Hudba.

+ Ze zlovanských scén. Chorvatský skladatel Feliks Albini, autor opery »Maričon« a ope- rety »Nabob«, kterážto díla obě byla na zemské chorvatské scéně v Záhřebě s velikým úspěchem provedena, odevzdál intendanci tohoto divadla libreto a klavírní výtah nové svojí hudebně-dramatické práce. Jest to vánoční hra o jednom aktě, za jejíž podklad sloužila slavná Dickensova »Vánoční po- vídka«, jejíž hudební doprovod jest velice efektní a náladový. Hra bude vypravena již v letošním vánočním období. — Krakovské městské divadlo hráti bude v nejbližších dnech klasického Cor- neilleova »Cida« v znamenitém prý překladě jednoho z předních básníkův a dramatiků polských moderní doby, Stanislawa Wyšpiaúského. Vedle toho vypraví tříaktovou komedii Zygmunta Przybylského »Wojna domowa« (Domácí vojna), která dosud v Krakově nebyla hrána. Komedie jako většina prací oblíbeného dramatika hraje na šlechtickém dvorci v polské vsi, kreslíc velmi zají- mavě a živě selské prostředí. — Na veliký půst příštího roku 1908 projektován jest v Petrohradě první sjezd režisérů všech ruských divadel, který má projednati řadu aktuál- ních otázek rázu hospodářského i uměleckého. — V Petrohradě vžila se již od několika let zvyklost, že kroužek nejoblíbenějších moderních literátů (mezi nimi Leonid Andrejev, E. Čirikov, Bunin. Falějev a j.) pořádá divadelní představení, v nichž spisovatelé sami vystupují v roli herců. Představení ovšem bývají přes enormně vysoké ceny nabita a dávají značný výnos ve prospěch různých dobročin- ných účelů. Také letos uspořádáno bude takové představení, k němuž vybrána klasická tragedie A.

F. Pisemského »Gorkaja suďbina« (»Hořký osud«, jehož vypravení slibuje letos také naše Národní divadlo). Přední literáti a literátky ruské vystoupí v hlavních rolích selské tragedie, hra- jící na sklonku let padesátých, před zrušením nevol- nictví na Rusi. — V divadle na Vasilevském ostrově v Petrohradě chystá se nové drama J. Patkanova »Na poverchnosti« (»Na povrchu«), kreslící rodinné drama ze současného života. — — Literární sensací jest zpráva, docházející do ruských listů z Paříže, že spisovatelé D. S. Merežkov- skij, Gippius (choť předešlého) a publicista kritik D. Filosofoý, žijící tou dobou ve Francii. napsali společně drama »Makový květ«, jež bude snad ještě letos provozováno v některém z petro- hradských divadel. O dramatě, které jest čtyřaktové. není prozatím bližších zpráv. — Oděsské měst- ské divadlo v těchto dnech slavilo dvacetiletí svého trvání. Zbudováno bylo na podzim roku 1887 architektem Feltnerem po vzoru vídeňského Okruž- ního divadla. Je to největší tou dobou divadelní bu- dova na Rusi. Stavba jeho stála 11/2 milionu rublů.

Město mělo divadlo — jež hrálo střídavě operu činohru — ve vlastní režii a jeho náklad průměrný činil ročně 43.000 rublů. Nejskvělejší dobou divadla — umělecky i materiálně — za minulé dvacetiletí byla ta leta, kdy stáli mu v čele nebožtíci Sěto a N. N. Solovcov, sami výborní herci. Tedy vý- jimka z pravidla. — »Petrohradské divadloe D. N. Krasova vypraví komedii mladého dramatika N. Falějeva »Immorteli«, jakousi literárně- divadelní karikaturu, v níž vystupují představitelé nejrůznějších směrů v současné ruské literatuřea v umění. — Nový divadelní žurnál, který má se vy nasnažiti o náhradu za několik v poslední dopě za- šlých, vycházeti bude v Moskvě redakcí L. G. Ž da- nova. List ponese název »Žizň — Scena« (Živoy — scéna) a začne vycházeti koncem listopadu.

+ Z České Filharmonie. Dnešní čtvrteční koncert v Národním domě na Král. Vinohradech uspořádán bude jako první z několika pro tuto saisonu projekto- vaných českých večerů. Na programu budou Bendl (Marche solennelle), Dvořák (dvě věty ze smyčc. se- renady a »Husitská«), Fibich (»V podvečer« a »Noc na Karlštejně«), Smetana (ouv. k »Hubičce« a polka »Venkovanka«) a Suk (Dramatická ouvertura). V ne dělním symfonickém koncertě v Plodinové burse po- kračováno bude v cyklu Beethovenových skladeb. Proveden bude m. j. klavírní koncert C-moll ; solový part v něm přednese virtuos na klavír p. Zdeněk David, jenž v těchto dnech učinil jako operní pěvec první krok na jeviště Nár. divadla. Vstupenky lze obdržeti v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském nám., č. 53 (I. patro). + Z České jednoty pro orchestrální hudbu. Le- tošní serie koncertů započne koncertem dne 5. listo- padu o 7. hod. večer v Rudolfině pořádaným, v němž se poprvé v Praze uvede vynikající polský skladatel a dirigent Z. Noskowski, pod jehož vedením usly- šíme zajímavé polské novinky. Slavený virtuos na housle, umělec světového jména, dědic slavné školy Vieuxtempsovy César Thornson z Brusselu za- hraje zajímavé skladby Tartiniovy a Vitaliho. Je-li Tartiniho ďábelský trilek všem znám, kude neméně zajímavým jeho koncert s průvodem orchestru právě tak jako Chacanna Vitaliho, skladatele XVII. století. Do prodeje zbývá jedna lože a některá sedadla po 6, 4, 3. 2 K a 1.20 K, jež lze obdržeti v předprodeji u Fr. A. Urbánka (u Nár. divadla), u Mojmíra Urbánka (Jungmannova tř., č. 14, Hlávkův palác) a v kance- láři Českého filharmonického družstva (Václavské nám., č. 53).

Věstník spolkový.

Pěvecký věstník. Zpěvácký spolek »Bendl« Praha- VII. Letná. Dnes ve čtvrtek jest generální zkouška ke koncertu, jenž bude 3. listopadu v sokolovně spo- lečně s »Lisinským« pořádán. — Ze zpě- váckého spolku »Boleslave v Dejvicích. Zkouška na dnešek určená odkládá se na příští pátek (dne 8. listopadu). Schůze. Dne 31. října: Z Umělecké besedy. Schůze odboru výtvarného v 7 hod. več. — Krou žek čes. germanistů konati bude o 7. hod. več. v místnostech semin. posluchárny, Veleslavínova ul., 96-I., řádnou valnou hromadu. Hosté vítáni ! — Klub citeristů a tamburašů v Praze koná 20. řádnou valnou hromadu přesně o 8. hod. večerní v místnosti klubovní v Jungman- nově třídě (Koškova smíchovská akc. restaurace). Dne 1. listopadu: Anglo-americký klub koná valnou schůzi velmi důležitou o 8. hod. več. v hotelu »U saského dvora«. Spolek architektů a lnženýrů v král českém. žádá tímto své členy, by se v hojném počtu zúčastnili pobřbu zesnulého kolegy a dlouho- letého člena pana inž. Kamila Budila, strojního inže- nýra, řádného profesora atd., jenž se koná dnes ve

čtvrtek dne 31. října o 3. hod. odpol. z farního chrámu Páně u sv. Ludmily na Král. Vinohradech. Do výstavy francouzských impres- sionistů v pavilonu »Mánesa« mají čle- nové Českoslovanské obchodnické be- sedy na průkaz legitimací levnější vstupné. Zábavy. (2. čtvrtka.) Královna Fiammetta. Opera o čtyřech dějstvích s 6 obrazy. Složi! Xavier Leroux. Text napsal francouzsky Catulle Menděs; přeložil Otakar Smrčka. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. Konec o 3/411. hod. Začátek o 7. hod. O 1/23. hod. odpol. V pátek 1. listopadu. LUCERNA. Večer v předplacení: DON JUAN. V zabradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. Ve čtvrtek 31. října. Dcera páně Fabriciova Činohra o 3 jednáních (s proměnou). Napsal Adolf Wildbrandt. Přeložil Jakub Arbes. Režisér Jaroslav Počepický. Ředitel J. E. Sedláček. října. Začátek o 1/28. hod. Andílek z trafiky. Fraška se zpěvy o 4 jedn. Napsal M. Dupont. Přel. O. Hřích. Režisér F. Kneisl.

Původní deskv na ukončený román „Přestěhovalci“ v odpoledním vydání našeho listu možno jedině objednati u výrobce Jos. Šrámek a spol., knihařství v Praze, II., Jungmannova třída 1375 č. 31 a nikoliv v naší administraci. Původní plátěné desky na ukončený román

Sama v elegantním salonku svém Kensingtonu, a obličejem ozářeným růžovým svitem, kterýž lehké stí- nítko nechala procházeti z jediné lampy, v komnatě svíticí, paní de la Mothe seděla s knihou otevřenou na klíně svém, avšak bylo viděti jasně, že myšlenky její toulaly se tisíce mil od románu. Sepjala nervosně ruce, při čemž zasvítily prsteny, které zdobily bílé prstíky její. A každé chvíle podívala se netrpělivě na malé, po- zlacené bronzové hodiny, které stály na krbu. Marie de la Mothe byla krásná a mnoho mužů soudilo v nitru srdce svého, že není krásnější ženy mimo ni na světě. Nebylo jí ještě třicet let a jeden z nejpro- slulejších sochařů prohlásil, že hlava její jest tvaru nejdo- konalejšího. Avšak onoho večera tvář její jevila rysy skutečně tvrdé a strnulé: ledovou dokonalost a bylo by možno skutečně souditi, že nehybný obličej jejt vytesán je z mramoru, kdyby nebylo bývalo neklidných oči, které vnášely poněkud života do tváře její