Načítám náhled…
Chunky — 28 celkem
· entity: person 95, place 37, org 10, work 3
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
26. ledna 1905. Číslo 26.
4
article
A právě tento nynější, skorem bezvýchodný
stav vnitřních a parlamentních poměrů v Uhrách
naplňuje mysli předních politiků v obou velikýeh
táborech maďarských myšlenkami velmi po-
chmurnými.
Ovšem nelze též zapomenouti, že maďaršt
polilikové dovedli dosud vždy prováděti nej-
obrstnější evoluce v situacích nejtěžších.
Na další kroky jejich nezůstane bez účinku
i zdánlivý příznivý vývoj na radě říšské za
nového ministerstva barona Gautsche; Maďaři
dopřávají si přepych domácích zápasů jen když
jsou přesvědčeni, že Vídeň není a to nic proti
nim podniknouti, jinak nasadí vše, aby své
vlastní šiky uvedli do pořádku.
Ve Vídni, 24. ledna.
Interes pro vnitřní politiku a její jednotlivé
láse ustoupil přes první debut nového předsed-
ministerstva úplně do pozadí. Veškerá pozornos
i jemněji cíticího politického obecenstva uchvá-
cena dnes zprávami z Petrohradu, a událostmi
v Rusku vůbec. Toť se ví, že západoevropská
publicistika, jež je po většině v rukou lidí, ktel
s pochopitelnou horlivostí vykořisťují hrůzy
petrohradské jako odvetu za Kyšiněv, zvětšuje
tendenčně význam událostí těch, jež my rovněž
nijak nepodeeňujeme, jakkoli nemáme fantasii
tak bujnou, abychom z krveproliti v ulicích
druhé ruské metropole vyvoditi dovedli, co na
příklad vyvozují z něho zdejší německé listy.
Kdyby nebylo zpráv o mrtvých a raněných
v Petrohradě, jiehž počet od ofieiální číslice 90
stoupá v různých zprávách soukromých až do
5000, bylo by dnešní prohlášení Gautschovo
vzbudilo mnohem větší zájem, neboť krátké
oslovení jeho obsahovalo mnohá místa, jež po-
všímnutií zasluhují.
Gautsch
Maďar
Gautschův
Uhry
Vídeň
Petrohrad
Rusko
5
article
Jsme daleci toho přeceňovati snad slova
vždyť jsme jich v Rakousku slyšeli a na rů-
zných vysocevážených projevech čtli již tolik,
že bychom byli nad pomýšlení naivními, kdyby-
chom na nich budovati chtěli, ale popřítise
nedá, že slova nynějšího předsedy působila na
nelíčenosti a nehledaností celkem příznivě. Pro-
jev jeho nebyl sice provázen salvami potlesku.
poněvadž heslem všech vělších parlamentních
stran je — vyčkat, ale také ne s odporem.
naopak tu a tam slyšeti byl dušený sice, ale
přece jen slyšitelný souhlas s mnohými jeho
vývody.
V dobrém porozumění toho, oč vlaslně
jde, prohlásil baron Gautsch otázku česko-
německé shody za otázku prvního řádu ve vnitr
ním vývoji říše a potvrdil tím, co my na příklad
tvrdime již od počátku, že bez uspokojení ná-
roda českého splněním spravedlivých a umirně-
ných jeho požadavků zdravý život v této řiši
naprosto je nemožný. Řešením lohoto problému
slíbil bar. Gautsch zabývati se v první řadě.
Zvláště dobře působila další slova jeho, že
v konání této své povinnosti chce vláda postu-
povati samostalně, aniž by se dala jakým-
koli způsobem vázati. Tím také for-
málně bylo vypovězeno tak zvané německe
veto, jež byl dr. Körber Němcům přiznal
jež bylo hlavní příčinou, že s naprostým ne-
zdarem setkala se jeho »smiřovaci« politika.
Neméně dobře působila též slova, jimiž baron
Gautsch kladl důraz na význam práce ve sněmu
království českého a na důležitost sněmovn
práce vůbec. Dr. Körber byl, jak známo, nej-
rozhodnějším centralistou a sněmy nejen že pod
ceňoval, nýbrž snažil se váhu jejich všude
kde možno bylo stlačiti.
Gautsch
Körber
doktor
Rakousko
6
article
Gautschovo prohlášení zůstavilo vůbee
i v největším pessimistovi dojem, že změnou
ředitelů vnitřní politiky rakouské škody jsme
neutrpěli.
Jestli jsme tím něčeho positivního získali
nedá se ovšem této doby říci. Snadnou práce
barona Gautsche nebude a nejednu překážku
bude mu přemoci, nejedno úskalí obratně obe
jili, než dostane se k cíli.
Prozatím nežádá nic, než schválení roz
počtu, povolení každoročního kontingentu moe
branně a volbu do delegací, nehledě ku předloze
o refundaci k sesílení pokladních hotovosti, jež
oddělena bude od předlohy nouzové, které po
voleno v jednacím pořadu místo přední.
Aby tato záležitost, tak dlouho již odda
lovaná, byla konečně vyřízena a potom se zře-
telem k tomu, že v nastávajíeí debatě rozpo-
čtově bude dosti příležitosti k projevům všeho
druhu a k označení různých stanovisek politi-
ckých a jiných, nemohl se odhodlati klub svo-
bodomyslných poslanců k tomu, aby hlasoval
pro návrh, by o prohlášení ministerského chef
rozpředena byla debata. Vždyť vlastně není
ještě skončena ani rozprava o prohlášení Kör-
brově, učiněném ve schůzi dne 17. listo padu
minulého roku.
Jakkoli tedy zcela ve smyslu dřívějšího
usnesení dána nynějšímu řediteli politiky cislaj-
tánské příležitost osvědčiti ochotu a vůli vyho-
věti prozatím aspoň známým a nejnalehavějším
požadavkům národa našeho, nesmi býti nastá-
vající klid zbraní vykládán snad ve smyslu tom,
že zástupei lidu českého odevzdali ostrou zbran
obstrukce do arsenálu k musealnímu uschování
Toho si musí býti bar. Gautsch především ji-
ným vědom, že ke zbrani té sáhnou poslane
ihned, jakmile se přesvědčí, že v očekáván-
svém se byli zklamali.
Gautschův
Gautsch
7
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 25. ledna.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Dvě třetiny poslanců, kteří včera byli na
schůzi zahajovací, dnes odjely na dovolenou do
nejbližšího úterka. Řeklo se jim: »Nie nebude.
co by vyžadovalo vaší přítomnosti. Vyřídí se
pouze pilné návrhy, které nebyly vzaty zpět
které zamezují cestu k jednacímu pořadu, jehož
prvním předmětem jest povolení 15 millionů
státní podpory k úlevě zemědělské tisně, před-
lohy to, již 14. listopadu minulého roku po-
dané.«
Tu stalo se, že bylo z a schůze dnes, jak
bývá jindy před schůzí: bylo toliž v zasedae
slni sotva 50—60 členů.
Nezdařil se hr. Vettrovi pokus poslední
dopoledne ještě podniknutý, aby přiměl k resig
naci podatele pilných návrhů, poslance národně
sociální a polské poslance mimoklubovní: Wa-
lewského a Breitra. Návrhů těch je do
hromady 13. Protože pak prosidium nechtělo
svoliti k odstavení pilných návrhů na prospěeh
osnovy o podpoře oné, trvajíe na alternativě
buď vziti je zpět docela, nebo aby vyřízeny
byly neprodleně, odbyly se od 11. hodiny do-
polední do čtvrt na 7. hod. večer. Pak hrab
Vetter chtěl schůzi skončiti. Ale z lavie ně-
mecké strany lidové ozval se odpor. Hned po
té podán návrh, aby se ve schůzi pokračovalo.
Byl přijat všemi hlasy protičeskými.
O 9. hodině jest v parlamentní budově spo-
čítaných poslanců 114 bez členů klu bu
českého, kteří všichni odešli. Po-
slanci Walewski a Breiter vzali zpět tř
své pilné návrhy. Jest ještě nevyřízených tou
dobou sedm. Rozeslány obsllky polským a ně
meckým poslancům do bytů, svolávající je do
říšské rady. Ministři bar. Gautsch, hr. By
landt, bar. Call a dr. Wittek mají »noční
stráže.
Vetter
Walewski
Breiter
Gautsch
doktor
Wittek
Vídeň
poslanecký sněmovna
Wa
8
article
Brutálnost hr. Vettra způsobila velké po-
horšení. Vzal českému řečníku slovo právě, když
mluvil česky. Nový poslanec za Opavu prof
Sommer měl při tom svůj debut. Opováži
se kárati českého mluvčího, že, co mluvil na-
před jazykem mateřským, mluví potom německy
Dostal co proto. Jako zmoklý pudl odešel. V ku-
loárech bavili se poslanci. Kanovník olomoucké
kapituly hrabě Komarovský vypravuje tam
tento vtip o císaři Vilému II.: »Německý ceísai
udělil zároveň řád pour le mérite velkoknížeii
Vladimirovi a knězi Gaponovi.«
Jsou slechy, že vyjednává se o kompromis.
O půl 10. byla pilnost 3. návrhu odepřena. Ve
sněmovně poslaneckě při hlasování bylo přes
115 poslanců. Restaurace dala ujištění, že
kdyby pokus o kompromis se rozbil, zásobena
jest s dostatek jídlem i nápoji. Na lavici mini-
sterské objevili se ještě hr. Buquoi a dr.
Kosel. Začalo se jednati o 4. pilném návrhu
V kuloáru jsou transakce a kompromis. Vede
je na jedné straně prine Bedřich Schwarzen-
berg a posl. Kubr, na druhé straně ná-
rodní soeiálové. Bar. Gautsch jest přítomen.
Dosaženo dohody v ten rozum, že čtvrtý pilný
návrh dnes ještě se odbude a že národní
sociálové zavazují se v zejtřejší normální schůz
skoncovati všechny své ostatní pilné návrhy-
O půl 11. zamilnuta pilnost také 4. návrhu.
Poslanci po schůzi, jež trvala 121% hodiny
pomalu se rozcházejí.
Posl. Breiter dává prohlašovati, že bere
svůj pilný návrh zpět jen s tou podminkou, že
i posl. Walewski svůj pilný návrh odvolá.
Sommer
Komarovský
Vilém II
Vladimir
Gapon
doktor
Kosel
Bedřich Schwardit
Kubr
Gautsch
Posl
Walewski
Opava
9
article
Z Vídně, 25. ledna. (C.- B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 40
hodině.
Došlé spisy k žádosti posl, Klofáče čtou se
doslovně do 11.30 hod.
Byli mezi nimi dotazy poslanců Wolfa a spol
po chování se četnictva o německých demonstracich
v Trutnově 18. března 1904: — Schreitera
spol. po rozsudku krajského soudu litoměřického
proti titulu »Neues Aussiger Tagblatt«; — K lofá če
a spol. po projevu německého císaře při odstoupení
m. p. dra. Körbra, jenž prozrazuje, jako by bývalý
ministerský předseda býval zástupcem pruského krále
— Choce a spol. po nedostatečném řízení při vy-
šetřování živelních škod; — Sommra a spol. po
používání vojska při uherských volbách; — Hauck
a spol. po účastenství planského katechety Woltern
na politických schůzích.
Předseda hr. Vetter oznamuje, že pilné návrhy
(181) byly odvolány všechny až na 14. Z nich 11
pochází od českých radikálů, dva od posl. Breitera
jeden od posl. Walewského.
Sněmovna jedná o pilném návrhu posl
Choce na změnu článku 8. brannéh
zákona
Posl. Choe odůvodňuje pilnost svého návrhu
Prohlašuje, že jeho strana neodvolala pilné návrhy
Nemáť důvěry k předsedovi ministerstva. Je zpáte
níkem, což dokázal již drahdy jako ministr vyučo
vání. Strana je také napřed přesvědčena, že bar
Gautsch přání českého národa nesplní.
Odůvodňuje svůj pilný návrh na změnu čl.8
branného zákona, aby od nynějška končila povinná
služba 30. září t. r, v němž služební doba minula.
bez ohledu na to, kdy branci byli zařaděni, a ne t
31. prosince.
O 2. hod. řečník skončil za pochvaly svých
soudruhů.
Vetter
Klofáč
Wolf
Körbr
Walewski
Posl
Vídeň
Trutnov
Neue Aussiger Tagblatt
Gautsch
10
article
Zahajuje se debata o pilnosti návrhu.
Posl. dr. Baxa pravil, že návrh ten byl podán
již v r. 1903, když vojíni, ukončivší 3. rok služby.
byli podrženi ve vojsku ještě po 30. září. Žese
o něm dosud nejednalo, není vinou jeho strany
Poměry, jaké byly v r. 1903, mohly se opakovat
proto je návrh tak pilný jako tehda.
Řečník ukončil česky své vývody o 3.45 hod.
načež posl. Winter navrhl konec debaty, co
přijato.
Zvolení hlavní řečníci poslanci G1öckner
Fink vzdali se slova. (Výkřiky mezi českými radi
kály.)
Po hodinném doslovu posl. Choce byla pilnos
návrhu valnou vělšinou z amItnuta.
Dále rokovalo se o pilném návrhu Cho
cově na zavedení obecného rovného
přímého volebního práva.
Posl. Choc odůvodňoval svůj návrh česky
protože mluvil slabým hlasem, přerušil ho před-
seda slovy: »Prosím, mluvte hlasitěji, jsem po
vinen vám rozuměti.«
Posl. Choc ukončil své vývody v 5.45 hod.
načež předseda zahájil debatu, dávaje slovo posl
Freslovi, jenž zastával se důrazně pilnosti
návrhu.
Posl. Albrecht navrhl konec debaty, coh
přijato.
Oba zvolení hlavní řečníci poslanci Wi nte
a Hueber vzdali se slova.
Po doslovu navrhovatele hlasovalo se a pilnos
návrhu odepřena valnou většinou.
V 6.15 hod. večer prohlásil předseda, že
přerušuje jednání. (Prudký odpor mezi Němci. Hlasy
Nepovolit! Ať se rokuje dále! Výkřiky mezi českým
radikály. Hluk.)
Předseda; Prosím, poshovte, ať mohu pro
mluviti. Chce-li někdo, aby se rokovalo dále,a
učiní formální návrh.
Posl
doktor
Baxa
Winter
Fink
Choc
Fresl
Albrecht
Němec
G 1
wi
11
article
Posl. G1öckner: Navrhuji, aby se rokování
nepřerušovalo, nýbrž vedlo dále.
Posl. Wolí volě: Usque ad finem. (Až do
konce?)
Glöcknerův návrh přijímá se valnou většinou.
Na řadě je pilný návrh posl. dra, Baxy a s.
na vyšetření násilností, páchanýc
na českých menšinách v Čech á ch.
Posl. dr. Baxa odůvodňoval svůj návrh.
O 7.30 hod. večer ho předseda přerušil, na
bádaje ho, aby obmezil se odůvodněním pilností ná
vrhu a volal řečníka k pořádku. (Posl. Mallik
pokřikuje.)
Po chvíli opakoval předseda své vyzvání.
Posl. dr. Baxa odtušil, že mluví sice česky
ale skutečně k věci. Ať ho jen předseda poslouchá
přesvědčí se.
V 7.35 hod. předseda, napomínaje řečníka, odňai
mu slovo. (Hlučný odpor mezi českými radikály
potlesk u bravo! v levo.)
Předseda (k dru. Baxovi): Máte právo o
volati se k sněmovně. (Ustavičný hluk mezi českým
radikály.)
Posl. dr. Baxa: Pánové, již poslouchali, jsou
svědky, že jsem mluvil k věci. Řečník odvoláva se
na místopředsedu dra. Žáčka.
Čeští radikálové protestují hlučně zatímco
předseda zahajuje debatu o pilnost
Grossův návrh na konec debaty se přijími
a když zvolení hlavní řečníci vzdali se slova, na-
vrhovatel posl. dr. Baxa ve svém doslovu prote-
stoval rázně proti ne řádnému počínání předsedov
a pokračoval česky ve své řeči.
Posl
Glöcknerův
Baxa
doktor
Grossův
G 1
Čechy
12
article
V 9 hodin 30 minut poslanec dr. Bax a pokra
V 9 hodin 30 minut poslanec dr. Bax a pokra
čoval ještě ve svém doslovu.
Poslanec Wolí vyrušil ho slovy: »Dělejte raděj
obstrukci proti vojenským úvěrům a ne proti nouzov
předlozel
Posl Choc: Tu dělejte zase vyl
Místopředseda Kaiser nabádá řečníka opětně
aby mlavil k věci a konečně odňal mu slovo za po
chvaly levice. (Hlučný odpor mezi českými radikály.
Posl. Fresl volá: Ministerský předsedo, toh
budate pykatil
Potom hlasováno o pilnosti a ta zamítnuta.
Posl. Čhoc navrhl potom konec schůze, al
návrh ten propadl, načež poslanec žádal, by se
zjistil poměr hlasd.
Předseda ohlašuje, že návrh propadl všemi proti
7 hlasům. (Odpor se strany posl. Choce.)
Rokuje se o pilném návrhu posl. Fresl
a spol. na zrušení reálních a zaveden
jednotné vzestupné daně přijmové.
V 10 hod. 15 m. posl. Fresl ukončil svou
českou řeč německy a přijat formální návrh Pe-
rathonerův na konec debaty.
Zvolení hlavní řečníci vzdali se slova a posl
Fresl doslovu, načež jeho pilný návrh byl zamítnu
a rokování přerušeno.
Posl. Malik v dotazu k předsedovi upozorňo
val, že čeští radikální poslanci celé hodiny šeptají
své řeči a poukazuje k tomu, že jednou bylo jemu
proto slovo odňato, žádá, by se tak budoucně stal
všem jiným poslancům.
Předseda odpovídá, že nabádal posl. Baxu
aby mluvil hlasitěji a že také budoucně bude vyko
návati nestranně svůj úřad.
Konec schůze v 1030 hod. več.; příští bud-
zejtra v 11 hod. dopol
doktor
Bax
Wolit
Posl Choc
Kaiser
Posl
Fresl
Choc
Malik
Baxa
13
article
Panská sněmovna.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 25. ledna.
(Telefonická zpráva »Nár. Listů«)
Panská sněmovna měla dnes zahajovac
schůzi. Praskrovně navštívenou. Sešlo se sotna
60 členů. Nejehuději byla zastoupena pravice
Mohou-li přijíti prosti »občané« dr. Matt uš.
prof. Vrchlický a bývalý president Wo-
hanka, kteří mají všichni zaměstnání, mohou
— myslíme — páni z historické šlechty, kteři
ho nemají, tím spíše se dostaviti.
doktor
uš
profesor
Vrchlický
wo
Vídeň
14
article
Německé »ich gelobe«, kterým přísahal,
vstupuje mezi senatory cislajtanské, česko-
budějovický biskup dr. Martin Říha, zarazilo
a zamrazilo nás ješlě více, než ondyno tatáž
německá slova z úst knížete Karla Schwar ze-
berga. Dnes to nebyl stoupenec a dědi
aristokratického rodu, dnes to by! kněz a muž
z lidu; z prosté české vesnice. Kdyby byl mě
aspoň tolik taktu, kolik ho měl, zasedaje n
svém křesle moravského sněmu, olomoucký
nový arcibiskup dr. Bauer a byl přísahal
oboujazyčně! Snad vysoká hierarchie z králov-
ství českého domnívá se, že officiálně se pre-
sentovati může jen lalinsky anebo jen ně
mecky? Jsme přesvědčeni, že odsuzujíee
lakové jednání vrchního pastýře diecése jiho
české mluvíme z duše všeho vlasteneckého
duchovenstva. Netřeba nám — tušíme — do
kládat, že veškery animosily proti stavu kněž
skému jsme při tom prosti.
Do sněmovny panské dostal se dnes po
vážlivě nebezpečný návrh, podaný třemi stra-
nami a odůvodněný prolessorem trestního práv
na vídeňské universitě Lamaschem: návrh.
který čelí ku podstatnému zhoršení judikatury
ve věcech tiskových. Účelem jeho je zostřiti
především tresty za provinění tisková v ten
rozum, aby nebyla stihána toliko pokutami,
nýbrž vězením a pokutami zároveň. Hlavním
pak účelem zdá se nám býti, aby odňaly se
processy v příčině urážek, spáchaných tiskem
anebo tiskopisy, judikatuře porot a přikázaly se
4člennému senátu. Kromě toho žádá se jakési
delegování soudců.
doktor
Říha
Schwar
Bauer
univerzita Lamasch
15
article
Přiznáváme, že původce této změny trest
ního zákona, která zasahuje zároveň do tiskové
novely Körbrovy, svůj podnět odůvodnil spůso-
bem nadmíru zajímavým. Konstatujeme, že tím
více a rozhodnějšími jsme odpůrci jeho stano-
viska, návrhu, tendence. Chef justice, správce
ministerstva spravedlnosti dr. Klein odvětii
navrhovateli zdánlivě dosti ochotně, v podstatě
však klausulovaně s obvyklou u něho výmluv-
ností. Varoval zejmena před ukvapením, poku
jde o politieké procesy a vyzýval prof. L
masehe, tolikéž pak jeho přátele, aby se zacho-
vali k této části problému s delikatessou a obe-
zřelostí, které zasluhuje. Bojíme se, netajíme
to, že přes to návrh Lhmaschův, Chlumeckého
a Biliúského dojde souhilasu v panské sněmovně.
ba nejsme prosti obav, že budou schváleny
také poslaneckou sněmovnou a tolikéž nemů
žeme se zhostiti pochyb, že v poslanecké sně
movně tisková novella bývalého ministerského
předsedy bude změněna in peius. Vane vůbe
vzduch tisku nepřející, ha nepřátelský. Zapo-
míná se, čím noviny jsou parlamentu, čím jsou
celé veřejnosti.
Körbrův
Klein
profesor
L maseh
Lhmaschův
Chlumecký
Biliúský
Zapa
čí novina
16
article
Z Vídně, 25. ledna. (C. B)
Předseda kníže Windischgrätz zahajuj
schůzi o 1.30 hod. odpol. a předčitá přípísy o pro
puštění předsedy ministerstva dra. Körbra a jmeno
vání bar. Gaulsche i nových ministrů.
Baron Gautsch představuje nově jmenovan
ministry a opakuje, co prohlásil včera ve sněmovně
poslanecké. Appelluje na panskou sněmovnu, aby
propůjčila jemu a jeho soudruhům v jich těžkém
zodpovědném postavení svou důležiton a blahovolnou
podporu. Vláda důvěřuje ve splnění své prosby
poněvadž panská sněmovna osvědčovala své vlaste-
necké smýšlení vždy způsobem blahu státu tak ve-
lice prospěšným a zachovala si také v dobách
těžkých a pohnutých nestrannost, potřebnou k zdár
nému působení. Vláda bude pěslovati úplnou shod
s panskou sněmovnou a bude vděčna za podporu
svého hlavního úkolu: zjednati žádoucí politický a
parlamentní mír. (Hlučná pochvala.)
Členové panské sněmovny biskup dr. Říha
bar. Karel Hackelber g skládají slib.
Předseda věnoval vzpominku zesnulým členům
Mauthnerovi a Cescchovi a Sta. Croce.
Po návrhu hr. Schönborna dává se I. čtení jeho
návrhu na doplnění zbrojního patentu na jednaci
pořádek příští schůze.
Přechází se k jednacímu pořadu.
Windischgrätz
Baron Gautsch
doktor
Říha
Hackelber
Mauthner
Cescch
Schönborn
Vídeň
panská sněmovna
17
article
Dv. rada Lammasch odůvodňuje svůj pilný
návrh na lepší ochranu cti, žádaje, by útoky na čes
nejen pokutovaly se, ale trestaly se také i vězením
Urážky způsobené novinami ať vyjmou se z porot
přikáží 4člennému soudu.
Poroty nesplnily přilišné naděje, jež se v ně
v XIX. věku v různých kontinentálních státech sklá-
daly, byly prý předpojaty zejmena v otázkách poli-
tických, náboženských a sociálních. Řečníkův návrh
nesměřuje prý proti svobodě tisku, jehož velký vý-
znam navrhovatelé uznávají. Myslí, že tento návrh
více tisku prospěje než mu nepříjemnosti způsob
správa ministerstva spravedlnosti, odborný chef dr
Klein pravil, že státní ochrana cti neuspokojuje
v Rakousku ani jinde a proto vláda zúčastní s
ochotně příslušných praci, protože urážkové řízení
mohlo by se v mnohém obledu zdokonaliti. Podané
návrhy jsou dobrým podnětem k obnovení důležité
části ochrany a v poradách naskylne se příležitos
promluvili, není-li třeha opraviti platný právní s-
stem také v jiných částech, pokud týká se důkazu
pravdy. Souhlasí s fakultativním odkazem česlných
záležitostí před soudce k tomu zvláště způsobilé.
avšak nesmí se zapomínali na jisté organisátorské
nesnáze, s nimiž onen požadavek je spojen. Ve pří
čině příslušnosti porot musí se uvažovati zrale, kde
začili se řešením této vážné otázky; má-li se talo
otáti opravou tiskového zákona nebo reformou
ochrany cti a co se v tomto případě stáli musí, aby
se vyloučila zpětná působnost reformy na čestná
provinění politická, neboť zamyšlená lepší ochrana
cti — jak okolnosti nasvědčují — byla by nebez-
pečným dárkem, kdyby podlehala podezření, žes
má mimochodem rozhodnouti, před jakým soudem
bude se tisku zodpovídati za politické urážky.
Klein
Rakousko
18
article
Tento problem musí se řešit opatrně a nesm
spouštěti se se zřetele souvislost s obecnými práv-
ními otázkami liskovými, jež podniceny předlohou
tiskového zákona. Vláda bude pracovati loyálně na
dobře myšleném návrhu a bude povděčna, mohou
předložiti sněmovně záhy k usnešení všestranně
uspokojivý výsledek.
Lammaschův návrh přikázán právně-politickému
výboru.
Dále byla na řadě Walterskirchenova zpráve
o peticích.
Příslušné návrhy byly přije ty.
Hr. B. Schönborn jménem právního výboru
navrhoval zvoliti za členy státního soudu: dra
Esterla (Inšpruk), dra. ryt. Feistmantla (Vídeň), ryt
Kindingra (Terst), dra. ryt. Kralla (Vídeň), Mathiasch
Ústí n. L.), ryt. Schwaigera (Vídeň), dra. Senft
(Brno), ryt. Simonovicze (Černovce), dra. Stu pe-
ckého (Praha), K. Uhla (Lvov), ryt. Weitenbiller
(Inšpruk) a dv. r. Zankovicha (Terst), což se tako
stalo.
Po doplňovacích volbách výboro
vých byla schůze ukončena.
Lammaschův
Walterskirchenův
B Schönborn
doktor
Schwaiger
Senft
Černovec
K Uhl
Inšpruk
Zankovich
Hradec
Vídeň
Terst
Brno
Praha
Lvov
Mathiasch Ústí
doktor Esterla
Weitenbiller
19
title
Reformy v Rusku.
Rusko
20
article
III.
III.
Nejdůležitější z požadavků petrohradské
listopadové konference zástupců zemstev jsou
ony, v nichž se žádá, aby místní samospráva
byla rozšířena na všechny části říše, aby se
umožnila účasť zástupcův obyvatelstva v pracíeh
zákonodárných, při sdělávání státního rozpočtu,
při kontrole vládní činnosti a aby se za tím
účelem zřídila nová jakási „instituce“, vzešlá
z voleb. Jsou to ony požadavky, jimiž se zá-
stupcové zemské samosprávy domáhají pro Ru-
sko institucí, obdobných parlamentním sborům
evropským, tedy institucí, jež mají občanstvu
umožniti součinnost při správě státní, aniž by
se dotkly jednoho z hlavních pilířů nynějšího
ruského státního ústrojí, jímž se vedle pravo
slaví a ruské národnosti jeví samodržaví.
Že se rozšíření místní samosprávy na
všechny části říše (vyjma ovšem kraje, obývan
národy kočovnými a loveckými) dá bez znač
nějších obtíží provésti v rámci samodržaví, jes
samozřejmo. R. 1864 zemstva, újezdní i gu
bernská, byla zřízena pouze ve vnitřních guber
niích velkoruských. Postupně zaváděno zemské
zřízení také ve vzdálenějších guberniích sever
ního Ruska, na východě a v guberniích západ
ních, aspoň převahou ruských. Zemské samo
správy postrádají nyní již jen gubernie polské
litevské, pak Kavkaz a kraje asijské.
Rusko
východ
západ
Kavkaz
21
article
Příčiny, proč se těmto krajům upírá podnes
zemská samospráva, jsou ovšem různé. V Pol-
sku a na Litvě vadí neuklizený dosud spor
rusko-polský, na Kavkaze ukazuje se na nedo-
statek spolehlivých živlů, v Sibiři na nedostatek
šlechty. Byla sice i v evropském Rusku zemstva
(újezdní), v nichž zástupcové selského lidu měl
nebo mohli míti většinu, ale jednou z „oprav“
let devadesátých změněn újezdní zemský řád
tak, že selská většina v zemstvech vyloučena
a rozhodující hlas vyhražen šlechtě, byť byla
v újezdě zastoupena sebe nepatrněji. V Sibiři
neni velkostatků, není tedy osedlé tam šlechty
a proto veliké, čistě ruské gubernie tobolská
tomská, jenisejská a irkutská, jež se dnes v ni
čem již neliší od velkoruských gubernií evrop-
ských, s nimiž jsou nad to po léla již spojeny
sibiřskou železnou dráhou, postrádají zemské
samosprávy, ježto v zemstvech by zasedali jen
zástupcové rolnietva a měšťanů. Jakmile bude
v Rusku nejen uznána, nýbrž také všeobeen
provedena rovnost všech stavů, nemůže nedo-
statek ruské šlechty býti pokládán za překážku
zemského zřízení nejen na Sibiři, nýbrž i v gu-
berniích kavkazských a zejmena v polských
litevských. O dostatečnou znalost ruského ja-
zyka v zemských kancelářích a po případě
i v zemských úpravách (výborech) může se
vláda, trvající na platnosti státního jazyka ru-
ského, vždy lehce postarati.
Litva
Kavkaz
Sibiř
Rusko
22
article
Ale neběží jen o rozšíření místní samo-
správy na všechny části říše, jde též a to hlavně
o prohloubení a další vybudování této samo-
správy. A tu vládní a dvorní kruhy musejí se
především zhostiti lichého domnění, že v samo
správných sborech a jich výkonných orgánech
mají spatřovati své odpůrce, nýbrž musejí při
stoupiti na názor kn. Svjatopolka-Mirského, že
ruský stát dá se náležitě a duchu času přiměřeně
zříditi jen na základě vzájemné upřímné důvěry
mezi vládou a institucemi společenskými a sta-
vovskými. Zemstvům, nyní již zřízeným, musej
se vrátiti všechna práva, jež jim byla udělena
za Alexandra II. a zvláště musí se jim poskyt
nouti příležitost, aby si mohla opatřiti ty peně
žité prostředky, jichž nezbytně potřebují na ší
ření osvěty mezi venkovským lidem.
Alexandr
23
article
Nynějši újezdní a gubernská zemstva však
Rusku nepostači. Jsouť na jedné straně přílis
vzdálena od nejmenší samosprávné jednotky —
selské obce a volosti — na druhé straně nedo-
stalo se jim toho dovršení, bez něhož zůstávaj
bez patřícího jim vlivu na správu celého státu
Újezdní zemstva objímají, jak již výše pra-
veno, oblasť, rovnající se asi našim bývalým
krajům. Selské obce mají v nich sice také své
zástupce, ale jich zájem pro tato zemstva jes
nepatrný, poněvadž samy zájmy venkovského
lidu jsou dosud značně užší. Mezi zemstva
újezdní a selské obce nutno položiti nový samo-
správný sbor, v němž by byly zastoupeny opě
všechny stavy, a jenž by odpovídal asi našin
okresním zastupitelstvům. Myšlenka zřízení ta
kových menších zastupitelských sborů, zdá se
došla porozumění také v kruzích vládních, jak
svědčí úkaz cara Mikuláše II. ze dne 25. pro
since m. r., v jehož druhém odstavci se praví
„Místním a městským zřízením má se propůjčit
co nejrozsáhlejší účasť při správě různých od
větví veřejného blaha; za tim účelem má se jim
propůjčiti potřebná k tomu samostatnost v me-
zích zákona, k činnosti v těchto zastupitelstvech
mají býti povoláni představitelé všech vrstev
obyvatelstva, majícího zájem v mistních záleži
tostech, a aby potřeby jeho byly co nejůspěšněj
ukojeny, mají se mimo zemstva gubernská
Mikuláš II
Rusko
24
article
újezdní zříditi v nejužší souvislosti s nimi po
dobně instituce na území menších roz-
měrů.
Této příliš všeobecně vyslovené zásadě roz-
umí se tak, že vláda má vskutku úmysl připojiu
k nynějším zemstvům nové samosprávné sbory,
jež by objímaly jednu neb několik nejbližších
volostí a v nichž by se stýkali již zástupcové
všech stavů. Takový užší zastupitelský sbor byl
by vítán zejmena pro stav selský, jehož zástup-
cové by ve sboru tom našli hojnost příležilosti
i možnosti hájiti už své vlastní, nejužší zájmy
sbory takové staly by se pro ruského mužika
parlamentní elementární školou, z níž by po-
stupně mohl s náležitou přípravou vstupovati
do shorů širších, újezdních i gubernských.
Ale ani gubernská zemstva nemohou zůstat
nejvyšší instancí zřízení samosprávného. I fate
zemstva mohou býti jen středním stupněm k nej-
vyššímu stupni, jakým bude, poněvadž musi
býti, jakési zemstvo říšské. Jest to ona
„instituce“, kterou měla na mysli petrohradská
konference zemských zástupců, a které se má
přiřknouti účasť v pracích zákonodárných, při
sdělávání státního rozpočtu a kontrole vládní
činnosti. Ani takové „říšské zemstvo“ nebylo
by v Rusku novinkou. Po celou moskevskou
dobu ruského carství svolávány bývaly od carů
v dobách zvláště důležitých „zemské sobory“
(sbory), s hlasem sice jen poradným, ale přece
často rozhodujícím o důležitých výkoneeh
státních. Sbory ty byly za doby nevolnictví sel-
ského lidu ovšem čistě stavovské, šlechtické,
jako ve všech jiných státech evropských a schá-
zely se občas až do konce XVII. století, do doby
Petra Velkého.
Rusko
25
article
V úkaze cara Mikuláše II. ze dne 25. pro-
since není sice ničeho takového, z čehc by bylo
možno souditi, že se ruské dvorní kruhy spřáte-
ly také již s myšlenkou obnoviti takové „zem-
ské sobory“ neb zříditi „říšské zemstvo“; ale
také uskutečnění této myšlenky již nyni ne-
může naraziti na nepřekonatelné obtíže, poně-
vadž jest možno provésti ji v rámci samodržavl,
na němž trvá netoliko dvůr a vládní kruhy, ne-
toliko všechen zemědělský ruský lid, nýbrž
i přední činitelé v zemské samosprávě. Posta-
čilo by na tu dobu, kdyby se na říšské zemstvo
v oboru zákonodárství přenesla ta pů-
sobnost, kterou má dosud ruská „státní rada“
(hosudarstvennyj sovět).
Zákony, rozumi se, ani v Rusku nevymýšli
a nesestavuje car. Nové zákony a novelly k star-
ším zákonům projednávají se v státní radě, která
svým složením a svou působností odpovídá asi
naší panské sněmovně říšské rady. Jako členy
panské sněmovny, tak i členy ruské státní rady
jmenuje car, ovšem s tím rozdílem, že do ruské
státní rady povolávají se také mladši, práce
schopni specialisté v různých oborech státnt
správy. O projednaných osnovách „ákonů se
hlasuje a výsledek hlasování se předkládá cara
k sankci. A tu nastává nový rozdíl mezi ruskou
státní radou a rakouskou panskou sněmovnou.
V Rakousku může nabyti sankce jen taková
osnova zákona, pro kterou se vyslovila většina
parlamentu, kdežtc samodržavnému caru vyhra-
ženo právo uděliti sankci osnově, která při hla-
sování v státní radě zůstala třebas v menšině.
(Ovšem, dodáváme mimochodem, rozdíl me-
panskou sněmovnou v ruskou státní radou
značně zmenšen všemocným v Rakousku § 14.,
jenž dopomohl k sankci leckteré osnově zá-
kona, jež by byla v zákonodárném sboru zůstala
v menšině).
Mikuláš II
Rusko
Rakousko
panská sněmovna
26
article
Tato zákonodárná činnost státní rady.
ovšem s výhradou samodržavného práva earova,
rozhodnouti se pro návrh většiny neb menšiny,
mohla by býti přenesena buď celá na říšské
zemstvo aneb by se státní rada mohla o ni se
zemstvem rozděliti. Znalost potřeb ruského ven-
kova, kterou spíše možno předpokládati u členů
zemstva, než u členů státní rady, ručile by za
to, že by nové zákony, vyšlé z porad zemstva,
vyhovovaly nejlépe potřebám Ruska.
Z téhož důvodu nutno souhlasiti s dalším
požadavkem petrohradské konference zástupeů
zemstev, aby státní rozpočet byl sděláván z
seučinnosti zástupcův obyvatelstva. Umožnil
by se spravedlivější rozdělení státních břemen
a taktéž spravedlivější rozdělení státních při-
spěvků dle okamžitých potřeb různých krajů.
Rusko
27
article
Jinak státní finance ruské spočívají na tak pev-
ném základě, že ve vzhledě tom dalekosáhlých
oprav asi netřeba. Důvěra velice citlivých bur-
sovních kruhů celé Evropy ve finanční sílu Ru-
ska jest toho nejlepším důkazem
Důležitějším a zhola nezbytným zdá se nám
však další požadavek petrohradské konference.
týkající se dozoru volené zemské „instituce“
nad činnosti vládní. Tím se konference dotkla
jednoho z nejbolavějších míst ruského státního
zřízení. Rusko má hojnost dobrých zákonů, ale
zákony ty namnoze zůstávají jen na papíře a
vláda a vládní orgány buď je neprovádějí, aneb
jednají přímo proti nim. Přesvědčení, že se
v Rusku zákonů nešetří, vniklo již i do nej-
vyšších kruhů, o čemž svědčí prvý odstavec car-
ského úkazu ze dne 25. prosince m. r., v němz
se praví: „(Pokládáme za neodkladné, aby) byla
učiněna působivá opatření na ochranu plné síly
zákona jakožte nejdůležitější opory trůnu a
samodržavné říše, aby neporušitelné a pro
všechny stejné šetření zákona bylo pokládáno
za přední povinnost pro všechny nám podřizeně
úřady a místa. Plnění této povinnosti má miti
v zápětí zákonitou zodpovědnost za všeliké libo-
volné jednání a osobám, které takovýn. jedná-
ním utrpěly škodu, mají se usnadniti prostředky
k dosažení právního rozsudku.
Evropa
Rusko
28
article
Členové oné volené „instituce“, kterou má
na mysli petrohradská konference, byli by nej-
kompetentnější, aby upozorňovali vládu na ne-
švary, páchané buď z nedbalosti aneb tytýž
i úmyslně úřadnictvem proti zřejmému znění
platných zákonů. Veřejná kontrola nejen vládní
činnosti, nýbrž i státního hospodářství měla by
nad to veliký význam i pro další upevnění dobré
pověsti ruských financí. Dnes koluje v tisku,
Rusku nepřátelském, množství pověstí o de-
fraudacích, páchaných v ruských úřadech. Po-
věsti takové těžko vyvraceti, poněvadž kontrolu
státního hospodářství provádi v Rusku zas jen
úřad (státní kontrola), tedy instituce, jejíž po-
ctivost se v cizině podezírá. Veřejná kontrola
říšského zemstva uvedla by rázem všechny ta-
kové pověsti do pravých mezí.
Řišské zemstvo má býti instituce volená
V předešlé stati vyslovili jsme mínění, že přímé
volby do říšského zastupitelstva máme v Rusku
na ten čas za nevhodné. Neni jich zatím třeba.
Jako se gubernská zemstva sestavují z delegátů,
volených zemstvo újezdnými, mohlo by se i řš-
Rusko