1
masthead
24. ríjna 1900.
2
masthead
Příloha „Národnich Listů
5
article
Kandidátní listy
Kandidátní listy
k doplňovacím volbám
do sboru obecnieh starších
král. hlavního města Prahy
(Volby konají se ve středa dne 25. října 1905,
Staré Město.
I. sbor:
JUDr. Karel Pík, advokát a majitel domů
č. 1056—-I.
II. sbor:
Jaroslav Frühauf, obchodník č. 934 -I.
III. sbor:
Josef Kaše, mistr zednický č. 1071—I.
Václav Lada, krejčí č. 456 —1.
Volba koná se ve středu dne 25. října 1905od
9. hod. dopol. do 5. hod. odpol. na radnici staro
městské.
Volební kancelář Starom. obč. klubu bude v ho
stinci p. Čeňka Beneše na Staroměstském náměst
č. p. 543—I., nové 23.
JUDr
Karel píka
Frühauf
Kaše
I Lada
Beneš
Praha
Stará město
Starom
6
article
Nové město.
Nové město.
I. sbor:
Baštýř Eduard Jan JUDr., advokát a majite
demu, č. p. 1338- II.
Blecha Matěj, archstekt a majitel domu, č. p
235—11.
Gregor Čeněk, architekt a majitel domu, č.p
b44 II.
Motys František, farář, č. p. 80— II
Štych Antonín MUDr., praktický lékař, č.p
I84—II.
Vlček Karel, c. k. stavební rada, stavitel a maji-
tel domů. č. p. 354—I.
Voitl Ferdinand, els. rada a majitel realií.
č. p. 1353 — II.
II. sbor:
Černý Vratislav, JUDr., advokát, č. p. 785.—II
Jeřábek Luboš, JUDr., c. k. soudní adjunst
sprsovatel, č. p. 203 — III.
Kasalický Václav, Mg. Pharm., lékárník a
majitel domu, č. p. 1701-- II.
Müller Vincene, stavitel a majitel domu, č.p.
245 II
Slavík Alfred, MUDr., professor na české tech-
nice, č. p. 1946-II.
III. sbor:
Červený Jan, starosta Jednoty řezníků a uze-
nářů č. p. 311—-II.
Košťál Josef, kožešník, č. p. 1791 - II.
Kukla Antonín, majitel chemické laboratoře
č. p. 1429—II.
Mellan Ferdinand, obchodník, č. p. 1572—m
Sehrötter Josef, učitel, č. p. 563—II.
Skrčený František, obchodník, č. p. 698—II
Volba koná se ve středu, dne 25. října t. r. v
vyšši dívčí škole ve Vodičkově ul. od 9 hod
ráno do 5 hodin odpoledne.
Jan JUDr
Blech
Gregor
Motys
Antonín MUDr
Karel
I Voitl
Ferdinand
JUDr
Luboš
Václav
Müller
Slavík
MUDr
Josef
Kukla
Mellan
František
Vodičkův ulice
II Štych
II Jeřábek
Baštýř Eduard
b 44 II
Černá Vratislav
Červená Jan
m Sehrötter Josef
7
article
III.
Malá strana.
I. sbor:
pan JUDr. Ladislav Pinkas, advokát a poslanec
na sněmu kralovství českého v čp. 503 III.
pan Bohumil Patočka, majitel domu v čp.
421 III.
pan MUDr. Břetislav Bouček, praktický lékai
v čp. 390- III.
Volby konají se ve středu dne 25. října 1905 o
9. hodiny ranní až do 5. hod. odpol. v místě voleb
ním v obecné škole chlapecké u sv. Mikuláše v čp.
56-III. v Josefské ulici.
Volební kancelář nalezá se v den volby od
9. hod. ranní do 5. hod. odpol. v dolej. místnostech
Malostranské besedy.
TV.
Hradčany-
III sbor:
Jan Fiala, kupec v Praze č. 150-Iv
VI-
Vyšehrad-
III. „bor:
František Hodek, stavitel na král Vyšehrade
VII-
Holešovice-Bubny.
II. sbor:
Rašín Josef, ředitel školy čís 854 — VII.
Volba koná se ve středu 25. října t. r. od 9. hod.
ranní do 5. hod. odpol. ve škole »U studánky« (ulice
»V zátiší«). Volební kanceláře v hostinci p. Bureše
»u Havránků«, Bělského tř. a »Na kovárně«.
JUDr
Pinkas
Patočka
MUDr
Bouček
Mikuláš
Fiala
Hodek
Vyšehrad VIIHolešovice
Rašín
Josef
Bureš
Havránek
josefský ulice
Hradčany
Praha
Vyšehrad
malostranský beseda
III sbor
Iva VI
9
article
Libeř.
Libeř.
I. sbor:
pan František Safránek, architekt a místo-
předseda »Spolku majitelů domů« a Občanského
klubu v Praze VIII., č. p. 555.
III. sbor:
pan MUDr. František Brdek, praktický lékat.
jednatel »Občanského klubu« v) Praze VIII
č. p. 324.
Safránek
MUDr
Brdek
Libeř
Praha
občanský klub v Praga
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Ztrhů cukerních.
11
article
V Praze, 22. října.
Praha
12
article
Po loňských zkušenostech s tak velkým napjetím
očekávané výsledky prvního letošního dotazu cukro-
varníků o výrobě byly dnes prohlášeny.*)
Výsledky ty do jisté míry trhy asi překvapí, avšak
byť i celková číslice jich 6,181.000 tun byla poměrně
nízkou, tebude věnováno ji tolik víry, jak by snad
se dalo očekávati. Když na počátku let devadesátých
žesnulý již německý statistik J. Goerz zasazoval se
c organisaci obchodu cukerního a při tom uvedl v ži-
vot také instituci mezinárodního statistického zpra-
vodajství cukrovarníků, chtěl tím zajisté poskytnouti
jak trhům, tak i cukrovarníkům samým velice cennou
pomůcku ke správnému posuze vání situace na trzíeh
cukerních, jehož bez řádně statistiky mysliti si nelze.
J Goerz
13
article
Myšlenka pyla tedy dobrá, avšak zminěná instituce
z pravidla vypovídá služby, pokud přesnosti se týče
kdykoliv lze se nadíti výroby větší, než na jakou trhy
zdař se býti připraveny. A tak dochází k oněm zná-
mým opravám prosinccvým, které trhům přinášívaji
někdy překvapení velice nemilá. Mnohé továrny totiž
udávají svoji výrobu příliš nízko, u některých neděje
se tak ze zlého úmyslu, u jiných však vědomé upírání
10 až 20% výroby nenáleži ke vzácnostem; statistické
centrály pak, pokud nepočínají si velice svědomitě
a samy udání cukrovarů nekorriguji, přispívají i se
své strany k mylné mformaci veřejnosti
Ačkoliv zastávali jsme se doposud vždy přesnosti
odhadů cukrovarnických, nemůžeme tak učinili s do-
brým svědomím dnes, zejmena vzhledem k číslicím
uherským, německým a ruským. Tak na př. v Uhrách
letošní osev byl o 24% větší než loňský, dle odhadu
pyla by však výroba jen o 27% větší loňské, z čehož
by následovalo, že v Uhrách bylo by letos skoro stejné
sucho jako loni. Také Rusko, ačkoliv trpělo poněkud
suchem, pokládáme za nizko odhadnuté. Rovněž tak
číslici německou považujeme za velmi nizkou, neboí
resultovala by z ní celková výroba pouze 14.3?% proti
16% loni. Při tom ostatně nesm býti zapomenuto-
že také množství řepy leckde udáno nízko. Možno
*) Bvlv uveřejněny v pondělním čísle L1.
Uhry
Rusko
L 1
14
article
se proto nadíti pro prosinec snadno obvyklé korrek-
tury asi 320.000 tun, což s připočtením výroby ostat-
nich zem evropských dalo by číslici, která by od-
povidala asi nejvyšším posavadním odhadům evrop-
ským.
S toholo slanoviska trhy budou asi posuzovat
uveřejněné dnes výsledky a považovati je za minimu
letošní výroby, což při číslici 62,000.000 q znamená
velice mnoho.
Možno se tedy na každý způsob nadíti pro letošek
výroby, jaké zde dosud nebylo. Prohlašování číslic
nižších toto faktum neoděiní nikterak, aniž zadrží se
tím ústup cen, který by se dostavil jinak snad na ráz-
Větší výroba přináší s sebou větší vybídku, jež letos
dle všeho pociťována bude mnohem více než v letech
jiných. Trhům v první řadě scházejí milliony padlé
velkospekulace francouzské, jíž vzhledem ke starším
závazkům záleželo na zvyšování ceny. V druhě řadě
pak konsum bude letos sotva as tak koupěchtivým,
jako před dvěma roky, když brusselská konvence vešla
v platnost. Tehdy ceny cukru před 1. zářím byly vy-
soké, a proto lákala tenkráte novota tak neočekáva-
ného zlevnění cen; letos však ceny cukru od ledna
neuslále klesají a ač stojí dnes na takové výši, že
větší risiko při nich jest vyloučeno, přece konsument
bude ve svých nákupech velice zdrželi vým z důvodu
že na větší koupě vzhledem k letošní výrobě má ještě
času dosti. Situace není tedy letos nikterak vábnou
a bude se zajisté také věrně obrážeti v číslicích na-
šich příštích zásob.
15
article
V minulém týdnu byl ráz trhů cukerních většinou
chabý a ceny cukru pohybovaly se také bez přerušen
směrem sestupným. Nepříznivých momentů nebyl ten-
tokráte nedostatek. Tak na příklad americký trust pro-
dal v Evropě koupených 25.000 tun zase zpět, Anglie
realisovala hojně zboží pohotově, jsouc zaplavována
levnějším zbožím francouzským; povětrnost stala se
řepě přiznivější a současně také vybídka továren s
velice rozmnožila; německá statistika vykazuje proti
loňsku o 52.000 tun větší výrobu, současně pak evrop-
ský konsum byl v září o 24.000 tun menší než loni.
Za těchto okolností nebylo divu, že ceny denně kle-
saly, zejmena když koupěchtivost rafinerií na
velkou vybidku z plna nestačila.
Náš irh se surovinou od zahraničních trhů nelišil
se v minulém týdnu nikterak. Vybídka první ruky
stala se necbyčejně hojnou, jelikož továrny donuco-
vány jsou k prodeji také nedostatkem místa. Rafiner e
kupovaly sice dosti ochotně, snižily však dosud pla-
cené prémie za výhodné stanice vnitrozemské na mi-
nimum: Současně rozmnožila se také vybídka na
příšh kampaň a došlo také zde k četnějším obratům.
Po závěrkách asi 200.000 q končí náš trh při klidněm
směru záznamy K 19.20 za pohotové zboží a K 19.30
za listopad-prosinec v paritě ústecké.
Evropa
Anglie
za listopad
16
article
Domáci trh s bílým zbožím také se uklidnil,
k čemuž přispěla zvláště ochablá koupěchtivost. Ceny
i zde postupně byly snižovány, takže možno obdržeti
zboží již za K 62.— (a snad ještě levněji) z továrny
také rozpjetí mězi zbožím homolovým a kostkami
bylo u některých továren sníženo. Vhledem k tomuto
stavu trhu rozhodlo se několik rafinerií v pátek z trhu
na dobro ustoupiti, konkurenční továrny nemohou
se však ani potom většími obchody pochlubiti. — Na
trhu terstském při chablém smýšlení prodáno
v minulém týdnu asi 50.000 q a znamenáno tam včera
za centrifugální pilě poholové K 26.50 až 27.75 a na
listopad-březen K 25.25 až 25.75. — Na londýn
ském trhu ceny bílého zboží neubránily se rovněž
ústupu, takže včera za stísněného smýšlení náš gra-
nulated nabízen tam pohotový za sh. 10.3 a na listo-
pad-prosinec za sh. 10.1 14.
Na trzích německých smýšlení pod dojmem
všeobecně nepříznivých momentů v minulém lýdnu
rovněž citelně ochablo a při větší vybldce továren
ceny na konec vykazují ztrátu 65——70 fen.
17
article
Zřejmé zásoby světové obnášely tento
týden:
1905 1904 rozdi
tun
tun
tun
dle Lichta . . .. 1,059.472 1,096 914 (— 37.442)
dle Czarnikowa . 1,076.370 1,156.550 (— 80.180
Povětrnost v minulém týdnu utvářila se konečně
příznivěji, jelikož deště nedostavovaly se již tak často,
jako dříve. Potrvání chladného počasí zabránilo pokle
jakosti a bylo by si přáti, aby suché, byť i chladnější
počasí potrvalo ještě nějaký čas. Také v ostatních ze-
mich evropských dostavil se v povětrnosti könečnč
obrat k lepšímu.
Pokud kolonií se týče, odhadují Willet k Gray
nastávající výrobu celkem na 4,913.000 tun prot
4.527.000 tun v roce loňském, výrobu řepového
cukru ve Spojených státech na 265.000 tun proti
210.000 tun loni; kubánskou výrobu páčí na 1,300.000
tun. Z jednotlivých kolnií důležitější zprávy v tomto
týdnu nedošly.
Gray
spojený stát
18
article
Ke zdaněni výroby piva v Rakousku. Časovi
úvaha. Podává ředitel Hynek Kreutzer. Pivo-
varské a hostinské kruhy pobouřila zpráva o opělnem
zvýšení zemské dávky a vším právem vyslovily se
veškeré korporace pivovarské i hostinské, taktéž ob-
chodní komory, průmyslová rada a zemědělská rada
v německém odboru proti pokusu tomuto. Tentokráte
i konsumenti obyčejného píva se více o tuto záleži-
tost zajímají v přesvědčení, že zvýšení sami by nesli.
neb na pivovary a hoslinské přeněsti ho nelze. Do-
volím sobě se širší veřejností sděliti, jak průmysl pivo-
varský jest daněmi a veřejnými dávkami přetížen
Beru za základ velkopivovar, který hlavně 10° piva vy-
rábí a do Prahy dováží: Císařským nařízením ze dna
17. července 1899 jest výroba podrobena dani 34 hal
z každého hektolitru a z každého stupně oxtraktu při-
padá tudíž na 1 hl. obyč. piva 10° K 3.40 a platí se
tato pivní daň již napřed před výrobou, daň potravni
na pražské čáře obnáší z 1 hl. K 3.16, zemská dávka
nynější obnáší z hl. K 1.70. Obnáší tedy nyní dan
potravní a z. dávka na 1 hl. K 8.26. K této dani mime-
řádné přichází řádná daň z výdělku podniků veřejně
účtujících a dani této podléhá čislý bilanění výtěžek
podniku. Základní daň lato obnáší 10.50%%, k tomu
přidruží se přirážek zemských 552%, školních 27 92.
obecních 257%, příspěvek k obch. komoře 4.5%, sou-
hrn přirážek 111.5%. Za normálních poměrů je dnes
nejvyšší čistý výnos na 1 hl K 1— při zdražení su-
rovin jako loni nelze na výtěžek vůbec počílati.
dle toho obnáší tedy 1014 %% daň výdělková na 1 h.
Čas
Kreutzer
Rakousko
Praha
19
article
K —.105, přirážky 111.5%, = K — 117. Daň talo
placená patří do vydání, poněvadž pivovar tutéž pla-
titi musí, berní správa však tuto daň vylučuje z vy-
dáiní a připočítává ji k čistému zisku následkem toho
připadá na 1 hl. vyrobeného piva z výdělkové daně
22.2 hal., 1013% daně K —. 0233, 111.5%% přirá žek
K —0260, celkem K —.0493 = K —.0493, souhrn
daní a dávek na 1 hl. K 8.5313. Většinou dnešní cena
obyčejného piva v hostincích a výčepech obnáší litn
24 hal., takže dnes již platí konsument za pivo 1 litr
15.5 hal. a 8.5 hal. daně a dávky a z toho každý
posoudí, jak pivo v hostincích, tento tekutý
chléb zvláště pro lid pracující, jest zatížen da-
němi a veřejnými dávkami. A leď hrozí ještě
zvýšení zemské dávky o K 2.30 tedy na K 4.— z 1 h.
čili ku platným 8.5 hal, ještě 2.3 hal., tedy celkem
11 hal na 1 litr piva. Byla by to skutečná pohroma
jak pro průmysl pivovarský, lak i stav hostinský
Uveřejněný výkaz v „Národních Listech“ ze dne 20
října 1905 „Pokles výroby piva v Rakousku“ od 1.
září 1904 do 31. srpna 1905 jest důkazem, že vzdor
přiznivému počasí jest úbytek produkce pivní v Če-
chách tento rok o 80.000 hl. a že začínají se účinky
pivní dávky jeviti a při tom by měli ještě jedině
průmysl pivovarský tak zatížený, stav hostinskýa
kensumenti piva sanovati zemské finance?! Jakáv
Německu je poměrně malá daň pivní, proti našía
jak tam se jde průmyslu vstříc, kdežto u nás berní
správa jde tak daleko, že ani nezařadí do běžné po-
lozky „vydání“ passivní úroky hypotekární a úroky
tyto přiráží ku příjmům a zdaní je též 1014 %% daní
a přece je pro podnik výhodnější, když uplácí dlužný
kapitál na levný úrok amortisací, než když platí běžný
úrck směneční bez splátek. Ze všeho vidno jak má
u nás průmysl na růžích ustláno a jaké podporys
mu dostává.
Rakousko
Německo
hala
20
article
Pinance okresů v království českém. „Samo-
správný Obzor, klerý změněn v 27. ročníku
svém na revui, přináší v č. 10. tuto zajímavou
zprávu: Značné úkoly, jež byly na okresy zastupitel-
ské vzneseny a stále se vznášejí, měly veliký vliv na
finanční hospodářství okresní, na zvýšení přirá žek
okresních a zadlužení okresů. Kdežto roku 1883 prů-
měrně procen“. přiřážek okresních činile 9.919
daní a toliko ve dvou třelinách okresů vybírány
byly přirážky okresní vyšší než 20 procent, nej-
vyšší přirážka pak byla ve výši 40 %, byla roku 1904
výše přirážek okresních lato: do 20 % ve
32 okresích, od 21—30% v 49 okresích, od 31—40
v 66, od 41—50% v 39, od 51—60%% v 16, a od 61—
70% v 8 okresích. Výše zadlužení okr esů
činí okrouhle 54.5 mill. K. Není nezajímavo, ž
okresy Ústí n. L., Benešov n. Ploučnicí, Duicheov,
Harimanice, Chabafovice, Chvalšiny, Kaplice, Lito-
měřice, Písek, Počátky, Police n. M., Rumburk, Sm-
chov, Štěuí, Štoky a Touškov nemají dluhů a že
vybírají přirážky ve výši ne značné-
Z trhů obllních. V minulém lýdnu bylo počasi
většinou zamračené při temperatuře dosti chladné,
která klesala za noci až na bod mrazu. Deště byly
v první polovině týdne častější, později však ustaly.
Chabafovice
Benešov
Ploučnice
Duicheov
Chvalšiny
Kaplice
Písek
Rumburk
Sm
Štěuum
Touškov
21
article
Práce polní už dosti značně pokročily a ve mnohých
krajích také osení krásně vzešlo. Slav vody stoupl.
V cizině bylo počasí zamračené a deštivé. Na trzích
zahraničních trvá pevnost obchodů, ale docílené zisky
jsou jen mirně a obchod nelze nazvati čilým. V Ame-
rice bylo smýšlení vzestupné. Ačkoliv zřejmé zásoby
značné stoupaly, byla koupěchtivost spekulace dobrá.
Také poměry povětrnostní a slabá nabídka působily
příznivě a ceny stouply až o 2 centy. Z Argentiny
byly oznámeny ceny pšenice stoupající, kukuřice ne-
změněně. Dovozů přihylo. Také v Anglii bylo smýšlení
upevněné. Pro pšenici byla koupěchlivost lepší. Trhy
termínové dodržely. Ve Francii zůstalo smýšlení při
normálních obratech celkem nezměněné a také ceny
jen málo kolísaly. V Holandsku a v Belgii bylo pli
mírném obchodě smýšlem udržené. Na trzích něme-
ckých se odbyt poněkud zlepšil a bylö lze dociliti též
mírněho zlepšení cen. Na ostatníen trzích kontinien-
tálních jest základní smýšlení udržené. V Pešti bylo
smýšlení pevné, obchod byl však poměrně mírný.
Argentina
Anglie
Francie
Holandsko
Belgie
Pešť
cent
22
article
Obchod s pšencí byl zahájen smýšlením klidným.
Nabídka byla příznivější, mlýny jevily však slabší kou-
pěchtivost a činily jen nepatrné zakázky. Později se
však koupěchtivost zlepšíla a jemné druhy stouply
poslupně až o30—35 h, jakost podřízenější podražila
pak o 20—25 h. Úhrnné obraty obnášejí 180.000 g.
Žito sledovalo i nadále směr vzestupný. Poplávka byla
stále dobrá a ceny proti týdnu minulému asi o 15—20
hal. vyšší., Prostřední jakost byla placena K 12.95
13.10, lepší a vybirané zboží až K 13.20 z Pesti. Po
ječmenu na kroupy a ke krmení byla dobrá poptávka
jednak pro úhradu a jinak pro spotřebu, kdežto na-
bídka byla nedostatečná. Smýšlení bylo proto po celý
týden zvláště pevné a nabízené zboží šlo čile na od-
byt za ceny stoupající. Docílený zisk obnášel až 60 h.
z Pest
23
article
Parity peštské platilo se až K 13.80. Ječmen pro
sladovny a pivovary byl rovněž slabě nabízen, zájem
byl však i se strany vývozců i se strany konsumentů
čilý a ceny stouply opětně o 80—40 h. Za prostřední
jakosti ze severní dráhy bylo placeno K 13.80— 14.50,
za lepší zboží až K 15.50 a za druhy jemné á vybí-
rané až K 16.50 ze slanice. Oves stoupl na vzestupný
směr trhu termínového o 30—40 h. Nabídka byla lepší.
Dle barvy a čistoty byl placen K 13.80—14.30 z Pešti.
Stará kukuřice není už skoro ani dovážena na trh.
Nominálně znamená zboží uherské K 17.—. Bulharská
byla prodávána zá K 15.50. Nová kukuřice pohotová
je slabě nabízena. Zájem pro ni byl lepší a ceny
stouply asi o 20 h. Srbská znamená ze Zemuně
K 12.10.
Z němsckého průmyslu báňského. Dle sdělení
spolku německých průmyslníků ocelářských a železář-
ských činila úhrnná německá výroba suro-
váhožaleza v září t. r. 953.780 t. proti 968.323 t
v srpnu t r. 833.578 1. a v září 1904; od 1. ledna
do konce září 7.963.596 proti 7.530.969 t. téhož
oldobí loňského. Německá těžba uhelná či-
nila v září t. r. 10.773.932 t. (loni 9,731.080 t.) ka-
menného, 4.,391.697 (3,960,415) t. hinědého uhlí.
1.440.176 (1,018.801) t. koksu a 1,151.119 (973. 258)
brik. Od 1./1. do 30./9, vytěženo 89,156.984 (88,910.291
kamenného, 37.570.666 (34.938.033) t. hinědého uhli.
Ječmen
Pešť
24
article
10.874.526 (9,095.480) t. koksu a 9.428.936 (8.311.871)
t. lriketů. Jest tedy úbytek německé těžky uhelné, při-
veděný stávkami lednovými, úplně výrovnán. Pozor-
nosti zasluhuje veliký vzestupetěžby hnědo-
uhelné a výroby briketů. Dovoz kamen-
ného uhlí do Německa činil od 1. ledna do konce září
7.051.100 t. (5,128.395), hnědého 5,776.600 (5,518. 189)
t. a koksu 530.585 (381913) t. Vývoz pak kamen-
ného uhlí 12,960.107 (13,028.463) t., hnědého 14.874
(16.987) t. a koksu 266.406 (220.717) t. — O dbo y
uhelného syndikátu rýnsko-vestfál-
ského činil v září 5,140.848 t. (+ 9.44%%), v (řetím
čtvrtletí 15,422.403 t., a od počátku roku 40,728. 157
t. (— 3.17% následkem stávky). Výkaz harpenské
báňské společnosti sděluje za 3. čtvrtletí pře-
bytky příjmové 3,545.000 mk., proti 4,128.000 mk. v
předchozím čtvrtletí a 3,461.000 mk. v tomže obdobi
loňském. — Příjmové přebytky „Hibernie“ činily
ve 3. čtvrtletí t. r. 2,947.704 mk. proti 2,956. 356 mk.
v předchozím lelošním a 2,514.913 marek v tomže
čtvrtletí loňském. — Z Berlína se oznamuje
že se udržuje lam pověst o společenství záj-
movém mezi hornoslezskými koksár-
nami a chemickými továrnami a mezi skupinou ra-
kouských průmyslníků báňských při
současném vypravení závodů arcivévod
Bedřicha s akciovým kapitálem 40—50 mill. Jed-
nání vedou společně Berlinská obchodní společnosta
Darmštatská banka.
Bedřich
Německo
Berlín
Darmštatský banka
25
article
Ruská stální banka. Dle posledního výkazu ruské
státní banky činí poklad zlatý banky této 1.148.000.000
rub. (dle předposledního výkazu 1.162.000.000 rub.).
ol-ěh bankovek pak 1.170,000.000 rublů (nezměněn).
Pohledávky státu a banky stouply z 2,900.000 rublů
na 11.900.000 rublů. — Výkaz stále tedy příznivý
Vývoz haličské nafty na Rus. Jak „N. W. Tgbl.“
oznamuje, sjednal zástupce „Petroleje“ s ruskou petro-
lejařskou společností „Mazut“ smlouvu přípravnou. dle
které dodá „Petrolea“ uvedené ruské společnosti mě-
síčně 2 mill. pudů nafty. Smlouva má platiti 8 až
10 měsíců. Výkonný výbor „Potroleje“ bude se smlou-
vou obírati během toho!“ téhodne
Různé zprávy. Uherský ministerský rada Kvassay
prodal své pozemky ve Rjece za 600.000 korun
vídeňskému inženýru Wolsbergerovi, který zřidí na
nich velikou továrnu strojů. Všeobecná
berlínská společnost dostavniků zvy-
šuje akciový kapitál o 6,300.000 mk.
N W Tgbl
Wolsberger
Rus
Kvassay
roubit
rubl
26
article
Sayova rafinerie. Čásť akcionářů Sayovy rafinerie
»Sucrerie d' Egypte« zmocnila advokáta Laboriho,
aby podal trestní oznámení na správní radu obou
společnosti Má jim býti zjištěno, dopustili-li se čle-
nové jich trestních činů a pokud měli účasti na
podvodech Cronierových. V Kahýře očekává se v při-
štích dnech připlutí tří lodí se surovým cukrem
z Javy, který má býti rafinován egyplskými závody.
Loni ralinován tam rakouský cukr.
Množství čekaného javského cukru činí 70 až
80.000
Knížectví černohorskému dostalo se za obzvláště
zdařilou výstavku na světové výstavě v Lutychu
roku 1905 vyznamenání »Grand prix«.
Všeobecná výstava pro výživu lidu a péči o
zdraví pořádana bude roku 1906 ve Vídni. Rozdělena
jest v deset skupin a to: potraviny a nápoje, oděv
svrchní a spodní, zařízení domů a bytů, veřejné
zdravotnictví, sporty sloužící k upevnění zdraví.
lučba a pod., zvlášlnosti veřejného a domácího oše-
třování nemocných, úrazové pojišťování, literatura
případná, vynálezy a novinky v obor ten spadající.
Přihlášky přijímají se nejpozději do posledního
ledna 1906. Bližší zprávy podá, jakož i přihlášky
zašle interessentům Vývozní spolek v Praze.
Informační kancelář slovenská. Českoslovanské
jednotě v Praze podařilo se po dloubém jednání
uvésti ve skutek informační kancelář na
Slovensku a veškerých, zejmena obchodních
i hospodářských poměrech na Slovensku. Informační
kancelář zahájí činnost 1. listopadu t. r.
Kurs zbožíznalství z oboru obchodu s papírem
při technologieko-průmyslovém museu obchodní
Sayův
Labori
Cronierový
Egypt
Lutych
Vídeň
Praha
Slovensko
Java
Grand prix
vývozní spolek v Praga
27
article
živnostenské komory v Praze, který koná se na
podnět předslavensiva Nového obchodního gremia
král. hlav. města Prahy, zahájnu byl ve středu dne
18. října ve velké slní musejní o 7. hod. večerní za
velmi četného účastenství přihlášených členů. K za-
hájení dostavili se v zastoupení gremiálního před-
stavensiva náměstek starosty L. J. Čech a člen
představenstva J. Pinkava se sekretářem R. Stibicem
a sekretářovým náměstkem drem. Hofferem. Účast-
níky kursu oslovil starostův náměstek pan Čech
poukázal k tomu, že kurs právě pořádaný jest prv
ním, který při museu koná se na podnět vyšlý
z kruhů obchodních, ježto dosud pouze živnosti vý-
robní obracely se k tomuto ústavu k zvelebování
živností za uspořádání kursů poučujících, a zejmena
připoměl, že kurs tento je prvním kurse m.
J Pinkava
R Stibic
Hoffer
Praha
Čechy
živnostenský komora v Praga
28
article
který vůbec v Rakousku v oboru zbožiznalství pa-
pírnického se pořádá. Význam kursu pro účastníky
je značný, neboť oni vnikajíce do detailních po-
znatků svého obchodního předmětu, který je nejdů-
ležitějším a nepostrádatelným v dobách moderních,
měhou prohloubiti své vědomosti a státi se sc hop-
nějšími orgány obch dními. Přispěje tak k spravedlio
vému řešení olázky sociální, neboť zdatný a vzdělaný
personál obchodní bude se moci uplatniti lépe jako
personál pro obor svůj velmi schopný a od chefn
hledaný. Dále sdělil řečník jména pánů v kursu
přednášejících: pana ředitele B. Šeflika, papírnického
technika p. Rubeše, adjunkta inženýra Urbanaa
inspektora L. Weignera, kteří se uspořádání ujal
s velikou ochotou a zájmem při svých známých
odborných vědomostech, jakož i rozdělení kursovních
přednášek a pruhlásil kurs za zahájený. Pan ředitel
B. Šeflk uvítav účastníky jménem technologického
průmyslového musea, zabájil pak ihned přednášky
kursu historickým výkladem o povaze psacích látek.
jichž lidstvo až do dnešní doby uživalo a technice
jejich výroby.
Rubeš
Urbanaa
L Weigner
Rakousko
29
article
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 23. října. (Povodní zpráva » Nár. Listůe
Při klidném trhu došlo na dnešní burse k četnějším
obratům akcií a placeno za akcie české banky Union
K 247 —, akcie akciové továrny na umělá hnojiva
v Kolíně K 400—, akcie zajišťovací banky K 275.50
a akcie strojírny Daňkovy K 472.—
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 248.——, české společnosti pro průmysl cukern
K 155.—, hospodářské úvěrní banky K 400.—, prvn
českomoravské strojírny K 600.— peníze.
Oteciální záznamy znějí:
Zástavní listy české hyp. banky 59%
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
. „ , , (v K
Mel. úpisy . . » (ve zl.)
, . (v K)
Žel. . „ » „
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . .
Dlužní úpisy České prům. banky
41s
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . ..
Zástavní listy mor. byp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 49%
Želez. úpisy ,,, 4%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
4 v0
„ » hal. zem. banky 41/,
Kom. dl. úpisy . , , 40
Železnič. . . » , 490
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/294
, Bak.uherské banky 4°%
„ „ Dolnorak hvp ústavu 4
„ 31/n
Kom. dl. úp.,
„, 31/2 0
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.200
(ve stř.) 4.2 e
Dubnová » ,
Květnová . , y pap.) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 490
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
korunová renta . . 4 %.
investiční » . . 31/9
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česka banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . ..
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .»
Daňkův
Praha
Kolín
K Mel
zajišťovací banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový
Hal
é banka
Český eskontní banka
Česko banka
Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
Železnič
Zást
e Dubnová
30
article
Moravská eskontní banka .
Moravská eskontní banka .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina but
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» tov. orient. cukrov-
Z Vídně, 23. října. (Závěrečné ú řadn
kursy.)
585.—
Květnová renta . 100. 109
Ivovskočernovická
678 75
únorová . . 100.95
spol. st. dro rak uh.
121. 50
100 —
červene. ..
jižní dráha ..
456.—
říjnová .
100 90
štvrsko hr. -köfl.
5740. —
rakouská . zlatá
119.05
severní dráha .
430 —
» kor.
100 20
rak, severozáp. dr.
415.—
uherská » zlatá
114 25
pardubická dráha
„ kor.
95.70
456 50
polabská dráha
379. ——
rak. invest. renta
česká sev. dráha
uher. »
buštěhradská A .
1130.—
4% zást. listy Hyp.
217.—
banky král. č. .
pražsko duchenv-
31/2% zást. I. Hyp.
ducheuv podmok
ústecko tepl. dr. . 2350
banky král č.
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb. 1010.—-
rakouský Lloyd . 787.—
Zem. banky kr. č.
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež. 362 50
rak. zbrojovka.
580.—
Zem. banky kr.
státní losy 1860
Rudolfova hut
po 500 zl.
alpská montan. sp. 544.—
190.85
po 100 zl.
rým.-muráň. spol.
551 25
297 —
státní losy 1864
losy úvěrního úst.
praž. želez. sp..
2785.—
vídeň. l. komun.
česká montan. sp.
162 —
tisské losy . . .
469.—
Daněk . . . .
147 25
turecké losy.
západočeská ubl.
271.—
1642. —
rak.-uh. banka.
severočeská ubl.
676.75
rak. úvěrní ústav
mostecká uhl. sp.
683.50
319 60
b. anglo-rakouská
vídeň. stavební sp
vídeňská unionka
576.50
hirten berské . .
1005.—
446.—
b. pro země rak.
Daňkův
Rustonův
doktor
Rudolfův
Daněk
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
úvěrní banka
uherský banka
českomoravský strojírna
Český báňský společnost
mostecký uhl
Poldin but pražský železářský společnost
31
article
Schodnica ..
730.—
786.—
uh. úvěrní banka
haličsko-karpatské
918.—
bank. jednota..
569.75
pešťska vagonka-
r. úst. pro úv. poz
1040.
devisa německa .
117.53
Česká průmyslová
pařížská
95.47
banka. . ..
417 —
95.37
roln. úvěr. banka 400 —
„ londýnská
240.35
česka b. Union
dvacetifrank
19. 16
Živnost. banka
marka papírová . 117.53
králodvor, cement. 955.— rubl
254.—
Eskontní zazby 4- 41/2 procenta.
Fři klidném smýšlení základním vyšší kursy
Šraňkovní hodnoty podstatně vyšší.
x. Z Vídně, 23. října. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denn! bursa. Příznivá disposice na trhu po
Vídeň
úvěrní banka
Český průmyslový pařížský
95.47 banka
vagonkar . ústa
32
article
trvala dnes nezměněně, aniž by bylo nějakých no-
vých zvlášlních podnětů. Obchod byl relativně malý
a omezoval se na jednotlivé specialní obory, jmeno-
vitě na hodnoly železářské, na akcie Unionbanky a
na jednotlivé papíry ve šraňku. Přes to však nejenv
těchto favorisovaných papírech, nýbrž také v ostat-
ních nastoupila příznivá tendence a zůstala do konce
v platnosti. Na bankovním trhu stály v popředí akcie
Unionbanky, kterým prospělo zvýšení kapitalu toholo
ústavu. Obojí kredltky docílily lehkého zlepšení. Trh
transportní byl kromě lombardek, ve kterých došlo
k nákupům na berlínský účet, zanedbáván, ale dobře
upevněn. Akcie Lloydu znova stouply. Obchod v hod-
notách železářských byl živý a zvláště pražské žele-
zářské stouply. Také alpinky jsou pevné. Haussav
akciích společnosti »Elbemüh!« pokračovala a jevil
se také zájem pro akcie jiných papíren. Hodnoty
petrolejářské získaly lepším posuzováním otázky vý-
vozu na Rus. lrh k ukládání chabý. Devisy stálé.
Lloyd
Unionbanka
33
article
Na eskomptním trhu peníze dražší, 4 proe
x. Z Vídně, 23 října (Tellgr »Nar. Listů v.)
Večerní bursa. Kreditky 677.—, po —.—, —
nberské kredilky 787.50, anglobanka 319 75, bankoví
jednota 571.25. unionka 577.—, lnderbanka 446 50,
státní dr. 679.—, —.—, jižní dráha 122.75, polab. dr.
456 75. severozápadní dráha 430.50, turecké tabákové
303.—, rýmavsko muráňské 552.—, alpinky 544 25.
květnová renta 100.10, uherská korunova 95 70,
turecké losy 147 50, marky za hotové 117 53, ultimu
—.—. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 23 října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devísy. (První číslo značí penize, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K. 198.20,
196 45. Amsterodam na delší lhůty —.—, —
Brussel šek a kr. lhůty za 100) fr., — —
Brussei na delší lh. —.—, —.— Německo šek a
kr. lh. za 100 mk. 117.421/2. t17 621/2, Německo na
delši ihůly 117 45, 117 75, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 240 25, 240.50, Londýn na delší lh.
.— Nový York za 100 doll.
—— Italie šek a krátké lhaty za 100 lír 95. 70,
95 85, Italie delší lhůty —.—, —.—, Patrohrada
ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—,
—.—. Petrohrad delší lh. —.—
—.—. Paříž šek
a krátké lh. za 100 tr. 95.521/2 95.671/2 Páříž delší in.
doktor
Vídeň
23 říjen
Nara
Amsterodam
Brusel
Německo šek
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Patrohrada Ruska město šek
alpinka 544 25
34
article
Curych a basilej šek a krátké lhůty
95 371/2 95 521/2, na další jhůty —.—, —.—, Svýcary
šek a kr. ih. 95.371/2. 95.521/2, na delší lhůty —.—,
Z Berlina, 23. října. [Zvl. telef. znr. »N. L..
Na dnešní burse bylo smýšlení chabé. Uhefnodolné
byly slabší na neuspokojující výkaz harpenský. Gel-
senkirchenské klesly ast o 2 proc. Také silniční
dráhy, Paquet a všeobecné elektrářské byly slabší.
Pevnější byly lombardky a americké. Lepší zájem
byl pro obchodní podlly a darmštatské. Šoukromý
diskont 43/2 proc.
První citry znamenají začáleční, druhé konečná
kursy: Rakouské kreditky 212.70, 21262, Diskonto
193 50, 193.50, Německá banka 243 10. 243 12, Ub-
chodní společnost 177 25, 177 12, Drážďanska banka
168.10, 167.12, Bochumské ocelárny 258.25, 257.50,
Lauřina huť 271.—, 270.50, Dortmund. Umon iil. Č.
105.50, 105 12, Harpenská uhl. spol. 223.50. 223 . 25,
Hibernia —.—, —.—, Consolidacu 445.—, —.—
Severoněmecký Lloyd 132.50. 134.—, Packef 170.—,
172.—, turecké losy 137.90, 137.75, Španělské exte-
rieury —.—, —.—.
Z kasovních papírů: Cincordia 323.—, Esch-
weilské 278.25, Geisweidské 245 10, Hochdahi 139 50,
Katovické 219.—, Wiihelm 279 25, Phönix 197 25,
Rh. Stahí 205.60, Schalker Gr. 644.—. Westph alna
20350, Orenstem 227.—, Rh. Metali 124 25, Haspet
245.40, Donnersinark 270.50, Huldschinsky 143. —,
Vuican 304.—, Bismark 337.—, Caro —.—, Hoesch
254.60, Georg Marie 109 10, Königsb. 167 80, Nor-
stern 299.
Gel
Lloyd 132.50
Esch
Cara
Georg
Marie
Königsb
Nora
Curych
Berlín
Lauřin huť 271
Dortmund
Č . 105.50
katovický
109
Ub
Drážďansko banka
Hibernia
Packef 170
Cincordium 323
Schalker Gr . 644
Diskonto 193 50
Geisweidský 245 10
Hochdah 139 50
Wiihelm 279 25
Phönix 197 25
Orenst 227
Huldschinsky 143
American 304
Bismark 337
35
article
Z Berlína, 23. října. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.)
[Druhé čístice znaci záznam ze dne 21. října.
41/zprocentní ruská renta 1905 97.30 (97.30), 4pro-
centní ruská renta 1902 90 20 (90.60), 4procentní ruská
konsolidační renta 1889 92.— (92.25), 3 1/ a procentní
ruská zlatá renta 83.— (—.—), petrohradská diskontní
banka —.— (203.—), petrohradská mezinárodní banka
— (—.—), ruská banka pro vnější obchod 155.10
(154..90
Z Petrohradu, 23. října. (Zpráva. Živa. banky.)
Diskontní 522.—. Ruská, banka pro vnější obchod
391.—. Mezinárodní banka 484.—. Ruská průmy-
slová banka 312.—. Baku 510.—. Mantašev 196. —
Caspienne 4500.—, Sormovo 256.—. Putilovské že-
lezo 142.——, Hartmannské lokomotivy —.—. Petro-
hradské metallurgické 214.—. Fénix 348.—. Ruská
konstrukce 288.—, privátní banka 255.—.
Z Berlina, 23. října. (C.-B.) Kreditky 212 50,
berl. obchodní 157.10, darmštadtská banka 152.40,
německá banka 243 —, diskonto komand. 193 50,
drážďanská banka 167 90, národní banka 131.60,
státní dráha 145 50, fombardy 25 60, Kanada 175 10,
Gotthard —.—, dráha Henri 129 —, bochumské
257.50, dortmundské 105 10, Lauřina huť 270 50,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 246.—, harpenské
223 20, Hibernia —.—, Packet 171.40, Lloyd 133 90,
dynam. trust 182 25. Smýšlení pevné.
Živa
Petro
Fénix
Gotthard
Henri 129
Lauřin
Consolidace
Lloyd
Berlín
Petrohrad
Bak
Kanada
diskontní banka
mezinárodní banka
darmštadtský banka
drážďanský banka
národní banka 131.60
Hibernia
Packet 171.40
Caspienne 4500
36
article
Z Prankfurtu, 23. října. (Telogr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 212.50, akcie společnosti státní dráhy
145.60, lombardy 25.20, papirová renta —.—, stří-
brná renta 100.90, zlatá renta 101 16, uherská zlatá
renta 96.70, uh. korunova renta 95.80, 4% rak.
korun. renta 100.20. Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 23. října. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 212.50, státní dráha 145..50, lombardy 25.20.
Z Paříže, 23. října. (Počáteční bursa.) Bproc.,
renta 99.57, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 23. října. (Telegr. závěrečné kursy.)
3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 99. 55.
3/sproc. renta —.—, italská renta 105.15, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1400, státní dráha —.—
lombardy 129 —, cheky na Londýn 25.151/2. rakou-
ská zlatá renta 99.62. uherská zlata renta 96.80,
otomanská banka 609.—, tabáková režie 390 —, tu-
recké losy 133 75. Smýš ení udržené.
Prankfurt
Franklurt
Paříž
Londýn
zlatý renta 101 16
37
article
Penize] Zboží
103.—
104.—
100.20 101 20
95. 50
39
article
101.2b 102 25
99.75 100.25
99 75 100.25
99.75
100 25
99.75
100.25
100.25
40
article
99 75
99 75
100 75
100.—
100 15
100.95
39..60
100.60
101.—
100.—
101.35
100.—
100 80
101.15
102.15
99.20
100.20
99 90
100.—
104.75
100 75
100.—
101.50
100150
100.10
101.10
94.50
101.—
100.—
94.50
10010 100 60
82 60
83.60
100 95
101.15
100 90
101.10
100.10
100.30
100.—
100.20
119.05
119.25
100.20
100. 40
41
article
100.75
101.75
100.30
42
article
92.05
92. 25
247.—
248.—
417.—
419.—
275.—
278.—
563 50
565.—
400 —
404.—
560.—
570.—
440.—
455.—
248.—
249.—
610.—
625.—
472.—
474.—
295.—
310.—
155.—
158.—
650.—
670 —
400.—
410.—
546.—
549 50
2785
2795
250.—
265.—
43
article
Trhy na zboží.
Trhy na zboží.
Pražská plodinová bursa, 23. října.
plodinový burza
44
article
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: p šenice
česká 1904 — kilogramů K —.—, 0.—, uherská
78—81 kg K 9.35, 9.75, moravská 0—0 kg. —.—,
rak. jakost C—0 kg 0.—, vadná 1905 8.—, 8 50.
Česká nová 76—80 kg 8.75. 9 10, cizozemská —.— kg
—.—; žito české 1905 72—-75 kg 7.50 —7. 75;
české 1904 — kg 0.— až 0 —, moravské 0.— až
—.—, rakouské 0.— až 0. —, uherské 0.— až
0.—; ječmen výběr 8 50, 860, první jakosti
8.30, 8.40, střední 8 10. 8 20. merkantilní 7.85, 8 —,
ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlik 1905 7 75, 7.85, prima 1905 7 75, 7.85, merkantilní
1905 7 60, 7 65, oves nový 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—,
kukuřice uherská 0.—, 0.—, cizozemská 8 10. 8. 15,
inqu ant. 1904 K 9 60 9.75, vikev česká —.—, —..—
haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, pohan« a
0.—, 0.—, proso 0.—. 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 29.50, 30.—, č. 1 28.50, 29.—,
č. 2 27.—, 28 —, č. 3 26.—. 27 —, č. 4 25.40, 25.80,
č. 5 24.80, 25.—, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 21 40, 22 20,
č. 8 16.30, 16.50. Žitná mouka č. I. 22.50, 23.—, č. Il,
21.50, 22.—, č. III. 19.—, 19.50, č. IV. 15.50 16 50,
Pšeničné otruby jemné 12.—. 12.20. hrubé 12.—
12.20. otruby žitné 12.40 12..60, krupice 29.—, 30.—
prach —.—, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/0
39.— 40.—, čís. 3/0 39.—, 40.—, čís. 2/0 38.—, 39.—,
čís. 0 37.—, 38.—, čís. i 35.—, 36.—, čís. 2 34.—,
35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.—, čís. a
30.—, 31.—, čís. 6A 31.—, 31.50, čís. 7A 27.—,
28.—, čís. BA 26.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.—,
zlom 22.25, 23.25.
60 9.75
kg
25.40
45
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby
—.—, hrách Viktoria 11.75, 12.50, k vaření žlutý
—.—, —.—, k vaření zelený 12.—, 13.—, ke krmení
—.—, —.—, čočka 1905 23.—-, 30.—
Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 27 50,
28 50, modrý ruský —.—, —.—, kmín český 30 50,
31 50, holandský 32.—, 33.—, jetel bílý 1905 49.—,
64 — červený 1905, 58 —, 64.—, červ. 1904 (prostý ko-
kotice) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —
lněná semena haličská —.—,
vičenec (ligrus)
—.—, ——, řepka zimní 1905 13.25, 13.40.
28 50
Viktoria 11.75
kg
46
article
92.05
86 50
100.—
47
article
99.75
99 75
159 85
48
article
Poldina huť ..
547 50
472 —
Poldin huť