ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 3d90c2c0-7128-11dc-b048-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 57 celkem · entity: person 53, place 106, org 37, work 23
1 masthead
21. dubna 1904.
2 title
Národní hospodář.
3 article Lihovarská výstava ve Vídni.
Lihovarská výstava ve Vídni. Dnes o 11. hod. dopol. bude v rotundě ná- sledníkom trůnu, arcivévodeu Františkem Ferdi- nandem jakožto protektorem zahájena v ý sta v pro zužitkovánílihu akvasný prů- mysl, k níž po dva roky byly konány rozsáhlé přípravy a bd níž se očekává všeobecnější uznán a populárnější zmohutnění domácího průmyslu lihovarského.avsbi dea Stručně se jí říká — i v projevech officiál- nich — výstava lihovarská, a takovoul jest skutečně svým původem, významem, obesláním i uspořádáním. Qstatni odrětví kvasnébo prů myslu, až na pivovnrství, nepatrně jsou tam zastoupena, a i toto skromně se krči pře deminujícím na výstavě a skvěle vypraveným lihovarstvím. Ani v odborných kruzích není valně známo a z Vídně ovšem nikdy nebude přiznáno, že první popud k tomuto podniku výšel z Prahy Jako k výstavnímu trhu květnovému v Král. Oboře již častěji byla připojena nějaká speciálni výstavka zemědělsko-průmyslová, tak i v roce 1901 svatojanská výstava hospodářská v Praze měla největší atrakci v oddělení lihovar- ském, kde v zářící a hybné činnosti před- vedeny byly lampy a motory Iihové. Tat první ukázka v Rakousku, co vše s lihem dán se spojiti, vyplynula z bystré a téměř prorocké úvahy, že lih neudrží se trvale jako nesympati- cký a stále prudčeji vyhlazovaný předmět k on- sumní, nýbrž že jen technickýlm upotře- bením v živnostech, průmyslu a domácnostech další trvání lze mu zajistiti. A s tím úzce jest sloučeno trvání četných lihovarů hospodář- ských, které zejmena v zemích koruny české zdatně se vyvinuly a nezbytným jšou podkladem účelnému dobytkářství a rozumnému vzdělávání
Ferdi Král Vídeň Praha Rakousko zemědělskýprůmyslový Iihová
4 article
Předlitavsko má 1340 takových závodů Čechy 245, Morava 136, Slezsko 94. Osud 475 hospodářských lihovarů v našich zemích nemohl zemědělstvu býti lhostejným, a proto nebylov lihovarství opomenuto ani jediné příležitosti ku přesunutí nezdravého těžiště konsumního v stá- lejší a důvodnější bod spotřeby technícké. Vedení v tomto záslužném směru převzal Lihovarnický spolek v Praze, v němž sdruženi jsou zemědělští lihovarníci z Čech, Mo- ravy a Slezska a učinil skromný počátek na ho- spodářské výstavě r. 1901 v Praze. Méně roz- sahem, jako spíše prvním podnětem upo- zornil veřejnost na vzmáhající se používání lihu k osvětlování, topení a hnaní motorů. Jak již u nás bývá, nedostatek prostředk vylučoval hned předem všechnu velkolepost. v jaké Vídeň na cizí útraty libovati si může, ale vzedmuté vlny, jež i přes hranice mocnářství hází vídeňská výstava lihovarská, způsobeny byly oním podnětným kaménkem pražský m jehož ve slavnostním ruchu na Dunaji zajisté dnes ani slůvkem vzpomenuto nebude. Proto sami tuto prvinu musíme si obhájit a doložiti ji ještě dvěma okolnostmi, jež jako stupně vedly k lihovarské výstavě ve Vídni.
Předlitavsko Čechy Morava Slezsko Praha Vídeň Dunaj
5 article
Když na měsíc únor r. 1902 byla ohlášena v Berlíně výstava téhož rázu, jakou letos hostí rotunda v Prátru, předsednictvo Lihovarni- ckého spolku v Praze žádalo ministerstva orbya obchodu, aby vyslala do Berlína odborníky k dů- kladnému prostudování otázky technického lihu a ku přenesení poznatků tam získaných do na- šich poměrů ovšem docela jiných a ne tak při- zpivých. Odpověď nedošla, ale tato papirova puma přece zapálila! Když již berlinská výstav chýlila se ke konci a soukromými návštěvníky z Čech a Moravy dopodrobna byla probádána, vyskytli se tam dva úřadní vyslanci z Vídně, dvorní rada Exner a stavební rada Erhard, z nichž prvý v hodnosti sekčního chefa jest dnes před- sedou a druhý ředitelem lihovarské výstavy ve Vídni. Krátký pobyt v Berlíně stačil těmto ne- odborníkům křádnému prý prozkoumání vý- stavy i podmínek ji způsobivších, jimž zasvěcene musili věnovati hlubší přípravu více času, bystrozraku i rozhledu. Výsledek onoho povrchního, jen lesk lého poznání vidíme teď ve Vídni. Vše, čím berlínská výstava na první pohled oslňovala, od- borníka zarážela a laikovi imponovala, opatřene jest v druhém vydání vídeňském nátěrem ještč blýskavějším a pestřejším, ale k jádru nutno se dobývati nožíkem pitevným a drobnohledem o značném zvětšení. Scenerie lihovarské výstavy ve Vídni má, jak později dovodíme, přibarvení silně potemkinovské, oslní smetánku města si- delního, způsobí na venek mnoho poplachu podivu, ale na trvalejší dojem a úspěch její mělké základy nestačí. Oč vážněji a úplněji byla vypravena ne- patrná lihovarská výstavka v Táboře r. 1902. jež v drobném sic měřitku, ale znokrouhleněji vystihla lihovarský průmysl zemědělský na če- ském jihu a beze všech fanfár a aspirací i z tech- nického upotřebení lihu podala pěkné ukázky.
Exner Erhard Berlín Práter Lihovarni Praha Čechy Morava Vídeň
6 article
Takovou krajinskou výstavku v poměru k celé říši zveličiti a jako souladný celek vybudovati v nejlidnatějším středisku, vyhledávaném domo- rodci i cizinci, bylo by správnějším počínáním než napodobovati berlínský originál na půdě mu nesvědčící a za poměrů naprosto odlišných. Ale kde pak by výstavní podník „provinčního“ města Tábora, třeba jako druhý podnět vídeňským pořadatelům oči teprve náležitě otevřel, mohl jim sloužiti za vzor pro větší rozměry a přitažli- vější prostředí?! Zvyk na odvislost od Německ toužil jen po kopii z Berlína, a s tím kmotrov- stvím i vyprošeným cejehem ciziny holedbá se letos výstaviště v „naší jediné milované“ Vídni. Že při tom pánům E—rům přihodil se v základ- ním pojímání této, jinak záslužné a chvályhodné myšlenky nejeden eror, již v začátcích neblah stíny vrhající, tím pořadatelstvo ani dost málo se nermoutí a dalších důsledků domysliti sna si nedovede. Pro výstavu dnes otevřenou praeuje plnou parou všechen vídeňský mechanism úřadní, žurnalistický a spolkářský. Za jejího trvání, pro- zatím na šest týdnů rozpočteného, vykonáno bude několik velikých sjezdů, jež v hlavním mě- stě mocnářství, převahou slovanského, dávaj německý ráz až příliš okatě na jevo a mají snad vzbuzovati zdání, že rakouští Slované v kvas- ném průmyslu mnoho nevykonali a na výstavě ničim honositi se nemohou. A přece plati u nás i v cizině: „Co dobrý sládek, to Čech!“, v lihovarství vyníkají Čechov a Poláci, strejnický průmysl tyje z našich mozků a rukou a konec všech konců: berní síla, čerpaná
Slovan Čo Čechov Polák Tábor Berlín Vídeň
8 article
z továren, pod daněmi se prohýbajících a ne- přímo i z dělnictva, poměrně nejvíe konsumují- cího, kotví nejpevněji v třízemí koruny svato- co cn václavské. Kongres rakouského velkopro myslu lihovarského zahájí v sobotu dne 23. t. m. serii několika důležitých sjezdů a bude vhodným doplňkem výstavy lihovarské. Na něm doslova lze demonstrovati, co předem bylo po- věděno o povšechném rázu podniku výstavního. Pozlátko bylo vypůjčeno z Německa, a aby se neřeklo, dva domácí Němci mají zachrániti čest praporu rakouského. O něco lépe vyjímati se bude sjezd sládků rakouských od 11. do 13. května, na němž přednášeti budou také tři Čechové- eel Na lihovarském sjezdu prrní výklady byly vyhraženy čtyřem příslušníkům říše ně mecké. Po zahájení kongresu předsedou lihovar ské skupiny ve svazu rakouských průmyslníků cís. a komerčním radou Juliem Krausem, ředite- lem lihovaru v Kolině, pojedná v úvodní před- nášce tajný vládní rada prof. dr. Max Delbrüek z Berlína: „O zymotechnických a manipulačních úkolech přípravy laciného lihu k účelům techni- ckým“; šlechtic Konrád Gans zu Putlitz z Ber lína vyloži: „Vývoj lihovarského průmyslu v Ně mecku“; prof. dr. P. Wittelshöfer z Berlína má v pondělí dne 25. t. m. o 10. hod. dopol. v ro- tundě první přednášku: „Hospodářský význan technické spotřeby lihu“; dr. Werner Kues obra si za thema: „Upotřebení čistých kultur v liho varech melasových a zpracování melasových vý palků na hnojivo“. Z domácích odborníků před- náší v první den sjezdový prof. dr. Neumann Wender z Černovic: „O kvašení kyslikovém“a druhý den sjezdu zakončí cís; ráda Jul. Kraus výkladem: „Stavovské otázky rakouského prů- myslu lihovarského“. Téhož dne o 4. hod. odpol. účastníci sjezdu prohlédnou si svatomareckou drožďárnu firmy Ad. Ig. Mautner a syn.
Němec Čecho Kraus profesor doktor Delbrüek Gans Putlitz P Wittelshöfer Werner Wender Mautner Německo Kolina Berlín Černovice Ada
9 article
Kromě tohoto kongresu lihovarů čistě prů- myslových dojíti má v příštím měsíci k im- posantnímu sjezdu hospodářských lihovarníků z celého Předlitav- ska, jež od prvé skupiny dělí dlouho již se vle- koucí a letos opět rozjitřená otázka kontin- gentu lihového. Takové protivné dva poly nebylo lze sblížiti; ty mohou jen, až napjetí bude nejvyšší, navzájem se vybiti, aby konečně v prů- myslu lihovarském po několikaleté bouři zahosti se klid a ustálení. O různém stanovisku obou táborů bylo na dřívějších sjezdech a schůzích mnoho rokováno i zde dosti obšírně referováno. Oproti rozhára- nosti při posledním rozdílení kontingentu vr. 1900 stojí před letošním rozvržením na další čtyři léta hospodářští lihovarníci pevněji sdru- ženi a jednou myslí ovládáni. Lihovarnické spolky v Čechách a na Morávě zahájily zavča vyjednávání se zástupci z Haliče a Bukoviny, kde přes 800 zemědělských lihovarů jest roz- troušeno, a ve dvou poradách ve Vídní bylo úplné shody docíleno, pod jejímž dojmem všichni svorně vystoupili se svými požadavky v anketě, kenané koncem měsíce února v ministerstvu fi- nancí. Co v politice dařiti se nechce, rázem bylo hotovo vz palčivé otázce hospodářské. Če- chové, Němcí, Poláci a Rusíni rychle postřehli společné nebezpečí a stejným postupem se proti němu ohradili. Na květnovém sjezdu ve Vídni má býti toto dilo dovršeno a jednomyslným pro- jevem korunováno.
Polák Rusín Čechy Halič Bukovina Vídeň zemědělský
10 article
Ale tu opět se ukazuje nevyléčitelná nepří- zeň Vídně k federativným snahám jednotlivých zemí neb skupin zájemců. Na včasný dotaz Liho- varnického spolku pražského u výstavního vý- boru vídeňského, které dny v příštím měsíci jsou volny ku pořádání sjezdu zemědělských lihovar- níků rakouských v přednáškovém sále rotundy, došla po delším otálení odpověď, že tato místnost již na všechny dny květnové jest zadána. Bude zajímavo, o pravdě těchto slov se přesvědčiti a potom dokázati, jakým strannickým vlivem zne- možněno bylo v nejpřípadnějším rámci lihovar- ské výstavy hospodářským lihovarníkům pořádati totéž, co v nejbližších dnech za hlučného při- spění reklamy provedou lihovarští velkoprů- myslníci. Sjezd hospodářských lihovar- níků z této poloviny říšské bude prý i přes tuto nepřízeň ve Vidni najisto v měsíe květnu pořádán. O lihovarské výstavě přineseme podrobno zprávu z péra, do tohoto oboru zasvčeeného zpravodaje, až mezery, při dnešním zahájení se jevíci, budou vyrovnány a možno bude referovati o výstavě úplně hotové. Výstavními bulletiny, ve vídeňských listech se hemžícími, nechtěli jsme kaziti pravou ná- ladu a nepředpojatost. Řadí-li se v nich vystavo- vatelé a návštěvníci do jizlivého pořadí: „Němci, Francouzi, Rusové a Rakušani“, byla vy- necháním takových nešetrných zpráv opomenu- tým Slovanům jen nepříjemnost uspořena.
Němec Francouz Rakušan Vídeň Rusová Liho Slovan
11 article
Relorma zemědělské statistiky. Na nedávné schůzi výboru mezinárodního komitětu pro stav a tvoření cen obilních byla opět v popředí uvedena otázka re- formy zemědělské statistiky vůbec. Na tomto místě poukázali jsme již nejednou na význam řádné stati- tistiky sklizňové a cenově všech států světa, která je předpokladem nejen řádné informace rolníkovy. ale i normálního rozvoje cenového a tržního Dokud nebude otázka tato plně řešena, bude obchod se země- dělskými produkty pohybovati se na vratké půdě odhadů, bude ovládán tendencemi, vměle a jen ná- sledkem neinformovanosti způsobenými se strany spe- kulačních kruhův a živlů. Zkušenosti posledních let. trpce postihnuvší následkem desinforinace naše země- dělstvo, posunuly požadavek poctivé světové stati- stíky zemědělské v akutní popředí. A s nimí ještě jiný moment: Když jsme referovali o Goldbergrově spisu
Goldbergrův Relorma zemědělský statistik
12 article
„Země neohraničených možnosti“, ukázali jsme na znamenitě organisovanou zemědělskou zpravodajskou službu Unie, která byla mocným podporovatelem po- stupu amerického obilí. Opřádajíc veškery země, do- vedla zavčas statistickými i situačními zprávami rov- nati cestu vývozu americkému. Rakousko mělo pro podobnou praktiekou působnost státu vždy špatně vyvinutý smysl. Naše konsulární úřady stávajl se pomalu nemožnými a úřadní statistku světovou do- dávají nám vlastně až na široká domácí data — Uhry A přece nebyl nedostatek podnětů. Snad bylo jiech vadou, že vycházely z českých kruhů. Již r. 1884, ledy před dvaceti léty ukazoval český znalec, pro- fessor táborské akademie zemědělské, dr. J. Kožaný na nedostatky zemědělské statistiky této říše a žáda reorzanisaci služby této tak, jak tomu pomocí úřadů a obcí je ve státech jiných. Když podnět míjen, pro- pagoval dr. Kožaný myšlenku svou tiskem i slovem v příslušných korporacích. Vytrvale a soustavně. Jeho práce nese po trpkých zkušenostech ovoce teprve nvní
doktor Kožaný Rakousko Uhry Unia akademie zemědělský
13 article
Ale proto jest tím nalehavějším jí vzpomenouti a ji zdůrazniti. Nedávné schůze uvedeného sdružení byly nám vílaným podnětem k tomu. Průmysl železářský. Včera vydány kartelovanými závody železářskými výkazy odbytové na prvé čivrt letí 1904. Nejsou valně uspokojiva čísla jeho. Odby lyčového a Iaconového železa činil 564 000 (— 5000) hrubých plechů 67.000 (— 7000), nosičů 254.00 (+ 31.000) a kolejnie (i s drobným materiálem 290.400 (— 5000) q. celkem tedy 1.175.000 (+ 14.000 q Celkem byl tedy odbyt za loňský rok příznivější Jediné u nosičů jeví se vzestup, důsledek to stou- plého ruchu stavebního „Aby alespoň z části ma- skován byl tento nepříznivý výsledek, mluví sdělení kartelní o vyhlídkách stoupnutí odbytu kolejnic drobného maleriálu následkem stavby dráh alpských Ale na jedno zapomíná se při tom: průmyslu má jit o to, aby stoupání odbytu jeho bylo způsobeno vzrů slem normální spotřeby (čímž objednávky pro nove urany nejsouj Ltě přávě tomutověvoí kláde kartel svou cenovou politikou nejvělší překážky.
14 article
Neníť organisací průmyslovou v tom dobrém slova smyslu, jakou se ukázala na kartelní ankelě ně mecké uhlářská konvence porýnská, nýbrž organi sací, ovládanou spekulačními živly, kterým zvlášt záleží na -- burse. A odlud vše, co z toho nepřízni- vébo a odsouzení bodného plyne Poměry průmyslu petrolejářského. Jak jsme již sdělili, nabývá akce peštské Vacuum Oil Company která ovládána je petrolejářským trustem americkým, stále konkretnějších forem. Vyložili jsme již podstatu snah těchto: trust chce stížiti situnci rakouských ra- finerií na domácím trhu, aby oslabil vývozní akci do Německa, anebo aby dosáhl toho, co v nedávném jednání rakouskému průmyslu v té příčině nabízel Na každý způsob stojí průmysl před zápasem, jehož oběti budou ještě dosti značny. Posice räfinerií byla by ovšem pevna, kdyby se zdařilo v plném objemu udržeti úmluvu s producenty suroviny, kteří zavázán jsou dodávati veškerou vytěženou surovinu „Petroleji a tento opět jen kartelovaným rafineriím. Leč jak jsme již ukázali, není mezi producenty suroviny (v čele opposice stojí „Potok“ valně chuti trvati na statu quo. Hromadicí se zásoby surové nafty nutí k hledán nových odběratelů a tu přichází nabídka Vacuum Oi Company v čas a ne nevítána. Kdyby se zdařilo roz- vrátiti dosavadní sjednání producentů suroviny zajistiti novým rafineriím naftu, pak ovšem nebude dosavadní kartel — alespoň v dnešní své podobé — udržitelným. A tu otevírá se speciálně menším zá vodům vyhlídka málo vábná.
Německo Vacuum Oil Company Vacuum oi Company
15 article
Trh peněžní. Zajímavý zjev: Soukromý diskont roste den za dnem. Včera dosáhl až 31/% %, ačkoli sku- tečná potřeba peněz nikterak nevzrostla a ač tské eskont směnečný u rakousko-uherské banky nestoupá. Jak se zdá, působí zde již nastávající termín kupo- nový, jehož důsledkem bývá stoupající potřeba peněz. V Berlíně vzbudilo opět stálé vydávání říšských po kladničních poukázek jistý vzruch poměrů peněžních. Úmysl německé banky říšské, podnititi touto cestou vzestup soukromého diskontu, paralysován však do jisté míry olfertami pruského námořního ústavu. Růrné zprávy. Severouher, uhlářská společ- nost bude platiti za r. 1903 dividendu 5% Gjako za r. 1902). — Odbyt německého koksařské ho syndikátu v březnu činil 701. 369 t. proti 656.700 t. v únoru a 704.229 t. v březnu 1903. — Státní dráhy saské přijaly za březen 10.24 (+ 0.72) mill. mk. a v prvém čtvrtletí t. r. 27.84 ( 1.84) mill. mk. „Kotva“, společnost ku pojišťování kapitálůa důchodů na život. Z Vídně se nám teléfonuje: Dle přednesené zprávy v dnešní valné hromadě docílila lato společnost nejen pokud se týče- uzavření nových pojištění, ale též finančních výnosů opět velmi příz- nivých výsledků. Přírostek nových pojištění obnášel 7260 smluv na 43.567.849 K 81 h kapitálu a 61. 160 K 93 h důchodů. Na pojistném úrocích Sid. bíyl 23,447164 K 23 h přijato a naproti tomu pojištěným a požitečníkům 13.847572 K 74 h, v tom 887.674 K 31 h jako divždenda z podílu v užitku se výplatilo Při stavu pojištění 521,475.546 K 34 h kapitálua 447.839 K 6 h důchodů obnáší úhimnný niajelek
Berlín Vídeň
16 title
159,767.330 K 27h.
17 article Trhy peněžní.
Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 20. dubna (Pův. zpráva »Nár. Listůe. Při udržujících se cenách došlo na dnešní burse k závěrkám kom. dl. úpisů české Zemské banky za K 100.05 a květnové renty za K 99 821/2. Dále podáváno za akcie Živnostenské banky K 250.50. České banky Union 245.50, České spole nosti pro průnysl cukerní K 150.—, strojírny Dan kovy K 330 —, Rakousko uherské banky K 1609— peněz. Jiné papíry znamenány nebyly- Oföeiální záznamy znějí:
dan Praha Rakousko živnostenský banka Český banka Union 245.50
18 article Zástavní listy české hyp. banky 59%
Zástavní listy české hyp. banky 59% 31/20 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% . » (v K) 4 9 % Mel. úpisy . . » (ve zl.) 49%
19 title
Žel. . (v K) 4
20 article Diužní úpisy České prům. banky
Diužní úpisy České prům. banky 41/6 Zástavní lísty mor. hyp. banky 5 Kom. dl. úp mor. zeměd banky Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny » hal. zem. banky Kom. dl. úpisy » » Železnič. , » »» Zást. liety Hal, akc. hyp. banky » Rak. zherské banky „, Dolnorak. hyp. ústavu 400 31a Kom. dl. úp. , 31/p Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390 Únorová spol. renta (v pap.) 4 29e Dubnová , . (ve stř.) 4.29 Květnová » » (v pap) 49% Červencová spol. renta (ve stř.) 400 Rakouská zlatá renta . . . . 4% » korunová renta . . 49% „ investiční . . . 31 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Ueion . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . Haličská akc. hypoleční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . . .
Železnič Daňkův Rakousko Hradec Králové Český průmyslový Český eskontní banka Český banka Ueion Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoleční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka českomoravský strojírna květnový
21 article
Rustonova strojírna Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budě jovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . Poldina but 9. n l , Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov. x. Z Vídně, 20. dubna. (Telelgr. »Nár. Lislů«.) Denní bursa. Velká stávka železniční v Uhrách která znamená nejen těžkou hospodářskou kalamitu pro Uhry, ale vzbuzuje též obavy ve příčině následko na železniční poměry v Rakousku, měla na dnešní bursu velice nepříznivý dojem a byla blavní příčinou, že důležitý politický moment, spočivající ve vlastno- ručním listě panovníkově k hr. Tiszovi, neměl na bursu účinku. Jen z počátku byl obchod vzhledem na příznivé zahájení bursy berlínské trochu čilejší Když však později došly zprávy o všeobecné stávce v Úhrách a zároveň sigealisován ze všech burs za- hraničních značný úpadek ruské renty, odůvodňovaný
Rustonův Č . Buda Modřany Vídeň Uhry Rakousko Úhra Český báňský společnost železářský společnost Poldin but
22 article
pověstmi o pádu Port Arturu, smýšlení značně ochablo. Úroveň kursů byla ponejvíce trochu nižší značně poškozeny byly zejmena některé hodnoty dopravní. Trh rentový byl nezměněn, devisy a valuty částečně zdražily, na eskomptním nezměněno, 31/1. procenta. x. Z Vídně, 20. dubna. (Telfgrm »Nár. Listůe. (Večerní bursa.) Kreditky 639 25, po —.—, — nherské kreditky 755.25, anglobanka 279.50, bankovní jednota 511.75, unionka 517. 50, läinderbanka 423.— státní dr. 638.75, —.—, jižní dráha 80.—, pol. dr 422.50, severozápadní dráha 418.—, turecké tabákové 342.— rýmavskomuráňské 485 50, alpínky 407.75. květnová renta 99.80, uherska korunová 97 .95. tureckélosy 131.50 marky za hotové 117..27, ullim —.—. Smýšleni chabe Z Vídně, 20. dubna. (Závěrečně úřa dn kursy.) Únorová renta 100 50 Ivovskočernovická 582 5 rvá pol.st.dr. rakuh. 63 75. 50 červenč. . . 99 55 jižní dráha říjnováa 100 5 štyrsko hr. - köf. severní dráha . 5540.— rakouská » zlatá 119.40 rak. severozáp. dr. 417.— » kor. 99 60 uherská » zlatá 118 35 pardubická dráha » kor. polabská dráha 421 50 91.60 česká sev. dráha. rak. invest. renta uher. 89 60 buštěhradská A 1033 — 40% zást. listy Hlyp. prážsko duchcov banky král. č. . 31/2% zást. l. Hyp. duchcov.« podmok ústecko tepl. dr. banky král č. 848.— dunaj. paroplaveb. 4% kom. dluhop. 657.— rakouský Lloyd Zem. banky kr. č. turecká tabák. rež. 341.— 4o žel. dl. úpisy 100.— rak. zbrojovka 454.— Zem. banky kr.č.
Artur doktor Lloyd země Vídeň zlatý Ivovskočernovická 582 5
23 article
191— státní losy 1854 Rudoitova buť . 312.— , 1860 alpská montan. sp. 407.25 po 500 zl. . . 152 60 rým.-muráň. spol. 483 25 182.— Poldina huť .. —.— po 100 zl. .. státní losy 1864 259 — praž. želez. sp. . 1930. — 465 — česká montan. sp. 1234.— tosy uvěrního úst. vídeň. I. komun 504 — zapadočeská ubl. 162. — tisské losy . . severočeská uhl. 131 50 turecké losy . . mostecká uhl. sp. rak. uh. banka . 618.— vídeň. stavební sp. rak. úvěrní ústav 639. 25 Schodnica b. anglo rakouská 279 — 705.— vídeňská unionka 517 — haličsko- karpatské 1092.— 422. 50 peštska vagonka- b. pro země rak. 755 —— devisa německa uh. úvěrní banka 117.27 » pařížská. bank jednota. 511 25 95 32
Rudoitův Poldin huť úvěrní banka
24 article
r. ůst. pro uv. poz 922.— . londýnská 239.5 česká b. Uriron 245.— dvacelifrank 19.-06 Česká průmyslová 412 — marka papírová . 117.27 banka . . . . rubl 252 75 Živnost. banka roln. úvěr. banka 340.— Slabé zahraniční zprávy a uherská stávka želer- nični, způsobily zamiklost. Eskontni zazby 31/14—31/2 procenta x. Z Vídně, 20. dubna. (Telfgrm. »Nár. Listů«. Devisy. (První čisio znači peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 198 60 198.90 Amsterodam na delší ihůty —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—- Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka králké ih. za 100 mk. 117.20, 117.40, Německo na delší lhůty 11725, 117.55. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 239.45, 239.70, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — —, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.12 1/ 95 25, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad ruská města šek a kr. ih. za 100 rublů — —.—, Petrohrad delší lh. —- —.—, Paříž šek a krátké ih. za 100 Ir. 95.30, 95.40, Paříž delší ih
Ir Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Český průmyslový 412 117.27 banka Italia šek
25 article
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 94.85, 94.95, delší lhůty —.—, —.—, Švýcarý šek a kr. lh. 94.85, 94.95, na delší lhůty —.— Berlínská bursa. 20. dubna. (Zvl. teleř. zpráva »Nár. Listů«.) Při zahájení obchodu byla bursa pev nější na včerejší zprávy z burs západních. Schanf bausenské bledány na zprávy, že nastane zvýšení kapilálu. Také drážďanské vyšší. Kanadské a batti- morské na Nový York nižší. Báňské akcie mdlé slabší. Na trhu rentovém byly španělské a tureck vyšší. Řišská půjčka byla opět slabší. Dynamitové chabě na sdělení hamburské o špatnější dividende než se očekávalo. Konec byl všeobecně slabší na chnbý Londýn a na Paříž. Soukromý diskont 3 proc. První citry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 201.37, 200.75. Diskont 183 —, 182.62, Německá banka 216 25, 215.75. Ob chodní společnost 151.25, 151.—, Drážďanská banka 149—, 149.—, Španělské exterieury — Bochuouské ocel. 190.60, 1 9.12, Lanřina huť 239.60 238.37, Dortmund. Union lit. C. 81.25, 81.25, Har penská uhl. spol. 196.—, 195.87, Gelsenkirchenská ubl. spol. —.—, —.—, Hibernia 196.20, 195.87 Consolidace 404.—,—.—, Severoněmecký Lloyo 104.70, 104 62, Packet —.—, 107.12, Kanada — —.—, Transvaal —.—, —.—, turecké losy 130.90 130.— Z kasovních papírů: Concordia 322.25, —.- Eschweilské 242.25, —.-, Geisweidské 161. 10 —.—, Hochdahi 149.—, —.—, Katovické 207 . 90. Wilhelm 231.—, —.—, Phönix 161. 25 Rh. Stahi 178.25, —.—, Schalker G —.—, Westfalia 156—, —.—, Orenstein 458.— 150.50, —.—, Rh. Melall 64.—, —.—, Hasper 193.25, —.—, Donnersmark 232.50, —.—, Hold- schinský 113.50, —.—, Vutcan 238.90, —.—, Bis- mark 255.—, —.—, Caro 105.75, —.—, Hoesch 200.—, —.—, Georg Marie 108.80, —.—, Kö- nigsb. 160.—. —.—, Nordstern 284.40. —.—.
Packet Wilhelm 231 Orenstein Hold Cara 105.75 Georg Marie 108.80 Curych Basilej Nová York Londýn Paříž Dortmund Haro Kanada Transvaal Westfalia Hasper Donnersmark Vutcany německý banka 151.25 drážďanský banka Bochuouský ocel Lanřina huť Hibernia 196.20 Schalker G Eschweilský 242.25 Geisweidský 161 Hochdah 149 Phönix 161 Nordstern 284.40
26 article
Petrohradská barsa. Z Petrohradu, 20. dubna (Zpráva Živnostenské banky.) 4% umfikovaná renta 92 75, losy z r. 1864 379.—, losy z r. 1866 305. ruská banka 291.—, mezinárodní banka 369 —, Baku 430, Mantašev 182.50, Briansk 107.50, Nikopol 88.— Z Berlina, 20. dubna. (O 1 hod. 15 min. odpol. Kreditky 201.10, státní dráha 137 25, lombardy 14.— Smýštení klidné. Z Berlina, 20. dubna. (C.-B.) Kreditky 200.60 stální dráha 137.—, jižní dráha 14.—, diskonto 182 70 německá banka 215 50, obchodní b. 150.70, dráž danská b. 149 —, darmštadtská banka 144.50, ná rodní banka 120.—, dráha Henri 102 70, Transvaa —.—, Kanada 116.20. Gotthard —.—, Lloyd 104. 60 Packet 107.10. — Za hotové: Lauřina huť 238.50 dortmundské 81 20, bochumské 189.50, gelsenlir chenské 209.90, Hibernia 196.—, harpenské 195.70 Consolidace 403.—. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 20. dubna. (Tel. závěrečné kursy. Úvěrní akcie 201.—, akcie společnesti státní dráhy 13070, lombardy 13.90, papírová renta 100.80, stří brná renta 100.90, zlatá renta 101.80, uherská zlat renta 100—, uh. korunova ronta 28.30, 49% rak korun. renta 99 90. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 20. dubna. (Dodat. bursa.) Úvěru akcie 201.—, státní dráha 137 70, lombardy 13.90. Z Paříže, 20. dubna. (Počáteční bursa.) Bproe renta 97.37, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení mdlé. Z Paříže, 20 dubna. (Telegraf. zavěrečné kursy. Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc renta 97 32 3Pproc. renta —.—, italská renta 102.85, rakouský pozemkový ůvěrní ústav 1280.—, státní dráha —.— lombardy 83.50, směnky na Londýn 25.131/2, rakou- ská zlatá renta 100.45, uherská zlatá renta 100.70 otomanská banka 577.—, tabáková režie 370 —, tu- recké losy 121.75. Smýšlení chabé.
Henri 102 70 Transvaa Gotthard Lloyd 104 Petrohrad Bak Nikopol Berlín Kanada Frankfurt Paříž Londýn darmštadtský banka Hibernia 196 zpráva živnostenský banka Mantašev 182.50 Briansk 107.50 Packet Lauřin huť 238.50 Consolidace 403
45 article
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: p šenice česká 1903 76—80 kg K 8.65, 9.05, uherská 190 — kg 0—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jakosť — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, 0.— vadné jakosti 8.—, 825: žito české 1903 nové 72—76 kg 6.80, 710, české 1903 — kg 0— 0.—; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 8.15, 8.25, první jakosti 790, 8 —, střední 7..60, 770, merkantilní 7.40, 7.50, ječmen k seti 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlík 1903 6.35, 6.40, prima 1903 6.30, 6.35, merkantilní 6 20, 6 25, k setí 0.— 0.—, oves 1903 0 —, 0.—. kukuřice uher. 1903 6.50, 6.60, cizozem. 0 —, 0.— cinquant. 1902 K 7 90. 8.—; vlkev česká 7 —, 7. 25 haličská 6 75, 6.90, uher. K 6.75, 6.90, pohane 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—. 218 —
kg
49 article
Mlýnské výrobky, Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. O K 29.50, 30.—, č. 1 28.50, 29.— č. 2 27.—, 27.50, č. 3 24.50, 25 —, č. 4 23.—, 24 —, č. 5 2150, 22 50, č. 6 19 50, 20.50, č. 7 17 50, 18. 50, č. 8 14.—, —.—. Žitná mouka č. I. 21.50. —.—, č. II. 20 50, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —.—. Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.70 hrubě 10 50, 1070. otruby žitné 10.80, 11.—, krupice 29. 50, 30 — prach 11.40, 11.60. tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 39.—, čís. 3/0 39.—, čís. 2.0 39.—, čís. 0 38.—, čís1 36.50, čís 2 35.—, čís. 3 33.50, čís. 4 32. —, čís. 5 29 50. čís. 6A —.—, čís. 73 —.—, č. 8A —.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21.—. Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimní suchá 1902 —.—,—.—, zimní suchá 1903 —.—, —.— zimní mokrá 1903 —.—, —.—, mák modrý český 24.25, 25 25, modrý ruský —.—, —.—, kmín český —.—, holandský 26.—, 27.—, jetel bílý 59.—, 84. — červený 55.—, 75.—, růžák —.—, —.—, konopná er, .—, naneska 1U.25, 11.—, lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus) Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K 10.50, 12.75, ke krmení —.—, —.—, boby —.—, —, hrách Viktoria 9.—, 11.50, k vaření žlutý 9.—, 10.—, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmení 7.50, 8.—, čočka 1903 14. —, 17 50 Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české K 15.—, 20.—, bosenské 110/120, 80/85 20.—, 29.—, srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.—, —.—, hrušky 19.—, 40.—, křížaly 16.— . 18.—. Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 3.—, 3.30, nelisované 3.—, 3.30, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 1.80, 2.—, ke krmení 1.50, 1.60, ke stlaní 1.50, 1.60, cizí 0.—, 0.— Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 2 25, 2.75, k jídiu cizí ——, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—. Zvířscí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádle uh. 70.—, 71.—, sádlo amer. 63.—, 64 —, 1ůj —.—, —. —
kg 32
51 article
T. Z Vídně, 20. dubna. (Telel. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Dle zprávy ministrů obchodu v obou polovinách říše jest stav ozimního obilív Rakousku velice příznivý a v Uhrách ponejvíce pří- znivý. Očekávají se tudiž dobré žně. Též o jarních pracích došly příznivé zprávy. Smýšlení bylo vzhle- dem na to a na chabější americké záznamy klidné, konsum zachovával nejpřísnější reservu a obchod byl následkem toho zcela nepatrný. Ceny se ne- změnilý, protože majitelé byli rovněž zdrželivi. — Znamenala: Pšenice tisská 8.70, 9.20, pšenice slo- všcká 8.40, 8.75, pšenice z jižní dráhy 8.40, 870, z Moravského pole 8.25, 8.70. — Žito slovácké 6.85, 7.—, z okoli Pešti 6 80, 6.95, z jížní dráhy 6 60 6.70, různé uherské 0.—, 0.—, rakouské 6. 75, 6.90.
Vídeň Uhry Pešť 80
52 article
— Ječmen moravský 7.50, 8.50, z okolí Vídně 6.65. 7.30, slovácký 6.80, 8.10, z jižní dráhy 6.80, 7.60, severo uherský 6.80, 8.30), pro pivovary 5.50, 6. 15. pro krmení U.—, Č.—. — Kukuřice uherská nová 5.45, 5.65, cingnantinská nová 5.80, 7.25. — Oves uherský špatnější 5.40, 5.60, prima 5.75, 6.80, vybí- raný 5.75, 6.80. Repka poholová 11 20, 11.40, ru- munská —.—, — Z Vídně, 20. dubna. (Telgr.) Pšenice tisská 8. 70, 9 20, banátská 8.25, 8.70, slovácká 8.40, 8.75, smý- štení klidné. Žito slovácké 6.85, 7.—, pešťské 6.80 6.95, smýšlení nezměněné. Ječmen moravský 7.50 7.50, smýšlení upevněné. Kukuřice uherská 5.45, 5.65, cinquantinská 6.80, 7.25, smýšlení sotva dodrž. Oves uherský, střední 5.55, 5.85, uherský prima 5.75, 6.10, smýšlení klidnější. Řepka pohotová 11.20, 11.40, smý- chabé. Počasí krásné. Z Pešli, 20. dubna. (Telgr.) Pšenice na duben 7.85, 7.86, na květen 7.88, 7.89, na říjen 7.89, 7 90, žito na duben 6.26, 6.28, na říjen 6.56, 6.58, oves na duben 5.20. 5.21, na říjen 5.50, 5.52, kukuřice na květen 5.10, 5.11, na červenec 5.23, 5.25. —— Nabídky pšenice mírné, koupěchtivost zdrželivá, smýšlení při- znivější. Obraty činily 17.000 metr. centů. Ceny pšenice o několik haléřů stouply. Ostatní druhy obilí nezměněny. Trh terminový byl zahájen smýšlením klidným. V dalším průběhu kursy poněkud ochably. Počasí krásné. Z Pešti, 20. dubna. (C. T.-B.) Závěrečné kursy.
Ječmen Repka C T Vídeň slovácký Pejít Pešť
53 article
Pšenice, smýšlení chabé, na duben 7.76, 7.77, na květen 7.83, 7.84, na říjen 7 82, 7.83, žito, smýšlení chabé, na duben 6.22, 6.24, na říjen 6.46, 6.47, oves smýšlení chabé, na duben 5 17, 5.18, na říjen 5.47, 5.48, kukuřice, smýšlení chabé, na květen 5.08, 5.09, na červenec 5.21, 5.22, řepka, smýšlení vleklé, na srpen 10.95, 11.05 Počasí krásné. Z Barlína, 20. dubna. (Telegram.) Pšenice pevná, na květen 171.75, na červenec 172 25, na září 170.75, žito stálé, na květen 136 —, na červenec 139. — na září 139.25, oves chabý, na květen 125.25, na čer- venec 129.75, kukuřice klidná, na květen 110.—, na červenec 110 25. Počasí zamračené. Z Hamburku, 20. dubna. (Telegr.) Pšenice stoup., bolštýnská 170.—, 173.—, žito stoup., meklenburské 134.—, 138.—, žito ruské stoupající, 101.—, 106 —. Počasí krásné. Z Paříže, 20. dubna, 3.15 hod. (C.- T. B.) Oves, smýšlení slálé, na duben 13.90, na květen 14. 20, na květen srpen 14.50, na září-prosinec 14..85, žito, smýšlení klidné, na duben 15.25, na květen 15.— na květen srpen 15.—, na září prosinec 14.65, pše- nice, smýšlení mdlé, na duben 21.25, na květen 21 25, na květen-srpen 21.25, na září-prosinec 20 65, mouka, smýšlení mdlé, na duben 28..25, na květen 28 60, na květen srpen 28 55, na září prosinec 27 95. Počasí krásné. Z Pařiže, 20. dubna. (Telegram.) Žito klidné, na duben 15.25, na květen 15.—, na květen srpen 15.—, na září-prosinec 14.65, pšenice mdlá, na duben 22.25, na květen 21.25, na květen-srpen 21.15, na září-prosinec 20.65, mouka mdlá, na duben 28 25, na květen 28.60, na květen srpen 28.55, n zaří-prosinec 27.95. Počasí krásné.
Barlín Hamburk Paříž 28 28 60 Pařiže 28 25 na květen počasí hod
56 article
—n— V Praze, 20. dubna. (Původní zpráva »Národ. Listů«.) Surovina. Poněvadž včerejší večerní trhy zahraničné poněkud se oslabily, za- hájen náš dnešní dopolední trh vyčkávavě. Te- prve po dojití opět vyrovnaného Hlamburku vystoupili kupci s podáním K 19 65 za poho- tové zboží a K 20.45 za říjen-prosinec z Ústl. Když dopolední Magdeburk ohlásil záznamy, převyšující hamburskou paritu, zvýšili zdejší kupci své nabídky o 5 h. Tyto ceny nedoznaly dále žádné změny, ačkoliv odpolední Hamburk pro většinu lhůt se zlepšil, i končí naše burs při ustáleném směru záznamy K 19 70 za po- hotové zboží a K 20.50 za novou kampaň franko Ústi. Zadní výrobky docilují dle jakosti K 18 80 až 19.40 v paritě ústecké B. 889 Trh s bilým zbožím jest klidný v cenách nezměněný. Celkové zásoby cukerní v Hamburee činily dnes 165.550 t. proti 171.690 t. před týdnem a 107.860 t. před rokem.
Praha Magdeburk Hamburk
57 article
Úřadní záznamy pražské bursy cukerni. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 procent rend za 100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad Labem ze stanice K 19.70, 19.90, z Ústí nad Labem přístaviště 19.70, 19.90, z Prahy 19.20. 19 40. z Prahy- Karlína překladiště —.—. —.—, z Kolína 19.—, 19. 20. z Pardubic 18.70, 18.90, z Kralup 19.35, 19.55. — Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanice na říjen-prosinec —.—, —.—, z Ústí z přístaviště na únor —.—, —.—, na květen II. polovice .—, —.—, na říjen prosinec 20.50, 20 60, na prosinec —.—, —.—. Z Hamburku na listopad —.—, —.—. Zadní výrobek z Ústí nad Labem basis 82 procent —.—, —.—, basis 88 pro- cent —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotové zboží: rafináda I. 65.50, 66.—, rafi- pilé centrifugální 64. 25, 64.75, náda II. — cukr kostkový v bednách I. 66.—, 67.—, cukr kost- kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučka v pyllích —.—, —.—, centrifugální pilé transito k do- dání z Terstu 26.—, 26.50; zboží lhůtové: rafináda I. (na květen-září) 65..50, 66—, surový cukr pro potřebu maloživnostníků z Prahy —.—,
B Cukr Ústí nad Labe Praha Karlín Kolín Pardubice Kralupy Ústí Hamburk Terst kg rafináda I