Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

emědělství

3

Obohod — Průmyal

4

Finančnictví

5

Příloha „Národních Listů“ k číslu 323. ze dne 22. listopadu 1907.

6 article Telegrafické zprávy

Telegrafické zprávy Anketa. Z Vídně, 21. listopadu. (K. k.) Se zřetelem k neustálému zdražování životních potřeb, jež o mnoho převyšuje výtěžek rol- níků, ministr orby hodlá v nejbližších dneeh uspořádati anketu, jakým způsobem dalo by se úspěšně čeliti tomuto zlu. K poradě té budou pozváni také zástupci korporaci, jež mohou za stupovati stanovisko konsumentů.

Vídeň

7 article

Žalované společnostl. Ze Salt Lake City, 20. listopadu. (K. k.) Pro domnělé porušení zákona o mezinárodním obchodu byla podána žaloba na »Union Pa ciřie Rail Road«, na »Oregon Shor Line« a na několik uhlářských společnost s drahami těmito ve spojení. Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marku. (Týdenní zpráva od 18. do 21. listopadu.) Na hovězí trh přihnáno naproti minulému týdnu + 145 krmných a + 115 pastevních a — 15 kusů slabého skotu. Přímo prodáno — 86 kusů. Sla- běji zastoupeny byly tenkrát: Dolní Rakousy (67). Horní (120), Korutany (7), Halič (6), Chorvalsko (14) Bosna (113). Ceny klesají; spotřeba jako vždy kon- cem listopadu až do kouce prosince slabá. Letošní trh oplývá dobytkem; je ho nad potřebu a také velkotržnice neví, co se zásilkami. Lshčí masa pro- dávají se za babku. Trh na jatečný dobytek nesvědčí prodavačům; všem druhům krmného dobytka a bý- kům i slabšímu skotu mnoho spadlo. Na koupě- chtivost nepůsobily ani stísněné ceny. Mnoho do- bytka neprodalo se, protože venkov málo kupoval.

Marek salto Lake Cita Oregon Dolní Rakousy Halič Rail Road Korutany Chorvalský

8 article

Arciprima bárevných votů českých, moravských a uherských továren bylo více než posledně a spadly jim za chabého obchodu 2 K. Arciprima voli uheršti prodáváni o K 2—.3 levněji než minulý týden. Ia voli barevní uherští a haličti šli špatně na odbyt a spadly jim proti minulému týdnu K 2—3. Pro- střední voli haličtí, jichž bylo hojně, placení o k 4.— levněji a prostředním volům uberským, jejichž odbyt vázl, spadly K 4.—. Lehčí a špatnější domácí voli neměli valného odbytu a spadly jim 4 K. Větší láce zamezena tím až asi 300 kusů skotu koupilo se na výrobu konserv. Pastevní skot nešel vůbee na odbyt, ač slevovány K 4.—. Bosenšll voli prodá- vali se s největší slevou a mnoho se jich nedopro- dalo. Obchod s býky byl mdlý a spadly jim 2—- 4 K slaběmu skotu K 2—4, buvolům, po nichž byla velmi skrovná poplávka, K 2—3. Z přihono, v němž byly z Čech 32 a z Moravy 140 kusů, prodáno do Vídně 3755, do Dol. Rakous 568, do Čech 21, na Moravu 38 kusů; 544 se jich nedoprodalo.

K Arciprim Čechy Morava Vídeň Dolo Rakousy K 2

9 article

Na trh s vepřovým dobytkem bylo proti minu lému týdnu dopraveno o 1472 tučných vepřů méně naproli tomu o 128 masných vepřů více. Dovoz tuč ných vepřů byl slabšl z Úher a Sedmihradska o 809. z Chorvatska-Slavonska o 1054, z Bosny o 13 Více naložily Dolní Rakousy o 6 kusů. Znač nější klesnutí cen na posledních trzích pohnulo ma- jitele, aby měně dopravili na trh ve Sv. Marka. avšak průběh trhu jasně dokázal, že i zmenšený dovoz úplně stačil potřebě. Jistým tlakem na smý- šlení působilo z Pešti oznámené další klesnutí cen vepřového sádla a slaniny, jejíž výroba značně stoupla následkem většího dovozu tučných vepřů. V prvních hodinách trhu udržovali majitelé vzhile dem k menší nabídce vvšší ceny, avšak uzenáři se chovali tak zdrželivě, že výhradně toliko tučná pra- sata prvé jakosti — a to ani ne všechna — stoupla o 1 hal, na kg. Lehčí tuční a selští vepři prodáváni za ceny minulého týdne. Pro potřebu jest příznačno že tentokráte koupeno pro Vídeň o 957 kusů měně než posledně a že z příhonu na konec ještě 890 kusů zůstalo neprodáno. Dovoz masných prasat byl větší: z Morav o 21, z Haliče o 100, z Uher a Sedmihradska o kusů. Menší: z Bukoviny o 81, z Bosny o 87 kusd.

Marek Sedmihradsko Chorvatsko Slavonsko Bosna Dolní Rakousy Pešť Vídeň Morava Halič Uhry Bukovina kg

10 article

Mdlé smýšlení, které se ukázalo v obchodě s mas- nými vepři, se vysvětluje zvětšenou nabídkou, ještě více však okolností, že velké masně tržnice jsou přeplněny zásilkami vepřového masa z Haliče a tam ceny vepřového masa jsou velmi stlačeny. Z tohoto důvodu se chovali kupci reservovaně a při pomalém obchodě klesly všechny jakosti o 2—4 h na kg. Jen moravská prasata první jakosti docílila výjimečných cen 104—108 K za 100 kg. Neprodáno zůstalo 1064 kusů. Z dovozu prodáno: pro Vídeň 10.909 kusů, pro Dolní Rakousy 328, pro Horní Ra- kousy 503, pro Čechy 738, pro Moravu 39; ne- prodáno zůstalo 1954 kusů. Na trh s ovcemi dopraveno asi p 100 kusů více než minulého týdne, poněvadž se dostavilo málo če- ských kupců, byla poplávka malá a ceny klesly o 1—2 h na 1 kg. Do Čech naloženo asi 900 kusů Do Paříže vyvezeno několik set ovci. Na trh s telaly dopraveno o 400 kusů méně ne minulého týdne, než nabídka se ukázala příliš velkou pro pravidelnou týdenní potřebu. Obchodováno za nepevné nálady, a proslřední jakosti musily býti pro- dávány o 4 h na i kg levněji než minulého týdne. Telata první jakosti a slabá udržela jen ztěží ceny minulého týdne. Na trhu s poraženými vepři byla nabídka asi 500 kusů menší než minulého týdne. Z tohoto dů- vodu a za příčinou příznivého počasí bylo smýšlení příznivé a ceny se zotavily o 2—4 haléře na kilo- gramu. Na vedlejším trhu se živými vepři lrvá mdle smýšlení následkem větších dovozů z Haliče. Zna- menala masná prasata o 4 haléře méně než v úterý.

Halič Vídeň Dolní Rakousy Horní Ra Čechy Morava Paříž kg

11 article

Tuční vepři zachovali při malé poptávce úterní ceny. Na vedlejší trh s hovězím dobytkem přihnáno 623 kusy (318 kusů krmného, 305 kusů dobytka pastvy). Nově dovezeno toliko 79 kusů, zbytek jes dobylek neprodaný v ponděll, Při váznoucí fpoptávce i dobré jakosti nalezly kupce toliko při dalším klesnutí cen pondálních, Vet šina přihonu zůstala asi neprodána. Na trhu s poraženými ovcemi bylo smýšlení obdobné jako na trhu se živým zbožím. I při klesa jících cenách byl odbyt nesnadný. Na trhu s jehňaty byly jakosti lepší než minu- lého týdne, avšak pro slabon poptävku nebylo lze dociliti lepších cen. Vyšší záznam odpovídá lepším jakostem.

12 article

Pohyb cen: Jatečný dobytek: veli nejlepší jakosti, barevní 96—100, nejlepší jakosti uherští 84—93, haličští I. 89—94, voli 1. jakosti ba- revní 84—95, uherští voli 72—82, haličti 82 88. voli prostřední, barevní 74—83, uher. 62 —70, haličii 74—81, voli III. jakosti barevní 63—73, uherštl 54 až 61, haličtí 66—73. Voli z pastvin 40—54, I. ja- kosti 55 až 70, bosenští voli od 36 až 48, I. jakosti 50—56, býci od 48.—72. I. jakosti 73 až 77 krávy 50--64, krávy I. jakosti 65—83, buvoli 38.-48 buvoli I. jakosti 50— 56, drobný dobylek 24—54 vepři uherští I. jakosti 109—113, prostř. 104—108 lehčí 96—103, staří 100—105, podsvinčata haličská 64—87. I. jakosti 88—100, podsvinčata lehčí — ovce živé 46 až 49, ovce živé I. jakosti 50— 57. ovce poražené 70—82, ovce první jakosti 84 až 92, telata poražená 80—130, telata poražent I. jakosti 132—144, telata živá — až —, telata živá I. jakosti — až —, vepři poražení 100—114. vepři poražení I. jakosti 116—124, selata 100—124, lehčí 128 až 132, jehňata 28- 40, nejlepší jakosti —, korun za pár. Veškeré ceny rozuměji se za 100 kg- mimo daň polravní. Z Paříže (la Vilette), 18. listopadu (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Ověí trh. Na trh přihnáno bylo

Paříž kg

14 article

22.208 kusů. Trh byl velmi nesnadný, ceny sotva se držely. Neprodalo se 2500 kusů. Znamenaly: fran- couzské ovce 89 až 117 ct., uherské ovce 106 ct. z půl kila masné váhy. Přímý dovoz do jatek činil do 18. t. m. 6408 kusů, z nichž zbylo 17. t. m. 1485 kusů. Vídeňský trh na drobný dobytak. Z Vídně, 21. listopadu. Přivezeno: 4167 telat 4227 prasat živých a 1705 zabitých, 2043 ovel živých a 485 zabitých a 239 jehňat. Telat bylo o 400 méně než minulý týden, ale stačila a ceny se jedva držely. Prostřednímu zboží spadly 4 h. Prasata živá šla špatně na odbyt; tučná za úterní ceny. masná prasala, jichž přivezeno velmi mnoho, levněji. Prasata zab tá prodávána o 4 h dráž než minulý týden, protože jich přivezeno měně. Ovci přivezeno více než kupci mohli skoupit a proto spadly jim opět 1—2 h. Obchod se zabitými ovcemi byl mdlý. Znamenala: lelata zabitá K 0.80—1.32, také ai K 140; prasata lučná živá K 1.02—1.12 a zabita K 1.04—1 24. masná živá K 0.64 0.26 a zabitá K 1.— až 1.20, pod váhou až K 132; ovce živé K 0.44—0.57, zabité K 0.56—-0.22 vše za kg; jehňak 14— 36 K. také 40 K za pár.

Vídeň 1 24

15 article

st. Z Pešli, 21. listopadu. Zvl. telgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 q o 5h z prvu dráže, později beze změny. Platila z 50 kg: pšenice tisská 79 kg K 13.10, 77.5 kg K 13.—, 765 kg K 12 85, 75 k K 12.70, 73 kg K 12.25, pešťská 79 kg K 12.95, 76 8 kg K 12 65, stolno-bělehradská 765 kg K 12.60, horňácká 77 kg K 12.. 65, bačská 79 5 kg K 12 60, banátská 73.8 kg k 13.30, 76 kg K 12 85, 70 kg K 11.30, skladní 77 kg K 12.70, mezöturská 76 kg K 12.90 žito (+ 5 až 10 b) K 11.55 až 11..85 ječmen K 7.80—8.60; oves K 8.35 K 8.60; kukuřice nová K 6. 95, stará k 7.60—7.65, nová cinguantská K 8.15. Terminový obchod byl dobrý. K rečeru znamenala: pšenice na duben K 13.12, na říjen K 11.65; žito na duben K 12 20, na říjen K 10 64; oves na duben K 8.74; kukuřice na květen K 7. 68 řepka na srpen K 17.20. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Pliskanice. Z Liverposlu, 21. listopadu. 4 hod. 10 m. (Telgr Obraty 8.000 žoků. Danní dovoz — žoků. Amer. dodávky na listopad 5.64, na listopad- prosinec 5.56. na prosinecleden 5.56, na leden únor 5.59, na únor- březen 5.60, na březen-duben 5.61, na duben-květen 5.62, na květen-červen 5.63, na červen-červenec 5.63 na červenec-srpen 5.63, na srpen září —. Tenders O Smýšlení klidné.

Platil Tenders Pejít K 12.70 Liverposlo kg K 8.60

16 article

Americké kabelově telegramy. (Závěrečné kursy z duešního dne) Z Nového Yorku, 21. listopadu. (Peněžní bursa Závěrečné smýšlení lpeněžní bursy slabé. Obrat akcli 570.000 (490.000). Uuion-Paeille 108.75 (109.—). Kanada Pacille 139 75 (140.50). United States Steel Corporman 23.— (223/2) Baltímore and Ohio 76.— (78.25). Káva. 21. listopadu 20. listopad- Rio čis. 7. 5.50 5.50 na IIstepad . . . . . . na leden. . . . . . . 5.56 5.60 21. listopadu 20 listopad- Cukr (Falr Muse.) 3.20 3.30 8.90 Tuky Westera Steam . Tuky známka WVilcex . . 9.15 9.25 Z Norého Yorku, 21. listopadu. (Obilní bursa. Smýšlení obitní bursy stálě. Pšenice. 21. listopadu 20. listopad- pohotová . . . . . . . 1001/4 101 % na prosinee . . . . . . 1011, 1023/e na květen . . . . . . 1081/4 Kukuřlee na prosinee 1. . . . . . 665/4 67.25 64.50 na květen . . . . . . 64.— na červenec . . . . . Petrolej 9.90 10.90 rafnovaný, kesonor, rafinovaný Standard White

Nový York Kanada Ohio Rio Paeille 108.75 Pacille 139 75 Steel Corporman na IIstepad 5.60 Cukr Falr Musa 8.90 Tuka Wester Steam 9.25 Z Norý York Kukuřlee

17 article

Kovy. 21. listopadu 20. listopadu Měď. . . . . 12.87 13.12 12 871/2 13.127 Cin . . . 30.25 31.25 30.25 30.75 Železo čís. 2. . 17.75 18.25 17.75 18.25 Bavlua. Z Nov. Yorka, 21. listopadu (Bavlnářská bursa. 21. listop. 20 listop. 19. listop. pohotová . . . . 10 10 10.90 10-80 na proslnec . . . 10.84 10.52 10.43 na leden . . . . 10.44 10.14 10-03 na březen . . . . 10.52 10.22 10.1i Závěrečné smýšlení povzbuzené a nepravidelné. Z Nového Orleanu, 21. listopadu. Na prosinee 10-62 (10.32), na leden 10.58 (10-29).

York Nový Orlean 13.127 Cin 17.75 Bavlua 10.22

18 article

Snižení daně cukerní je dlouholetým našín požadavkem tak samozřejmým, tak všestranně a tolikrát zdůvodněným, ba v dnešních neudrži- telných, všeobecných poměrech drahotních při mo železnou nutností, že o něm netřeba už ni- komu vykládati než opět a opět jen — panu fin. ministru. A to témuž, který byl nedávno ve šťastné situaci, že mohl pochlubiti se „skvělým rezpočtem“ nebývalého rozmachu všeobecné hospodářské konjunktury. Co již bylo se nauka- zováno k tomu, že naše daň je nejvyšší v Evropě ani Rusko novyjímajíc, kolikrát uvedeny nové zkušenosti v Německu a ve Francii, že snížení sazby daně neznamená pokles celkového výnosu daně, ano i zkušenosti u nás v Rakousku o tom. jak zlevnění cukru má v zápětí vzrůst konsumu. zejména u nás, kde jsme vůči jiným státům tolik pozadu, kde pod tlakem berním těžce trp průmysl cukr zpracující, čímž se zbytečně ob- mezuje výnosný obor průmyslový, v němž by nově mohlo býti zaměstnáno na tisíce dělnictva, jak nesnesitelnou daní snižuje se životní úroven širokých vrstev lidových atd. Dřívější vlády, ani smutně proslulého p. Böhma nevyjímaje, aspon v zásadě se snížením dnešní sazby souhlasilya odkazovaly jen k lepším časům. Nuže, dnes jsme v zenitu, ne-li již za ním, hospodářské kon- junktury, vykazujeme státní přebytky téměř 150 mil. K a — nejsme s požadavkem svým o nie dále než v době uzavření bruselské konvence, kdy vláda ušetřila ročně desítky milionů z od- padlých premií vývozních. V Německu činí od- borné kruhy další prodloužení konvence — are s novými modalitami ve prospěch soutěže ru- ské — závislím na dalším snížení cukern

Böhm Evropa Rusko Německo Francie Rakousko všeobecný hospodářský konjunktura

19 article

daně (ze 14 aspoň na 10 mk.), následkem no- vých úmluv vyrovnacích nejsme vázáni souhla sem Uher a hlo — vláda rakouská přímo i ne- přímo přiznává se k tomu, že cukerní daň ne- sníží. Nepřímo tím, že v novém rozpočtu preli minuje výnos cukerní daně o nových 8.5 mil korun výše — letošní výnos v prvých 9 měsí- cích, jak známo, zůstal za výnosem loňským prý z důvodů čistě berně-technických — přím pak ve včerejší sohůzi většího počtu poslanee speciálně za účelem tím svolané. Ministr Kory towski a ostatní zástupcové fin. ministerstva namítali, že snížení nepatrné konsumu nepra- spěje, ježto nedojde výrazu v cenách drobného prodoje, naproti tomu k podstatnějšímu snížen že nelze přikročiti s hlediště rovnováhy státního rozpočtu, ježto prý fiskus stojí před velkými sociálně-politickými úkoly, jako starobním a in- validním pojišťováním, před sanací zemskýel financí a vůbec před novým vzroslem výdajů

Kory Uhry

20 article

Věru nelze si představiti neupřímnějšího vykru- cování! Na akutní úpravu zemských finane- nutno přece najíti nové zdroje příjmové, příme se tu uvádí i ve vládních kruzích zvýšení daně kořaleční. K větším sociálně-politickým akcím nedojde tak hned, aby zatím počátečné sníženl výnosu daňového následkem zmenšení sazby ne- bylo zplna vyrovnáno vyšším konsumem. Je totiž naprosto mylné počítati s plným úbytkem o to, oč snížena bude sazba. Tak na př. na- vrhuje-li vláda snížení jen o 6 K, t. j. na 32 k z 1 q, počítá hned s poklesem celkového výnosu o 22 mil. K (při konsumu asi 3.7 mil. q). Na- preti tomu z kruhů poslaneckych žádá se sní- žení aspoň na 22 K, t. j. o onen obnos, o který provedeno poslední pověstné zvýšení. Je jisto že jedině takovéto snížení dosáhlo by žádou cího cíle nejen po stránce národohospodářské. kdy novou úpravou brusselské smlouvy čekají náš export cukerní nové obtíže a překážky, ný brž i sociálně-politické, kterou p. fin. ministn tak okázale akcentoval při svém odporu proti snížení cukerní daně. Doba nynější je k tomu snad nejpříznivější, jaké si vůbec možno mysliti.

21 article

Nejen pro výše uvedený již moment národc- hospodářský (brusselská konvence) a sociáln (všeobecná drahota), nýbrž i ve směru státně- finančním: eventuální, nijak ovšem příliš znač- ný a jen přechodný schodek v celkovém výnosu daně lze přece nejsnáze hraditi v letech, kdy finanční hospodářství státní vykazuje tak značné přebytky. Je proto nezbytně nutným bezodkladným požadavkem prozíravé poli tiky hospodářské i sociální: Daň cukera budiž snížena aspoň o 16 K a to bez- odkladněl Návrhy Ruska niía brusselské cukerní konferenci O dosavadním jednání cukerní konference v Brus selu přináší N. F. Pr. tento telegram: R uský dele- gát vyslovil přání, aby cukernímu průmyslu jeho říše byl dovolen úhrnný vývoz 300.000 tun (palrno za celé pětiletí. P. r.). Rusko je ochotno za tohot předpokladu upustíti od jakéhokoli dalšího exportu s výjimkou dvou zemí: Finska a Persie, kamž by zahraniční obchod s ruským cukrem i na příště mě býti volným. Francouzský delegát pojednal o případu, že by nedošlo k dalšínu prodloužení cu- kerní konvence. Proslýchá se, že prohlásil, kdyby

Rusko Finsko Persie

22 article

Německo a Rakousko neprodloužily konvenci a umož- nily nepřímé premie, že Francie postupovali bude ve stejném smyslu. Rusko pro ten případ pomýšl skytati přímé vývozní premie. — Z této zprávy vi- děti, že jednání nevedlo dosud k výsledku, Ba že počítá se na jistých stranách s možnosti, že k ob- nově konvence vůbec nedojde a žo se vrálí stare nehospodářství premiové. Naproti tomu ovšem — aspoň na rakouské straně — nepokládá se příslu Ruska za nezbytnou podmínku, nýbrž věří se, ž přes to mohla by býti dána možnost nalázti jakýsi bezpremiový modus vívendi pro oslatní státy smluv- ní. Pokud se ostatně týče speciálních podmnínek, Ru- skem dosud formulovaných, neodporuji — srovná me-li je s dosavadními vývody rakouského autora návrhu na exportní konting nt ruský — slanovisku rakouskému a lze s nimi v celku souhlasiti.

Německo Rakousko Francie Rusko

23 article

Poměry na státní dráze. Jak známo, postavil generální inspekce drah na nebezpečných místech tratí státní dráhy 127 signálů pro pomalou jízdu V posledních dnech oznámíla státní čráha, že na 3 místech byly závady již odstraněny. Generální i- spekce uznala však pouze odstranění 26 signálů. ostatních 10 ponecháno a povoleno tu jen urychlen jíedy nákladních vlaků. Poněvadž jest počasí dosti příznivo, lze doufati, že bude možno odstraniti zá- vady do konce roku. Oproti některým zprávám nulno kenstatovatí, že inspekce v ničem nepovolila aže záleží pouze na slátní dráze, aby urychlila odstra- nění signálů. Ohledně ostatních udržovacích prací jichž provedení nařídila inspekce stální dráze, má tato podati první zprávu začátkem prosince. Jak se praví, usnesla se správní rada státní dráhy, podati proli všem jednollivým nařízením inspekce stižnost k správnímu soudnímu dvoru Jak vidno, novzdal se ryt. Taussig ještě odporu prot vládním orgánům. Je nesporno, že tímto postupem poškozuje správa státní dráhy pouze — vlastní akcio-

Taussig

25 article

ráře. Z trhů peněžních (dne 21. listopadu). Praha Dnešní bursa minula opět klidně a sjednány závěrky akcií strojírny Daňkovy za K 460.—. Dále po dáváno bylo za akcia: První české továrny orien- tálských cukrovinek K 250.—, »Merkuru«, směnárn akciové společnosti, K 590 —, první pražské zasla- várny K 450.—, první české akciové pojišťovny na život H 250.—, kolínské továrny kávových náhražků K 620.—, pivovaru v Českých Budějovicích K 825. —. Živnostenské banky K 239.50, české banky »Unione K 238 50, české společnosti pro průmysl cukerní K 140.—, pražské úvěrní banky K 524.—, hospodář ské ůvěrní hanky K 381.—, české průmyslové banky K 414.—, podolské cementárny K 198.—, zajišťovací banky K 140.—, první českomoravské strojírny K 850.—, králohradeckého úvěrního ústavu K 449.— peníze. Vídeň. Vzhledem na nepříznívé smýšlení, které panovalo v Novém Yorku a v Paříži, byla na za- čáteční burse nálada málo přívětivá. Tendence byla chabá a kursy většinou klesly, ke větší reakci však nedošlo. Větší poptávku měly toliko akcie stální dráhy a východních drah. Naproti tomu akcie länderbanky a alpinky byly stísněny. Na plodinové burse vše- obecná nechuť potrvala. Veliká insolvence, ke které došlo v Hamburku, rozladila berlínskou bursu a na- stalo tam slabé smýšlení. Bursa setrvala ve stagnaci až do konečného výsledku. Kursy většinou negativní.

Bursa Praha Český Budějovice Vídeň Nový York Paříž Hamburk český banka úvěrní banka český průmyslový banka

26 article

Obojí kreditky se nezměnily. Akcie länderbanky. bankovního spolku, pešťské komerční banky a union- banky klesly, alpinky, pražské železářské a birten- berské rovněž tak. Trh k ukládání pevný. Devisy a valuty měly poplávku. Berlín. Z Ameriky docházejí zprávy stále málo potěšitelné; poslední pomocná akce vlády důvěru šir- ších kruhů nezískala, aniž uvedla poměry na burse novovorské v normální koleje. Odtamtud ohlášené ochabuutí mělo za následek oslabení všeobecné na trhu zdejším, které stupňovalo se po došlé zprávě o úpadku větší hamburské firmy. Nejvíce dotčeny předsevzalými realisacemi zůstávají akcie železář- ských, uhelnodolných podniků a hodnoty bankovní S většími ztrátami kursovými selkáváme se na trhu kasovním a při akciích paroplavebních společností Jediným světlým bodem dnešního bursovního obchodu byly obraty v hodnotách ruských, jež docílily slu šných přískoků kursových. Soukromý dískont ne- změněn 7 procent. Denní peníze 61/2 procenta.

Berlín Amerika unionbanka

27 article

Krise v zomském telezničním úřadě král. če- ského. K nedělnímu našemu článku pod tímto ná- zvem, v němž uvedeno, že zemský výbor král. če- ského chová úmysl rozpustiti technickou železniční kancelář, došel nás tento projev: Zrušení technické železn. kanceláře bylo by velikou pohromou pr podnikání železnic a lokálních drah vůbec. Prosadit dráhu, jest a zůstane věcí velmi nesnadnou a oblíž- nou — a povždy vyžadující několikaleté námahy. při níž vydatné spolupůsobení technické železniční kanceláře mnohou překážku překonati pomohlo. Špat- né zemské finance ovšem nesnesou garantování dlou- hých tratí, které celé miliony korun nákladu vyža- dují, avšak pro krátké trati, kterými umožniti se má stranou položeným městům průmyslovým želez- niční spojení, musí míti i za nynějších poměrů země subvencování ať již ve formě garancie zemské či jiné ve shodě se státem a interesenty — a nesmí zrušením technické železniční kanceláře zastaviti po mocnou svou akci při sdělávání těchto projektů. I- stituce žel. tech. kanc, jest stejně důležitá jako melio- rační, klerou by agrární poslanci jistě nepřipustil zrušili, pokud snaha meliorační potrvá vůbec, a tak musí býti i v železnictví! Drahou přivádějí se cel krajiny do rozvoje průmyslového, zvyšuje se poplat nost a po několika letech stává se i zemí garanto- vaný kapitál alespoň částečně aktivním. Doporuču- jeme co nejvřeleji zemskému výboru i pánům poslan- cům, aby zasadili se o to, aby instituce techn, želez kanceláře ku prospěchu povšechnému i nadále po- trvala a zrušena nebyla.

28 article

Čtvrtý pivovar v Plzni. V něklerých listech ob jevily se znovu zprávy, oznamující povolání určite csobnosti v čelo čtvrtého pivovarského podniku plzeňského, který, jak známo, financuje Živnostenské banka. Dle informaci, získaných se strany nejkom petentnější, můžeme prohlásiti opětně, že o osobnich ctázkách, jež by se týkaly zmíněného podniku, dosu vůbec jednáno nebylo. Slatistika jěžby uhlI. Dle vydaného úřadního výkazu činila v měsíci říjnu t. r. těžba uhli kamen- ného v obvodu ostravsko-karvínském 6,021.322 (oproti září — 20.404) q, rosicko-oslavanském 352.82 — 6450) g, v kladenském 2,475.296 (+ 132.653) plzeňském 1,198.434 ( 64.455) q, žacléřsko-svato- ňovickém 897.134 (+ 49.762) q, v Haliči 1,435.139 + 364836) q a v ostatních krajích 81.930 (+ 4185 q. úhrnem 11,962.092 (+ 589.056) q. Hnědého uhl vytěženo v obvodu mostecko-teplickém 15,406 264 (+ 586.030) q. ve falknovsko-karlovarském 3,301.239 (+ 176076) q. úhrnem pak 22,683.476 (+ 1,113.575 Úhrném vytěženo uhlí v říjnu 34,645.5 + 1.702.631)a Vyjednávání se Srbskem dosud nebylo zahájeno vahledem k temu, že noví ministři nemohli dosu vyjednavatelům dáti nové instrukce. Z poslední řeč rakouského ministra orby lze ostatně vyčísti, co může Srbsko od našich vyjednavatelů očekávati. Povolení dovozu živého dobytka jest dle ní naprosto vylou- čeno. Dnes jedná se již jen o to, za jakých vodmínek v jaké výši povolen bude určitý kontingent do vozu masa ze Srbska k nám. Záleží ovšem na tom v jakém rozsahu bude Rakousko žádati záruky ohledu velerinářsko-policejním.

Plzeň Halič Srbsko Rakousko živnostenský banka falknovskýkarlovarský 3,301

29 article

Ruský obilní vývoz. Německo jest přes svá vy- soká obilní cla odkázáno na dovoz obilin z ciziny a udrželo proto i letos své obchodní spojení s ru- skými vývozci. Uzavřeny opětně smlouvy na do- dání obilí, avšak následkem malé úrody v Rusku stávalo se v poslední době, že ruští vývozci prodávali obilí doma a porušili smlouvy s německými impor- téry. Spolek berlinských obchodníků s obilím a plo dinami obrátil se na ruskou vládu se stížností na tolo jednání. U nás v Rakousku takové případy za- znamenány nebyly, poněvadž od zvýšení cel ruský dovoz obilin úplně přestal Prodejní organisace jabloneckýchi obchodníků V Jablonci koněna byla ustavujíci schůze prodejníh syndikátu obchodníků se skleněným zbožím s kapi- fálem 1,020.000 korun. Tím jsou výroba a prode skleněných kroužků organisovány. Jak jsme již ozná- mili, zřízena bude prodejní kancelář v Jablonci a v Bombaji

Německo Rusko Rakousko Jablonec Bombaj

30 article

Vývoz cukru z Rakouska do Uhor v tomto roce dosti značně stoupl. Činí od počátku roku 235.00 ntr. centů oproti 185.000 metr. centů v téže době roku loňskéno Náhradní ústav pojišťovaci pro peněžní ústavy Zákon o pojištění souhromých úřadníků ze dne 16. prosince 1906 č. 1. ř. z. z r. 1907 připouští zaři- zování ústavů náhradních. Zřízení ústřední poji- šťovny pro úřadnictvo českoslovanských, po případě slovanských ústavů peněžních jest předmětem ve- řejné schůze, kterou svolává na den 23 listo padu (solcia) o 8. hod. večerní do obch spolku „Merkur“ „Sdružení českoslovanskéh úřadnictva peněžních úslavů“. Ref, jes p. Jan Pátek, vrch. ředitel Ústř. banky českých spořitelen v Praze. Úřadnici bank, spořitelen, poji šťoven a záležen žádají se ve vlastním zájmu o hoj nou účast Americký th železářský. „Iron Age“ oznamuje že 60—65 procent celé výkonnosti výroby surového železa jest požadováno spotřebou. Výroba není ta obmezena, jak bylo oznamováno. Cena surového že- leza ochabla, obchod s ocelovými kolejnicemi je ne- patrný

Pátek Rakousko Praha český spořitelna Iron Age

31 article

Možnost vývozu fazolí. Rakousko uherský kon sulát v Amsterodámě podává o výsledku sklizně fazoli v Holandsku následující zprávu: Holandská sklízeň fazoli měla letos velmi nepříznivý výsledek Následkem deštivého počasí, které potrvalo celé ičto, fazole polehly a neuzrály. Značná čásť úrody byla tím ovšem zkažena, a nehledíc k špatné ja- kosti sklizně, odhaduje se též kvantitalivní výnoe o 25—30% níže než roku minulého. Byť by snad tento odhad byl příliš pessimislický, tedy je přece větší dovoz do Holandska v této kampani možný V posledních měsících byly již s cizinou učiněny značné uzavírky. Nutno vytknouti, že jako nejsilnější konkurent stojí nyní v popředí Chile se svým vý- borným produktem. Přece však nelze za to mýli, že fazole zdejšího původu budou ochotně na holandském trhu přijaty. (Z čes. odboru zemědělské rady.) Výměna v prosinci 1907 splalných talonů 31/2 zástavních listů hypoleční banky království českého za nevé kuponové archy. Talony 312% záslavních listů hypoleční banky království českého, v prosinei 1907 propadlé, budou dnem 16. prosince 190 počínaje za nové kuponové archy vyměňovány a sice vždy vpondělí, ve středu a v pátek u pokladny bankovní. Potřebné k tomu seznamy (konsignace) bezplatně se vydají. Vypsání dodávky ve Španělsku. Vývozni kan- celář pražské obchodní a živnostenské komory ozna- muje, že ředitelství továrny na prach a výbušné látky v Granadě konati bude dne 14. prosince t. r ofertní řízení v příčině dodávky různého materiálu k výrobě prachu na rok 1908. Bližší podmínky vy- loženy jsou u c. k. obchodního musea ve Vídni. Trhy. Příští výroční trh jen na dobytek v Lys n. L. bude v pondělí dne 25. listopadu t. z.

Rakousko Holandsko Chile Španělsko Granada Vídeň odbor zemědělský rada hypoleční banka živnostenský komora ozno

32 article

Trhy peněžní Pražská bursa.

33 article V Praze, 21. listopadu. Oficiální záznamy znějí:

V Praze, 21. listopadu. Oficiální záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 590 Základní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 „ , » . » (v K) 49% Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 % , » » (v K) 4 0 Žel. . . » » Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky .. Dlužní úpisy České prům. banky 4s Dlužní úpisy Ústřední banký českých spořitelen . . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy „ Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/,9 41/2 „ , hal. zem. banky Kom. dl. úpisy „ . . Železnič. . . , . Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41, „ Rak. aherské banky „ „ Dolnorak. byp. ústavu 31n Kom. dl. úp. „. Zástavní listy Rak. hyp. banky Prior. obl. spol, rak. míst. drá Ruská stál. půjčka z r. 1906 4.20 Únorová spol. renta (v pap. 4.20e Dubnová » (ve sti.i Květnová . „ (v pap. Červencová spol. renta (ve stř. Rakouská zlatá renta . . . . korunová renla . . 49% investiční» Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . .. Česká průmyslová banka . .. Česká zajišťovací banka . .. Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka První česká akc. pojišť, na živ Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Haličská akc. hypoteční banka Rakousko-uherská banka . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech „ tov. orient. cukrov.

Prior Daňkův Rustonův Praha Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český průmyslový . banka Hal Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka první český akciový živnostenský banka uherský banka Poldin huť železářský společnost únorový společenský e Dubnová

34 article

Vídeňsků bursa

35 article Renty:

Renty: 4procentní papírová květnová . . 42procentní » únorová . . 4procentní stříbrná lednová . . . 4.2procentní » dubnová .. 4procentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská. 31/zprocentní korunová (invest.) 4procentní zlatá uherská . . .. 4procentní korunová uherská . . 31/zprocentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka . . . . . . . . Losy: Celé státní z r. 1860 . . . .. státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . .

37 article Zástavní listy:

Zástavní listy: 4proc, kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4 Banky Česká průmyslová . . . . .. »Union- Hospodářská úvěrní pro Čechy. Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . .. rakousko-uherská . . . . .. anglo- rakouská banka pro země rakouské . . . dolnorakouská eskontní . . .. »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . uherská všeobecná úvěrní .. všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . Česká severní dráha . . . . . Duchcovsko-podmokelská dráha . Rak. severo-západní dráha . . . Polabská dráha . . . . .. Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.) Pražsko-duchcovská dráha kmen. Pražsko-duchc. dráha prioritní. Ústecko teplická dráha Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . Státní dráha Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köflašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . Průmyslové podniky: Ceská cukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . . Daňkova strojírna . . . . . . Brněnská strojírna . . . . . Králodvorská cementárna . . . Mostecká uhlářská společnost . . Severočeská uhlářská společnost, Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnosť .. Alpská báňská Rýmavsko-muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Zboží

Ferdinandův Lloyd Daňkův Čechy Štyrsko ústřední banka vídeňský banka všeobecný depozitní banka západočeský Poldin hut

38 article

Peníze 102.— 103.— 88 25

39 article

87. 25

40 article

97.50 94 75 94 75 94.75 94 75 94 85

41 article

95. 25 95.25 95.25 95.25 95.35 99 50 100 — 100 30

42 article

100.— 95.80

43 article

103 45 96.80 95.70 96 9 100.75 96.55 100.50 95.25 93 75 93.60 93.50 98.15 97 25 83 50 88 25 96 50 78.60 87.20 97.25 97.35 96 05 95 95 113.75 96.25 85. 8.

44 article

34.70 95.90 99 75 95 55 93.5 94 25 92 50 97.15

45 article

96 25 96 75

46 article

95 75 87 25 95 50 77 8 86 70 97.15 95.85 95 75 113 55 96 05 85.6 233 50 414 — 331.— 524.— 253.— 450.— 239 50 563 — 850.— 460.— 140- 825.— 621.— 198.— 400 — 2391

47 article

239.— 415.— 383.— 528.— 460.— 240.50 565.— 865.— 462. — 145.— 875.— 200.— 402.— 2401 270.— 250 — Závěrečné kursy 21. list. 20. list. 95.85 95 80 97 05 96 95 95.75 95 7 97.15 97.10 113.55 113 65 96 05 95 95 85.50 85. 60 109.50 109.45 92 20 92.25 81.15 81. 2 86.70 86 65 147 25 205 — 249 — 432.— 462.— 134.50

48 article

146.50 205.— 248 75 432.— 462 — 139.—

50 article

181.— 94.75 94. 75 94.85 94 85 98.50 96. 65 87.31 87 20 100.— 100.— 414.— 414.— 381.— 381.— 1775.— 1775.— 289 50 289.— 398 75 403 75 550.— 551— 590.— 590.— 623.75 623 75 736.— 737.— 983. — 983.— 513.75 515.50 527.— 527 50 454.— 454 —

52 article

1030 — 362.— 435.— 423 — 392 — 278.— 5150.— 550.— 654 50 142 25 475.— 983.— 405.—

53 article

1035.— 362 — 435.— 421.— 391.— 278.— 5130.— 551.— 654. 25 143 75 936.— 408 — 140.— 2080.— 458. — 874.— 709 — 352 — 2391.— 582 75 509.— 905.— 448.— 800.—

54 article

140.— 2080.— 458 50 890.— 710.— 353.50 2400 — 583 25 508 10 915.— 448.— 846 —