1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pátek 22. listopadu 1907,
Praha
5
article
Ba ranní a odpol. HIsty
předplácí ne
v Praze v slnlnislrael
na měsíe . . . . . .
ns čtvrt leta . . . .
s dvojí doníškou
na ulní
za čtnit 1ata . . . . 7 K 60k
na měitc . . . . . . 2 K 30h
Pošteu:
a mlae
navti . . . . 9 K oo
s dvojí zásilkou
na měele
ntvrt . . . . k co
Praha
Pošteo
6
article
Národní, státoprávní program
a — dorozumivací konference.
Národní, státoprávní program
a — dorozumivací konference.
U některých nakloněných ploch jest za
potřebí zvláštního zevrubného měření, aby
se dokázal vůbec jejich svah, tak nepatrný
jest úhel jich sklonu. Dokud jednalose
mlado staročesko- klerikálně agrárnímu sdru
žení říšských poslanců českých o pouhý vstup
do většiny rakousko-uherského vyrovnání
mohl snad býti spor o to, zdali toto směřo
vání jde svahem dolů, neboť co se poslane
ctvu českému vytýkalo, bylo to, že před vy
rovnáním s druhou polovinou říše odhazuje
od sebe podmínky vzletu českého sna
žení k nejvyšším cílům. Ale v tu chvíli, kdy
se Kramářův blok konstituje v »Národní
klub« pod tuhým svazkem společných sta
nov, připomínajícím pověstný »čelední řád«
Riegrova českého klubu, není o tom po-
chyby, že cíl jeho leží nedozírně hlubok
pod rovinou původní mety českého snažení
takže k němu není jiné cesty, než dolů
Tvrdost stanov, jež si tak hrdinně »Národn
klub« ukládá, není toho sama důkazem, ne
boť dokazuje li něco, je to malá naděje za
kladatelů na jeho dlouhé trvání.
Čím krutější závazky klubovní disci
pliny, tím slabší bývá jednoticí síla společ
ných idejí, a již napřed dlužno pochybovat
o tom, že příkaz »menšina musí se podro
biti většině« vždycky nahradí onu mohut
nost. bezodmluvného podrobení, jakou vyvi
nuje toliko totožnost zásad. Že současně
s promulgováním domácího zákona »Národ
ního klubu« jedna ze čtyř stran jeho, kato
licko-národní prohlašuje bezpodmínečnou vol
nost, pokud půjde o specialní program kleri
kální, jest jedním z prvních příznaků neta
jených odstředivých složek, jež vykazují spe-
cialní programy každého ze tří klubů do to
hoto klubu klubů soustřeďovaných.
národní klub
Riegrův český klub
Národn klub
7
article
Co jest jeho účelem? »Úkolem jeho
jest, aby hájil program národní a
státoprávní,« dí 3. paragraf stanova
dodává: »a upravoval parlamentní poměr
sdružených klubů ke vládám a jiným stra-
nám ve všech společných záležitostech, jakož
i řídil společný postup na říšské radě
V ostatních záležitostech zachovávají si jed
notlivé kluby úplnou volnost.« Ut supra
Uvidí se, pokud a kolik volnosti připustí zá-
sadové výluky vzájemných programových
specialit. Ale zůstaneme-li při prvním bodu
úkolovém, který vyslovuje nejštrším opisem
český program jakožto národní a státo
právní, proti němuž ovšem a opravdu
nic neční ze zvláštních programů sklube-
ných klubů, k jakým úvahám vybídnou nás
slova »národní a státoprávní« ve spojení se
šerednou ozvěnou, kteráž takřka týmž oka-
mžikem zaléhá s jiné strany do nálady slav-
nostní kolem základního kamene Národního
klubu?
Zatím co usýchal koncept stanov klubu
»na upravování parlamentního poměru sdru-
žených klubů k vládám«, přinesl orgán jed-
noho z nejdůležitějších činitelů české opo-
siční osmnáctky, vůdce národně socialn
strany referát o jeho konferenci s baronem
Beckem ze dne 19. t. m, v niž bar. Beek
po delším zdráhání posl. Klofáčovi přiznal.
že vláda chystá nové doroz u m ív ae
konference mezi Čechy a Němci.
A tak se dostalo verši o národním a státo-
právním programu ve stanovách Národního
klubu rýmu . ..I
Zprávě posl. Klofáče dlužno věřiti bez
podmínečně, a kdyby se mělo věřiti stejně
bezvýhradně i dalšímu sdělení z pramene
národně-sociálního, že někteří němečtí po-
slanci z Čech byli vyzváni, aby zahájili jed-
nání o smír s Čechy s posl. Kramářem, který
prý v téže příčině od chefa kabinetu byí
dožádán, potom by svah, po kterém se říti
tak řečená »nová« aneb také »jiná« politika.
byl tak srázný, jako stěna propasti.
Beck
Klofáč
Němec
Uta
Čechy
8
article
Neboť dorozumívací konřerenc
s Němci a národní a státoprávn
program vylučůjí se navzájem tak doko-
nale, že možno říci, že klub, který zároven
prohlašuje, že jeho úkolem jest program na-
rodní a státoprávní a současně by svým
předsedou vstoupil ve vyjednávání o doroz
umívací konference, buď svůj úkol aneb
svou pohotovost dorozumívací předestírá.
takže bude zapotřebí co nejdůraznějšího vy-
vrácení druhé zprávy z pramene národně-
sociálního uvedené, aby se to říci nemohlo
První jest ovšem nevývratna a potvrdi
ji p. dr. Kramář už napřed nejenom ve svém
památném přípise k nám, před týdnem na
tomto místě uveřejněném, i ve své neméně
památné řeči karlínské. Jestliže však jes
jisto, že bar. Beck hodlá přikročiti hned
po uzákoněném vyrovnání s Uhry k »řešení
nejpalčivějších problémů našich sporů s Němcie
a musíme-li za tím účelem míti v minister-
stvu naše dobré a nejlepší našince a t
i z tábora agrárního z příčin spoluzodpověd
nosti, pak na dorozumívací konference s Němci
také docela jistě dojde co nevidět, nebot
zdá se, že čas kvapí rychleji než kdo tuší.
Němec
Kramář
Beck
Uhry
9
article
Dorozumívací konference nedají na sebe déle
čekat, než definitivní rekonstrukce
kabinetu, o níž také byla řeč v dotčeném
již listu posl. dra. Kramáře s tím jeho do-
datkem, jako polovičný slib znějící, že do
vlády musí přijít ještě zástupce národa, »který
by měl zrovna v této příčině důvěru velk
většiny národa.«
Ostatně kdož ví, nebyly-li »stanovy« do
rozumívacích konferencí ještě spíše hotovy
než stanovy Národního klubu. Baron Beck
aspoň jako kdyby byl o úkolech dorozumí-
vacích konferencí posl. Klofačovi četl zrovna
z papíru. Přisvědčil mu, že se skutečně po-
mýšlí na zřízení krajských obvodů s národ
ním ohraničením podle přání Němců, což by
nasvědčovalo tomu, že Plenerova formule na
rodnostního ohraničení v Čechách ve způ-
sobu krajského zřízení vyvolena přece jenom
k provedení.
Kramář
Baron Beck
Němec
Plenerův
Čechy
10
article
Prohlásil, že má dojíti ještě k jiným vě
cem, jako k upravení postupu úřadnictva
aby státní správa nebyla vystavena takovým
nepříjemnostem jako za posledního jmeno-
vání soudců v Čechách. Z toho vyzírá přece
na první pohled ku poznání spanilá tvářnost
samostatných konkretálních statusů něme-
ckých úřadníků! A kdož by nevytušil z mi-
nistr presidentových slov o určitém ohrani-
čeném užívání úřadní češtiny rozkošnou
úpravu jazykového práva v Čechách na způ-
sob jednojazyčné rovnoprávnosti !? Snad
tedy ožije ještě jednou i jazyková osnova
»soudcovských kamen«! Doufejme, a to
ostatní bude nám přidáno. Zkrátka, slovo
o dorozumívacích konferencích již padloa
ozve se vícekrát a zníti bude již stále častěji
a hustěji, až zhoustne v čin. Bahenní zim
nice, kterou národ český uhnal v močálech
punktačních již před sedmnácti léty, jes
patrně nevyléčitelna, už lze nyní zakusit
zase její mrazení a úpaly předtuchou. Nez
se nadějeme, bude naše veřejnost zmítána
paroxysmem punktací znovu, tentokráte kra-
ším a prudším než poprvé.
Fatum, kismet — tyto vyrovnací touhy
našich nejlepších lidí! Proti své lepší vůl
a proti zkušenosti celého svého života politi-
ckého nutkáni jsou vůdcové české lodi
magnetové hoře nejpošetilejší fikce minulého
sekula, přes to, že z vod před tímto mysem
špatné naděje trčí strašidelné trosky korábu
druhdy také velmi pyšného. Statistika če
ských neštěstí na politickém moři není patrně
úplna
Čechy
magnetový hoře
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 21. listopadu. Chorvaté
Maďaři.) Poněvadž krise v předsednictvu
uherského sněmu je na čas zažehnána a Jul
Justh se ujal opět předsednictví, možno
nadíti, že se ujme opět také úkolu prostředník
mezi uherskou vládou a chorvatskou delegací
Chorvaté dali svému předsedovi, dru. Meda
koviči, plnou moc, aby jejich jménem s vlá-
dou vyjednával, dali mu však také určitý návol
v jakém směru má vyjednávati. Konečné poža-
davky chorvatské budou prý Justhovi sděleny
teprve tehdy, až vyjednávání pokročí a bude
naděje, že vede k cíli. Hlavním požadavken
Chorvatů zůstává propuštění bána dra. Rakod-
czaye a zastavení železniční pragmatiky. Část
chorvatských poslanců soudí, že by k rozuzlen
krise přispělo také okamžité rozpuštění chorvat-
ského sněmu, ale opatření takové mohlo by se
státi teprve tehdy, kdyby nynější bán byl vystří-
dán osobou, těšící se důvěře Chorvatů a zabez
pečujíci čistotu voleb. Mohla by to býti také
osoba, stojící mimo chorvatsko-srbskou koalizi.
jež by však po volbách podala demisi. Kdyby
uherská vláda přistoupila na takové podmínky
Chorvaté by ze ihned vzdali obstrukce, ačkoli
by setrvali v pouhé oposici proti vyrovnání. Z
tím budou pokračovati v obstrukci, jejíž form-
se bude říditi dle toho, kdo bude předsédati
Za předsednietví Justhova Chorvaté budou mlu
viti krátce a neužijí prostředků technické ob
strukce. Bude-li však předsedati některý místo
předseda a bude Chorvatům odnímati slov
užijí opět obstrukce technické.
Chorvat
Maďar
Justh
Med kovič
Praha
12
article
Uherská sláda trvá dosud na stanovisku
že Chorvaté jsou povinni přednésti své poža-
davky prostřednictvím bána jakožt
jediné, dle ústavy na to kompetentní osoby. Bán
dr. Rakodezay povolán opět do Pešti.
Včera meškal v Pešti bývalý ministr pre
Chorvatsko, dr. Tomasič, a rozmlouvaí
s drem. Wekerlem. Upozornil ministerského
předsedu, že Chorvaté se nemohou spokoji
s nynějším vládním systemem. 1 kdyby se po
dařilo bývalé národní straně dopomoci opět k
většině v chorvatském sněmu a sněm její členy
vyslal jako své delegáty do Pešti, nemohli by
jednati jinak, než nynější chorvatská delegace
poněvadž veřejné mínění v Chorvatsku jiné p.
litiky nyní nepřipouští.
Chorvat
doktor
Rakodezay
Tomasič
Pešť
Chorvatsko
13
article
V Praze, 21. listopadu. („Slowo pol
skie“ drží s Maďary.) Všepolský orgár
nynějšího předsedy polského kola zůstává vě
ren svému přátelství s Maďary i po známěm
listě, jejž uveřejnil tyto dni Björnscn, aby nále
žitě ocenil rytířství Maďarů v Černové. „Slow
pol.“ se totiž dovědělo, že k Maďarům se ne
chovají nepřátelsky všichni Slovácí, nýbrž ž
jsou mezi nimi lidě, kteří se rádi učí maďarské
mu jazyku a jsou úplně spokojeni s tím, co jin
Maďaři dovolují. A tito spokojení Slováci otiskl
protest proti Björnsonově „maďarské velkovýro
bě“ ve — „Slovensk. Novinách“, t. j. ve vlád-
ním lístku, vydávaném v Pešti uherskou vládou
proti národní politice slovenské. Redakce „Sl
pol.“ snad neví, z jakého pramene čerpala; ale
možná, že ví, a čerpala úmyslně, poněvadž s
ji čásť onoho protestu výborně hodí do krámu
Jest to část, tupící nás Čechy. V té část
se pravi: „... Nežádáme si ničeho více, než
jednoty, shody a bratrstva mezi obyvateli Uhur
Pan pisatel (Björnson) by měl vědět, že právě
čeští rádcové zapouštějí své sítě na Slovensku
ale Slováci sami se snaží ony sítě zpřetrhati
poněvadž se nechtějí dát počeštit. Nevěřím
v nezištnost české obrany a proto se bojíme do
těrnosti Čechů ...
Maďar
Slovák
Björnsonův
polo
Čecho
Björnson
Praha
Pešť
Slovensko
Slow polo
14
article
„Slowo polskie“ a „Slovenské Noviny“ to
skutečně par nobile fratrum. Divime se, že s
už nenašli dřive.
V Praze, 21. listopadu. (Haličská ve-
lební oprava.) V poslední době vyskytly se
v polských listech obavy, že haličský sněm v
bec už nebude svolán a že tedy na vyřízení v
lební opravy v tomto složení sněmu již nedojd-
Příčinou toho je prý nechuť dosavadní konserva
tivně šlechtické většiny sněmovní k reformě
Někteří vůdcové většiny snaží se prý přimět
vládu, aby sněm na prosinec vůbec nesvolávala
kdyby pak sněm přece byl svolán, chtějí absene
většího počtu svých členů učiniti sněm nescho
ným k usnášení. Konservativný „Dzien. Polski“
podotýká k těmto pověstem, že volební reforma
není ani v užším výboru dosud vypracována
svolání sněmu závisí od toho, dohodnou-lise
členové výboru o nějaký přesný návrh. Nelze
prý pochybovati, že užší výbor se přičiní, aby
dostál povinnosti, sněmem naň vložené, ale
pak zůstane pochybno, bude-li možno reformu
ve sněmě vyřídit. Jsou pr. proti ní také Ru-
sové. Nabylit přesvědčení, že nynější sněm
spravedlivé opravy neprovede a proto je pr-
Rusy výhodnější, zmařiti reformu v tomto sně-
mě a jíti k novým volbám na základě staréh
volebního řádu. Dle nynějších poměrů Rusové
mohou dobýti až 40 sněmovních mandátů a pal
budou míti v novém sněmě tolik síly, že si bu
dou moci vynutit spravedlivou volební reformu
Ze Lvova, 20. listopadu. (Nové malo-
ruské gymnasium) budé dle „Galič.“ za
loženo počínaje příštím školním rokem ve Vyž-
nici v Bukovině.
Rus
Praha
Lvov
Galič
Bukovina
15
article
Národně-politická organisace
bosenských Srbů.
Národně-politická organisace
bosenských Srbů.
„Národní Listy“ uveřejnily již stručnou zprávu
telegrafickou o programu národně-politické organi
sare, na níž se nejnověji usnesli Srbové v Bosně
v Hercezovině.
Sjezd, na němž se zmíněná usnesení stala, kona
se ve dnech 27. az 31. října (dle pravoslavného k
lendáře) v Sarajevě; zéčastnili se ho zástupcové srb
ského lidu posenského a hercegovského z mnohýe
krajů tčehto zemi
Srba
Boseň
Sarajevo
16
article
V drobném prodeji-
ranni číslo o sobě . . . za
odpoladní
. . . . ua 2h
Ve šlialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4 k
Iuserát
plati se hotově napřel
Předplacení a inserty přijímá adlmini-
strace v Marianské ulicl č. a
Tam nachánejí se též redakee
Ubírna s eapedico „ Národnich Lista?
Rukuplay so novracejí
Národnich List
17
article
Přijatý program seslává ze čtyř hlavních oddnlů
V prvním, obsohujícím základní zásady organisace
hlásá se rovnost a rovnoprávnost všech občanů státu.
v němž každému národu přísluší volnost sebeurčení.
Církevní vyznání není tu překá žkou
Oddil druhý prohlašuje Bosnu a Hercegovinu za
podstatnousoučást tureckého císařství, kterou R-
kousko- Uhersko pouze spravuje
Oddíl třetí navrhuje zemské zlízení Bosny
Hercegoviny. Žádí úplnou samosprávu pro obě tyto
země a zvláštní sněm, pro ně, volený všeobecným.
přímým, rovným a tajným právem hlasovacím. Vláda
má býti výrazem vůle většiny této skupštiny. Také
městům i obcím venkovským má se dostati samo-
správy. Obě země mají společně tvořiti zvláštní celní
území; mají míti samostatnou souslavu daňovou
povinně i bezplatné školství obecně
V oddílu čtvrtém žádá program provedení čet-
ných reforem správních a sociálních. V těchto obo-
rech prohlašuje programi
1. Bosna a Hercegovina jsou srbské země a proto
srbština budiž zevní i vnitřm řečí úřadní
2.,Olázka agrární je živolní a národní olázkou
těchto zemí. Přislušní činifelé jsou povinni co nej-
dříve spravedlivě vyříditi tuto otázku, která je nejen
hospodářská, nýbrž také politická a sociální a za-
chovati při tom zájmy národní i rovnováhu různých
vrstev společenských i utvořiti současně podmínky
pro rozvoj a pckrok zemědělství. Při tom třeba zá-
konně zajistiti práva zemědělců, zejména přednost
pli právu prodeje
3. Existenční minimum je chráněno před exe-
kučním prodejem, ať na účet jednollivce, ať na účet
státu.
Bosna
Hercegovina
Bosna Hercegovina
RkouskýUhersko
18
article
4. ,Drobení selského majetku budiž zamezeno
změnou práva dědického, vystěhovalectví budiž če
leno vnitřní kolenisací.
5. Robota (kkukus“) budiž zrušena
6. Státního majetku budiž rozumně využilko-
váno,
7. Buďte zrušeny všecky tresty, pokuty a dávky
zákonem neodůvodněné.
8. Práva služebnosti na veřejném stalku budte
upravena dle skutečných potřeb
9. „Výhradné právo na volné pozemky státní
mají pouze domácí zemědělei
10. Všecky úřady musejí býti obsazeny tolik
domácími příslušníky země
11. Při všech státních obchodech a podnicíck
mají domácí lidé právo přednost.
12. Domácí výroba, práce a doprava buďie chrí-
něny příslušnými zákony a úlevami
13. Dělnictvu poskytuje se ochrana a pojistěn
Budiž zákonně upraven poměr mezi dělníkem a za-
městnavatelem, pokud jde o náležitou mzdu a smlu
venou náležitou dobu pracovní.
14. Budte zřízeny potřebné dopravní prostředky
ve smyslu výhradných zájmů Bosny a Hercezoviny
15. Budiž zvýšena a zákonem stanovena zodpo
vědnost úřadnictva občanstvu: úřadnictvu budiž po
skytnuta ochrana proli libovůli číkoli.
16. Budiž zmenšen počet četnictva a jeho moc
četnictvo budiž podřízeno civilním soudům
17. Budiz snížena a ulehčena vojenskktá povin-
nost Bosny a Hercegoviny.
18. Budiž vydatně pečováno o veřejné zdravot-
nictvi
19. Buďte zřízeny soudy porotní, jakož i soudy
obchodní a obecní
20 Budiž odstraněno převádění na jinou víru
zákony buďte interkonfessionální
Tak zní v podstatě program bosenské národn
organisace srbské-
Schůze, v níž program byl schválen, i prozran
Bosna
Bosna a Hercegovina
organizace srbský
20
article
Literatura.
Literatura.
Ještě jednou Šlejharovy
»Dějiny literatury české pro ob-
chodní školství.«
Ke kritice p. drem. Albertem Pražákem
v těchto listech před nedávnem uveřejněné plše
nám pan autor dílka toto:
Kritikou touto, jež teprve nedávno dostal
se mi do rukou, takže opozděně mohu kn
odpověditi, jinak vážně psanou a zajistě dobř
mlněnou, což upřímně uznávám, prokázal p. dr-
P. mě knížce čest a dodal ji váhy, které roz-
bodně nezasluhuje. Souhlasím celkem se všemi
vadami a nedostatky v kritice této vytčenými.
snad jen s něčím bych nesouhlasil, ale to je věe
náhledu, v němž i literární historikové se často
rozeházejí. Ba vím i o vadách jiných, o nichž
p. dr. P. šetrně se nezmiňuje. V tom tedy úplně
se celkem shodujeme. V čem ale zásadně se
různíme, je stanovisko, s jakého na knížku po-
bliží p. dr. P., považuje ji zřejmě za jakous
literární historii, což je ta čest a vážnost, kterou
ji prokazuje — a stanovisko, s něhož je knížka
ta pořízena. Není žádnou, aniž chce býti lite-
rární historií ve vlastním slova smyslu, jakji
p. dr. P. posuzuje; snad jen titul široce a ne-
vhodně volený, okázalý, což zavinil poslední chvat
v tiskárně, může sváděti ku podobné domněnce-
Ve skutečnosti jest knížka tato pouze proza
timní skrovnou školní přiručkou pro obmezenou
řekl bych, domácí potřebu našich 2třid. obch.
Šlejharův
Albert Pražák
doktor
21
article
škol, ve smyslu jejich osnovou vyučovací přede-
psaném. Povstala podle litograf. záznamů o litera
tuře u nás, které v poslední chvili na žádost
ředitelstva na kvap byly upraveny k tisku pro
naší školskou zprávu a zároveň v nějakém
počtu ex. ještě samostatně otištěny — čimž
mnohé omyly a nesrovnalosti mohou se omlu
viti. Je tedy knížka tato příručkou jedině t
látky, jak z děj. lit. může u nás býti vůbe
probrána v mezích osnovy naší a zároveň v me-
zích času, nejvýše to nějakých 20 hodin,
které úhrnně vůbec z hodin češlině určených
pro děj. lit. zbývají. Tím je snad vysvětleno
vše! A obrazem toho, co v tomto čase lze
vůbec z děj. lit. povědíli, je pouze tato knižka
Kam by musila taková přiručka pro nás přijíti,
k jakému rozsahu, kdyby jen z části měla po
jmouti to, co p. dr. P. od ní žádá a čeho vn
postrádá, vylýkaje to za hlavní její vady. Aby
v ní mohla tedy býti na př. »obsažná charakte-
ristika, přesné vytčení směrů, jasný poukaz na
zápas idel, v jehož ohni literáti tvoři« atd., aby
v ni mohly býti podány »výstižné psychologické
portrěty, kreslené rukou teplou, umělou« atd.
doktor
22
article
p. dr. P. by si přál. Také já bych si to
přál, z duše rád byl bych to uvedl, uznávaje
plně kulturní význam toho všeho pro dorost
obchodní, ba ještě mnohem více. Jen ž
je to holá praklická nemožnost, nestačuje k tomu
jednoduše čas, máli předmět češliny naplniti
ještě další svě nemalé úkoly u nás mu uložené,
kdy se žactvem musí se namnoze začínati o
základů element. pravopisu a mluvnice, jichižsi
s sebou nepřineslo, a kdy čeština je jediným
předmělem, kde se seznamovati musí se širšl
vzdělaností vůbec. A mám při knižce této, kterou
jsem vykonal jedině svou školskou povinnost,
aby žákům dostalo se přiměřené pomůcky k osvo-
jení si toho, co od nich škola žádá, jedině tu
útěchu, že v tak obmezeném rozsahu svém není
přece jen pouhým nezáživným schematem jmen
a dat, aspoň dostalo se mně o tom se strany
školních praktiků, kteři znají naše školní po-
měry, mnohých přiznivých projevů. Více v da
ných mezlch, myslím, není možná učiniti a také
já nejtrpčeji v příručce té postrádám s p. dr
doktor
23
article
P. mnohá vzácná jmena, zvláště pak z lit. vě-
decké a krit., kterou vůbec nelze pojati v rámee
naši osnovy. A dovoluji si jen projeviti ještě to
mínění, že právě v oboru lit. hist. vyskytují se
u nás ještě mnohé jiné přiručky od lit. histo-
riků z professe, které pro žaetvo vůbec jsou
neztravitelny a na něž mohl p. dr. P. rovněž
také poukázati, obrátiv již pozornost na knížku
mou. Mluvi-li pan dr. P. na konec, že děj. lit.
mají právě pro obchodní dorost své důležité
poslání, aby mluvily k němu vroucně
v odborné jednotvárné vědě zapálily ho pro
lit. krásno, vdechujíce mu pravý, povznešený
smysl pro život, ujišťuji p. dr. P., že jsems
toho vědom a souhlasím, a že jako učitel jedině
s tohoto stanoviska vycházím, vynasnažuje se
o to co nejúsilovněji při každé příležitosti možné.
poskytnuté mu předepsanou látkou předmétu
doktor
24
article
vylčenou sehopnosti žactva. Bohužel, že tal
často vytoužené ideály rozrážejí se o nutnou
nepodajnou skutečnost. Lituje-li posléze par
dr. P., že přešel jsem se svého pole literárníh
tvoření na půdu mně docela cizí, soublasím,že
literární historie je mně půdou docela cizí, ježte
jsem na ni vůbec nepřešel. Nemohu nikdy být
literárním historikem, za jakého, ovšem špat
nébo, mě pan dr. P. touto knížkou pokláda
Živet mně příliš kvapí. A sporé, roztřištěně
ojedinělé chvilky, jež urvati mohu životu a času
po vyplnění svých nemalých povinností školních
a po nekonečných, úmorných korekturách, které
škola ukládá, nemohu naprosto již věnovat
úkolu jinému, než abych jich výhradně použil
ke své samostatné literární tvorbě: abych toliž
mohl ještě vyřknouti to, co z duše mé neodo-
latelně se hlásí k projevu a čehož to, co jsem
dosud napsal, jest nepatrnou části. Tato pří
ručka k tomulo projevu nenáležl. A byl bych
býval, upřímně řečeno, panu dru. P. vděčnějšl,
kdyby ji byl ponechal jejímu domácímu sou
kromi školnímu a nebyl ji věnoval své jinal
seriosní krilické pozornosti, které opravdu, b
ani této odpovědi, nezasluhuje.
Josef K. Šlejhar.
doktor
K Šlejhar
25
article
* Žoíka Kvedrová-Jelovšková: Ves
nické povídky. V Praze, J. Olto 1907. K 1.50.
Dojem knihy té jest smíšený. Dělá to nerovn
poměr látky a formy. Kdyby bylo patrno, že jest zá-
sluhou autorčinou jenom to, že objevila znamenitou
lštku, k níž formy nenalezla, nezbylo by, než zá-
sluhu tu vděčně uznati a ostatní odpustiti. Nebylo by
řeči o umění. Avšak autorka osvědčila při některých
povídkách formu silnou, i ptáme se, proč se toho
úsilí nedostalo předmětům všem? Nač povidky, proč
ne povidku jedinou třeba, ale silnou? Proč ne román.
když je tu předmět velkého umění schopný? Zahra-
ničné literatury se nyní chlubí nejpyšnějším slo-
vesným uměním při látkách poměrně zcela všedních
Kde je sila u nás, ať se napne, at závodi a nespo-
kojuje se všedním uznáním.
Každá látka si přináší míru rozvoje sebou. Úko-
lem umělcovým je, aby vycítil tu míru. Na př.
„Missie“ má pravou míru. Je to krátké, ale úplně
sobě slačné a dojem je úchvatný. Úžas padne de
duše z toho obrázku holkého. Také „Černá noc“ a
„Doma“ jsou dokonale úměrny. Schudlý hostinec —
schudlá ves — schudlý stařec osamělý, bídný, v bídě
hynoucí. Paralelou hynoucího psa se dojem sesiluje
Neběži o děj ani o povahy, ale o vzbuzení cilu hrůzy
po boku člověka hrůzně hynouciho. Z té tmy obrázku
vyje lidský stesk. Je to báseň-ballada. Ještě hlubší
je „Doma“, Thema zcela prosié a všední, ale působ
J Olto
Zahra
Praha
Žoík Kvedrová
Vesa
26
article
hnutí způsebem, jak se podává. Student pocítil v
velkém městé hroznou únavu živola i zatoužil po
vsi, domově svém. Touha mu maluje srdečné uvítání
a rozkošný odpočinek v lůně domova. Hofce, přehole
byl zklamán. Student už nemá na vsi domova. Jeho
studie jej učinily kandidatem vlastí jiných.
Ty tři kousky jsou tedy cenné. Forma jim dává
hodnotu. Ale jsou tu „Dřevorubci“ a lidé „V ho-
rách“, předměty skvostně, jež poutají z celě knih
nejvíce a zasluhují pozornosti. Mají hodnotu látko-
vou. Místy jsou to obrázky národopisně, místy s
hlásí dobré umění lyricko-epické. „V horách“ je ma-
teriál nádherný, lid jako stvořený pro veliké umění
Sila, vášeň, vzlet, tajemná hloubka duší, jen se do
toho zábrat a velkým úsilím to vtělit. Autorka zno
ten svět, pojala k němu úctu a lásku, sama jsou
jeho částí, sama v sobě chová sklady forem, ale ne-
užila jich. Pedává více jen zajímavé zprávy, popisy
a příklady. Kde začne vyprávěti sama o sobě (str
138), vzmáhá se účin rázem, ale shasne brzy, nebo
autorka další řeč přetrhla
„Vesnický román“ se to jmenuje, ale co je p
dáno, jest jen látkou na román. A mělo ny to být
románem, ovšem psychologickým, aby hrůzná příčin-
nost názorně vynikla
„Privilegium“ a „Na statku“ jsou tendenění pro-
jevy šlechetně zaujaté autorčiny duše. Úvahyt
smysl: Povýšit cíle, když je tu k zdárné práci tolil
Hofce
27
article
Vbk
látky a tolik vloby
* Kronika královské Prahy a obcí sousedních
Vypravuje prof. Frant. Ruth. Vydává nakladalel
ství Pavla Körbra v Praze.
Za našich poměrů rychié rozebrání tohoto díla
a vyskylnutí se nového, sevného sešitového vydán
této publikace jest důkazem, že láska ke královsk
naší metropoli, péče a obavy o zachování staro
bylého jejího rázu a porozumění pro jeji krásu z
pustily hluboké kořeny a lze doufati, že potěšitelný
tento zjev potrvá. Bestia triumphans zasadila Praze
mnoho těžkých ran, jichž většina se již nikdy ne-
zacelí a přátelům Prahy nezbývá nic jiného, než aby
byli stále bděli a žárlivě střežili ještě to, co přes zlo
bu věků a nepřátel — bohužel, že namnoze z vlast
ního tábora — nám zůstalo zachováno. Aby se t
moblo státi a aby strážcové starého rázu Prahy
jojí krás úkolu tomu s úspěchem se věnovati mohli,
jest zapotřebí, aby do podrobna seznámeni byli se
všemi pomátkami, památnými, vynikajícími místy
pozoruhodnými delaily tohoto slaroslavného kultur-
ního sídla, jemuž v dějinách světových přidělena
byla tak vynikající úloha, kterou ještě naprosto ne
dohrálo.
Účelu tomulo vyhovuje publikace Ruthova jake
žádná jiá. Máme sice monumentální Tomkovy dě
jiny Prahy, jakými se žádně hlavní město na kon
linentě pochlubiti nemůže a s mravenčí pllí a neoby
čejnou svědomitosti a precisnoslí sestavené „Zá-
klady starého místopiou pražskébo“ téhož aulora
Heroldovy „Malebné cesly po Praze“, úctyhodná a
nevšední znalost věci i pramenů prozrazující stude
Svátkovy, spously „Průvodců“ a nesčetné, po časo-
pisech a v různých publikacích roztroušené články
profesor
František
Ruth
Pavel Körbr
Ruthův
Tomkův
Heroldův
Svátkův
Praha
28
article
Naše novinky-
popisy Piuhy, však vše to nevyhovuje požadavkům
milovníků Prahy a všem těm, kteří se rychle a snad
no o Praze neb jednotlivých částech, ulicích a do-
mech poučiti hledí. Publikace, o nichž jsme se nahoře
zmínili, jsou buď jen pouze rázu dějepisného, neb
všímají se jen vynikajících míst neb rozepisují s
o jednotlivých partiích příliš obšírně a počítají jen
s povrchním a běžným seznámením se cizinců s krá-
sami a vynikajícími památkami Prahy, aneb při vši
své rozsáhlosti neb objemnosti nepočítají s fak lem
že jsou tu osoby, řekli bychom domorodci (jichž jest
však, jak známo, méně) a lidé cizí — Vltavou ne-
křtění (jichž počet jest nepoměrně větší), kteří se
o každé místo, o každý koutek královské Prahy za-
jimají. Těm také nejlépe poslouží a zvláště také pro
ně určena jest „Kronika královské Prahy“, nebot
seslavena jpouc abecedně dle ulic, podává jasně
stručně — což jest největší její předností — vešker
zprávy o památných pražských místech, popisuje je
zmiňuje se o nich, jaký vzhled někdy mívaly, jaké
pamělihodné události se v nich odehrály, které osoby
zlé i dobré pověsti, jež kdysi mocně v kolesa dějin
zasahovaly a pro národ náš nebo proti němu praco-
valy a jichž pamálce se buď žehná nebo klne, v ml-
stech těch pobývaly, ba nepřestávajíc na tom, zmi-
ňuje se i o tom, kde který z vynikajících současníků
přebývá. Jest to snůška dat a popisů, jichž sebrání
a uspořádání věnoval autor značnou čásť svého ži-
vota a sumu télo práce a její oblíže může posouditi
jen ten, kdo se podobnou prací kdy zabýval. Při tom
všem však není popis suchopárný, líčení svěží, sloh
jnoný a břitký a celek ovládán a proniknut láskou,
jakouž autor přilnul ke královskému našemu měslu
a jeho dějinám. Uspořádání dle abecedy umožňuje.
Praha
Vltava
29
article
že dle starých popisných a i nových domovních
čísel můžeme okamžitě nalézti dům nebo budovu.
o níž se něčeho bližšího dověděli chceme, publikace
naše nenechá nás nikdy v nesnázích a pěi bližší
studiu knihy a probíráním se jednotlivými jejími část-
mi úžnsnome nad ohromnou spoustou snešeněho
zde materiálu, jeho ladném uspořádání a dovedeme
si teprve učiniti pojem o tom, co vše spisovalel pro-
čisti a zpracovati musil, a jaký kus úclyhodně práce
tu máme před sebou. Úplný a pečlivě seslavený rej
střík pojmenování a osob, bez nějž se žádné seriosni
dějepisné dílo nyní obejíti nemůže, zvyšuje nemálo
cenu knihy, činíc ji nopostrádalelnou pomůckou i pro
vážné badatele.
Archivář král. hl. měsla Prahy, JUDr. a PhDr.
Teige podiil se s láskou a s píli a seriosností jemu
vlastní vyvrcholení a konečné redakce záslužného
tohoto díla, kteréžto práci se autor po svém přesídlen
se z Prahy věnovali nemohl a laké ony části publi-
kace, jež povstaly péčí archiváře dra. Teigea vyzna-
čují se všemi přednoslmi zasloužilého tohoto badatele.
Četné a věrné ilustrace, pořízené na záklndě fotogr-
Iických snímků budov a předmětů trvajících anek
reprodukované dle starých obrazů a rytin, jakož
jednollivé celostranné přílohy černě i barevné zvyo
šují cenu knihy, klerá ještě dlouho a dlouho vyhle
dávána bude jako spoleblivý a milý poradce ve vě-
cech, týkajících se poplsu a dějin Prahy, kterouž dn-
JUDr
PhDr
Teige
Praha