ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3ee20500-7685-11dc-84bc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 30, org 6, person 49, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pátek 22. listopadu 1907,
Praha
3 masthead
io peo
4 masthead
Číslo 323
5 article
Ba ranní a odpol. HIsty předplácí ne v Praze v slnlnislrael na měsíe . . . . . . ns čtvrt leta . . . . s dvojí doníškou na ulní za čtnit 1ata . . . . 7 K 60k na měitc . . . . . . 2 K 30h Pošteu: a mlae navti . . . . 9 K oo s dvojí zásilkou na měele ntvrt . . . . k co
Praha Pošteo
6 article Národní, státoprávní program a — dorozumivací konference.
Národní, státoprávní program a — dorozumivací konference. U některých nakloněných ploch jest za potřebí zvláštního zevrubného měření, aby se dokázal vůbec jejich svah, tak nepatrný jest úhel jich sklonu. Dokud jednalose mlado staročesko- klerikálně agrárnímu sdru žení říšských poslanců českých o pouhý vstup do většiny rakousko-uherského vyrovnání mohl snad býti spor o to, zdali toto směřo vání jde svahem dolů, neboť co se poslane ctvu českému vytýkalo, bylo to, že před vy rovnáním s druhou polovinou říše odhazuje od sebe podmínky vzletu českého sna žení k nejvyšším cílům. Ale v tu chvíli, kdy se Kramářův blok konstituje v »Národní klub« pod tuhým svazkem společných sta nov, připomínajícím pověstný »čelední řád« Riegrova českého klubu, není o tom po- chyby, že cíl jeho leží nedozírně hlubok pod rovinou původní mety českého snažení takže k němu není jiné cesty, než dolů Tvrdost stanov, jež si tak hrdinně »Národn klub« ukládá, není toho sama důkazem, ne boť dokazuje li něco, je to malá naděje za kladatelů na jeho dlouhé trvání. Čím krutější závazky klubovní disci pliny, tím slabší bývá jednoticí síla společ ných idejí, a již napřed dlužno pochybovat o tom, že příkaz »menšina musí se podro biti většině« vždycky nahradí onu mohut nost. bezodmluvného podrobení, jakou vyvi nuje toliko totožnost zásad. Že současně s promulgováním domácího zákona »Národ ního klubu« jedna ze čtyř stran jeho, kato licko-národní prohlašuje bezpodmínečnou vol nost, pokud půjde o specialní program kleri kální, jest jedním z prvních příznaků neta jených odstředivých složek, jež vykazují spe- cialní programy každého ze tří klubů do to hoto klubu klubů soustřeďovaných.
národní klub Riegrův český klub Národn klub
7 article
Co jest jeho účelem? »Úkolem jeho jest, aby hájil program národní a státoprávní,« dí 3. paragraf stanova dodává: »a upravoval parlamentní poměr sdružených klubů ke vládám a jiným stra- nám ve všech společných záležitostech, jakož i řídil společný postup na říšské radě V ostatních záležitostech zachovávají si jed notlivé kluby úplnou volnost.« Ut supra Uvidí se, pokud a kolik volnosti připustí zá- sadové výluky vzájemných programových specialit. Ale zůstaneme-li při prvním bodu úkolovém, který vyslovuje nejštrším opisem český program jakožto národní a státo právní, proti němuž ovšem a opravdu nic neční ze zvláštních programů sklube- ných klubů, k jakým úvahám vybídnou nás slova »národní a státoprávní« ve spojení se šerednou ozvěnou, kteráž takřka týmž oka- mžikem zaléhá s jiné strany do nálady slav- nostní kolem základního kamene Národního klubu? Zatím co usýchal koncept stanov klubu »na upravování parlamentního poměru sdru- žených klubů k vládám«, přinesl orgán jed- noho z nejdůležitějších činitelů české opo- siční osmnáctky, vůdce národně socialn strany referát o jeho konferenci s baronem Beckem ze dne 19. t. m, v niž bar. Beek po delším zdráhání posl. Klofáčovi přiznal. že vláda chystá nové doroz u m ív ae konference mezi Čechy a Němci. A tak se dostalo verši o národním a státo- právním programu ve stanovách Národního klubu rýmu . ..I Zprávě posl. Klofáče dlužno věřiti bez podmínečně, a kdyby se mělo věřiti stejně bezvýhradně i dalšímu sdělení z pramene národně-sociálního, že někteří němečtí po- slanci z Čech byli vyzváni, aby zahájili jed- nání o smír s Čechy s posl. Kramářem, který prý v téže příčině od chefa kabinetu byí dožádán, potom by svah, po kterém se říti tak řečená »nová« aneb také »jiná« politika. byl tak srázný, jako stěna propasti.
Beck Klofáč Němec Uta Čechy
8 article
Neboť dorozumívací konřerenc s Němci a národní a státoprávn program vylučůjí se navzájem tak doko- nale, že možno říci, že klub, který zároven prohlašuje, že jeho úkolem jest program na- rodní a státoprávní a současně by svým předsedou vstoupil ve vyjednávání o doroz umívací konference, buď svůj úkol aneb svou pohotovost dorozumívací předestírá. takže bude zapotřebí co nejdůraznějšího vy- vrácení druhé zprávy z pramene národně- sociálního uvedené, aby se to říci nemohlo První jest ovšem nevývratna a potvrdi ji p. dr. Kramář už napřed nejenom ve svém památném přípise k nám, před týdnem na tomto místě uveřejněném, i ve své neméně památné řeči karlínské. Jestliže však jes jisto, že bar. Beck hodlá přikročiti hned po uzákoněném vyrovnání s Uhry k »řešení nejpalčivějších problémů našich sporů s Němcie a musíme-li za tím účelem míti v minister- stvu naše dobré a nejlepší našince a t i z tábora agrárního z příčin spoluzodpověd nosti, pak na dorozumívací konference s Němci také docela jistě dojde co nevidět, nebot zdá se, že čas kvapí rychleji než kdo tuší.
Němec Kramář Beck Uhry
9 article
Dorozumívací konference nedají na sebe déle čekat, než definitivní rekonstrukce kabinetu, o níž také byla řeč v dotčeném již listu posl. dra. Kramáře s tím jeho do- datkem, jako polovičný slib znějící, že do vlády musí přijít ještě zástupce národa, »který by měl zrovna v této příčině důvěru velk většiny národa.« Ostatně kdož ví, nebyly-li »stanovy« do rozumívacích konferencí ještě spíše hotovy než stanovy Národního klubu. Baron Beck aspoň jako kdyby byl o úkolech dorozumí- vacích konferencí posl. Klofačovi četl zrovna z papíru. Přisvědčil mu, že se skutečně po- mýšlí na zřízení krajských obvodů s národ ním ohraničením podle přání Němců, což by nasvědčovalo tomu, že Plenerova formule na rodnostního ohraničení v Čechách ve způ- sobu krajského zřízení vyvolena přece jenom k provedení.
Kramář Baron Beck Němec Plenerův Čechy
10 article
Prohlásil, že má dojíti ještě k jiným vě cem, jako k upravení postupu úřadnictva aby státní správa nebyla vystavena takovým nepříjemnostem jako za posledního jmeno- vání soudců v Čechách. Z toho vyzírá přece na první pohled ku poznání spanilá tvářnost samostatných konkretálních statusů něme- ckých úřadníků! A kdož by nevytušil z mi- nistr presidentových slov o určitém ohrani- čeném užívání úřadní češtiny rozkošnou úpravu jazykového práva v Čechách na způ- sob jednojazyčné rovnoprávnosti !? Snad tedy ožije ještě jednou i jazyková osnova »soudcovských kamen«! Doufejme, a to ostatní bude nám přidáno. Zkrátka, slovo o dorozumívacích konferencích již padloa ozve se vícekrát a zníti bude již stále častěji a hustěji, až zhoustne v čin. Bahenní zim nice, kterou národ český uhnal v močálech punktačních již před sedmnácti léty, jes patrně nevyléčitelna, už lze nyní zakusit zase její mrazení a úpaly předtuchou. Nez se nadějeme, bude naše veřejnost zmítána paroxysmem punktací znovu, tentokráte kra- ším a prudším než poprvé. Fatum, kismet — tyto vyrovnací touhy našich nejlepších lidí! Proti své lepší vůl a proti zkušenosti celého svého života politi- ckého nutkáni jsou vůdcové české lodi magnetové hoře nejpošetilejší fikce minulého sekula, přes to, že z vod před tímto mysem špatné naděje trčí strašidelné trosky korábu druhdy také velmi pyšného. Statistika če ských neštěstí na politickém moři není patrně úplna
Čechy magnetový hoře
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. listopadu. Chorvaté Maďaři.) Poněvadž krise v předsednictvu uherského sněmu je na čas zažehnána a Jul Justh se ujal opět předsednictví, možno nadíti, že se ujme opět také úkolu prostředník mezi uherskou vládou a chorvatskou delegací Chorvaté dali svému předsedovi, dru. Meda koviči, plnou moc, aby jejich jménem s vlá- dou vyjednával, dali mu však také určitý návol v jakém směru má vyjednávati. Konečné poža- davky chorvatské budou prý Justhovi sděleny teprve tehdy, až vyjednávání pokročí a bude naděje, že vede k cíli. Hlavním požadavken Chorvatů zůstává propuštění bána dra. Rakod- czaye a zastavení železniční pragmatiky. Část chorvatských poslanců soudí, že by k rozuzlen krise přispělo také okamžité rozpuštění chorvat- ského sněmu, ale opatření takové mohlo by se státi teprve tehdy, kdyby nynější bán byl vystří- dán osobou, těšící se důvěře Chorvatů a zabez pečujíci čistotu voleb. Mohla by to býti také osoba, stojící mimo chorvatsko-srbskou koalizi. jež by však po volbách podala demisi. Kdyby uherská vláda přistoupila na takové podmínky Chorvaté by ze ihned vzdali obstrukce, ačkoli by setrvali v pouhé oposici proti vyrovnání. Z tím budou pokračovati v obstrukci, jejíž form- se bude říditi dle toho, kdo bude předsédati Za předsednietví Justhova Chorvaté budou mlu viti krátce a neužijí prostředků technické ob strukce. Bude-li však předsedati některý místo předseda a bude Chorvatům odnímati slov užijí opět obstrukce technické.
Chorvat Maďar Justh Med kovič Praha
12 article
Uherská sláda trvá dosud na stanovisku že Chorvaté jsou povinni přednésti své poža- davky prostřednictvím bána jakožt jediné, dle ústavy na to kompetentní osoby. Bán dr. Rakodezay povolán opět do Pešti. Včera meškal v Pešti bývalý ministr pre Chorvatsko, dr. Tomasič, a rozmlouvaí s drem. Wekerlem. Upozornil ministerského předsedu, že Chorvaté se nemohou spokoji s nynějším vládním systemem. 1 kdyby se po dařilo bývalé národní straně dopomoci opět k většině v chorvatském sněmu a sněm její členy vyslal jako své delegáty do Pešti, nemohli by jednati jinak, než nynější chorvatská delegace poněvadž veřejné mínění v Chorvatsku jiné p. litiky nyní nepřipouští.
Chorvat doktor Rakodezay Tomasič Pešť Chorvatsko
13 article
V Praze, 21. listopadu. („Slowo pol skie“ drží s Maďary.) Všepolský orgár nynějšího předsedy polského kola zůstává vě ren svému přátelství s Maďary i po známěm listě, jejž uveřejnil tyto dni Björnscn, aby nále žitě ocenil rytířství Maďarů v Černové. „Slow pol.“ se totiž dovědělo, že k Maďarům se ne chovají nepřátelsky všichni Slovácí, nýbrž ž jsou mezi nimi lidě, kteří se rádi učí maďarské mu jazyku a jsou úplně spokojeni s tím, co jin Maďaři dovolují. A tito spokojení Slováci otiskl protest proti Björnsonově „maďarské velkovýro bě“ ve — „Slovensk. Novinách“, t. j. ve vlád- ním lístku, vydávaném v Pešti uherskou vládou proti národní politice slovenské. Redakce „Sl pol.“ snad neví, z jakého pramene čerpala; ale možná, že ví, a čerpala úmyslně, poněvadž s ji čásť onoho protestu výborně hodí do krámu Jest to část, tupící nás Čechy. V té část se pravi: „... Nežádáme si ničeho více, než jednoty, shody a bratrstva mezi obyvateli Uhur Pan pisatel (Björnson) by měl vědět, že právě čeští rádcové zapouštějí své sítě na Slovensku ale Slováci sami se snaží ony sítě zpřetrhati poněvadž se nechtějí dát počeštit. Nevěřím v nezištnost české obrany a proto se bojíme do těrnosti Čechů ...
Maďar Slovák Björnsonův polo Čecho Björnson Praha Pešť Slovensko Slow polo
14 article
„Slowo polskie“ a „Slovenské Noviny“ to skutečně par nobile fratrum. Divime se, že s už nenašli dřive. V Praze, 21. listopadu. (Haličská ve- lební oprava.) V poslední době vyskytly se v polských listech obavy, že haličský sněm v bec už nebude svolán a že tedy na vyřízení v lební opravy v tomto složení sněmu již nedojd- Příčinou toho je prý nechuť dosavadní konserva tivně šlechtické většiny sněmovní k reformě Někteří vůdcové většiny snaží se prý přimět vládu, aby sněm na prosinec vůbec nesvolávala kdyby pak sněm přece byl svolán, chtějí absene většího počtu svých členů učiniti sněm nescho ným k usnášení. Konservativný „Dzien. Polski“ podotýká k těmto pověstem, že volební reforma není ani v užším výboru dosud vypracována svolání sněmu závisí od toho, dohodnou-lise členové výboru o nějaký přesný návrh. Nelze prý pochybovati, že užší výbor se přičiní, aby dostál povinnosti, sněmem naň vložené, ale pak zůstane pochybno, bude-li možno reformu ve sněmě vyřídit. Jsou pr. proti ní také Ru- sové. Nabylit přesvědčení, že nynější sněm spravedlivé opravy neprovede a proto je pr- Rusy výhodnější, zmařiti reformu v tomto sně- mě a jíti k novým volbám na základě staréh volebního řádu. Dle nynějších poměrů Rusové mohou dobýti až 40 sněmovních mandátů a pal budou míti v novém sněmě tolik síly, že si bu dou moci vynutit spravedlivou volební reformu Ze Lvova, 20. listopadu. (Nové malo- ruské gymnasium) budé dle „Galič.“ za loženo počínaje příštím školním rokem ve Vyž- nici v Bukovině.
Rus Praha Lvov Galič Bukovina
15 article Národně-politická organisace bosenských Srbů.
Národně-politická organisace bosenských Srbů. „Národní Listy“ uveřejnily již stručnou zprávu telegrafickou o programu národně-politické organi sare, na níž se nejnověji usnesli Srbové v Bosně v Hercezovině. Sjezd, na němž se zmíněná usnesení stala, kona se ve dnech 27. az 31. října (dle pravoslavného k lendáře) v Sarajevě; zéčastnili se ho zástupcové srb ského lidu posenského a hercegovského z mnohýe krajů tčehto zemi
Srba Boseň Sarajevo
16 article
V drobném prodeji- ranni číslo o sobě . . . za odpoladní . . . . ua 2h Ve šlialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 k Iuserát plati se hotově napřel Předplacení a inserty přijímá adlmini- strace v Marianské ulicl č. a Tam nachánejí se též redakee Ubírna s eapedico „ Národnich Lista? Rukuplay so novracejí
Národnich List
17 article
Přijatý program seslává ze čtyř hlavních oddnlů V prvním, obsohujícím základní zásady organisace hlásá se rovnost a rovnoprávnost všech občanů státu. v němž každému národu přísluší volnost sebeurčení. Církevní vyznání není tu překá žkou Oddil druhý prohlašuje Bosnu a Hercegovinu za podstatnousoučást tureckého císařství, kterou R- kousko- Uhersko pouze spravuje Oddíl třetí navrhuje zemské zlízení Bosny Hercegoviny. Žádí úplnou samosprávu pro obě tyto země a zvláštní sněm, pro ně, volený všeobecným. přímým, rovným a tajným právem hlasovacím. Vláda má býti výrazem vůle většiny této skupštiny. Také městům i obcím venkovským má se dostati samo- správy. Obě země mají společně tvořiti zvláštní celní území; mají míti samostatnou souslavu daňovou povinně i bezplatné školství obecně V oddílu čtvrtém žádá program provedení čet- ných reforem správních a sociálních. V těchto obo- rech prohlašuje programi 1. Bosna a Hercegovina jsou srbské země a proto srbština budiž zevní i vnitřm řečí úřadní 2.,Olázka agrární je živolní a národní olázkou těchto zemí. Přislušní činifelé jsou povinni co nej- dříve spravedlivě vyříditi tuto otázku, která je nejen hospodářská, nýbrž také politická a sociální a za- chovati při tom zájmy národní i rovnováhu různých vrstev společenských i utvořiti současně podmínky pro rozvoj a pckrok zemědělství. Při tom třeba zá- konně zajistiti práva zemědělců, zejména přednost pli právu prodeje 3. Existenční minimum je chráněno před exe- kučním prodejem, ať na účet jednollivce, ať na účet státu.
Bosna Hercegovina Bosna Hercegovina RkouskýUhersko
18 article
4. ,Drobení selského majetku budiž zamezeno změnou práva dědického, vystěhovalectví budiž če leno vnitřní kolenisací. 5. Robota (kkukus“) budiž zrušena 6. Státního majetku budiž rozumně využilko- váno, 7. Buďte zrušeny všecky tresty, pokuty a dávky zákonem neodůvodněné. 8. Práva služebnosti na veřejném stalku budte upravena dle skutečných potřeb 9. „Výhradné právo na volné pozemky státní mají pouze domácí zemědělei 10. Všecky úřady musejí býti obsazeny tolik domácími příslušníky země 11. Při všech státních obchodech a podnicíck mají domácí lidé právo přednost. 12. Domácí výroba, práce a doprava buďie chrí- něny příslušnými zákony a úlevami 13. Dělnictvu poskytuje se ochrana a pojistěn Budiž zákonně upraven poměr mezi dělníkem a za- městnavatelem, pokud jde o náležitou mzdu a smlu venou náležitou dobu pracovní. 14. Budte zřízeny potřebné dopravní prostředky ve smyslu výhradných zájmů Bosny a Hercezoviny 15. Budiž zvýšena a zákonem stanovena zodpo vědnost úřadnictva občanstvu: úřadnictvu budiž po skytnuta ochrana proli libovůli číkoli. 16. Budiž zmenšen počet četnictva a jeho moc četnictvo budiž podřízeno civilním soudům 17. Budiz snížena a ulehčena vojenskktá povin- nost Bosny a Hercegoviny. 18. Budiž vydatně pečováno o veřejné zdravot- nictvi 19. Buďte zřízeny soudy porotní, jakož i soudy obchodní a obecní 20 Budiž odstraněno převádění na jinou víru zákony buďte interkonfessionální Tak zní v podstatě program bosenské národn organisace srbské- Schůze, v níž program byl schválen, i prozran
Bosna Bosna a Hercegovina organizace srbský
19 title
FEUILLETON.
20 article Literatura.
Literatura. Ještě jednou Šlejharovy »Dějiny literatury české pro ob- chodní školství.« Ke kritice p. drem. Albertem Pražákem v těchto listech před nedávnem uveřejněné plše nám pan autor dílka toto: Kritikou touto, jež teprve nedávno dostal se mi do rukou, takže opozděně mohu kn odpověditi, jinak vážně psanou a zajistě dobř mlněnou, což upřímně uznávám, prokázal p. dr- P. mě knížce čest a dodal ji váhy, které roz- bodně nezasluhuje. Souhlasím celkem se všemi vadami a nedostatky v kritice této vytčenými. snad jen s něčím bych nesouhlasil, ale to je věe náhledu, v němž i literární historikové se často rozeházejí. Ba vím i o vadách jiných, o nichž p. dr. P. šetrně se nezmiňuje. V tom tedy úplně se celkem shodujeme. V čem ale zásadně se různíme, je stanovisko, s jakého na knížku po- bliží p. dr. P., považuje ji zřejmě za jakous literární historii, což je ta čest a vážnost, kterou ji prokazuje — a stanovisko, s něhož je knížka ta pořízena. Není žádnou, aniž chce býti lite- rární historií ve vlastním slova smyslu, jakji p. dr. P. posuzuje; snad jen titul široce a ne- vhodně volený, okázalý, což zavinil poslední chvat v tiskárně, může sváděti ku podobné domněnce- Ve skutečnosti jest knížka tato pouze proza timní skrovnou školní přiručkou pro obmezenou řekl bych, domácí potřebu našich 2třid. obch.
Šlejharův Albert Pražák doktor
21 article
škol, ve smyslu jejich osnovou vyučovací přede- psaném. Povstala podle litograf. záznamů o litera tuře u nás, které v poslední chvili na žádost ředitelstva na kvap byly upraveny k tisku pro naší školskou zprávu a zároveň v nějakém počtu ex. ještě samostatně otištěny — čimž mnohé omyly a nesrovnalosti mohou se omlu viti. Je tedy knížka tato příručkou jedině t látky, jak z děj. lit. může u nás býti vůbe probrána v mezích osnovy naší a zároveň v me- zích času, nejvýše to nějakých 20 hodin, které úhrnně vůbec z hodin češlině určených pro děj. lit. zbývají. Tím je snad vysvětleno vše! A obrazem toho, co v tomto čase lze vůbec z děj. lit. povědíli, je pouze tato knižka Kam by musila taková přiručka pro nás přijíti, k jakému rozsahu, kdyby jen z části měla po jmouti to, co p. dr. P. od ní žádá a čeho vn postrádá, vylýkaje to za hlavní její vady. Aby v ní mohla tedy býti na př. »obsažná charakte- ristika, přesné vytčení směrů, jasný poukaz na zápas idel, v jehož ohni literáti tvoři« atd., aby v ni mohly býti podány »výstižné psychologické portrěty, kreslené rukou teplou, umělou« atd.
doktor
22 article
p. dr. P. by si přál. Také já bych si to přál, z duše rád byl bych to uvedl, uznávaje plně kulturní význam toho všeho pro dorost obchodní, ba ještě mnohem více. Jen ž je to holá praklická nemožnost, nestačuje k tomu jednoduše čas, máli předmět češliny naplniti ještě další svě nemalé úkoly u nás mu uložené, kdy se žactvem musí se namnoze začínati o základů element. pravopisu a mluvnice, jichižsi s sebou nepřineslo, a kdy čeština je jediným předmělem, kde se seznamovati musí se širšl vzdělaností vůbec. A mám při knižce této, kterou jsem vykonal jedině svou školskou povinnost, aby žákům dostalo se přiměřené pomůcky k osvo- jení si toho, co od nich škola žádá, jedině tu útěchu, že v tak obmezeném rozsahu svém není přece jen pouhým nezáživným schematem jmen a dat, aspoň dostalo se mně o tom se strany školních praktiků, kteři znají naše školní po- měry, mnohých přiznivých projevů. Více v da ných mezlch, myslím, není možná učiniti a také já nejtrpčeji v příručce té postrádám s p. dr
doktor
23 article
P. mnohá vzácná jmena, zvláště pak z lit. vě- decké a krit., kterou vůbec nelze pojati v rámee naši osnovy. A dovoluji si jen projeviti ještě to mínění, že právě v oboru lit. hist. vyskytují se u nás ještě mnohé jiné přiručky od lit. histo- riků z professe, které pro žaetvo vůbec jsou neztravitelny a na něž mohl p. dr. P. rovněž také poukázati, obrátiv již pozornost na knížku mou. Mluvi-li pan dr. P. na konec, že děj. lit. mají právě pro obchodní dorost své důležité poslání, aby mluvily k němu vroucně v odborné jednotvárné vědě zapálily ho pro lit. krásno, vdechujíce mu pravý, povznešený smysl pro život, ujišťuji p. dr. P., že jsems toho vědom a souhlasím, a že jako učitel jedině s tohoto stanoviska vycházím, vynasnažuje se o to co nejúsilovněji při každé příležitosti možné. poskytnuté mu předepsanou látkou předmétu
doktor
24 article
vylčenou sehopnosti žactva. Bohužel, že tal často vytoužené ideály rozrážejí se o nutnou nepodajnou skutečnost. Lituje-li posléze par dr. P., že přešel jsem se svého pole literárníh tvoření na půdu mně docela cizí, soublasím,že literární historie je mně půdou docela cizí, ježte jsem na ni vůbec nepřešel. Nemohu nikdy být literárním historikem, za jakého, ovšem špat nébo, mě pan dr. P. touto knížkou pokláda Živet mně příliš kvapí. A sporé, roztřištěně ojedinělé chvilky, jež urvati mohu životu a času po vyplnění svých nemalých povinností školních a po nekonečných, úmorných korekturách, které škola ukládá, nemohu naprosto již věnovat úkolu jinému, než abych jich výhradně použil ke své samostatné literární tvorbě: abych toliž mohl ještě vyřknouti to, co z duše mé neodo- latelně se hlásí k projevu a čehož to, co jsem dosud napsal, jest nepatrnou části. Tato pří ručka k tomulo projevu nenáležl. A byl bych býval, upřímně řečeno, panu dru. P. vděčnějšl, kdyby ji byl ponechal jejímu domácímu sou kromi školnímu a nebyl ji věnoval své jinal seriosní krilické pozornosti, které opravdu, b ani této odpovědi, nezasluhuje. Josef K. Šlejhar.
doktor K Šlejhar
25 article
* Žoíka Kvedrová-Jelovšková: Ves nické povídky. V Praze, J. Olto 1907. K 1.50. Dojem knihy té jest smíšený. Dělá to nerovn poměr látky a formy. Kdyby bylo patrno, že jest zá- sluhou autorčinou jenom to, že objevila znamenitou lštku, k níž formy nenalezla, nezbylo by, než zá- sluhu tu vděčně uznati a ostatní odpustiti. Nebylo by řeči o umění. Avšak autorka osvědčila při některých povídkách formu silnou, i ptáme se, proč se toho úsilí nedostalo předmětům všem? Nač povidky, proč ne povidku jedinou třeba, ale silnou? Proč ne román. když je tu předmět velkého umění schopný? Zahra- ničné literatury se nyní chlubí nejpyšnějším slo- vesným uměním při látkách poměrně zcela všedních Kde je sila u nás, ať se napne, at závodi a nespo- kojuje se všedním uznáním. Každá látka si přináší míru rozvoje sebou. Úko- lem umělcovým je, aby vycítil tu míru. Na př. „Missie“ má pravou míru. Je to krátké, ale úplně sobě slačné a dojem je úchvatný. Úžas padne de duše z toho obrázku holkého. Také „Černá noc“ a „Doma“ jsou dokonale úměrny. Schudlý hostinec — schudlá ves — schudlý stařec osamělý, bídný, v bídě hynoucí. Paralelou hynoucího psa se dojem sesiluje Neběži o děj ani o povahy, ale o vzbuzení cilu hrůzy po boku člověka hrůzně hynouciho. Z té tmy obrázku vyje lidský stesk. Je to báseň-ballada. Ještě hlubší je „Doma“, Thema zcela prosié a všední, ale působ
J Olto Zahra Praha Žoík Kvedrová Vesa
26 article
hnutí způsebem, jak se podává. Student pocítil v velkém městé hroznou únavu živola i zatoužil po vsi, domově svém. Touha mu maluje srdečné uvítání a rozkošný odpočinek v lůně domova. Hofce, přehole byl zklamán. Student už nemá na vsi domova. Jeho studie jej učinily kandidatem vlastí jiných. Ty tři kousky jsou tedy cenné. Forma jim dává hodnotu. Ale jsou tu „Dřevorubci“ a lidé „V ho- rách“, předměty skvostně, jež poutají z celě knih nejvíce a zasluhují pozornosti. Mají hodnotu látko- vou. Místy jsou to obrázky národopisně, místy s hlásí dobré umění lyricko-epické. „V horách“ je ma- teriál nádherný, lid jako stvořený pro veliké umění Sila, vášeň, vzlet, tajemná hloubka duší, jen se do toho zábrat a velkým úsilím to vtělit. Autorka zno ten svět, pojala k němu úctu a lásku, sama jsou jeho částí, sama v sobě chová sklady forem, ale ne- užila jich. Pedává více jen zajímavé zprávy, popisy a příklady. Kde začne vyprávěti sama o sobě (str 138), vzmáhá se účin rázem, ale shasne brzy, nebo autorka další řeč přetrhla „Vesnický román“ se to jmenuje, ale co je p dáno, jest jen látkou na román. A mělo ny to být románem, ovšem psychologickým, aby hrůzná příčin- nost názorně vynikla „Privilegium“ a „Na statku“ jsou tendenění pro- jevy šlechetně zaujaté autorčiny duše. Úvahyt smysl: Povýšit cíle, když je tu k zdárné práci tolil
Hofce
27 article
Vbk látky a tolik vloby * Kronika královské Prahy a obcí sousedních Vypravuje prof. Frant. Ruth. Vydává nakladalel ství Pavla Körbra v Praze. Za našich poměrů rychié rozebrání tohoto díla a vyskylnutí se nového, sevného sešitového vydán této publikace jest důkazem, že láska ke královsk naší metropoli, péče a obavy o zachování staro bylého jejího rázu a porozumění pro jeji krásu z pustily hluboké kořeny a lze doufati, že potěšitelný tento zjev potrvá. Bestia triumphans zasadila Praze mnoho těžkých ran, jichž většina se již nikdy ne- zacelí a přátelům Prahy nezbývá nic jiného, než aby byli stále bděli a žárlivě střežili ještě to, co přes zlo bu věků a nepřátel — bohužel, že namnoze z vlast ního tábora — nám zůstalo zachováno. Aby se t moblo státi a aby strážcové starého rázu Prahy jojí krás úkolu tomu s úspěchem se věnovati mohli, jest zapotřebí, aby do podrobna seznámeni byli se všemi pomátkami, památnými, vynikajícími místy pozoruhodnými delaily tohoto slaroslavného kultur- ního sídla, jemuž v dějinách světových přidělena byla tak vynikající úloha, kterou ještě naprosto ne dohrálo. Účelu tomulo vyhovuje publikace Ruthova jake žádná jiá. Máme sice monumentální Tomkovy dě jiny Prahy, jakými se žádně hlavní město na kon linentě pochlubiti nemůže a s mravenčí pllí a neoby čejnou svědomitosti a precisnoslí sestavené „Zá- klady starého místopiou pražskébo“ téhož aulora Heroldovy „Malebné cesly po Praze“, úctyhodná a nevšední znalost věci i pramenů prozrazující stude Svátkovy, spously „Průvodců“ a nesčetné, po časo- pisech a v různých publikacích roztroušené články
profesor František Ruth Pavel Körbr Ruthův Tomkův Heroldův Svátkův Praha
28 article
Naše novinky- popisy Piuhy, však vše to nevyhovuje požadavkům milovníků Prahy a všem těm, kteří se rychle a snad no o Praze neb jednotlivých částech, ulicích a do- mech poučiti hledí. Publikace, o nichž jsme se nahoře zmínili, jsou buď jen pouze rázu dějepisného, neb všímají se jen vynikajících míst neb rozepisují s o jednotlivých partiích příliš obšírně a počítají jen s povrchním a běžným seznámením se cizinců s krá- sami a vynikajícími památkami Prahy, aneb při vši své rozsáhlosti neb objemnosti nepočítají s fak lem že jsou tu osoby, řekli bychom domorodci (jichž jest však, jak známo, méně) a lidé cizí — Vltavou ne- křtění (jichž počet jest nepoměrně větší), kteří se o každé místo, o každý koutek královské Prahy za- jimají. Těm také nejlépe poslouží a zvláště také pro ně určena jest „Kronika královské Prahy“, nebot seslavena jpouc abecedně dle ulic, podává jasně stručně — což jest největší její předností — vešker zprávy o památných pražských místech, popisuje je zmiňuje se o nich, jaký vzhled někdy mívaly, jaké pamělihodné události se v nich odehrály, které osoby zlé i dobré pověsti, jež kdysi mocně v kolesa dějin zasahovaly a pro národ náš nebo proti němu praco- valy a jichž pamálce se buď žehná nebo klne, v ml- stech těch pobývaly, ba nepřestávajíc na tom, zmi- ňuje se i o tom, kde který z vynikajících současníků přebývá. Jest to snůška dat a popisů, jichž sebrání a uspořádání věnoval autor značnou čásť svého ži- vota a sumu télo práce a její oblíže může posouditi jen ten, kdo se podobnou prací kdy zabýval. Při tom všem však není popis suchopárný, líčení svěží, sloh jnoný a břitký a celek ovládán a proniknut láskou, jakouž autor přilnul ke královskému našemu měslu a jeho dějinám. Uspořádání dle abecedy umožňuje.
Praha Vltava
29 article
že dle starých popisných a i nových domovních čísel můžeme okamžitě nalézti dům nebo budovu. o níž se něčeho bližšího dověděli chceme, publikace naše nenechá nás nikdy v nesnázích a pěi bližší studiu knihy a probíráním se jednotlivými jejími část- mi úžnsnome nad ohromnou spoustou snešeněho zde materiálu, jeho ladném uspořádání a dovedeme si teprve učiniti pojem o tom, co vše spisovalel pro- čisti a zpracovati musil, a jaký kus úclyhodně práce tu máme před sebou. Úplný a pečlivě seslavený rej střík pojmenování a osob, bez nějž se žádné seriosni dějepisné dílo nyní obejíti nemůže, zvyšuje nemálo cenu knihy, činíc ji nopostrádalelnou pomůckou i pro vážné badatele. Archivář král. hl. měsla Prahy, JUDr. a PhDr. Teige podiil se s láskou a s píli a seriosností jemu vlastní vyvrcholení a konečné redakce záslužného tohoto díla, kteréžto práci se autor po svém přesídlen se z Prahy věnovali nemohl a laké ony části publi- kace, jež povstaly péčí archiváře dra. Teigea vyzna- čují se všemi přednoslmi zasloužilého tohoto badatele. Četné a věrné ilustrace, pořízené na záklndě fotogr- Iických snímků budov a předmětů trvajících anek reprodukované dle starých obrazů a rytin, jakož jednollivé celostranné přílohy černě i barevné zvyo šují cenu knihy, klerá ještě dlouho a dlouho vyhle dávána bude jako spoleblivý a milý poradce ve vě- cech, týkajících se poplsu a dějin Prahy, kterouž dn-
JUDr PhDr Teige Praha