Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

22. listopadu 1907.

4

Císlo 323

5 article

sám vyvolaly v Pešti dojem tak nemilý, že i v vážných politických kruzích tamních bylo společné- mu ministrovi financí, Maďaru bar. Buriánovi zazli- váno a vytýkáno, že povolil schůzi Srbů, ve kler program jejich byl projednán a schválen. Dlužno ještě poznamenati, že účastnící sjezdu program srbské národní organisace 5osenské přijav- šiho, byli na sjezd ten vysláni volbou svých spolu- občanů.

Maďar Burián Srba Pešť srbský národní organizace 5 osenský

6 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. listopadu. Kdo kali vodu mezi Srbskem a Černou Horou? „Pravda“, napredňácký list v Bělehra dě, vrhnul podezření na radikálnou stranu srb- skou, jež je nyní v Srbsku při vládě, jakoby ona kula nynější pikle proti Černé Hoře. Jménem vlády na to odpovídá „Samouprava“. Urážlivá, hanebná, ničemná tendence na- predňáckého listu dá se rukama ohmatati. Radi- kálná strana od samého počátku svého vždycky měla ve svém politickém programu článek, že po- měr mezi Srbskem a Černou Horou má býti nej- srdočnější. To pro radikálnou stranu nebylo pou- ze přáním, nýbrž i veřejným závazkem, jejž také plnila. V minulosti, kdykoli radikálná strana byla v Srbsku u vesla, poměr mezi Srbskema Černou Horou vždycky byl přátelský. Tehdy se panovníci srbský a černohorský i spolu scházeli. Ale kdykoli vláda v Srbsku byla v rukou na- predňáků, ten poměr byl kalen. Všecko štvani proti Černé Hoře, pokud se dálo . Srbsku, vy- cházelo od napredňáků. To se nyní opukuje, ale trochu jinak.

Praha Srbsko

7 article

Dnes napredňáci, nejsouce u vlády, nemo- hou kaliti vodu mezi Srbskem a Černou Horou cestou úřadní, ale za to činí tak soukromě. tajně, a činí to vší silou a horlivostí jedovatých indrikánů. Dnes na př. napredňácká „Sta m- pa“ bedlivě zaznamenává každý hlásek proli Černé Hoře a jejimu panovníku, a k této kam- pani přidal se i „Dnevni List“. Ryjou ne- unavně jako krtei a dosáhli toho, že na Černé Hoře někteří docela vážně věří, že se radikálná strana odřekla toho článku svého programu, kte- rý se týkal poměru k Černé Hoře List žádá Černohorce, aby nevěřili klevetám napredňáků a ubezpečuje, že radikálná vláda vždveky bude míti dosti dobré vůle, aby takové intriky mařila prostředky, které jí dává do ru- kou zákon. Napredňáci, jak známo, byli stranou Milana Obrenoviče a společně s ním vždycky dělal v Srbsku politiku vídeňskou.

Černohorec Obrenovič Srbsko Černá hoře

8 article

Rusově a Japonci. »Novoje Vremja« obdrželo z Vladivostoku dopis, jenž nikterak nechváli, že by ruská věc po portsmouthském míru dobře stála v těch končinách. Píše: Neurčilost obecného politického položenía nedůvěra v stálost míru na Dálném Východě zdržují zde rozvoj všech obchodních děl. Že v zdejších vodách není ruského loďstva a ruské vojsko odvoláno, celé toto přebohaté ruské při- moři je docela bez ochrany a kdyby nastaly nové zápletky, japonské loďstvo na ně udeři dříve, než bude v zájmu obrany něco učiněno. Rusové budou opět nepřipraveni! Jen spěšné zbudování ruské moci může ještě spasiti dálnou ruskou okrajinu, postupně obmykanou japonským prstenem. Nemáme dokonce žádně příčiny klidně a optimisticky hledět na jednání Japonců. Japonci těší se úplné svobodě, chtějí-li meškati na ruském Sachalině a kde libo v Rusku, ale Japonci nepouštějí ani jednoho Rusa do japonské části Sachalinu, již spěšně opevňují. Japonei nedávno obsadili čínské městečko Nangau, což je vyzváním nejen Činy, nýbrž i Ruska, protože Nangau leži v Mandžurii. Pronásledování Rusů v Japonsku, zavraždění lektora japonského jazyka Japonce Majedy, jenž přijal ruské státní občanství a vyučoval na ruském ústavě východních jazyků ve Vladivo- stoku, dostatečně dokazují, jak přátelsky jsou

Rusův Japonec Rus Majeda Vladivostok Rusko Sachalin Japonsko Sachalina Nangau Novoj Vremja

9 title

Japonci k Rusům rozpoloženi. V japonskýeh

10 article

školách mládež veřejně se uči nepřátelství k Rusku; učitelé ji vštěpují, že nová válk s Ruskem je nevyhnutelna, že Japonsko musí dobývati země na asijské pevnině a musí ve svých synech pěstovati vojenský duch. Gesty panovníků. Císař Vilém II. očekává se v prvním prosincovém týdnu v Holandsku. Královna holandská Vilemína a manžel její prine Jindřich navštiví z jar anglický dvůr královský. Královna byla v Angli naposled jen ještě jako mladá dívka. Praví se. že pozvání Eduarda VII. donesl anglický vy slanec a při tom slibil oplacení návštěvy v pří- štím létě, kdy král anglický nastoupí kontinen tální cestu svoji přes Vlissingen. Norský král Hakon odjel dnes o poledne do Anglie.

Vilém II Jindřich Eduard VII Hakon Rusko Japonsko Holandsko Angl Anglie

11 article

Z Marokka.

Maroko

12 article

Z Lalla-Marnia se oznamuje »Tempsu«, že kmen Beni Suamu zaplatil pokutu 5000 franků, která mu byla uložena za přepadnutí, spáchané v říjnu. Kmenu tomuto bylo zatím zakázán zúčastniti se trhů v Lalla-Marnii, jež přes t jsou hojně zásobeny. Podle zprávy berlínského »Lokal-Anzeigru« velitel Tschudy, odjel z Tangeru do Rabatu, aby nastoupil opět službu u sultána.

Beň Lalla Tanger

13 article

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 21. listopadu. (K. k.) V dnešní schůzi vyrovnacího výboru ukončene rokování o čl. IX. a X. (Záležitosti želez- niční) a schváleny beze změny; rovněž čl. XI. XII. (Konsuláty a statistika obchodu) V průběhu rozpravy vylýkal posl. Ploj, že konsulátů převládá maďarský živel, z čehož vznikaj rozmanité zlořády. Posl. Choc navrhl (při čl. XIl) aby uveřejňován byl ve všech zemských jazycle sebraný statistický materiál. Rokování o následující skupině, o čl. XIII. (Spo třební daně), bylo odroleno a zahájeno rokóván o čl. XIV.— XVII. (Míry a váhy, puneová ní záležitosti živnostenské, patenty ochrana známek a vzorků. Posl. Němec navrhoval škrtnouti poslední od- slavce čl. XIV. o podomním obchodu, a přijmouii ke článku XV. dodatek: »Nesmí však býti s rakou- skými příslušníky, kteří pracují v Uhrách, v záleži- tostech koaličního práva, ochranného zákonodárství dělnického a osobní svobody nakládáno nepříznivěji. než v jejich státu domovském.« Konečně navrhí do- datkem k závěrečnému protokolu: »Obě vlády po- slarají se, aby ve všech záležitostech ochrany děl- nické uherské zákonodárství přivedeno bylo aspoň na stupeň ochranného zákonodárství rakouského na tom stupni bylo udržováno. Posl. Albrecht navrhl resoluci, aby vláda přičinila se všemožně, aby veškerá nynější sociálně- politická opatření v Rakousku, jež průmysl, obeho a živnosti jednostranně zatěžují, byla nejdříve tako v Uhrách zavedena, a tak i po této stránce nastala rovnost.

Posl Choc XIl Němec Albrecht Vídeň Uhry Rakousko

14 article

Posl. dr. St5!z1 prohlásil, že rakouská výrob musi býti naproti tužbám Uher po výhodách při vo jenských dodávkách rázně a rozhodně chráněna. Třeba dbál, aby rakouská výroba byla při dodáv- kách úplně uspokojena. Navrhuje proto resoluci, by vláda rozhodně usilovala, aby při dodávkách spo- lečné armádě bral se náležitý zřetel na rakouskou výrobu (živnosti, průmysl, zemědělství i rakouský obchod) a nevyhovovalo se, jak se bohužel posud stávalo, opačným snahám maďarským. Odb. přednosta Hasenöhrl opřel se Němcovu návrhu, poněvadž prý úmluva svobodného obchodu se zbožím a prací mezi Rakouskem a Uhrami za zacho- vání samosprávné úprávy záležitostí živnostenských a dělnické ochrany, vyhovuje nejlépe vzájemným po- měrům. Uherská vláda neodporuje vázanosti na mezinárodní dohodě. Pokud jde o podomní obcho, kde vzájemné připouštění podomních obchodníků se neosvědčilo, máme nyní úplnou dispostční volnos k úpravě podomního obchodu. Zvláštní dohodao vojenských dodávkách, uzavřená mezi min. vojenství s oběma ministerstvy obchodu loní v září, bude náležitě prováděna a za příčinou kontroly je- jího zachovávání je od počátku t. r. zřízena v min. obchodu přesná evidenční služba. Posl. dr. Stölz1 doporučoval Albrechtovu re- soluci. Posl. Hanusch naléhal na úpravu dělnickéh ochranného zákonodárství v Úhrách v zájmu uber- ských, jakož i rakouských dělníků, kteří se tam stě- hují. Jsou to většinou textilní dělníci, kteří jsou vy- dání v šanc libovůli podnikatelů a úfadů v Uhrách. Žádá, by se vláda přičinila, aby také v Uhrách ochrana dělnictva pokročila. Jeho strana odporuje všelikému obmezení podomního obchodu, Poukazuje

Posl doktor Uher Hasenöhrl Němcov Stölz Albrechtův Hanusch Rakousko Uhry

15 article

na tisíce dřevařských a textilních dělníků v Rudo- hoří, jejichž existence je spojena s podomním ob- chodem. Přimlouvá se za škrtnutí posledního od- stavce čl. XV. Poslanec dr. Renner poukazuje na důležitost článků XVI. a XVII. (Ochrana vynálezů, vzorkůa známek). Přes to zdá se, že ani dnes nemá žádný občanský zástupce tolik zájmu a odvahy, aby s zeptal, je-li předložená úprava ochrany známeka zboží s to chrániti vývoz našeho textilního průmyslu proti tulipánovému hnutí. Bez průmyslové poliliky velkých obrysů budeme vyloučení ze světového trbu. Poslanee Němec nazývá samozřejmou povin- ností vlády chrániti rakouského dělníka ve volnosti pohybu a ve svobodě spolčovací proti brutalisováním se strany uherských úřadů. Přimlouvá se za škrtnutí posledního odstavce čl. XIV. Nejdeť, jak pravil vládní zástupce, o 1500 osob, jež budou postiženy zápovědí podomního obchodu, nýbrž o mnohem více. Jde v prvé řadě o Slováky, německé rolníky z Uher. kleří v Rakousku obchodují po domech, dále aspot o 1000 kočevských podomních obchodníků a konečně o krajinské podomní obchodníky, kteší pronikají hlu- boko do Uher a Sedmihradska a to velmi značným počtem. Je tudíž jasno, že poslední odstavec čl. Xlv. týká se mnohem více zájmů rakouských než státních občanů uherských. Ke skupině XIV.— XVII. podal posl. Šrám e resoluční návrh, kterým se vláda vyzývá, aby ihned po uzavření vyrovnání ještě před autonomní úpravou podomního obchodu v Rakousku zahájila s uherskou vládou jednání, aby cestou dohodovací byly chrá- něny pro nutnou přechodní dobu zájmy jak našeho, tak i uherského, na podomní obchod odkázaného obyvatelstva, jichž tou dobou nutno dbáti.

doktor Renner Němec Slovák Šrám Uhry Rakousko Sedmihradsko XIV

16 article

Při hlasování přijaty čl. XIV.—XVII. i se závě rečným protokolem nezměněně. Dodatečné návrhy poslance Němce propadly, na čež navrhovatel ohlašuje je jako návrhy minoritní Resoluční návrhy Stözlovy a Albrechtovy byly schváleny; resoluční návrh Šrámkův zamítnut, načel zahájeno rokování o čl. XIX. zároveň se závěrečným protokolem (Akciové pojišťovací společ- ností). Poslanec dr. Ploj navrhl v I. odst. článku, jenž prohlašuje připustným rozštfení působnosti akciov ých společností také na území cizího státu »v obchodech tamními zákony přípustných“, škrtnutí těchto posled- ních slov. Nalehá na reformu akciových společnost a podává příslušný resoluční návrh.

Němec Stözlův Albrechtův Šrámkův doktor Ploj

17 article

Po delším rokování, jehož se zúčastnili poslanei Axmann, Laginja, Kuranda a ministerský rada De Pers, schválen je článek XIX. i závěr ečný protokol a resoluční návrh Plojův. V odpolední schůzi poukázal poslanec dr Kuranda na zprávu novinovou, že ministerský před- seda dr. Wakerle dostal dnes od císaře předběžnou sankci pro zmocňovací zákon, dle kterého by usta- novení o vyrovnání byla provedena nařizovací cestou, dokud by říšský sněm vyrovnání neodhlasoval. Tím by se odňala base vyrovnací smlouvě. Plá se vlády. je li tato zpráva pravdiva, jaký jest obsah onoho zmocňovacího zákona a zda vláda v případě, že by tím bylo upuštěno, byť jen zatím od formy vyrovnání až do 31. prosince 1917 platného, považuje tím za splněnou podmínku platnosti vyrovnání. Poslanec dr. Ellenbogen navrhl přerušení schůze, aby mohl ministerský předseda zodpovědět tento dotaz. Při hlasování o tomto návrhu sbledalo se, že je výbor nezpůsobilý se usnášeti. Schůze přerušuje se a zahajuje opět po delš době. V dalším průběhu schůze, jíž byl přítomen mi- nisterský předseda bar. Beck, sdělil předseda dr Kramář, že ministerský přeďseda zodpoví Kuran- dův dotaz na počátku zejtřejůí schůze (o 6. hod. večerní).

Axmann Laginja Kuranda jít Pers Plojův doktor Wakerle Ellenbogen Beck

18 article

K otázce zásobování Prahy vodou Napsal MUDr. František K ašpar. Myšlenka zásobovati města pouze vodou spodní, nebo pramenitou jednotnými vodovody má svůj původ v Němocku. Ve snaze čeliti in- fekěním chorobám, zejména choleře a tyfu. Po- ukazováno k tomu, že filtr nezadrží všechny pothogenní mikroby a proto celá řada vynikají- cích hygieniků německých postavila se na sta- novisko upustiti úplně od zásobování měst vo- dou říční filtrovanou a nahraditi tuto vodou spodní a pramenitou. Tuto myšlenku přijali za svou i naši hygie- nikové. Za cholery v Hamburce ukázala se filtraee vydatným prostředkem proti šíření se cholery Jak známo, sousedí Altona bezprostředně na Hamburk. V Hamburku užívalo se vody z Labe nefiltrované, kdežto v sousední Altoně napájeny vodovody vodou labskou filtrovanou. Cholera šířila se směrem k Altoně a právě až na uliei přestala se šířiti do Altony. Jak markantní to důkaz o významu filtracel

MUDr František Praha Altona Hamburk Labe

19 article

Přes to vystoupili někteří přední hygieni kové němečtí (v r. 1893 a 1894) jako Flügge, Koch, Fränkl a j. z různých důvodů proti fil traci. Zejména z důvodu, že filtr nezadrží ve škery pothogenní mikroby. Důsledkem toho některá města německá jako Berlín, Hamburg, Brémy, Poznaň, Vratl slav, Magdeburg, usnesla se zaříditi vodovody. napájené vodou spodní. Výsledky však nebyly tak příznivé, jak se očekávalo. Především vody tamější z větších hloubek obsahují značné množ- ství soli kuchyňské a vody povrchu bližší jsou silně železité. — Dále přišlo se ku přesvědčení že výpočty o množstvíi vody čerpatelné zkla Tak v Berlíně na př., kde přeměna vody stala se uměle a voda i železa se zbavila, uká- zalo se, že odběrem vody spodní hladina jej značně se snížila, více než se očekávalo, a pře to nedoeíleno vydatnosti ani poloviční, takže za půl roku po dokončení závodu musilo se po- mýšleti, jak by se další voda opatřila jiným způ- sobem. Dále na př. Vratislav, kde na naléhání po dobrozdání prof. dra. Flügga se tak stalo vodovod po činnosti 11/2 roku nedal nikdy tolik kolik se očekávalo, ba že nedal ani polovinu vody, jak projektantem stavebním radou Thie- mem bylo vypočteno. Dále je všeobecně známo, že po 1 1/4ročním čerpání voda tak se zhoršila, že nebylo možno ani odželezňováním ji zlepšíti. — Vedle toho. jak známo, voda obsahovala velké množstv manganu, jenž působí veliké obtíže, které dosud nelze odsíraniti. Otázka přímo dojista katastrofální pro Vra tislav dosud rozluštěna není, ačkoli zanášeli se jí přední hygienikové, chemikové a geologové němečti, kteří vesměs odsoudili práci pana stav rady Thiema. Obec brémská konala pokusy se spodní vodou. Jelikož se dokázalo, že větší část té vody byla slaná, upustilo se od toho a k uskutečnění projektu nedošlo.

Koch Fränkl profesor doktor Berlín Hamburg Brémy Poznaň Vratl Magdeburk Flügge Vratislav Thiam

20 article

Současně s obcí pražskou vyjednával se stav. radou Thiemem Magdeburk, kde se měle přivěst asi 80.000 kub. metrů vody denně, tak asi jako v Praze. Projekt byl připraven. V tom nastala kata- strofa Vratislavská. Město Magdeburg upustilo od projektu a odhlasováno zdokonalení a rozší- ření filtrů. Je nám všem dobře známo, jak bylo na Magdeburg u nás poukazováno! Hamburk zařídil si vodovod na vodu spod- ní, který dodává nyní asi 14 vody spodní, kterou míchá s filtrovanou vodou říční.

Thiem Magdeburk Praha Hamburk

21 article

Tím chtěl jsem dokázati, že o nějakém zdaru tohoto systému v Německu není ani řeči, ačkoli poměry vody spodní v Německu jsou mnohom přiznivější než u nás. Naopak nutno konstatovati, že hygienikové němečtí počínají vraceti se k filtraci pískové. Studium této otázky bylo po deset let v Německu téměř úplně za- nodbáno. Zde vidíme ten zajímavý případ, že filtry pískové, jichž vlastní působení německými odborníky bylo vysvětleno, docházely dalšího svého vývoje a porozumění mimo Německo, ze- jména v Amerických spojených státech a ve Franeii a tu zejména nutno uvésti, že město Magdeburg bylo nuceno obrátiti se ve příčině zlepšení filtrů na firmu francouzskou. Dnes se na celou věc pohlíží mnohem střízlivěji a důka- zem toho jest, že zejména berlinský sjezd pro hygienu a demografii, koncem září t. r. konaný, obíral se touto věci tak, jak důležitost její toho vyžaduje. Co se týče vody pitné, nemůže býti dojista námitek proti užívání spodních vod. Avšak za- váděti tuto vodu pro všeobecnou polřebu, ke všem účelům, zejména vzhledem k poměrům pražským, jak ze zkušeností v Německu získa- ných jasné vysvítá, naprosto není odůvodněno. Celková spotřeba vody ke všem účelům je ve všech městech stanovena od průměrně 100 až 200 litrů denně pro osobu. Celková spotřeb vody pitné stanovena na 2—3 a řekněme až 10 litrů denně. Rozdíl tedy ohromný.

Německo spojený stát Magdeburk

22 article

maly. U nás zejména prof. Kabrhel, dojista přední hygienik český, byl v r. 1901 ještě toho ná- hledu, že se proti dvojitému vodovodu nejen nedá ničeho namítati, ale že je lepší, než aby se zřídil vodovod na vodu filtrovanou. Dnes je ale prof. Kabrhel předním zastancem vodovodu jednotného na vodu spodní, proto jedině, že příliš důvěřoval výpočtům stav. rady Thiema. Dokázáno je zejména prof. Rozsívalem, ředitelem říšského geologického ústavu ve Vídni, a pak i všemi posledními pracemi, prove- denými zejména našimi domácími, dojista zna- menitými vrchními pracovníky inženýry Krát- kým a Vanelem, kteréžto práce shodují se v tom, že množství vody v povodí labsko-jizerském u Káraného je nejméně o 25% nižší, že tedy obnáši místo 66.000 kub. metrů, pouze nejvýše 50.000 kub. mebrů. Dobrozdání dvorního rady Pelze je rovněž toho náhledu. Jelikož Praha s předměstími spo- třebuje při 550.000 obyvatel, počítáno na1 osobu jen 150 1. denně, přes 80.000 kub. metrů (kterážto cifra se v lelních měsícíck asi o 40 dojista zvětšuje), je naprosto patrno, že jednotný vodovod veškeru spolřebu Prahy hraditi nemůže, a že je pro Prahu naprosto nemožným. (Dokončení.)

Kabrhel Rozsíval Pelz Vídeň Praha

23 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Stará píseň. „Reichenberger D. Volks- ztg.“, orgán Pradův, hnula v posledním svém čísle zase otázkou Böhmisch-Tschechisch. Z ne- nadání rozehnala se na Čechy, že by prý mohli už dát jednou pokoj s touto zaváděcí hrou dvě- ma slovy. Němci v Čechách jasně, přesně vědí — v oficiálních kruzích to nechtějí prý nahilěd- nout — že tím (čím?) se strany české má býti řečeno, jak posl. dr. Herold před nedávnem na- značil, že celé Čechy i s českými Němci v Če- chách musí býti Čechům vydány. Neboť že Češi dobře vědí, že náležejí české (tschechischer) a žádné české (böhiniseher) národnosti, kte- ráž neexistuje, dokazuje prý ta okolnost, že se úzkostlivě střeží, aby se nevydávali před francouzskými za vlasy přitaženými přáteli za „Bohemien“, jak Francouzi také cikány nazý- vají, nýbrž že se dokonce nic neostýchají, na- zývati se tam „les Tchéques“. Proč tedy tam a také ne tu? ptá se liberecký list. Nejúžasnější jest pak už prý zbabělost, s jakouž se oficiósní listy, na př. místodržitelský večerník, ostýchají jmenovati ministra Práška českým (tschechi- schen) ministrem krajanem, nýbrž nesmyslně píše o českém (böhmisehen) ministru krajanu.

Reichenberger Volks Němec doktor Herold Čecho Čech Francouz Cikán Prášek Čechy

24 article

Důsledně byl by povolán také starati se o zájmy Němeů v Čechách, kteroužto janusovskou tvář- nost přece nelze očekávati od soudného člověka, a v další konsekvenci nesměl by se mísiti do záležitostí Čechů, žijících na Moravě a ve Slez- sku. Tento příklad osvětluje prý nesmyslnost užívání „böhmisch“ na místě „tschechisch“, di orgán německo-krajanské excelence. Uvádíme tento příklad jeho na důkaz opaku správnosti jeho nazírání, aniž bychom se pouštěli do prvo- počátků argumentace doklady historickými, di- plomatickými a jinými, jež uvésti bylo nutno ve známém případě domácího sporu o název „Če- chische Revue“. Především dlužno uvésti, že hněv libereckého nacionála na malostranského kolegu v c. k. polorouše jest načisto bezdůvod- ný. Pokud jsme my nuceni sledovati, drží se místodržitelský orgán v neúřadní své části ně- mecké zpotvořeniny „tsehechisch“ zvlášť hou- ževnatě od té doby, co mu vyšli vstříc pp. Kraus a Dubsky svým směrodatným měsíčníkem. Hledí tudíž německo-nacionální duše v malostranské redakci vyhověti všemožně, jenom kde musí, píše böhmisch na místě tschechisch. Nebot úřadně zní název české národnosti stále ještě „böhmisch“, třeba by sám pan ministrpresident anebo pan místodržitel někdy zatrhli „tsche- chisch“. Nuže ať si vyskakuje liberecký divy muž jak chce vysoko, nedokáže nikdy, že ně- mecká nestvůra „tschechisch“ není novum a že nemá z politickým důvodů německých vytlačiti historický německý název naší země i národ- nosti, který zní „böhmisch“—,„Böhmen“'. My

Čecho Kraus Čechy Morava

25 article

kludným seznáním, přilnutím k jejím krásám a pa mátkám a obdivem nad bohalou a slavnou minulostí. teprve pro sebe a svůj národ opravdově dobudeme- Neniť slále ještě docela naše, a že Praha jest před- mětem, jenž stojí za to, abychom svedli úporný, však záslužný boj o to, by se stala nezkráceným a výhrad- ným naším majelkem, nejen fysicky, ale i duševně, a abysme jí molli vtisknouti pečeť svého ducha, tomu nasvědčuje horečná snaha Němců, kteři stále poukazují k tomu, že architektonické krásy a památ- ky starověku jsou dílem jich kmene a nevzdávaji se stále ještě naděje na dobytí těto důležité posice — přehrady to i spojky mezi východem a západem. — Boj ten skončí a musí skončiti pro nás vílězně. Jed- nnou ze zbraní v boji tom musí býli zevrubná znalos toho, pro co bojujeme a správně ocenění ztráty, jež by pro nás nepříznivý výsledek tohoto boje znamenal. Seznání tomu posloužiti má „Kronika královské Pr- hy“, která zasluhuje toho největšího rozšíření (ne- chceme užíti banální fráse, „že by měla býti na ka- ždém stale“ atd.) a zajisté ho i dojle již pro svou při podobných publikacích neobvyklou cenu, 50 za sešit! Nepochybujeme pranic o zdárném výsledku poslání télo cenné knihy.

Němec Praha východ západ královský prha

26 article

Francouzské e piey. * Z korespondence J. K. Huysmansovy. Zesnulý nedávno romanopisec francouzský J. K. Huysmans na vrcholi své tvorby překvapil svět nejen náhlým převratem názorů, ale i všeho způsobu života i umělecké činnosti. Někdejší žák Zolův, skladale výstředně naturalistických děl (La bas, A rebours). vyznavač satanismu a horovného kultu rozkoše. začal psáti romány na themata vroucně náboženská a přímo kostelní (En route, Sainte Lidwine de Schiedam, la Cathédrale a 1'Oblat), učinil osobně pokání a vybledal si útulek v klášteře. Z prvu vy- kládůn převrat u módního autora za výstřední toliko pózu. Brzo však rozpoznán zjev za opravdový hlu- boký myslicism, k němuž se Huysmans ostalně pře všecky přemety a záchvaty své výstřední psychy vždy klonil. V literární příloze »Figara« uveřejni Julien de Narfon řadu dopisů Huysmansových z doby převratu (1892—1906). Pravé pohledy do nitra těžkým zápasem zbrázděného. Adresovány jsou listy duchov nímu, jenž byl kajicímu se umělci rádcem i pro středníkem v době kritické.

Huysmansův Huysmans Zolův Figar Narfon 1 ' Oblat Le bas Sainte Lidwine jít Schiedam

27 article

Dvě leta už zápasím sám sebou, píše v listě ze dne 19. čezvna 1892 Chodilo to se mnou lu dobu nahoru a dolů, jednou sem a zase tam! Jsem ko- načně na vrchu, aspoň myslím, ale vycházím z těch bojů divně rozbolavěn. Vy Jsta se nikdy nerozešel se svojí vírou, což ledy víle, co to značí znovu s jí dovolávat! Konečně jsem unaven, tak do opravdy zhnusen svým životem, že není možno, aby nebyi milosrdenství u Něho ! Důvěrník vymohl roztesknělému básníku, aby jako host mohl se na čav uchýtit do kláštera trapi stů. Piše odtud: — Prožil jsem nejlěžší chvíli svého živola — vyzpovídal jsem se. Je to odbyto, jsem vyrovnán dnes ráno jsem přijímal a píšu vám, pojat nekoneč ným smutkem duše znovu slabě sklížené, v nesmírn žal pohřížené, co by se měla nesmírné rado vali !. Je všecek očarován novým okolím.

28 article

— La Trappe (klašter) je rozkošný, přepyšný úlulek ! Bydlím tu jako kníže a otec Leon je tolik laskav! Povolil mi v pravidlach, dovoluje mi v za- bradě kouřit, dopřává mi vajíčko a na večer vina .. V Paříži jsem snadno trávil obilenou vodu, kter tam říkaji mléko, zde se ji musím odřikati. Jsem tak otrulý, že pravélo mléka nesnesu. Trest za d' A. Re- bours! Tak všecko dochází odplaty! Jsem ostalně úplně šťasten, zhýčkán a se všemi za dobré. Činím si poznámky o knize abhsa Pěchenarda, o níž jstes mi zminil, modlím se, přemítám, pokuřuji, snímu břehu jezárka, procházím se dlouhými stromořadya léčim se ticliem a vzduchem. Po čase vrátil se Huysmans zase do Paříže. Vždy však znovu něco jej táhlo ke klášterům Čtyři léta později je hostem u benediktinů. Touzt zařídit se jaksi po klášternicku, ale s jistou volností aby mohl psát a nepodléhal censuře. Stane se polo- mnichem, soblatems. Dlouhý list podává zprávu o novém způsobu živola.

Leon Huysmans Paříž Le Trapp abhsa Pěchenard

29 article

— Méně snadno tu pracuji, než v Paříži, to j jisté ! praví. Však, je liž vůbec tak užitečno, pra- covat ? . .. A dotýkaje se zprávy o něčí nemoci z kruhů starých svých styků uměleckých, vyslovuje svoji sou- strast. Dokládá — Jednou jsem, myslím, do něho pral! Všal to bylo v době veliké vojny za impressionisty. Bylo třeba dobývat vítězství a kdo nebyl z tábora pře vratníků, musil být bit. To vše teď, z dáli, připadá mi tuze dětinské a marné! Pomodlím se, aby se po- zdravil, to bude lepší. Neboť celkem, jak Verlain konečně napsal »není to všecko všudy, než — lite- ratura !e Ostatně nepozbývá umělec své schopnosti po- zorovací ani za zdí kláštera. V listopadu 1900 za- znamenává: — Noci jsou jako inkoust, nelze obcházeti bet luceren. Jak zádumčivo! A do chladného kostel vstupuje duše schifplá jako zmoklý cár. Na štěstí vůkol všecko zní sborovým zpěvem! To kape bla- hodějně do vaší sklenice zkalené vody a hřeje ! ..

Verlain Paříž

30 article

Vyšly zákony proti řádům. Benediktini chystayí se na odchod za hranice. Huysmans nepůjde za nimi. Z listu ze dne 24. srpna 1901. — Zde se skládají zavazadla, zatloukají hedny s knihami, část mnichů bude poslána do Belgie. druhá do Španěl. Také ja svážu svoje věci a přišt měsíc vsednu do pařížského rychiíku, abych si tam vyhledal útulek . .. Později vrátil se H. ke trapistům. Ještě odsta- vec z posledního listu, v červenci 1906. — Plšu Vám z nolré La Trappe, ros tomilé, cele hedbávné! Pan R. koná zde službu domácího pána. Vstávám dle libosti, úplná svoboda a otec abbé na- bídl mi maso!! — a kávu! Přijal jsem. Z pra- vidla vstávám o půl páté! Učiněný sybarilism Mám o vajíčko víc a nepotřebuji se cpáti strašným moučníky, pro něž mne pojímávala hrůza . . . Te lesně jsem jaksi narovnán a duši radostno, zde po blíž svaté Panny« Krátce po tom byl kající umělec mrtev

Španěl Plša ty Belgie Le Trapp úplný svoboda

31 article

Bibliografie. * Z dějin cejchovnictví na Chru- dimsku. Dle archiválních pramenů napsal Alois Klaus. Nákladem výboru pro popis okresů chrudim- ského a nasavrckého. Vytiskla »Únie« v Praze. V jednotlivých kapitolách pojednává se o počateích řemesel, o zřízení cechovním, o cachovním dělnictvu, o trzích. Spis má hojně fotografických otisků z ce- chovních archivů a inventářů. Z literární pozůstalosti Hany Kvapilové získala »Zlatá Praha« rukopis povídky »Tereza«, s jejíž uveřejňováním započato v posled- ním čísle. Je to povídka z let devadesátých; široké její valožení svědčí o vzácném literárním nadáni aulorčině —. Povídka tato, jakož i jiné započaté práce jsou psány jakoby mužem; nejspíše chtěla ze snulá umělkyně tyto uveřejňovati s mužským pseudo- nymem a to proto, aby autorství její zůstalo ee možná ulajeno — chlěla se tedy i v literatuře vy- hnouti styku své osoby s veřejností . .. * A. Conan-Doyle »Strýc Bernake Z angličiny přeložil Richard Jiřík, ředitel obchodní školy ve Vyškově. Román ten líčí dobu, kdy Napo- leon spěl k vrcholu stávy. Popisuje se tu ležení Na- poleonovo na pobřeží boulogneském, odkudž chyslao se přeplouti průliv La Manche a pokořiti Angličany. Podrobný popis osoby Napoleonovy v jeho nejinli mnějším jednání a zajímavá charakteristika jeho ge- nerálů a osobností z nejbližšího okoli Napoleonova tvoří velmi pěknou látku románu, jímž proplélá se dojímavé líčení osudu dvou milenců a jich nenadálé sdružení. Nákladem Hanáckého knihkupectví Jarosl. Pátka ve Vyškově. *Kutná Hora v XV. a XVI. stolet íe. Sepsal Josef Šimek, ředitel paedagogir, dle pramenu archivních a obsahující řadu obrazů, pojednání a črt z kulturních a politických dějin kutnohorských, k nimž připojen rejstřík věcný a rejstřik jmen. Nákladem Karia Šolce v Kutné Hoře.

Klaus Únie Kvapil Tereza Doyle Bernake Jiřík Angličan Napoleonův Šimek Kario Šolc Praha Vyškov Napa Kutná Hora Kutná hoře Le Manche Jarosl

32 article Konstantin Veličkov

Konstantin Veličkov Opětně svát ještě zelený list z bulharské větve lípy slovanské. Jak sděluje se přes Sofii z jižní Fran- cie, zemřel tam 16. listopadu 1907 na břehu Jere v Dauphinejských Alpách v městečku Grenoble na- daný a osvícený petriot bulharský Konstantin Veličkov. Narodil se v Tatar Pazardžiku (Vý- chodní Rumelii) r. 1856, první své vzdělání naby! ve svém rodišti. Po soukromé přípravě vstoupil do sultanského lycea v Calihradě, které absolvoval s vy- znamenáním. Zde pokusil se poprvé o větší literární práci, napsal drama „Světoslav i Nevěnka“, jehož představení mělo velký úspěch v tamni bulharské kolonii.

Veličkov Tatar Pazardžik Nevěnka Sofie jižní Fran Dauphinejský Alpy Grenobl Calihrad

33 article

Odtud vrátil se r. 1874 do svého rodlště, kde působil jako učitel, bera účast na přípravách k po- vstání. Při jeho vypuknuti byl tureckými úřady chv- cen a v Tatar Pazardžiku vězněn, odkud dopraven do Plovdiva a konečně do Adrianopole. Zde dostnle se mu svebody vlivem mezinárodní komise, jež při- šla sludovati poměry křesťanského obyvatelstvav jižním Bulharsku. Z Adrianopole K. Veličkov odešel do Cařihradu, kdež setrval až do zahájení rusko- turecké války. Pro svou horlivou agilační činnosť a řečnick nadání záhy domohl se K. Veličkov ve svěm okol vůdčího postavení. H. 1883 zvolen poslancem do ná- rodního sněmu V té době vydával „Narodní Glas jsa sám jeho reduktorom, a otiskl některé své lite- rární práce, jako drama „Otčina“, „Oběť a pomsta“ „Najda“, „Vičenzo a Angelina“, jež vesměs vyšly period. časopisu „Nauka“, vyznamenávajíce se hloul- kou myšlenek, tendencí i vybroušeným slohem. — V květnu r. 1884 povolán s jinými na místo direktora i Konstantin Veličkov s hodností pro obor osvětový Ač značně zaměstnán novým úřadem, přece naše ještě dosti času k spolupracovnictví ve Vochorově „Zoře“, kde oliskl některé z pěkných povídek, jak „Talasom“, „Vypovězence“, „Děda Dimitra“ a j.v a biografické studie o Viktoru Hugovi. Miczkie- wiczi, Turgeněvu atd.

Tatar Pazardžik K Veličkov Vičenzo Angelino Veličkov Zora Děd Hug Turgeněv Adrianopolis Bulharsko Cařihrad

34 article

Převratem politickým 6. září r. 1885, kdy spo- jena Vých. Rumelie s knížectvím, byla na krátký čas jeho veřejná činnost zastavena, načež již r. 188 zvolen poslancem za okres charkovský, Pro neshod s některými politickými činiteli odjel do Pešti, kde zvěděl 9. srpna o sesazení knížete Batfenberga. Roz- mrzen, odjel do Ilalie, kde ve Florencii dal se zapsati na akademii umění. Záhy uznal, že malířství pro něho se nehodí, i chopil se znovu péra, když přenes! své bydliště do Říma, kde pobyl do r. 1890, odkud napsal řadu feuilletonů neobyčejné literární ceny již pro krásu bulharského jazyka, který Veličkov pek výborně ovládal. Z Ialie přejel do Řecka, odkudž ode- bral se do Soluně na pozvání bulharského exar chátu jako učitel na tamní bulharské gymnasium Leč ani zde douho nevydržel: po ukončení roku odjel do Cařihradu, odkudž přispival svými literární- mi pracemi do „Denice“ a „Misli“; zde oliskl svů překlad z Danta („ Peklo“). Konečně zavolán svými přáteli do Tatar Pa zardžiku, odkudž se mu dostalo poslanectví i s okre- sem Charmauli, načež povolán jako ministr osvěty do kabinetu Slojlova s D. Načevičem, Iv. Ev. Ge ševem, T. Todrovem a Račo Petrovem. Po vystou- pení z ministerstva založil si vlastní tiskárnu ve svém rodišti. Bulharsko ztrácí v Konstantínu Veličkovi jed noho z nejnadanějších předbojníků kulluení práce muže vzdělaného a jasného rozhledu SL. Forman + „Život hásníkův“ (La vic du poěte), symlo nické drama o 3 jednáních a 4 obrazech od Gustava Charpentiera, jež bude provedeno v druhém řádném koncertě České jednoty pro orchestrální hudbu dne prosince za spoluúčinkování filharmoni- ckého spolku Besedy brněnské, bylo po

Batfenberg Veličkov Tatar Iva Eva T Todrov Charpentier Pešť Ilalie Florencie Řím Řecko Soluň Cařihrad Bulharsko Rača Petrov Dante

35 article

prvé v koncertní úpravě vystaveno v Conservatein National 18. května 1892 a v scénické úpravě v Thč- atre National de T'Opéra 17. června téhož roku. Hrdi- nou dramatu jest bsník v různých dobách života. Skladntel, aby plasticky vyzvedl všechny odstíny básně, využitkoval všech vymožeností, kterých mo- derní orchestr i sborový zpěv skytá; zvony, varhany. dvojitý orchestr, ve sborech vlašská unisona, bručive hlasy, recitace, nápadné dynamické odstíny, všechno však ve službách opravdového umění, ne holého p- thosu a efektu. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hodině več. koná se obvyklý páleční koncert v sále ostrova žo- finského za spoluúčinkování p. Antonia de Grassi Vstupenky po 60 hal, rodinný listek (3 osoby) p 1 K 60 h. prodávají se před koncertem u pokladny — Solistkou nedělního symfonického koncertu v sále Plodinové bursy bude virtuoska na klavír, slečna Tereza Slottko z Vídně, žákyně Konráda Ansorgav Berlíně a později Lešetického. Umělkyně tato zakončh cyklus Beethovenův provedením monumentálního pátého klavírního koncertu Es-dur, jejž v minulých dnech přednesla v Kaimově koncertě v Mnichově.

Antonius Grass Slottko Konrád Ansorgav Beethovenův Kaimův National Thč Vídeň Berlín Mnichov Český filharmonie National jít T ' Opéra vlašský unisono

36 article

Předprodej vstupenek po 2 K, 1 K a 60 hal. obstaráví kancelář Českého Filharmonického družstva, Václav- ské nám. č. 53 (I. patro) + Sločna Růža Jindrova, Bývalá subrela smt- chovských divadel, nyní člen chorvatského Národ- ního divadla, zpívá v Karlovci s úspěchem titulní roli Léharovy operety „Veselá vdovička“ + Z Nového Bydžova. Zpěvácký spolek „Lubor- Ludíše“ uspořádá v sobotu dne 23. listopadu 190 v sále „Na kopečku“ za spoluúčinkování koncertního pěvce p. Ot. Kretschmera, továrníka z Nové Paky Bendlův večer. — Začátek c půl 8. hod. večerní. + Památku Bendlovu uctí pěvecký kruh „Tova- čovský“ v sobotu dne 23. listopadu v Aležově dvo- raně Merkuru. „O životě a významu Bendlově“ pro- mluví sbormistr Tovačovského p. Vojtěch Stoerzer načež budou provedeny různé vokální a instrumen- tální skladby Bendlovy.

Václav Jindrův Léharův Lubor Otakar Kretschmer Bendlův Tov Stoerzer ský já Karlovec Nový Bydžov Nová Paka Aležov Český filharmonický družstvo Sločno Růža

37 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Raimundovo divadlo ve Vídni. Z Vídně, 91. listopadu. (Tel.) Ve dnešní schůzi správní rady Rai- mundova divadla bylo tolo divadlo zadáno ředitelům operetního divadla »Na Vídeňce« Karczagovi Wallnerovi, kteří umělecké řízení divadla svěřil skladateli Lehárovi.

Vídeňka Karczag Wallner Lehár Vídeň Raimundův divadlo

38 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Hr. Půckler do blázince? Z Berlína, 21. listopadu. (K. k.) IIr. Pückler byl zde dnes dopoledne zalčen a bude dopraven do ústavu pro choromyslně. Jest — prý — odůvodněna domněnka, že jest cho- romyslným a v tomto stava obecně nebezpečným = Peníze na novou Zeppelinovu vzducholo. Ze Štutgartu, 21. listopadu. (K. k.) Jak se do- vídá „Schwáb. Merkur“, odhodlala se říšská vlád požádati o dodatečný obnos 400.000 marek na rok 1907, aby hr. Zeppelin mohl pokud možno nejryche leji započíti se stavbou nové velké vzducholodi.

Pückler Zeppelinův Hradec Berlín Štutgart

39 title

Hudba.