2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
26. dubna 1904. Číslo 116.
4
article
čivrtek 28. t. m. o 7. hod. v Karolinum č. vI
Sekce c) (akademie) má schůzi ve středu 27. t. m.
též v Karolinum č. VII. od 6 hodin. Plenární schůze
zábavního odboru jsou zase pravidelně v neděli od
9 hodin v Klementinum č. II.
Sehůze.
Dne 26. dubna: »Ruský kružoke v Praze
má obvyklou členskou schůzi v Umělecké besedě ve
Svatováclavské záložně. Cvičení v ruské řeči konají
se od 7—8 hod. večer. Potom bude míti přednášku
p. Izvěkov so ruské písni«. Při té příležitosti bude
několik lidových písní ruských reprodukováno fono-
grafem. — Botanická sekce klubu přírod
v Plaze koná o 1/6. hod. odp. schůzi v místnostech
botan. ústavu na Slupi. Přednáší pan K. Domin,
assistent botan. ústavu: Kurs floristicko-geografický.
část I. (s praktickým cvičením). Slč. Phst. H. Ber-
kovcova referuje o nové literatuře. — Dobročinný
klub »Radostslav« v Praze koná řádnou valnou
hromadu v 8 hod. večer v restauraci Čížkově v Ječné
ulici č. 10.
Dne 28. dubna: Damský odbor Ústř
Matice školské na Král. Vinohradech má Xx
valnou hromadu o 3. hod. odpol. v místnosteeh
Měšťanské besedy (Národní dům).
K Domin
H ber
Král
Karolínum
Klementinum
Praha
Radostslav
Ječná ulice
dobročinný klub
Čížkov
národní dům
5
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy
Ze Sofije, 25. dubna. (»Ag. Tel. Bulg.
Kníže Ferdinand odjel odpoledne na krátký
pobyt do Euxinogradu.
Bulg
Ferdinand
Balkán
Sofijá
6
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Jedenáctý týden války na Dálném Výcnode
přinesl již prvým dnem do Petrohradu dvě
zprávy, z nichž zejmena ona, týkající se
attentátu na generála Kuropatkina
(viz telegram v čele listu), s tačila, aby uvedla
celý Petrohrad do značného vzrušení. Jedna
verse křížovala se s druhou a každá vyprávěla
o útoku na generála černěji, než jak věc ve sku-
tečnosti se měla. Nebylo tajno kruhům, znajícím
dobře úskočnou povahu japonskou, že budou
usilovati o bezživotí Kuropatkinovo, vědouce, co
znamenala by pro armádu ztráta vrchního voje-
vůdce hned na samém počátku války. . . Proto
za Kuropatkinem došla poslední dobou řada de-
peší, varujících jej, aby byl opatrným před
úkladníky. Zejmena pozoruhodnými byly varovné
hlasy Korejců, kteří asi před třemi dny hovořili
o tom, že chystá se na Kuropatkina útok. —
Včera, jak telegram našeho zvláštního zpravodaje
sděluje, skutečně pokus útoku se udál, ale byl
šťastnou náhodou zmařen. Japonec, v rouše ob-
čana korejského, připlížil se jako pokorný pro-
sebník ke generálovi a podávaje mu jakousi
prosbu chtěl mu zasaditi ránu dýkou. Ducha-
přítomností důstojníků štábu Kuropatkinova byl
útočník stržen a odzbrojen. Událost tato potvr-
zuje tedy zprávy, jež proběhly všemi denními
listy, které zaznamenaly pověsti, že má býti útok
na Kuropatkina spáchán. Na štěsti nestalo se
tedy veliteli pozemních vojsk ničeho.
Druhá, měně již překvapující zpráva týká se
demisse Alexějeva. Opouští své vysoké po-
stavení z motivů, ne zcela jasných, ale přece
takových, že možno je vycítiti. Jsa čestným člo-
věkem a vida, že od počátku provázeno jeho pod-
nikání nezdarem — ustupuje z místa, aby snad
uprázdnil je muži šťastnější ruky ...
Kuropatkin
Korejec
Japonec
Petrohrad
7
article
Nálada v Port Arturu.
Admirál Alexějev telegrafoval carovi, že
duch portarturského námořnictva přes dosavadní
nezdary zůstává na výši své povinnosti a jest na-
plněno nadějí, že se mu podaří nepřítele po-
raziti.
V podobném smyslu telegrafuje se z Port
Arturu „Ruskému tel. agentstvu“: Zde panuje
překvapující klid. Vojáci, námořníci i obyvatelé
snášejí obležení s údivnou chladnokrevnostía
mužností. Záhuba „Petropavlovska“ s admirá-
lem Makarovem neoslabila ani dost málo pře-
svědčení, že Port Artur je nedobytný
abrzká porážka Japonců nevyhnu-
telná. V posledních dvou měsících bylo opev-
nění Port Arturu k účelům obrany tak zdokona-
leno, že naprosto nelze ho dobyti.
Slabé body na straně suché i mořské byly vy-
zbrojeny a pevnosť opatřena vše mi
potřebamidélenež na rok. Za dne nic
nepřipomíná, že pevnosť jest obležena. Na ulici
hraje hudba, prochází se obecenstvo a hrají si
děti. V noci je město haleno hlubokou tmou. Jen
rejda bývá reflektorem osvětlena. Hostince a ob-
chody bývají za dne četně navštěvovány.
Alexějev
Artur
Japonec
Port Artur
Petropavlovsk
Hostinka
8
article
Katastrofy lodí.
Strašlivá záhuba admirálské lodi „Petro-
pavlovska“, explose na americkém válečném ko-
rábu „Missouri“ a konečně se všech různých
stran hlášené katastrofy na moři, způsobují vzpo-
minky na podobné tragické zániky lodí v dobách
dřívějších. Pokud se týče zmařených lidských
životů, nemá záhuba „Petropavlovska“ sobě
rovné katastrofy v posledním desítiletí..
„Petropavlovsk“ měl týž osud jako „Maine“
Tento americký obrněnec kotvil před počátkem
války americko-španělské v přístavu havanském
dne 15. února 1898, když o 9. hod. 40 min. več.
ozval se pojednou pod přídí jeho strašlivý výbueh
a z obrněnce vyrazil oheň a kouř vysoko k nebe-
sům. Zdálo se, že loď jest roztržena ve dví.
V přístavu kotvíci ostatní lodi byly hozeny da-
leko ze svých stanovišť vzdutými vlnami.
„Maine“ se potopil a s ním na 300 důstojnictva
a mužstva. Po ohledání příčiny potápěči, zji-
šténo, že pod přidí explodovala mina a že zá-
soby prachu, v komoře na přídi se nalezající, od
explose se vzňaly a strašlivou katastrofu při-
vodily. Jak mina pod loď přišla a jak se stalo,
že explodovala, ovšem nezjištěno ... Jinou
obrovskou katastrofou opět v anglickém námoř-
ním loďstvu bylo zničení admirálské lodi „Vikto-
ria“ dne 22. června 1893 na Středozemním
moři za admirála Tryona. „Viktoria“ srazila se
tenkráte s „Camperdownem“ a v desíti minu-
tách se potopila. Z posádky 659 mužů zahynulo
321, mezi nimi admirál. Německo nemůže za-
pomenout lodní katastrofy, z doby ovšem starší
než právě vzpomenuté. Je to potopení „Velkého
kurfiřsta“ dne 6. května 1878, při srážce s „vi-
lémem“, kdy zahynulo 216 mužů.
Viktoria
Petra
Missouri
Petropavlovsk
Main
Německo
9
article
Japonské válečné romány
rostou jako houby po dešti. Pavel Couchoud ve
„Figaru“ sděluje, že v Japonsku vyšlo již přes
čtyřicet románů z války rusko-japonské. Ro-
mány psány jsou vesměs fantasticky, jak patrno
už z titulů: „V mlhách Čemulpa“, „Nechte nás
umřit za naši vlast“, „Starý důstojník“, „Obět
mrtvých“, „Dům admirála Jamanako“ a j. více.
Aby se poznalo, jak psány jsou tyto romány, při-
náší „Figaro“ počátek románu „V mlhách Če-
mulpa“, jenž začíná takto: „Od prosince r. 1903
stála „Čijoda“ před Čemulpem. .. Kotva jeií
byla spuštěna mezi ruským křižákem „Varja-
gem“ a ruskou dělovou lodicí „Korejcem““. Na
večer dne 2. února vsedl poručík Katori Mitsu-
jiro do šalupy a plul ke břehu. Když dostihl mě-
sta, spěchal do japonské čtvrti, a zastavil se
před domem jednoho kupce, odkud vyšla mu
vstříc mladá žena. „Matsuso!“ (sestro) — „Ne-
sane!“ (bratře), zvolali oba radostně.. . Sestra
zvala bratra dále do domu, ale odmítl ... „Ne-
mohu se zdržeti, jdu se s tebou rozloučit-
„Kam odcháziš? Přijď brzy! Uchystám ti „gomo
kuzuči“, které tak rád jídáš...“ Důstojník od-
mítl: „Nerozumíš, milá sestro. Neodplujeme
sice odtud, ale přece jdu se s tehou rozlou-
čiti...“ A nakloniv se až k ní, pošeptal jí do
ucha: „Válka... Ruské loďstvo opustilo Pore
Artur a napadne-li nás zde v Čemulpu, jsme ztra-
ceni. Mužstvo ví již o svém osudu. Když bude
nejhůře, vyhodíme loď do povětří a zemřeme.
Te jest ujedná.o, ač to nikdo neřekl...“ Sestře
bylo těžko u srdce. Bylť jejím jediným bratrem
a ona jemu otcem a matkou, kteří už zemřeli.
Pavel Couchoud
Figar
Jamanaka
Figaro
Korejec
Katori
Mitsu
Válek
Artur
Voda
Matsuso
10
article
Vychovala ho, zaplatila za jeho vzdělání, učinila
ho mužem. Nyní odchází. „Tvé jídlo sním, milá
sestro, až při tryzně na památku nás mrtvých,“
pravil, směje se, aby sestru povzbudil. „A ted
hlavu vzhůru! Musím jíti. Bud zdráva, sestro.
pozdravuj svého chotě.“ Odchází bez ohlédnutí,
sestra, smějic se, za ním se dívá. Starý rodinný
sluha, Korejec, sedí na zápraží a hořce pláče ...
Nemůže Japonce pochopiti ... „Proč nepláčeš,
když jediný bratr jde vstříc jisté smrti? Vždyt
je to přece bratr. Já se nemohu zdržeti slzí
ona se směje...“ Každého dne vystupovala
sestra na střechu domu a dívala se ku přístavu,
kde viděla bratrovu loď... Až jednoho dnes přes
nce zmízela... Odplula. Sestra byla zarmou-
cena a jediný starý sluha dovedl ji potěšíti ...
Jednoho dne přiběhl se střechy dolů... „Vrátil
se, vrátil se!“ „Kdo?“ Sestra vyběhla na střechu
a uviděla „Čijodu“ v přístavě a s ní několik vá-
lečných lodí japonských. „Před polednem mu-
síte opustiti přístav,“ vzkázal admirál Urhu ru-
ským kapitánům, „nebo potopím „Korejce“ i
„Varjaga“ ... Černý kouř z komína jeho lodi
dýmal až k nebesům ... Sestra a sluha viděli,
jak ruské lodi opouštějí přístav a japonské pluji
za nimi. „Korejec“ vystřelil, naše lodi odpově-
děly... Vypluly na širé moře a nebylo nic více
viděti. Konečně rány děl utuchly. „Varjag
klesá, „Korejec“ zachraňuje se útěkem . . . Sluha
skáče na střeše radostí... „Sláva, sláva „Či-
jedě“ — volá. V tom rána na Korejci“ a letí do
povětří, „Varjag“ hoří... Jaké divadlo.“ — —
Druhého dne vaři sestra „gomo kuzuči“
jež bratr rád jí. Bratr přichází, je živ a zdráv.
„Když jsem viděl s lodi, že nás pozoruješ, hle-
děl jsem smrti klidně vstříc...“ A oba, sestra
i on, dávají se do pláče ... „Zvláštní lidé,“
praví sluha Korejec, „když by se měli radovati,
dají se do pláče . ..
Korejec
Japonec
Varjag
Buda
11
article
Takovým slohem psán jest dále celý román.
Někteří nakladatelé japonští vyslali spiso
vatele a romanepisce na své útraty na bojiště
aby tam pro válečné romány nasbírali látky ..
Romány tisknou až v millionovém nákladu a pro-
dají je ...
Pověsť o rakvi — pro Kuropatkina.
Angličtí zpravodajové sbírají, kde se co
dá... Válečné události jdou příliš pomalu z
sebou a interes čtenářů anglických mohl by
ochabnouti. Proto telegrafují i — pověsti, jež se
potloukají mezi nejnižšími třídami a docházejí
pro svou romantičnest velikého rezšíření. Tak
v Sibiři koluje pověsť, že prý generál Kuropatkin
přivezl si s sebou na dálný Východ — rakev, jsa
přesvědčen, že padne na bojišti a nikdy více ne-
vrátí se do Ruska. Zatím, co vlak zastavil na
jedné stanici, zpozoroval jakýsi vojín skulinou
v nákladním voze dlouhou truhlu, ve které byla
prý uložena kovová rakev s nápisem „Alexěj Ni-
kolajevič Kuropatkin“. Tato pošetilá pověsť do-
sla tím větší víry, když se rozkřiklo, že před od-
jezdem svým navštívil Kuropatkin svoji matku,
s níž se rozloučil, jsa přesvědčen, že více ji prý
nespatří. Jiná pověsť vypráví, že prý tu noc př
odjezdem na bojiště měl Kuropatkin zlý sen,
v němž se mu zdálo, že padl na bojišti a nepo-
znán byv, zahrabán byl s ostatními padlými do
šachty.
Kuropatkin
Sibiř
dálný východ
Rusko
12
article
Telegramy.
V Port Arturu.
Z Petrohradu, 25. dubna. (C.-B.) Ruská
sgentura sděluje z Port Arturu ze dne 24. t. m.
Zkáza »Petropavlovska« označuje se jednomyslně
za tragickou náhodu, která nemůže míti nej-
menší vliv na průběh války. Dle dosavadníh
pozorování útoky Japonců opakují se každých
14 dní. Ohlašují je napřed Číňaně, kteří do-
stávají potřebných informací od Japonců. Kromě
toho objevují se parníky s anglickými dopiso-
vateli. Nedávno zadržený parník s angliekou
vlajkou a dopisovatelem »Daily News« byl pro-
puštěn s podmínkou, že nepřiblíží se již k na-
šemu pobřeží. Při bombardování 15. dubna
jedna z nových japonských lodí »Nišin« neb
»Kanšuga« velmi utrpěla. Jeden křižák byl
potopen.
Japonec
Nišin
Kanšug
Port Artur
Petrohrad
Petropavlovsk
Daily News
Port
13
article
Japonci na Jalu.
Z Petrohradu, 25. dubna. (C.-B.) Generál
Flug telegrafoval ruské telegrafní agentuře z Port
Arturu ze 24. t. m.: Zpráva »Morningpostu«,
že Japonci překročili Jalu, jest nepravdiva.
Led strhán.
Z Blagověščensku, 25. dubna. (C.-B.) N
Amuru u Chabarovska pluje led. Usuri a Sun-
gari jsou v hořejším toku bez ledu.
Viceadmirál Skrydlov.
Z Petrohradu, 25. dubna. Viceadmirál
Skrydlov vydá se na cestu do Port Arturu dne
27. dubna a přibude tam dne 13. května.
Poslední práce zahynuvšího Vereščagina.
Z Petrohradu, 25. dubna. Velkokníže
Cyril přibyl na cestě do Petrohradu právě do
Irkutska; zdravotní jeho stav jest zcela uspoko-
jivý. Velkokníže veze sebou carovi zajímavou
relikvii po mistru Vereščaginovi. Jest to
skizza, představující admirála Ma-
karova v rozmluvě s kontradmirá-
lem Molasem. Oba jsou znamenitě
portrétováni. Velkokníže Cyril přibude do
Petrohradu dne 7. května.
Zahájení offensivy na straně ruské.
Z Petrohradu, 25. dubna. Generál Kuro
patkin zamýšli dle tvrzení petrohradských
kruhů vojenských, počátkem května, kdy bude
míti soustředěnu sílu 450.000 mužů, z a hájiti
o ffensivni postu p přes Jalu na Koreu.
Odvolání Alcxöjova podepsáno?
Z Petrohradu, 25. dubna. Jest rozšířena
pověsť, že car dnes podepsal odvolání Alexějev
z úřadu jeho jako místodržitele a povolává jej
zpět do Pelrohradu.
Japonec
Flug
Morningpost
Sun
Skrydlov
Artur den
Vereščagin
Cyril
Kura
Jal
Petrohrad
Blagověščensko
Amur
Chabarovsk
Irkutsk
Ma
Korea
14
article
Podrobnosti o attentátu na
Podrobnosti o attentátu na
Kuropatkina.
Z Londýna, 25. dubna. (C.B.) Reu-
terova kancelář sděluje z Petro-
hradu: Dva Japonci, přestrojeni za
čínské žebráky, pokusili se za-
vražditi gen. Kuropatkina za jeho
posledního pobytu v Šučvanu. Po-
dařilo se jim přiblížiti se k gene-
rálu. Jeden z obou kozákův povšiml
si, jak jeden z mužův těch vstrčii
ruce do svého oděvu, načež jej
srazil k zemi. Oba mužové, kteří
měli falešné copy, pak prohleduuti,
i nalezeny nože u nich.
Japonec
Londýn
Petrahrad
15
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Parlamentni komise Polákův a česká delegace.
Z Vídně, 25. dubna. Parlamentní komise
klubu polského sešla se dnes o 10. hodině do-
polední k důležité schůzi. De té pozván byl před-
seda klubu českého dr. Pacák, který se do ni
dostavil. Byla mu tam učiněna některá sdělení
ve příčině akce, polským klubem zahájené a po-
kládá se pravděpodobným, že předseda sdělení
ta dá zejtra klubu poslanců českých, který jest
svolán na 1/411. hod. dopol., na vědomost. Touto
společnou poradou předsedy klubu českého s dů-
věrníky kola polského vyvracejí se všecky po-
mlouvačné pověsti, vídeňskými listy rozšiřované,
jakoby byl nastal mezi oběma kluby slovanskými
rezkol
Z Vídně, 25. dubna. Jak se dovidáme, před
seda klubu polského Jaworski po dnešní konfe-
renci parlamentní komise klubu polského s drem
Pacákem odebral se k ministerskému předsedov
dru. Körbrovi a měl s ním dlouhou poradu.
Pořad parlamentní.
Z Vídně, 25. dubna. V parlamentních kr-
zích ujišťuje se, že zasedání poslanecké sně-
movny potrvá fakticky do soboty, 7. května,
protože na 10. května svolány jsou zatímně de-
legace do Pešti. Nebude však, sejdou-li se v tentc
čas delegace skutečně, říšská rada ještě od-
ročena. To stalo by se teprve po skončené kam-
pani delegační. Dnes však jest pochybno, bude-li
možno svolati delegace na vzpomenutý termín.
Uherský parlament ještě své členy nezvolil. Dnes
byl uzavřen na dobu neurčitou a není povědomo,
kdy bude opět svolán. Kdyby na krásně svolán
byl v prvých dnech měsíce května, není tou
chvíli jisto, zdali se k volbě delegační dostane,
neboť situace po tom, co se včera stalo ve Vel-
kém Varadu a co se stalo v Pešti, jest v druhé
polovině říše krajně napjatou.
doktor
Pacák
Jaworský
Vídeň
Pešť
Vela
Polákův
16
article
Dvě resignace hr. Schönborna.
Z Vídně, 25. dubna. President správního
soudu hr. Bedřich Schönborn dává prohlašovati
v dnešním večerním „Fremdenblattu“, že ne-
přijme žádného mandátu do delegací a že také
nepřijme funkce předsedy kvotové deputace, již
zastával několik let. Není naprosto povědomo,
které příčiny přiměly hr. Schönborna k tomuto
odhodlání. Hrabě Schönborn sice hájil v dele-
gacích neudržitelné stanovisko ve věcech vojen-
ských, pokud jde o pravomoc koruny, nalezl
však přece případné slovo ve příčině trojspolku
a ve příčině poměru Rakouska k Rusku.
Kvolová deputace.
Z Vídně, 25. dubna. V zejtřejší schůzi po-
slanecké sněmovny vykonána bude volba do kvo-
tové deputace. Za poslední doby klub český byl
ve sboru tom zastoupen prof. drem. Fiedlerem
a drem. Kramářem. Tento vzdává se nyní man-
dátu do deputace. Místo něho vyslán bude dři-
vější člen její, dr. Fořt. Jako druhý zástupce
klubu byl v ní a zůstane prof. dr. Fiedler.
Ministerské porady.
Z Vídně, 25. dubna. Ku poradám spo-
lečných ministrův o předlohách delegačních
přibude prý již pozejtří ve středu ráno
maďarský předseda ministerstva hr. Tisza
finanční ministr dr. Luka cs.
Schönborn
doktor
Fiedler
Fořt
profesor
Vídeň
Rakousko
Rusko
slanecký sněmovna
17
article
Krveprolití v Elesdu.
ch. Z Pešti, 25. dubna Ke včerejší srážee
v Elesdu se oznamuje: Dvacet devět četníků
vypálilo dvě salvy na hustý dav Celkem bylo
vystřeleno 58 ran, z nichž všechny trelily.
Hned po výstřelu lid se v šíleném zmatku
rozprchl a hleděl se zachráníti v domech.
Z Velkého Varadu se oznamuje, ž
rumunští sedláci v Bradee u Elesdu zapálili
les. V obci Rev stojí několik domů v plame-
nech. Z osob, při včerejších výtržnostechv
Elesdu zraněných zemřelo 8, takže počet oběti
páčí se již na 31. Mezi mrtvými jest též
pět žen.
Z Velkého Varadu se sděluje : Zde
vypukla všeobecná stávka dělnictva. Stávka po-
vstala jednak pod dojmem ukončení stávky že-
lezniční, zvláště však následkem násilnostív
Elesdu. Dělnici prohlašují, že nechtějí zvýšení
cen, nýbrž že jen hodlají protestovati proti zná-
silňování, jakému jest vydáno shro mažďovace
právo sociálních demokratů. Několik tisíc děl-
níků shromážděno jest v zahradě za městem.
Pešť
Bradee
Rev
18
article
Všecky obchody byly zavřeny. Počet stávkují-
eích páčí se na 15.000.
Z Velkého Varadu dále oznamují
K žádosti starosty dal městský velitel posádku
allarmovati. Pěší vojsko obsadilo náměstí, kdežto
jízda se odebrala na silnici, u které leží zahrada,
ve které se stávkující utábořili. Ředitel policie
odebral se mezi stávkující a tázal se, jaké mají
úmysly. Vůdcové odpověděli, že nemají ničeho
proti městským úřadům a že jim jde jeno
demonstraci proti nynější vládě, která šlap
nohama svobody dělníků. Pokud bude Tisz
u vlády, dělníci v Uhrách nezahájí práci.
Z Elesdu, 25. dubna. O včerejším velkém
krveproliti jest zaznamenati ještě tyto podrob-
nosti: Strana osmačtyřicátníků konala tu schůzi.
Socialistě, zvěděvše to, chtěli pořádání schůze
zameziti, poněvadž jim už po dlouhou dobu
byly veškery schůze zakazovány. Ke schůzi
košutoveů shromáždilo se tu obrovské množství
lidu, mezi nimiz bylo ale asi 6000 socialisto.
Uhry
Elesd
Tisza
19
article
Tito, když přibyli vůdcové košutovců, spustil
nehorázný povyk. Předáci strany neodvislosti
rozhodli se proto schůzi co nejvíce ukrátiti.
Řečník jeden skončil vývody své v pěti minu-
tách, načež rychle provedeny volby. Když byla
schůze už skončena, žádal stoliční soudce Be-
recsy zástup, aby se rozešel.
Na vyzvání to propukl nevylíčitelný lomo
a lidé zdráhali se uposlechnouti. Husarský ryt-
mistr Nedlecký, jenž s oddílem jizdy měl
pečovati o pořádek a velitel přítomných asi tři-
ceti četníků, strážmistr Ress, počali nyní li
moci rozháněti. Náhle houkla ze zástupu rána
proti strážmistru Ressovi, jenž trefen do srdce,
mrtev se k zemi skácel. Náměstek strážmistrův
velel na to: »Palte!« A hned zahřměla
salva z třiceti karabin. Následek její byla ne-
vylíčitelná panika. Všechno pobihalo divoce
sem a tam. Množství raněných stenajíc, válelo
se po zemi vedle celé žady mrtvých. Většina
z padlých náležela socialistům. Při srážce byl
raněn kamenem na hlavě i rytmistr Nedlecký.
Ress
Nedlecký
20
article
Podruhé udeřil tohoto i jeden rumunský sedlák
holí tak silně přes ruku, že rytmistru vypadla
šavle z ruky. Desátník husarský Holaszy při-
kvačil a rozťal útočníku šavli hlavu. Praví
se, že i čtyří četníci byli zraněni.
Nařízeno přísné vyšetřování jakož i prohlídky
domovní, aby se zjistilo, kdož při schůzi oné
byl opatřen střelnou zbraní.
ch. Z Pešti, 25. dubna. Socialistické hnut
nabylo v biharské župě v poslední době veli-
kého rozmachu, zvláště mezi rumunským oby-
vatelstvem rolnickým. Mnozí agitátoři jezdili po
vesnicích za agitací socialistickou, jejíž sídlem
byly Elesd, Rev, Boros a Felsö-Lugos. Až dotud
ale býval tu skorem jednomyslně volen do
sněmu člen strany neodvislosti Telegyi a to již
po dvě desetiletí. Muž, jenž vystřelil po stráž-
mistru Ressovi, byl bohatý rumunský
rolník Akys. Dle jedné verse Ress padaje
s koně, dal ještě tři rány z revolveru svéh
směrem po Akysovi, jenž byl tak těžce zraněn,
že několik minut na to skonal. Některé osoby
pobliž něho byly rovněž zraněny. Při salvě
četníků vrhli se mnozi lidé na zemi, aby nebyli
střelami trefeni.
Elesd
Rev
Boros
Telegyi
Ress
Akys
Pešť
FelsöLugo
21
article
Také z oken okolních do mo,
jež byly hustě obsazeny diváky.
bylo několikráte na četníky stře-
leno, ale střely ty minuly se cíle. Po salvě
davy za pronikavého nářku v divokém zmatku
prchaly. Ranění dopraveni byli do nemocnice,
mrtví do umrlčí komory
Večer bylo vojsko znovu alarmnováno, ne-
boť došla zpráva, že obecní dům v Nesi vzat
byl útokem a že v Borodu byly domy zapáleny.
(Viz o tom jiné depeše. Pozn. red.) Socialisti-
cká strana a košutovci přičítají si navzájem
vinu těchto události. Ve Velkém Varadu a
v okoli byla rozšířena, aby docilila se co nej-
větší účasť na schůzi, před tím pověsť, že při-
bude František Košut a že přinese lidu
osvobození od daní a od vojenské služby.
Lid, celkem nevalně vzdělaný, věřil tomu tím
spíše, an za stavu ex lex neplatil daní.
Košut
obecní dům
Nesi
22
article
Klepy z Ruska.
n. Z Petrohradu, 25. dubna. Zprávy, že
v poslední době byly osoby zde hromadné za-
týkány, jsou přepjaly-
Povstání hererské.
n. Z Berlína, 25. dubna. Plukovník Dürr,
jenž byl v lednu poslán do osady jihoafrické
jako velitel pomocné výpravy námořní, byl od-
volán a sice dle »Local Anzeigru«, protože se
ocitl s guvernérem osady Leutweinem v konfliktu.
Konflikt mezi Anglii a Nikaraguí ?
w. Z Londýna, 25. dubna. Britský křižák
»Retribution« dostal rozkaz, aby odjel do Blue-
fieldsu v Nikaragui a aby žádal za okamžité
propuštění zabavené lodi i mužstva jejího, jež
tam byla dopravena, a pro případ odmítnuti žá-
dosti té aby město bombardoval. Zde doufejí,
že Spojené státy se do sporu nevmísí, poně-
vadž Anglie podala ve Washingtonu uspokojivé
vysvětlení.
Dürr
Rusko
Petrohrad
Berlín
Anglie
Londýn
Blue
Nikaragua
spojený stát
Washington
Vocal Anzeigra
23
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Uherské sněmovny.
Z Pešti, 25. dubna. (C-B) Poslanecká sně-
movna zahájena v 10 hodin 30 minut dopoledne.
Ministerský předseda hr. Tisza dal pře-
čísti vlastnoruční list panovníkův (Hlasy
v levo: Co je ve Vídni nového? Chceme důvěr-
nou schůzi!), jenž zní: My František Josef I.
z boží milosti císař rakouský, král český atd.
a apoštolský král uherský korouhevním pánům,
církevním a světským magnátům, jakož i poslan-
cům našich věrných Uher s vedlejšími zeměmi,
již shromáždili se na říšském sněmu, položeném
ke dni 24. října 1901 do našeho říšského, hlav-
ního a sídelního města Pešti, náš královský po-
zdrav! Mojí mili věrní! K návrhu svého uher-
ského ministerstva uzavíráme tímto II. za-
sedání říšského sněmu, zahájeného 24. října 1901
a zůstáváme vám nakloněni svou královskou mi-
losti. Dáno ve Vídni 23. dubna 1904. František
Josef m. p., hr. Štěpán Tisza m. p.
Obsah listu způsobil na levici veliké
překvapení, neboť čekalo se, že sněmovn
bude o dročena.
František Josef
Štěpán Tisza
Pešť
Vídeň
uherský sněmovna
Tisza
já František Josef I
24
article
Hned po přečtení listu předseda prohlásil,
že béře se uctivě na vědomí a že předloží
sněmovně v budoucí schůzi praesidiální zprávu
o zasedání.
Posl. Ugron přihlásil se k slovu, ale
předseda pravil, že po skončeném zasedání
nemohou se činit ani návrhy ani poznámky.
K samotnému královskému listu nevyžádal
si nikdo slova.
Předsedal dal čísti protokol dnešní schůze.
Posl. Ugron hlásí se o slovo k proto-
kolu. Dovozuje, že královský list je nedosta-
tečný, neobsahuje ustanovení, kdy bude zahá-
jeno III. zasedání.
Dále promluvil k prokolu posl. Szi v ak
(liberál) a posl. Zltan Lengyel, jenž
zmínil se o porušení své immunity včerejším
zatčením poštskou policii.
Předseda domluvil řečníkovi dvakráte, ab
se držel věcí, a když neposlechl odňal mu
Čtvrtým řečníkem k protokolu byl pak
Münnich (vie než čtyři řečníci mluviti ne-
směji), načež schůze i zasedání 10 minut pře
11. hod. dop. byly uzavřeny-
slovo.
Posl
Zltan Lengyel
Münnich
25
article
Následkem uzavřeného zasedání je, že
budoucí schůze říšského sněmu směji konati se
teprv až parlament bude svolán královským
reskriptem k novému zasedání. Kdyby sněmovna
byla jen odročena, mohlo by se svolati ve 3
dnech mimořádné zasedání, kdyby za ně žá-
dalo aspoň 20 poslanců.
Protokol této poslední schůze vzali na vě-
domí členové vládní strany s poslanci lidová
strany hr. Zichyem, Simonyem a Csernochem;
hr. Apponyi a ostatní národní odštěpenci zů-
stali seděti.
Z Pešti, 25. dubna. (C.-B. uher.) V o-
polední schůzi panské sněmovny přečlen
po nunciu poslanecké sněmovny královský vlastno-
ruční spis u uzavření druhého zasedání, načež
předseda zasedání i schůzi ukončil.
Z Pešti, 25. dubna. (C.-B. ub.) V dnešní
konferenci strany neodvislosti usnešeno odsou-
diti postup vlády a volal ji k zodpovědnosti
proto, že v době, kdy třeba pro mimořádná
vládní opatření parlamentní kontrola, byla králi
radou, aby prohlásil konec zasedání bez svolání
nové sesse.
Přijat návrh, aby se konala před zahaje-
ním nového zasedání konference, na níž by se
rokovalo mimo politickou situaci hlavně o mobi-
lisačním rozkaze a immunitní záležitosti posl.
Csernoch
Pešť
lidový strana
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
26
article
Lengyela.
Konečně přijata resoluce, v níž bere se
s povděkem na vědomí ukončení železniční
stávky a v níž se projevuje naděje, že další ře-
šení záležítosti té díti se bude jak s ohledem
na zájmy státní, tak i s ohledem na oprávněné
zájmy železničních zřízenců.
Konference liberální strany uherské.
Z Pešti, 25. dubna. (C.-B.) V dnešní kon-
ferenci liberální strany uvedl předseda minister-
stva hr. Tisza na přetřes železniční stávku
a vylíčil její průběh. Tvrdil, že nebyla vy-
volána odstraněním dvou úřadníkův pro hru-
bou nepřistojnost potrestaných, nýbrž že byla
dlouho připravována a chystána ve dny poradní
zemského shromáždění; suspendovaní úřadníci
vypuknutí stávky jen urychlili. Někteří oposič-
níci ve sněmovně výroky svými zvýšili prý ale
jen zmatek v myslich stávkujících a vzbudili
illusi, že vláda jest v tísni, z níž může vyvá-
znouti jen okamžitým splněním všech přání
stávkářův.
Vláda projevila za všech okolností největší
umírněnost a všem stávkujícím třeba na úkor
spravedinosti nabídla plnou amnestii. Nejdle tu
jen o stávku zřízenců, pouhou smlouvou váza-
ných, nýbrž o porušení povinností státních úřad-
níků, povinností odpřísáhnutých.
Nabidnutá amnestie byla odmitnuta pod
dojmem pobuřujících řečí. Když byla lhůta pro
amnestii bezvýsledně minula, přerušila vláda
další vyjednávání a obnovila dopravu se vší
energil. Tisza vzpomíná tu všeho, co se v tom
směru již stalo a pravi, že doprava děje se
dnes skorem normálně a za krátko že bude
pravidelná.
Lengyel
Nejdl
Tisza
Pešť
Tisza
27
article
Co se většiny úřadníků týče, vláda učiní
vše možné, aby se vrátil klid do mysli. Musí
jim ale uvědomiti, že stávka byla osudnou
chybou. Ale vyhne se pomstě. Nebude jednati
přísně dle práva, protože mnozi chybovali jen
ze slabosti. Byli strženi do stávky domnělými
ohledy na solidárnost.
Jen vůdcové a agitátoři, pokud zvláště těž-
kého provinění se dopustili, budou pohnánik
zodpovědnosti. Za této akce vlády, jež trvati
bude jen málo dní, musí býti oddáleny jiné
vlivy, jež by jen zmatek způsobily. Také jest
v duchu (?) parlamentního principu, že vláda
v kritických okamžicích sama zodpovědnost pře-
jímá a opatření všechna jen od ní bez cizích
vlivů že vycházeti mají. Z důvodů těch roz-
hodla se vláda ukončiti zasedání sně-
movní, jež bez toho již dlouho trvalo, a volbu
delegací také by nového zasedání byla vyža-
dovala. Na rozdíl od dosavadního zvyku neza-
hájeno nové zasedání hned. Počne teprve, až
nebude nebezpečí jediného rušivého vlivu na-
akci vlády. Vláda předloží co nejdříve panovníku
návrh, na opětné svolání sněmovny, aby mohla
tato od ní žádati účtů.
Někteří členové strany i její předseda
blahopřáli vládě, že se jí podařilo stávku
ukončiti a dokázati, že uherský stát má dost.
moci pohotově, vždy takový attentát zameziti.
Ujistili vládu podporou strany-
Železniční stávka.
28
article
Obžaloba proti vůdcům stávky.
Z Pešti, 25. dubna. (C.-B.) Státní za-
stupitelstvo podalo proti 7 zatče-
ným členům stávkového výboru
obžalobu pro podněcování k ode-
pření úřadních povinnost í, na kterýž
delikt stanoven jest trest až do 3 let. Obžalo-
vaní jsou zcela zdrceni (P).
Něktoři z nich plakali při svěm odváděnl
z vězení policejního. Inženýr Koralo ssi,
člen stávkového výboru, sám se k soudu
dostavil. Úřadník Polina rovněž
byl zatčen. Předvedeno bylo dále 39 úřad-
níků rakosi- palotajského nádraží seřaďovacího,
kteréž bylo východištěm stávky, jelikož tam byly
vlakům dány signály »Stůj!«, brzdy Westing-
honnovy tam zkaženy, telegrafní dráty přeře-
zány, telefon zničen a signálové lampy zhašeny.
Rovněž odtud prý byl dán signál čís. 7, že ve
všech stanicích země veškeré vlaky zastaveny.
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 25. dubna. (C.-B.) Král přijal
dnes odpoledne v soukromé audienci řeckého
vyslance Argyropula.
Zadržená pošt a ze střední a zá padnl
Evropy začíná sem dnes zase docházeti.
Arménský přepad.
Z Cařihradu, 24. dubna. (C.-B.) Z úřadního
tureckého pramene oznamují: Hlavní guvernér
bitlisský telegrafuje, že arménšti zlosynové pře-
padli mohamedánskou osadu Lačgial (5 hodin
cesty od Muše) a dopustili se tam ukrutnostl
na obyvatelstvu, mužských, ženských i dětech.
Nová afféra.
Z Athén, 25. dubna. (Havas.) Ve Smyrně
udála se tato přihoda: Tajemník řeckého kon-
sulátu Delyannis, chtěl dáti otevříti krámy ně-
kolika Řeků, jež byly zavřeny pro nezaplacené
daně. Při tom došlo ke krvavé srážce s ture-
ekými vojáky. Delyannis, jsa lehce raněn, stril
Něktor
Havas
Řek
Pešť
Srbsko
Bělehrad
Evropa
Cařihrad
Atény
Smyrna
Lačgial