3
masthead
23. listopadu 1907. Číslo 394
4
article
= Rozvod belgického násladuíka trůnn? HI. z
Brusselu, 22. listopadu. Choť be'geckého násled-
níka trůnu Alžběta, roz. velkovévodkyně bavorská,
opustila svého manžela a nevrátila se
k němu. Úřadně udává se za příčínu nepřítomnosti
její nemoc, v pravdě však neni vyloučena možnost
rozvodu, na němž princezna prý viny nemá.
= Radlum v Předlitavsku vyrobané. Z Vídně.
22. listopadu, Jak známo, věnovala předlitavská vláda
zdejší akademii věd 10.00U kg. uranu na výrobu
radia. Akademii podařilo se nyní dobýti 3 gramy
radia; je to největší doposud dosažené množství to-
hoto nejdražšího kovu. Ze tří gramů radia, dobytých
z 10.000 kilogramů uranu, je — což dlužno pozna-
menati — toliko třetina radia čistého. Vídeňská uni-
versitní laboratoř bude s dobytým radiem konati
své pokusy.
= Ze zničeného Karadagu. Z Petrohradu
22. listopadu. (K. k) Zvlaštní zpravodaj Spb. Ag.
vyslaný do Karadagu 21. m. m. zemětřesením zniče-
ného, dorazil 3. t. m. do obce Denau, 104 versty o
Karadagu. Odtud sděluje, že město Karadag bylo
den katastrofy o 9. hod. ranní proměněno silným
olřesem země v ssutiny. Domy, vyslavené z kamenů
pouze špatně hlinou spojeně, sřílily se, a pod s su-
tinami bylo pohřbeno 300U—4000 lidí.
Asi 190 osob se zachránilo. Zimní obydlí ko-
čovníků, vobvodu 100 verst, byla zničena.
Úhrnný počet obělí odhaduje se asi na 10.000.
= Lonpež va vlaku. Z Estampesu, 22. listo-
padn. (K. k.) Tři individua dala poplašný signál za
jízdy toulonského expresního vlaku a tak jej zasta-
vila. Zatím, co vlakový personál hledal vůz, z něhož
byl signal dán, vyloupila ona individna cenné věci
z vozu se zavazadly. Poranila průvodčího vlaku a
konduktora vozu se zavazadly ranami z revolveru
a prchla.
Alžběta
Radl
Zvlaštní
Brusel
Předlitavsko
Vídeň
Petrohrad
Denau
Karadag
U kg
5
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
Spolek českých učilelek v Praze pořádá dne
v sobotu 23. listopadu o 6. hodině v Ženském
klubu českém v Jnngmannově lř č 7 přátelský večer
s uměleckým programem na počest básníka J. V
Sládku. Laskavě účinkuje st. Mar. Anýžová. I ko-
legyně, jež nejsou členy spolku, srdečně jsou vílány.
Zemská komise pro ochranu dátí a páči o mládaž
v Praze. Užší komitét českého odboru této komise
konal ve čtvrtek dne 21. t. m. za předsednictví pana
viceprasidenta c. k. zemské školní rady Franti ška
Zabusche schůzi, v níž byli zvoleni místopředsedou
pan c. k. okresní hejtman JUDr. František hr. Thun-
Hohenstein, pokladníkem p. JUDr. Eduard Baštýř,
jeho náměstkem pan c. k. školní rada Josel Šauer
z Augenburku, zapisovatelem pan vládní rada Franl.
Bilý a jeho náměstkem p. zem, školní inspektoe
Jar. Sobička. Českému odboru došlo na darech do
15. listopadu L. r. 20.361 K 95 h, z toho na pří-
spěvcích od škol 11.36 K 44 h. Členové zemské
komise, kteří dosud žádného přispěvku nesložili,
budou vyzváni, aby ve prozpěch účelů zemské ko-
mise milodary přispěli. O olázkách, týkajících se
účelů zemské komise budou v nejbližší době v Praze
konány v obou zemských jazycích veřejně, bez-
platné přednášky, v něž se laskavě uvázati pp. dv.
rada MUDr. Dvorák a dr. Max Lederer. Den, hodina
a místo těchto přednášek budou po učiněně dohodé
ještě zvláště oznámeny. Dále bylo jednáno o návrhu
ve příčině péče o kojence, o prostředcích pro zame-
zení zaměstnávání dítek zhotovováním vlasových
sítěk a vyřízena řada dopisů a žádostí.
Suplentské místo. Při zemské vyšší reálce v Telči
na Moravě obsaní se ihped místo suplujícího uč tele
pro dějepis a zeměpis. Žádosti náležitě doložené vy-
svědčením o způsobilosti učitelské jest zaslatí ředi
telství ústavu.
Mara
JUDr
František
Thun
Hohenstein
Baštýř
Josel Šauer
Bilá
Sobička
MUDr
Dvorák
doktor
Lederer
Praha
Augenburk
Telč
Morava
Franl
6
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Kariéra bývalé chorlstky.
V Karlových Varech odehvála se v letošní lázeň-
ské sezóně tato seéna: Modistka Leontina Fresichová
seděla v jídelně reslaurantu Puppova, když vesln
velice elegantní dáma v nádherné toilettě a ihno
upoutala pozornost modistčinu. Jodnak robou, jednal
celým zjevem, který připadal modistce povědomým
Informovala se o dámě a zvěděla, že je jo choť se-
kretáře španělskébo vyslanectva v Mexiku, paní Anna
de Romero. Modistka všnk pevně byla přesvěd-
čena, že dáma ona za svubodna slula Anna Glase-
rova a byla choristkou v jednom vídeňském divadle
Z této doby měla na ni modislka upomínku v podobi
účtu na 1241 korun za dodanou toiletlu.
Učinila ji tedy v hotelu Puppově návštěvu a po-
ložila vznešené paní zdvořilou otázku, zdali se n
ni nepamnatuje? Chladné zavrtění hlavou bylo jí od-
povědí.
„Ale já znám vás! Vy jste byla v letech devade
sálých choristkou a slula jste Anna Glasrova?
Fresichová
Puppův
Romero
Glas
Glasrův
Karlová Vary
Mexiko
7
article
Manželka diplomata svrchovaně rozhofčena uká-
zala však se španělskou grandezzou modistce dvéře
Ta siee odešla, ale připravila seňoritě velmi nemil
překvapení. Když totiž paní de Romero po sezéne
v Karlových Varech odjela do Vídně a zde navštívila
svoji malku — paní Glasrovu, dostavil se do bytu
soudní vykonavatel a zabavil z Karlových Varů právi
došlý kulr se šatstvem a šperky. Teprve, když pan
de Romero složila u soudu záruku 1500 korun, by
jí kufr s cenným obsuhem vrácen
Předevčirem pak před civilním soudem vídeň-
ským záležitost ta projednávána a tu příznala pan
do Romero, že skulečně v lelech devadesátých bývala
choristkou a slula Glasrovou, že od Fresichové ony
toiletty převzala a také dávno už je šťaslně roztrbala
že však není jí dlužna 1241 korun, poněvadhž vt
době všechny účly za ni prý platil tehdejší její clile
Rudolí hr. Vacaresco a dojista prý i onen zbytek
vyrovnal.
Vzhledem k tomulo tvrzení usnesl se soud po
skylnouti obhájci paní de Romero dvauměslční ihůle
k vyhledání bývalého chitele Glasrovy a zjištění
je-li účel zaplacen.
Romero
Glasrův
Předevčir
Karlová Vary
Vídeň
8
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Z České obce sokolské. Schůze výboru koná s
již tuto neděli dne 24. listopadu přesně o 1/129. hod.
dopol. v restaurantu p. Grála v Praze, Komenskéb
nám., I. posch. Na pořadu zprávy činovníků, zpráva
o V. sletu všesokolském r. 1907, návrhy na podporu
jednot v ohroženém území, vypsání veleb do před
sednictva a velné návrhy.
Praha
Komenskéb já
zpráva činovník
9
article
Věstník živnostenský a dělnick.
Věstník živnostenský a dělnick.
* Veškerá živ. zpolečenstva a premla v král. hlav.
měslě Praze se žádají, aby do 8 dní Zemské jednol
řem a živ, společenstev v král. českém v Praze Il.
Myslikova ulice č. 10 nově, sdělila, zdali, v jakém
počtu a u kterých živností jich k návštěvě pokr
školy povinni učňové správou školy pro nedostatel
misla z vyučování na pokr. škole průmyslové byl
vyloučeni
* Z Učednické busídky pražské I. (Škola sv. Kr-
že.) V neděli 24. t. m. přednáška p. O. Koska „Tisíe
mil po Nilu“ se světelnými obrazy, promítanými p
V. Vášou. Počátek přednášky o 1/45. hod. odpol. Pán
mistři vitání
* Spolek živnostníků ve Vžetatech má ustavujíe
valnou hromadu v noděli dne 24. t. m. o 1. hod. od
v sále p. J. Simona. Po valné hromadě ve 31/% hod.
přednáška p. Mašaty o organisaci živnostnictva
novele živnostenské-
* Mimořádná valná hromada společenstva mistrů
klempiřských v Praze konati se bude v neděli dne
24. listopadu 1907 o 9. hod. dopol. v místnostech
Rem.-živnost. besedy v Praze, na Nábřeží čp. 327—l
Na pořadu je návrh kolektivní smlouvy mezi spole
5onstvem a hromadou pomocnickou.
Kosek
Tisí
V Váša
J Simon
Mašat
Praha
Myslikov ulice
Nil
spolek živnostník v Vžetaty
Rema
škola svatý . Kristus
11
article
* Z Rotferdamu, 22. listopadu. (K. k.) Svaz pií
stavních dělníků přijav podminky jednoly
rejdařů, usnesl se ukončití stávku.
*Z Kalkuty, 22. listopadu. (K. k.) Poštovní správa
oznamuje, že stávka železničních z řf-
zenců jest skončena a doprava poštovníeh
vlaků jest obnovena.
* Stávka zřízenců elektrické kramwaye v Miláně
II. Z Milána, 22. listopadu. (F. k.) Dnes ráno za-
hájili stávku veškeří zřízenci elektrických městských
dráb, jakož i všichni dělníci elektrářské společnosti
»Edison«, která provozování těchto dráh od obre
najala.
Edison
Kalkuta
Milán
12
title
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
13
article
„Národiní klub.
„Národiní klub.
Z Vidně, 22. listopadu. „Národní klub““ se
šel se podle úřadní zprávy o jeho dnešním se-
zení vydané plným počtem o 10. hod. dopolední
za účastenství ministrů dra. Fiedlera
Práška i bývalého ministra dra. Pacáka.
Jodnání zahájil dočasný předseda poslanee
Udržal vřelou řečí, ozpačiv schůzi důležitou
událostí v české politice; uvítav zvláště oba če-
ské ministry, ujistil je podporou celého klubu.
Potom odpověděli oba ministři, vyslovili potě-
šení, že mohou spoléhati na podporu tak velke
části delegace české a prohlásili, že sami stavo
se s ochotou do služeb celého národa.
Po návrhu poslance Düricha vysloven
jednomyslně dík a uznání odstoupivším mini-
strům dru. Pacákovi a dru. Fořtovi.
Potom byly jednomyslně přijaty stanovy
„Národního klubu“ a vysloveno autori-
tativně, že v záležitostech, ktere
klubem, parlamentní komisí je ho,
nebo v pilných případech předsed-
nictvem se prohlásí závaznýmí
společnými, nemá člen klubu p-á-
va hlasovati a mluviti proti nim
ale že může se vzdáliti, nesou
hlastli.
Konstatováno dále, že všechny tři strany
sešly se, aby společně hájily program náro-
ní a státoprávní, a aby upravily po-
měr sdružení ke vládě a k jiný
stranám, jakož i aby dosaženo byl
jednotného postupu na radě říš-
ské.
V ostatních otázkáck zacho-
vávají si jednotlivé kluby úplnou
volnost rozhodnutí.
Po návrhu posl. dra. Kramáře podnik-
nuty budou energieké kroky k obhájen
práv českého jazyka u soudů v Chebu
a vůhec v colé oblasti království českého.
Fiedler Prášek
Pacák
Udržal
Dürich
Kramář
Cheb
Národinit klub
národní klub
14
article
Usneseno, by předsedové tří klubů českých
odebrali se k bar. Beckovi a prohlásili mu,
že každé porušení práv jazyka če-
ského v t. zv. uzavřeném územi ně-
meckém, které by se stalo přičiněním anebo
se souhlasem vlády samé, byloby pro celý
„Národní klub“ casus belli.
Jednalo se obšírně o nouzové akci pro po-
škozené živelními nehodami kraje v Čechácha
na Moravě, při čemž vzpomněli poslanee Cha-
loupka krajů východočeských, prof. Hrá-
ský Poděbradska, prof. dr. Čelako vský
Železnobrodska, sv. p. Pražák krajů morav-
ských. Ministr Prášek prohlásil, že na kom-
petentních místech zakroči a že příšti týden
učiní o věci té určitá sdělení.
Za úplné shody a povznosené nálady skon-
čena byla sehůze „Národního klubu“ — končí
úřadní zpráva — kdy poprvé v tomto zasedání
sešla se většina poslanců českých k zahájení
společné, bohdá úspěšné práce národní v parla
mentě vídeňském.
Volba funkcionářů stanovena byla na bu-
doucí úterek na 4. hod. odpolední.
Z Vídně, 22. listopady. Jménem „Národ
ního klubu“ tlumočili dnes baronu Beckovi dr.
Hruban, dr. Kramář a Udržal jednomyslné usne-
sení klubovní, že by „Národní klub“ nucen byl
považovati každé zasáhnutí vlády na neprospěch
zákonem zaručených jazykových práv českého
národa v celém království českém za příčinu
k válce.
Předseda ministerstva prohlásil, že v lá da
jako dříve, i nynitrvá na stanovisku,
že otázka jazyková u soudů jee
věcí judikatury příslušných sou-
ních instancí
Zástupcové „Národního klubu“ stěžovali si
dále na zákaz schůze lidu v Duchcově, na které
mělo se jednati o zlepšení poměrů na česko
škole v Duchcově. Zákaz ten tím více roztrp-
čuje, poněvadž v poslední době se podobné pří-
pady opakují častěji, jako se stalo nedávno v J-
blonci.
Beck
profesor
doktor
Čelako
Pražák
Prášek
Hruban
Kramář
Udržal
Čechách na Morava
Vídeň
Duchcov
národní klub
český národ
český škola v Duchcov
15
article
Z Českého klubu.
Z Vídně, 22. listopadu. Předseda Českéh
klubu dr. Kramář zaslal dnes jeho členům
tuto písemnou výzvu: »Poněvadž v úterý dne
26. t. m. po řečech generálních řečníků bude
se hlasovati o důležitých návrzích v záležitosti
zdražování životních potřeb, žádám všechny po
slance klubu, by najisto ve schůzi byli pří
tomni.«
Časký klub koná schůzi v úterý o 10. ho-
dině dopolední.
Němoi z Čech a jazykové právo národa českého
Z Vídně, 22. listopadu. Němečtí poslanet
z král. českého konali dnes schůzi, o níž byla
vydána zpráva, která budí podezření, že němečt
poslanci ti sami neumějí činiti rozdilu mezi
vnitřní a vnější řečí a mezi jazykovými výnosy
Stremayerovým a Badenovým.
Předmětem rezpravy byly — podle „Alld
Koresp.“ četné případy, ve kterých užívá se
vnitřního jazyka českého u soudů v království
českém, zejména protestováno bylo proti roz-
hodnutí vrehního soudu pražského, dle kterého
čeština jest v Chebu jazykem u soudu obvyklým
Debaty zúčastnil se také ministr Peschka
O jazykové záležitosti chebské usneseno vyčkati
úřadních spisů, které dojdou v pondělí dne 25.
t. m. a poslány budou drem. Kargem. V roko-
vání, kterého se zúčastnili dr. Bachmann, dr
Nitscho, dr. Roller, dr. Pergelt a dr. Urban,
bylo sděleno, že vláda zamýšlí opravdu po
vyřizení vyrovnacich smluv ra-
rakousko-uherských obnoviti vy-
jednávání o zahájení národního
smíru mezi Čochy a Němci. Pro ta-
kový s mir — bylo praveno — jest nynější po-
stup vrchního zemského soudu v Praze, jakož
vůbec úřadování ve vnitřní službě při soudech
po stránce jazykové špatným znamením pro
Němce.
Z četných kruhů došly německých poslanců pří-
pisy, ze kterých vysvíta, že u soudů v král. če-
ském se zavádí vnitřni čeština v prai
doktor
Kramář
Němoi
Stremayerův
Badenův
Peschek
Bachmann
Nitscho
Roller
Pergelt
Urban
Němec
Vídeň
Čechy
Cheb
Praha
Časký klub
Alld Koresp
16
article
třeka nikoliv právně, ba že soudcová u soudů ryze
německých, ktelí se bránili českému úřadování, byl
trestáni t. j, že s nimi bylo zavedeno disciplinárn
řízení, a že byli při postupu souslavně prelerováni.
Jakkoli nařízení Stremayerovo nebylo nikdy uznáno
Němci práveplatným, četní soudcové úřadují způ-
sobem, který přesahuje moze výnosu toho, takže
nynější stav jest pro Němce daleko horší, nežli jaký
byl v době po vydání výnosu Badenova. Čeho bylo
desaženo německou obstrukcí v roce 1897, jes
dávno ztraceno. Nejlepším důkazem toho jest pří-
pad chabský.
V poštovnicíví a také ve správě finanční jes
čeština též jazykem vnitř. úřadování. Konečně navrh
prol. dr. Bachman, by němečtí poslanci vyzvali ně-
mecké soudce, by české přípisy odmnitali a paks
obraceli na německé poslance, by jim byli náležilou
opereu, zejména kdyby soudcové ti byli disciplino-
váni, stíháni a trestáni, jinými slovy, aby němečt
poslanci vyzvali němocké soudce k nezákonnostem
k porušování plalných zákonů a výnosů. Ke zprávě
té ještö dodáváme, že bylo také usneseno, že k vůl
tomu, aby se jednotlivé případy vyšetřiti mohlye
nejrychleji a nejzevrubněji, budou se od nynějšk
konati každý týden společné schůze všech něme-
ckých poslanců z král. českého.
Na konec zvolena byla komise, do níž vyslán
němečtí pokrokovci dvor. rada Bachmann a dr. Per
gelt a němccký radíkál dr. Roller, kteréžto komis
bylo uloženo, aby všechny případy jazykové praxe
kterou Němci zamítají, pevně zjistila a potom aby
o věci jednala s ministrem spravedlnosti drem
Stremayerův
Němec
Badenův
doktor
Bachman
Bachmann
Roller
17
article
Kleinem.
Kleinem.
Parlamentní taktika a soudní služba.
Z Vídně, 22. listopadu. Před několika dny
podali posl. Stapiňski a spol. pilný návrh, jímž
protestovali proti delegování poroty vídeňské pro
ličení proti útočníci Vandě Dobrodzieké. Ob
hájce její poslanec dr. Liebermann podal mini-
sterstvu spravedinosti žádost, aby ku proveden
líčení toho delegován byl krajský soud vado-
vický. Protože ministerstvo spravedlnosti žádost
této vyhoví, odvolá posl. Stapiňski podle »w
Allg. Ztg. « pilný svůj návrh.
Dotaz poslance Smrčka.
Z Vídně, 22. listopadu. V dnešní schůz
poslanecké sněmovny podal prof. Smrček na
vládu dotaz, ve kterém poukazuje na dopravní
obtíže na tralích c. k. společnosti státních drah
a táže se ministra zvláště: 1. Jak vysvětlí ne-
pochopitelný fakt, že poprvé letos na podzim
shledána byla vrehní stavba trati společnosti stát-
ních drah tak nedostatečnou, že potřebuje pro-
nikavých oprav. 2. Jaká opatření učiní minister-
stvo pro zájmy cestujících a průmyslu, kteří trp
nedostatkem uhlí a surovin, 3. Zda-li co nej
rychleji bude postaráno o vypracování přiměře
ného jizdního řádu na této železnici, jenž by
mohl býti přesně dodržována
Poslanec Zagerac a Hodža ve Vídni.
Z Vídně, 22. listopadu. V posledních dnech
meškali zde členové říšského snému uherského,
Chorvat posl. Zagorac a redaktor »Sloven
ského Týždenniku« Milan Hodža. Onen ro-
koval s poslanci chorvatskými, tento s čelnými
poslanci slovenskými všech stran. Oba byl
představeni také ministrům dru. Fiedlero v
a Práškovi. V kruzích poslaneckých pře-
třásán byl podnět, učiněný nedávno »Pest. Ll.«,
aby uhersko-slovenská otázka před-
ložena byla evropskému soudu
smírčímu, jehož čestným předsedou by byl
Björnatjerne Björnson.
Klein
Vanda Dobrodzieký
doktor
Liebermann
Allg
Smrčka
Zagerac
Hodža
Chorvat
Prášek
Björnatjerne Björnson
Vídeň
Ob
poslanecký sněmovna
státní dráha
18
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Nový pelský ministr-krajan.
Z Vídně, 22. listopadu. (K. k.) »W. Ztg.« uve-
řejní zejtra tyto císařské listy ze dne 20. listopadu
podepsané panovníkem a spolu m.-p. Beckem:
Melý dre, svob. p. Becku! Schvaluje Vaše ná
vrhy svoluji v milosti k vyžádanému sprostění úřadr
Svého ministra dra. Vojtěcha Dzieduszyekého
Zároveň jmenují Svého tajného radu říšského po
slance Davida ryt. Abrahamowicze Svým mi-
nistrem.
Milý dre. hr. Dzieduszycki! Vyhovuje v mi-
losti Vaší prosbě za sproštění úřadu Mého ministra.
vyslovuji Vám Svoje plné uznání a Svůj nejvřelejš
dík za výtečné služby, jež prokázal Jste Mi z
obtížných poměrů s věrností a oddanostl
Milý ryt. Abrahamowiczi! Jmenuji Va
Svým ministrem.
Z řížského sněmu uhorského.
Z Pešli, 22. listopadu (K. k.) V poslanecké
sněmovně m.-p. dr. Wekerle předložil zmocň-
vací zakon vyrovnávací. (Pochvala.)
Sněmovna pokračovala v zevrubné rozpravě
o čl. Xl. autonomního celního tarilu.
Chorvatští poslanci mluvili opět jeden po druhém
k tomuto článku, jenž příjat konečně prostým hlaso-
váním.
O čl, XII. mluvili opět všichni chorvatští po-
slanci, načež ve 3 hod. bylo jednání skončeno
Příští schůze bude zejtra. Na jednacím po-
řadu jest odůvodnění Lengyelova návrhu
o samostatné národní bance uherske
a další rokování o autonomním celním tarifu.
V zejtřejší schůzi také posl. Polonyi pod
dotaz po samostatné uherské bance.
Z Pešli, 22. listopadu. (K. k. uh.) Poslanec Jii
Justh oznámil, že vystupuje ze strany neodvislosti.
Posl. Potočnjak, který, jak známo, byl na
30 dní vyloučen ze schůzí poslanecké sněmovuy
složil říšský mandát.
W Ztg
Beck
Dzieduszyeký
David
Dzieduszycký
Abrahamowicz
doktor
Wekerle
Lengyelův
Justh
Posl
Potočnjak
Vídeň
Virginie
poslanecký sněmovna
19
article
Zmoeňovaci nákon uherský.
Z Pesti, 22. listopadu. (K. k.) Zmocňovací záko
vyrovnávaci, jejž min. předseda podal dnes poslá
necké sněmovně, zní: Zákon o zmocněn
k některým hospodářským a finančním
úmlavám s Rakouskem.
Úmluvy, uzavřené mezi zeměmi uherské koruny
a královstvími a zeměmi na říšské radě zastoupe-
nými, resp. mezi vládami těchto zemí 8. m. m
jakož i konvence a doplňovací smlouvy, týkající se
upravení vzájemného poměru obchodního a doprav-
ního, zamezení dvojilého zdanění, upravení ostat
ních záležitostí, jež spadají do oboru přímých daní.
dále doplňovaci smlouvy o ročním příspěvku zemí
uherské koruny ke společnému státnímu dlubu.
rovněž i ustanovení smlouvy o datším zachování
železničního řádu dopravního a k zatímní úpravě
ochrany vzorků a známek, a konečně smlouv
o zrušení daně na dopravu paroplavébní, kteréžto
všechny smlouvy dne 16. října 1907 předloženy byly
poslanecké sněmovně, schvalují se a vláda zmocňuje
se, aby všechny tyto smlouvy uvedla v platnost o
1. ledna 1908 s tou podminkou, že se zřetelem na
zákony, schválené v přítomném zákoně, po případě
se zřetelem na konvence a doplňovací smlouvy, na-
budou také právní platnosti přiměřené totožní
právní normy v zemích a královstvích na řišské
radě zastoupených, dále že budou učiněna zákonná
opatření o vybíraní pohraničních cel po dobu plal-
nosti jmenované smlouvy a o použití těchto cel na
společná vydání tím způsobem, že ministerstvo se
zmocňuje, aby po dobu pistnosti smlouvy smělo
rovněž výnos pohraničních cel používati na společná
ydání.
Důvodní zpráva podotýká, že vláda předlo-
žila vyrovnávací předlohy 16. m. m. poslanecké
sněmovně a 12. t. m. dostaly se také na jednac
pořad oslanecké sněmovny. Bylo by tedy za nor
Rakousko
poslanecký sněmovna
oslanecký sněmovna
20
article
málních poměrů i při nejdůkladnějším projednáván
zmíněných smlov dost času, aby tyto předloby mohly
nabyti platnosti koncem r. 1907, teda v době, kuy
konči lhůta, obsažená v XXX. zákoně z r. 189
o upravení hospodářského poměru mezi Uhry
Rakouskem, Nynější parlamentní situace budí však
obavu, že projednání zmíněných pěti zákonů mez
sebou souvisících mohlo by se tou měrou protábnouti
že by až do jmenované lhůty sotva mohly nabýt
zákonné moci.
Velká škoda, vznikající z nevpravení národo
hospodářského poměru s Rakouskem národnímu
hospodářství země, která ve svých důsledcích ztěžo-
vána jest ještě nedohledným způsohem tím,ž
privilej rakousko-uberské banky vyprší sama sehou
koncem tohoto roku, kdyby podmínka, stanoven
v § 6. XXXVI. zákona z r. 1899 o privilaji banky.
skutečně nastala, uložila vládě, by se postarala
o způsob, jímž naše poměry s Rakouskem doznaly
by takové zákonné úpravy, aby zmíněné škody byly
vyloučeny. Na základě tomto žáv á se ve zmlnění
předloze za schválení svrehu zmíněných smluv a
ustanovení zákonných osnov s nimi souvisfcích,
jakož i zmocnění, aby ustanovení tato mohla
I. lednem 1908 nabýti zákonně platnosti. Timto
způsobem nabývá vláda právního základu, aby na
celou dobu smlouvy skoncovala zmínéné smlouvy a
konvence a uzákonila též uslanovení zákona o zru-
šenl dopravní daně, jakož i ostatní zminěné zákonné
osnovy.
Uhry
Rakousko
21
article
Vladě doslává se však ještě zmocnění, že může
je též všechny inartikulovati do abírky zákonů. Poně-
vadž je nejen žádoucím, nýbrž srovnavá se i se zvy-
kem, posud vždy zachovávaným, aby taková smlouvu
tvořicí a zákonitou platnost mající důležitá nařízení
byla též formálně pojata do sbírky zákonů, poněvadi
jest mimo to žádoucím, aby o těchto předlohách.
třeba následkem svého rázu jako smlouvy nemohou
býti v podrobnostech měněny, zavedlo se rokování.
v němž projevili se mohou různá přání a mohou
býti podány vysvětlivky, má se o podaných před
lohách na dále rokovati a po svém vyřízení mají
býti též formálně dle jednacího řádu pojaty býti do
sbírky zákonů.
sbírka zákon
22
article
Tak zvané vyrovnávací předlohy budou tímto
způsobem v meritorním ohledu také v tom případu,
když dnes předložená předloha nabude zákonné
moci, konečné vyřízeny a formální inartikulace
těchto předloh provede se později. Navržené zmoe-
nění váže vláda na tytéž podminky, na jejichž zá-
kladě vyrovnávací předlohy byly provedeny. Jednou
podmlnkou jest, že také v Rakousku současně na-
budou zákonné moci obsahově toložné normy právní
a dále, že použití výnosu z pohraničních cel pro
společné výdaje, jichž zákonné použití bylo stano-
veno jen do konce tohoto roku, zabezpečuje se také
po dobu uzavření smlouvy. Je přirozeným následkem
této podmínky, že země uberské koruny také se své
strany zabezpečují používání výnosu pohraničních
cel pro společně výdaje, ač ve příčině použití cel-
ních přijmů pro společné výdaje učiní opatření
předloha, která se týká stanovení kvoty, co nejdříve
bude předložena, a ještě během tohoto roku má se
státi zákonem, že tedy následkem spojení, jež exi-
stuje mezi celními příjmy a smluvou o upravení
celního a obchodního poměru, tato záruka přijímá
se jako podmínka už v této předloze. Předložená
osnova zákona odpovídá, i když formálně odchyluje
sa od zmíněného obvyklého vyřízení podobných zá-
ležitostí následkem naznačených mimořádných po-
měrů parlamentních, přece všem požadavkům ústav-
nosti, pročež doporučuje ji, odvolávajíe se na hospo-
dářský zájem země, se vším klidem a s piným
důrazem poslanecké sněmovně k schválení.
Z Pešti, 22. listopadu. (K. k. uher.) Národo
hospodářský výbor projednával dnes z moe
ňovací zákon k vyrovnání.
Rakousko
Pešť
poslanecký sněmovna
23
article
Rel. Földes doporučoval jej ke schvá lení, při
pomínaje nebezpečenství, která by se vyskytla n
poli národohospodářském, kdyby se Uhry octly
bezzákonném slavu. Ministr obchodu Košut prohlásil
že se chce jen stručně o věci vysloviti. Výbor schvá-
lil již všechny vyrovnávací předlohy a projevil tím
že uznává, že za nynější obtižné sifusce nebylo
možno docíiiti lepší smlouvy. Meritorní projednávání
vyjednávacích předloh nebylo by tedy nyní odůvod-
něno. Běží pouze o to, je-li předložení této osnovy
odůvodněno nynější sifuscí a nebude-li tím porušeno
uherské slátní právo a parlamentarism. Pokud se
týče prvé olázky, jest každému známo, že u chorvat-
ských poslanců objevil se Iormální odpor, který po
měsíce činil sněmovnu nodělnou. Vzhledem na tyto
okcinosti — praví ministr — je naší povinností, aby-
chom chránili živolní zájny uherské, abychom zemi
vyvarovali toho, by dnem 1. ledna 1908 nebyla vy-
dána v šane nejistotě. Druhou jest olázkou, nebylo-l
by tím nijak porušeno právo. Ministr odpovidů k to-
mu: Ne! Neboť když zákonodárství podává návrl
zákona, tedy vylečuje, že by se mohlo jednali o ně-
jaké oputření cestou nařizevací. Předloha odpovídá
úptně přikazům ústavnosti. Jiný způsob, na př. z-
chování statu quo, byl vyloučen, protože koncem
lohoto roku vyprší mnoho výhod, jichž ztrála zname-
nala by pro Uhry mnoho škody. Ministr navrhuje
proto přijelí předlohy.
Uher
Košut
Uhry
24
article
Posl. Bánífy prohlašuje, že polilická situace je
velmi vážná. Uhry, pokud se týče hospodářských
otázek, jsou až do r. 1917 v úzkých. Nyní jedná se
pouze o to, jak udržíme společenství až do r. 1917
Vyrovnávací přediohy ho neuspokojují, uznává však
že tulo vyrovnání provedene bylo v tísní a proto an
lepší býti nemůže. Dle sněmovní situace sotva bude
lze vyřídti tuto předlohu do konce roku. Chorvatsko
otázkou obírali se ted nebude. Peměry musí býti
upraveny, avšak ne tak, jak zamýšli to nynější pře-
loha, jež odporuje ústavě a v zásadě parlamenia
rismu mohla by býti nebezpečnou precedencí pr
budoucnost, čehož není třeba. Proto dává přednost.
aby udržen byl slatus quo a čini přislušný návrh,
M.-p. dr. Wekerle prohlásil, že politika statu
quo je živořením. Popírá, že by stalus quo byl vhod-
ným ku podpoře hospodářského vývoje anebo smai
po hospodářské neodvislosti, ponecnal by spotřební
daně ve stavu, že by tím zamýšlená úprava finaně-
ních poměrů setkala se s největšími oblížemi. Dalsi
chybou slatu quo je, že není jím zajištěne dualší trvání
jistých výbod vázaných na časovou lhůtu. Dále není
zajištěno převodní řízení a ochrana známek a vzorků.
Převodní řizení ani v Rakousku není zajištěno zá-
konem, nýbrž pouze § 14. Proti tomu v Rakousku
silně se útočí a nelze viděli, jaký rozsah nabudou tyto
útoky v následujících 10 letech. Chceme-li míli f-
nanční neodvislost, třeba připravovati se, to však ne-
lze na základě slatu quo. Důslečkem jeho nebylo by
posílení nýbrž seslabení. S úslavně právního stano-
viska nelze proti předloze učiniti žldné zdůvodnění
námilky.
Posl
Uher
doktor
Wekerle
Chorvatsko
Rakousko
25
article
Zda tato předloha povede k cíli a bude-li do i
ledna 1908 uzákoněna, za to nechce ručiti. To závi
na tom, je-li v Uhrách tolik sebevědomi, aby uheršt
členové poslanecké sněmovny nepokládali při téte
příležitosti za slušno, státi se při projednávání tét
předlohy druhy ve zbrani chorvatských poslancu
Brou-li mít strany tolik náhledu, by rozluku s vládou
které tato nechce se vyhnouti, odsunuly na pozdějs
dobu, doufá, že dnem 1. ledna 1908 zavládnou zá-
konné a spořádané poměry, což je bez odporu v nej
větším zájmu země.
Ministr obchodu Košut prohlásil: Jest jisto
že zajištění samostatného celního území v r. 1917
je znemožněno statem quo. Máme 20 smluv bez ko-
nečné lhůly. Nemůžeme-li si opatřiti ústavně zaji-
štěné právo k vypovězení těchto smluv, nebude lz
v r. 1917 zlíditi samostatné celní území. Vláda po-
kládá status quo za nejhorší cventualitu, protože
v něm nebylo by možno desíci v r. 1917 zřízení samo-
statného celního území. Právě opak byl by dů-
sledkem.
Posl. Hugo Lahne (str. neodvislostí) pravil
že hude hlasovati pro předlohu, protože souhlas
s každým zákosným opatřením, které zlomilo by hrot
chorvatské obstrukce. Dále žádal, aby způsobene
bylo usnesení sněmavny, že tyto předlohy nejsou
zádnou precedencí pro budoucnost.
M.-p. dr. Wekerle prohlásil, že nejobtížnějš
čásť vyravnávacích předtoh, totiž kvota, nebyla
obsažena v statu quc a není také v těto před
loze. Při statu guo byloby se mohlo stá-
ti, že by Rakušané žáďali ještě vyšš
kvotu
Posl. Koloman Szabo (str. neodvislosti) žád
urychlené rozřešení chorvalské otázky.
Košut
Posl
Hugo
doktor
Wekerle
Rakušan
Szaba
Uhry
poslanecký sněmovna
26
article
M.p. dr. Wekerle odpověděl, že chorvatskí
politika vládní nezáleží pouze v tom, aby chorvatske
obstrukci zde byl učiněn konec: nýbrž aby takév
Chorvatsku byl zřízen pořádek. Vláda si přeje, aby
v Chorvatsku tak douho zachován byl ústavní režim,
dokud to Chorvaté neznemožní. Vláda proto může
voliti k rozrešení prostředek takový, který by situaci
úplně ozdravil.
Posl. Bizony dovozoval, že, ačkoliv se slále
právního stanoviska nebyla učiněna proti předloze
námitka, dlužno se tázati, je-li neobvyklá forma
oportunní. Poněvadž však jest tu jediný způseb, aby
se zlomila tvrdošíjnost chorvatských poslanců,
schvaluje předlohu.
Posl. Bela Rakovszky pravil, že přijímá před-
lohu a žádá od ministerského předsedy vysvětlení,
co zamýšlí podnikneuti proti řádění Chorvatů.
Posl. Buzath sdělil, že příjumá předlohu ze
jména proto, že uherský stát musí svoji aujoritu
obhájiti také v parlamenič. Doufá, že vláda použije
času získaného schválením této předlohy k to-
mu, aby zlomila chorvalskou obstrukci, bude-li třeba
i minořádnými prostřeďky.
Posl. Rattkay pravil, že má velké obavy pro
fornu předlohy. Především dlužno odstranití chorvat-
skou obstrukci. Nesánne-li se k ostřejším prostřed-
kům, může chorvatská obstrukce potrvati ještě pe
léta, Rečník žádal za sdělení, má-li vláda záruky,
že vyrovnávacím předlohám v Rakousku se dostane
zákonné moci, dále vysvětlení v záležitosti samoslet-
né uherské banky. Dále žádal, aby se výbor dnes ne-
usnášel, ježio jde o státoprávní otázku,
níž musí rozhodnouti strana neodvislosti. Pokud se
tak nestane, nemůže říci, přijímá-li předlohu čili nic.
doktor
Wekerle
Chorvat
Posl
Bela Rakovszky
Chorvatsko
Rakousko
27
article
M p. dr. Wekarle prohlásil, že také on považuje
za neudržitelnou situaci, kterou vy-
tvořill Chorvaté, přece však nemůže prozra-
diti, jak vláda hodlá postupovati proti Chorvatěm.
Je možno, že članové předsednictva sněmovního
v jistých otázkách jsou různých názorů, ale v tom
jsou všichni za jedno, že vůči Chorvatům
třeba použiti největší přísnosti Ale
úkolem vlády jest zříditi pořádek nejenom ve sně-
movně, nýbrž i v Charvataku.
Ministerský předseda je přesvědčen, že, zasadí-l
se sněmovna celou mravní váhou svou o uskulečnění
této zákonné osnovy, bude skončena nejenem chor-
vatská ohstrukce, ale že tento zákon zajistí hospo-
dářský mír a klid v zemi.
Ministr obchodu Košut chová velké obav
vzhledem k situaci. Nechť Uhry mají jaka příkla
před očima strašný osud Polsky.
Posl. hr. Vladimír Zichy (strana neodvislosti)
pravil, že zamítnutí této předloby uvedlo by mnoho tisíe
existencí ve zkázu, naproti tomu její přijetí poskyllo
by možnost provésti v roku 1917 zavedení samostat-
ného celního území. S tohoto národohospodářského
stanoviska, jakož i proto, aby vzdor Chorvatů byl
zlomen, prosí výbor o přijetí předlohy.
Členové výboru, ktaří jsou členy lidov
strany, vzdálili se před hlasováním ze sálu.
Výbor pak příjal předlohu jedno-
hlasně, čímž zaroveň zamítnut jest návrh Banffův
a návrh Lähnův.
Wekarle
Chorvat
Košut
Uher
Posl
Zich
Lähnův
Polsko
28
article
Co ministr hr. Audrázsy neřekl.
Z Pašti, 22. listopadu. (. k.) S povolané strany
dovídá se uherská tel. kor. kancelář, že jest naprosto
nepravdivou zpráva některých listů, jakoby ministr
vnitra hr. Julius Andrássy byl řekl dnes v kuloarech
sněmovních, že při včerejší audienci ministerského
předsedy dra. Wekerla mluvilo se také o demisi
vlády a o rozpuštění říšského sněmu.
Nová protipolská předloha.
Z Berlina, 22. listopadu. (»Köin. Zig.«) Obnosy
žádané v polské předloze, přesahují 250 mi l. mk.
Loni umístěno dvakrát tolik osadníků, jako hned po
r. 1902. Proto spotřebovalo se z50 mil. mk. tehda
povolených rychleji, než se očekávalo. V posledních
dvou letech přeměnou selského majetku německého
v rentové slatky vzrostiy výdaje a vyžad ivaly
nových velikých prostředků finančních. Proto lze
očekávati, že v posledním požadavku vlády opět jest
jako r. 1902 obsažen mnohem větší podíl na za-
koupení statků a lesů. Žadané prostředky mohou
i tentokráte, protože jde o trvalé zúročitelné uložení
státních peněz, býti hrazeny jen půjčkami. Brzké
vyřízení předlohy zemským sněmem je žádoucí.
neboť osídlovaci komise — jak známo —— prostředky
své téměř již spotřebovala.
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 22 listopadu (K. k.) Říšský sněm
zahájil dnes opět po více než šestíměsíční přestávce
své práce a vyřídii větší počet zpráv petičního vý-
boru.
Makedonská olázka.
Z Cařihradu, 22. listopadu. (K. k.) Na dnešek
projektovaná porada velevyslanců o make-
donské soudní reformě byla odložena na p říští
týden.
Julius Andrássy
Berlín
22 listopad
Cařihrad
29
article
Poměry v Portugalsku
Z Liszabonu, 22. listopadu. (K. k.) Republi-
kánský list »Vanguarda« byl zastaven n
30 dnů.
Junia do Credito Publico oblašuje, že vezm
z oběhu kupony portugalského zahra-
ničního dluhu státního, jež jsou splatny
1. ledna 1908.
H. Z Madridu, 22. listopadu. Zprávy z Portu
galska jsou nejpovážlivějš!ho ráz u. Úřady
rozkázaly, že všechny dopisy musí býti na obálce
opatřeny jménem odesflatelovým. Pět důstoj-
níků pěchoty a jeden důstojník námoi-
nictva byli uvězněni. Mistní veli te
lisabonský vzdal se své bodnosti. Ji-
tření ve vojsku stále vzrůstá. Po několik
cní již jest konsignována v kasárnách
městská garda (1200 pěších a 500 jezdeů).
Všechny válečné lodi, jichž mužstvo vzbuzuje
podezření, byly odeslány do koloni í. Dal-
ších 135 osob bylo zatčeno v posledních dnech. Za-
baveno bylo 124 pum, částečně hotových, č-
stečně připravených. Veškeré časopisy a ž n
3 byly zastaveny. Cizozemské časopisy byly
stiženy různými tresl ty.
I První volby v oranžské osadě.
Z Londýna, 21. listopadu. (K. k.) O prvních
volbách v oranžské osadě jihoafrické od přiznání
zodpovědné vlády zvoleno 23 členů holland-
ského sdružení spojeného oranžského státu,
členové apglického sdružení ústavověrné unie a
neodvislí členové. Mezi zvolenými jsou: Fisher
generálově Bourger a D ew e
Junius
Fisher
Portugalsko
Liszabon
Madrid
Londýn
spojený oranžský
sdružený ústavověrný unie
30
article
Z Vídně, 22. lístopadu. (K. k.) Korespondenc
Wilhelmova oznamuje: Řektor vídeňské university
dal vyvěsiti vyhlášku; je v ní psáno, že rektor
chápe rozčílení studentů, ale přes to přece je vyzývá.
aby zachovali mužný kiid a pořádek vzhledem k těž-
kým a neoprávněným obviněním, jež v poslední
době proneseny byly vůči universitám, jakož i vzhle-
dem k tomu, že i po studentech bylo hozeno ka-
menem.
Z Bukurešti, 21. listopadu. (K. k.) Král propůjči
rumunskému vyslanci v Berlíně dru. Beldi ma-
novi velkokříž řádu koruny rumunské jako zvláštní
uznání za služby, jež vykonal jako první rumunský
plnomocník na konferenci míru v Hasgu
Z Berlina, 22. listopadu. (»Nord. Allg. Zeitung .)
Za účelem připravných prací v mezinárodní konfe-
renci pro revisí bernské dohody o zřízení me zí-
národního svazu k ochraně literár-
nlch a uměleckých děl, jež bude se konati
nejspíš na přesrok v Berlině, konaly se v zahrani-
čním úřadě za přitomnosti zástupeů příslušných říš-
ských úřadů porady s členy bernské kanceláře.
Z Cařihradu, 22. listopadu. (K. k.) Turecké no-
viny uveřejňují úřadní telegram o položení zá-
kladního kamene medinského nadraží.
Slavnust konala se 12. t. m. za účasti asi 30.000
osob. V telegramu se praví, že všichni lidé z okole
o překot snášejí kameny na stavbu. Dále oznamuje
se, že bylo vydáno irade o zavodňování ro-
viny konijské, a upozorňují na důležitost to-
hoto opatření pro zemědělství.
Z Liverpoolu, 22. listopadu. 4 hod. 10 m. (Telgr.)
Obraty 7.000 toků. Denní dovoz — žoků. A ner
dodávky na listopad 5.71, na listopad-prosinec 5.64.
na prosinec-leden 5.64, na leden únor 5.66, na únoc-
březen 5.67, na březen-duben 5.69, na duben-květen
5.70, na květen-červen 5.71, na červen-červenec 5.71,
na červenec-srpen 5.70, na srpen září 5.65. Tenders d
Smýšlení klidné.
Wilhelmův
Vídeň
Bukurešť
Berlín
Nord
Cařihrad
Liverpool
Zeitung
národní svaz
Telgr
tok