Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, v sobotu 23. listopadu 1907.

Praha

3

Číslo 324.

4 article

Na ranní a odpol. II9t, předplací sue v Praze v adualnistrael měsl ns čtort leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou něsl za ftrst laa . . . . 7 K 00 k na nhle . . . . . . 2 K 30 Poštou: n tert iela . . .. s dvejí zásilkeu na nl t . . . .i k c

Praha

5 article Vyrovnací nesnáze bez konce.

Vyrovnací nesnáze bez konce. Uherská vláda doznala právě před uher- ským sněmem, že rakousko-uherské vyrovnání. jak po tuhých zápasech konečně dne 8. října t.r mezi oběma vládami bylo smluveno, řádným způsobem a v čas, totiž do Nového roku. parlamentně prověsti a uzákoniti nemůže, že se o to pokusí opatřením mimořádným Opatření to spočívá ve zvláštním zmoc- ňovacím návrhu zákona, jenž sestává z jedi ného paragrafu, kterýmž se ministerstvu uherskému propůjčuje právo, aby smluvené s vládou vídeňskou osnovy vyrovnací a do plňky k nim, jak byly podány sněmovně uherské dne 16. října, považovaly se za schválené a uvedla je v platnost počínaje dnem 1. ledna r. 1908 Při tom se klade za podmínku, že dolýčné úmluvy vyrovnací i s příslušnými dodatky a doplňky nabudou současně právní platnosti i v zemích na radě říšské zastoupených. Mimo to má se stát zákonné další opatření ve příčině použití zůčtování výnosu cel. Vláda uherská totiž pochybuje, že by »za daných poměrů« v pešťské sněmovně všecky osnovy vyrovnací ve zbývající před vánoční lhůtě mohly býti projednány. Dané poměry ve sněmovně uherské vznikly především z konfliktu s Chorvaty pro železniční pragmatiku, kterouž byla ma- ďarština zavedena při chorvatských železni- cích proti jasnému znění zákona o vyrovnání s Chorvaty, a z houževnaté obstrukce, kte- rouž čtyřicet zástupců trojjediného královstv proti obrovské převaze zástupců maďarských úspěšně provádí, takže donutili »veliké« ny nější uherské ministerstvo Wekerlovo ke kroku z nouze, aby dostálo jedně z hlav- ních podmínek smíření uherské koalice s Vídní. v l r

Chorvat Vídeň

6 article

Daně poměry ve sněmovně uherské znesnadnily se dále neobyčejně tím, že kle- rikální, tak zvaná lidová strana koaliční, a druhdy se tvářila, jako by byla nakloněna národnostem, svým místopředsedou sněmov- ním, Rakowszkým, jala se porušovati i právo poslanců chorvatských na užívání chorvat- štiny při rokování ve sněmovně pešťské. v čemž došla podpory i u místopředsedy vzalého z druhé koaliční strany, tak zvané ústavní, a že strhla pro svou útočnou proti- chorvatskou taktiku i valnou část třetí, nej větší koaliční skupiny, stranu neodvislosti, takže došlo k ostré srážce s předsedou sně- movny Justhem, jenž pamětliv jsa nedávné minulosti z doby Tiszovy a Féjérvárovy trval pevně na tom, aby se jednací řád ne- znásilnoval, čímž dostalo se nepřímo opory právnímu stanovisku chorvatských řečníků Touto srážkou v předsednetvu zasaženo bylo dále i samo ministerstvo, takže jen s největším úsilím se podařilo kompromisem zameziti odstoupení Justhovo z předsednictví. tím pak i rozvrat ve straně neodvislostia ohrožení samé koaliční vlády. Daně poměry ve sněmovně uherské za tíženy byly konečně vystoupením asi dvaceti poslanců ze strany neodvislosti, protože s vy rovnáním, jak bylo smluveno mezi Beckem a Wekerlem, jsou nespokojení; nespokojenost tato jeví se zvláště mezi oněmi poslane strany neodvislých, jejichž sklon k myšlen kám klerikálním jest známý, a okolnosti této používali lidovci, aby vzniklou nespokojenost ještě více podnítili. Byť se i podařilo vedou cím politikům strany neodvislosti tyto vnitřní spory kompromisem dočasně ututlati, zůstaly

Dana Justh Tiszův Féjérvárův Justhův Beck Wekerl

7 article

beze vší pochybnosti jak v ústrojí strany neodvislých, tak v souboru koaličním stopy trhlin, jež se mohou při nejbližší příležitosti ještě více rozšířiti. V té příčině píše »N. P Journ.« zdá se, že třenice ve straně neod- vislých vedly k tomu, že se utvořilo v ní množství koterií, jakoby všecka vnitřní po- jítka její byla uvolněna. Obratně dovedla lidová strana podpalovati mezi jejími členy osobní snahy a lichotiti výstřednostem. Sblí- žení skupin Hollóvy a Ugronovy s lidovci bylo patrné, když tito proti národnostním chorvatským poslancům nejdále se odvažovali Klerikálové snaží se zkrátka rozbíti stranu neodvislých. Proto panuje takový chaos ve sněmovně, proto zmatek takový, že již skoro žádný poslanec se nevyzná, jaké by stano- visko zaujal. Prostředek, k němuž nyní uherská vláda sáhla, aby zachránila vyrovnání, není ovšem nový. Použito ho bylo v říšském sněmu ně- meckém při novém celním tarifu, použito ho za ministerstva Fějérvárova při projed- návání obchodních smluv s cizinou, použilo ho již i nynější ministerstvo uherské při že- lezniční pragmatice, proti Chorvatům na mířeně.

Chorvat Hollóva P Journ

8 article

Ale jest to krok mimořádný, jest to krkolomná stezka v životě parlamentníma ústavním, na jehož vnější správnosti si zvláště maďarští politikové zakládají z obavy, aby podobnými kroky neslala se mimořádná opa- tření pravidlem, jež by konečně otřásla ústavními řády vůbec. Nyní se opatření toho užívá již i při otázkách tak dalekosáhlých a důležitých, jako jsou záležitosti vyrovnání rakousko uherského, a jediný, vlastní důvod jest opětné znásilnění Chorvatůl Jak se sami Maďaři lekají opatření toho dosvědčuje »Pest. Lloyd«, jenž ještě v po sledním okamžiku zapřísahá Chorvaty, aby projednání vyrovnacích osnov nekladli pře kážky, že si tím zjednají vděk koalice vlády a rázem že přestane všecka nechu proti nim ve sněmovně . .. Nastává ovšem otázka, zdali zmocňovae návrh zákona, včera uherské sněmovně před ložený, skutečně také zachrání vyrovnán rakousko uherské? I kdyby proti němu se nepostavili po slanci, kteří vystoupili ze strany neodvislosti, protože s úmluvami vyrovnacími nesouhlasili. a i kdyby sněmovna přes odpor národnost ních a chorvatských poslanců včas jej vyří dila, utvoří se přece jen pouhé vyrovnaeí provisorium, kteréž může věsti k novýma novým obtížím.

Maďar Lloyd Chorvat

9 article

Nejbližší potíž dána jest již tím, že sně movna uherská i přes zákon zmocňovací ma o všech vyrovnacích osnovách dále jednati, až všechny pravidelně vyřídí. Zdaliž tím po Novém roce neposkytne se nevyčerpatelná prohlubeň neočekávaných srážek a konfliktů ve snémovně? A což kdyby při tom ko- aliční většina selhala? Nad to musí býti otázka kvotová zvláště vyřízena; co se stane, když kvotová depu- tace uherská nepřistoupí na zvýšení uher- ského příspěvku na společné záležitosti? Vždyť 2proc. zvýšení to jest předpokladem vyrovnacích úmluv. A i kdyby v případu neshody o kvotu tato byla panovníkem ve výši zamýšlené stanovena, nemůže se to státi rázem na celou dobu vyrovnací, t.j až do r. 1917. Rovněž nelze podceňovati účinky zmoc- ňovacího zákona uherského na smýšlení po- slanců rady říšské, kdež mimo to se již ozvaly hlasy, že úmluvy vyrovnací, pokud připouštějí možnost samostatné uherské vy- povědi obchodních smluv zahraničných, ja- kožto důsledek samostatnosti celního územ uherského, znamenají změnu státního zá- kladního zákona o společném zastoupení zá- ležitostí obchodních a že tudíž jest ke schvá- lení této změny zapotřebí dvoutřetinové vět- šiny poslanců hlasujících! A má rada říšská odhlasovati vyrovnac osnovy, aniž by toho měla jistotu, že po zá- konu zmoeňovacím nevznikne v Uhrách nový odpor proti vyrovnání, byť se týkal třeb jenom příspěvku na společné záležitosti?

Uhry

10 title

Říšská rada.

11 article Poslanecká sněmovna.

Poslanecká sněmovna. (Schůze 34.) Ve Vídni, 22. listopadu. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Stala se věc v Rakousku, co má systén parlamentní, nebývalá, nevídaná, neslýchaná poslanecká sněmovna usnesla se — ovšem vět šinou toliko nahodilou, dvěma hlasy — na jed nací pořad schůze přiští, která koná se v úterý položiti sdělení sněmovně koncem schůze dnešní učiněné, že císař sprostil úřadu dosavadního polského ministra hr. Vojtěcha Dziedu sz ckýho a že ministrem polským jmenoval taj ného radu Davida ryl. Abrahamowicze Po dvojí stránce jest novolou tato příhoda, pr vládu a její většinu do krajní míry trapná: jed nak že pouhé formální sdélení se činí předmě tem debaty, jinak a zvláště, že toto sdělení týká se aktu koruny, který podle slátního základníh zákona ústavního náleží do její praerogativy, to- tiž práva panovníkova, jmenovati ministry.

Vojtěch Dzied David Abrahamowicz panovníkův Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna

12 article

List ministerského předsedy, svědčící pre sidentu poslanecké sněmovny dru. Weis- kireh nerovi o změně v polském minister stvu krajanském, oznamuje, že rozhodnutí pa novníkovo stalo se již 20. t. m., tedy předevčí rem; list ten dán jest včera. Proč nebyl pře čten počátkem schůze, nutno vysvětliti. Bar Beck obával se, že bude proti Abrahamo- wiczovi, jakmile usedne na křesle, na kterém seděl dosud hr. Dziedüszycki, demonstro- váno, a to netoliko polskými sociálními demo- kraty, nýbrž také německými radikály. Minister- ský předseda po scenách, jež udály se, když v úterý týden představoval sněmovně nové členy svého kabinetu dra. Fiedlera, Práška, dra. Gessmanna, Peschku a dra. Eben hocha, soudil, že budou se výtržnosti opako- vati v rozhojněném vydání vzhledem na roli, kterou hrál, právě tomu 10 let, David Abra- hamowicz, jsa po útěku dra. Theodora Kathreina z presidia v čele sněmovny. Ten- kráte příjata za jeho předsednictví t. zv. „les Falkenhayn“, tenkráte povolána proti německé obstrukci do zasedací síně policie, tenkráte byli touto policií četní sociální demokraté vyvedeni ze sálu.

Weis bar Beck Fiedler Prášek Gessmann Peschek Eben David Abra Kathrein poslanecký sněmovna

13 article

Právě desetiletého výročí události těch užit ohtěli k demonstraci dědicové sociálních demo- kratů, tehdy ve sněmovně působivších, kteř tenkráte s Daszynským v čele zabrali před sednictvo poslanecké sněmovny, na něm usedli sněmovnu odtamtud násilně opanovavše. Byly dosud formy tři, kterými noví ministř sněmovnám bývali představeni: za hr. Taafía dělo se tak pouhým přípisem předsednictvu, po jehož přečtení nový člen vlády prostě povetala se uklonil v šatě všedním, občanském. Potom zvolen modus, podle kterého zapi sovatelem býval přečten přípis ministerského předsedy presidentovi sněmovny, a pak před seda ministerstva mlčky nového ministra před stavil sněmovně, který rovněž mlčky se uklonil. Za barona Gautsche zavedeno představo vání velice obřadné: nejenom nový ministr, ale všichni jeho kolegové přišli ve fracích, ba stal se tak i když byl jmenován správce resortu n př. dr. Wrba po dru. Witkovi. Sdělení, že stala se změna v kabinetu, předčítal ministerský před- seda sám. Tuto zvyklost zachovával také baron Beck.

Gautsch doktor Wrba Beck poslanecký sněmovna

14 article

Posledně 12. t. m. přišli všichni noví ministr ve slavnostním úboru. Dnes od této tradice, vy konávané skorem po tři léta, stala se odchylka. O Davida Abrahamowicze nemusil se bar. Bec báti. Nový polský ministr krajan není mužem bledé bázně. Na předsednickém křesle v listo- padových dnech r. 1897 více snesl, více strpěl nežli by byl snesl a strpěl, kdyby jej bar. Be za několika potupných výkřiků jeho politickýe odpůrců byl sněmovně představil stejně, jako představeni byli dr. Fiedler, Prášek, Peschka. dr. Ebenhoch a dr. Gessmann. Proto nejde nám nikterak na mysl, proč byl zvolen postup již vylíčený, který se na vlas podobá podloudnému vpašování polského ministra do sněmovny, po- stup, který jest pro nového ministra polského — protože jest výjimkou — ponížením; věru, těž ko pochopiti, jak mohl David Abrahamowiez k němu svoliti. Sociálně-demokratický poslanec Diaman navrhl, aby sdělení barona Becka, že propuštěn jest hrabě Dzieduszycki a jmenován Abrahamo- wioz, položeno bylo na jednací pořad schůze příští. Tento návrti byl, jak již sděleno, přija většinou dvouhlasovou. Ve chvíli, ve kterése hlasovalo, byla sněmovna poslanecká velice skrovně navštivena, nikoliv pouze z důvodů, nichž mluvime doleji, ale také proto, že se my- slilo, že již k ničemu nedojde. Ani ministři kteří jsou poslanci, nebyli na svých místech.

Abrahamowicz Fiedler Prášek Peschek doktor Ebenhoch Gessmann Abrahamowiez Diaman Beck Dzieduszycký Abrahamo

15 article

Kdyby byli seděli na ministerské lavici a nikoli v ministerské síni, byl by návrh sociálně-dem kratického poslance polského zůstal v menšině Přijetí návrhu toho jest bez odporu nemilou náhodou pro vládu. Jest porážkou pro vládní většinu, která nedovedla býti přítomna takovým počtem, aby formální návrh odmítla, jest však také svědectvím, že na presidiu nebyli si vě- domi, že takový návrh jest nepřípustný. Nebot chce-li poslanecká sněmovna jako činitel ústav- nosti, by respektována byla práva její, mus respektovati práva činitele druhého — koruny jako navzájem koruna musí dbáti vota sněmovny. V první řadě byl předseda poslanecké sně movny povinen činiti rozdíl mezi věemi, jež mo hou státi se předmětem hlasování a které se jimi státi nemohou. Nejsmutnější však při celé věci jest, že selhala většina, kterou s poslední rekonstrukcí svého kabinetu bar. Beck sestrojil. Takový hřích se mstí. Touto chorobou trpěla většina hr. Taaffa, touto chorobou trpěln většina hr. Badena, touto chorobou trpěla větší na hr. Thuna. Touto chorobou nesmí trpěti věl šina bar. Becka, je-li připustno, aby se o ní tvrditi smělo, že jest dvoutřetinová. Jest známo z historie minulých vlád, že panovník několi kráte vytýkal nedostatek presence stran a po slanců, kteří vstoupili do vládní většiny, a nie nemůže kterékoli vládní většině působiti škody tak veliké, jako zjištění fakta, že tato většina jest nedbalou v konání svých prvních úkolůa zvláště že jest nedbalou co do přítomnosti svých členů tam, kde se parlamentní většina uplat ňuje: ve sněmovně.

Beck Taaff Baden Thun

16 article

Nyní lámou si státoprávníci, politikové vů bec a filosofové političtí zvláště hlavu, jak by se dala odčiniti nehoda, která se dnes stala vládě dra. Becka. Že učiní v Schönbrunnu do V drobném prodrji: ranni čslo o sobě . . . ra 2h odpelednl Ve Hlialkách na venkově 10h ranní číslu, odpolední . . . . . . . . 4k Inserát plati se hotově napřei Přečplacení a inserty přijíná sduslnl- strace v Marianské ulici č. s. Tam nacházejí se tél rodake tiskárna a ezpodine „Nirodnich L. lstá“ Rakopisy se novraceji

Beck Schönbrunn

17 article

jem nejhorší, o tom netřeba se klamati, stejně jako tato nehoda nemůže býti leč na újmu váhy a vážnosti systemu Beckova. Nepodařilo se dnes zkoncovati ani jednání o pilných návrzích, kterými se vláda vyzývá, by učinila opatření proti drahotě potravin. Pro- mluvil toliko jeden z obou generálních řečníků dr. Battaglia. Druhý dostane se ke slovu ž ve schůzi úterní. Rozprava, jakkoli jednalo se o věci největšího hospodářského dosahu pro nejširší vrstvy obyvatelstva, ba lze říci pro ve- škeren lid, sledována byla se zájmem velmi skrovným. Vůbec byla sněmovna chudě navští- vena. Poslanci nevyčkali ani dnešních odpo- ledních vlaků k odjezdu do svých domovů, nýbrž není jich tu již po několik dní. Vůbae dlužno konstatovati, že v konání poslanecké povinnosti jest ve sněmovně, vyšlé ze všeobec- ného práva hlasovacího svědomitost zcela nepa- trná, překvapující ty, kdož očekávali oživení parlamentu vídeňského novým řádem volebním Sněmovna odročila se dnes opět do úterka. Přestávka věnována bude výboru vyrovnacímu, kde tou dobou jest těžisko situace. Nepokoje, které způsobily řeči, promluvené na katolickém sjezdu vídeňském o dobytí uni- versit, konejšil ministr vyučování dr. Marchet odpovědí na dotaz posl. dra. Ofnera ujištěním, že chrániti bude proti každému ohrožování svu- bodu učení a bádání. Zároveň odsuzoval ducha nesnášelivosti, který se zahostil na universitách.

doktor Battaglia Marchet Ofner

18 article

Ministr osvěty mluvil velmi opatrně proti kleri- kálům a křesťanským sociálům a stejně opatrně proti rvavým a dravým německým nacionálům. Prof. Masaryk podal v téže věci pilný návrh, ve kterém vyzývá vládu, by vědeckému bádání po- skytla záruku svobody proti snahám křestan ských sociálů, pokud se týkají universtiy v tea rozum, že chráněny budou svoboda vyučování a učení, svoboda vědy, svoboda víry a svědomí. Tento pilný návrh jest podepsán také poslan- cem prof. Čelakovským a prof. Hráským. Z Vídně, 22. listopadu (K. k) Předseda zahájil schůzl v 11.15 hod Ministr financí podal předlohu o osvobozeni všech nadhcí a věnování, zřízených u příležitosti 60. vládního jubilea císařova od kolků a bezprostřed- ních poplatků, ministr železnic „ředlohu o vysta- vění normálně-kolejných drah na státní útraty z Ru- dolíova přes Motnik k hranicím ve směru ke Karlovci s odbočkami do Černomelu a z Knína k zem tým hranicím směrem k Pri- budiči. Pilné návrhy podali poslanci: Silberer a sr po zlevnění poria na dopisy v místě a po snížení telefonních poplatků; — dr. Ad. Gross a sp. po rozmnožení oběžných prostředků a zmírnění nouze o peníze V tomto návrhu vyzývá se vláda, By na řídila, aby z pokladničních hotovostí, resp. z daní právě placen. byly poskytnuty přimět. obnosy finanč. ústa- vům v jednollivých korunních zemníích proti úroku. při čemž má se dle možnosti bráti zřetel na zemské banky, spořitelny, jskož i na velejné ustavy, kieré nejsou vypočítány na zisk.

profesor Masaryk Čelakovský Hráská Ada Gross Vídeň Karlovec Černomel Knín

19 article

Návrhy podali poslanci: Čech a sp. na zvýšení hodinného poštovních úřadníků v železničních vla- Dolazy podali poslanci: Dr. Michl a sp. po postupu vrch, insp. Stránského u pošt. řidifelství Praze: — dr. Hajn a sp. po postupu úřadů proli účastníkům pohlbu uč. Talpy v Komňatce (okr. morav- sko-šumperský), kterýžto pohřeb konal se bez církev- ních obřadů: — Fresl a sp. po neprovádění výnosu o rozmnožení mí.: ve vyšších služebních třidách ber- ních úřadníků; — Hráský a sp. po tom, že zá- slupci min, železnic nedbají práv českého jazyka při komis. jednání železničním: — Lisý a sp. p zapovězení české tamburašské akademie Sokolav Jablonci n. N.: — Zázvorka a sp. po stavu ná- dražní budovy sever.-západní dráhy ve St. Pace: — Choc a sp. po poměrech c. k. bezpečnostní stráže v Praze: — dr. Herold (Král. Vinohrady) a sp. po jazykové rovnoprávnosti u soudů a po jmenování auskultantů v Čechách: — Neumann a sp. po přeslavbě spojovací trali Libeň—Nusle; — M. Ke- cích

Michl Stránský doktor Hajn Fresl Hráská Lisá Zázvorka Choc Herold Král Neumann Čechy Praha Komňatka St . Paka Libeň Nusle Sokolav Jablonec

20 article FEUILLETON

FEUILLETON Lady Godiva. Stará anglická legenda, jak ji nalézáme v »Flores historiarum« domnělého Matouše West- minsterského vypráví, ža roku Páně 1053 městě Coventry, lady Godiva, paní krásná hrdá, jela nahá na koni přes město, aby za vy plnění této kruté podminky brutálního chotě je- jího, Leofrica, earla Mereie, osvobodila město své od těžkých daní, jež vyssávaly obyvatelstvo a do bídy je uvrhovaly. Z rozkazu městské rady měla býti všechna okna i dvéře uzavřeny, aby tak nikdo neurazi vznešenou paní, jež vystaví své tělo v oběť zn blahobyt města. Jen jeden člověk (dle jedné verse »pekate dle jiné »krejčí«), jak pravi Tennysson »sprostý hrubec«, vyvrtal si dirku ve dveřích, aby spatři Godivu na koni. Za to však oslepl dříve, než spatřil to, co chtěl viděti. Dle jiné verse by oslepen. Na památku této události koná se v Co- ventry každoročně velká národní slavnost, př níž ověnčená socha Lady Godivy bývá vozena městem a při níž z okna nárožního domu ve Smithfordstreetu vyložen je slaměnný panál zvaný »Peeping Tom« (slídivý Tomáš), jenž bývá po slavnosti symbolicky ztýrán. Letošního roku — jak z illustrovaných list je s dostalek známo — místo sochy jela mě- stem opravdová žena, představující lady Godivu Čeho se obyvatelstvo Coventry z vděčnosti roku 1053 dobrovolně zřeklo, toho si dopřálo roku 1907 obyvatelstvo starého města anglického plnou měrou . ..

West Mereie Godiva Tom Tomáš Coventry Company Lada Godiva Coventry

21 article

Anglické legendy použil Tennysson ke své známé, nevelké básní »Godiva«, pak méně známý Američan ke zdramatisování. Zajímavo ie, že legenda tato nadchla d v slovanské básníky, kteří ji oba zpraco- vali ve formě dramatické: mistr Jarosl a Vreblický prosou a jeden z mladších lyriků polských, Leopold Staff veršem. Tím, že obě zdramatisované »Godivy« jsou dílem slovanských básníků, je srovnání pro nás tím zajímavějším, ježto vidíme, jak slo- vanský duch pojímá staré legendy anglické. Jaroslav Vrchlický podává nám velký, histo- rický obraz, prohřatý teplem pohádkové legendy. obraz, v němž je poskytnuta možnost ke sce- nám vysoce dramaticky vzrušujícím, obraz, v němž velké jeviště může rozvinouti svou ve- škeru barvitou plastiku; slovem, náš básník pracuje ve své legendě s velkolepými prostředky slovními i technickými. Břitký vtip, hluboké, filosofické sentence a smělý vzlet slov, skvělé prohloubení psychologické, zdůvodnéní a sečlán kování každého činu, veškery tyto přívlastky díla velkého básníka provázejí drama tickou legendu Jaroslava Vrchlického.

Tennysson Američan Staff Vrchlický

22 article

Polský básník vytvořil ve své veršované »Godivě« (r. 1906) čistě cilové drama, drama prudké, vášnivé lásky a slejně vášnívé nenávisti Staff skoro zúmyslně vyhýbá se scenám lidovým, v nichž mohl by poskytnouti příležitost ke třpytné výpravě scenické; skoro celé jeho drama hrají tři až čtyři osoby, tak že musí básník vzepjati veškeru svou poelickou potenci, aby udržel zájem o ušlechtilou lady Godivu až do konce Že se mu to skvěle podařilo, je jen no- vým důkazem, že Staff, muž sotva třicetiletý je jedním z nejslibnějších talentů básnických mladé Polsky. Vrchlického »Godivu« uvidí naše obecen stvo v městském divadle na Král. Vinohradech a bude moci z vlastního názoru poznati veškero kouzlo jeho poesie. Dilo Staffovo zůstane snad českému obecenstvu neznámo. Proto jen v ně- kolika rysech chci se o něm zmíniti. Kdežto mistr české poesie nám uvádí Go- divu už jako choť divokého earla, choť znající krutost svého manžela, ale proto přece jen ne ho nenávidějící, choť resignovanou, ušlechuilou, ale ne do nejvyšší míry nešťastnou, stupňuje

Godiv Staff Vrchlický Král Dilo Staffův Polsko

23 article Staff vzájemné city Godivy a Leofrica aždo

Staff vzájemné city Godivy a Leofrica aždo krajnosti Leofric unese vdově po měšťanu coventryj- ském její dceru Godivu, dá se s ní násilím oddat, vězní ji, nutí ji, aby se účastnila pitky s jeho soudruhy a milenkami, hoři touhou po jejím těle a když tato každý pokus po sblížení splácí ranou dýky a zaťatím svých malých zubů do masa ruky Leofricovy, potupí ji, rozzuřen tímto odporem, tim, že postavi za podmínku milosti nad uvězněnými občany z Coventry to. že Godiva pojede nahá městem, jsoue vydána v šane chtivým zrakům mužů coventryjských Ale občané z vděčnosti na čas jizdy sami se oslepí a vyhlásí, že oslepen bude ten, kdo n Godivu pohlédne. A tu potulný pěvec z lásky ke Godivě, jež sama k němu cítí první záchvěv lásky, chce viděti to, o čem sní každé noci Godiva přijímá návrh Leofricův po krutém boji ale přijímá ho v naději, že tak unikne vězněn a že se k Leofricovi už nevráti. Earl zvěděv. že Godiva jela v prázdných ulicích, nechce vy- plniti slib Chtělť právě toho dociliti, aby Go- divino cudné tělo bylo smyslnými pohledy jako šipy probodáno. Jen pár oči kdyby ji byl vidél pak by vězně propustil. Potulný pěvec, ač vl, že bude za to občany oslepen, se hlásí. G - diva odhaduje hloubku jeho činu a prchá s ním v nastalém zmatku z města. Než Leofrie ji vy slidí a vytrhnuv ji z objeti slepého pěvce, v zu- řivěm záchvalu ji uškrti . ..

Staff Godiv Leofricův Al Godiva Coventry divin cudný tělo

24 article

Z tohoto náčrtu déje vysvitají rozdily po- jetí legendy oběma slovanskými básníky. U Slaffe dominuje nenávisť a láska (a to v nejprudší své formě), ta řídí všechny činy jak Godiviny, tak i Leofricovy, u Vrchlického přichází ku platnosti celá klaviatura pohnutek a citů: ušlechtilé cily pravé ženskosti, cudnost manželky a vznešené, hrdé paní, cit útrpnosti s bídnými a utlačova- nými, cit vrouclho vlastenectví. A všechny ty jemné tony povznešené duše zladěny jsou naším básníkem v čarovnou, pohádkově hřejivou, slad- kou hudbu o krásné paní Godivě a její neslý- chané, v světě a jeho historii jediné oběti, pro

Godivina Leofricův Vrchlický Godiv

25 title

B. Prusík. blaho rodného města . ..

B Prusík

26 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Městské divadlo na Král. Vinohradech toužebně očekávaná druhá veliká seéna pražská bude tedy zejíra v neděli definitivně otevřeno slavnostním matinée, jehož program byl již před časem publikován. Netřeba dnes, bezprostředně před olevřením divadla, zdůrazňovati, jaký veliký jeho význam, jaké čestné — tím čestnější, čím obtížnější — úkoly je očekávají, co nadějí se vkládá do drubé české seény! Od let, ba od deseliletí otázka jeho příští byla nejživěji pocitovaným postulátem našich kruhů literárních a divadelních. Vlastně již od té chvile, kdy se zřejmě ukázalo, že Národní divadlo jako jediný a repraesentační umělecký ústav nestačí na všecky svoje úkoly, a čím více bylo jasno, že pro zdravý vývoj české dramatické literatury hereckého i scénického umění je potřebí vlastně velkých ústavů dvou, které by spolu úspěšně závodily a navzájem se doplňovaly. Mimoděk tu napadá analegie s druhou českou universitou jejiž nutnost zvykli jsme si již dávno dokládat okřidleným slovem, že potřebujeme druhou uni versitu, abychom měli pořádnou jednu.

+ městský divadlo na Královský národní divadlo

27 article

O tom, jaký by měl býti umělecký program druhé veliké scény české, sveden byl v českém časopisectvu mnohý turnaj; mnoho se debato- valo o tom, máli to býti divadlo čistě čino- herni, či má-li býti přístupno všem genrům scénického umění. Na Vinohradech rozhodli se pro tento druhý, širší program, a nyní prozatím ustávají všecky polemiky. Štědrou munificencí města Král. Vinohradů, nejzámožnějšího a nejví rozkvetlého z pražských předměstí, pořízena po třebná budova, na ten čas dokonale vyhovujíeí všem požadavkům druhé veliké pražské scény a urtistické vedení divadla dovedlo si vybrati pro činohru i operu s operetou umělecký sou- bor, který má řadu výborných sil, a opravňuje k nejlepším nadějím. To je nejšťastnější zakon čení všech sporů, všech theoretických úvah možno klidně čekati na výsledky společné umě lecké snahy, a není jistě nikoho, kdo by jí ne přál úspěchů bohatých, krásných a radostných

Král

28 article

Městské divadlo vinohradské nebude mí jistě nouzi o svoje obecenstvo. Veliká Praha toho obecenstva dodá s dostatek. Bezpečné předpoklady k těmto oprávněným nadějím na- leznete ve velmi slušných a stále stoupajících návštěvách, jakým se těší nejenom Národní di- vadlo, nýbrž i všecka divadla předměstská. Na- ději bezprostřední čerpati možno také ze silného zájmu, s jakým až nedočkavě očekáván byl ko- nečný termin otevření nového divadla a nervosní skoro netrpělivost, vzbuzovaná v širokých vrstvách obecenstva opětovanými odklady, jež po několik měsíců nuceny byly ohlašovati diva- delní buletiny, snad předčasně trochu příliš ho- vorné. Ale — bohu díky — i tém předčasným buletinům je konec, a nejvíce si asi oddychne jejich nedobrovolný autor. Nastal mu úkol mno- hem příjemnější, oznamovati denně skufečnou uměleckou práci, zaznamenávati podrobnou denní kroniku událostí, a bohdá také uměleckých úspěchů ! . .

Praha nový divadlo

29 article

Zsjímavo bylo pozorovati v posledních dnech hemžení, jímž se hýbala celá rozsáhlá budova nového divadla na Purkyňově náměstí — mimochodem řečeno: na nejkrásnějším nejšťastnějším místě, jaké jen mohli vinohradst voliti nejen pro sebe, nýbrž i pro nás Pražany. Vypadalo to, když jste přihlédli trochu z blízka, jakoby se celý dům hemžil od základů až po samou střechu. Nejrůznějších řemeslníků všude hotová mračna a v posledním týdnu dokonce celé noci nastaveny, jen aby dodržen mohl býti termín 24. listopadu, aby nebyla přepjata míra trpělivosti přiliš nedočkavých. Do 3. hodiny ranní svítila celá budova do tmy, a o 7. ráno, kdy ještě většina obyvatelů Prahy i Vinohradů ani neví, je-li den či noc — alespoň v tomto ročním období — začinal tam horečný ruch už znova. V rozsáhlém vestibulu, u denních pokladen, včera i předevčírem začínal již první nával obe- censtva, jaký by si správa divadelní přála jistě trvale. Při vstupu do jasně osvětleného hledište bude dojista každý mile překvapen jeho příjem- ným vzhledem, dojmem pohodlnosti a útulnosti

Pražan Purkyňův náměstí Praha