Bylo by nemístně mluviti o vlivu událostí ru- ských na anglický národ. Říšské volby v Německu. V neděli konal se v Novém Městě n. H sjezd strany falekých národních liberálů, který po referátu vůdce strany dra. A. Bürklina z Wachenheimu o politické situaci schválil re- soluci, jež vyslovuje se pro připojení falekých národních liberálů k volebnímu programu k volebnímu provolání bavorských liberálů na pravém břehu rýnském. Germanisace v Poznaňsku. S ochotným souhlasem pruské vlády změ- něno bylo na krotošínském statku knížete Thurn- Taxisa 12 polských místních jmen v pojmeno- vání německá a sice Staré Racyborowo v Alt- haus, Nové Racyborowo v Neuhaus, Tomnice na panství Kammerhofu. (dosud Kabierno) Teichberg, Gorzupia ve Franzensfeld, Nový Bo- saczin v Schäferhof, Osusz v Niederau, Ugor- zella v Aelenenhof, Ligota v Unterambach, Grembow v Grüntal, Kobiernicki lesík v »Neu- vorwerker Waldchen«, Lutogniewski lesíkv Hopfenwäldchen a hájemství Roszki v Eicheneck.
Forster A Bürklin Thurn Kammerhof Gorzupius Rusko Německo Poznaňsko Alta Nová Bo Ugor Aelenenhof Kobiernicki lesík Neo
15 article Politická schůze v Kostelci u Prostějova. (Původní zpráva »Nár. Listůe.)
Politická schůze v Kostelci u Prostějova. (Původní zpráva »Nár. Listůe.) Na neděli dne 22. t. m. svolal Politický spolel prostějovský, středisko svobodomyslné strany na Pro- stějovsku, veřejnou schůzi do městečka Kostelce, př níž promluviti měl říšský poslánec za venkovské obce naše p. Vychodil o poměrech na radě říšské, a zem- ský poslanec za tyléž obce p. JUDr. Perek o pomě- rech rolnictva na Moravě a o závazných společen- stvech zemědělských. Proti schůzi té štvaly „Selsk Listy“ olomoucké, orgán to nově založené moravské strany agrární, i jiní „přátelé“ strany lidové (morav- ské strany svobodomyslné) v Praze, v Brně atd. — avšak nadarmo. Schůze tato, uspořádaná v kraji zemědělském, poblíže střediska strany agrární, měla průhěh důstojný, pro stranu lidovou čestný v každěm směru. Účast byla neobyčejná; kromě nejbližších obcí bylo zastoupeno 14 obcí některých dostí vzdá- lených, svými starosty i jinými předními praco - níky rolnickými. Předsednictvo zvoleno bylo ze slarostů městečka Kostelce a obcí okolních; schůzi řídil p. Cá se k ze Smržic. Poněvadž posl. Vychodilovi zabránila choroba přijeti ke schůzi, ujal se slova ihned posl dr. Perek. Zabýval se většinou otázkami národo- hospodářskými; s toho stanoviska také kritisoval vládu dra. Körbra, která právě věci hospodá řské. hlavně ovšem hospodářské věci národa českého, ob- starávala špatně, vždy je podřizujíc svým zájmům po- litickým. Už z toho důvodu vítal pád Körbrův, po- něvadž umožnil, aby nastoupila vláda, klerá může míti větší volnost v činnosti své než vláda dra.
Vychodil JUDr Perek doktor Körbr Kostelec u Prostějov Kostelec Morava Praha Brno Smržice
16 article
Körbra; ovšem slanovisko naše může býti vůči bar Gautschovi jen vyčkávavé a opetrné. Podav rozhled po hospodářské činnosti na Moravě, dotkl se ob- šírněji otázek právě nyní akutních a kraje našeho se zvláště týkajících: olázky pěstování a vývozu ječmene a sladu, pak otázky povinných organisací zemědělských, vůči níž odůvodňoval své zamílavě stanovisko Vzhledem k novým organisacím agrárně- politickým dovozoval, že politické strany naše mají povinnost na olázky hospodářské hleděti níkoliv jako na čistě otázky jednotlivých stavů, nýbrž majíje posuzovati se zřelelem na všeobecné poměry národní; tak jednala i strana lidová na Moravě zvouc opět a opět mladé pracovníky pokrokových stran k sou- činnosti při práci národní; žádala koncentraci si národních, žádala smírné vyřizování sporů našich, když všickni jsme ohroženi společným nepřítelem — němecívím. Kdyby se tak stalo, nebylo by třenic a mládež, chtějící pracovati, stala by se požehná ním pro národ.
Morava
17 article
Vývody řečníkovy vzbudily upřímný a hlučný souhlas přítomného rolnictva; když pak místní pří- vrženec klerikálního sdružení zemědělského na Mo- ravě položil důraz na přednost stavovské organisac: rolnictva, vyvstal rolník p. Obr z Ohrozimi, který upřimnou a bodrou řečí postavil se po bok posl. dra Perka; vyslovil jako rolník vážné námitky proti po- vinnému zřizování společenstev zemědělských; vylk vládě vídeňské, jak nedostatečný zřetel měla k země dělství v otázce řepařské i nyní v ječmenářské, ja stále zanedbává nezbytnou reformu nespravedlivé daně pozemkové. „Přes své těžké postavení hmotne — prohlásil řečník — my rolníci v první řadu stavíme boj za práva národní, a klademe jej v těžké nynější době nad boj za prospěchy ho- spodářské; proto také plumlovský spolek hospodář ský odmítl volání známé Centralstelle ve Vídni, abychom podlomili poslancům českým ob strukci proti vládě domáhajíce se dělnosti parla- mentu v otázkách hospodářských.“ Prohlášení tot vzbudilo nadšený souhlas přitomných.
Obr Ohrozimi Perk Vídeň
18 article
Potom navrhl p. Stavěl resoluci: „My účastníci veřejné schůze v Kostelci dn 22. ledna 1905 vyslechnuvše posl. Perka, prohla- šujeme svůj souhlas s činností jeho a vyslo- vujeme poslancům strany lidově na zem- ském sněmu i na radě říšské úplnou důvěru. Žádáme, aby strana lidová v ohledu politickém zachovala dosavadní svůj rázný postup a ve směr hospodářském aby dále účinně pracovala na zákla- dech svého programu agrárního a hospodářského Žádáme důrazně, aby změna zemského voleb ního řádu a zemského zřízení nebyla Němci l- šácky oddalována, a aby nebylo přistoupeno n změnu jinou, než tu, která by zaručovala lidu českému spravedlivou a volnou většinu v za- stupitelstvu země na základě všeobecného i rovného práva volebního.
Stavěl Perk Němec Kostelec
19 article
Vůči nové vládě bar. Gaulsche nezmění lid český své stanovisko, jaké měl oproti vládán předchozím, a žádáme tudíž český klub poslanecký aby vládě tě nevěnoval svou důvěru, dokud ona skutky nedokáže, že chce splniti oprávněné po žadavky naše v ohledu jazykovém a školském Úplnou rovnoprávnost jazykovou a zřízení česke university pokládáme za hlavní zkušební kámen. chce-li vláda ukázati svou spravedlnost. Proli zvyšování německých cel na výrobky zemědělské a zvláště na ječmen a slad rozhodně prolestujeme a žádáme vládu, aby nepřipouštěl tuto novou pohromu na české zemědělstvo. Resoluce byla přijata hlučným souhlasem. D- stojný průběh schůze a důvěra v poslání lidov strany moravské působila zvláštním dojmem na ně- které agrárníky; mluvčí jejich sám projevil přání, aby mladší síly, jež se hlásí v agrární straně k práci nevyhýbaly se součinnosti s morav- skou stranou lidovou — jaký to kontrast k řečem, jež byly předneseny na ustavující schůz moravské strany agrární a jež cizími vlivy podní- ceny chtěly v rolnictvu našem vzbuditi nepřátelstv ba nenávist vůči straně lidové. Schůze zanechala u všech přítomných dojen nejlepší,
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Rovnoprávnost poštovních razilek v Če- chách nachází se stále ještě v týchž plenkách. v jakých byla přistižena před celými deselile- tími. V ryze českých krajích a sídlech poštov- ních úřadů sahá se až k nejkrajnějším výstřed- nostem a překladatelským paskvilům, jenom aby byla německá choutka ukonejšena, v území smí šeném, zvlášť převahou německém, je »rovno- právnost« pošlovních razítek z pravidla jedne- jazyčnou (viz poštovní razítko s výhradným »Reichenberg«), samo sebou se rozumi, že vý- bradně německou. Pro naprostého cizince, s ná- rodnostními poměry neobeznalého a netušícího. jakou metlou v zemi jest německá svévole jak všechny offieiální snahy jenom k tomu tíhnou, aby co nejrychleji vyhověno bylo kaž- dému rozmaru nejnezpůsobnějšího dílěte mez národy, jakým jest náš Michl v Čechách, must býti poštovní razítko, opatřené nápisem, jako na př. Smíchov-Smichow, Semily-Semil, Poděbrady Podebrad aneb dokonce Přibram-Příbram, nevy- zpytatelnou záhadou. Užasne nad tímto nevy- světlitelným zdvojováním místních jmen, k jehož výkladu jediná analogie »Baden-Baden« (Baden v Badensku) mu nijak neposlouží. Vypukl by v bohopustý smích, kdyby mu vysvětleno bylo, že jméno, na němž vynechán na »ě« háček, anebo na místě »v« dáno dvojité »w«, jest vlastně německým jménem téhož místa, kdežto zase stačilo uraziti na konci jména »y a ponechati »ř«, to jest německému jazyku nej nevyslovitelnější hlásku, aby totéž, jinak nezmě něné jméno stačilo na povýšení z inferiorní če štiny do superiorní němčiny. Tím by však bi- zarní dětinství, Němci vyžadované a Němeům také v tomto oboru c. k. úřady příznávané, ne- bylo dokonce vyčerpáno. Jisto jest, že někteř
Michl Podebrad Němec Čechy Smíchov Smichow Semily Poděbrady Přibram BadenBaden Baden Badensko Reichenberg
21 article
Němci v Čechách česká jména místní, jakž takž nuzně německým pravopisem zastřená, neostý- chají se naopak vydávati za původní ma- jetek svého jazyka. V jednom z posled- ních čísel výtečného orgánu pražských Vše- němců (ze dne 15. ledna) stálo: »Také v po- slovanění německých mlstníck jmen podporováno jest české velikášstv od úřadů podle jich nejlepší možnosti. Dle toho, jak Češi jména německých měst a vsí jednoduše svým » —ic« počešťuj a »Nechanic«, »Polie« píší, tak uchystalo ředi- telství státní dráhy Čechům potěšení tím, že na jízdním lístku z německého jména Nestersitz učinilo nevyslovitelné »Nestrsic«. Ovšem nálež- »Der deutsche Volksbote« k nejstupidčejším před- stavitelům svého druhu, což vidno z jeho tvr- zení, že Češi píší »Netolic« atd. a že » Nestrsiee je nevyslovitelno, ačkoli je to pouhá fonetika německé znetvořeniny »Nestersitz« z českého »Neštědice«. Ale už ta skutečnost, že německ novinář může vysloviti něco tak absurdního jako že jméno Netolie anebo Nechanic je poče štěninou, stačí k posouzení příslušných cest ve řejného mlnění německého v Čechách. K tako vým úžasným důsledkům vede snaha opatřii každé i nejmenší město v českém kraji oficiál- ním názvem německým, což oblíbeno jest stejně správou poštovní jako železniční — monstrum horrendum!
Němec Čech Čecho Čechy Nechanice Netolice Nestrsiee
22 article
— Zemský poslanec pan Josef Holče ze- mřel včera v Hradci Jindřichově, kde byl maji telem knihkupectví a obchodu papírnického Zvěčnělý narodil se r. 1851 v Holicích u Par dubic, studoval na gymnasiu v Jindř. Hradci kde věnoval se z počátku lékárnictví a stalse později knihkupcem. Pro svou horlivost a správ- nost u vykonávání svých povinností v zájmecl veřejných i pro své ryzí, nezištné vlastenectv záhy si získal důvěry svých spoluobčanů, kteř jej zvolili do městského zastupitelstva a pověřil funkcí starostova náměstka. Obchodní komora budějovická zvolila Jos. Holče místopřed sedou a r. 1895 vyslala ho do zemského sněmu král českého, kde byl členem klubu poslanců národn strany svobodomyslně. Město Jindřichův Hrade i celý kraj jihočeský ztrácí ve zvěčnělém pil ného a poetivého pracovníka. Budiž čest jeho památce! Z Vídně, 25. ledna. Předseda klubu po slanců českých poslal rodině zemřelého předsedy obchodní komory budějovické a zemského po- slance p. Jos. Holče soustrastný telegram Klub položí na rakev nebožtikovu věnec s ve nováním: »Milému kollegovi, klub svobodomysl ných poslanců říšských a zemských.« Klubna pohřbu zastupovati budou říšský posl. Brd lik a zemský poslanec IIoura. Pohřeb koná s v pátek. — Z České Akademie. V zasedání I. u dne 21. t. m. předloženo vytištěné dílo p. archi- váře V. Schulze s titulem »Příspěvky k dějinám soudu komorního v letech 1526—1627«. Spolu oznámeno, že »Listář školství kutnohorskéhoe (prof. Hejnice) se již tiskne. Další jednání tý kalo se rozpočtu na r. 1905. Bibliotece filoso- fické reservováno z dotace 1500 K (tisk i hono- ráře); na vydání spisů Husových povoleno 500 k dále navrženo »Sborníku věd právních« a dru- hému podniku právníků »Knihovně« úhrnem 1000 K, »Českému česopisu historickému« 600 k.
Holec Jos IIoura V Schulz profesor Hejnic Husův Hradec Jindřichov Holice Jindřichův Jindřichův Hrad Vídeň obchodní komora budějovický Český akademie
23 article
»Českému Lidu« 400 K, »Obzoru národohospo- dářskému 400 K, »Sborníku národopisnému 400 K, »Právnieké jednotě moravské« 150 K. V téže schůzi p. dr. Plč předložil pátý svazek svých »Starožitnosti zemí českých« se 14 mapami 100 tabulkami. K nemalému nákladu na toto dílo slibila třída přispěti 1200 K. Pan dr. Winter předložil dílo své »Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV. věku« a učinil výklad o jeho obsahu. Na konec dány darem některým žadatelům třídní publikace. — II. třída České Akademie má schůzi v pátek dne 27. t. m- o 54 hod. odpol. Po předložení posudků o pra- cích dříve zaslaných předloží prof. Němec prác p. Spinara »0 vlivu liže a světla na plazivé lo dyhy«. PhDr. B. Bydžovský zaslal práci »I flekční přímka křivky Ck«. — Kluby občanské. Staroměst s ký občanský klub v Praze má dnes člen- skou schůzi v restaurantu p. Sochůrk v »Kopmance«. Pan architekt J osef Sak a pokračovati bude v rozhovoru »o regulae Starého města«. Výbor upozorňuje na tut zajímavou přednášku a zve nejen všecky své členy, ale i pány obecní starší, zvláště staro- městské, k nejhojnější účasti. Hosté jsou vítáni — Úmrtí. Včera po poledni zemřel v Praze po krátké chorobě v plné mužné síle neočekávaněp Václav Pýcha (Karel Arnold), nedosáhnuv věk
doktor Plč Winter Němec Spinar Bydžovský Pýcha Karel Arnold Čechy Praha Český akademie ký občanský klub
24 article
50 let. Rodilý Pražan věnoval se po absolvování niž- šího gymnasa divadlu a hrál v Mikulášském kláštele a později u J. E. Kramuele, načež přešel k něm. d- vadlu a působil celou řadu let v něm. městskýcha dvorních divadlech, posledně u Meiningenských. Vrátiv se do Prahy, stal se zde napovědou u kr. zem. něm. divadla. Uchýliv se později do soukromí, byl jedním z nejčinnějších členů spolku technického personálu obou kr. zem. divadel, pro jehož pensijní fond ne- únavně pracoval. — V Praze zemřel dne 24. t. m. ve věku 64 let pan Václav Peřina, majitel reatita velkoobchodník s dřívím. Mrtvola jeho bude v pátek dne 27. ledna o 2. hod. odpoledne převezena do Planě n. L., kde bude v sobolu dne 28. ledna o 10. hodině dopoledne na místním hřbilově pohřbena
Pražan Kramuele Meiningenský Peřina Praha
25 article
— K úpravě platů duchovenstva. Z kruhů ven- kovského duchovenstva píše se nám: V době, kdy všechny stavy domohly se úpravy svých platů, kdei pokaršti a uzenárští pomocníci rázně se ozvali po zlepšení svých hmotných poměrů, nebude nikdo za- zlivati ani katolickému kněžstvu v duchovní správě pracujícímu, že domáhá se úpravy svého nedostateč- ného služného čili kongruy. Nezapíráme, jsou fary některé, zvláště na privětních patronátech, které slušné příjmy faráři poskytují, neboť kromě příjmů z pol- ností (jež se mu však vždy ze služného srážejí) jest tam i dosti značná tak zv. štola, poněvadž to bývají lidnatější a bohatší krajiny, ale jest převeliká většina far, zvláště na patronátu náboženské matice, kde farář kromě služného 1400 K nemá vedlejších příjmů pražádných. Polností má nejvýše 7 korců a ty v ny- nějších časech nestojí ani za tu zlosť, kterou se vzdě- láváním jich má a příjmy ze štoly nemá pražádné,
26 article
ježto pravidelně takové fary jsou v chudých krajinách a bývá pravidelně 1500 duší v celé kolátuře. Kolik tu do roka funkcí, každý si vypočtc Řekneme-li ještě, že farář nemá žádných 5letých přídavků čili kvin- kvenálek jako mají všude v jiných stavech, že má stále do smrti 1400 K, třebas byl při tom jmenován i osobním děkanem neb arcibiskupským notářem — to jsou jen prázdně lituly — a uvážime-li, jaké po- žadavky se na kurátní kněžstvo stále se všech stran činí, divíme se, že už dávno kněžstvo samo rázně o úpravu svých v pravdě mizerných a vzdělání svému nikterak neodpovídajících platů se nezasadilo. Tyto platy, jaké nyní kurátní kněžstvo má, byly mu uště- dřeny r. 1887. Faráři dáno 1400 K, kaplanu 700 K beze všech přídavků, ať si slouží trebas do roz- urlání. Farář po 40 létech služby dostal plnou pensi totiž 1400 Kl Tak bylo určeno pro venkov, kde se intelligentu, má-li se udržeti na výši doby.
Klement
27 article
hůře a obtížněji žije, než ve velkých městech. Tam dostalo duchovenstvo přece více, snad proto, že už same sebou má tam lepší štolu a jiné vedlejší pří- jmy. A nyní tedy jedná se o to, aby tyto nedůstojné a nedoslafečné platy kněžstva v duchovní správě pra- cujícího byly upraveny. Než, jak to vše jde nesnadno ku předu, jako když to za vlasy tahá. Stát se o nás nestará, nejsme prý jeho, ač mu sloužíme zrovna tak jako úřadníci a episkopát, aby si to se státem, čili rozhodujícími vládními kruhy nepokazil, nestará se laké mnoho, ba můžeme říci nic, poněvadž kdyby se staral, jistě by rozhodující vládní kruhy tak moc- ným proležovatelům na ruku přišly. A tak nás nikdo nechce, jsme ubozí a sami ozvati se neumíme, obá- vajíce se zakřiknutí episkopá tem. Učitelstvo svého času nedalo se zakřiknouti, poněvadž chtělo věc spravedlivou, jen my, ač tvrdíme o sobě stále, že máme vyšší vzdělání a tedy i přiměřené platy za ně zasluhujeme, neumíme se ozvati. Co prováděno bylo s pelicemi, podepsanými od starostů jednotlivých obcí. o tom raději pomlčíme. Byloť to pro nás ponižujícím.
28 article
Kněz intelligent hájiti své zájmy neumí, ozvati se nedovede, má to zaň činiti lid! Dobrý ještě lid, že se nám nevysmál. Pan T. Střebský, předseda zemské jednoty kat. duchovenstva, prohlásil, že episkopát dosti pro nás dělá. Tajně, aby to kněžstvo nevědělo, smlouval prý se episkopát s vládními kruhy až na krev (!) a docílil, aby základní služně pro faráře bylo 2000 K a pro kaplana 1200 K. Také prý budou kvin- kvenálky (jaké, to nikdo neví) a upravena bude i pense (jak velká, to také nikdo neví). Štola má prý býti ponechána! Nepříčiňujeme k tomu žádných po- známek, ponecháváme to jen soudné veřejnosti k po- seuzení, jak starostlivě a otecky se o nás, o kurátní kněžstvo kompeleníní kruhy starají. Štola, to nedů- stojné a ponižující handrkování má zase zůstati. Kně v duchovní správě pracující, školním vyučováním pře- Uížený, nezásiouží,-aby mu byl zaručen stálý, jistý, slušný plat. Ponecháno mu dobrotivě, aby chce-li slušně žíti, vymáhal to nedůstojným handrkováním s při vybírání štoly na mnohem větších chudácích než je sám. Farář venkovský nezaslouží po tolika studiích a po tolika létech kaplanování, aby se rovnal ve služ- ném úřacníku IX. dietní Uídy. Obracíme se zde ve- řejně s úpěnlivým appellem na srdce našich pp. po- slanců na říšské radě, aby aspoň oni jako laikové akci neší nedostatečné kongruy co nejdříve dle petice zemské jednoty duchovenstva v úvahu vzali, když naše kompetentní příslušné kruhy tak nedostatečněa nečasově se o nás starají.
T Střebský Štol
29 article
— Vydáni na vodárnu král. hlav. města Prahy a obcí sousedních v roce 1904. Správní rada télo spo- lečné vodárny konala včera schůzi za předsednictví p. st. r. Gregora a projednala účel vydání společné vodárny za r. 1904. Vydány byly následující obnosy: nájemné, zápisy, nábytek a pod. pro dozorčí a správní radu 940 K 50 h; na kancelář v Praze vydáno 18.383 K 88 h; na hydrologické práce od Kochánek k Hrušovu 10.259 K 37 h; úřadním znalcům za inter- verci při vodoprávním řízení o předchozím projektu a za posudky 14.422 K: úřadníkům úřadů vodopráv- ních na dietách a pod. 4885 K; za povozy a výloby komisionální 4936 K; za vyjádření o posudcích úřad- ních znalců 2005 K; za lučební a bakteriologické zkoušky vod 4730 K: za práce a cestovní výlohy při zkoumání artézských studní v území Kochánky— Hrušov 1010 K; mzda dělníkům v území projektu 4876 K; náhrada škod na pozemcích a kulturách 1643 K; splátka na kupní cenu za pozemek na Král. Vinohradech pro rozdělovací vodojem 60.000 K: s při- počtením drobných obnosů bylo vydáno celkem 132.545 K 98 h. Poněvadž zúčastněné obce povolily na rok 1904 obnos 150.000 K, zbylo 17.454 K 2 h. Tento přebytek převedl se na rok 1905.
Gregor Kochánek Král Praha Hrušov
30 article
— Z Král. Vinohradů. Ustavující valná hromada místního (vinohradského) odboru Českého zemského pomocného spolku pro nemocné plcními chorobami konati se bude v sobotu dne 28. ledna 1905 o 5. hod. odpoledne v divadelním sále Národního domu. Na pořadu jednání: 1. Schválení stanov, doporučených přípravným výborem. 2. Volba výboru. 3. Odborná přednáška pana prof. MUDra. Em. Maixnera. — Král. česká společnosi náuk (Uřída math -při- rodovědecká). Ve schůzi dne 27. t. m. předloží prot. dr. Al. Mrázek práci: „O mezičlánkověm spojení ženských genitalií u nového rodu Cestodů“. Dále před- loženo bude jednání: „ O nefridiích u Aeolosoma“. — Výroční schůze Královské české společnosti náuk koná se v sobolu dne 28. ledna o 5. hod. odpou v místnostech společnosti, v Celetné ulici č. 20, I. po- schodí, s přednáškou mimořádného člena prol. dra. Jindř. Barvíře „Z dějin českého hornictví“ — Srbský spolek „Šumadija“ pořádá v pátek dne 27. t. m. v divadelním sále Čižkovy restaurace (Ječná ul.) svatosávovský večírek s přednáškou p. JUSt. Risto Gjuriče „O sv. Sávovi, jeho životě, kulturním a ná- boženském významu pro srbský národ“. Po přednášce budou recitovány a zapěny srbské básně a při zvuku tamburic zahráno srbské nár. kolo. Žádají se všichni v Praze bydlicí Srbové a též přátelé srbští, aby se na tuto oslavu v hojném počtu dostavili. Začátek v 8 hod.
Král profesor Mudra Maixner doktor Al Mrázek Jindřichův Barvíř Just Gjurič svatý . Sáva Srba Celetná ulice Praha národní dom Čižkův restaurace Cestod
31 article
Vstup každému volný. — Zpráva časopisecká. Dnem 1. března t. r. počne vycházeti v Praze nový časopis s názvem „Pra ž ská Lidová Revue“, měsíčník, věnovaný vzdělánía kulturním potřebám českého lidu. „Pražská Lidová Revue“ bude obsahovati vedle článků úvodnich, vzdě- lavacích, celou serii rubrik ze všech oborů spotečen- ského života. Pro každou rubriku získala redakce zvláštního odborníka-redaktora. Zvláštní péče bude věnována rubrikám: Národní hospodářství, Samo- správa, Školství, Soudnictví, Zdravotnictví. Dělnická otázka, Hlídka živnostenská, Z různých odvětví prů- myslu. Veřejné dopravnictví, Ženská otázka, Ze zahra- ničí. Volné diskusse, Morava a Slezsko, Finanční přehled. Literatura, Divadlo, Výtvarnictví atd. Vzadu pak umístěna bude čásť belietristická. V této části budou tištěny pouze práce cenné, svérázné, autorů českých i cizích uznaných spisovatelů. „Pražská Li- dová Revue“ bude vedena v intencích lidových, na určitém stupni uměleckém. Redakci časopisu bude vésti za spoluúčasti vynikajících spolupracovníků pan Josef Pávek. — „Pražská Lidová Revue“ bude časopisem speciálně vzdělavacím, bez jakéhokoliv zbarvení politického; naprosto illusorní byly některé zprávy, které ztoložňovaly časopis tento s „Pokro
Hlídek Pávek Praha Morava Slezsko