Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

24. října 1905. Císlo 293.

4 article

Řečník kritisuje pak chování slovinské svobodo- myslné strany, která se z nepochopitelných dů- vodů staví proti všeobecnému volebnímu právu. Sociální demokrat Tokan (Čech) prohlašuje, že sociální demokratě slovinšti nemají svazků ani styků se stranou dra. Šusteršiče ani s kře- sťanskými sociály, ale budou bojovati za jedno a po boku s každým upřímným zastancem vše- obecného a rovného práva hlasovacího. Řečník vypočilává statisticky, oč je dosavadními volebními řády právě slovanský lid ve všech zemích rakou- ských zkracován a dovozuje z toho, že S lo v a n všude, tedy také Slovinci v Kraji- ně jen získají všeobecným a rov- ným právem hlasovacím. (Výborně Souhlasl) Na to zvolena 14 členná deputace z dělníků, živnostníků, měšťanův a akademiků, která před zabájením sněmu odevzdá petici o zavedení vše- obecného rovného práva hlasovacího ve středn 25. t. m. vládě a zemskému hejtmanu.) Rese- luce odsuzující veškeré volební výsady byla jed- nomyslně přijsta s důrazným dodatkem o nepro- dlené zavedení všeobecného a rovného volebního práva. Z městské rady přítemen byl člen jej p. Zužek, vrehní inženýr ve výslužbě. Mimo Lublaň konáno dnes v různých mě- stech Kraň ka ještě 12 sehůzí pro všeobecné rovné právo hlasovaci.

Čo Slovinec Zužek Souhlasl Lublaň slovinský svoboda Tokan

5 article

V Praze, 21. října. (Polský hlas o ná- vrhu Bachmanově.) Prof. Bachman si přeje, aby se zemský výbor královstvi če- ského rozdělil ve dvě národnostní sekce. O ná- vrhu ton píše „Gazeta Narod.“: „Jestliže jsme před dvěma dny varovali před nebezpečím které by mohlo vzejíti, kdyby se volby poslanců konaly dle zásady okresů národnostních, tim větší nebezpečí tkví v návrhu německém, po- daněm prof. Bachmannem. Rozdělení zemské samosprávy ve dvě souběžné administrace, roz- dělené dle národnosti obyvatelstva, nejen by se nedalo v Čechách prověsti z toho důvodu, že německé okresy netvoři souvislého územi, ale byle by nad to úplným roztržením země a její státoprávní jednoty, tak že by zbyl pak už jen jediný krok k dosažení dvou zemských mar- šálků. Vedení zemské správy dle národností v dvou sborech bylo by mimo to fysickou nemož- nestí a nic tu neplatí analogie zemské školní zemědělské rady, poněvadž tyto instituce slouži určitým konkretným účelům, a proto mohou působiti rozděleně, kdežie na zemském výboru spočívá veškera zemská samospráva... Dr. Bachmann odůvodňeval svůj návrh tak naivně. že těžko byle se teho naditi de universitního professora, leda že to, co mluvil, nebyla najv- nost, nýbrž úmyslný klam... Přijetí svého ná- vrhu v sněmovním plenu dr. Baehmann ovšem se nedočká a dočkati nemůže, poněvadž při- jetí takového návrhu bylo by borší abdikaci, než přijetí kteréhokoli z návrhů, jež byly sněmu podávány od r. 1890 buď se strany německé, neb se strany různých vlád, na př. Körbrovy. Sněm zřekl by se tim práv zem- ských a tím i povinností sněmu vzhledem k zemi.

Bachmanův profesor Bachman Bachmann doktor Baehmann Praha Čechy Gazeta Narod

6 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. října. „Rusko jest opět přilelem Japonska“. Ruské listy uveřejňují úplné znění ports mouthské smlouvy o mír, jenž je při té příleži tosti opět předmětem veřejných úvah. V Japonsku opposice proti míru ulichla. Ona se beztoho omezovala jen na massy. s věemi málo obeznámené. Vládní, politické a vzdělané kruhy si k míru gratulují a netají více. že vítězství nad Ruskem velmi draze dobyli, ano nepřímo přiznávají, že Japonsko také ne- bylo připraveno — na tak těžkou válku s Ru- skem a na tak houževnatý odpor armády, která musila býti na bojiště dopravována téměř od prvé setniny, po dráze jednokolejné, do vzdále- nosti 9000 mil atd., jak to všecko jest v dobre paměti každého. Že Japonsko bylo válkou vy- čerpáno, že dále nemohlo a že by je Rusko bylo, když ne porazilo, protahováním války hespodářsky i fysicky utahalo, jest nyní nepo- chybne. Tokijský dopisovatel pařížského „Jour- nalu“ oznamuje, že obecenstvo japonské ra- dostně uvítale tu větu mikadova manifestao míru, kde se praví, že „Rusko stalo se opět přitelem Japonska.“ Dopisovatel pravi, že vzdo- rovitý odpor ruské armády a její statečné pře- mahání tolika nesmirných oblíží nikde nevzbu- dily takové nadšení, jako v Japonsku. Man- džurská epopeja je stejně čestná pro obě ar- mády; nyní nastala doba plodné práce.

Praha Rusko Japonsko

7 article

Ruská pozemná armáda skutečně se ve válce držela tak, že po všech nezdarech, které utrpěla, netřeba svědeetví japonské považovati pouze za lichocení vítěze, který sebe ctí, ctě protivníka. Lze-li právem nazvati také ports- movthský mír pro Rusko čestným, o tom se vysloví historie. Avšak co se tkne „přátelství mezi Japonskem a Ruskem, třeba litevati ve prospěchu obou stran, že zůstane holou frází. Mezi Japonskem a Ruskem jest Anglie a její spolek s Japonskem. Ruské přátelství s Japon- skem jest podmíněno přátelstvím s Anglií, ale podmínkou ruského přátelství k Anglii jest, aby Rusko se vzdalo vší politiky v Asii a zůstavilo tam Anglii volnou ruku, tak aby si bez jehe odperu mohla brát a zachvacovat kus po kuse, jak se ji hodi a jak potřebuje. Právě připlulo do Perskéh zálivu sedm anglických korábů. Cil Angličanů při této výpravě jest „mírný Jim nejde o nie víc, než aby rychle, dokud ješte jest Rusko oslabeno na moři, zmoenili se per- ského obchodu, vytlačili z Persie ruský obchod a zbavili Rusko naděje, že Perský záliv stane se mu východem ne meře a nahradi mu ztrátu. kterou utrpělo tím, že mu spolek anglo-japon ský zahradil východ na Tichý okcan. Rusko nemůže než to trpěti a proto všecka lichotivá a přátelská slova, která mu nyní Ja- ponsko dává, nepostačí dáti mu náhradu za sku- tečné ztráty, kt.é mu nešťastná válka zadala. a které budou ukazovati ještě jinde a jinak, než na poměru k Japonsku.

Angličan Jim Rusko Japonsko Anglie Asie Perskéh záliv Persie

8 article

Ruská šlechla. Ruská šlechta se rozdvojila. Jedna část je proniknuta přesvědčením, že šlechtické privileje jsou na ujmu ostatního, neprivilegovaného občan- stva právě tak, jako nadbylek šlechtické půdy je na ujmu těch občanů, kteří jí mají málo nebo jí vůbec nemají. Probuzené socialné svědomi na- bádá tuto čásť šlechty, aby se vzdala toho, čeho má přiliš. Není to docela nezištné. Šlechtici tohoto přesvědčení počítají, že by statky své sel- ským obcím za slušný peníz prodali a majíce peníze v kapse, že by byli volni, odpoutáni i od povinnosti k vlaali. Pomýšlejí prostě na vystěho- vání na západ, kde je více příležitosti peníze utratit, než v Rusku. A ti, kteří by zůstali doma, mají za jisté, že by se za nových poměrů stali vůdci sedláků, s nimiž by utvořili mocnou stranu agrárnou, která by se stala rozhodujícím činitelem v ústavném Rusku. A tento ohromný aparát by se přirozeně dostal do rukou šlechty, která by byla schopna tak neobyčejné sociálné sebeoběta- vosti. Že toto myšlení není bez podstavy realného prospěchu, dokazuje ozvěna jeho v baltiekýeh guberniích. Tam orgány německých baronů, po- věstných utiskovatelů Lotyšů a Estů, číní netu- šený obrat a dávaji podnět, aby baltická šlechta zaujala podobný poměr k selskému lidu, jenž přináleží jmenovaným národnostem a obětováním svých statků (ovšem za příměřený výkup) za- chovala si mravné vedení obyvatelstva baltickýeh gubernil.

Lotyš Est Rusko

9 article

Nám Čechům, u nichž šlechta má nejen privileje stavovské, nýbrž i přílišný nadbytek půdy a politické nadpráví v zákonodárných sborech, toto hnutí mezi ruskou i německou šlechtou v Rusku může býti pouze velmi sympatickým a přáli bychom, aby se rozštřílo i do ruského Polska. Naproli tomu druhá čásť ruské šlechty a bez- pochyby daleko větší, pomýšli na ochranu svých privilejů a statků proti agrárnému hnutí. Za tou příčinou svolá v nedaleké budoucnosti buď do Petrohradu nebo Moskvy »všešlechtický« sjezd. na kterém bude rokováno, jakými repressivnými opatřeními mělo by se čeliti agrárnému hnutí na ochranu šlechty. Po tomto sjezdě uspořádána bude velká řada šlechtických sjezdů krajinských, které se budou starati o vykonání usnesení sjezdu hla vního. Norské království neb republika? Dnešní schůze storthingu jednati mělao návrhu 10 členů na provedení lidového hlaso- vání o otázce státní formy. Předseda sněmu na- vrhl na podnět vlády, aby rokování bylo až na další odloženo. Návrh ten byl přijat s podmínkou, že návrh 10 členů sněmu byl by projednáván současně s návrhem, kterýž by po případě vláda v téže věci podala. Proč od- klad ten náhle byl způsoben, se neudává, možná ale že souvisí s rozmachem akce stou- penců republiky za dnů posledních. Tak mlnvi v neděli večer v Kristianii, v nové hudební sín bývalý ministr Blehr a vyslovil se pro hlasování lidu a pro zavedení republiky. Presi- dent republiky měl by dle něho volen býti, stor- thingem. Schůze, navštívená asi 1000 občany. vyslovila se na konec velikou většinou pro hla- sování lidu.

Čecho Blehr Rusko Polsko Petrohrad Moskva Kristiania

10 article

Boykot polský v Prusku. Dvanáct polských šlechticů a velkostatkářů vydalo toto prohlášení: »Pod dojmem častých v poslední době prodejů polské půdy Němcům prohlašujeme, že žádnému hospodáři, kterýž majetek svůj Nepoláku po- stoupí, ruky nepodáme, aniž ho ve svém domě přijmeme, ano jej za nezpůsobilého čestná práva vykonáváti prohlásíme. Prohlašůjeme dále, že opětnou koupí půdy se vina nenapravk.« Prohlášení to bylo posláno všem statkářům pol- ským se žádostí, aby se k němu připojili. Před doplňovacími volhami do sboru obecních starších.

Němec Prusko

11 article

K volebnímu zápasr na Starém městě. Staroměstský občanský klub svolal na včerejšt večer členstvo své do Kopmanky k jednání c doplňo- vacích volbách do sboru obecních starších. Místo- předseda klubu p. V. Lada uvítal přečetné účastníky a odmiti nájezdy, na klub činěně a promluvil pok o potřebách Starého města, jakož i zmínil se o tem, přičiněním zástupců Staroměstského klubu bylo vy- konáno, zejmena v otázce assanace, vydláždění ná- městí, mostu Mikulášského atd. Jednatel klubu p. dr. Pik podává potom zprávu o přípravách k volbám a uvádí, že čásť členstva a voličů byla již po několik roků proti dohodě volební a že dohoda ta udržována doposud jen proto, že država jednoliivých stran byla zachována. Lelos ná- sledkem nesprávného rozdělení mandátů v I. shoru jeden ze dvou mandátů, z nichž jeden náležel klubu. druhý pak zástupci jednoty občanů pražských, Sta- rému městu ubyl. Na tento jediný mandát činila ne- oprávněný výhradný nárok jednota občanů pražských, ač mandát, o který Staré město přišlo, přibyl I. sboru na Novém městě pražském, jehož veškeré mandáty obsazovány jsou zástupci jednoty. Když veškeré ná- vrhy klubu na urovnání věci, zejmena aby buď ve sboru obecních starších protestu dia. Podlipného bylo vyhověno a obě místa Starému městu byla ponechána anebo by jednola jednoho ze svých kandidátů pro I.

V Lada Podlipný staroměstský občanský klub

12 article

nebo II. sbor Starého města kandidovala na Novém městě v I. sboru a tím država dosavadní jednotli- vých stran byla zachována, byly od jednoty zamítnuty a když pak zamítnut byl i návrh diktovaný slušností mezi stranami, aby aspoň losem bylo rozhodnuto které straně toto jediné místo náležeti má, pak musíl klub v tom viděti nevraživost proti Starému městu a snahu, počet zástupeř klubu na radnici a tím oppo- sici seslabiti, na což v zájmu voličstva a Starého města přistoupiti klub nemohl a musil proto vejíti ve volební zápas. Polemisuje pak s volebním provoláním jednoty a novinářskými články, appelluje vřelými slovy na voliče, aby v boji vytrvali a ukázali, že skutečně není více nálady mezi voliči pro volební do- hody. Po řeči dra. Píka, která přijata byla se souhla- sem, ujal se slova p. MUDr. Janatka, který ostrými slovy, přerývanými hlučnou pochvalou, odmítl útoky Nár. Politiky“ na dra. Podlipného a končil heslem „Nedejme sel“ Pan dr. J. Podlípný vzpomenul tuhých voleb- ních zápasů v létech 80tých a prohlásil, že s útočníky z „Národní Politiky“ se náležitě srovná. Řečník vzpo- míná svých výroků o nepotismu a korupci a pokra- čuje: Nepotismus je, když na př. rada Mrkvička má syna, špatného studenta a dostane ho do záložny za účetního. Včera mně „Nár. Politika“ hodila ve tvář lež, že jsem prosadil jmenování svěh. švakra školním lékařem. Tolo tvrzení je darebáctvím. Já jsem pro svého švakra neučinil ani zhla. Dr. Štych to byl. který pomáhal dru. Nebeskému a ten dr. Šlych ná blízké styky s „Nár. Politikou“. Všichni členové ve zdravotní komisi i v radě městské musí prokázati správnost měho tvrzení, Je to přímá ničemnost, cose

Píka MUDr Janatka Podlipný doktor Štych Šlych Starý město

13 article

o mně v tomto směru povídá! Nepotismus je na rad- nici a nepolismus je tam příliš vysoko! Nepotismus byl v době mého starostenství, když se odvážili vy- hoditi starého učitele z vyšší dívčí školy a to jen proto, že sestra důležité osoby chtěla se dostati na jeho místo! (Hlučné projevy nevole. Hlasy: Dra. Srbal To je nepotismus! A ti lidě drzi osmělují se něce vytýkati mně! Ti lidé, kteží nemají žádného studu Když se takovým způsobem proti mně postupuje, tak musí vše ven! (Frenetický pollesk.) Nepotismem nejnovější doby je volba syna měst- ského rady praktikantem. Ten nepotismus zrovna křičí, ale to je jen to, co se veřejně vidí. A te suďte, co se nevidí! Tento poslední případ má ještě další příchuť nechutnou, kterou řečník zevrubně uvádí Pět let se mně vytýkala ješitnost a mlčel jsem. Byí bych mohl už v prvém roce dru. Srbovi dělat toni nesnází, že při vší své rozvážnosti byl by býval smeten. Korupcel Co je to? Porušent! Nemusí to býti vždy porušení povinností podplacením, porušení lze také provésti vlivem, osobní intervenci. Korupcí je. když se prosadí za praktikanta kandidát velmi slabě kvalifikovaný, hez praxe. Jak pak to bude dopadal. až tento praktikant učiní nějaký poklesek a měl by býti disciplinován — co se stane, až se ho ujme jeho olec, městský rada, který má tak dobré styky s presidiem! Na radnici je nepotismu s korupcí a my musíme pečovati o jich odstranění! Větrať se musí náležitě! Ke konci zmínil se řečník o vychvalování cís. rady Jahna staročeským tiskem a za hlučné po- chvaly pravil, že on pro Staré město neučínil pranie Další debaty se zúčastnili pp. Lada, Šekks, Turn vald, Bočan, M. Weyrostck, načež s vyzváním k čel- nému účastenství při velbě byla schůze skončena.

Srba Porušent Jahn Bočan M Weyrostck

14 article

Volební komise- Staré město. I. sbor: pp. stav. rada k Víček, ob. st. V. Bubeniček, ob. st. L. Čupr, T. Šima- novský. J. V. Vondráček, mag. r. V. Jíra, dr. G. Hloušek a J. Kolečka. — II. sbor: pp. ob. st. J. Trnka. K. Červenka, Vl. Kubert. J. Papež, B. Vaněk, mag.r. J. Šimůnek. JUC. J. Fischer a Fr. Kuchař. — III. sbon: Pp. A. Čežík, Em. Huml, Fr Soukup. J. Morgenstern, J. Wurm, mag. r. J. Mlynář, J. Malina a J Dočkal. Nové měs!o. I. shor: pp. ob. st J. Jirousek. ob. st. J. Havlíček, T. Dvořák, Al. Opavský, J. Tekl. mag. r. Fr. Kubin, Fr. Urbánek a J. Böhm. — II. sbor: pp ob. st. A. Siřiště, Fr. Hamáček, dr. ryt. Nejedlý. Jaroslav ryt. Pštross, K. St. Sokol, mag. r. V. Henějř, dr. J. Višický a J. Kochlik, K. Stárka. řed. K. Bulíř, Fr. Tichua, Fr. Skrčený, prof. dr. K. Veselík, mag r. Waldstein, dr. Ant. Pokorný a K. Kaminsk. — III. sbor: pp. dr. K. Černehorský, Ant Dobláš, Jos. Francl, V. Mlacháček, F. Šrůma, mag. r O. Knot. B. Cach a Anl. Blažek.

V Bubeniček L Čupr T Šima J V Vondráček V Jíra doktor G Hloušek J Koleček J Trnka K Červenka Kubert Vaněk J Šimůnek J Fischer Kuchař A Čežík em Huml Soukup J Morgenstern J Wurm J Malin Dočkal J Jirousek J Havlíček T Dvořák Al J Tekl Kubin Urbánek J Böhm Hamáček Nejedlá Jaroslav Pštross Sokol V Henějř J Višický J Kochlik K Stárek K Bulíř Tichu profesor K Veselík Waldstein Antonín K Černehorský Francl V Mlacháček F Šrůma Knot B Cach Anl Blažek Stará město Francie Jos Ant Dobláš

15 article

Malá strana. I. sbor: pp. ob st. T. Cetlov ský, ob. st. dr. K. Fragner, Ant. Svoboda, Kl. Adamee Fr. Nykliček, m g sekr. dr. Franěk a V. Kredba. Hradčany. III. sbor: pp. ob. st. T. Wejžvalda. J. Hadraba, J. Stoklasa, Al. Šmíd, J. Vintera, ma sekr. V. Suajdauí a B. Beneš. Josefov. II. sbor: pp. oh. st. dr. Růžička J. Bonček, dr. R. Eisner, J. Pichl, Fr. Riedl, mag sekr. dr. V. Mráz a JUC. F. C. Vlk. Vyšehrad. III. sbor: pp. K. Bouška, Ant Hodík, Ant. Hulán, Jos. Kalaš, Fr. Nykles, mag-r Fr. Prochůzka a JUC. Fr. Kytler. Holešovice—Bubny. II. sbor: pp. ob. st J. Pešek, ob. st. F. Schiller, Fr. Hanzlíček, Ant. Ka. maryt. J. Neumanu, JUDr. V. Wagner a JUDr. Fr Jakubův. Libeň. I. sbor: pp. ob. st. Al. Pinz, ob. st V. Vondřich, Jos. Pavlas, B. Schönberger, B Wagner mag. r. Ant. Landa a Ta. Wulteriu. — III. sbor pp. m. r. Fr. Filip. J Havlena, I. Krise, V. Pospišil Fr. Zobl, mag. sekr. G. Jaroš n V. Řehák.

T Cetlov K Fragner Antonín Klement Nykliček doktor Franěk V Kredba T Wejžvald J Hadraba J Stoklasa Al Šmíd J Vinter Beneš Růžička J Bonček R Eisner J Pichl Riedl V Mráz Vlk K Boušek Hodík Kalaš Nykles František Kytler J Pešek F Schiller Hanzlíček J Neuman JUDr V Wagner Jakubův Pinz V Vondřich Jos Pavlas Schönberger Landa Kris V Pospišil G Jaroš V Řehák Hradčany Josefov Francie JUC Vyšehrad Jos Holešovice Bubno Libeň B Wagner page . oh J Havlen

16 article Český slovník.

Český slovník. Důležilost a význam národního slovníku v němž totiž každý člen národa nalezne každé poučení (etymologieké, tvaroslovné, pravopisné, historii, význam, frase...) o každém slové ná- rodního jazyka (spisovném, lidovém, odborném, starém, novém) není potřebí zvláště ličiti. Tute povinnost berou na sebe obyčejně Akademie — po slavném příkladu Akademie francouzské. Abychom se omezili na slovanské, vydávají právě Akademie ruská a jihoslovanská veliké své slovniky akademické, jež ještě dlouho ne- dojdou zakončení — jsou v začátcích; v Něm- cích, jak známo, vychází slovník bratří Grimmů již přes 60 let bez naděje na brzké ukončení. Vedle skademií dvěma slovanským větvím pořídili dokonalé na svou dobu národní slovníky nezdolní jednotlivci: nám Čechům Jungmann, bratřím Polákům vzor Jungmannův Linde. A jest obecně známo, že Slovník francouzský slavného Littréa daleko předčil práci francouzské Akademie. Česká Akademie chystá se právě k pod- níku, k němuž její IIl. třída byla vlastně již stanovami určena: přípravná komise rozesllá přípravné návrhy pro přípravné práce k budou- clmu českému slovníku. Netřeba tohoto opozdění litovati; zatím roste nákladem a prací pěti aka- demil německýeh velkolepé dílo XX. století, »thesaurus« latinského jazyka. Je to dílo nade všechna dosavadní daleko vyníkající, na milliony dokladů se opírající — může býti vzorem naší práci v každém směru. Na neštěstí oba klassičti lexikografové Akademie, prof. dr. Rob. Novák a Josef Pražák, do připravných prací nebyli při- zváni — odtud některé nedostatky v návrzích, jež třebu ještě doplniti.

Grimm Čecho Jungmann Polák profesor doktor Rob Novák Josef Pražák Německo Jungmannův Linde

17 article

Hned při plánu dila (II. 2) komise akade- mická navrhuje pouze, aby se zaznamenalyu každého slova doklady první (tak totiž roz- uměti jejímu výrazu »nejstaršíe). Od prací Woelí- flinových a u nás předčasně zesnulého Mohla je povinností historického slovntka, aby zazna- menal také posledni doklady. Slova toliž nejenom se rodí, ale i chřadnou a umírají.A po vzoru Thesauru náleží do hesla také s vě- dectví theoretiků: u nás na př. Husa, Blahoslava, Konstance, Rosy, Dobrovského atd. Tyto dvě mezery třeba vyplniti. A rovněž postup práce, jak jej akademická komise navrhuje, nemůže dnes již postučiti. Ko- mise se spokojuje pro starší dobu (III. 2) vý- pisy z jednotlivých spisovatelů a spisů českých, hlavně dosud nevykořistěných. A praví »tyto výpisy nemají podávati každé slovo a každé rčení, nýbrž jen .. . významná a pozoruhodná« atd. Takto by vznikl opět slovník kusý a velmi nesprávný. Třeba tu rozeznávati dvojí pramen — ja- zyk živý obecný a umělý spisovný. Komise, pod vlivem Gebaurova slovníka, dává poslednímu výhradné právo — docela mylně. Na první místo náleží úplné vykořistění památek živého jazyka obecného — listín, zápisů, knih měst- ských ald. Tyto památky, třeba neměly »spiso- vatelů« a nebyly »spisy«, vynikají v mnohých směrech nad pamáťky literární pro slovník tím, že pravidelně jsou nám zachovány v originále. bezpečně datovány a určitě lokalisovány. Kvar

Hus Blahoslav Konstanc Rosa Dobrovský Gebaurův Kvara

18 article

tanty Archivu českého atd. jsou tu pramenem prvního řádu. Od těch teprve možno pokročiti k památkám literárním. A tu komise zapomněla na jednu věc Staročeské památky nejsou dosud kriticky vy- dány. Staročeské slovníky, bible, texty Husovy atd. třeba teprve sepsati, oceniti rukopisy podle nejlepších kriticky vydati. Co je platno na př., že ve slovníku Gebauerově jsou Husova kázání sváteční excerpována dle dvou chybných, pozdních a neúplných rukopisů, když máme za- chováno dalších šest lepších; bylo by bývalo zajisté lépe, excerpovati dle jediného textu, ale arci správného a úplného; takto je třeba tuto práci, dvakrát dělanou zbytečně, prověsti ješte po třetí znova — je to ztráta práce i sil. Totěž platí na př. o slovníku Bohemáři a j. Tu všude jest potřebí, jako učinilo pět akademií německých při Thesauru, předně kritického vydání textu.

Husův Gebauerův

19 article

A rovněž neni možno, spokojiti se — jak komise navrhuje — výběrem slov. Tím se otvírají subjektivním názorům dvéře do kořán — nejobyčejnější slova (ve Slovníku staročeském scházejí na př. slova advent, barevný. dokonávati, duchna atd.) potom se všude vynechávají a nikde není pro ně dokladů. Tu opět třeba se řiditi příkladem pěti sdružených akademií a vypsati všechny doklady a když by toho snad nebylo potřebí, tedy jistě aspoň do- klady pro každé slovo a každou vazbu. Vždyt jinak naprosto není možno poznati individualitu autorovu a zejmena zahynutí jednotlivých slov. A tu se naskytuje Akademii postup zcela prostý; vydávajíe texty staročeské učiní pod- mínkou, aby vyďavatelé jejich (jako to na přl- klad vzorně činí pan bibliotekář Patera) pořídili k nim úplný slovník a aby své listky po vyti- štění uložili v kanceláři Akademie. Bude tak miti Akademie materialy k slovníku docela za- darmo a k tomu od osob, které určitou pa- mátku znají nejlépe. Každá jiná cesta je dražšl. nejistější a zdlouhavější.

20 article

Zbytečně naopak práci stěžuje předpis (II 2 e), aby bylo při každém slově zaznamenáno. zdali uvedený doklad byl již otištěn v některém slovníku českém čili nic. V práxi je provedení tohoto předpisu skoro nemožné — uvážíme-li počet českých slovníků (je jich na sta) a uvá- žimeli, že na přiklad jen slovník Jungmannův má dvoje, slovník Kottův šestery dodatky, že by tedy pracovník musil vždy (nemluvíme-li o ostatních) nejméně desetkrát nahlédnouti, má-li na příklad slovo »Hospodin« z písně »Hospo- dine, pomiluj ny«, již někde zapsáno Kott, Jungmana či Gebauer. A věcí nemožných nelze žádati. V theorii pak je toto uvedení bez ceny: abychom snad žádali konstatování, jak který doklad byl často citován, to nikoho nenapadne — a také by ani tato data nestačila; musily by se vyhledávati také citáty z gramatik, mono- grafií a cizích slovníků (na příklad Miklosichova) Nečiní toho ani Thesaurus ani žádný jiný slovník. To by byly asi hlavní body, ve kterých by se se stanoviska nové lexikografie podávaly čte- náři námitky proti návrhům komise. Je třeba dosud v začátcích přispěti k doplňkům a opravám plánu, aby zbytečně se nekonala práce drahá a marná. Stačí tu jen připomenouti, co práce a nákladu stálo pořízování českého diplomataře. A když přišlo k vydávání, musila se celá práce udělati znova — stará práce se nehodila aní za makulář. Podobně hrozí i nýní nebezpečenství, že by s velikou prací a nákladem sebrané sbírky »zatmělejších« slovíček se nehodily ani ke kon- trole práce nové. Nebo dáti výběr slov na vůli subjektivnímu uznání sběratelů a začiti sbírky bez kritického vydání textů, jest počínání dnes, v době latinského thesauru, zcela převrácené.

Jungmannův Kottův Kott Jungman Gebauer II 2 e

21 article

Nepochybně od jiných praktiků i theoretiků lexikografických ozvou se námitky ještě jiné; ně- kdo by snad mohl navrhnouti, ahy se s plánem sečkalo, až bude dokončen slovník Herzrův novo- český, Gebaurův staročeský a Ottův naučný; zku- šenosti při nich nabytých aby se užilo při novém velikém podniku. Jinými slovy, aby Akademie svolala anketu odborníků a pak teprve pojala plán díla tak rozsáhlého. Nicméně třeba vždy členům komise (prot. Kott, Zubatý a Pastrnek, jenž měl referát) býti vděčnu, že tou otázkou, stvořiti úplný český thesaurus, zase jednou hnuli. A když z příprav jimi navrhovaných bude přijata třebas jen ta, kterou zapomněli — totiž, aby Akademie pod- nikala kritická vydání textů nevydaných a uklá- dala jejich vydavatelům úplné slovníky jako přípravu k budoucímu thesauru — dosti zatím bude vykonáno. A bylo by možno kus práce vykonati i pro praeterito. Akademie vyďala již řadu textů ve vydání svém: jejich slovníky, do- kud jsou úplné, měla by dáti rezstříhati (exem- plářů je dosti), nalepiti na listky udané velikost a zříditi z nich první kadr. Dokud pak slovníky nejsou úplně, měla by požádati jejich vydavatele, aby takové úplné slovníky provedli — a to by byly příspěvky nejbližší. Ostatní práce pak by se prováděla podle peněžitých prostředků, jež by byly po ruce. Podnik sám, sestaviti úplný thesaurus če- ského jazyka, jest dílo ohromné a monumen- tální; nelze je vykonati bez součinnosti všech odborných sil a bez sympathií (a to nejen mo- rálních) celého národa. Dilo to bude slovnikem národním, jako jím byla práce Jungmannova třeba proto buditi pro ně zájem ve vrstvách nejširších a opřiti je o největší kruh pracovníků To však bude možno jen tehdy, bude-li plán i methoda celé práce státi na výši doby — že v—rs. se tak stane, v to pevně doufejme

Gebaurův Ottův Kott Pastrnek Jungmannův Herzrův nova

22 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Deňicit v zemském hospodářství. Dl rozpočtu v pátek rozdaného obnáší sehodek v hospodářství zemském na rok 1906 neméně než 13,865.291 korun. Defieit ten nějakým způsobem uhražen býti musí, neboť v rubrikách spotřeby nelze škrtnouti již ani koruny. Možnost domoci se nezbytného k tomu obnosu je trojí. Buď nalezne se nějaký nový pramen příjmu v zavedení nové dávky nebo ve zvýšení dávky již existující, nebo se zvýší přirážky k přímým daním, anebo se po chvalném zvyku z leť mi- nulých uzavře zemská půjěka. K této třeti eventualitě se prý zemský výbor sotva asi od hodlá a většina poslancův také prý má za to, že již těch finančních operací, jaké provádí země po dlouhou dobu již, každý rok, je dost. Ostatně se půjčkou zaepe díra jen na dvanán měsiců, po nřchž země oetne se v témž polo

23 article

žení jako před tím, s tím ovšem rozdílem, že čím dále tím větší dluh kontrahovati je nucena, neboť s kapitálem, jak přirozeno, rostou též passivní úroky. Pokud jde o nalezení nových zdrojů příjmův zemských, sluší připomenouti, že otázkou tou zabývají se finančníci zemští již po řadu let a je tedy nespravedlivá výtka poslancům zemským kdesi učiněná, již vyhledáváním nových pra- menů příjmu nechtějí si lámat hlavu. Máme v rukou zprávu o anketě v té příčině svolané a věru, že to práce obšírná a důkladná, v níž probráno, až na automobily, všechno, z čeho by se nějaký ten groš vytlouci dal. Však, žel, že všechny návrhy ve směru tom učiněné,i kdyby se byly daly prověsti a byly v jedno shrnuty, byly by vydaly jen obnos minimální, který by byl pravou kapkou do moře zemského deficitu. Asi před měsícem přinesly polovládní listy pojednou zprávu, že vláda upustila od svého vzdoru proti vyšší dávce z piva a že by nic nenamitala, kdyby země se uchopila věci do svých pokladen svedla příjem, jenž původně byl státu reservován. Ani se strany zemského výboru, ani se strany poslanců nestalo se v této věci nějaké rozhodnutí. Zpráva přijata prostě na vědomí a nic víc. Nacpak, zemský výbor, docela proti zvyku, ve zprávě o zemském rozpočtu ani tentokráte nenavrhnul, jak má býti deficit uhražen, nýbrž vyhradil si učiniti příslušně návrhy pozdějí. Jak věci dnes se mají, nevíme co se stane.

24 article

Energický odpor z interesovaných kruhů proti zvýšení této dávky nezůstane bez následků. Do- volíme si připomenouti, že kdyby sáhlo se ku prostředku třetímu, tedy k uhražení schodků přirážkou zemskou ku přimým daním, musilo by tato býti zvýšena o 20 procent, tak že by ob- nášela najisto 75 procent. Jak by to působilo na majetkové poměry vlastníků nemovitostí, jak na živnostníky, na závody podrobené veřejnému účtování, zejména ale na nájemníky, o tom ne- budeme šířiti slov. Ze všeho patrno, že země dospěla k nejkrajnější mezi svých finaněních cílů a že bude nutno, má-li býti hospodářství zemské uvedeno do pořádku, zcela jiných ucho- piti se prostředků. Musí změněn býti poměr země ke státu takovým způsobem, aby zemím předány byly zdroje příjmů, z nichž dosud proti právu těží výhradně stát, jinými slovy: stát musí zemím postoupiti některé z vyďatnějších daní, z nichž dosud těžil sám. Klademe při tom důraz na slovo daně, neboť nemohli by- chom se nikdy srovnat s tak zvaným »údělem«, jímž země činí se odvislou od milosti státu kterýmž činí se illusorní rozpočtová svrchovanost země. Jiné pomoci tu není.

25 article

— »Die tschechische Literatuz«. Dvěma dalšími články, uveřejněnými v realistickém tý- denniku, věnovaném veřejným otázkám, nuceni jsme vrátiti se ještě jednou k žaluplnému refe- rátu p. F. V. Krejčího o české literatuře v Ber- gerově vídeňském měsíčníku, »Oester. Rund- schau« (»Die tschechisehe Literatur« I. II. s. VI. seš. 44., 45). První článek pochází od mla- dého germanisty českého pana Arnea Nováka (»Hranice kulturních vztahů našeho života k ně- mectví«) na obranu pana Krejčího proti nám a druhý »Politikové a literáti« od samotnéhop. F. V. Krejčího, který ku svému výslovně »po- slednímu slovu« připojil takto ještě jedno po- poslední. Pan Novák nazývá vídeňskou úvahu p. Krejčího »vyhrocenou formulací analysujícíh kritika«, jenž »před německým členářstvem formu- loval klidně a prostě českou odvislost od něme- ckého nazirání, myšlení a cítění jakožto projev nejbřžšího myšlenkového a citového příbuzen- ství.« — Tato arnika rány p. Krejčího neléčí, naopak ještě více je rozjitřuje a nítí, neboť jeho vídeňský referát jesť pravým opakem každého analytického činu vůbec a zejmena »vyhro- cené formulace«. Napsalť v referátu tom N - vákův analysující kritik o »malém českém ná- rodě«, že »vdechuje všemi póry atmosféru ně- mecké kultury, že »se brání proti ní a rád by

F V Krejčí Arne Novák Novák

26 article

její vlivy zapřel«, že, »aby ji paralysoval, snaží se zapřísti vztahy s Francií«, že však »jest příli slovansko-germánský, než aby latin- ského ducha pochopil.« Užil této analysujíeí prý formulace obzvlášť o českém písemnictví především o vídeňských vlivech německého cs tění (!) atd. na ně, jakožto tvrzení, o němž měl podati vyhrocený důkaz. Od důkazu toho po- mohl si pan K. slovy, jimiž referát svůj vůbee konči a jež takto zněji: »Srovnání s Vídní z s německou kulturou, jímž jsemi tuk kroniku započal, doplní si a ku konei dovede, jak doufám, německý čte nář sám podle vlastních názorů zkušenost!«. .. Na místě hrotu zůstaln tedy formulace komolou a p. Krejčí, který ani při jediném z autorů, jež uvedl, ani slovem ne pokusil se své povšechné tvrzení analyticky ze- vrubně dokázati, přenechal povinný svůj obeený i zvláštní důkaz — laskavosti německého čte- náře. To jsme uvedli ovšem již dříve a pan

Francie Vídeň

27 article

Krejčí, na místě aby podal výklad takového ne- slýchuného počínáni, dvojnásob povinný, kdyžtě jako český Hiterát německy tvrdil v němechém časopise o národě českém, že ssaje v nedo- statku vlastní na kultufa německé, vídeňské, posílá za sebe do boje p. Nováka, který opět na místě výkladu takového ostudného činu na- bírá péro spíláním »fanaticky zaujatých enthu- siastů« a »podrážděných chauvinů«. Zdá se však, že p. Arne Novák, ať úmyslně či bez- úmyslu p. Krejčímu dobře aní nerozumí. Ve vymezování hranic našich kulfurních vztahů oproti němectví (podle Krejčího jsou bezmezné!) p. Novák bojuje totiž proti generalisu jíeí interpretaci takových vztahů, nejen se strany našich veřejných odpůrců, ale i doktrinár- ských vykladačů domácích i popírá roz- hodně, »že by vůbec vlastní obsah kul- turních našich dějin tvořílo kř!žení a probírání myšlenkového vlivu německého s civilisačními prvky původní vzdělanosti slovanské. Podle všeho pan Novák ani netuší, že tu potírá svého vlastního chráněnce, který takové křížení a prolínání německého vlivu s původní vzděla- nosti slovanskou v národě českém beze v šeho přijímá, řka o národě jedním slovem, že je příliš slovansko-germánským, než aby chápal latinského ducha! To je přece více než Novákovo »myšlenkové příbuzenství«, to je kul- turní obojňáctví! Nedostává se nám místa, aby- chom podali další věcný obsah úvahy pana Nováka, který se ke svému chráněnci chová jako medvěd legendy ke spícímu poustevníku, když chtěl balvanem zabit mouchu na posvátném nosu

Krejčí Novák Novákův