Telegrafické zprávy.

Denní zprávy.

Rozhorlení maďarští poslanci. Z Pešti, 31. října. V klubu strany neod- vislosti jakýsi Visontai (jak se tento korunový Maďar původně jmenoval, nevíme; pozn. zpr.) opovážil se napadnouti presidenta poslanecké sněmovny dra. Weis- kirchnera za to, že včera řekl, že pro svoji osobu pociťuje soustrast s obětmi v Černové, rakouský pak parláment za to, že tam čeští po- slanci P. Zahradník, dr. Šilinger, dr. Masaryk, dr. Kramář, Slovinec dr. Šu- steršič, Polák, soc. demokrat dr. Lieber- mann a také německý pokrokovec prof. dr. Redlich odsuzovali brutálnosti ma- darské proti národům nemaďar- ským. Žádal, aby vláda uherská proti přehmatům, které se staly v cislajtanské sně- movně, zakročila se všírozhodností, jelikož hranice byly překročeny, které musí re- spektovati národ proti národům. Posl. Ugron Gabriel mínil, že nemůže býti trpěno, aby se vídeňský parlament zabýval vnitřními záležitost- mi uherskými. Bylo by prý neprominutel- no u zbabělostí uherské vlády, kdyby to trpěla. Tento útok rakouské sněmovny jest útokem na suverenitu Uher a nebyl odmítnut presidentem sněmovny. Z Vídně, 31. října. „Arb.-Ztg.“ zabývá se na místě čelném projevy poslanecké sněmovny rakouské a uherskéo krvavých příhodách v Černové. „Pan dr. Weiskirchner řekl,“ píše cen- trální orgán sociálně-demokratický: „Osobně mohu jenom vysloviti nejhlubší soustrasť s obět- mi katastrofy.“ V této větě, ve které se praví toliko, co každý člověk říci musí, jenž má srdce v těle, vidí maďarská drzost porušení su- verenity uherské. Hr. Andrássy řekl, že podá stížnost rakouské vládě. V tom mu nemůže nikdo brániti, že by však mohl se rakouský mi- nistr opovážit tuto stížnost dáti dále, jest věcí zcela vyloučenou. Maďarská stíž nost jest, prostě řečeno, nestoudností.

Domnívají-li se Maďaři, že sdílení věcí, které začínají přehlížet brutálně potlačující politiku maďarskou, dá se z astrašiti a bude ml- četi, mýlí se důkladně. Jak se chová uherský parlament? Takové infamie evropský svě ještě neviděl. Beťar na stolci president- ském prohlásil, že interpelace Hodžova o strašném zločinu tom není pilnou, protože mrtvým není již pomoci. A hr. An- drassy neměl ni slova politování nad vraž- dami těmi, převzal naopak za ně z od- povědnost a nepovažuje za nutné souditi vinného úřadníka. Klerikální zuřivec kromě toho položil otázku, proč vláda nakládá še- trně se slováckými agitátory. Pod- placená koaliční banda přímo tropí si po- směch z lidských citů a barbarštěji, nežli v peštském sněmu říšském nemůže býti jednáno v státech, které jsou mimo civili- saci. Jenom lidé, kteří prohlašují právo vraždit za část své souverenity, mohou rozhoř- čeně křičet, vyslovuje-li se politování nešťastným obětem.« Poslanec dr. Licht proti ministru dru. Fořtovi. Z Vídně, 31. října. V „N. F. P.“ podniká poslanec dr. Štěpán Licht nezřízené útoky na ministra obchodu dra. Fořta, na Živno- stenskou banku, na Čechy a Slovany, protože chtějí, aby lodní doprava do Brasilie a Argentiny děla se společností, při které by také zůčastněn byl kapitál slo- vanský, zejména pak Živnostenská banka.

„Nedůvěra proti podníku tomu,“ píše poslane moravský, „jest proto důvodná, že ministru ob- chodu dru. Fořtovi musí býti důvodně činěna výtka, že pracuje o počeštění úřadů sobě podřl- zených vytrvale a houževnatě. V zemích sudet- ských viděti tento vliv v poštovnictví zcela zřejmě. Podkopná práce jeví se již ve svých výsledcích. Zřizování nových českých po- štovních úřadů děje se s velikou rychlostí, kdežto německé obce musí nekonečně dlouho čekati. Také v telefonu odstrkují se německá území naproti chudým českým. V ministerstvu obchodu samém značně vzrostl počet českých úřadníků. Presidium vydáno úřadníkovi, který rychle postupoval. K řízení důležité sekce jest vyhlédnut český čekatel. Ve všech těchto zje- vech jest systém. Dr. Fořt chtěl a chce svým politickým přátelům i nepřátelům ukázati, že dovede pečeštit také čistě hospodářský resort. Snad není ještě zapomenuto, že dostal porte- feuill, poněvadž byl úřadníkem a nikoli politi- kem. Rychle stal se z něho opět národní po- litik.“

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 31. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“ uve- řejňuje nařízení ministra obchodu vydané dne 24. října 1907 ve shodě s ministrem kultu a vyučování a ministrem vnitra o provedení paragrafu 13 odst. 3. zák. ze dne 26. prosince 1893 ř. z. 193o úpravě koncesovaných stavebních živ- ností. Z Vídně, 31. října. (K. k) „Wiener Zeitung“ ozna- muje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 27. října obecnímu starostovi Františku Svobodovi v Tře- mošnici stříbrný záslužný kříž s korunou. Z Vídně, 31. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“ ozna- muje: Ministerstvo železnic udělilo povolení k za- hájení technických průpravných prací na dobu1 reku stavebnímu podnikateli Nobacko- vi v Praze ve spolku s majitelem panství Nové Zámky Václavem Beckigem v Praze ke stav bě normálně kolejní místní dráhy ze Skutče přes Nové Zámky do Litomyšle. Dále udě- lilo ministerstvo železnic opět na dalších 6 měsíců okresnímu zastupitelstvu mimoňskému a z Bělě ve spolku s obecním zastupitelstvem Mimoně, Bělé a Kuřích Vod povolení k zahájení technických prů- pravných prací ke stavbě normálně-kolejní místní dráhy ze stanice Bělá české severní dráhy přes Kurí Vody do stanice Mimoň spclečnosti ústecko-teplické dráhy s výhradami, vy- tknutými ve výno-e ze dne 22. března 1907.

Papežskou kurií zakázaná kniha. Z Říma, 30. října (K. k.) Papež vyobcoval z cír- kve neznámého pisatele vyšedší zde včera knihy „Program modernistů“, odpověď na ency- kliku „Pascendi domini“, a vyzval biskupy, aby ve svých diécesích zakázali četbu této knihy. Kardinál, vikář římský, uveřejňuje dnes dekret, jímž se věřícím zakazuje prodej a četba knihy této. Z perského parlamentu. Z Teheranu, 30. října. (K. k.) Po tvrdošíjněm odporu duchovenstva schválil parlament jedno- myslně zákon, že správa jest nucena prováděti kontrolu o splňování testamentů. Schvá- lením tohoto zákona přichází kněžstvo o veliké ne- přímé příjmy.

Francie a Španělsko. Z Paříže, 30. října. K. k.) Španělský mi- nistr zahraničních záležitostí Ale de Salazar prohlásil spolupracovníku „Tempsu“ že jeho rozmluva s ministrem zahraničních zá- ležitostí Pichonem neměla nijak za účel odstraniti obtíže v příčině Marokka, poněvadž vůbee žádných obtíží nebylo. Ve všech bodech, i v podrobnostech, jest mezi Franciía Španělskem úplná shoda. Není to pouze výsledek rovnosti zájmů, plyne to také ze solida- rity francouzské a španělské politiky, která denně jeví se jasněji. Přípitky, které byly předevčírem večer proneseny v elysejském pa- láci, jsou výrazem pravdy. Alen de Salazar podotk) konečně, že, provázeje španělské královské manžele do Paříže, velmi rád tím projevil, jak velkou váhu klade na těsnou shodu mezi Fran- cií a Španělskem. Tato shoda, která jest zá- rukou úspěchu pro obě části, nemůže být upřím- nější a jasnější než jest dnes

„Černý automobilí sensační román od Harrisa Bur- landa, počne dnes vycházet v od- poledním vydáni našeho listu. Všichni, kdož o tento román se zajímají, obdrží odpolední čísla »Nár. Listů« dnešní a v sobotu dne 2. listopadu s počátkem románuv administraci »Národních Listů«a ve všech filiálkáck zdara Jednotlivá čísla odpoledního vy- dání prodávají se po 2 haléřich. — O posledním sněmovním zasedání před- nášel posl. Hackel předvčírem voličům v Ústí n. L. Politická část jeho vývodů pohybovala se výhradně v mezích zorného pole našich Němců, jichž požadavků prvním a posledním písmenem jest národnostní rozdělení všeho, nač se v Če- chách podívají. Posl. Hackel míní dokonce, že jsou Němci velmi blízko k uskutečnění svého nejdůležitějšího přání. Je-li prý výrok předsedy ministerstva, nedávno novinami sdělený, jedna- jící o nutnosti veta na ochranu menšin, což by znamenalo uznání stanoviska Němců, potom by odstraněna byla nejdůležitější překážka, která zbraňovala až dosud upravení této politické překážky. Posl. Schalk jest přesvědčen, že by Němci v této a jiných politických otázkách byli již dále bývali, ano byli by již svým politickým cílům mnohem blíže, kdyby němečtí poslanci byli s to vytrvati při svém slavnostně usnese- ném odhodlání, aby činnost českého sněmu zemského na tak dlouho byla podvázána, dokud Němcům v Čechách nebude postoupena úplná samospráva. Že se Němci vzdali své obstrukce na sněmu, aniž by se jim bylo dostalo

Ji jen nejmenší koncese, byla za všech okol- ností hrubá politická chyba, kterouž vláda a naši protivníci svedeni byli k pochybóvání o vážnosti našeho kardinálního požadavku poli- tického a nacionálního, pravil posl. Hackela dodal: »V zájmu obou národností přeji si, aby heslo o roztrhání země, od Čechů užívané, brzy bylo pocbováno. A jestliže se Češi nemohou své patrně zamilované bázně zbaviti, nechť se aspoň rakouská vláda nedává zdržovati podob- nými šílenostmi (I!) a postaví státní zřízení na stanovisko národnostního rozlišení.« Má-li se tedy už mluvit o šílenství, zdá se, že spíše možno je najíti v těchto vývodech p. poslance Hackela, neboť vrcholem všeho šílení v tétot. zv. »říši« bylo by vyhověti výzvě posl. Hackela a chtíti vnutiti Čechům německé justamenty proti vůli. Domnívají-h se pánové dle různých známek, že v lidu českém ochabl vzdor proti vyrovnání na základě národnostního rozdělení, pak se domnívají, že v národě našem zemřel vůbec pud politického a národního, ba i hospo- dářského sebezachování. Čechové nemohou nikdy dopustiti a také nikdy nedopustí obmezení své nynější vlasti o jednu třetinu její rozlohy, o celé územi, jež Němci prohlašují za německé,a k tomu ještě s podmínkou naprosté expatriace z této oduzmuté třetiny, nedopustí žádné dvojí administraci ani státní ani zemské v Čechách, neboť kdyby dopustili, potom zasloužili by ovšem naprosté zkázy, jaká jim hrozí z takové politi- cké pohromy, tak jakoby zasloužila jména těch českých politiků, kteří by k tomu činně anebo trpně pracovali, vždy trvající kletby všech přištích českých generací. A násilí?! Jen ať je pánové zkusí!

— Starosta měst pražských p. dr K. Groš vrá- til se z Vidně do Prahy. — Žižkův pomník v Žižkově. Ze spolku pro zbu- dování Žižkova pomníku v Žižkově se nám píše: V posledních dnech vyskytly se v různých listech če- ských i německých zprávy, hlásající do světa, že „Spolek pro zbudování Žižkova pomníku v Žižkově“ již již s ohromným kapitálem 100.000 korun chystá se postaviti pomník Žižkův v ohromných rozměrech „v podobě rozhledny la Bavaria, z jejíchž uší a očí zvědavci by svoje hlavy na Prahu vystrkovali.“ Pomíjeje sesměšňující stylisaci zpráv těchto, činí výbor jmenovaného spolku vědomo: Spolek, jenž 3. listopadu slaví 25leté jubileum trvání svého, sebral sice kapitál 100.000 korun, avšak jest si dobře vě- dom, že dle úsudku znalců a českých umělců na zbu- dování pomníku přiměřeného historickému významu Jana Žižky kapitál tento nestačí. Neuvažoval tedy dosud o detailech pomníku a jest přesvědčen, má-li býti pomník důstojným, že nutno jest, aby byl dílem čistě uměleckým, dílem nejlepším z nejlepších a neopomine jistě vypsati uměleckou soutěž, jakmile destatečným kapitálem bude vládnouti. Všechny jiné zprávy, jež z kruhů patrně neinformovaných do den- ních i týdenních listů se dostaly, jsou předčasné a nesprávné. — Za výbor spolku: Jan Kotland, t. č. předseda.

Kterak se němčí na klavním telegrafním úřadš pražském, přesvědčili jsme se tolegramem, včera večer nás došlým. Telegram je český, odeslán byl v českém městě. První jeho zásilka byla zkomolena, nikoli však vinou pražského telegrafního úřadu. Sdě- lení o tom není tedy pro něj výtkou. Pražský te- legrafní úřad zaslal nám potom opravené a správné znění telegramu. S díkem to zaznamenáváme, ale veřejně vytýkáme, že telegrafní úřad tuto druhou svoji zásilku uvedl sdělením německým, jež zní: „Bitten in Nro. 1221 redakce „Národních Listů“ Text richtig zu lesen...“ atd. To je, vnitřní úřadní něm- činou řečeno: „Unfug“, po česku: zlořád. Kdo jím vinen, ať si jej zodpoví!

Následování hodná obětavost vlastenecká. Sto- lová společnost erbovních dam a pánů od Fontany ve Slavkově zaslala 25. t. m. Ústřední Matici škol- ské v Praze jako svatovaclavský dar obnos pěti set korun. Od založení svého, totiž od listopadu 1893 zaslala společnost tato na různé národní účely až do dnešního dne celkem: Ústřední Matici školské v Praze 13.114 K, Matici brněnské v Brně 750 K, podpůr- nému spolku »Radhošť« 250 K, Národnímu divadlu v Brně 225 K, podniku Morava svým Maticím 100 K, vysoké české technrcké škole v Brně 100 K, spolku »Komenský« ve Vídni 200 K, gymnasijní Matici ve Vyškově 100 K, školskému spolku »Galaš« v Hrani- cích 76 K, školské Maticí v Mostu 30 K, damskému odboru losovnímu brněnské Matice v Brně 100 K, na zimní ošacení chudých dítek školních ve Slav- kově 100 K, milionovému pavilonu Emy Geitlerové na výstavě v Praze 100 K, pronásledovaným Čechům v Třebenicích 50 K, národopisnému spolku ve Vyš- kově 10 K, celkem 15.305 K, k tomu přičítaje poklad- niční hotovost a inventář 880 K, dohromady 16.185 K.

Stolová společnost erbovních dam a pánů od Fon- tány v sobotu dne 9. listopadu v hradní dvoraně koná své 14. kontrolní shromáždění, ke kterémuž všichni mimo Slavkov meškající p. t. členové spo- lečnosti erbovní páni od Fontány, uctivě se zvou. — Andrej Hlinka v den „Černovskej posviacky“. Z Hodonína se nám píše: V osudný černý den v ne- děli 27. října byl Andrej Hlinka v Hodoníně. Nemaje ani tušení, co se v rodišti a farnosti jeho stalo, te- prve z telegramů na dra. Koliska zaslaných dověděl se o hrozných oněch událostech. Hlinka byl nevý- slovně dojat a chvěl se na celém těle. Večer měla se konati ve velké dvoraně Besedního domu jeho před- náška. Nechtěl, aby se odložila; konal ji s hlubokým, srdce prorývajícím dojmem, prohlásiv, že by raději spěchal na drahé Slovensko, objat mrtvé oběti