1
masthead
26. ledna 1905.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
ské zemstvo sestaviti z delegátů, volených zem-
stvy gubernskými aneb přímo zemstvy újezd-
nými, a ježto předpokládáme rozšíření zemsk
samosprávy na všechny části ruské říše, bylo by
v říšském zemstvě zastoupeno skutečně celé
Rusko.
Dobudování zemské samosprávy zřízením
říšského zemstva vyžadovalo by pak také re-
formy v radě ministerské. Dnes Rusko nemá
ministerského kabinetu s odpovědným presiden-
tem v čele, nýbrž každé ministerstvo jest úplně
samostatné a každý ministr podává sám caru
zprávy za svůj obor. Kdyby se zřídilo říšské
zemstvo, bylo by třeba prostředníka mezi níma
carem, a takovým prostředníkem mohl by býti
rinisterský kabinet s odpovědným předsedou
ministerstva. Samodržavná vůle carova zůstala
by ovšem nad ním v plné platnosti.
Rusko
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. ledna.
Národní Rusové o nynějším položení své vlasti.
»Novoje Vremja« — neodvislý list národní
a nikoli vládní, za jaký byl kdesi prohlášen —
píše na adresu těch dobrodinců Ruska, kteři
se domnívají, že již již se přibližil jeho konee;
»Válka bude tak dlouho vedena, až dobudeme
vítězství. A my ho dobudeme, o tom je pře-
svědčen každý Rus. Také Evropa jest o tom
přesvědčena a to právě znepokojuje lidi, kteři
nám umíráčkem zvoní a k míru radí Naše
vnitřní zmatky? V mohutném organismu Ruska
není žádného rozkladu, nýbrž jen dočasná cho-
roba, která vyplývá z rychlého vzrůstu mladého
obra. Naši nepřátelé myslí, že tento kolos má
hliněné nohy a netrpělivě čekaji, až by se
vlastní tihou sřítil. Ruský národ ale prožil už
těžší doby a krušnější zkoušky, a vítězně z nich
vyvázl. Těžké zkoušky vždycky Rusy sjednotily
a posilnily. Věříme a cítlme, že i tentokráte
bude tak.
Německý tisk o petrohradských událostech.
»Hamburger Nachrichten« píšl
»Tedy 333 mrtvých a raněných bylo v neděl
v Petrohradě; ale anglické a stejně smýšlejíe
německé noviny mluví dnes ještě o 7000
vymýšlejí nejděsnější zprávy o »řeži«. Ale nej-
kormutlivější jest, že se vyskytly německé listy
které o sobě praví, že hájí občanské zájmy.
a zde se slepě strhnouti daly na stranu re-
volučních živlů nihilisticko-socialisticko-polsko-
japonských a bůh ví ještě jakých. Tak píše
»Berliner Tageblatt« pod záhlavím
Rus
Praha
Rusko
Evropa
Petrohrad
Berliner Tageblatt
Novoj Vremja
7
article
»Den hromadného vraždění v Petrohradě«: Krik
hrůzy leli celým civilisovaným světem. Petro-
hraděti dělníci, kteři včera pokojně a beze
zbraní přišli před Zimní palác, aby carovi osobně
vylíčili své zoufalství a v dětinné důvěře ho
prosili o pomoc, byli vojskem po stech, ano
po tisících postřileni a porubáni . . . A kde by
car včerejší krvavou neděli? Ne v Zimním pa-
láci, kde jeho dilky chtěly mu přednésti své
úpěnlivé prosby; byl daleko v Carském Sele.
kde snad se bavil čtením »věrnopoddaných«
osvědčení; snad myslil také o nové konferene
míru. A mezitím salvy pušečně na ulicích pe-
trohradských klátily pokojné dělníky a divá
soldateska vystýlala dláždění ulic trupy otců.
matek a sester. Srdce se křečovité svírá, péro
se zdráhá ličiti ty výjevy hrůzy, kt ré se vče-
rejšího dne odehrály ve stoličném městě Ruska.«
Toto fanatické štvaní davů v sousedním
spřáteleném státě — pokračují »Hamburger
Nachrichten« — proti panujícímu státnímu po-
řádku a zákonitým představitelům národa ru-
ského je takovým porouháním pravdy, morálky
a německých zájmů, že se tázati musime: jak
je možno, že jsou v Německu tak ničemné
štvanice trpěny? Nedá-li se mocí zákonů, které
máme, nijak zakročiti proti tomuto obecně ne-
bezpečnému řádění, musí takový zákon co nej-
dřive býti stvořen, jinak budeme spoluvinniky
této štvanice, jejíž následky odrazí se i na nás
Co se stalo tyto dni v Rusku, může
se každou chvíli státi v Německu
a v každém jiném evropském státě.
Petro
Petrohrad
Selo
Rusko
Německo
8
article
Petrohradské události jsou školské příklady . ..«
»Kreu z-Zeitung« píše: »Nikdo arci,
kdo má srdce v těle, neodepře soucitu nešťast-
ným obětem poblouzení, zvláště když uváží, že
praví vinníci nešli s davy naproti namířeným
puškám, ano ani nebyli v Rusku. Osud jedno-
tlivců je těmto živlům lhostejný. Takovému
útoku na sebe každý stát musí čeliti, jinakje
ztracen. Dějinná zkušenosť ukázala, že ne-
uprosná energie v pravém okamžiku je mno-
hem humannější, než nerozhodné kolisání. Oběti,
které si vyžádaly petrohradské socialistické
bouře, jsou nepatrné proti tomu, co by bylo
nastalo a nastati musilo, kdyby vládě byla otěž
vypadla z rukou.«
Kreu
Rusko
Zeitung
9
article
Čeho je Rusku třeba?
»Peterburgský Dnevník« uvažuje: »Čeho
Rusko potřebuje, je zřejmo. Nejde nyní o jistá
zdokonalení v státním mechanismu, nýbrž o to,
jak prověsti tyto nápravy, aniž by nastala pře-
stávka, neboť každá přestávka právě tak, jako
každý náhlý převrat jest na újmu normálné ho
rozvoje a stojí národ moře slz a krve. Pro
ruský stát, mající bezmála sto padesát millionů
obyvatel, zaujímající bezmála třetinu pevniny,
není na zeměkouli analogie, a belgieký nebo
švýcarský státní systém je pro nás přiliš vzdá-
lený sociálný ideal. Ruská historie, totě process
originálný, samobylný, nevyhnutelno je počitat
s formami naší civilisace i rozvoje, počitat
s individualnými zvláštnostmi. Nám je třeb
přirozeného historického pokroku po dráze zem-
ského zřízení, široké působnosti gubernskýeh
i újezdných zemstev, osvícení národa a jeho
hospodářského blahobytu. Kruté výpady na
»byrokratický režim« zmizí samy sebou př
svobodě slova a jisté veřejné kontrole; a svo-
boda slova bude dána při dobré vůli a vlaste
neckém smýšlení v obecenstvě.«
Rusko
10
article
Rouvierovo ministerstvo
je sice již ustanoveno po mnoha obtížích defini-
tivně, ale nelze ještě s úplnou určitosti mluviti
o programu nové vlády. Jisto je však již, že
strana, jež nad Combesem zvítězila, nesklid
ovoce svého vítězství a nepřevezme vládu, jemu
vyraženou z ruky. Ministerstvo Combesovo ostatně
nebylo poraženo pro zásadní nějaký článek jeho
programu zákonodárného, ale spíše pro osobní
chyby chefa vlády, jehož »systém tyranský a
policejní«, jak praví »Le Temps«, pobouři
proti němu všechny skupiny, ano i nejradikál-
nější. Role převzelí vlády připadla členu přede-
šlěho kabinetu, jenž však neměl nijakého
účastenství v nepřistojnostech prováděných Com-
besem a jenž má důvěru všech republikánů.
Rouvier utvořil kabinet, schopný doefliti potřebné
většiny. »Le Temps« lituje, že dissidenti nebyli
přijati do nové vlády, ač právě jejich jednání
bylo odůvodněno, neboť přivodilo pád Combesův.
V novém kabinetu Dubief a Bienvenu-Martin za-
stupují směr krajní levice a budou se asi
v mnohém rozcházeti s míněním svých kollegů
ministrů i presidenta kabinetu. Rouvier je dalek
jejich radikalismu. Důležité je, že Bienvenu-
Martin zakročil u ministra vojenství Berteauxe
ve prospěch generála Peignéa, jenž, jak známo.
dodával udavačské zprávy Vaděcardovi. A hlavní
povinností nového kabinetu bude rozhodnouti
afféru udavačskou. Jaké bude postavení ministnů
radikálně sociálních vůči ní? Lze očekávati, že
měně nesmiřitelné nežli bylo, dokud byli poslanci.
Snad dovedou se přizpůsobiti vyšším úkolům
svým a požadavku republiky, toužící po míru.
shodě a plodné práci. A udavačská afféraje
neřestí, jež se musí odstraniti z cesty, po níž
má nová vláda kráčeti k eílům, jež si vytkla.
Martin zakročit
Peigné
Como
Combes
Le Temps
BienvenMartin
Le Temps
11
article
Zahraniční politika anglická.
V anglickém veřejném mínění nastal pozoru-
hodný vývoj. Před rokem celá Anglie byla proti-
ruská. Nyní se mnoho změnila. Vždy důrazněji
a častěji se ozývají hlasy Rusku přátelské. Mnohé
jsme zaznamenali. Sympatie k Japonsku ochably.
Japonský postup vílězný a arrogantní naplňuje
praktické Angličany nepokojem. Diplomatické
kruhy anglické jsou nakloněny myšlence dohody
anglo-ruské a známý ruský kapitán Klado se vy-
slovil pro přátelství Ruska s Anglií. Jak si vy-
světliti podobný obrat? Mezi Ruskem a Anglie
byl vždy spor o panství asijské. Rusové byli
obávání, neboť se myslilo, že mají zálusk na
Indii. Teď lord Curzon, brillantní represenlano
výbojné imperialistické politiky, šíří anglický vliv
Tibetu, Afganistanu a zátoce perské. Al
v Persii vládne ruský vliv neochvějný intrikami
anglickými. Anglie majíc obavy ze vzrůstu ruské
moci položenou kolejí transsibiřské dráhy, z je-
jiho vlivu v Mongolsku i Číně, uzavřela allianei
s Japonskem. Situace mezi oběma státy evrop-
skými byla hrozivá. Nieméně se zdá, že se zne-
náhla vyjasňuje a že rozpor rusko-anglický ne-
musí býti tak osudným, jak se věřilo z prvu.
Angličan
Rus
Curzon
Al
Anglie
Rusko
Indie
Afghánistán
Persie
Mongolsko
Čína
Japonsko
12
article
Politika zahraničního ministerstva je stejně
smělá, jako rozšafná. Má velkou sjednocenost
a souvislost všech svých akcí. Protiruská politika
londýnského »Foreign Office« byla organickou
součástí celkové politiky zahraniční, vedené ve
smyslu protifrancouzském a trojspolkovém, jak
velmi správně pravi René Henry v »Repu-
blique francaise« z 18. ledna. Anglie
byla znepokojena francouzskou expansí koloniální
Anglie nelibě víděla allisnci rusko-francouzskou.
Tíhla tehdy k Berlínu. Ale nastaly proměny
značné. Anglie se shodla přátelsky s Francii
a tento nový poměr přispěje k zmírnění antago-
nismu rusko-anglického v Asii.
Zároveň vždy více se přiostřuje soupeřsl
anglo německé, jež nutí Anglii, aby byla opatrnou
vůči Rusku. Proto zahraniční politika anglická
snaží se zmírniti asijské rusofobství a udržeti
na uzdě lorda Curzona.
René Henry
Repa
Curzon
Anglie
Berlín
Francie
Asie
Rusko
Foreign Office
13
article
Prolest francouzské veřejnosti proti udavačům
Denně uveřejňují francouzské žurnály dlouh
seznamy rytířů, důstojníků, komandérů a maji
telů velkokříže Čestné legie, kteří žádají
aby z »Čestné legie« byli vyloučeni organisatofi
pachatelé udavačství v armádě, zejmena důstoj-
níci, kteří se propůjčili rejdům svobodných
zednářů a jejich chefa tajných informaci Vadé-
carda, jenž byl též Combesovou vládou vyzna-
menán řádem Čestné legie. Ještě v posledních
chvilích své moci prohlásil Combes pohrdavě.
že mu tyto projevy z řad Čestné legie neimpo-
nují, že jsou dílem klerikálů a nacionalistů.
Tehdy velmi přeháněl, neboť v nekonečných
seznamech protestujících generálů, admirálů.
důstojníků, vynikajících učenců, spisovatelů,
politiků a úřadníků, kteří jsou členy Čestné
legie, jsou zastoupeny všechny strany, tudíž
i nejrozhodnější republikáni. Zajisté nebude
nikdo popírati republikánství bývalých vyslanců
republiky Lozého a Poubella, nebo známého
antiklerikálního politika Agostiniho, kteři své
protesty proti udavačství provázeli výmluv-
nými listy.
»L' Energie Frangaise« s potěše-
ním konstatuje velký dojem i dosah tohoto
ušlechtilého hnuti národního svědomí a praví:
»Snad v posledních létech byla učiněna některá
nepřístojná jmenování v Čestné legii, nicméně
dlužno pokládati většinu legionářů za elitu ná-
roda. Největší důležitostí jejich protestu je, že
je veřejným a opravdovým, učiněným beze
všech ohledů na zájmy strannické, ve prospěch
mravní čistoly, a více proti špatné tendenci,
nežli proti nějaké vládě. Tisíce legionářů, repre-
sentujících všechna mínění, vykonali imposantní
protest země. Frančie je unavena již haneb-
nostmi. Celá země chce zolavení.«
Agostini
Frangais
14
article
Vojenský ministr anglický o Rusku.
V Groyeonu mluvil 25. t. m. ministr války
Arnold Forster. Ruské události byly též
zminěny v jeho velké řeči. Forster prohlásil,
že kdo zaujímá ve státu zodpovědné postavení,
musí se zdržovati všech výroků, jimiž by mohla
býti krise nebo obuížné postavení nějakého ci-
ziho státu učiněno ještě obllžnější. Nejlepší
projev, který možno učiniti pro ruský národ,
je výraz sympatií a přání, aby dosáhl státního
zřízení, jež by mu bylo tak prospěšno, jako je
anglický režim prospěšný národu anglickému.
Bylo by nemístně mluviti o vlivu událostí ru-
ských na anglický národ.
Říšské volby v Německu.
V neděli konal se v Novém Městě n. H
sjezd strany falekých národních liberálů, který
po referátu vůdce strany dra. A. Bürklina
z Wachenheimu o politické situaci schválil re-
soluci, jež vyslovuje se pro připojení falekých
národních liberálů k volebnímu programu
k volebnímu provolání bavorských liberálů na
pravém břehu rýnském.
Germanisace v Poznaňsku.
S ochotným souhlasem pruské vlády změ-
něno bylo na krotošínském statku knížete Thurn-
Taxisa 12 polských místních jmen v pojmeno-
vání německá a sice Staré Racyborowo v Alt-
haus, Nové Racyborowo v Neuhaus, Tomnice
na panství Kammerhofu. (dosud Kabierno)
Teichberg, Gorzupia ve Franzensfeld, Nový Bo-
saczin v Schäferhof, Osusz v Niederau, Ugor-
zella v Aelenenhof, Ligota v Unterambach,
Grembow v Grüntal, Kobiernicki lesík v »Neu-
vorwerker Waldchen«, Lutogniewski lesíkv
Hopfenwäldchen a hájemství Roszki v Eicheneck.
Forster
A Bürklin
Thurn
Kammerhof
Gorzupius
Rusko
Německo
Poznaňsko
Alta
Nová Bo
Ugor
Aelenenhof
Kobiernicki lesík
Neo
15
article
Politická schůze v Kostelci
u Prostějova.
(Původní zpráva »Nár. Listůe.)
Politická schůze v Kostelci
u Prostějova.
(Původní zpráva »Nár. Listůe.)
Na neděli dne 22. t. m. svolal Politický spolel
prostějovský, středisko svobodomyslné strany na Pro-
stějovsku, veřejnou schůzi do městečka Kostelce, př
níž promluviti měl říšský poslánec za venkovské obce
naše p. Vychodil o poměrech na radě říšské, a zem-
ský poslanec za tyléž obce p. JUDr. Perek o pomě-
rech rolnictva na Moravě a o závazných společen-
stvech zemědělských. Proti schůzi té štvaly „Selsk
Listy“ olomoucké, orgán to nově založené moravské
strany agrární, i jiní „přátelé“ strany lidové (morav-
ské strany svobodomyslné) v Praze, v Brně atd. —
avšak nadarmo. Schůze tato, uspořádaná v kraji
zemědělském, poblíže střediska strany agrární, měla
průhěh důstojný, pro stranu lidovou čestný v každěm
směru. Účast byla neobyčejná; kromě nejbližších
obcí bylo zastoupeno 14 obcí některých dostí vzdá-
lených, svými starosty i jinými předními praco -
níky rolnickými.
Předsednictvo zvoleno bylo ze slarostů městečka
Kostelce a obcí okolních; schůzi řídil p. Cá se k ze
Smržic. Poněvadž posl. Vychodilovi zabránila
choroba přijeti ke schůzi, ujal se slova ihned posl
dr. Perek. Zabýval se většinou otázkami národo-
hospodářskými; s toho stanoviska také kritisoval
vládu dra. Körbra, která právě věci hospodá řské.
hlavně ovšem hospodářské věci národa českého, ob-
starávala špatně, vždy je podřizujíc svým zájmům po-
litickým. Už z toho důvodu vítal pád Körbrův, po-
něvadž umožnil, aby nastoupila vláda, klerá může
míti větší volnost v činnosti své než vláda dra.
Vychodil
JUDr
Perek
doktor
Körbr
Kostelec u Prostějov
Kostelec
Morava
Praha
Brno
Smržice
16
article
Körbra; ovšem slanovisko naše může býti vůči bar
Gautschovi jen vyčkávavé a opetrné. Podav rozhled
po hospodářské činnosti na Moravě, dotkl se ob-
šírněji otázek právě nyní akutních a kraje našeho
se zvláště týkajících: olázky pěstování a vývozu
ječmene a sladu, pak otázky povinných organisací
zemědělských, vůči níž odůvodňoval své zamílavě
stanovisko Vzhledem k novým organisacím agrárně-
politickým dovozoval, že politické strany naše mají
povinnost na olázky hospodářské hleděti níkoliv jako
na čistě otázky jednotlivých stavů, nýbrž majíje
posuzovati se zřelelem na všeobecné poměry národní;
tak jednala i strana lidová na Moravě zvouc opět
a opět mladé pracovníky pokrokových stran k sou-
činnosti při práci národní; žádala koncentraci si
národních, žádala smírné vyřizování sporů našich,
když všickni jsme ohroženi společným nepřítelem —
němecívím. Kdyby se tak stalo, nebylo by třenic a
mládež, chtějící pracovati, stala by se požehná ním
pro národ.
Morava
17
article
Vývody řečníkovy vzbudily upřímný a hlučný
souhlas přítomného rolnictva; když pak místní pří-
vrženec klerikálního sdružení zemědělského na Mo-
ravě položil důraz na přednost stavovské organisac:
rolnictva, vyvstal rolník p. Obr z Ohrozimi, který
upřimnou a bodrou řečí postavil se po bok posl. dra
Perka; vyslovil jako rolník vážné námitky proti po-
vinnému zřizování společenstev zemědělských; vylk
vládě vídeňské, jak nedostatečný zřetel měla k země
dělství v otázce řepařské i nyní v ječmenářské, ja
stále zanedbává nezbytnou reformu nespravedlivé
daně pozemkové. „Přes své těžké postavení hmotne
— prohlásil řečník — my rolníci v první řadu
stavíme boj za práva národní, a klademe
jej v těžké nynější době nad boj za prospěchy ho-
spodářské; proto také plumlovský spolek hospodář
ský odmítl volání známé Centralstelle
ve Vídni, abychom podlomili poslancům českým ob
strukci proti vládě domáhajíce se dělnosti parla-
mentu v otázkách hospodářských.“ Prohlášení tot
vzbudilo nadšený souhlas přitomných.
Obr
Ohrozimi
Perk
Vídeň
18
article
Potom navrhl p. Stavěl resoluci:
„My účastníci veřejné schůze v Kostelci dn
22. ledna 1905 vyslechnuvše posl. Perka, prohla-
šujeme svůj souhlas s činností jeho a vyslo-
vujeme poslancům strany lidově na zem-
ském sněmu i na radě říšské úplnou
důvěru.
Žádáme, aby strana lidová v ohledu politickém
zachovala dosavadní svůj rázný postup a ve směr
hospodářském aby dále účinně pracovala na zákla-
dech svého programu agrárního a hospodářského
Žádáme důrazně, aby změna zemského voleb
ního řádu a zemského zřízení nebyla Němci l-
šácky oddalována, a aby nebylo přistoupeno n
změnu jinou, než tu, která by zaručovala lidu
českému spravedlivou a volnou většinu v za-
stupitelstvu země na základě všeobecného i rovného
práva volebního.
Stavěl
Perk
Němec
Kostelec
19
article
Vůči nové vládě bar. Gaulsche nezmění lid
český své stanovisko, jaké měl oproti vládán
předchozím, a žádáme tudíž český klub poslanecký
aby vládě tě nevěnoval svou důvěru, dokud ona
skutky nedokáže, že chce splniti oprávněné po
žadavky naše v ohledu jazykovém a školském
Úplnou rovnoprávnost jazykovou a zřízení česke
university pokládáme za hlavní zkušební kámen.
chce-li vláda ukázati svou spravedlnost.
Proli zvyšování německých cel na výrobky
zemědělské a zvláště na ječmen a slad rozhodně
prolestujeme a žádáme vládu, aby nepřipouštěl
tuto novou pohromu na české zemědělstvo.
Resoluce byla přijata hlučným souhlasem. D-
stojný průběh schůze a důvěra v poslání lidov
strany moravské působila zvláštním dojmem na ně-
které agrárníky; mluvčí jejich sám projevil přání, aby
mladší síly, jež se hlásí v agrární straně k práci
nevyhýbaly se součinnosti s morav-
skou stranou lidovou — jaký to kontrast
k řečem, jež byly předneseny na ustavující schůz
moravské strany agrární a jež cizími vlivy podní-
ceny chtěly v rolnictvu našem vzbuditi nepřátelstv
ba nenávist vůči straně lidové.
Schůze zanechala u všech přítomných dojen
nejlepší,
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Rovnoprávnost poštovních razilek v Če-
chách nachází se stále ještě v týchž plenkách.
v jakých byla přistižena před celými deselile-
tími. V ryze českých krajích a sídlech poštov-
ních úřadů sahá se až k nejkrajnějším výstřed-
nostem a překladatelským paskvilům, jenom aby
byla německá choutka ukonejšena, v území smí
šeném, zvlášť převahou německém, je »rovno-
právnost« pošlovních razítek z pravidla jedne-
jazyčnou (viz poštovní razítko s výhradným
»Reichenberg«), samo sebou se rozumi, že vý-
bradně německou. Pro naprostého cizince, s ná-
rodnostními poměry neobeznalého a netušícího.
jakou metlou v zemi jest německá svévole
jak všechny offieiální snahy jenom k tomu
tíhnou, aby co nejrychleji vyhověno bylo kaž-
dému rozmaru nejnezpůsobnějšího dílěte mez
národy, jakým jest náš Michl v Čechách, must
býti poštovní razítko, opatřené nápisem, jako na
př. Smíchov-Smichow, Semily-Semil, Poděbrady
Podebrad aneb dokonce Přibram-Příbram, nevy-
zpytatelnou záhadou. Užasne nad tímto nevy-
světlitelným zdvojováním místních jmen, k jehož
výkladu jediná analogie »Baden-Baden« (Baden
v Badensku) mu nijak neposlouží. Vypukl by
v bohopustý smích, kdyby mu vysvětleno bylo,
že jméno, na němž vynechán na »ě« háček,
anebo na místě »v« dáno dvojité »w«, jest
vlastně německým jménem téhož místa,
kdežto zase stačilo uraziti na konci jména »y
a ponechati »ř«, to jest německému jazyku nej
nevyslovitelnější hlásku, aby totéž, jinak nezmě
něné jméno stačilo na povýšení z inferiorní če
štiny do superiorní němčiny. Tím by však bi-
zarní dětinství, Němci vyžadované a Němeům
také v tomto oboru c. k. úřady příznávané, ne-
bylo dokonce vyčerpáno. Jisto jest, že někteř
Michl
Podebrad
Němec
Čechy
Smíchov
Smichow
Semily
Poděbrady
Přibram
BadenBaden
Baden
Badensko
Reichenberg
21
article
Němci v Čechách česká jména místní, jakž takž
nuzně německým pravopisem zastřená, neostý-
chají se naopak vydávati za původní ma-
jetek svého jazyka. V jednom z posled-
ních čísel výtečného orgánu pražských Vše-
němců (ze dne 15. ledna) stálo: »Také v po-
slovanění německých mlstníck
jmen podporováno jest české velikášstv
od úřadů podle jich nejlepší možnosti.
Dle toho, jak Češi jména německých
měst a vsí jednoduše svým » —ic« počešťuj
a »Nechanic«, »Polie« píší, tak uchystalo ředi-
telství státní dráhy Čechům potěšení tím, že na
jízdním lístku z německého jména Nestersitz
učinilo nevyslovitelné »Nestrsic«. Ovšem nálež-
»Der deutsche Volksbote« k nejstupidčejším před-
stavitelům svého druhu, což vidno z jeho tvr-
zení, že Češi píší »Netolic« atd. a že » Nestrsiee
je nevyslovitelno, ačkoli je to pouhá fonetika
německé znetvořeniny »Nestersitz« z českého
»Neštědice«. Ale už ta skutečnost, že německ
novinář může vysloviti něco tak absurdního
jako že jméno Netolie anebo Nechanic je poče
štěninou, stačí k posouzení příslušných cest ve
řejného mlnění německého v Čechách. K tako
vým úžasným důsledkům vede snaha opatřii
každé i nejmenší město v českém kraji oficiál-
ním názvem německým, což oblíbeno jest stejně
správou poštovní jako železniční — monstrum
horrendum!
Němec
Čech
Čecho
Čechy
Nechanice
Netolice
Nestrsiee
22
article
— Zemský poslanec pan Josef Holče ze-
mřel včera v Hradci Jindřichově, kde byl maji
telem knihkupectví a obchodu papírnického
Zvěčnělý narodil se r. 1851 v Holicích u Par
dubic, studoval na gymnasiu v Jindř. Hradci
kde věnoval se z počátku lékárnictví a stalse
později knihkupcem. Pro svou horlivost a správ-
nost u vykonávání svých povinností v zájmecl
veřejných i pro své ryzí, nezištné vlastenectv
záhy si získal důvěry svých spoluobčanů, kteř
jej zvolili do městského zastupitelstva a pověřil
funkcí starostova náměstka. Obchodní komora
budějovická zvolila Jos. Holče místopřed sedou
a r. 1895 vyslala ho do zemského sněmu král
českého, kde byl členem klubu poslanců národn
strany svobodomyslně. Město Jindřichův Hrade
i celý kraj jihočeský ztrácí ve zvěčnělém pil
ného a poetivého pracovníka. Budiž čest jeho
památce!
Z Vídně, 25. ledna. Předseda klubu po
slanců českých poslal rodině zemřelého předsedy
obchodní komory budějovické a zemského po-
slance p. Jos. Holče soustrastný telegram
Klub položí na rakev nebožtikovu věnec s ve
nováním: »Milému kollegovi, klub svobodomysl
ných poslanců říšských a zemských.« Klubna
pohřbu zastupovati budou říšský posl. Brd lik
a zemský poslanec IIoura. Pohřeb koná s
v pátek.
— Z České Akademie. V zasedání I. u
dne 21. t. m. předloženo vytištěné dílo p. archi-
váře V. Schulze s titulem »Příspěvky k dějinám
soudu komorního v letech 1526—1627«. Spolu
oznámeno, že »Listář školství kutnohorskéhoe
(prof. Hejnice) se již tiskne. Další jednání tý
kalo se rozpočtu na r. 1905. Bibliotece filoso-
fické reservováno z dotace 1500 K (tisk i hono-
ráře); na vydání spisů Husových povoleno 500 k
dále navrženo »Sborníku věd právních« a dru-
hému podniku právníků »Knihovně« úhrnem
1000 K, »Českému česopisu historickému« 600 k.
Holec
Jos
IIoura
V Schulz
profesor
Hejnic
Husův
Hradec
Jindřichov
Holice
Jindřichův
Jindřichův Hrad
Vídeň
obchodní komora budějovický
Český akademie
23
article
»Českému Lidu« 400 K, »Obzoru národohospo-
dářskému 400 K, »Sborníku národopisnému 400
K, »Právnieké jednotě moravské« 150 K. V téže
schůzi p. dr. Plč předložil pátý svazek svých
»Starožitnosti zemí českých« se 14 mapami
100 tabulkami. K nemalému nákladu na toto
dílo slibila třída přispěti 1200 K. Pan dr. Winter
předložil dílo své »Dějiny řemesel a obchodu
v Čechách v XIV. a XV. věku« a učinil výklad
o jeho obsahu. Na konec dány darem některým
žadatelům třídní publikace. — II. třída České
Akademie má schůzi v pátek dne 27. t. m-
o 54 hod. odpol. Po předložení posudků o pra-
cích dříve zaslaných předloží prof. Němec prác
p. Spinara »0 vlivu liže a světla na plazivé lo
dyhy«. PhDr. B. Bydžovský zaslal práci »I
flekční přímka křivky Ck«.
— Kluby občanské. Staroměst s ký
občanský klub v Praze má dnes člen-
skou schůzi v restaurantu p. Sochůrk
v »Kopmance«. Pan architekt J osef Sak a
pokračovati bude v rozhovoru »o regulae
Starého města«. Výbor upozorňuje na tut
zajímavou přednášku a zve nejen všecky své
členy, ale i pány obecní starší, zvláště staro-
městské, k nejhojnější účasti. Hosté jsou vítáni
— Úmrtí. Včera po poledni zemřel v Praze po
krátké chorobě v plné mužné síle neočekávaněp
Václav Pýcha (Karel Arnold), nedosáhnuv věk
doktor
Plč
Winter
Němec
Spinar
Bydžovský
Pýcha
Karel Arnold
Čechy
Praha
Český akademie
ký občanský klub
24
article
50 let. Rodilý Pražan věnoval se po absolvování niž-
šího gymnasa divadlu a hrál v Mikulášském kláštele
a později u J. E. Kramuele, načež přešel k něm. d-
vadlu a působil celou řadu let v něm. městskýcha
dvorních divadlech, posledně u Meiningenských. Vrátiv
se do Prahy, stal se zde napovědou u kr. zem. něm.
divadla. Uchýliv se později do soukromí, byl jedním
z nejčinnějších členů spolku technického personálu
obou kr. zem. divadel, pro jehož pensijní fond ne-
únavně pracoval. — V Praze zemřel dne 24. t. m. ve
věku 64 let pan Václav Peřina, majitel reatita
velkoobchodník s dřívím. Mrtvola jeho bude v pátek
dne 27. ledna o 2. hod. odpoledne převezena do Planě
n. L., kde bude v sobolu dne 28. ledna o 10. hodině
dopoledne na místním hřbilově pohřbena
Pražan
Kramuele
Meiningenský
Peřina
Praha
25
article
— K úpravě platů duchovenstva. Z kruhů ven-
kovského duchovenstva píše se nám: V době, kdy
všechny stavy domohly se úpravy svých platů, kdei
pokaršti a uzenárští pomocníci rázně se ozvali po
zlepšení svých hmotných poměrů, nebude nikdo za-
zlivati ani katolickému kněžstvu v duchovní správě
pracujícímu, že domáhá se úpravy svého nedostateč-
ného služného čili kongruy. Nezapíráme, jsou fary
některé, zvláště na privětních patronátech, které slušné
příjmy faráři poskytují, neboť kromě příjmů z pol-
ností (jež se mu však vždy ze služného srážejí) jest
tam i dosti značná tak zv. štola, poněvadž to bývají
lidnatější a bohatší krajiny, ale jest převeliká většina
far, zvláště na patronátu náboženské matice, kde
farář kromě služného 1400 K nemá vedlejších příjmů
pražádných. Polností má nejvýše 7 korců a ty v ny-
nějších časech nestojí ani za tu zlosť, kterou se vzdě-
láváním jich má a příjmy ze štoly nemá pražádné,
26
article
ježto pravidelně takové fary jsou v chudých krajinách
a bývá pravidelně 1500 duší v celé kolátuře. Kolik
tu do roka funkcí, každý si vypočtc Řekneme-li ještě,
že farář nemá žádných 5letých přídavků čili kvin-
kvenálek jako mají všude v jiných stavech, že má
stále do smrti 1400 K, třebas byl při tom jmenován
i osobním děkanem neb arcibiskupským notářem —
to jsou jen prázdně lituly — a uvážime-li, jaké po-
žadavky se na kurátní kněžstvo stále se všech stran
činí, divíme se, že už dávno kněžstvo samo rázně
o úpravu svých v pravdě mizerných a vzdělání svému
nikterak neodpovídajících platů se nezasadilo. Tyto
platy, jaké nyní kurátní kněžstvo má, byly mu uště-
dřeny r. 1887. Faráři dáno 1400 K, kaplanu 700 K
beze všech přídavků, ať si slouží trebas do roz-
urlání. Farář po 40 létech služby dostal plnou
pensi totiž 1400 Kl Tak bylo určeno pro venkov,
kde se intelligentu, má-li se udržeti na výši doby.
Klement
27
article
hůře a obtížněji žije, než ve velkých městech. Tam
dostalo duchovenstvo přece více, snad proto, že už
same sebou má tam lepší štolu a jiné vedlejší pří-
jmy. A nyní tedy jedná se o to, aby tyto nedůstojné
a nedoslafečné platy kněžstva v duchovní správě pra-
cujícího byly upraveny. Než, jak to vše jde nesnadno
ku předu, jako když to za vlasy tahá. Stát se o nás
nestará, nejsme prý jeho, ač mu sloužíme zrovna
tak jako úřadníci a episkopát, aby si to se státem,
čili rozhodujícími vládními kruhy nepokazil, nestará
se laké mnoho, ba můžeme říci nic, poněvadž kdyby
se staral, jistě by rozhodující vládní kruhy tak moc-
ným proležovatelům na ruku přišly. A tak nás nikdo
nechce, jsme ubozí a sami ozvati se neumíme, obá-
vajíce se zakřiknutí episkopá tem. Učitelstvo svého
času nedalo se zakřiknouti, poněvadž chtělo věc
spravedlivou, jen my, ač tvrdíme o sobě stále, že
máme vyšší vzdělání a tedy i přiměřené platy za ně
zasluhujeme, neumíme se ozvati. Co prováděno bylo
s pelicemi, podepsanými od starostů jednotlivých obcí.
o tom raději pomlčíme. Byloť to pro nás ponižujícím.
28
article
Kněz intelligent hájiti své zájmy neumí, ozvati se
nedovede, má to zaň činiti lid! Dobrý ještě lid, že
se nám nevysmál. Pan T. Střebský, předseda zemské
jednoty kat. duchovenstva, prohlásil, že episkopát
dosti pro nás dělá. Tajně, aby to kněžstvo nevědělo,
smlouval prý se episkopát s vládními kruhy až na
krev (!) a docílil, aby základní služně pro faráře bylo
2000 K a pro kaplana 1200 K. Také prý budou kvin-
kvenálky (jaké, to nikdo neví) a upravena bude i
pense (jak velká, to také nikdo neví). Štola má prý
býti ponechána! Nepříčiňujeme k tomu žádných po-
známek, ponecháváme to jen soudné veřejnosti k po-
seuzení, jak starostlivě a otecky se o nás, o kurátní
kněžstvo kompeleníní kruhy starají. Štola, to nedů-
stojné a ponižující handrkování má zase zůstati. Kně
v duchovní správě pracující, školním vyučováním pře-
Uížený, nezásiouží,-aby mu byl zaručen stálý, jistý,
slušný plat. Ponecháno mu dobrotivě, aby chce-li
slušně žíti, vymáhal to nedůstojným handrkováním s
při vybírání štoly na mnohem větších chudácích než
je sám. Farář venkovský nezaslouží po tolika studiích
a po tolika létech kaplanování, aby se rovnal ve služ-
ném úřacníku IX. dietní Uídy. Obracíme se zde ve-
řejně s úpěnlivým appellem na srdce našich pp. po-
slanců na říšské radě, aby aspoň oni jako laikové
akci neší nedostatečné kongruy co nejdříve dle petice
zemské jednoty duchovenstva v úvahu vzali, když
naše kompetentní příslušné kruhy tak nedostatečněa
nečasově se o nás starají.
T Střebský
Štol
29
article
— Vydáni na vodárnu král. hlav. města Prahy
a obcí sousedních v roce 1904. Správní rada télo spo-
lečné vodárny konala včera schůzi za předsednictví
p. st. r. Gregora a projednala účel vydání společné
vodárny za r. 1904. Vydány byly následující obnosy:
nájemné, zápisy, nábytek a pod. pro dozorčí a správní
radu 940 K 50 h; na kancelář v Praze vydáno 18.383
K 88 h; na hydrologické práce od Kochánek k
Hrušovu 10.259 K 37 h; úřadním znalcům za inter-
verci při vodoprávním řízení o předchozím projektu
a za posudky 14.422 K: úřadníkům úřadů vodopráv-
ních na dietách a pod. 4885 K; za povozy a výloby
komisionální 4936 K; za vyjádření o posudcích úřad-
ních znalců 2005 K; za lučební a bakteriologické
zkoušky vod 4730 K: za práce a cestovní výlohy při
zkoumání artézských studní v území Kochánky—
Hrušov 1010 K; mzda dělníkům v území projektu
4876 K; náhrada škod na pozemcích a kulturách
1643 K; splátka na kupní cenu za pozemek na Král.
Vinohradech pro rozdělovací vodojem 60.000 K: s při-
počtením drobných obnosů bylo vydáno celkem
132.545 K 98 h. Poněvadž zúčastněné obce povolily
na rok 1904 obnos 150.000 K, zbylo 17.454 K 2 h.
Tento přebytek převedl se na rok 1905.
Gregor
Kochánek
Král
Praha
Hrušov
30
article
— Z Král. Vinohradů. Ustavující valná hromada
místního (vinohradského) odboru Českého zemského
pomocného spolku pro nemocné plcními chorobami
konati se bude v sobotu dne 28. ledna 1905 o 5. hod.
odpoledne v divadelním sále Národního domu. Na
pořadu jednání: 1. Schválení stanov, doporučených
přípravným výborem. 2. Volba výboru. 3. Odborná
přednáška pana prof. MUDra. Em. Maixnera.
— Král. česká společnosi náuk (Uřída math -při-
rodovědecká). Ve schůzi dne 27. t. m. předloží prot.
dr. Al. Mrázek práci: „O mezičlánkověm spojení
ženských genitalií u nového rodu Cestodů“. Dále před-
loženo bude jednání: „ O nefridiích u Aeolosoma“. —
Výroční schůze Královské české společnosti
náuk koná se v sobolu dne 28. ledna o 5. hod. odpou
v místnostech společnosti, v Celetné ulici č. 20, I. po-
schodí, s přednáškou mimořádného člena prol. dra.
Jindř. Barvíře „Z dějin českého hornictví“
— Srbský spolek „Šumadija“ pořádá v pátek dne
27. t. m. v divadelním sále Čižkovy restaurace (Ječná
ul.) svatosávovský večírek s přednáškou p. JUSt. Risto
Gjuriče „O sv. Sávovi, jeho životě, kulturním a ná-
boženském významu pro srbský národ“. Po přednášce
budou recitovány a zapěny srbské básně a při zvuku
tamburic zahráno srbské nár. kolo. Žádají se všichni
v Praze bydlicí Srbové a též přátelé srbští, aby se na
tuto oslavu v hojném počtu dostavili. Začátek v 8 hod.
Král
profesor
Mudra
Maixner
doktor
Al
Mrázek
Jindřichův
Barvíř
Just
Gjurič
svatý . Sáva
Srba
Celetná ulice
Praha
národní dom
Čižkův restaurace
Cestod
31
article
Vstup každému volný.
— Zpráva časopisecká. Dnem 1. března t. r. počne
vycházeti v Praze nový časopis s názvem „Pra ž ská
Lidová Revue“, měsíčník, věnovaný vzdělánía
kulturním potřebám českého lidu. „Pražská Lidová
Revue“ bude obsahovati vedle článků úvodnich, vzdě-
lavacích, celou serii rubrik ze všech oborů spotečen-
ského života. Pro každou rubriku získala redakce
zvláštního odborníka-redaktora. Zvláštní péče bude
věnována rubrikám: Národní hospodářství, Samo-
správa, Školství, Soudnictví, Zdravotnictví. Dělnická
otázka, Hlídka živnostenská, Z různých odvětví prů-
myslu. Veřejné dopravnictví, Ženská otázka, Ze zahra-
ničí. Volné diskusse, Morava a Slezsko, Finanční
přehled. Literatura, Divadlo, Výtvarnictví atd. Vzadu
pak umístěna bude čásť belietristická. V této části
budou tištěny pouze práce cenné, svérázné, autorů
českých i cizích uznaných spisovatelů. „Pražská Li-
dová Revue“ bude vedena v intencích lidových, na
určitém stupni uměleckém. Redakci časopisu bude
vésti za spoluúčasti vynikajících spolupracovníků pan
Josef Pávek. — „Pražská Lidová Revue“ bude
časopisem speciálně vzdělavacím, bez jakéhokoliv
zbarvení politického; naprosto illusorní byly některé
zprávy, které ztoložňovaly časopis tento s „Pokro
Hlídek
Pávek
Praha
Morava
Slezsko