2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. dubna 1904.
5
article
Také Anglie, ano i Spojené státy nabízejí
své služby Rusku. Listy a tiskové kanceláře je-
jich píší, jako by Rusko již bylo syto války
ne-li přemoženo a jako by dychtilo po míru
a čekalo jen na nějakého »poctivého makléra«.
Ve Washingtoně se tváří, jako by byli zdrcen
»válečnými hrůzami«, ač válka vlastně ještě ani
pořádně nezačala. Anglie slyší již »vzdechy«
po míru, které k ní »šeptem« zalétají z Ruska.
Tyto nabídky odbývá »Novoje Vremja«: Ne-
třeba ani mluviti, že všechny tyto jalové pověsti
a klepy nemohou v Rusku vzbuditi leda útrpný
úsměv. Činili bychom se směšnými, kdybychom
se zlobili na takové hlouposti. Od zahájení války
minulo již sedmdesát dní a my přece můžeme
ještě tvrditi, že vážná vojna nezačala. Sku-
tečná válka je teprve před námi
Naše nehody a ztráty na moři, kromě záhuby
»Petropavlovska«, jež není zásluhou nepřitele,
jsou takového druhu, že působí na obrazotvor
nost. K tomu se přídružuje, že nemáme pře-
sných zpráv o ztrátách, které my spůsobili japon
skému lodstvu, neboť zpravodajství evropskéje
zařízeno tak, že jen o našich ztrátách mluv
a nadsazuje, kdežto o ztrátách japonských mlčí.
Anglie
spojený stát
Rusko
Washington
Petropavlovsk
Novoj Vremja
6
article
My pak přílis svědomitě oznamujeme všemu světu
svoje nezdary, příliš přesně obeznamujeme svět
se svými ztrátami a tím sesilujeme tiskovou in-
triku svých nepřátel; Japonci toho nedělají, na-
opak vytrvale tvrdi, že žádných ztrát nemají
a svět, proti nám zaujatý, rád tomu věří. Avšak
možno si mysliti, že kdesi mají dobré zprávy
o tom, že u Japonců nejde všechno tak po másle.
jak se zdá a proto mají starost, jak se jim po-
vede, až začne válka na souši. Tam dobře vědí,
byť i se Japoncům podařilo překročiti Jalu a do
býti tam některých dekorativných výsledků, jak
na př. přerušení našich styků s Port Arturem,
porouchání trati a obsazení některých bodů n
železné dráze, že ani tyto divadelní effekty ne-
měly by dlouhého trvání a zmizely by, jako
klamný přízrak a jako každý scenický effekt ..
Japonec
Port
7
article
Rusko nyní vede válku a nemá kdy věnovati po-
zornost žádným nabídkám.
Končíme slovy, kterými »Svět« odbývá
anglické nabídky: »Vrcholem komiky je, ubez-
pečují-li nás Angličané o svých sympatiích, jež
prý vzrůstají s přáním, aby co nejdříve byl
obnoven mír. Jinými slovy, anglické sympatie
rostou týmž poměrem, jako jejich přání přiživiti
se na účet Ruska anebo dáti přiživiti se svým
spojencům Japoncům. Máme podezření, že za
jmeno krále Eduarda skryli se angličtí japono-
filové a rusofobové. Rusko nikdy nepoužilo niči
pomoci, ačkoli často pomohlo jiným. Rusko s
neprosí ničí pomoci a ničího prostřednictvi. Pro
nás je vážné slovo carovo, telegrafované admi-
rálu Alexějevu, že válka s Japonskem musí
Rusku zabezpečiti úplnou převahu na březích
Tichého okeánu. Abychom dostihli vytčeného
cile, nutno Japonsko poraziti na hlavu, přinutiti,
aby se pokořilo a dalo pokoj na dlouhá a dlouhá
leta. Vojna nyní vede se o to: komu náleží
prvenství na březích Tichého okeánu, Rusku
nebo Japonsku. Rozděliti se nemohou. Prot
není možným žádné prostřednictví bez újmy
eti a důstojnosti Ruska.«
Angličan
Japonec
Eduard
Rusko
Japonsko
8
article
Vilém II. a jeho synáčsk.
Brusselský dopisovatel pařížské »Patrie«
vypravuje, že za setkání s lékařem německým,
jenž jest důvěrným přítefem télesného lékaře
Vilémova, zvěděl některé podrobnosti o něme-
ckém císaři a jeho zdravotním stavu. Tento
označil lékař za velmi povážlivý. Z téhož pra-
mene zvěděl dopisovatel toto: Vilém II. rád by
učinil následníka svého znalcem i občanské správy
státní i zasvětil by jej rád do všech oborů její
Na neštěstí prý ale mladý prine — snad ata-
vism se tu projevuje — má zálibu jen pro
věci vojenské. Jezdcem jsa vášnivým, přál by
si vydržovati a říditi celou konírnu s oři pro
dostihy, kdyby mu otec v tom nebránil, soudě
že syn má míti ještě i jiné cíle před sebou
Poněvadž si pak »Kronprinz« rád vyhodí z ko-
pýtka, usilují u dvora všemožně, by jej brzy
oženili. Družina jeho podléhá přisnému dozoru
císafovu. Osm důstojniků gardy bylo propuštěno,
kou na nejbližší okolí Nového města. Byl-
koncert, nebylo často lze dostati místa. Kdyby
byly měly kavárny pětkrát tolik místa, o kon-
certních dnech byla by všechna bývala obsazena.
Takto však bylo jenom nepatrnému zlomku při-
byvšího obecenstva možno do kavárních rondella
zasednouti, kdežto všechna ostatní massa od
hudby k hudbě promenovala a takto dosti pří-
jemně odpolední volnou dobu trávila. Pod kaž-
dým stromem promenády stála dle tehdejšího
způsobu lavice z červeného mramoru, ale na těchto
lavicích sedali často jenom prodavači cukrovinek,
pečiva, ovoce, květin nebo příhodných hraček
pro děti
Mládež, pokud nebyla vázána na starší pro-
menující obecenstvo, zdržovala se v době kon-
certů nejraději na Koňské bráně anebo na obrov-
ském asfaltovaném mostě nad státním nádražím
Vilém
Vilémov
Nový město
Patria
9
article
Tímto nádražím byly totiž hradby značnou mě-
rou přervány a mezera takto vzniklá byla řeče-
ným mostem překlenuta, tak že se od Nové
brány po hradbách přes státní nádraží volně
přecházelo k bráně Poříčské. Státní nádraží bylo
zřízeno r. 1845 za jediné léto, takže dne4.
srpna 1845 první vlak od Vídně sem přijel
dne 20. srpna téhož roku byla celá státní dráha
přes Olomouc do Vídně veřejné dopravě ode-
vzdána a dne 21. srpna v pražském nádraži
slavnostně posvěcena. V letech padesátých při-
cházelo tedy do Prahy z venkova ještě velmi
mnoho lidí, kteří žádné železnice, žádných ná-
draží, lokomotiv a vagonů ještě neviděli av
samé Praze bylo na tisíce těch, kteři ještě nikdy
po železné dráze nikam nejeli. Bylo tedy při
rozeno, že u zábradlí mostu nad státním ná-
dražím zejmena v odpoledních hodinách vždy
bývalo hojně diváků, kteří ty proháňky strojů
s mohutnými trychtýřovými komíny, vagonůa
vlaků s velkým zájmem sledovali. Široká středn
plocha mostu pak byla milým a pohodlným rej
dištěm bujaré mužské mládeže. V dobách mi-
mokoncertních byly hradby navštěvovány hlavně
dámami se čtením nebo s ručními pracemi, chů
vami s malými i odrůstajícími dětmi a starším
pány, ve všech dobách dne pak mladými pány
a slečnami, kteří a které si sem dávali dosta-
veníčka. Také studenti přicházeli s knihami
přednáškovými sešity.
poněvadž princi zjednali zábavy velmi lehkého
druhu. Vilém II. sám nařídil prý, aby všichn
vojenští představení princovi nikdy nepromijeli mu
poklesků jeho.
Vilém II
Vídeň
Olomouc
Praha
10
article
Bernstcinův pondělník.
Poslanec Bernsteín, známý svými nesho
dami s vedením socialistické strany v Německu.
vydávati bude v Berlíně pondělník socialistický
Hlavní orgán strany »Vorwärts« prohlašuje, že
běží tu o čistě soukromý podnik Bernsteinův
a nikoli o list oficiální. Vysvětlení to bylo ovšem
na nejméně zbytečné.
Špatné finanční poměry v Německu.
Koncem září sestoupí se v Mnichově po-
znovu finanční ministři spolkových států něme-
ckých, aby radili se o získání nových finančních
zdrojů pro říši. Spolkové státy místo očekáva
ného podílu ze zvýšených příjmův říše mus
totiž poznovu platiti na vydaje říšské zvýšené
příspěvky a to v míře, jež rozrušuje již i vlastn
finance jejich.
Volha presidenta Spojených států.
Letošní presidentská volba americká zají-
mava bude ve mnohém ohledu. Jak utváří se
hlavní posice stran republikánské a demokratické
závisí především od osoby kandidátů a od poli
tických programů. Poněvadž ale programy, ja-
kožto pouhá předvolební formalita, jež po volbě
zpravidla odkládá se ad akta, pozbyly mnoho
na svém významu, zbývá tu pouze osoba kan-
didátů a jejich vlastnosti, z nichž lze soudit
na směr jejich politiky. Republikánským kan-
didátem nade vši pochybnost bude Roosevel
jemuž úmrtím Marka Hanny uvolnil cestu nej
větší tento jeho soupeř. Co lze od tohoto repu
blikánského kandidáta očekávati, jest zřejmo.
Dosavadní jeho úřadování podává zřejmý důkaz
toho. Jinak je tomu na straně demokratické
Zde až dosud není dosti jasno, kdo bude na
sjezdu strany kandidátem prohlášen. Je-li kan-
didatura Bryanova vyloučena, zůstávají tou d bou
v popředí pouze Crover Cleveland, Wm. P.
Bernstcinův
Bernsteín
Bernsteinův
Hanna
Bryanův
Německo
Berlín
Mnichov
spojený stát
Cleveland
Vorwärts
11
article
Hearst a soudce Parker. A tu lze Clevelandovu
kandidaturu považovati za dosti pochybnou,
jednak z té příčiny, že nepsaný zákon příčí se
tomu, aby jeden a týž pán zastával třikrát úřad
presidentský, jednak i z té příčiny, že Clevelan
během svého druhého obdubí zjednal si mnoho
nepřátel. Zbývají tudíž jen Hearst a Parker.
Avšak ani z těch nemá žádný nominaci zaji-
štěnou a na sjezdu postaven býti může do po-
předí muž, jenž až dosud ani veřejně jmenován
nebyl. Tolik ale je jisto, že muž ten musí býui
dle toho, aby svými vlastnostmi vzbudil důvěru
a dovedl imponovati osobě Rooseveltově. Jen
v tom spočívá i pak ještě slabá čáka na demo-
kratické vítězství.
Chicagské ženy pro ruské raněné.
V chicagských časopisech nalezáme tuto
zajímavou zprávu: Výbor žen chicagských s pl.
Potter Palmerovou v čele obral si za účel vy
brati 1,000.000 doll. pro ruskou společnost čer
veného kříže. Jest již vše v proudu a není po-
chybnosti, že obrovská tato suma bude v čase
nejkratším vybrána. Dámy očekávají, že mnoho
tisíc dollará sejde ze od těch Američanů, kteří
každoročně dojíždějí do Evropy a částečně znají
tamější poměry. Jestliže se tak stane, neboť mezi
zúčastněnými damami je většina těch, kterým
na nějakém tom tisíci nezáleží, pak by věru
chicagské ženy nejlépe dokázaly světu, jak pla-
ným jest všechen ten tlach anglickým tiskem do
světa o nepřátelství amerického lidu k Rusku
vyhlašovaný. Amerika nemá příčin vystupovati
proti Rusku nepřátelsky, a činí li tak některe
noviny, nesmí se tomu přikládati ještě význam,
jako by všechen lid tak čini.
Hearst
Parker
Clevelandův
Clevelan
Rooseveltův
Potter Palmerův
Američan
Evropa
Rusko
Amerika
12
article
Konec železniční stávky v Uhrách.
Konec železniční stávky v Uhrách.
V Praze, 25. dubna. Po sobotních událo
stech v táboře stávkářů a demokratickém klubě
pešťském nebylo pochyby, že stávka se chýlí k
konci. Vozba na uherských státních dráhách
skutečně dnes již zahájena téměř v plném roz-
sahu, formálně pak stávka ukončen
následujícím provoláním, jež stávkový výbor
rozeslal všem stávkujícím:
„Všechny opposiční strany přislíbily pí-
semně, že budou podporovati naše přání; zá-
ruku tuto převzaly však jen pro ten případ, ucho-
píme-li se opět práce. Důvěřujeme opravdovosti
tohoto slibu. Doufáme s určitostí, že opposiční
strany nedopustí, aby naše spravedlivá věe padla.
Přijímáme s upřímným díkem prokázanou nám
blahovůli opposičních stran a splácíme ji tím, že
dle přání těchto stran vyzýváme své soudruhy,
aby se vrátili do práce. Naše hnuti mohlo trvati
sice ještě dále, ale jsouce si vědomi odpověd-
nosti, kterou neseme, nechceme vydávati vás
i vlasť dalším otřesům. Železniční zřízenci!
Uhry
Praha
13
article
Bratří! Vratte se ihned do práce.“
Tímto provoláním stávka tedy skončena.
Další jednání o příčinách stávky a vymáhání po-
žadavků železničních zřízenců převzaly oppo-
siční strany a čekalo se, že již v pondělní schůzi
uherské sněmovny stávka bude vzata na přetřes.
Čekalo se to s určitostí a proto „Pester Lloyd“
mohl již v nedělním čísle ohlásiti, že uherská
sněmovna bude císařským nařízením již v pon-
dělí odročena, jestliže do té doby stávka nebude
skončena. Místo odročení bylo však druhé za-
sedání nynějšího uherského sněmu císařským
reskriptem prohlášeno za uzavřené, aniž byla
udána doba, kdy nové zasedání započne.
Z Pešti, 25. dubna. „Arbeiter-Ztgu.“ sdě-
lují: Posl. Vaszonyi prohlásil ministru obchodu
Hieronymiovi, že musí býti všem stávkářům udě-
lena amnestie, pomsta že není žádným státním
interessem. Varoval proto vládu a ministra, by
nehnal věci do krajnosti.
Lloyd
Posl
Pešť
uherský sněmovna
ArbeiterZtg
14
article
Při těchto slovech povstali všichni se svých
sedadel. Polonyi připojil ke slovům posl. Vaszo-
nyiho: „Ale já prohlašuji, že dojde ke všeobecné
stávce“ a křičel dále: „Rozuměl jste tomu? Vy
maříte nejlepší naše úmysly. Se zemí nesmí se
prováděti taková zločinná hra.“ Na to došlo ku
pohnuté scéně mezi posl. Theodorem Bacchianim
(z lidové strany) a ministrem obchodu. Když
poslanci vzdalovali se, volal posl. Visontai:
„Jest smutno, že v Uhrách vládnou šílenci.“
Posl. Vaszonyi volal: „Taková klukovská
paličatost tu ještě nebyla.“ Několik poslanců
křičelo: „Tato vláda musí býti vyfackována.“
Ministr Hieronymi se při tom jen usmíval. Po-
slanci potom odebrali se do místností demokra-
tického klubu, kde Vaszoni podával zprávu stáv-
kujícím.
Hodinu potom měli poradu vůdcové sociáln
demokracie.
List k tomu dodává:
„Neupustí-li vláda od svých mstivých
úmyslů, sociální demokracie bude bojovati po
boku železničních zřízenců a vyhlásí všeobecnou
stávku veškerého dělnictva organisovaného. Zdal
ministr převezme za vše to zodpovědnost,
ukáže se.
Z Pešti, 25. dubna. Ve zdejších politických
kruzích mluví se o tom, že hr. Tisza odjelv
sobotu do Vídně s úmyslem sněmovnu rozpustiti
že však prozatím spokojil se uzavřením zasedání
Bacchiani
Posl
Tisza
Uhry
Pešť
Vídeň
15
article
Pravidelná doprava obnovena.
Z Pešti, 25. dubna. (C.-B.) Dnes ráno
byla doprava osob a nákladů na veškeré sít
státních drah uherských v rozměru 70 procen
veškeré dopravy obnovena. Zejtra počne nor
mální doprava na celé síti. — Dle zprávy uher
ské telegrafní kanceláře jezdí již dnes veškeré
vlaky dle jízdního řádu, vyjma jednotlivé vlaky
noční.
— Se strany státních drah uherských došlo
dnes veškerým přednostům stanic, vyjma Sze-
gled a seřaďovací nádraží rakošské, telegrafické
vyzvání, aby byl přijat do služby každý stávkář
jenž se přihlásí. Co se týče stanic Szegledua
Rakoše, jež byly ohniskem stávkářského ruchu,
učiní ředitelstvo dopravy samo opatření ve pří-
čině přijímání personálu.
Z Prešpurku, 25. dubna. (C.-B.) Ze 1400
stávkujících zdejší stanice přihlásilo se do
služby as 1200. Doprava bude odpoledne
v plném rozsahu zahájena. Personál seřaďova-
cího nádraží dosud stávkuje.
Z Vídně, 25. dubna. (C.-B.) Dle sdělen
společnosti státní dráhy byla vozba rychliků
osobních vlaků, počítaje v to východní a ostend-
ské expresní vlaky z Vídně i do Vídně v plném
rozsahu přes Marchegg opět zahájena. Přes
Most n. L. jezdí veškeré rychlíky i obvyklé
osobní vlaky-
Zařaďování záložníků.
Z Pešti, 25. dubna. (C. B.) Ze stávknjících
železničních zřízenců, povinných k vojenské
službě, přihlásilo se 1960 k řadovému vojsku
a k honvědům. Z těch bylo 1000 již zařaděno.
Dostali ihned plat za 10 dnů napřed a odebe-
rou se zejtra na stanice, kam přísluší. Větší
nou náležejí 23. pěšímu pluku peštskému.
* Vídně, 25. dubna. (C. B.) Ředitelství
státních železnic oznamuje, že je zase obno-
vena,veškerá osobní doprava přes
Marckek.
(Ostatní zprávy viz telegramy.)
Szegledu Rakoš
Pešť
Prešpurk
Vídeň
Marchegg
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Nejnalehavějším přikázáním jest však
— naučiti se českému jazyku«. Stále více
množí se případy, ve kterýchž se volá v něme-
ckém táboře po nutnosti učení se českému ja
zyku, takže co nevidět stane se volání to příka-
zem německé národní filosofie. »Pils. Tagbl. «, or
gán nejmazanějšího německého lišáka, dra. Schrei
nera, ve svém nedělním čísle pod heslem sotázky
justičních úřadníků«, vyzýva Němce, stále zuřie
nad domnělým odstrkováním Němců při obsa-
zování soudeovských míst, k »zachování chladné
krve«. Vláda prý se bude střežiti, aby př
květnovém jmenování soudních úřadníků dopu-
stila se »zjevné křivdy« na Němcích i bude
prý »samozřejmě jmenovati ty, kdož jako nej-
starší čekatelé jsou na řadě«. Jestliže však
přes to jmenování dopadne v neprospěch Němců,
nelze prý hledati příčiny v ničem jiném, leč
v nedostatku německých ucha-
zečů«, což prý jest nepopíratelnou skuteč-
nosti, oproti kteréž dlužno zaujati vážné stano-
visko. Nestane-li se to, bude soudnictví v Ce-
chách nezadržitelně ve dvou desitiletích úplně
počeštěno a s ním i největší čásť uzavřeného
dnes německého území. Jednou z hlavních
příčin tohoto zjevu jest prý nedostate čná
jazyková kvalifikace německých
úřadníků.
»Od povolaných obhájců národních práv ně-
meckých«, píše list, »zvláště od dra. Schreinera
bylo opětovně poukazováno na zjev, jehož an
dost želeti nelze, že němečtí kandidáti, kteřl
se již dráze úřadnické věnovali, radějí se stěhují
do jiné, jednojazyčné provincie, na místě, aby jedli
chleb svůj v slzách na něktarém národním bojišti
v Čechách. Také tu bude nutno vlivem rozhodu-
jících činitelů, především rodičů, zjednati nápravu.
Němec
Schreiner
Čechy
17
article
Nejnalehavějším přikůzáním jes
však: naučiti se českému jazyku
Theoreticky lze proti tomu uváděti nejdůvtipnějšt
sofismata: v praxi je však příkaz ten nejne-
zbytnějším postulátem národního
boje. Musí býti zjednán německý úřadnický
dorost, kvalifikovaný jazykově pro všechna
uprázdněná místa, pro jaká ho dosud není. Zajisté
není třeba dnes pro Cheb žádných úřadníků če-
ského jazyka mocných, ale úřadníků jest zapotřebí,
a těch právě schází Němcům. A proč by mělo
navždy zůstati utopií, aby do Tábora
Kolína přesazen byl úřadník německé národnosti
kdežto zaplavení čistě německých míst českými
úřadníky jest skutečnýma faktem ?e
Z těžka věřiti lze vlastním očím: dvoj-
jazyčnost úřadnictva v Čechách nejnalehavějším
příkazem — dru. Schreinerovi. Když koncem
minulého stoleti vydána byla jistá nezapomenu
telná jazyková nařízení, jichž první paragraf na
řizoval, že všichni úřadníci v Čechách povinn
jsou znáti oba zemské jazyky, minul se dr
Schreiner i jeho orgán smysly; dnes po sedmi
létech stavu exlex za nejkrutějších parlamentníeh
a mimoparlamentních bojů pro zrušení jazy
kových nařízení Badenových, stávají se — ejhle
— nejnalehavějším německým příkazem, b
nejneodbytnějším postulátem Němců v boji ná-
rodníml
— Katolická moderna o jmenování hr.
Němec
Schreiner
Badenův
Cheb
Kolín
Čechy
18
article
Huyna biskupem brněnským. Pod záhlavím
»To je církev?« píše olomoucký »Bílý Prapor«
obzor katolické moderní intelligence:
»Biskupem v Brně má být hrabě Huyn. Proč
Má nějaké zvláštní zásluhy? — Zvláštní schop-
nosti? Nikdo o nich neví. Jen to se ví, že je
šlechticem a už dávno aspiruje na vysoké hod-
nosti. Lidu se nikdo neptá, kněžstva se nikdo
neptá — a což nejsmutnějšího: Lid a kněžstvo
svorně mlčí, nastavují záda — ale Němci
šlechta pracují, dělajíce sv. Ducha. A což dů-
ležito: Náš lid a naše kněžstvo jsou v takové
passivitě a zbabělosti officiálně vychovávání
A co publicisté? Co poslanci? Žalostný obraz
desorganisace a neuvědomělosti úžasné.«
Biskup
Huyn
Němec
Brno
Lido
19
article
Podle dalších sdělení »Bílého Praporu« jme-
nování Hunyovo biskupem brněnským nebude
přijato v diécesi jeho s nadšením, neboť jest
prý jako každý jiný šlechtic duchem i tělen
kovaný Němec, klerý ač mezi Čechy působí.
dosud česky se nenaučil. Mimo to nemá dosud
kanonického věku. List přimlouvá se o jmeno-
vání posl. Stojana biskupem brněnským.
— Nepodepsali! Bývalý arcibiskup olo-
moucký dr. Kohn zaslal při svém odstupu
úřadnictvu arcibiskupských statků zvláštní
»tklivý« pozdrav na rozloučenou, v němž
chválí všechny zřízence správy statků na vý-
sost, děkuje jim za každou i nejmenší službičku
»Jemu« i arcibiskupství prokázanou i končí
ujištěním, že se »Ho« toto rozloučení velice
těžce dotýká. Na tento dopis mělo býti odpo-
věděno holdovací adresou úřadnictva, sepsanou
v nejponíženějších obratech a výrazech. Podle
zpráv olomouckého »Mähr. Tagblattu« nebylo
však zuření Kohnova milce, jim jmenovaného
»dvorního rady« Kleibera nic platno, všechny
arcibiskupské úřady poslaly adresu z pět b ez
podpisu. Vykazuje toliko šest jmen, druhdy
všemohoucích stvůr Kohnových, v čele Kleibe
rovo a na konci Kohnova pověstného »justič
ního rady« dra. Kallusa.
Němec
Stojan
Kohn
Kohnův
Kleiber
Čechy
20
article
— Kdo v té peci ... Realistický orgán
zase jednou oběsil se v osidle na jiného chy
staném. Pod záhlavím »Zertovný telegram« po
smívá se nám, že jsme uveřejníli telegram kor.
kanceláře, podle kteréž byli dva japonští dů
stojníci odsouzeni vojenským soudem k smrti
ztrátě občanských zpráv.« »Hlavně asi po-
slední je mrzelo«, dodává nevyčerpatelný
zábavník realistické redakce, aniž by se byl
podíval, že den před tím sám do posledního
slovíčka tutéž depeši (úřadní zpráva gen. Ku-
ropatkina !) bez poznámky i se ztrátou občan-
ských zpráv otiskl (v č. 114. strana 4. 1. sloupec
17. řádek !). Mrzelo-li to japonské důstojníky
více neb méně, že to stálo i v real. denniku.
neumím pověděti. Snad mrzí více žertovníka re-
alistické redakce, že si neodpustil zprávičku
o »žertovném telegramu«.
21
article
— Z Kolína, 24. dubna. (M anifesta čn
schůze.) Rozhodnulí Národní rady českobudě
jovické, aby o snahách a bojích české strany
v Budějovicích promluveno bylo na manifestač-
ních schůzích větších měst českých, aby zjed-
nalo se porozumění a ustálil pravý pojem o he
raklových pracích českých proti demoralisujícím
zbraním, proti podskokům strany německé, jest
velice záslužné a bude zajisté příčinou jasného
nazírání a vřlelých sympatií morálních i hmot-
ných u širšího obecenstva českého. Vyslaný
k těmto schůzím sekretář obchodní a živno-
stenské komory v Českých Budějovicích dr
Maysl stal se vynikajícím tlumočníkem a in-
terpretem poměrů budějovických. Nakreslil obraz
jasný a prohloubený do všech podrobnosti
promluvil o sčítání lidu úřadním a soukromém
o rozdílech ve sčítání tom, kdy obec napo-
čítala z 36.000 obyvatelstva 16.000 Němců
20.000 Čechů, kdežto dle verifikovaného sčítání
konstatováno, že Čechům 4000 duší se uzmulo -
o slavné volbě do říšské rady a machinacích
fingovanými voliči při volbě do zemského sně-
mu; o bojích úmorných, které vedou Ceši bu-
dějovičtí při volbách obecních, o jmenování mě-
šťany 322 lidi všeho druhu a čestnými měšťany
26 německých předáků a o všech těch nemo-
rálných prostředeích, jimiž za každou cenu
bašta německá měla býti zachována. Jak veli-
kou váhu kladou Němci v udržení Budějovic,o
tom svědčí obstrukce sněmovní proti opravě vo-
lebního řádu, zvláště o jmenování čestných
členů. Utěšený obraz rozvinul pan přednášející
o poměrech kulturních, které od let 60. obětavost
veškera obyvatelstva, jež ukládá dary do Matice bu-
dějovické a zvláště dam budějov. se byly povznesly.
Čecho
Němec
Kolín
Budějovice
Český Budějovice
Maysl
Němec
Čech
22
article
Vidí v budoucnosti nápravu možnou změnou
volebního řádu do obci a v rozkvětu národo-
hospodářském, který rovněž kořeny hlouběji po-
číná zasazovati. Vyzývá veškeré obecenstvo, aby
své sympatie věnovalo věcem českým v Budějo-
vicích a aby dle potřeby i hmotně pomoeno bylo
akci, která vedena s obezřetnosti a pílí v pravdě
uznání hodnou. Přednáška p. dra. Maýsla pů-
sobila mohutným duševním dojmem na poslu-
chače, kteří nadšeně provolali snahám Čechů
budějovických »zdar!« a »slávu !« Starosta
města Kolína p. JUDr. A. Jelínek již před
výkladem p. sekretáře vytkl příčinu svolání mani-
festační schůze, ukázal na křivdy do nebe vo-
lající, jež konají Němci na většině české a ke
konci schůze slibil jmenem obyvatelstva vše-
možnou podporu zájmům metropole jihočeské
prosil, aby p. přednášející tlumočil bratřím i se-
strám budějovickým upřímné přátelství a přání
brzkého zdaru v činnosti vlastenecké, tak vý
znamné ..
— Nespravedlivé obsazování míst úřad-
nických. Ku projevu, schválenému na protestní
schůzi, pořádané Národní radou s radou král.
hlav. města Prahy dne 27. března ve příčině
pronásledování českých úřadníků, připojily se
dále: okresní výbor v Benešově, městská
rada král. města Domažlic, městská rada
v Německém Brodě, městská rada
v Chlumci n. Cidl., okresni výbor v Roud-
nici n. L., okresní výbor v Lomnici nad
Lužnicí, okresní výbor v Kutné Hoře,
okresní výbor v Příbrami, městská rad
v Lomnici n. Luž., okresní výbor v Kra-
lovicích, okresní výbor ve Slané m,
městská rada ve Vysočanech.
Čecho
JUDr
A Jelínek
Němec
Kolín
Praha
Benešov
Domažlice
německý Brod
Chlumec
Cidlina
Roud
Lomnice nad Lužnice
Kutná hoře
Příbram
Lomnice
Luže
Vysočany
23
article
— Z Hořic. Městská rada v Ho ri
cích pořádá ve čtvrtek dne 28. dubna o8.
hod. večerní veřejnou manifestační schůzi v di-
vadelním sále obecního domu v Hořicích.
O zápase o České Budějovice, promluví pan
JUDr. Albert Maysl, sekretář obchodní a živno
stenské komory v Českých Budějovicích. Vstup
volný.
— Technická komise pro zřízení vysokých
slovanských škol zasáhla činně v akci, týkajíe
se společné technické knihovny. Již v pátek
požádala české poslance na řišské radě o pomoe
a nyní žádá, aby technická knihovna nebyla
rozdělena, nýbrž přenesena na neutrální místo.
Jak známo, knihovna ta pochází ze starších
dob a obsahuje množství unikátů, tudiž by ne-
bylo ani spravedlivé rozdělení možno.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Valná hromada konati se bude v sobotu
dne 30. t. m. o půl 8. hodině večerní v míst
nostech klubovních (v domě Měšťanské besedy
pražské).
JUDr
Albert Maysl
Hořice
Český Budějovice
obecní dom
24
article
— Kluby občanské. Novoměstský
občanský klub v Praze. Zajímav
přednáška pana JUDra. Lubomíra Je-
řábka koná se již zejtra ve středu v 8 hodin
večer v Měšťanské besedě v Praze; thema její
jest: »Historický přehled boje za starobylý ráz
král. hlav. města Prahy za čas od dob Josefln-
ských až do doby nynější«. Vstup do přednášky
jest volný.
— Ve včerejším čísle našeho listu přihodil
se v »denních zprávách« katastrofa, kteráž krom ne-
malé zajisté veselosti čtenářů a kromě těchto řádko
neměla ovšem žádných dalších následků. Prosiul,
sazečský šotek, v tomto případě spíše už notný das
nastrčil při lámání metteuru obrácené konce obou
prvních »denních zpráv«, takže konec 1. (»Lese-
Redehalle« má již svůj dům«) počínaje 15. řádkem
patří na konec zprávy 2. (»Průběh páteční schůze
poslanecké sněmovny«) a zakončení této počínaje 14.
řádkem tvořiti má závěrek zprávy první. Není ovšem
zapotřebí přes příliš čipernosti, aby se čtenář orien-
toval v této mosaice, chvatným hmatem způso-
bené, sám.
JUDr
Lubomír
Praha
Josefln
novoměstský občanský klub
poslanecký sněmovna
25
article
— Rodinné zprávy. Pan Frant. Hájek, c.k
lesní důchodní a paní Anna Hájková, rozená
Příhodova, dcera majitele závodu klenotnického.
slavili sňatek dne 24. dubna v chrámu sv. Petraa
Pavla na král. Vyšehradě.
— Úmrtí. V neděli dne 24. dubna zemřel v Praze
pan František Riegl, c. k. vrchní pošt. správce v. v.
maje 80 let věku svého. Pohřeb koná se dnes o 4 s
hod. odpol. z kaple hřbitova vinohradského. — V Če-
ských Budějovicích zemřel v neděli odpoledne u věku
58 let P. Martin Šrámek, kaplan senior, vynikající
pracovník v táboře Čechů budějovických. Jeho při-
činěním založeny byly tamní české průmyslové zá-
vody. Místopředsedou záložny byl až do konce svého
života. Snah klerikálních byl dalek. Pobřeb koná se
dnes dopoledne. — Paní Marie Prückner ová
soukromnice, zemřela u vysokém věku 72 let. Te-
lesné pozůstatky zesnulé budou dnes odpol. na Mal-
vazinkách vykropeny a tamtéž do rodinné hrobky
k věčnému odpočinku uloženy.
František
Hájek
Hájková
Příhodův
Petraa Pavel
Riegl
P Šrámek
Prückner
Vyšehrad
Praha
ský Budějovice
Mala
26
article
— Soudní lékaři a krajské soudy. Jaké poměry
zavládly mezi soudními lékaři u c. k. krajskýcha
okresních soudů, dočítáme se v čís. 7. časopisu če-
ských lékařů (»Věstníku«), jejž citujeme doslova
»Soudní lékaři a c. k. krajské soudy. Jak
známo, je c. k. úřadní lékař stálým soudním znalcem
při okresním, případně krajském soudu. Vedle něho
bývá jeden neb více lékařů praktických jmenováno
lékaři soudními. Spravedlivé a nestranné by bylo,
aby všichni soudní lékaři po řadě byli k výkonům
soudním jako znalci voláni. To se však u mnohých
soudů neděje a některý lékař má sice diplom stálého
soudního znalce, k soudu však jako znalec je volán
jen z nouze, což jest vlastně proň urážkou. Ba zdá
se, že u některých krajských soudů usadil se zvyk.
volati za soudního znalce lékaře, jenž největší pro-
tekci se těší, kteréžto stanovisko naprosto sdílel
nelze. Jsme přesvědčeni, že c. k. vrchní zemský soud.
jemuž jednání takové asi známo není, odstraní za-
staralý protekční systém soudních lékařů, z nichž
mnozí jednáním tím jsou hmotně velice poškozo-
váni.« Bude vedle jiných životních otázek stavu lé-
kařského úkolem příštího nového výboru komory lé-
kařské, aby z prakse lékařské energicky vymitii
různé podobné zlořády, o jakém se časopis českých
lékařů zmiňuje.
27
article
— Volby do komory lékařské budou se konati
již počátkem přištího měsíce. Za ton příčinou svo-
lává sdružení praktických lékařů pro
Prahu a předměstí členskou schůzi na den 30. dubna
1904 o 8. hodině večerní »u Pinkasů« na Jung.
mannově náměstí, ve které p. dr. Jan Semerad,
redaktor časopisu českých lékařů, zahájí rozpravu
o dnešních úkolech a poslání lékařské komory, jak
bylo v minulém čísle t. 1. oznámeno. Jest v zájmu
speciálně všech praktických lékařů v městech, ktelí
nynějšími nouspořádanými poměry ve stavu lékař-
ském nejvíce trpi, aby senůze té v hojném počtu se
zůčastnili (tak aby každé větší město alespoň jednoho
delegáta ke schůzi vyslalo) a svého poměrného za-
stoupení ve výboru komory lékařské se domáhali.
— Ke článku o poměrech na statcích knížet
arcibiskupa Lva bar. Skrhenského (v č. 87. ze dne
27. března a v č. 100. ze dne 10. dubna v t. l. uve-
řejněným) dodati sluší se zřelelem k listu kníž. arcih.
vrchní lesní správy dne 19. t. m. uveřejněnému jen
ještě několik podrobností. Že látky na obleky pro
lesní personál a hajné byly jako v létech pře-
dešlých zase u firmy „Gebruder Wozelka“ v Krum-
lově objednány, jest zajistě smutné a toto doznání
správnosti našeho tvrzení a vývodů ze dne 27. března
t. r. neosladí se nikterak poukazem, že také u firmy
Machotkovy látka byla objednána, neboť firm. Ma-
cholka v Humpolci dodala látku pro lesní personál n
panstvích mimo Rožmitál, kdežlo u firmy „Gebrůde
Pinkas
Jung
doktor
Jan Semerad
Skrhenský
Wozelka
Krum
Machotkův
Praha
Ma
Humpolec
Rožmitál
časopis český lékař
výbor komora lékařský
Lev bar
28
article
Wozelka“ v Krumlově objednána byla látka pro pei-
sonál lesní na panství rožmitálském za 12.000 K, co
příslušným poměrem vyžádřeno činí 1:9 a mluví přec
jasně! Doznávajíc pak, že není objednána látka u
firmy „Gebrůder Wozelka“ letos poprvé, opomíj
vrchní lesní správa dodati, že se (ak děje teprve
za nynějšího chefa lesní správy; proč pak se objed-
návka činí u firmy nenávistí ke všemu českému
proslulé, české dělnictvo propustivší, zůstává dále
záhadno. Že jazyk český z úřadování lesmí správy
vyloučen není, nelze nijak dokázati pouhým tvrze-
ním, že lesní správy mohou zcela volně buď če-
ského neb německého jazyka užívati. Proč tedy př
této volnosti uřadování českého i německého úřadníci
lesní správy jenom jazyka německého užívají (mezi
nimi někteří ne dokonale jazyka toho znalí), kdežto
úřadníci správy hospodářské, často v téže síni uřa-
dující, užívají jazyka českého? Záhadno pak jest.
Wozelka
Krumlov
29
article
proč, když možno jazyka českého i německého stejně
užíti, všechny výnosy a nařízení vrchní lesní správy
a jejího chefa, nyní v ústřední kanceláři úřadujícího,
toliko a výhradně v jazyku německém jsou vydá-
vůny? Parallela, týkající se udělení studijních podpor
v době nejnovější, již právě charakterisuje, nemůže
býti vyvrácena poukazem na fakta z dob starších, kdy
též tři čeští úřadníci obdrželi podporu na studia les-
nická, což přece nebylo popíráno; když však již vzno-
menuto bylo s důkladností dob minulých, budiž i pe-
rallela zmíněná z doby nejnovější doplněna udáním
že adjunkt Jasser (Němec, českého jazyka neznalý)
dcstal podporu na dvouletá studia na lesnické škol
v Aschaffenburku v úhrnném obnosu 1280 K, sy
revírníka Goliáše (Čech) obdržel 200 K jako podporu
na studia (!) a to jednou pro vždy. Kdežto pak onomu
reservováno bylo místo ve správě lesní panství arci-
biskupského, sděleno tomuto příslušným výnosem, z
místa na panství obdržeti nemůže. Dalšího dodati ne-
třeba. Facta loquuntur
Jasser
Němec
Goliáš
Čo
30
article
— O rozšíření staroměslské radnice. Jest
dlouholetý požadavek representantů obce pražské, ab
starobylá radnice staroměstská byla rozšířena úk
aby v ní nalezly místa úřady obecní, pro něž nym
musí býti opatřovány místnosti v různých budovách
Před pěti léty sbor obecních starších povolil obno
30.000 K na ceny za nejlepší projekt přístavby tal-
nice, ale trvalo delší dobu, než otázka ta poněkud
postoupila. Nová radnice měla povstati na bloku domů,
jež ohraničují Linhartské a Marianské náměstí, Z -
teckou a Kaprovou ulici. Z nynější radnice má zůslali
čásť východní a jižní. Vyřízení záležitosti bylo pro-
dlouženo jednak z té příčiny, poněvadž byla podána
memoranda, v nichž vysloveny různé návrhy a tužby.
Ve lhůtě konkursní do 1. dubna 1901 bylo podáno 13
projektů, ale ani jediný z nich porota neuznala z
způsobilý. Čím dále vyřízení rozšíření staroměstské
radnice se prodlužovalo, tím různější byly další ná
zory. Tak především upuštěno od požadavku, ahr
marianský náměstí
Kaprův ulice