ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 3d9680f0-78f0-11dc-a6fb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 50 celkem · entity: person 82, place 85, org 49, work 33
1 masthead
24. ríjna 1900.
2 masthead
Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k číslu 293.
4 masthead
Strana 9.
5 article Kandidátní listy
Kandidátní listy k doplňovacím volbám do sboru obecnieh starších král. hlavního města Prahy (Volby konají se ve středa dne 25. října 1905, Staré Město. I. sbor: JUDr. Karel Pík, advokát a majitel domů č. 1056—-I. II. sbor: Jaroslav Frühauf, obchodník č. 934 -I. III. sbor: Josef Kaše, mistr zednický č. 1071—I. Václav Lada, krejčí č. 456 —1. Volba koná se ve středu dne 25. října 1905od 9. hod. dopol. do 5. hod. odpol. na radnici staro městské. Volební kancelář Starom. obč. klubu bude v ho stinci p. Čeňka Beneše na Staroměstském náměst č. p. 543—I., nové 23.
JUDr Karel píka Frühauf Kaše I Lada Beneš Praha Stará město Starom
6 article Nové město.
Nové město. I. sbor: Baštýř Eduard Jan JUDr., advokát a majite demu, č. p. 1338- II. Blecha Matěj, archstekt a majitel domu, č. p 235—11. Gregor Čeněk, architekt a majitel domu, č.p b44 II. Motys František, farář, č. p. 80— II Štych Antonín MUDr., praktický lékař, č.p I84—II. Vlček Karel, c. k. stavební rada, stavitel a maji- tel domů. č. p. 354—I. Voitl Ferdinand, els. rada a majitel realií. č. p. 1353 — II. II. sbor: Černý Vratislav, JUDr., advokát, č. p. 785.—II Jeřábek Luboš, JUDr., c. k. soudní adjunst sprsovatel, č. p. 203 — III. Kasalický Václav, Mg. Pharm., lékárník a majitel domu, č. p. 1701-- II. Müller Vincene, stavitel a majitel domu, č.p. 245 II Slavík Alfred, MUDr., professor na české tech- nice, č. p. 1946-II. III. sbor: Červený Jan, starosta Jednoty řezníků a uze- nářů č. p. 311—-II. Košťál Josef, kožešník, č. p. 1791 - II. Kukla Antonín, majitel chemické laboratoře č. p. 1429—II. Mellan Ferdinand, obchodník, č. p. 1572—m Sehrötter Josef, učitel, č. p. 563—II. Skrčený František, obchodník, č. p. 698—II Volba koná se ve středu, dne 25. října t. r. v vyšši dívčí škole ve Vodičkově ul. od 9 hod ráno do 5 hodin odpoledne.
Jan JUDr Blech Gregor Motys Antonín MUDr Karel I Voitl Ferdinand JUDr Luboš Václav Müller Slavík MUDr Josef Kukla Mellan František Vodičkův ulice II Štych II Jeřábek Baštýř Eduard b 44 II Černá Vratislav Červená Jan m Sehrötter Josef
7 article
III. Malá strana. I. sbor: pan JUDr. Ladislav Pinkas, advokát a poslanec na sněmu kralovství českého v čp. 503 III. pan Bohumil Patočka, majitel domu v čp. 421 III. pan MUDr. Břetislav Bouček, praktický lékai v čp. 390- III. Volby konají se ve středu dne 25. října 1905 o 9. hodiny ranní až do 5. hod. odpol. v místě voleb ním v obecné škole chlapecké u sv. Mikuláše v čp. 56-III. v Josefské ulici. Volební kancelář nalezá se v den volby od 9. hod. ranní do 5. hod. odpol. v dolej. místnostech Malostranské besedy. TV. Hradčany- III sbor: Jan Fiala, kupec v Praze č. 150-Iv VI- Vyšehrad- III. „bor: František Hodek, stavitel na král Vyšehrade VII- Holešovice-Bubny. II. sbor: Rašín Josef, ředitel školy čís 854 — VII. Volba koná se ve středu 25. října t. r. od 9. hod. ranní do 5. hod. odpol. ve škole »U studánky« (ulice »V zátiší«). Volební kanceláře v hostinci p. Bureše »u Havránků«, Bělského tř. a »Na kovárně«.
JUDr Pinkas Patočka MUDr Bouček Mikuláš Fiala Hodek Vyšehrad VIIHolešovice Rašín Josef Bureš Havránek josefský ulice Hradčany Praha Vyšehrad malostranský beseda III sbor Iva VI
9 article Libeř.
Libeř. I. sbor: pan František Safránek, architekt a místo- předseda »Spolku majitelů domů« a Občanského klubu v Praze VIII., č. p. 555. III. sbor: pan MUDr. František Brdek, praktický lékat. jednatel »Občanského klubu« v) Praze VIII č. p. 324.
Safránek MUDr Brdek Libeř Praha občanský klub v Praga
10 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Ztrhů cukerních.
11 article
V Praze, 22. října.
Praha
12 article
Po loňských zkušenostech s tak velkým napjetím očekávané výsledky prvního letošního dotazu cukro- varníků o výrobě byly dnes prohlášeny.*) Výsledky ty do jisté míry trhy asi překvapí, avšak byť i celková číslice jich 6,181.000 tun byla poměrně nízkou, tebude věnováno ji tolik víry, jak by snad se dalo očekávati. Když na počátku let devadesátých žesnulý již německý statistik J. Goerz zasazoval se c organisaci obchodu cukerního a při tom uvedl v ži- vot také instituci mezinárodního statistického zpra- vodajství cukrovarníků, chtěl tím zajisté poskytnouti jak trhům, tak i cukrovarníkům samým velice cennou pomůcku ke správnému posuze vání situace na trzíeh cukerních, jehož bez řádně statistiky mysliti si nelze.
J Goerz
13 article
Myšlenka pyla tedy dobrá, avšak zminěná instituce z pravidla vypovídá služby, pokud přesnosti se týče kdykoliv lze se nadíti výroby větší, než na jakou trhy zdař se býti připraveny. A tak dochází k oněm zná- mým opravám prosinccvým, které trhům přinášívaji někdy překvapení velice nemilá. Mnohé továrny totiž udávají svoji výrobu příliš nízko, u některých neděje se tak ze zlého úmyslu, u jiných však vědomé upírání 10 až 20% výroby nenáleži ke vzácnostem; statistické centrály pak, pokud nepočínají si velice svědomitě a samy udání cukrovarů nekorriguji, přispívají i se své strany k mylné mformaci veřejnosti Ačkoliv zastávali jsme se doposud vždy přesnosti odhadů cukrovarnických, nemůžeme tak učinili s do- brým svědomím dnes, zejmena vzhledem k číslicím uherským, německým a ruským. Tak na př. v Uhrách letošní osev byl o 24% větší než loňský, dle odhadu pyla by však výroba jen o 27% větší loňské, z čehož by následovalo, že v Uhrách bylo by letos skoro stejné sucho jako loni. Také Rusko, ačkoliv trpělo poněkud suchem, pokládáme za nizko odhadnuté. Rovněž tak číslici německou považujeme za velmi nizkou, neboí resultovala by z ní celková výroba pouze 14.3?% proti 16% loni. Při tom ostatně nesm býti zapomenuto- že také množství řepy leckde udáno nízko. Možno *) Bvlv uveřejněny v pondělním čísle L1.
Uhry Rusko L 1
14 article
se proto nadíti pro prosinec snadno obvyklé korrek- tury asi 320.000 tun, což s připočtením výroby ostat- nich zem evropských dalo by číslici, která by od- povidala asi nejvyšším posavadním odhadům evrop- ským. S toholo slanoviska trhy budou asi posuzovat uveřejněné dnes výsledky a považovati je za minimu letošní výroby, což při číslici 62,000.000 q znamená velice mnoho. Možno se tedy na každý způsob nadíti pro letošek výroby, jaké zde dosud nebylo. Prohlašování číslic nižších toto faktum neoděiní nikterak, aniž zadrží se tím ústup cen, který by se dostavil jinak snad na ráz- Větší výroba přináší s sebou větší vybídku, jež letos dle všeho pociťována bude mnohem více než v letech jiných. Trhům v první řadě scházejí milliony padlé velkospekulace francouzské, jíž vzhledem ke starším závazkům záleželo na zvyšování ceny. V druhě řadě pak konsum bude letos sotva as tak koupěchtivým, jako před dvěma roky, když brusselská konvence vešla v platnost. Tehdy ceny cukru před 1. zářím byly vy- soké, a proto lákala tenkráte novota tak neočekáva- ného zlevnění cen; letos však ceny cukru od ledna neuslále klesají a ač stojí dnes na takové výši, že větší risiko při nich jest vyloučeno, přece konsument bude ve svých nákupech velice zdrželi vým z důvodu že na větší koupě vzhledem k letošní výrobě má ještě času dosti. Situace není tedy letos nikterak vábnou a bude se zajisté také věrně obrážeti v číslicích na- šich příštích zásob.
15 article
V minulém týdnu byl ráz trhů cukerních většinou chabý a ceny cukru pohybovaly se také bez přerušen směrem sestupným. Nepříznivých momentů nebyl ten- tokráte nedostatek. Tak na příklad americký trust pro- dal v Evropě koupených 25.000 tun zase zpět, Anglie realisovala hojně zboží pohotově, jsouc zaplavována levnějším zbožím francouzským; povětrnost stala se řepě přiznivější a současně také vybídka továren s velice rozmnožila; německá statistika vykazuje proti loňsku o 52.000 tun větší výrobu, současně pak evrop- ský konsum byl v září o 24.000 tun menší než loni. Za těchto okolností nebylo divu, že ceny denně kle- saly, zejmena když koupěchtivost rafinerií na velkou vybidku z plna nestačila. Náš irh se surovinou od zahraničních trhů nelišil se v minulém týdnu nikterak. Vybídka první ruky stala se necbyčejně hojnou, jelikož továrny donuco- vány jsou k prodeji také nedostatkem místa. Rafiner e kupovaly sice dosti ochotně, snižily však dosud pla- cené prémie za výhodné stanice vnitrozemské na mi- nimum: Současně rozmnožila se také vybídka na příšh kampaň a došlo také zde k četnějším obratům. Po závěrkách asi 200.000 q končí náš trh při klidněm směru záznamy K 19.20 za pohotové zboží a K 19.30 za listopad-prosinec v paritě ústecké.
Evropa Anglie za listopad
16 article
Domáci trh s bílým zbožím také se uklidnil, k čemuž přispěla zvláště ochablá koupěchtivost. Ceny i zde postupně byly snižovány, takže možno obdržeti zboží již za K 62.— (a snad ještě levněji) z továrny také rozpjetí mězi zbožím homolovým a kostkami bylo u některých továren sníženo. Vhledem k tomuto stavu trhu rozhodlo se několik rafinerií v pátek z trhu na dobro ustoupiti, konkurenční továrny nemohou se však ani potom většími obchody pochlubiti. — Na trhu terstském při chablém smýšlení prodáno v minulém týdnu asi 50.000 q a znamenáno tam včera za centrifugální pilě poholové K 26.50 až 27.75 a na listopad-březen K 25.25 až 25.75. — Na londýn ském trhu ceny bílého zboží neubránily se rovněž ústupu, takže včera za stísněného smýšlení náš gra- nulated nabízen tam pohotový za sh. 10.3 a na listo- pad-prosinec za sh. 10.1 14. Na trzích německých smýšlení pod dojmem všeobecně nepříznivých momentů v minulém lýdnu rovněž citelně ochablo a při větší vybldce továren ceny na konec vykazují ztrátu 65——70 fen.
17 article
Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden: 1905 1904 rozdi tun tun tun dle Lichta . . .. 1,059.472 1,096 914 (— 37.442) dle Czarnikowa . 1,076.370 1,156.550 (— 80.180 Povětrnost v minulém týdnu utvářila se konečně příznivěji, jelikož deště nedostavovaly se již tak často, jako dříve. Potrvání chladného počasí zabránilo pokle jakosti a bylo by si přáti, aby suché, byť i chladnější počasí potrvalo ještě nějaký čas. Také v ostatních ze- mich evropských dostavil se v povětrnosti könečnč obrat k lepšímu. Pokud kolonií se týče, odhadují Willet k Gray nastávající výrobu celkem na 4,913.000 tun prot 4.527.000 tun v roce loňském, výrobu řepového cukru ve Spojených státech na 265.000 tun proti 210.000 tun loni; kubánskou výrobu páčí na 1,300.000 tun. Z jednotlivých kolnií důležitější zprávy v tomto týdnu nedošly.
Gray spojený stát
18 article
Ke zdaněni výroby piva v Rakousku. Časovi úvaha. Podává ředitel Hynek Kreutzer. Pivo- varské a hostinské kruhy pobouřila zpráva o opělnem zvýšení zemské dávky a vším právem vyslovily se veškeré korporace pivovarské i hostinské, taktéž ob- chodní komory, průmyslová rada a zemědělská rada v německém odboru proti pokusu tomuto. Tentokráte i konsumenti obyčejného píva se více o tuto záleži- tost zajímají v přesvědčení, že zvýšení sami by nesli. neb na pivovary a hoslinské přeněsti ho nelze. Do- volím sobě se širší veřejností sděliti, jak průmysl pivo- varský jest daněmi a veřejnými dávkami přetížen Beru za základ velkopivovar, který hlavně 10° piva vy- rábí a do Prahy dováží: Císařským nařízením ze dna 17. července 1899 jest výroba podrobena dani 34 hal z každého hektolitru a z každého stupně oxtraktu při- padá tudíž na 1 hl. obyč. piva 10° K 3.40 a platí se tato pivní daň již napřed před výrobou, daň potravni na pražské čáře obnáší z 1 hl. K 3.16, zemská dávka nynější obnáší z hl. K 1.70. Obnáší tedy nyní dan potravní a z. dávka na 1 hl. K 8.26. K této dani mime- řádné přichází řádná daň z výdělku podniků veřejně účtujících a dani této podléhá čislý bilanění výtěžek podniku. Základní daň lato obnáší 10.50%%, k tomu přidruží se přirážek zemských 552%, školních 27 92. obecních 257%, příspěvek k obch. komoře 4.5%, sou- hrn přirážek 111.5%. Za normálních poměrů je dnes nejvyšší čistý výnos na 1 hl K 1— při zdražení su- rovin jako loni nelze na výtěžek vůbec počílati. dle toho obnáší tedy 1014 %% daň výdělková na 1 h.
Čas Kreutzer Rakousko Praha
19 article
K —.105, přirážky 111.5%, = K — 117. Daň talo placená patří do vydání, poněvadž pivovar tutéž pla- titi musí, berní správa však tuto daň vylučuje z vy- dáiní a připočítává ji k čistému zisku následkem toho připadá na 1 hl. vyrobeného piva z výdělkové daně 22.2 hal., 1013% daně K —. 0233, 111.5%% přirá žek K —0260, celkem K —.0493 = K —.0493, souhrn daní a dávek na 1 hl. K 8.5313. Většinou dnešní cena obyčejného piva v hostincích a výčepech obnáší litn 24 hal., takže dnes již platí konsument za pivo 1 litr 15.5 hal. a 8.5 hal. daně a dávky a z toho každý posoudí, jak pivo v hostincích, tento tekutý chléb zvláště pro lid pracující, jest zatížen da- němi a veřejnými dávkami. A leď hrozí ještě zvýšení zemské dávky o K 2.30 tedy na K 4.— z 1 h. čili ku platným 8.5 hal, ještě 2.3 hal., tedy celkem 11 hal na 1 litr piva. Byla by to skutečná pohroma jak pro průmysl pivovarský, lak i stav hostinský Uveřejněný výkaz v „Národních Listech“ ze dne 20 října 1905 „Pokles výroby piva v Rakousku“ od 1. září 1904 do 31. srpna 1905 jest důkazem, že vzdor přiznivému počasí jest úbytek produkce pivní v Če- chách tento rok o 80.000 hl. a že začínají se účinky pivní dávky jeviti a při tom by měli ještě jedině průmysl pivovarský tak zatížený, stav hostinskýa kensumenti piva sanovati zemské finance?! Jakáv Německu je poměrně malá daň pivní, proti našía jak tam se jde průmyslu vstříc, kdežto u nás berní správa jde tak daleko, že ani nezařadí do běžné po- lozky „vydání“ passivní úroky hypotekární a úroky tyto přiráží ku příjmům a zdaní je též 1014 %% daní a přece je pro podnik výhodnější, když uplácí dlužný kapitál na levný úrok amortisací, než když platí běžný úrck směneční bez splátek. Ze všeho vidno jak má u nás průmysl na růžích ustláno a jaké podporys mu dostává.
Rakousko Německo hala
20 article
Pinance okresů v království českém. „Samo- správný Obzor, klerý změněn v 27. ročníku svém na revui, přináší v č. 10. tuto zajímavou zprávu: Značné úkoly, jež byly na okresy zastupitel- ské vzneseny a stále se vznášejí, měly veliký vliv na finanční hospodářství okresní, na zvýšení přirá žek okresních a zadlužení okresů. Kdežto roku 1883 prů- měrně procen“. přiřážek okresních činile 9.919 daní a toliko ve dvou třelinách okresů vybírány byly přirážky okresní vyšší než 20 procent, nej- vyšší přirážka pak byla ve výši 40 %, byla roku 1904 výše přirážek okresních lato: do 20 % ve 32 okresích, od 21—30% v 49 okresích, od 31—40 v 66, od 41—50% v 39, od 51—60%% v 16, a od 61— 70% v 8 okresích. Výše zadlužení okr esů činí okrouhle 54.5 mill. K. Není nezajímavo, ž okresy Ústí n. L., Benešov n. Ploučnicí, Duicheov, Harimanice, Chabafovice, Chvalšiny, Kaplice, Lito- měřice, Písek, Počátky, Police n. M., Rumburk, Sm- chov, Štěuí, Štoky a Touškov nemají dluhů a že vybírají přirážky ve výši ne značné- Z trhů obllních. V minulém lýdnu bylo počasi většinou zamračené při temperatuře dosti chladné, která klesala za noci až na bod mrazu. Deště byly v první polovině týdne častější, později však ustaly.
Chabafovice Benešov Ploučnice Duicheov Chvalšiny Kaplice Písek Rumburk Sm Štěuum Touškov
21 article
Práce polní už dosti značně pokročily a ve mnohých krajích také osení krásně vzešlo. Slav vody stoupl. V cizině bylo počasí zamračené a deštivé. Na trzích zahraničních trvá pevnost obchodů, ale docílené zisky jsou jen mirně a obchod nelze nazvati čilým. V Ame- rice bylo smýšlení vzestupné. Ačkoliv zřejmé zásoby značné stoupaly, byla koupěchtivost spekulace dobrá. Také poměry povětrnostní a slabá nabídka působily příznivě a ceny stouply až o 2 centy. Z Argentiny byly oznámeny ceny pšenice stoupající, kukuřice ne- změněně. Dovozů přihylo. Také v Anglii bylo smýšlení upevněné. Pro pšenici byla koupěchlivost lepší. Trhy termínové dodržely. Ve Francii zůstalo smýšlení při normálních obratech celkem nezměněné a také ceny jen málo kolísaly. V Holandsku a v Belgii bylo pli mírném obchodě smýšlem udržené. Na trzích něme- ckých se odbyt poněkud zlepšil a bylö lze dociliti též mírněho zlepšení cen. Na ostatníen trzích kontinien- tálních jest základní smýšlení udržené. V Pešti bylo smýšlení pevné, obchod byl však poměrně mírný.
Argentina Anglie Francie Holandsko Belgie Pešť cent
22 article
Obchod s pšencí byl zahájen smýšlením klidným. Nabídka byla příznivější, mlýny jevily však slabší kou- pěchtivost a činily jen nepatrné zakázky. Později se však koupěchtivost zlepšíla a jemné druhy stouply poslupně až o30—35 h, jakost podřízenější podražila pak o 20—25 h. Úhrnné obraty obnášejí 180.000 g. Žito sledovalo i nadále směr vzestupný. Poplávka byla stále dobrá a ceny proti týdnu minulému asi o 15—20 hal. vyšší., Prostřední jakost byla placena K 12.95 13.10, lepší a vybirané zboží až K 13.20 z Pesti. Po ječmenu na kroupy a ke krmení byla dobrá poptávka jednak pro úhradu a jinak pro spotřebu, kdežto na- bídka byla nedostatečná. Smýšlení bylo proto po celý týden zvláště pevné a nabízené zboží šlo čile na od- byt za ceny stoupající. Docílený zisk obnášel až 60 h.
z Pest
23 article
Parity peštské platilo se až K 13.80. Ječmen pro sladovny a pivovary byl rovněž slabě nabízen, zájem byl však i se strany vývozců i se strany konsumentů čilý a ceny stouply opětně o 80—40 h. Za prostřední jakosti ze severní dráhy bylo placeno K 13.80— 14.50, za lepší zboží až K 15.50 a za druhy jemné á vybí- rané až K 16.50 ze slanice. Oves stoupl na vzestupný směr trhu termínového o 30—40 h. Nabídka byla lepší. Dle barvy a čistoty byl placen K 13.80—14.30 z Pešti. Stará kukuřice není už skoro ani dovážena na trh. Nominálně znamená zboží uherské K 17.—. Bulharská byla prodávána zá K 15.50. Nová kukuřice pohotová je slabě nabízena. Zájem pro ni byl lepší a ceny stouply asi o 20 h. Srbská znamená ze Zemuně K 12.10. Z němsckého průmyslu báňského. Dle sdělení spolku německých průmyslníků ocelářských a železář- ských činila úhrnná německá výroba suro- váhožaleza v září t. r. 953.780 t. proti 968.323 t v srpnu t r. 833.578 1. a v září 1904; od 1. ledna do konce září 7.963.596 proti 7.530.969 t. téhož oldobí loňského. Německá těžba uhelná či- nila v září t. r. 10.773.932 t. (loni 9,731.080 t.) ka- menného, 4.,391.697 (3,960,415) t. hinědého uhlí. 1.440.176 (1,018.801) t. koksu a 1,151.119 (973. 258) brik. Od 1./1. do 30./9, vytěženo 89,156.984 (88,910.291 kamenného, 37.570.666 (34.938.033) t. hinědého uhli.
Ječmen Pešť
24 article
10.874.526 (9,095.480) t. koksu a 9.428.936 (8.311.871) t. lriketů. Jest tedy úbytek německé těžky uhelné, při- veděný stávkami lednovými, úplně výrovnán. Pozor- nosti zasluhuje veliký vzestupetěžby hnědo- uhelné a výroby briketů. Dovoz kamen- ného uhlí do Německa činil od 1. ledna do konce září 7.051.100 t. (5,128.395), hnědého 5,776.600 (5,518. 189) t. a koksu 530.585 (381913) t. Vývoz pak kamen- ného uhlí 12,960.107 (13,028.463) t., hnědého 14.874 (16.987) t. a koksu 266.406 (220.717) t. — O dbo y uhelného syndikátu rýnsko-vestfál- ského činil v září 5,140.848 t. (+ 9.44%%), v (řetím čtvrtletí 15,422.403 t., a od počátku roku 40,728. 157 t. (— 3.17% následkem stávky). Výkaz harpenské báňské společnosti sděluje za 3. čtvrtletí pře- bytky příjmové 3,545.000 mk., proti 4,128.000 mk. v předchozím čtvrtletí a 3,461.000 mk. v tomže obdobi loňském. — Příjmové přebytky „Hibernie“ činily ve 3. čtvrtletí t. r. 2,947.704 mk. proti 2,956. 356 mk. v předchozím lelošním a 2,514.913 marek v tomže čtvrtletí loňském. — Z Berlína se oznamuje že se udržuje lam pověst o společenství záj- movém mezi hornoslezskými koksár- nami a chemickými továrnami a mezi skupinou ra- kouských průmyslníků báňských při současném vypravení závodů arcivévod Bedřicha s akciovým kapitálem 40—50 mill. Jed- nání vedou společně Berlinská obchodní společnosta Darmštatská banka.
Bedřich Německo Berlín Darmštatský banka
25 article
Ruská stální banka. Dle posledního výkazu ruské státní banky činí poklad zlatý banky této 1.148.000.000 rub. (dle předposledního výkazu 1.162.000.000 rub.). ol-ěh bankovek pak 1.170,000.000 rublů (nezměněn). Pohledávky státu a banky stouply z 2,900.000 rublů na 11.900.000 rublů. — Výkaz stále tedy příznivý Vývoz haličské nafty na Rus. Jak „N. W. Tgbl.“ oznamuje, sjednal zástupce „Petroleje“ s ruskou petro- lejařskou společností „Mazut“ smlouvu přípravnou. dle které dodá „Petrolea“ uvedené ruské společnosti mě- síčně 2 mill. pudů nafty. Smlouva má platiti 8 až 10 měsíců. Výkonný výbor „Potroleje“ bude se smlou- vou obírati během toho!“ téhodne Různé zprávy. Uherský ministerský rada Kvassay prodal své pozemky ve Rjece za 600.000 korun vídeňskému inženýru Wolsbergerovi, který zřidí na nich velikou továrnu strojů. Všeobecná berlínská společnost dostavniků zvy- šuje akciový kapitál o 6,300.000 mk.
N W Tgbl Wolsberger Rus Kvassay roubit rubl
26 article
Sayova rafinerie. Čásť akcionářů Sayovy rafinerie »Sucrerie d' Egypte« zmocnila advokáta Laboriho, aby podal trestní oznámení na správní radu obou společnosti Má jim býti zjištěno, dopustili-li se čle- nové jich trestních činů a pokud měli účasti na podvodech Cronierových. V Kahýře očekává se v při- štích dnech připlutí tří lodí se surovým cukrem z Javy, který má býti rafinován egyplskými závody. Loni ralinován tam rakouský cukr. Množství čekaného javského cukru činí 70 až 80.000 Knížectví černohorskému dostalo se za obzvláště zdařilou výstavku na světové výstavě v Lutychu roku 1905 vyznamenání »Grand prix«. Všeobecná výstava pro výživu lidu a péči o zdraví pořádana bude roku 1906 ve Vídni. Rozdělena jest v deset skupin a to: potraviny a nápoje, oděv svrchní a spodní, zařízení domů a bytů, veřejné zdravotnictví, sporty sloužící k upevnění zdraví. lučba a pod., zvlášlnosti veřejného a domácího oše- třování nemocných, úrazové pojišťování, literatura případná, vynálezy a novinky v obor ten spadající. Přihlášky přijímají se nejpozději do posledního ledna 1906. Bližší zprávy podá, jakož i přihlášky zašle interessentům Vývozní spolek v Praze. Informační kancelář slovenská. Českoslovanské jednotě v Praze podařilo se po dloubém jednání uvésti ve skutek informační kancelář na Slovensku a veškerých, zejmena obchodních i hospodářských poměrech na Slovensku. Informační kancelář zahájí činnost 1. listopadu t. r. Kurs zbožíznalství z oboru obchodu s papírem při technologieko-průmyslovém museu obchodní
Sayův Labori Cronierový Egypt Lutych Vídeň Praha Slovensko Java Grand prix vývozní spolek v Praga
27 article
živnostenské komory v Praze, který koná se na podnět předslavensiva Nového obchodního gremia král. hlav. města Prahy, zahájnu byl ve středu dne 18. října ve velké slní musejní o 7. hod. večerní za velmi četného účastenství přihlášených členů. K za- hájení dostavili se v zastoupení gremiálního před- stavensiva náměstek starosty L. J. Čech a člen představenstva J. Pinkava se sekretářem R. Stibicem a sekretářovým náměstkem drem. Hofferem. Účast- níky kursu oslovil starostův náměstek pan Čech poukázal k tomu, že kurs právě pořádaný jest prv ním, který při museu koná se na podnět vyšlý z kruhů obchodních, ježto dosud pouze živnosti vý- robní obracely se k tomuto ústavu k zvelebování živností za uspořádání kursů poučujících, a zejmena připoměl, že kurs tento je prvním kurse m.
J Pinkava R Stibic Hoffer Praha Čechy živnostenský komora v Praga
28 article
který vůbec v Rakousku v oboru zbožiznalství pa- pírnického se pořádá. Význam kursu pro účastníky je značný, neboť oni vnikajíce do detailních po- znatků svého obchodního předmětu, který je nejdů- ležitějším a nepostrádatelným v dobách moderních, měhou prohloubiti své vědomosti a státi se sc hop- nějšími orgány obch dními. Přispěje tak k spravedlio vému řešení olázky sociální, neboť zdatný a vzdělaný personál obchodní bude se moci uplatniti lépe jako personál pro obor svůj velmi schopný a od chefn hledaný. Dále sdělil řečník jména pánů v kursu přednášejících: pana ředitele B. Šeflika, papírnického technika p. Rubeše, adjunkta inženýra Urbanaa inspektora L. Weignera, kteří se uspořádání ujal s velikou ochotou a zájmem při svých známých odborných vědomostech, jakož i rozdělení kursovních přednášek a pruhlásil kurs za zahájený. Pan ředitel B. Šeflk uvítav účastníky jménem technologického průmyslového musea, zabájil pak ihned přednášky kursu historickým výkladem o povaze psacích látek. jichž lidstvo až do dnešní doby uživalo a technice jejich výroby.
Rubeš Urbanaa L Weigner Rakousko
29 article
Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 23. října. (Povodní zpráva » Nár. Listůe Při klidném trhu došlo na dnešní burse k četnějším obratům akcií a placeno za akcie české banky Union K 247 —, akcie akciové továrny na umělá hnojiva v Kolíně K 400—, akcie zajišťovací banky K 275.50 a akcie strojírny Daňkovy K 472.— Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 248.——, české společnosti pro průmysl cukern K 155.—, hospodářské úvěrní banky K 400.—, prvn českomoravské strojírny K 600.— peníze. Oteciální záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 59% Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) . „ , , (v K Mel. úpisy . . » (ve zl.) , . (v K) Žel. . „ » „ Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . Dlužní úpisy České prům. banky 41s Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . .. Zástavní listy mor. byp. banky Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 49% Želez. úpisy ,,, 4% Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2 4 v0 „ » hal. zem. banky 41/, Kom. dl. úpisy . , , 40 Železnič. . . » , 490 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/294 , Bak.uherské banky 4°% „ „ Dolnorak hvp ústavu 4 „ 31/n Kom. dl. úp., „, 31/2 0 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39% Únorová spol. renta (v pap.) 4.200 (ve stř.) 4.2 e Dubnová » , Květnová . , y pap.) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 490 Rakouská zlatá renta . . . . 4% korunová renta . . 4 %. investiční » . . 31/9 Česká eskontní banka . . . . akcie Česka banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . .. Haličská akc. hypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . .»
Daňkův Praha Kolín K Mel zajišťovací banka hospodářský úvěrní banka Český průmyslový Hal é banka Český eskontní banka Česko banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka Železnič Zást e Dubnová
30 article Moravská eskontní banka .
Moravská eskontní banka . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina but Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov- Z Vídně, 23. října. (Závěrečné ú řadn kursy.) 585.— Květnová renta . 100. 109 Ivovskočernovická 678 75 únorová . . 100.95 spol. st. dro rak uh. 121. 50 100 — červene. .. jižní dráha .. 456.— říjnová . 100 90 štvrsko hr. -köfl. 5740. — rakouská . zlatá 119.05 severní dráha . 430 — » kor. 100 20 rak, severozáp. dr. 415.— uherská » zlatá 114 25 pardubická dráha „ kor. 95.70 456 50 polabská dráha 379. —— rak. invest. renta česká sev. dráha uher. » buštěhradská A . 1130.— 4% zást. listy Hyp. 217.— banky král. č. . pražsko duchenv- 31/2% zást. I. Hyp. ducheuv podmok ústecko tepl. dr. . 2350 banky král č. 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb. 1010.—- rakouský Lloyd . 787.— Zem. banky kr. č. 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež. 362 50 rak. zbrojovka. 580.— Zem. banky kr. státní losy 1860 Rudolfova hut po 500 zl. alpská montan. sp. 544.— 190.85 po 100 zl. rým.-muráň. spol. 551 25 297 — státní losy 1864 losy úvěrního úst. praž. želez. sp.. 2785.— vídeň. l. komun. česká montan. sp. 162 — tisské losy . . . 469.— Daněk . . . . 147 25 turecké losy. západočeská ubl. 271.— 1642. — rak.-uh. banka. severočeská ubl. 676.75 rak. úvěrní ústav mostecká uhl. sp. 683.50 319 60 b. anglo-rakouská vídeň. stavební sp vídeňská unionka 576.50 hirten berské . . 1005.— 446.— b. pro země rak.
Daňkův Rustonův doktor Rudolfův Daněk Zala Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Vídeň úvěrní banka uherský banka českomoravský strojírna Český báňský společnost mostecký uhl Poldin but pražský železářský společnost
31 article
Schodnica .. 730.— 786.— uh. úvěrní banka haličsko-karpatské 918.— bank. jednota.. 569.75 pešťska vagonka- r. úst. pro úv. poz 1040. devisa německa . 117.53 Česká průmyslová pařížská 95.47 banka. . .. 417 — 95.37 roln. úvěr. banka 400 — „ londýnská 240.35 česka b. Union dvacetifrank 19. 16 Živnost. banka marka papírová . 117.53 králodvor, cement. 955.— rubl 254.— Eskontní zazby 4- 41/2 procenta. Fři klidném smýšlení základním vyšší kursy Šraňkovní hodnoty podstatně vyšší. x. Z Vídně, 23. října. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denn! bursa. Příznivá disposice na trhu po
Vídeň úvěrní banka Český průmyslový pařížský 95.47 banka vagonkar . ústa
32 article
trvala dnes nezměněně, aniž by bylo nějakých no- vých zvlášlních podnětů. Obchod byl relativně malý a omezoval se na jednotlivé specialní obory, jmeno- vitě na hodnoly železářské, na akcie Unionbanky a na jednotlivé papíry ve šraňku. Přes to však nejenv těchto favorisovaných papírech, nýbrž také v ostat- ních nastoupila příznivá tendence a zůstala do konce v platnosti. Na bankovním trhu stály v popředí akcie Unionbanky, kterým prospělo zvýšení kapitalu toholo ústavu. Obojí kredltky docílily lehkého zlepšení. Trh transportní byl kromě lombardek, ve kterých došlo k nákupům na berlínský účet, zanedbáván, ale dobře upevněn. Akcie Lloydu znova stouply. Obchod v hod- notách železářských byl živý a zvláště pražské žele- zářské stouply. Také alpinky jsou pevné. Haussav akciích společnosti »Elbemüh!« pokračovala a jevil se také zájem pro akcie jiných papíren. Hodnoty petrolejářské získaly lepším posuzováním otázky vý- vozu na Rus. lrh k ukládání chabý. Devisy stálé.
Lloyd Unionbanka
33 article
Na eskomptním trhu peníze dražší, 4 proe x. Z Vídně, 23 října (Tellgr »Nar. Listů v.) Večerní bursa. Kreditky 677.—, po —.—, — nberské kredilky 787.50, anglobanka 319 75, bankoví jednota 571.25. unionka 577.—, lnderbanka 446 50, státní dr. 679.—, —.—, jižní dráha 122.75, polab. dr. 456 75. severozápadní dráha 430.50, turecké tabákové 303.—, rýmavsko muráňské 552.—, alpinky 544 25. květnová renta 100.10, uherská korunova 95 70, turecké losy 147 50, marky za hotové 117 53, ultimu —.—. Smýšlení klidné. x. Z Vídně, 23 října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devísy. (První číslo značí penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K. 198.20, 196 45. Amsterodam na delší lhůty —.—, — Brussel šek a kr. lhůty za 100) fr., — — Brussei na delší lh. —.—, —.— Německo šek a kr. lh. za 100 mk. 117.421/2. t17 621/2, Německo na delši ihůly 117 45, 117 75, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 240 25, 240.50, Londýn na delší lh. .— Nový York za 100 doll. —— Italie šek a krátké lhaty za 100 lír 95. 70, 95 85, Italie delší lhůty —.—, —.—, Patrohrada ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—, —.—. Petrohrad delší lh. —.— —.—. Paříž šek a krátké lh. za 100 tr. 95.521/2 95.671/2 Páříž delší in.
doktor Vídeň 23 říjen Nara Amsterodam Brusel Německo šek Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Patrohrada Ruska město šek alpinka 544 25
34 article
Curych a basilej šek a krátké lhůty 95 371/2 95 521/2, na další jhůty —.—, —.—, Svýcary šek a kr. ih. 95.371/2. 95.521/2, na delší lhůty —.—, Z Berlina, 23. října. [Zvl. telef. znr. »N. L.. Na dnešní burse bylo smýšlení chabé. Uhefnodolné byly slabší na neuspokojující výkaz harpenský. Gel- senkirchenské klesly ast o 2 proc. Také silniční dráhy, Paquet a všeobecné elektrářské byly slabší. Pevnější byly lombardky a americké. Lepší zájem byl pro obchodní podlly a darmštatské. Šoukromý diskont 43/2 proc. První citry znamenají začáleční, druhé konečná kursy: Rakouské kreditky 212.70, 21262, Diskonto 193 50, 193.50, Německá banka 243 10. 243 12, Ub- chodní společnost 177 25, 177 12, Drážďanska banka 168.10, 167.12, Bochumské ocelárny 258.25, 257.50, Lauřina huť 271.—, 270.50, Dortmund. Umon iil. Č. 105.50, 105 12, Harpenská uhl. spol. 223.50. 223 . 25, Hibernia —.—, —.—, Consolidacu 445.—, —.— Severoněmecký Lloyd 132.50. 134.—, Packef 170.—, 172.—, turecké losy 137.90, 137.75, Španělské exte- rieury —.—, —.—. Z kasovních papírů: Cincordia 323.—, Esch- weilské 278.25, Geisweidské 245 10, Hochdahi 139 50, Katovické 219.—, Wiihelm 279 25, Phönix 197 25, Rh. Stahí 205.60, Schalker Gr. 644.—. Westph alna 20350, Orenstem 227.—, Rh. Metali 124 25, Haspet 245.40, Donnersinark 270.50, Huldschinsky 143. —, Vuican 304.—, Bismark 337.—, Caro —.—, Hoesch 254.60, Georg Marie 109 10, Königsb. 167 80, Nor- stern 299.
Gel Lloyd 132.50 Esch Cara Georg Marie Königsb Nora Curych Berlín Lauřin huť 271 Dortmund Č . 105.50 katovický 109 Ub Drážďansko banka Hibernia Packef 170 Cincordium 323 Schalker Gr . 644 Diskonto 193 50 Geisweidský 245 10 Hochdah 139 50 Wiihelm 279 25 Phönix 197 25 Orenst 227 Huldschinsky 143 American 304 Bismark 337
35 article
Z Berlína, 23. října. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) [Druhé čístice znaci záznam ze dne 21. října. 41/zprocentní ruská renta 1905 97.30 (97.30), 4pro- centní ruská renta 1902 90 20 (90.60), 4procentní ruská konsolidační renta 1889 92.— (92.25), 3 1/ a procentní ruská zlatá renta 83.— (—.—), petrohradská diskontní banka —.— (203.—), petrohradská mezinárodní banka — (—.—), ruská banka pro vnější obchod 155.10 (154..90 Z Petrohradu, 23. října. (Zpráva. Živa. banky.) Diskontní 522.—. Ruská, banka pro vnější obchod 391.—. Mezinárodní banka 484.—. Ruská průmy- slová banka 312.—. Baku 510.—. Mantašev 196. — Caspienne 4500.—, Sormovo 256.—. Putilovské že- lezo 142.——, Hartmannské lokomotivy —.—. Petro- hradské metallurgické 214.—. Fénix 348.—. Ruská konstrukce 288.—, privátní banka 255.—. Z Berlina, 23. října. (C.-B.) Kreditky 212 50, berl. obchodní 157.10, darmštadtská banka 152.40, německá banka 243 —, diskonto komand. 193 50, drážďanská banka 167 90, národní banka 131.60, státní dráha 145 50, fombardy 25 60, Kanada 175 10, Gotthard —.—, dráha Henri 129 —, bochumské 257.50, dortmundské 105 10, Lauřina huť 270 50, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 246.—, harpenské 223 20, Hibernia —.—, Packet 171.40, Lloyd 133 90, dynam. trust 182 25. Smýšlení pevné.
Živa Petro Fénix Gotthard Henri 129 Lauřin Consolidace Lloyd Berlín Petrohrad Bak Kanada diskontní banka mezinárodní banka darmštadtský banka drážďanský banka národní banka 131.60 Hibernia Packet 171.40 Caspienne 4500
36 article
Z Prankfurtu, 23. října. (Telogr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 212.50, akcie společnosti státní dráhy 145.60, lombardy 25.20, papirová renta —.—, stří- brná renta 100.90, zlatá renta 101 16, uherská zlatá renta 96.70, uh. korunova renta 95.80, 4% rak. korun. renta 100.20. Smýšlení klidné. Z Franklurtu, 23. října. (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 212.50, státní dráha 145..50, lombardy 25.20. Z Paříže, 23. října. (Počáteční bursa.) Bproc., renta 99.57, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 23. října. (Telegr. závěrečné kursy.) 3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 99. 55. 3/sproc. renta —.—, italská renta 105.15, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1400, státní dráha —.— lombardy 129 —, cheky na Londýn 25.151/2. rakou- ská zlatá renta 99.62. uherská zlata renta 96.80, otomanská banka 609.—, tabáková režie 390 —, tu- recké losy 133 75. Smýš ení udržené.
Prankfurt Franklurt Paříž Londýn zlatý renta 101 16
37 article
Penize] Zboží 103.— 104.— 100.20 101 20 95. 50
39 article
101.2b 102 25 99.75 100.25 99 75 100.25 99.75 100 25 99.75 100.25 100.25
40 article
99 75 99 75 100 75 100.— 100 15 100.95 39..60 100.60 101.— 100.— 101.35 100.— 100 80 101.15 102.15 99.20 100.20 99 90 100.— 104.75 100 75 100.— 101.50 100150 100.10 101.10 94.50 101.— 100.— 94.50 10010 100 60 82 60 83.60 100 95 101.15 100 90 101.10 100.10 100.30 100.— 100.20 119.05 119.25 100.20 100. 40
41 article
100.75 101.75 100.30
42 article
92.05 92. 25 247.— 248.— 417.— 419.— 275.— 278.— 563 50 565.— 400 — 404.— 560.— 570.— 440.— 455.— 248.— 249.— 610.— 625.— 472.— 474.— 295.— 310.— 155.— 158.— 650.— 670 — 400.— 410.— 546.— 549 50 2785 2795 250.— 265.—
43 article Trhy na zboží.
Trhy na zboží. Pražská plodinová bursa, 23. října.
plodinový burza
44 article
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: p šenice česká 1904 — kilogramů K —.—, 0.—, uherská 78—81 kg K 9.35, 9.75, moravská 0—0 kg. —.—, rak. jakost C—0 kg 0.—, vadná 1905 8.—, 8 50. Česká nová 76—80 kg 8.75. 9 10, cizozemská —.— kg —.—; žito české 1905 72—-75 kg 7.50 —7. 75; české 1904 — kg 0.— až 0 —, moravské 0.— až —.—, rakouské 0.— až 0. —, uherské 0.— až 0.—; ječmen výběr 8 50, 860, první jakosti 8.30, 8.40, střední 8 10. 8 20. merkantilní 7.85, 8 —, ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlik 1905 7 75, 7.85, prima 1905 7 75, 7.85, merkantilní 1905 7 60, 7 65, oves nový 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—, kukuřice uherská 0.—, 0.—, cizozemská 8 10. 8. 15, inqu ant. 1904 K 9 60 9.75, vikev česká —.—, —..— haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, pohan« a 0.—, 0.—, proso 0.—. 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 29.50, 30.—, č. 1 28.50, 29.—, č. 2 27.—, 28 —, č. 3 26.—. 27 —, č. 4 25.40, 25.80, č. 5 24.80, 25.—, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 21 40, 22 20, č. 8 16.30, 16.50. Žitná mouka č. I. 22.50, 23.—, č. Il, 21.50, 22.—, č. III. 19.—, 19.50, č. IV. 15.50 16 50, Pšeničné otruby jemné 12.—. 12.20. hrubé 12.— 12.20. otruby žitné 12.40 12..60, krupice 29.—, 30.— prach —.—, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/0 39.— 40.—, čís. 3/0 39.—, 40.—, čís. 2/0 38.—, 39.—, čís. 0 37.—, 38.—, čís. i 35.—, 36.—, čís. 2 34.—, 35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.—, čís. a 30.—, 31.—, čís. 6A 31.—, 31.50, čís. 7A 27.—, 28.—, čís. BA 26.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.—, zlom 22.25, 23.25.
60 9.75 kg 25.40
45 article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—, hrách Viktoria 11.75, 12.50, k vaření žlutý —.—, —.—, k vaření zelený 12.—, 13.—, ke krmení —.—, —.—, čočka 1905 23.—-, 30.— Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 27 50, 28 50, modrý ruský —.—, —.—, kmín český 30 50, 31 50, holandský 32.—, 33.—, jetel bílý 1905 49.—, 64 — červený 1905, 58 —, 64.—, červ. 1904 (prostý ko- kotice) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, — lněná semena haličská —.—, vičenec (ligrus) —.—, ——, řepka zimní 1905 13.25, 13.40.
28 50 Viktoria 11.75 kg
46 article
92.05 86 50 100.—
47 article
99.75 99 75 159 85
48 article
Poldina huť .. 547 50 472 —
Poldin huť
49 article
533 —
50 article
„ curyšská