ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 3e2bf150-7128-11dc-8068-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 28 celkem · entity: person 68, place 65, org 18, work 4
1 masthead
Strana
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
26. dubna 1904. Číslo 116.
4 article
čivrtek 28. t. m. o 7. hod. v Karolinum č. vI Sekce c) (akademie) má schůzi ve středu 27. t. m. též v Karolinum č. VII. od 6 hodin. Plenární schůze zábavního odboru jsou zase pravidelně v neděli od 9 hodin v Klementinum č. II. Sehůze. Dne 26. dubna: »Ruský kružoke v Praze má obvyklou členskou schůzi v Umělecké besedě ve Svatováclavské záložně. Cvičení v ruské řeči konají se od 7—8 hod. večer. Potom bude míti přednášku p. Izvěkov so ruské písni«. Při té příležitosti bude několik lidových písní ruských reprodukováno fono- grafem. — Botanická sekce klubu přírod v Plaze koná o 1/6. hod. odp. schůzi v místnostech botan. ústavu na Slupi. Přednáší pan K. Domin, assistent botan. ústavu: Kurs floristicko-geografický. část I. (s praktickým cvičením). Slč. Phst. H. Ber- kovcova referuje o nové literatuře. — Dobročinný klub »Radostslav« v Praze koná řádnou valnou hromadu v 8 hod. večer v restauraci Čížkově v Ječné ulici č. 10. Dne 28. dubna: Damský odbor Ústř Matice školské na Král. Vinohradech má Xx valnou hromadu o 3. hod. odpol. v místnosteeh Měšťanské besedy (Národní dům).
K Domin H ber Král Karolínum Klementinum Praha Radostslav Ječná ulice dobročinný klub Čížkov národní dům
5 article Balkán.
Balkán. Telegramy Ze Sofije, 25. dubna. (»Ag. Tel. Bulg. Kníže Ferdinand odjel odpoledne na krátký pobyt do Euxinogradu.
Bulg Ferdinand Balkán Sofijá
6 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Jedenáctý týden války na Dálném Výcnode přinesl již prvým dnem do Petrohradu dvě zprávy, z nichž zejmena ona, týkající se attentátu na generála Kuropatkina (viz telegram v čele listu), s tačila, aby uvedla celý Petrohrad do značného vzrušení. Jedna verse křížovala se s druhou a každá vyprávěla o útoku na generála černěji, než jak věc ve sku- tečnosti se měla. Nebylo tajno kruhům, znajícím dobře úskočnou povahu japonskou, že budou usilovati o bezživotí Kuropatkinovo, vědouce, co znamenala by pro armádu ztráta vrchního voje- vůdce hned na samém počátku války. . . Proto za Kuropatkinem došla poslední dobou řada de- peší, varujících jej, aby byl opatrným před úkladníky. Zejmena pozoruhodnými byly varovné hlasy Korejců, kteří asi před třemi dny hovořili o tom, že chystá se na Kuropatkina útok. — Včera, jak telegram našeho zvláštního zpravodaje sděluje, skutečně pokus útoku se udál, ale byl šťastnou náhodou zmařen. Japonec, v rouše ob- čana korejského, připlížil se jako pokorný pro- sebník ke generálovi a podávaje mu jakousi prosbu chtěl mu zasaditi ránu dýkou. Ducha- přítomností důstojníků štábu Kuropatkinova byl útočník stržen a odzbrojen. Událost tato potvr- zuje tedy zprávy, jež proběhly všemi denními listy, které zaznamenaly pověsti, že má býti útok na Kuropatkina spáchán. Na štěsti nestalo se tedy veliteli pozemních vojsk ničeho. Druhá, měně již překvapující zpráva týká se demisse Alexějeva. Opouští své vysoké po- stavení z motivů, ne zcela jasných, ale přece takových, že možno je vycítiti. Jsa čestným člo- věkem a vida, že od počátku provázeno jeho pod- nikání nezdarem — ustupuje z místa, aby snad uprázdnil je muži šťastnější ruky ...
Kuropatkin Korejec Japonec Petrohrad
7 article
Nálada v Port Arturu. Admirál Alexějev telegrafoval carovi, že duch portarturského námořnictva přes dosavadní nezdary zůstává na výši své povinnosti a jest na- plněno nadějí, že se mu podaří nepřítele po- raziti. V podobném smyslu telegrafuje se z Port Arturu „Ruskému tel. agentstvu“: Zde panuje překvapující klid. Vojáci, námořníci i obyvatelé snášejí obležení s údivnou chladnokrevnostía mužností. Záhuba „Petropavlovska“ s admirá- lem Makarovem neoslabila ani dost málo pře- svědčení, že Port Artur je nedobytný abrzká porážka Japonců nevyhnu- telná. V posledních dvou měsících bylo opev- nění Port Arturu k účelům obrany tak zdokona- leno, že naprosto nelze ho dobyti. Slabé body na straně suché i mořské byly vy- zbrojeny a pevnosť opatřena vše mi potřebamidélenež na rok. Za dne nic nepřipomíná, že pevnosť jest obležena. Na ulici hraje hudba, prochází se obecenstvo a hrají si děti. V noci je město haleno hlubokou tmou. Jen rejda bývá reflektorem osvětlena. Hostince a ob- chody bývají za dne četně navštěvovány.
Alexějev Artur Japonec Port Artur Petropavlovsk Hostinka
8 article
Katastrofy lodí. Strašlivá záhuba admirálské lodi „Petro- pavlovska“, explose na americkém válečném ko- rábu „Missouri“ a konečně se všech různých stran hlášené katastrofy na moři, způsobují vzpo- minky na podobné tragické zániky lodí v dobách dřívějších. Pokud se týče zmařených lidských životů, nemá záhuba „Petropavlovska“ sobě rovné katastrofy v posledním desítiletí.. „Petropavlovsk“ měl týž osud jako „Maine“ Tento americký obrněnec kotvil před počátkem války americko-španělské v přístavu havanském dne 15. února 1898, když o 9. hod. 40 min. več. ozval se pojednou pod přídí jeho strašlivý výbueh a z obrněnce vyrazil oheň a kouř vysoko k nebe- sům. Zdálo se, že loď jest roztržena ve dví. V přístavu kotvíci ostatní lodi byly hozeny da- leko ze svých stanovišť vzdutými vlnami. „Maine“ se potopil a s ním na 300 důstojnictva a mužstva. Po ohledání příčiny potápěči, zji- šténo, že pod přidí explodovala mina a že zá- soby prachu, v komoře na přídi se nalezající, od explose se vzňaly a strašlivou katastrofu při- vodily. Jak mina pod loď přišla a jak se stalo, že explodovala, ovšem nezjištěno ... Jinou obrovskou katastrofou opět v anglickém námoř- ním loďstvu bylo zničení admirálské lodi „Vikto- ria“ dne 22. června 1893 na Středozemním moři za admirála Tryona. „Viktoria“ srazila se tenkráte s „Camperdownem“ a v desíti minu- tách se potopila. Z posádky 659 mužů zahynulo 321, mezi nimi admirál. Německo nemůže za- pomenout lodní katastrofy, z doby ovšem starší než právě vzpomenuté. Je to potopení „Velkého kurfiřsta“ dne 6. května 1878, při srážce s „vi- lémem“, kdy zahynulo 216 mužů.
Viktoria Petra Missouri Petropavlovsk Main Německo
9 article
Japonské válečné romány rostou jako houby po dešti. Pavel Couchoud ve „Figaru“ sděluje, že v Japonsku vyšlo již přes čtyřicet románů z války rusko-japonské. Ro- mány psány jsou vesměs fantasticky, jak patrno už z titulů: „V mlhách Čemulpa“, „Nechte nás umřit za naši vlast“, „Starý důstojník“, „Obět mrtvých“, „Dům admirála Jamanako“ a j. více. Aby se poznalo, jak psány jsou tyto romány, při- náší „Figaro“ počátek románu „V mlhách Če- mulpa“, jenž začíná takto: „Od prosince r. 1903 stála „Čijoda“ před Čemulpem. .. Kotva jeií byla spuštěna mezi ruským křižákem „Varja- gem“ a ruskou dělovou lodicí „Korejcem““. Na večer dne 2. února vsedl poručík Katori Mitsu- jiro do šalupy a plul ke břehu. Když dostihl mě- sta, spěchal do japonské čtvrti, a zastavil se před domem jednoho kupce, odkud vyšla mu vstříc mladá žena. „Matsuso!“ (sestro) — „Ne- sane!“ (bratře), zvolali oba radostně.. . Sestra zvala bratra dále do domu, ale odmítl ... „Ne- mohu se zdržeti, jdu se s tebou rozloučit- „Kam odcháziš? Přijď brzy! Uchystám ti „gomo kuzuči“, které tak rád jídáš...“ Důstojník od- mítl: „Nerozumíš, milá sestro. Neodplujeme sice odtud, ale přece jdu se s tehou rozlou- čiti...“ A nakloniv se až k ní, pošeptal jí do ucha: „Válka... Ruské loďstvo opustilo Pore Artur a napadne-li nás zde v Čemulpu, jsme ztra- ceni. Mužstvo ví již o svém osudu. Když bude nejhůře, vyhodíme loď do povětří a zemřeme. Te jest ujedná.o, ač to nikdo neřekl...“ Sestře bylo těžko u srdce. Bylť jejím jediným bratrem a ona jemu otcem a matkou, kteří už zemřeli.
Pavel Couchoud Figar Jamanaka Figaro Korejec Katori Mitsu Válek Artur Voda Matsuso
10 article
Vychovala ho, zaplatila za jeho vzdělání, učinila ho mužem. Nyní odchází. „Tvé jídlo sním, milá sestro, až při tryzně na památku nás mrtvých,“ pravil, směje se, aby sestru povzbudil. „A ted hlavu vzhůru! Musím jíti. Bud zdráva, sestro. pozdravuj svého chotě.“ Odchází bez ohlédnutí, sestra, smějic se, za ním se dívá. Starý rodinný sluha, Korejec, sedí na zápraží a hořce pláče ... Nemůže Japonce pochopiti ... „Proč nepláčeš, když jediný bratr jde vstříc jisté smrti? Vždyt je to přece bratr. Já se nemohu zdržeti slzí ona se směje...“ Každého dne vystupovala sestra na střechu domu a dívala se ku přístavu, kde viděla bratrovu loď... Až jednoho dnes přes nce zmízela... Odplula. Sestra byla zarmou- cena a jediný starý sluha dovedl ji potěšíti ... Jednoho dne přiběhl se střechy dolů... „Vrátil se, vrátil se!“ „Kdo?“ Sestra vyběhla na střechu a uviděla „Čijodu“ v přístavě a s ní několik vá- lečných lodí japonských. „Před polednem mu- síte opustiti přístav,“ vzkázal admirál Urhu ru- ským kapitánům, „nebo potopím „Korejce“ i „Varjaga“ ... Černý kouř z komína jeho lodi dýmal až k nebesům ... Sestra a sluha viděli, jak ruské lodi opouštějí přístav a japonské pluji za nimi. „Korejec“ vystřelil, naše lodi odpově- děly... Vypluly na širé moře a nebylo nic více viděti. Konečně rány děl utuchly. „Varjag klesá, „Korejec“ zachraňuje se útěkem . . . Sluha skáče na střeše radostí... „Sláva, sláva „Či- jedě“ — volá. V tom rána na Korejci“ a letí do povětří, „Varjag“ hoří... Jaké divadlo.“ — — Druhého dne vaři sestra „gomo kuzuči“ jež bratr rád jí. Bratr přichází, je živ a zdráv. „Když jsem viděl s lodi, že nás pozoruješ, hle- děl jsem smrti klidně vstříc...“ A oba, sestra i on, dávají se do pláče ... „Zvláštní lidé,“ praví sluha Korejec, „když by se měli radovati, dají se do pláče . ..
Korejec Japonec Varjag Buda
11 article
Takovým slohem psán jest dále celý román. Někteří nakladatelé japonští vyslali spiso vatele a romanepisce na své útraty na bojiště aby tam pro válečné romány nasbírali látky .. Romány tisknou až v millionovém nákladu a pro- dají je ... Pověsť o rakvi — pro Kuropatkina. Angličtí zpravodajové sbírají, kde se co dá... Válečné události jdou příliš pomalu z sebou a interes čtenářů anglických mohl by ochabnouti. Proto telegrafují i — pověsti, jež se potloukají mezi nejnižšími třídami a docházejí pro svou romantičnest velikého rezšíření. Tak v Sibiři koluje pověsť, že prý generál Kuropatkin přivezl si s sebou na dálný Východ — rakev, jsa přesvědčen, že padne na bojišti a nikdy více ne- vrátí se do Ruska. Zatím, co vlak zastavil na jedné stanici, zpozoroval jakýsi vojín skulinou v nákladním voze dlouhou truhlu, ve které byla prý uložena kovová rakev s nápisem „Alexěj Ni- kolajevič Kuropatkin“. Tato pošetilá pověsť do- sla tím větší víry, když se rozkřiklo, že před od- jezdem svým navštívil Kuropatkin svoji matku, s níž se rozloučil, jsa přesvědčen, že více ji prý nespatří. Jiná pověsť vypráví, že prý tu noc př odjezdem na bojiště měl Kuropatkin zlý sen, v němž se mu zdálo, že padl na bojišti a nepo- znán byv, zahrabán byl s ostatními padlými do šachty.
Kuropatkin Sibiř dálný východ Rusko
12 article
Telegramy. V Port Arturu. Z Petrohradu, 25. dubna. (C.-B.) Ruská sgentura sděluje z Port Arturu ze dne 24. t. m. Zkáza »Petropavlovska« označuje se jednomyslně za tragickou náhodu, která nemůže míti nej- menší vliv na průběh války. Dle dosavadníh pozorování útoky Japonců opakují se každých 14 dní. Ohlašují je napřed Číňaně, kteří do- stávají potřebných informací od Japonců. Kromě toho objevují se parníky s anglickými dopiso- vateli. Nedávno zadržený parník s angliekou vlajkou a dopisovatelem »Daily News« byl pro- puštěn s podmínkou, že nepřiblíží se již k na- šemu pobřeží. Při bombardování 15. dubna jedna z nových japonských lodí »Nišin« neb »Kanšuga« velmi utrpěla. Jeden křižák byl potopen.
Japonec Nišin Kanšug Port Artur Petrohrad Petropavlovsk Daily News Port
13 article
Japonci na Jalu. Z Petrohradu, 25. dubna. (C.-B.) Generál Flug telegrafoval ruské telegrafní agentuře z Port Arturu ze 24. t. m.: Zpráva »Morningpostu«, že Japonci překročili Jalu, jest nepravdiva. Led strhán. Z Blagověščensku, 25. dubna. (C.-B.) N Amuru u Chabarovska pluje led. Usuri a Sun- gari jsou v hořejším toku bez ledu. Viceadmirál Skrydlov. Z Petrohradu, 25. dubna. Viceadmirál Skrydlov vydá se na cestu do Port Arturu dne 27. dubna a přibude tam dne 13. května. Poslední práce zahynuvšího Vereščagina. Z Petrohradu, 25. dubna. Velkokníže Cyril přibyl na cestě do Petrohradu právě do Irkutska; zdravotní jeho stav jest zcela uspoko- jivý. Velkokníže veze sebou carovi zajímavou relikvii po mistru Vereščaginovi. Jest to skizza, představující admirála Ma- karova v rozmluvě s kontradmirá- lem Molasem. Oba jsou znamenitě portrétováni. Velkokníže Cyril přibude do Petrohradu dne 7. května. Zahájení offensivy na straně ruské. Z Petrohradu, 25. dubna. Generál Kuro patkin zamýšli dle tvrzení petrohradských kruhů vojenských, počátkem května, kdy bude míti soustředěnu sílu 450.000 mužů, z a hájiti o ffensivni postu p přes Jalu na Koreu. Odvolání Alcxöjova podepsáno? Z Petrohradu, 25. dubna. Jest rozšířena pověsť, že car dnes podepsal odvolání Alexějev z úřadu jeho jako místodržitele a povolává jej zpět do Pelrohradu.
Japonec Flug Morningpost Sun Skrydlov Artur den Vereščagin Cyril Kura Jal Petrohrad Blagověščensko Amur Chabarovsk Irkutsk Ma Korea
14 article Podrobnosti o attentátu na
Podrobnosti o attentátu na Kuropatkina. Z Londýna, 25. dubna. (C.B.) Reu- terova kancelář sděluje z Petro- hradu: Dva Japonci, přestrojeni za čínské žebráky, pokusili se za- vražditi gen. Kuropatkina za jeho posledního pobytu v Šučvanu. Po- dařilo se jim přiblížiti se k gene- rálu. Jeden z obou kozákův povšiml si, jak jeden z mužův těch vstrčii ruce do svého oděvu, načež jej srazil k zemi. Oba mužové, kteří měli falešné copy, pak prohleduuti, i nalezeny nože u nich.
Japonec Londýn Petrahrad
15 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Parlamentni komise Polákův a česká delegace. Z Vídně, 25. dubna. Parlamentní komise klubu polského sešla se dnes o 10. hodině do- polední k důležité schůzi. De té pozván byl před- seda klubu českého dr. Pacák, který se do ni dostavil. Byla mu tam učiněna některá sdělení ve příčině akce, polským klubem zahájené a po- kládá se pravděpodobným, že předseda sdělení ta dá zejtra klubu poslanců českých, který jest svolán na 1/411. hod. dopol., na vědomost. Touto společnou poradou předsedy klubu českého s dů- věrníky kola polského vyvracejí se všecky po- mlouvačné pověsti, vídeňskými listy rozšiřované, jakoby byl nastal mezi oběma kluby slovanskými rezkol Z Vídně, 25. dubna. Jak se dovidáme, před seda klubu polského Jaworski po dnešní konfe- renci parlamentní komise klubu polského s drem Pacákem odebral se k ministerskému předsedov dru. Körbrovi a měl s ním dlouhou poradu. Pořad parlamentní. Z Vídně, 25. dubna. V parlamentních kr- zích ujišťuje se, že zasedání poslanecké sně- movny potrvá fakticky do soboty, 7. května, protože na 10. května svolány jsou zatímně de- legace do Pešti. Nebude však, sejdou-li se v tentc čas delegace skutečně, říšská rada ještě od- ročena. To stalo by se teprve po skončené kam- pani delegační. Dnes však jest pochybno, bude-li možno svolati delegace na vzpomenutý termín. Uherský parlament ještě své členy nezvolil. Dnes byl uzavřen na dobu neurčitou a není povědomo, kdy bude opět svolán. Kdyby na krásně svolán byl v prvých dnech měsíce května, není tou chvíli jisto, zdali se k volbě delegační dostane, neboť situace po tom, co se včera stalo ve Vel- kém Varadu a co se stalo v Pešti, jest v druhé polovině říše krajně napjatou.
doktor Pacák Jaworský Vídeň Pešť Vela Polákův
16 article
Dvě resignace hr. Schönborna. Z Vídně, 25. dubna. President správního soudu hr. Bedřich Schönborn dává prohlašovati v dnešním večerním „Fremdenblattu“, že ne- přijme žádného mandátu do delegací a že také nepřijme funkce předsedy kvotové deputace, již zastával několik let. Není naprosto povědomo, které příčiny přiměly hr. Schönborna k tomuto odhodlání. Hrabě Schönborn sice hájil v dele- gacích neudržitelné stanovisko ve věcech vojen- ských, pokud jde o pravomoc koruny, nalezl však přece případné slovo ve příčině trojspolku a ve příčině poměru Rakouska k Rusku. Kvolová deputace. Z Vídně, 25. dubna. V zejtřejší schůzi po- slanecké sněmovny vykonána bude volba do kvo- tové deputace. Za poslední doby klub český byl ve sboru tom zastoupen prof. drem. Fiedlerem a drem. Kramářem. Tento vzdává se nyní man- dátu do deputace. Místo něho vyslán bude dři- vější člen její, dr. Fořt. Jako druhý zástupce klubu byl v ní a zůstane prof. dr. Fiedler. Ministerské porady. Z Vídně, 25. dubna. Ku poradám spo- lečných ministrův o předlohách delegačních přibude prý již pozejtří ve středu ráno maďarský předseda ministerstva hr. Tisza finanční ministr dr. Luka cs.
Schönborn doktor Fiedler Fořt profesor Vídeň Rakousko Rusko slanecký sněmovna
17 article
Krveprolití v Elesdu. ch. Z Pešti, 25. dubna Ke včerejší srážee v Elesdu se oznamuje: Dvacet devět četníků vypálilo dvě salvy na hustý dav Celkem bylo vystřeleno 58 ran, z nichž všechny trelily. Hned po výstřelu lid se v šíleném zmatku rozprchl a hleděl se zachráníti v domech. Z Velkého Varadu se oznamuje, ž rumunští sedláci v Bradee u Elesdu zapálili les. V obci Rev stojí několik domů v plame- nech. Z osob, při včerejších výtržnostechv Elesdu zraněných zemřelo 8, takže počet oběti páčí se již na 31. Mezi mrtvými jest též pět žen. Z Velkého Varadu se sděluje : Zde vypukla všeobecná stávka dělnictva. Stávka po- vstala jednak pod dojmem ukončení stávky že- lezniční, zvláště však následkem násilnostív Elesdu. Dělnici prohlašují, že nechtějí zvýšení cen, nýbrž že jen hodlají protestovati proti zná- silňování, jakému jest vydáno shro mažďovace právo sociálních demokratů. Několik tisíc děl- níků shromážděno jest v zahradě za městem.
Pešť Bradee Rev
18 article
Všecky obchody byly zavřeny. Počet stávkují- eích páčí se na 15.000. Z Velkého Varadu dále oznamují K žádosti starosty dal městský velitel posádku allarmovati. Pěší vojsko obsadilo náměstí, kdežto jízda se odebrala na silnici, u které leží zahrada, ve které se stávkující utábořili. Ředitel policie odebral se mezi stávkující a tázal se, jaké mají úmysly. Vůdcové odpověděli, že nemají ničeho proti městským úřadům a že jim jde jeno demonstraci proti nynější vládě, která šlap nohama svobody dělníků. Pokud bude Tisz u vlády, dělníci v Uhrách nezahájí práci. Z Elesdu, 25. dubna. O včerejším velkém krveproliti jest zaznamenati ještě tyto podrob- nosti: Strana osmačtyřicátníků konala tu schůzi. Socialistě, zvěděvše to, chtěli pořádání schůze zameziti, poněvadž jim už po dlouhou dobu byly veškery schůze zakazovány. Ke schůzi košutoveů shromáždilo se tu obrovské množství lidu, mezi nimiz bylo ale asi 6000 socialisto.
Uhry Elesd Tisza
19 article
Tito, když přibyli vůdcové košutovců, spustil nehorázný povyk. Předáci strany neodvislosti rozhodli se proto schůzi co nejvíce ukrátiti. Řečník jeden skončil vývody své v pěti minu- tách, načež rychle provedeny volby. Když byla schůze už skončena, žádal stoliční soudce Be- recsy zástup, aby se rozešel. Na vyzvání to propukl nevylíčitelný lomo a lidé zdráhali se uposlechnouti. Husarský ryt- mistr Nedlecký, jenž s oddílem jizdy měl pečovati o pořádek a velitel přítomných asi tři- ceti četníků, strážmistr Ress, počali nyní li moci rozháněti. Náhle houkla ze zástupu rána proti strážmistru Ressovi, jenž trefen do srdce, mrtev se k zemi skácel. Náměstek strážmistrův velel na to: »Palte!« A hned zahřměla salva z třiceti karabin. Následek její byla ne- vylíčitelná panika. Všechno pobihalo divoce sem a tam. Množství raněných stenajíc, válelo se po zemi vedle celé žady mrtvých. Většina z padlých náležela socialistům. Při srážce byl raněn kamenem na hlavě i rytmistr Nedlecký.
Ress Nedlecký
20 article
Podruhé udeřil tohoto i jeden rumunský sedlák holí tak silně přes ruku, že rytmistru vypadla šavle z ruky. Desátník husarský Holaszy při- kvačil a rozťal útočníku šavli hlavu. Praví se, že i čtyří četníci byli zraněni. Nařízeno přísné vyšetřování jakož i prohlídky domovní, aby se zjistilo, kdož při schůzi oné byl opatřen střelnou zbraní. ch. Z Pešti, 25. dubna. Socialistické hnut nabylo v biharské župě v poslední době veli- kého rozmachu, zvláště mezi rumunským oby- vatelstvem rolnickým. Mnozí agitátoři jezdili po vesnicích za agitací socialistickou, jejíž sídlem byly Elesd, Rev, Boros a Felsö-Lugos. Až dotud ale býval tu skorem jednomyslně volen do sněmu člen strany neodvislosti Telegyi a to již po dvě desetiletí. Muž, jenž vystřelil po stráž- mistru Ressovi, byl bohatý rumunský rolník Akys. Dle jedné verse Ress padaje s koně, dal ještě tři rány z revolveru svéh směrem po Akysovi, jenž byl tak těžce zraněn, že několik minut na to skonal. Některé osoby pobliž něho byly rovněž zraněny. Při salvě četníků vrhli se mnozi lidé na zemi, aby nebyli střelami trefeni.
Elesd Rev Boros Telegyi Ress Akys Pešť FelsöLugo
21 article
Také z oken okolních do mo, jež byly hustě obsazeny diváky. bylo několikráte na četníky stře- leno, ale střely ty minuly se cíle. Po salvě davy za pronikavého nářku v divokém zmatku prchaly. Ranění dopraveni byli do nemocnice, mrtví do umrlčí komory Večer bylo vojsko znovu alarmnováno, ne- boť došla zpráva, že obecní dům v Nesi vzat byl útokem a že v Borodu byly domy zapáleny. (Viz o tom jiné depeše. Pozn. red.) Socialisti- cká strana a košutovci přičítají si navzájem vinu těchto události. Ve Velkém Varadu a v okoli byla rozšířena, aby docilila se co nej- větší účasť na schůzi, před tím pověsť, že při- bude František Košut a že přinese lidu osvobození od daní a od vojenské služby. Lid, celkem nevalně vzdělaný, věřil tomu tím spíše, an za stavu ex lex neplatil daní.
Košut obecní dům Nesi
22 article
Klepy z Ruska. n. Z Petrohradu, 25. dubna. Zprávy, že v poslední době byly osoby zde hromadné za- týkány, jsou přepjaly- Povstání hererské. n. Z Berlína, 25. dubna. Plukovník Dürr, jenž byl v lednu poslán do osady jihoafrické jako velitel pomocné výpravy námořní, byl od- volán a sice dle »Local Anzeigru«, protože se ocitl s guvernérem osady Leutweinem v konfliktu. Konflikt mezi Anglii a Nikaraguí ? w. Z Londýna, 25. dubna. Britský křižák »Retribution« dostal rozkaz, aby odjel do Blue- fieldsu v Nikaragui a aby žádal za okamžité propuštění zabavené lodi i mužstva jejího, jež tam byla dopravena, a pro případ odmítnuti žá- dosti té aby město bombardoval. Zde doufejí, že Spojené státy se do sporu nevmísí, poně- vadž Anglie podala ve Washingtonu uspokojivé vysvětlení.
Dürr Rusko Petrohrad Berlín Anglie Londýn Blue Nikaragua spojený stát Washington Vocal Anzeigra
23 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Uherské sněmovny. Z Pešti, 25. dubna. (C-B) Poslanecká sně- movna zahájena v 10 hodin 30 minut dopoledne. Ministerský předseda hr. Tisza dal pře- čísti vlastnoruční list panovníkův (Hlasy v levo: Co je ve Vídni nového? Chceme důvěr- nou schůzi!), jenž zní: My František Josef I. z boží milosti císař rakouský, král český atd. a apoštolský král uherský korouhevním pánům, církevním a světským magnátům, jakož i poslan- cům našich věrných Uher s vedlejšími zeměmi, již shromáždili se na říšském sněmu, položeném ke dni 24. října 1901 do našeho říšského, hlav- ního a sídelního města Pešti, náš královský po- zdrav! Mojí mili věrní! K návrhu svého uher- ského ministerstva uzavíráme tímto II. za- sedání říšského sněmu, zahájeného 24. října 1901 a zůstáváme vám nakloněni svou královskou mi- losti. Dáno ve Vídni 23. dubna 1904. František Josef m. p., hr. Štěpán Tisza m. p. Obsah listu způsobil na levici veliké překvapení, neboť čekalo se, že sněmovn bude o dročena.
František Josef Štěpán Tisza Pešť Vídeň uherský sněmovna Tisza já František Josef I
24 article
Hned po přečtení listu předseda prohlásil, že béře se uctivě na vědomí a že předloží sněmovně v budoucí schůzi praesidiální zprávu o zasedání. Posl. Ugron přihlásil se k slovu, ale předseda pravil, že po skončeném zasedání nemohou se činit ani návrhy ani poznámky. K samotnému královskému listu nevyžádal si nikdo slova. Předsedal dal čísti protokol dnešní schůze. Posl. Ugron hlásí se o slovo k proto- kolu. Dovozuje, že královský list je nedosta- tečný, neobsahuje ustanovení, kdy bude zahá- jeno III. zasedání. Dále promluvil k prokolu posl. Szi v ak (liberál) a posl. Zltan Lengyel, jenž zmínil se o porušení své immunity včerejším zatčením poštskou policii. Předseda domluvil řečníkovi dvakráte, ab se držel věcí, a když neposlechl odňal mu Čtvrtým řečníkem k protokolu byl pak Münnich (vie než čtyři řečníci mluviti ne- směji), načež schůze i zasedání 10 minut pře 11. hod. dop. byly uzavřeny- slovo.
Posl Zltan Lengyel Münnich
25 article
Následkem uzavřeného zasedání je, že budoucí schůze říšského sněmu směji konati se teprv až parlament bude svolán královským reskriptem k novému zasedání. Kdyby sněmovna byla jen odročena, mohlo by se svolati ve 3 dnech mimořádné zasedání, kdyby za ně žá- dalo aspoň 20 poslanců. Protokol této poslední schůze vzali na vě- domí členové vládní strany s poslanci lidová strany hr. Zichyem, Simonyem a Csernochem; hr. Apponyi a ostatní národní odštěpenci zů- stali seděti. Z Pešti, 25. dubna. (C.-B. uher.) V o- polední schůzi panské sněmovny přečlen po nunciu poslanecké sněmovny královský vlastno- ruční spis u uzavření druhého zasedání, načež předseda zasedání i schůzi ukončil. Z Pešti, 25. dubna. (C.-B. ub.) V dnešní konferenci strany neodvislosti usnešeno odsou- diti postup vlády a volal ji k zodpovědnosti proto, že v době, kdy třeba pro mimořádná vládní opatření parlamentní kontrola, byla králi radou, aby prohlásil konec zasedání bez svolání nové sesse. Přijat návrh, aby se konala před zahaje- ním nového zasedání konference, na níž by se rokovalo mimo politickou situaci hlavně o mobi- lisačním rozkaze a immunitní záležitosti posl.
Csernoch Pešť lidový strana panská sněmovna poslanecký sněmovna
26 article
Lengyela. Konečně přijata resoluce, v níž bere se s povděkem na vědomí ukončení železniční stávky a v níž se projevuje naděje, že další ře- šení záležítosti té díti se bude jak s ohledem na zájmy státní, tak i s ohledem na oprávněné zájmy železničních zřízenců. Konference liberální strany uherské. Z Pešti, 25. dubna. (C.-B.) V dnešní kon- ferenci liberální strany uvedl předseda minister- stva hr. Tisza na přetřes železniční stávku a vylíčil její průběh. Tvrdil, že nebyla vy- volána odstraněním dvou úřadníkův pro hru- bou nepřistojnost potrestaných, nýbrž že byla dlouho připravována a chystána ve dny poradní zemského shromáždění; suspendovaní úřadníci vypuknutí stávky jen urychlili. Někteří oposič- níci ve sněmovně výroky svými zvýšili prý ale jen zmatek v myslich stávkujících a vzbudili illusi, že vláda jest v tísni, z níž může vyvá- znouti jen okamžitým splněním všech přání stávkářův. Vláda projevila za všech okolností největší umírněnost a všem stávkujícím třeba na úkor spravedinosti nabídla plnou amnestii. Nejdle tu jen o stávku zřízenců, pouhou smlouvou váza- ných, nýbrž o porušení povinností státních úřad- níků, povinností odpřísáhnutých. Nabidnutá amnestie byla odmitnuta pod dojmem pobuřujících řečí. Když byla lhůta pro amnestii bezvýsledně minula, přerušila vláda další vyjednávání a obnovila dopravu se vší energil. Tisza vzpomíná tu všeho, co se v tom směru již stalo a pravi, že doprava děje se dnes skorem normálně a za krátko že bude pravidelná.
Lengyel Nejdl Tisza Pešť Tisza
27 article
Co se většiny úřadníků týče, vláda učiní vše možné, aby se vrátil klid do mysli. Musí jim ale uvědomiti, že stávka byla osudnou chybou. Ale vyhne se pomstě. Nebude jednati přísně dle práva, protože mnozi chybovali jen ze slabosti. Byli strženi do stávky domnělými ohledy na solidárnost. Jen vůdcové a agitátoři, pokud zvláště těž- kého provinění se dopustili, budou pohnánik zodpovědnosti. Za této akce vlády, jež trvati bude jen málo dní, musí býti oddáleny jiné vlivy, jež by jen zmatek způsobily. Také jest v duchu (?) parlamentního principu, že vláda v kritických okamžicích sama zodpovědnost pře- jímá a opatření všechna jen od ní bez cizích vlivů že vycházeti mají. Z důvodů těch roz- hodla se vláda ukončiti zasedání sně- movní, jež bez toho již dlouho trvalo, a volbu delegací také by nového zasedání byla vyža- dovala. Na rozdíl od dosavadního zvyku neza- hájeno nové zasedání hned. Počne teprve, až nebude nebezpečí jediného rušivého vlivu na- akci vlády. Vláda předloží co nejdříve panovníku návrh, na opětné svolání sněmovny, aby mohla tato od ní žádati účtů. Někteří členové strany i její předseda blahopřáli vládě, že se jí podařilo stávku ukončiti a dokázati, že uherský stát má dost. moci pohotově, vždy takový attentát zameziti. Ujistili vládu podporou strany- Železniční stávka.
28 article
Obžaloba proti vůdcům stávky. Z Pešti, 25. dubna. (C.-B.) Státní za- stupitelstvo podalo proti 7 zatče- ným členům stávkového výboru obžalobu pro podněcování k ode- pření úřadních povinnost í, na kterýž delikt stanoven jest trest až do 3 let. Obžalo- vaní jsou zcela zdrceni (P). Něktoři z nich plakali při svěm odváděnl z vězení policejního. Inženýr Koralo ssi, člen stávkového výboru, sám se k soudu dostavil. Úřadník Polina rovněž byl zatčen. Předvedeno bylo dále 39 úřad- níků rakosi- palotajského nádraží seřaďovacího, kteréž bylo východištěm stávky, jelikož tam byly vlakům dány signály »Stůj!«, brzdy Westing- honnovy tam zkaženy, telegrafní dráty přeře- zány, telefon zničen a signálové lampy zhašeny. Rovněž odtud prý byl dán signál čís. 7, že ve všech stanicích země veškeré vlaky zastaveny. Ze Srbska. Z Bělehradu, 25. dubna. (C.-B.) Král přijal dnes odpoledne v soukromé audienci řeckého vyslance Argyropula. Zadržená pošt a ze střední a zá padnl Evropy začíná sem dnes zase docházeti. Arménský přepad. Z Cařihradu, 24. dubna. (C.-B.) Z úřadního tureckého pramene oznamují: Hlavní guvernér bitlisský telegrafuje, že arménšti zlosynové pře- padli mohamedánskou osadu Lačgial (5 hodin cesty od Muše) a dopustili se tam ukrutnostl na obyvatelstvu, mužských, ženských i dětech. Nová afféra. Z Athén, 25. dubna. (Havas.) Ve Smyrně udála se tato přihoda: Tajemník řeckého kon- sulátu Delyannis, chtěl dáti otevříti krámy ně- kolika Řeků, jež byly zavřeny pro nezaplacené daně. Při tom došlo ke krvavé srážce s ture- ekými vojáky. Delyannis, jsa lehce raněn, stril
Něktor Havas Řek Pešť Srbsko Bělehrad Evropa Cařihrad Atény Smyrna Lačgial