ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3d812430-78f0-11dc-9218-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 53, person 97, org 12, work 2
1 masthead
Ročník XXXV,
2 masthead
V Praze, v úterý dne 24. října 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 293.
4 article
Na ranní a odpol. Histy přod plácí se- v Praze v administraei na měsí ns čtvrt leta s dvojí donáčkeu na měat nan lta. . . : 7 K 6oh re úlialkéck . 2 K n0o na měsis Pošteu: na měsíe. . . . . . ke na čtvrt lela s dvojí zísilkos ra měsíe . . . . na rt ita . . . K ei
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranác .
Praha
6 article Památná audience.
Památná audience. V Uhrách zle, v Cislajtanii ještě hůř. Tal lze lapidárně stručně poznamenat dnešní poli- tický stav rozdvojené monarchie habsburské. Ani z daleka nebylo mezi Norskem a Svéd- skem nahromaděno tolik rozporův a tolik ne- vraživostí, co jich dnes mezi Uhrami a Vídní zde v Cislajtanii vypadá to pak teprv přeutěšeně. Zmatek je zde tak dokonalý, nejpalčivější otáz- ky politické jako národní, tak gordicky za- uzleny, ale nikde ani stínu nějakého Alexandra Makedonského, který by jej šťastně roztal. Že jím není v Uhrách ani mladý Kristofíy, an starý Fejérváry, o tom je už celý svět předem přesvědčen, prvé ještě, než vyjdou oba ti „Tataři“ (jak je košutovec Zoltan Lengyel nazval) se svým c. k. demokratickým progra- mem — kortešovat. Ale ještě méně jest jím najisto J. Excel- lence, cislajtanský předseda ministerský baron Gautsch, jehož celá starost záleží v tom, aby udržel zde neudržitelný status quo. totiž dualism, centralism, konser- vatism, byrokratism, německý šo- vinism a terrorism: slovem, všechny ty potvorné „ismy“, které dusí většinu slovan- ských národův této osudné kletbě propadající říše. Ano, kletba zlého činu: staré to křivdy, lži a nevděčné nespravedlnosti vůči věrným slo- vanským národům, vydaným dualismem z roku 1867 bezcitně a věrolomně na pospas he- gemonii Maďarův a Němeův — vy- mstívá se dnes neúprosnou krutosti starověkého fata na této nešťastné monarchii, zaslepujíc na- pořád oči její zodpovědných kormidelníkůva správcův před pravdou a jedinou vysvobozující myšlenkou.
Alexandr makedonský Tatar Zoltan Lengyel Gautsch Maďarův Němův Uhry Tal Norsko Vídeň Excel
7 article
Jest tomu dnes právě 35 let, co stál před trůnem tehda čtyřicetiletého mocnáře rakouského muž šlechetný a bystroduchý, Ně- mec spravedlivý, cizinec, a hle, ten v památné své rozmluvě s panovníkem, bystře odkryl ne- moc, kterou Rakousko stůně a poradil lék, který jedině je může uzdravit. Mužem tím byl státník Albert Schaffle. Ano, bylo to dne 24. října 1870, když tehdejší ministr hr. Potocki přivedl dra. Schäffla prvně ku panovníkovi, zasmušenému již tehda — tři léta po dualismu, neblahými starostmi a obavami o budoucnost říše. Nuže. jest za dnešní situace nadmiru zajíma vo čísti zprávu o památném tom slyšení, jak ji ve své knize „Z mého života“ podal Schäffie sám. I doufáme prokázati nejen věci naší, ale věci celé říše službu podstatnou, připomeneme-li právě v nynější době kritické staré ty rady ne- podjatého hlubokého myslitele, které s rovnou upřímností jako neohroženosti projevil na- pjatě naslouchajícímu císaři . ..
Schaffle Potocki Schäffie Rakousko
8 article
„Přiznal jsem se“ — píše Schäfíle (v 1 svazku, str. 200), „býti přesvědčeným pří- vržencem „nutné“ státní jednoty, zejmena ve věcech vojska, obchodu a novodobého práva národohospodářského. Každýkoliv nt- rrat ke starému stavovskému státu jako k byrokratickému absolutis- mu, prohlásil jsem za nemožný. Napotom vyslovil jsem se pro všestranné, pocti- vé usmíření se se všemi národy a vy- znáními náboženskými, povolením úpln rovneprávnosti. Nepoknytě dovodil jsem zlioubnost a nepřirozenost syrtému, který utlačuje a práv zbavuje většinu obyvatelstva prostředkem parlamentní nadvlády menšiny národní a třídní. Toto panství menšiny jest ve skutečnosti pan- stvím velkokapitálu za pomoci doktri nárního liberalismu úřadnictva, advokátův, lite rátův a professorův německých. — Pak jsem poprosil, abycn směl ihned bod za bodem uká- zati na cesty, jakými by se jíti mělo i abych započal s otázkou zřízení spravedlivého zastoupení lidu ve sněmech zem- ských a v radě říšské... Jakožto žádouci eíl označii jsem oč.stu Schmerlingo- vých voleb. řádů od výsad udělených velko- statku, převahou liberálnímu neb židovskému odstranění umělého ohraničení voleb- ních okresův a rozšíření volebního práva na obyvatelstvo střeorích, malých
9 article
stavů občanských, jakož i na dělni- ctvo... Při čemž jsem neopomenul vyjádřiti své osobní přesvědčení, že všeobecné hlasovací právo nezastavi se před hranicemi Uher a Ra- kouska, nýbrž v nejblíže přištím pokolení již neodolatelně si prorazí dráhu, aniž to bude ke škodě Rakeuska, nýbrž naopak k jeho pro- spěchu... Císař s rostoucím napjetím po- slouchal, avšak nepromluvil slova. Na to jsem přešel k otázce školské a jazykové. Ne- tajil jsem císaři, že by se mi nejvíce zamlou- valy všeobecné záruky, na způsob, jako jsou obsaženy ve 4. státním základním zákoně ústavy prosincové. Avšak česká ooposice, že sotva svolí, aby zákonodárství o tomto předmětu bylo zůstaveno radě říšské; pročež by se doporučovalo vznésti věc v poslední m- stanci na cislajtanskou státní radu, a kdyby to nešlo, podržeti dotčené základní zákony jako společný zákon pro země mimočeskéa vtěliti je do jejich zemských zřízení... Ne- odkladnými jsou toliko národnostní zákony pro Čechy a pro Moravu; ostatním zemím buďtež vyhrazeny, pak-li po nich zatouží... Císař přisvědčoval, ale pro- nesl se důrazně, že koncesemi, Čechům udělenými, nesmi býti dotčeno uherské vyrovnání z r. 1867. „Sou- hlastl jsem,“ pokračuj: Schäffle, „a vyzván císařem, abych projevil své mínění o Mada- rech, učinil jsem tak v tento smysl:
Čecho Uhry Čechy Morava
10 article
„Nebezpečí převahy Uher, jež způsobilo vyrovnání z roku 1867, nedá se sice popříti, a zvláště jest se za nedlouho obávati útisku ostatních národností uher- ských ke škodě vojenské zdatno st armády rakouské, za nátlaku (maďarského) na korunu. Leč toto nebezpečí nedá se od- vrátit otřásáním vyrovnání uherského, nerci no- vými pokusy poněmčovacími v zemích koruny uherské. Proti nepopíratelnému nebezpečí uher ské převahy nespomůže žádná reakce, žádný návrat ke starému, nýbrž jedině utvo- ření nových protiváh. A nejdůle- žitějším protizávažím jeví se mi být — sjednání míru mezi všemi ná- rody této poloviny říše, totiž: úpl ná, skutečná, jakož i ústavní rovno- právnost pod záštitou Vašeho Veličenstva, jakožto císaře a zeměpána všech korunníe zemí. Tento všeobecný mír záv i s však na vyrovnání mezi Némei Čechy. Češi budou pak ze všech cislajtan- ských národů nejméně podlehati politické pří- tažlivosti z venči, nýbrž pocítí opět se svým otcem Palackým, že by se Rakousko musito vy tvořit, kdyby ho nebylo. Pak budou Češ s Němci tvořiti zde tak pevný bod, jako Madaři za Litavou. ..
Čech Palacká Němec Uhry Čechy Rakousko
11 article
„Bude-li v rakouských a českých ko- runních zemich spravedlnost znovu zřízena: pak budou musit i Maďaři přestat v utlačování Slovákův, Srbův, Chorvatův, Sasí- kův i Rumunův, rovněž jako Poláci budou mu- sit spravedlivěji si počínati vůči Rusínům, ač nechtějí-li, aby při prvním nezadržitelném při- boji všeobecného hlasovacího práva smělá kar- tová budova jejich přemoci se shroutila. Těž- ník celé monarchne nebude pak spočívati v Pešti, nýbrž mocnář stane se ústředním bodem moci mezi všemi čtyřmi, nebo pěti skupinami zemí. — Rakousko bude pak v nitru i na venek nezdolně silným a bude moci plně vykonat své poslání na Východě aniž by vzniklo nebezpečí, že uvrženo bude ve spor s Německem nebo Ruskem, nebo oběma ostatními sousedními státy. Vše by tedy — vůči Uhrám, Německu, Italii i Rusku záviselo na zdaru vyrovnání mezi Čechy a Němci...“ „Ačkoliv jsem tentc výklad stát- ní dynamiky rakouské přednášel s největší vřelosti“ — končí Sehäffle, „císař nepronesl se positivně. Když byla otázka české koruno- vace, jakož i českého dvor. kanceláře pří- zni vě, otázka opětného uznání státního práva českého však záporně vyřízena, propustil mne císař s díky a blahovůlí ... Za nedlouho potom byl dr. Schäffle jme- nován členem ministerstva Hohenwartova, ktere mělo provésti vyrovnání s národem českým.
Maďar Slovákův Srbův Chorvatův Sasit Rumunův Rusín Němec Schäffle Hohenwartův Pešť Rakousko Německo Rusko Uhry Čechy
12 article
Avšak zuřivý odpor německých levičákův, ži- vený Sasíkem Beustem a podepřený Maďarem Andrássem, neméně než vlivy s a s kéh o berlinského dvora zmařily dokonané již vyrovnání české a v Rakousku opčt vítězoslavila německo-centrali- stická teakce nad národem naším a všemi Slovany rakouskými. Odlud nové, permanentni boje a nepokoje, které trvají s rostoucí kratosti se strany německých hegemonův po dnešní den až přivedly Rakousko do té krise povážlivé, do těch zmatkův zoufalých, z nichž nelze najíti té- méř již východu po dobrém. Onen Sehäffle, jak viděti, nebyl žádný radikál, nýbrž člověk konservativní, žádný Táborita, nýbrž Němec od kosti, avšak on jako muž spravedlivý a bystrý státník již před 35 léty správně rozpoznal ko- řen zla v nespravedlivosti a křivdé, Slovanům zdejším čměné a spatřoval jediný lék a jedinou spásu — v poctivé, skutečně prováděné rovnoprávnosti a spravedlnosti vůči nám Čechům. Spravedlivým vyrovná- ním českým na základě rovnosti, chtěl neutralisovat nebezpečné následky křivého vyrovnání uherského. Svézákonné a sa- mosprávně země koruny české se za- jištěnou rovností obou jejich národův měly býti klidnou protiváhou proti praeponderanci Uher. Němci však zuřivě se tomu opřeli a Vídeň nás obětovala . .
Beust Maďar Andráss Němec Čecho Rakousko Uhry Vídeň
13 article Otevření university v Bělehradě (Pdvodní dopis.)
Otevření university v Bělehradě (Pdvodní dopis.) Dne 15. října 1905 bílý Bělehrad byl svěd- kem velikého kulturního svátku nejen králov- ství srbského, nýbrž i celého Srbstva. Ve veliké budově, kterou r. 1863 srbsk vlastenec Miša Anastasijevič věnoval „své vlasti“ a v níž dotud přebývala vysoká škola bělehradská, shromáždili se dne 15. října 1905 představitelé srbské a slovanské intelligence, aby z úst samého krále vyslechli prohlášení, že otevřena jest srbská universita v Bělehradě, kterou národní skupštína srbská v lednu 1905 zvláštním zákonem odhlasovala a zřídila. Nejvyšší jediné kulturní středisko srbského národa, rozděleného v tolika říších, zajisté pro- spěje měrou nemalou nejen k velikému dílu na poli kulturním, nýbrž i bude míti pro srbský národ emineniní význam politický. Proto také slavný den otevření první srb- ské university v Bělehradě pozdraven byl ra- dostnou odezvou colého slovanského světaa k zahájení university dosfavili se do Bělehradu i zástupci ostatních slovanských národů, při- nášejíce pozdrav od slovanských universit a slov. spolků. (Česká universita v Pra- ze zastoupena nebyla.) —Krásný podzimní don rozbřeskl se na Bělehradem. Na domech ve městě vyvěšeny prapory, před universitou již od rána panuje čilý ruch a hloučky studentů vždy víc a více vzrůstají. K 9. hodině, kdy slavnost počíti měla, sjí žděli se pozvaní hosté, kteří naplnili velikou dvoranu university, bohatě ozdobenou. Obrazy kapetána Mišina, Dositija, Daničiča, Pančiča i Vuka Karadžiča ozdobeny zelení a dekoro- vány srbským národním vyšíváním. Na nízkém výstupku, v čele sálu upro- střed postavena křesla pro krále a následníke trůnu. Na pravo v řadě seděli mitropolit Dimi trije a vladykové Nikanor, Sava a Sergije i čle nové vlády. S levé strany zaujali místa členové diplomatického sboru.
Mišo Anastasijevič Mišin Dositija Daničiča Pančiča Karadžiča Nikanor Bělehrad Sava univerzita dosfavit Český univerzita
14 article
Pod tribunou, na první řadě křesel vidíme hosty slovanské, ke slavnosti zavítavší: rektora chorvatské university záhřebské Ant. Ha ince, zástupce sofijské university dra. A. Todo- rova, zástupce Matice slovinské v Lublani Ant. Trstenjaka, vyslance Slovanského klubu v Praze dra. Vratislava Černého a ředitele ústavu Sávy Tekelije z Pešti Ste va Popoviče. Ostatní prostory dvorany vyplnili členové národní skupštiny, professoři university i bývalé vysoké školy, spisovatelé, umělci, stát- níci a studenti. V sousední síni na pravo roze- stavili se členové zpěváckého družstva Obilič. Rázem 9. hod. s levé strany vstoupil do dvorany král Petr I. s následníkem trůnu a ve- liko“ družinou svojí, civilní i vojenskou, po- zdraven zpěvem Obiliče „Dobro nam došo“ od St. Binického. Když ztichla poslední slova písně, povstal král a krátkým proslovem do- tknuv se památky zakladatelů vysoké školy.
A Todo Černý Tekelij Popovič Lublaň Praha Pešť St . Binický chorvatský univerzita záhřebský Anta národní skupština
15 article
předehůdkyně university a přeje kulturnímu rozvíjení se srbského národa zdaru, prohlásil, že otevřena jest universita. Hromové „Živio!“ provázelo poslední slo- va králova, načež když dozpívána píseň „Před srbskou universitou“, zvlášť ke slav- nosti komponovaná, předseda miníster- stva i ministr osvěty Ljuba Stoja- novič pozdravil se strany vlády srbské zří- zení university a svoji řeč dokončil slovy: „Já pohlížím na universitu jako na srdce organismu. Je-li krev, kterou ona vylévá do všech cév. zdráva, budou i části těla zdrávy, a pokrok i ži- vot nový ucítí i sodlák na salaši i boháč ve svém paláci. Potom ujal se slova rektor vniversity, bý valý ministr Sima Lozonič, vylíčil delší řečí historii vysoké školy, z níž universita byla zřízena, od počátku, kdy založena, r. 1808 ministrem Karaďorďovým, slavným Dositeljem, kdy přetvořena r. 1838 v lyceum a r. 1863 ve velikou školu s právnickou, filosofickou a tech- nickou fakultou a zakončuje svůj výklad přá- ním, aby nová universita se svými 50 profes- sory a 700 posluchačí rozvíjela se a prospívala na slávu jména a národa srbského.
Hrom Stoja Sim Karaďorďův
16 article
Dalším článkem slavnostního programu bylo vyslechnutí vyslanců cizích, dostavivších se ke slavnosti. Nejprve za hlučného ohlasu přečten pozdravný telogram černohor- ského knížete Nikoly, jenž zní- „Dlouhá doba času uplynula od obodskéti skárny až do dnešního šťastného dne, kdy ote- vírá se první srbská universita. Neslýchané strasti a věkovitý boj našeho národa za svobodu zadržely ho v jeho kulturním vývoji. Avšak mladě, kvetoucí Srbsko pod vládou ského moudrého panovníka, J. V. krále Petra I., po uživši vzácné příležilosti míru, staví nejvyšší chrám osvěty. Blahopřejí Srbsku a celému Srbstvu k dnešní slavnosti a nejsrdečněji po zdravuji všechny věhlasné i učené hlavy Srb ska, děkuje jim za součinnost při stvoření tohoto chrámu ke cti a slávě mladého našeho srbského pokolení. Ať žije král! Až žíje Srbsko Nechť šťastně vzkvétá první srbská uníver sita!
Nikola Petro I Srb Srbsko
17 article
Na řečnické tribuně pak vystřídali se po zdravy zástupců universit a akademií a korpo rací, vyslaných ke slavnosti Ministr zahraničních záležitostí Jovan Žu jevič jako sekretář Srbské akademie nauk, po zdravil jměner Akademie, dn. Antopín Haine, rektor záhřebské university, jménem této, prof. dr. A. Todorov jménem sofijské university, baron Tumango jménem turin- ské university, dr. Vratislav Černý jmé- nem Slovanského klubu v Praze, dr. Ant. Trstenjak za Slovinskou Matici v Lublani a Steva Popovič z Pešti za Srby uherské. Všechny řeči přijaty byly bouřlivým provoláním slávy. Slavnost zakončil sbor družstva Obiliče písní studentskou „Vivat academia“, „Vivant profesores“. Po slavnosti účastníci odebrali se ku po mníku Pančičovu na Velkém tržišti a Da ničičovu na Kalemeydanu, kde položeny vénce a kde promluvili pp. professoři Sava Uro- ševič a Bogdan Popovič o významu obou oslavenců. Večer pořádala universita v sále Kolarcovy zadužbiny veliký banket, na němž účasť bral- krom cizicl hostí, státníci, učenci, spisovatelé umělci a studenti nové university. Následujícího dne pak vyslanci, z ciziny ke slavnosti zavítavší, byli přijati ve slyšen králem Petrem I.
ža profesor doktor A Todorov Tumango Černá Antonín Popovič Srba Pančičův Petro I Praha Lublaň Pešť Sava Uro Antopíny Hain záhřebský univerzita Kolarcův
18 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Z Pešti, 20. října. (Rumuni prot koalici). Rumunští národnostní poslanci roze- slali starostům obci svých volebních okresů pro- volání, v němž je vyzývají, aby nedbali hesla, vydaného koalicí, nýbrž platili dobrovolně státní daně a také odvodem povinné mladíky vyzvali. aby se dobrovolně přihlásili k odvodu. Koalice svým odporem proti koruně má prý na mysli pouze prospěch národnosti madarské; Ru- muní nemají příčiny koalici v těchto snahách podporovati; naopak placením daní a dobrovol V drobném prodejt: ranní číslo o sobě . . . sa odpolední . . . . ne zb Ve slialkách na venkove ranní číalo. . . .. odpolední . . . . . . . . 3b Inseráty plati se hotově napřed. Přodplacení a inserty příjímá adminl- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí ss též redakce. tiskárna a ezpelice „ Názedních Listá“. Rukopisy se novracnji.
Rumun Pešť Marinnský ulice Názedne Listat
19 article
nou službou vojenskou vykonávají svou povin- nost ke králi a k svému národu Ze Lvova, 23. října. (Manifestace ve prospěch všeobecného volebníh práva.) Po přikladu Pešti, Prahy a Brna uspo- řádali i zdejší sociální demokraté manifestaci va prospěch všeobecného, rovného volebního práva. Účastníci manifestace počali se o 9. hod. dopol. shromažďovati ve svých spolkových mistnostech a odlud se vydali na pochod ke sněmovně. Přání, aby se dopoledne nepracovalo a obchody byly uzavřeny, bylo vyhověno jen částečně. Pře sněmovnou demonstranti vyvolali svůj požadavek všeobecného volebního práva, načež se zvláštní depulace odebrala k zemskému maršálkovi hr. Stanisl. Badenovi a přednesla mu jazykem polským a ruským přání, aby bylo v Haliči za- vedeno všeobecné, rovné a přimé vo- lební právo. Zemský maršálek odvětil, že sám není kompetentní, aby určil, jaké stano- visko má k tomuto požadavku zaujati sněm. Postupné, skutečným poměrům země odpovída- jící a násilného převratu se vystříhající rozší- ření volebního práva bylo by ovšem odůvod- něno i oprávněno, spolupůsobení zástupců všech vrstev obyvatelstva, tedy i dělnické třídy na sněmu bylo by pro blaho země žádoucí, poně- vadž by se takovým způsobem difference, i když by se neodstranily zeela, přece zmírnily a opravil by se nesprávný názor o záměrech nynějšího sněmu. Avšak při těchto snahách nutno se varo- vati každého nátlaku a terrorismu.
Baden Lvov Pešť Praha Brno Halič
20 article
Deputace odebrala se pak k místodržiteli hr. Potockému. Mistodržitel odvětil depu- taci, že vyhoví jejímu přání a předloží podanou mu pelici ústřední vládě. Usnesení o změné zemského volebního řádu spadá v pravomoc sněmu; vláda může tu rozhodovati teprve v druhé řadě. Společenský organismus jest ži- voucí organismus, s jehož změnami dají se uvésti v souhlas také změny v oprávněnosti vo- lební. Mistodržitel uznal při této příležitosti dů- stojný ráz manifestace a vzorný při ní pořádek. Deputace sdělila výsledek rozhovorů s maršálkem a místodržitelem čekajícím řadám dělníků, načež se tito klidně rozešli. Tím mani- festace lvovská skončena v 11 hod. dopoledne. Z Inšpruku, 23. října. (Za všeobecné volební právo.) Včera konaly se tu dvě sehůze sociálních demokratů ve prospěch vše- obecného volebního práva. Resoluce, domáhající se všeobecného, rovného a přímého volebního práva, příjata jednomyslně. Zároven usneseno, že v úterý uspořádá se manifestační průvod dělnictva k budově sněmovní a podá se petice, žádající všeobecné volební právo. Ježto se prohlašuje, že vlašští poslanci hodlají ob- strukci zmařiti dělnost zemského sněmu tyrol- ského, usneseno požádati vlašské dělníky, aby na své poslance působili tak, aby obstrukcí ne- zmařili projednání všeobeeného volebního práva. Z Oseku, 23. října. (Bánovy cest y.) Bán hr. Pejačevič cestuje nyní po východní Slavonii. Deputaci, která ho uvítala v Kamenici, oznámil, že vláda připravila již ohlášenou osnovu zákona o škole interkonfessionálné a předložila ji panovníku za účelem předběžné sankce. Pro- hlášení toto přijato s potěšením na vědomí, poněvadž školy interkonfessionálné dávno již se domáhají poslanci srbští.
Potocki Pejačevič Mistodržitel Inšpruk Osek Slavonie
21 article
Za všeobecné volební právo. Z Lublaně, 22. října. (Původní zpráva). Ve velké dvorané »Městského domu« zdejšího, jejž k tomu účelu župan Hribar ochotně pro- půjčil, konala se dnes veliká veřejná schůze ve prospěch zavedení všeobecného rovného hlasova- cího práva, svolaná slovinským křesťansko-soci- álním dělnickým spolkem, jíž se účastnilo pře 800 osob. Řišský poslanec dr. Šusterši prohlásil, že slovinská národní katolická strana vždy rázně bude hájiti všeobecného rovného hlasovacího práva. Řizně kritisuje jednání dra. Ebenhocha, na říšské radě, jehož známý pilný návrh překazil a znemožnil dvoutřetino- vou většinu pro všeobecné a rovné právo hlaso- vací. Řečník pojednává o krisi v Uhrách a praví: Panovník svolil uberské vládě, aby podala návrh na zavedení všeobecného a rovného práva hla- sovacího. Co král uherský povolí Uhrům, to císař rakouský také této poloviné říše neodepře,
Hribar doktor Šusterš Lublaň Uhry národní katolický strana
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 18. řijna H. (Nezvedení básníci.) » .. hovořil jsme o poměrech na dvoře egyptském, o Mussetovi kterého madame miluje jako básníka a nenávidí jako člověka . . .« Zadumal jsem se nad témito řádky z den níku známého horlitele pro styky česko-francouz- ské, ličicího dojatě svou návštěvu u velké dámy pařižské. To má ten větroplach Musset ze svého flámov- ského života. Děvčata, grisetky mu nosi kytičky na hřbitov Pěre-Lachaise pod tu slavnou a skor- moucenou smuteční vrbu, kterou mu vsadili dl jeho přání na hrob, ale ve ctihodných salonech mu dosud neprominuli jeho špatnou pověst. Jest štěstí, že žil v Paříži. Tam jsou přece jen trochu shovivavější a dovedou v čas přimhouřiti oko ... to s biblickým břevnem... U nás by se poeta s takovou »konduitou« snad nedostal ani k ma- gistrátu. Bohužel, pověst básníků bývá často ne- kalá. Když takový poeta se zmůže vůbec na nějakou pověst, nestojí nikdy za mnoho. Pro sím vás, jen uvažte: Byron a Poě byli pijáei a zhýralci nejhoršího druhu, Shelley žil pohan- sky v divokém manželství, Chatenubriand psa sice lépe a křesťanštěji nežli Casanova, ale ne- žil o mnoho lépe, d'Annunzio dělá ostudu pořád a Oskar Wilde ... no, hanba povidat! Jsou sice
Musset Byron Po Shelley Casanova Wild Praha Paříž PěreLachaise
23 article
básníci zcela zachovalí, mající nejlepší pověst na př. Alois Škampa nebo Antonín Klášterský .. ale .. Alfred de Musset byl skutečně v té čisté společnosti jedním z nejpovedenějších hochů. Nedivím se velké dámě pařížské pranic. Byl to záletník, dandy, piják, zkrátka »mauvais sujet«. A ty jeho historie s George Sandovou a he- rečkou Rachelkou a jiné méně básnické a méně umělecké avantury! Není divu, že skonči bídně jako omrzelý starý mládenec, opuštěně věsící hlavu nad sklenkou absinthu v zákout kavárny Rěgence. Bůh je mocný a spravedlivý nejen v mravokárných povidkách Krištofa Schmida. Všichni ti básničtí Don Juanové a Fal- staffové nalezli spravedlivou odplatu za svůj rouhavý a nezvedený živol. Poě umřel v zuření deliria tremens, Shelley se utopil při bouři na- moři a prostořeký nevěrec Heine deset let se svíjel zasažený progressivní paralysou, Oscar Wilde zahynul v bídě, Baudelaire sešílela d'Annunzio se chce po druhé oženit. R. 1897, tedy ještě před rozvířením afféry »milenců benátských«, vyvolané knihami Maurra- sovými a Mariétonovými o poměru Alfreda Musseta s Georgee Sandovou, napsal jsem Slád- kovi do »Lumíra« článek o slavných milen cích, který byl plaidoyerem pro básníka nejhorš- pověsti. Vykonal jsem tehdy pouť ke hrobu autora »Nocí« na hřbitově Pěre Lachaise a vylíči jsem ji s náležitou básnickou cituplností.
Škampa Klášterský Musset Sandův Krištof Schmid Juanová Shelley Hein Wild Baudelaire Georgee Sandův Lumír Rěgence Maurra Pěre Lachaise
24 article »Byl jsem skoro sám v tiché, rozlehlét
»Byl jsem skoro sám v tiché, rozlehlét zahradě mrtvých, kam jsem vykonal zbožnou pouť k hrobu. Balzaca a Musseta. A z toho místa, odkud Balzacův Rastignac hrozí Paříži, vyzývá ji na souboj o existenci a slávu, viděl jsem jeden z nejnádhernějších západů slunce, vznešené hody barev, z nichž pyšně jásal purpur- nyl snivý zážeh fialový, touhou se chvěla oranž s předzvěstí noci se plížila blankytná zeleň .. Již počaly se klásti stiny do cypřišů a smuteč- ních vrb hřbitova, když na zpáteční cestě jsem stanul ještě jednou u hrobu Alfreda de Mus- seta. Zdálo se mi, že se loučím se svým mlá- dím u místa věčného odpočinku velkého básníka mládí a lásky. Prvotní obdiv a zápal pro pěvce »Rolly« ochabl později, když rozevřely se přede mnou jiné brány do chrámu umění, ale vděčná láska ostala, tak jako drahocenná relikvie let uprchlých. V upomínkách vrací se Musset jako nejdražší host minulosti: ... mon áme immortelle reviendra prěs de toi comme une soeur fiděle.s A s celou naivností svého poetického fan faronství představoval jsem si úchvatnost be- nátské idylly velkého poety a slavné romancierky »Láska dvou geniů, spojení dvou uměleckých duší... a v pozadí této čarovné idylly nádherná dekorace odumřelého města lagun . . « Nebylo to špatně inscenováno, pravda ! Be- nátky od té doby, co přestaly býti jevištěm pyšné slávy renaissanční a melanebolicky ošu- měly. slouží za útulek milenců. tvoří efektní
Balzac Musset Balzacův Alfréd jít Musa Roll Paříž
25 article
finale únosů a cizoložných románů. Zajímavý nelegitimní párek, štihlý, ubledlý, plavovlasý ji- noch a mladá brunetka s ohnivýma, černýmu očima, kteří r. 1834 se ubytovali v botelu Da- nieli na nábřeží dei Schiavoni, zahájili erotické tažení zamilovaných párků do čarovného města na Adrii. A tak z tragedií Shakespearovýcha básní Byronových a Mussetových dostaly se Benátky do psychologických, modních románů Paul Bourgeta a Marcela Prévosta. Básnieká idylla slavného párku skončila jako naturalistický román po boceacciovské epi- sodě žáruplné romancierky objímající se s krás- ným doktorem Pagellou za paravantem, v pokoji kde ležel nemocný Musset. Alfred de Musset byl oklamán milovanou ženou, což se stává častěji básníkům s dobrou i špatnou pověstí. Musset žil podle názoru lidí přísných a pu- ritánských mravů velmi nepříkladně, tak ž ještě po své smrti je nenáviděn osobami etihod- ných a ctnostných zásad. Takový je již osud velkých básníků. Pouze špatní básnící vynikají dobrou pověstí. Je to nebezpečný paradox. Na štěstí pouze paradox. Básníci si sami libují v této pose světáků, záletníků, buřičů, frejířů a brajghistů. Mají strach ze všednosti a šosáctví. A proto s touže okázalostí často lživou a theatrální, s jakou vystavuje šosácký farizejec své etnostné pokrytectví, holedbají se umělci svými hříchy nevázanostmi. Je to pokrytectví obrácené na ruby. Snobismus a tartufferie hřichu.
Dei Schiavon Adrie Byronův Mussetův Bourget Marcel Prévosta Pagella Musset Benátky
26 article
Takový poeta chce ohromit svět svými vý- střednostmi. A každý se nespokoji tak nevinným prostředkem jako jsou dlouhé vlasy a fialové kravatty. Geniální básník »Květů zla« Baudelaire liboval si v silnějších efektech. Často, v ka- várně, začal k velikému zděšení vedle sedicích řádných měšťáků vypravovati s elegantní leda- bylosti: »Když jsem předloní zastřelil svého strýce . . .« Nebo z čista jasna při vypravování vzpo- mínek z exotických cest se otázal s úsměvem labužníka: »Nejedli jste mozeček z hotentotského ne- mluvněte ? Znamenité!« Tací poeti na sebe říkají často nejhorší věci. Jsou příliš upřímni. Zahajují svou zpově jako hr. Tolstoj: hýřil jsem, bouřil jsem, pi, cizoložil, karbanil . Ale nevěřte jim vždy! Zdá se, že se někdy chlubí . .. Velká dáma pařížská nenávidí Musseta, ale jako žena vzdělaná, umělecky cítici, je jeho nadšenou čtenářkou. Kdyby žila v jeho době, snad by ho ne- pustila přes práh svého salonu. All right! Pravé básníky čte v tichua samotě svého budoaru . . . a ty druhé přijímá ve svém salonu,
Květa Baudelaire Musset all right