1
masthead
21 dubna 1904. Císlo 111
4
article
dlají konati službu, chránili je před stávkáři
Zvláštní vlak řídil, poněvadž strojníci odepřeli
službu, vrchní inženýr Litassy.
Krajní odpor vlády.
Z Pešti, 20. dubna. Vláda jest pevně od-
hodlána, neučiniti stávkářům koncessi pražád-
ných, tvrdie, že právě předlohou, kterou upra-
vují se platy železničních úřadníků a zřízenců
stala se jejich materiální situace mnohem prý
příznivější, nežli všech ostatních státních zří-
zenců. Kterak vláda chce zjednati vozbu na
13.000 km. železničních, není povědomo. Pešt
jest spojena se světem jen jižní
dráhor a dunajskou paroplavebn
společností. Spojení s okolím obstarávají
elektrické dráhy a pak několik vicinálek, které
však nesahají dále, nežli na 40 km. a pro zá-
sobováni města jsou úplně nedo-
statečny. Pešť potřebuje denně
200.000 litrů mléka a na vzpomenu-
tých tratích může se dopraviti na-
ejvýše 30.000 litrů. Zásobovací ko-
míse městská tudíž poslala na
všechny okolní obce telegramy, by
potraviny posílaly do města vozmo.
Přijímání rychlozboží zastaveno.
Z Vídně, 20. dubna. Přijímání rychlozboží
na nádražích státní dráhy bylo zastaveno. Četně
zásilky rychlozboží jsou na trati. Speditéři při-
jímají rychlozboží jen v omezeném rozsahua
odevzdávají je buď jižní dráze, nebo paropla-
vební společnosti dunajské. Dopravu oby-
čejného zboží sice přijímají, avšak
podavatelé musí podepsati zvlášt-
ní prohlášení. Správa jižní dráhy již večer
byla nucena zastaviti další přijímání obyčejného
zboží, protože její skladiště jsou již přeplněna.
Také státní dráha prohlásila, že zboží přijímati
bude k dopravě do Uher jen potud, pokud bude
místa ve skladištích.
(Ostatní zprávy viz telegramy.)
Pešť
Vídeň
Uhry
km
5
article
Velká šermířská akademie v
prospěch ruských vojínů.
Velká šermířská akademie v
prospěch ruských vojínů.
Skvělý zdar včerejší šermířské akademie
splnil napjaté očekávání, s nímž se hledělo
vstřie tomuto večeru v odborných kruzích šer-
mířských i v obecenstvu. Pro šermiře byla vče-
rejší akademie nezapomenutelnou události, nebot
viděli brillantní assauty mistrů znamenitých
měli příležitost obdivovati elegantní jistotu, bra-
vuru, viguresnost proslulého mistra francouz
ského Kirchhoffera, jenž dodal akademii neoby-
čejného významu. Obecenstvo pak nadšeným
polleskem dávalo na jevo své uznání krásným
sssautům vynikajících mistrů francouzských,
italských i našich českých amateurů s drem.
Pinkasem v čele, jenž se s hosty dělil o úspěch
večera.
Český šermířský klub může za
znamenati velké vítězství, neočekávaný úspěch.
Jeho vůdči místo v šermířském světě českémje
zajištěno. Včerejší akademie nebyla pouze efektnt
a zajímavou, ale svrchovaně poučnou a se
riosní.
Ve velkém sále žofínském shromáždila se
vybraná společnost, dojem sálu byl velmi ele
gantní, hlavně zásluhou hojně přítomných dam.
Sedadla i lože byly skoro úplně obsazeny
ostatní prostory sálu byly vyplněny stojícími.
Tak i zevním dojmem včerejší akademie pře
konávala podobné šermířské manifestace pražské
Bylo patrno, že význam akademie v sympatilch
pražské společnosti byl vyzdvižen nejen mimo-
řádně zajímavým programem assautů, ale i vla-
steneckým, slovanským účelem akademie, jejíž
výnos věnován fondu raněným ruským vojínům.
Pinkas
Český šermířský klub
6
article
Mezi obecenstvem byli mimo jiné pp. ná-
městkové starosty pražského dr. Groš a stavitel
Sejfert, městátí radové Štych a Hubáček, posl.
dr. Píppich, posl. Ždárský, posl. dr. Steidl,
arch. Šimáček, předseda Společnosti Národníh
divadla, prof. Kamil Henner, prof. Petrlík,
prine Bedřich Ferd. Lobkovie, pl. Kamila Kai-
zlová, spisovatelé Jos. Holeček, F. S. Procház ka,
Em. ryt. z Čenkova, dále dr. Nesý, dr. Vrat.
Černý, podnikatel drah p. Kubiček, členové
Národního divadla pí. Laudova-Hořicová a pp
režisér Šmaha a Viktorin, dále všichni šermiřští
mistři pražští, pp. nadp. Riegel, Horacio Santelli
6. Domenice, Berti, nadp. Hergsell, Allessiano
atd. Omluvili se: místodržitel hr. Coudenhove,
nejvyšší maršálek kníže Lobkovic, dr. František
hrabě Lützow z Londýna, dvorní rada prof. dr.
Randa, kníže Karel a princ Bedřich Schwarzen-
bergové.
Všeobecnou pozornost vzbuzoval též ředite
zápasů, rumunský poslanec p. Horia Rosetti
elegantní, starší pán, jenž je tak horlivým při-
lelem šermiřského umění, že nelenil přijeti z Bu-
kurešti, z nejživější sezony parlamentu, aby
projevil své sympatie české akademii šermiřské
a pozdravil mistra Kirehhoffera. Pan Rosetti je
jedním z nejváženějších a nejpopulárnějších poli-
liků rumunských. Vyšel z hraběci rodiny, ale
vzdal se titulu šlechlického, aby proklamoval
své demokralické smýšlení. Jeho rodina hrála
velkou roli v politickém a veřejném životě ru-
munském.
doktor
Groš
Sejfert
Štych
Hubáček
Píppich
Ždárský
Steidl
Šimáček
profesor
Henner
Petrlík
Ferd
Kai
Jos
Holeček
F S Procház
em
Nesý
Černá
Laudův
Hořicová
Šmaha
Viktorin
Riegel
Santelli
Hergsell
Allessiano
Coudenhove
Lobkovic
Lützow
Randa
Karel
Bedřich Schwardit
Rosetti
Čenkov
Londýn
Národníh divadlo
národní divadlo
7
article
Pan Roselli má též velké zásluhy o rozkvět
rumunské žurnalistiky. Je nadšeným frankofilem,
přes 15 let prožil v Paříži, kde studoval práva.
V parlamenlu zastává úřad questora. Je jedním
z nejlepších řečníků a patři mezi zastance svo-
bodomyslnosti a pokroku. Pan Rosetti přičini
se o rozšíření šermiřského umění v Rumunsku
a vydal též několik odborných spisů, jako
»Abed šermu«, »Zákonník souboje«, »Poznámky
o fleuretu a epée« a t. d.
Program akademie sestaven následovně:
I. Feriaud-Zedrich (fleuret, škola), Malínský-
Tvrzský (šavle), Jeanvoix (Paříž)- Pinkas (fleuret),
Zodrich-Javůrek (fleuret).
II. Jeanvoix-Feriaud (fleuret, škola), Tvrz-
ský-Zedrich (fleuret), Santelli (Pešť)-Pinkas (fleu-
ret), Tvrzský-Javůrek (šavle), Barbasetti-Feriau
(fleuret).
III. Kirchhoffer (Paříž)-Barbasetti (Vídeň)
(lleurel), Kulich-Malínský (epée), Santelli-Jean-
voix (fleuret), Kirchhoffer-Feriaud (fleuret).
Úspěch akademie byl velkolepý. Výkony
mistrů šermířských byly překrásné. Na akademi
přítomen byl též setník a ředitel zemské školy
šermířské p. Hergsell, kterého požádali jsme
o malý interview. Pan ředitel s nevšední ochotou
sdělil nám krátce některé podrobnosti, které jist
čtenáře naše zajímati budou.
Roselli
Rosetti
I Feriaud
Zedrich
Tvrzský
Pinkas
Hergsell
Paříž
Rumunsko
Pešť
Barbasetti
Vídeň
ZodrichJavůrek
JeanvoixFeriaud
Tvrz
TvrzskýJavůrek
BarbasettiFeriau
Jeanvoix
Santelli
SantelliJeanvoix
KirchhofferFeriaud
8
article
Obecenstvo zajisté hlavně bylo žádostivo,
jak utváří se při akademii této poměr mezi školou
italskou a francouzskou, s ohledem na to, že před-
staviti se měli vynikající representanti obou těchto
škol. Na akademii této, jako na akademiích vů-
bec, nejedná se o to, kolik kterýkoli šermíř obdrž
„touches“, aneb jestli ta neb ona škola zvítězí
Zde jednalo se o to, předvésti dokonalý šerm obou
škol a tu jsme poznali, že obě školy jsousi
rovnocenné.
To mínění, že vlašská škola musí být vý
střední a zuřivých pohybů, jak někdy na aka-
demiích pozorováno bylo, ten dojem neodnášelisi
návštěvníci této akademie. Tak na př. bylo pozo-
rovati, jak Barbasetti, representant vlašské školy
v Rakousku, klidně stál, jeho pohyby byly
krátké a malé, dále pozorováno bylo, že nepra-
cuje proti čepeli, nýbrž proti tělu a to vždy
v pohybech přímo klassických.
Druhý representant vlašské školy Santell
byl sice oproti Barbasettovi ohnivější, však ná-
sledkem jen živějšího temperamentu. Přes to
byly pohyby jeho dokonalé a klassické, takže
i při corps a corps hra čepele vždy pozorována
býti mohla a divák docela na to zapomněl, že
šermíři stojí corps a corps.
Zajímavé pak bylo, že Francouz Jeanvois
z Paříže, přizpůsobil se Santelliovi při zápase
s ním. Tu byly hned pohyby jeho živějšía
útoky rychlejší, než při assauts dřivějších. Jesn-
vois je rychlý a elegantní šermíř, který rázem
získal si přízně obecenstva.
Všeobecný zájem arciť soustředil se na
Kirchhoffera, kterého již znám též z Paříže.
Francouz
Jeanvois
Rakousko
Paříž
Barbasetti
9
article
Očekávání obecenstva plně se splnilo. Bohužel
není teď právě možno pro krátkost času všecky
přednosti jeho šermu vyznačiti. S obdivem ale
přece vytknuty býti musí jeho krátké parády,
jakož i bleskurychlé »ripost du tac au tace
zrovna tak jako jeho hra čepeli byla velmi
klidná, aby však v případném okamžiku okamžitě
rychle přešla v útok, sestávající s »dégagementa
dans les armes«.
Pro protivníky jeho jest vždy těžkou úlo
hou s ním zápasit, neboť Kirchhoffer j st levák
a v případě tom jest va výhodě, neb cvič
levou proti pravé, kdežto jeho protivníci ne-
ustále cvičí pravou proti pravé ruce. Právě
proto jisté riposty (na př. parírování »quarte«)
jdou do vzduchu.
Po delší době viděl jsem pak krásně pro
vedený au-mur, který s klassickou dokonalostí
ukázali mistři Kirchhoffer a Feriaud. Assaut
mistrů těchto bylo pak věru akademicky doko
nalé. Mistr Feriaud ukázal také školu fleuretem
kterou provedl za komanda Jeanvoisa.
Kirchhoffer
Feriaud
10
article
Všeobecně pak obdivován mistr Feriaud
neb ukázal neobvyklou vytrvalost, s jakou až
do konce akademie působil a právě na posled-
ním jeho assaut proti Kirehhofferovi nebylo toho
nejmenšího k vytknutí. Na další otázku naši,
jak soudí p. ředitel Herys o p. dru. Pinkasovi
dostalo se nám následující odpovědi: »Pardon,
pane redaktore, račte jistě znáti pana dra. Pin-
kasa jako výborného šermíře a poněvadž jsem
byl já jeho prvním mistrem a několikráte jsem
s ním čepele na planche skřížil, tak bych musi
také o sobě mluviti, ale podotknouti musím, ž
pan dr. Pínkas byl jediný, který s tak slavným
mistry změřiti se mohl.
Doložením, že akademie včerejší byla pra-
vou akademií mistrovskou, ukončil náš inlerview
s panem setníkem Hergsellem. Ke skvělému
uznání, jakého se tudíž akademii dostalo o
muže povolaného, dlužno jen ještě dodati, že
velkolepého úspěchu dodělal se český mistr
dr. Pinkas, který opět po delší době ohjevi
se na planche a dokázal, že je dosud tím ele-
gantním šermířem, jako vždy býval a že
s mistry světovými v boj se odvážiti může.
Pinkas
doktor
Hergsell
Pino
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Naše včerejší zpráva o »Böhmerwald-
bundverstellungu« ve »Variété« zasáhla zplna
do černého; obě poboční figury terče »Bohemiae
a »Pr. Tagblatt« vylítly aspoň a tempo hned
včera večer jak divé. Zvláště orgán druhdy pp.
synů Bohumila Háze může se unadávati, p
přečtení sloupce, jímž hájí představení » Böhmer
waldbundu« pro Excellence, jest nám jak
kdybychom se byli stali svědky hromadného vý-
buchu celého skladiště smradlavých pum v Anen
ském klášteře. Až dosud byla možna domněnka.
že jenom jisté obskurní listy pražské jsou dre-
sovány »na muže«; po včerejší serii štavnatých
nadávek »Bohemie«» zvláště na jednoho redaktora
»Nár. Listů« lze viděti, že nechodila bůhdarma
do realistické školy zušlechťujicího masarykismu.
Uvidíme, zdali tato revanche, kterou se list ně
meckého kasina za nesčetné citáty p. dru. Her
benovi odyděčuje, bude jím dnes kvitována. Co
do věci, jíž jest jenom daleko menší část ná-
mahy »Bohemie« věnována, nemůžeme přijmout
její srovnání Ústřední Matice školské s Tasch-
kovým »Böhmerwaldbundem«. Spolek, který vy
držuje českým menšinám školy, má politický
význam jenom potud, že bere na sebe břemena.
náležitá německým a zněmčilým městům v ze
mích koruny české a liší se v tom ohledu od
německého »Schulvereinu« především tím,že
v jejích školách nenajde se ani jediného něme
ckého dítěte, kdežto ani jediná škola německého
»Schulvereinu« nemůže býti účastna zemské sub
vence, poněvadž všechny jsou ústavy germani-
sačními, což dokazuje se statistikou jich návštěvy
Háze
Böhmer
Schulverein
Böhmerwald
Bohemia
12
article
Proto tím méně, a to ani z daleka, nelze srov-
nati návštěvu pana místodržitele na Národní Be-
sedě, jejíž výtěžek určen jest Ústřední Matie
školské, s návštěvou J. Exc. a všech jiných
excellenci na dobročinném představení dokonce
— »Böhmerwaldbundu«, spolku to, notoricky
doznaných germanisačních a všeněmeckých poli-
tických cílů a styků se zahraničnými, proti jed-
notě této říše a této země směřujícími organisa-
cemi, manifestovaných návštěvami jich funkcionářů
a sjezdy delegátů (na př. v Brodě nad Lesy
v Bavořích r. 1902 !). Jestliže pak dostaví se
pan místodržitel se všemi ostatními náčelniky
vysokých a nejvyšších úřadů v Praze na tako-
vou slavnost »Böhmerwaldbundu« nejinak než
jako kdyby se tak stalo na přímý pokyn vídeň-
ské vlády, pak je to politická demonstrace první
třídy, naměřená docela ve velkolepém stylu
körbrovského státnického umění — k utišení
povznesení české mysli. Kdyby agenda někleré
z Nár. jednot i jen vzdáleně podobala se ba-
vorským transakcím »Böhmerwaldbundu«, roze-
hnala by ji vláda pod záminkou velezrady podle
Bavory
Praha
národní Be
13
article
osvědčených příkladů bez milosti, reuniony
»Böhmerwalčndu« chodí okrašlovat svou kor-
porativní přítomností všech svých pražských
zástupců od Coudenhova až po Zapletala! Tyto
rozdíly pochopila by i nejhloupější vačice pot-
kanová — máme-li zůstati při »Bohemiiných«
metaforách z australské fauny. Ještě elegantněji
počíná si »Frager Tagblatt«, který polemisuje
způsobem vůbec nenaznačitelným. Avšak oba
počestné listy »Boh.« i »P. T.« vyhýbají se
hlavní věci jako pes zakousnutému kuřeti, má-li
dostat výprask! Tážeme se jich, pročpak medle
zamlčovaly ve svých reklamkách a zprávách
až do samého představení tak úzkostlivě s ku-
tečný účel variétního představení ponděl-
ního, proč maskovaly »Böhmerwaldvorstellungs
Coudenhove
Zapletal
Frager Tagblatt
14
article
»Vorstellungem zu Gunsten der armen Böhmer-
wäldler«? Proč se vytasily s »Böhmerwaldbun-
dem« až po představení?! Poněvadž jsou
»koumes«, jak se říká v haťmatilce jieh
abonentů, poněvadž by výtěžek představení byly
zkrátily o ten český groš, neboť nebyl by při-
šel ani jediný Čecháček. A bylo jich tam na
sta! Také jest jisto, že by bylo všechno sou-
věrectvo, kteréž tvořilo parket, bylo musilo jíti
na své milované Vinohrady pěšky, neboť po-
chybujeme, že by byly městské elektrické pod
niky propůjčily o půlnoci svou dráhu nadšen-
cům, vracejícím se z manifestace pro budějo-
vická morčata, pro budějovické pochybné čestné
a nečestné měšťany! A co se týče konečně
pana ředitele Tichého, je-li pravda, že své di-
vadlo »Böhmerwaldbundu« pronajal, bude mu
to nepochybně jedno, zdali české obecenstvo
na příště jeho teatrum míjeti bude bez ohledu
na to, zdali je půjčil »Böhmerwaldbundu« za
peníze anebo zadarmo, nýbrž proto, že
je vůbec půjčil. Za arranžéra představení toho
pan Tichý vším právem platí, neboť s jeho
ensemblem o prodloužení závazků o den, s jeho
artisty a personálem přece nevyjednávaly děvy
pražského damského odboru »Böhmerwald
bundu«, v jehož vlastní prospěch se předsta-
vení dálo!
— Smíchovští Němci pro své zachován
a udržení své národnosti pořádají každoročně
»Frühlingafest« s velikým aplombem a efektem.
Tichý
Tichá
Němec
15
article
Provolání, kteréž zasílá slavnostní výbor, letos
jest zrovna napěchováno nacionálním bomb
stem. Praví se v něm:
Čím prudčejí narážejí vlny národních protivník
na německou državu a čím nepřátelštěji úločíse
a bojuje proti pražským Němcům a v předměstí ja-
kožto předním strážím němectví, tím více pociťují
také Němci města Smíchova potřebu, stále těsněji
sevříti se k sobě v národnostním boji obranném. Ja-
kožto ode dávna vyzkoušený prostředek k tomu
platí v první řadě každoročně pořádaný »Frühtings-
feste, kterýž určen jest k tomu, aby úporně poti-
rané postavení německé na Smíchově zocelil, sou-
kmenovce posílil, mládež povzbudil a otužil, «
Nikomu v Praze ani nenapadne, aby po-
tíral postavení Němců na Smíchově, nechť se
svírají co nejtěsněji, zcelují a otužují do sy
tostil
— »Töplitz« nebo »Teplitz«. »Teplitz-
Schönauer Anzeiger« píše: Máme zase pře
sebou obálku dopisu, kterýž podle známeka
poznámek na ní nasvědčuje bludným cestám,
jež bylo podstoupiti listu v Lublani na poštu da-
nému s určením »Töplitz« a který došel sem
teprve po čtyřdenním bloudění. Jiná od téže
firmy zaslaná nám obálka s označením » Teplitz«
dospěla sem přímo beze všeho zdržení. Jeví se
tedy v zájmu zasilatele nutným, aby píše-
»Töplitz«, připojil na adrese také korunní zemi
»Čechy«. Tohoto poučného případu měli bysi
povšimnouti kasiňáčtí horlitelé pro německý
překlad pražského místopisu . . . »Teplitz« jes
sice dosti značné zostuzení pračeského názvu
Teplice, ale Tepličanům přece bylo to málo
německým a pod záminkou, že jméno Teplic
pochází z keltického, jalo se psáti »Töplitz«,
čímž k nezřízenému veseli zajisté naznačiti
chtěli, že když starým Kellům událo se teplická
zřídla poprvé ozkoušeti, nazvali je »töplými«.
Němec
Teplitz
Schönauer Anzeiger
Čecho
Tepličan
Kell
Smíchov
Praha
Lublaň
Teplice
16
article
Přes tuto geniální etymologii, z níž vychází na
jevo, že Keltové znali už německé »5«, neujal
se keltický tento název u germanských potomků,
jak ukazují obtíže »T. S. A.« zjištěné, aspon
pokud se týče c. k. erární pošty, která jinak
dělá Němcům pomyšlení. Návrh teplického An-
zeigera, který sám píše se »Teplitzer«, je za-
jisté dobrý, ale není pochyby, že kdyby teplická
městská rada usnesla se, aby na rozdll od
všech početných Teplic v Rakousku a jinde ně-
mecký název Teplic změněn byl podstatněji
(na př. snad »Tölplitz«?), že by všechny omyly
a zdržení zásilek bylo nemožným. Povolila-li
vláda Přivozu Oderfurt, povolila by »Tölplitze
také l
— Nespravedlivé obsazování míst úřad-
nických. Ku projevu, schválenému na protestní
schůzi, pořádané Národní radou s radou král.
hlav. města Prahy dne 27. března ve příčině
pronásledování českých úřadníků, připojily se
dále: rada král. věn. města Vysokéh
Mýta, městská rada v Příbrami, okresní
výbor v Mladé Vožici, městská rada
v Manětíně, městská rada v Blatné,
městská rada v Ml. Vožici, městské zastu-
pitelstvo v Kouřimi, rada městská ve Vo-
lyni, obecní výbor král. hor. města Kladna,
zastupitelstvo města Ústí n. Orlicí, okresní
zastupitelstvo města Zbraslavi, městská rada
ve Veselí nad Luž., správní komise pro ve-
dení okresních záležitostí v Libochovicích.
Kelt
Němec
Teplitzer
Přivoz Oderfurt
Teplice
Rakousko
Praha
Vysokéh Mýto
Příbram
Mladá Vožice
Manětín
Blatná
Vožice
Kouřim
Kladno
Ústí
Orlice
Zbraslav
Veselí nad Luže
Libochovice
obecní výbor král . hora
17
article
— Projevy národu ruskému. Rada města
Vys. Mýta vyslovuje bratrskému národu ru-
skému nejživější účast v boji proti úskočnému
nepříteli s vřelým přáním úplného vítězství, ke
cti a prospěchu svaté Rusi a veškerého Slo-
vanstva.
— Kluby občanské. Klub volič
novoměstských koná v pátek dne
22. dubna o 8. hod. več. v dolejším velkém
sále restaurantu Choděrova na Ferdinandově tř.
klubovní členskou schůzi, kteráž bude opětně
se zabývati otázkou živnostenskou. Na programu
nalezá se rozhovor »0 poměrech řemesla
a jeho svépomocných úkolech«, jejž
zahájí obecní starší a člen obchodní a živno-
stenské komory p. Frant. Chadima.
— Vežejné cvičení pořádá pražská tělo-
cvičná jednota »Sokol« v neděli dne 24. dubna
t. r. v průmyslovém paláci na výstavišti. Ohlá-
šený pořad byl pozměněn. Místo školy šermu
cvičiti bude závodní družstvo arras-
ské, kleré letos zúčastní se výpravy a závodů
v Arrasu ve Francii. Pořad cvičení jest násle-
dujíci: 1. Cvičení prostná. 2. Me tán
svatá Rus
Choděrův
František
Chadim
Ferdinandov třída
Arras
Francie
Rada město Vy
Sokol
18
article
na živém koni. 3 Cvičení družstev
na nářadí. 4. Cvičení družstva arras
ského: a) cvíčení prostná, b) cvičen
na hrazdě. 5. Cvičení sboru cvičitel
ského na hrazdě. 6. JIzdní odbor
Skok přes překážky. 7. Cvičen
družstva arrasského na vysokýc
bradlech. 8. Šerm holí. 9. Rej
jizdního odboru. Otevření po-
kladny a výstaviště o 142. hodině
odpol. Sesílená hudba p. Pehela koncertuje
již o 2. hod. před palácem. Začátek ve-
řejného cvičení o l4. hod. Po veřej-
ném cvičení zapěje Pěvecký kroužek
Sokola pražského a pokračováno bude
v koncertu kapely p. Pehela. Vstupné k ve-
řejnému cvičení (i na výstaviště): Lože I. po-
řadí (5 sedadel) 10 K, lože II. pořadí (5 seda
del) 8 K, křeslo ve velké loži po 3 K, sedadl
na tribuně 1 K a místo ke stání 40 hal. Lístky
v předprodeji možno obdržeti ve dny cvičební
v tělocvičně od 7. do 1,9. hod. več.
předprodej laskavě převzali br. J ó za P apež,
obchodník v Praze v Celetné ul.
K. Gubiš, V. Kodet, obchodníci na
Král. Vinohradech, v Palackého
třídě. Upozornění z pořadatelského od-
boru: Žádají se bratři, kteří na veřejném cvi-
čení v neděli necvičí, aby se přihlásili za po-
řadatele buď přímo u předsedy br. Frant.
Hamáčka v Petrské ul. č. 8, aneb
ve čtvrtek a v pátek v pisárně tělo-
cvičny mezi 7.—8. hod. večerní
Přihlášení pp. hostinští a živnost-
níci se žádají, aby v pátek o 4yl. hod
odpol. dostavili se na výstaviště, kde konati
se bude obchůzka a stanovení míst.
Skok
K Gubiš
V Kodet
Král
František
Hamáček
Praha
Celetná ulice
Palacký třída
petrský ulice
Sokol pražský a
lože I
19
article
— Stální česká reálka v Příbrami. Zř
zení c. k. české reálky v král. horním městě
Příbrami bylo ministerstvem kultu a vyučování
roku 1904—5 povoleno a bude první třída
dnem 15. září t. r. otevřena. Při povolování
českých středních škol vládou bývá vedle
různých jiných kladena hlavní podmínka za-
bezpečení pěkné, moderní budovy, kteráž by
vyhovovala všem podminkám. Též městu Při
brami byla táž podmínka položena s připome-
nutím, že budova musí býti státu do roku 1907
odevzdána. Má míti 36 místností, učebny, tělo-
cvičnu, kabinety atd. Město Přibram, kteréž
pro zvelebení svého školství přineslo již
značné oběti, přistoupilo na veškeré podmínky
jemu položené. Zastupitelstvo města zabývalo
se touto záležitostí ve svém sezení dne 6. t. m.
Celkový rozpočet na stavbu nebyl dosud vy
pracován, bude však vyžadovati as 300.000 K.
Po projednání záležitosti té zvolena byla komise
k určení stavebního místa, do kteréž povoláni
pánové, ředitel učitelského ústavu Domin, ředite
státního vyššího gymnasia Škoda, professor
horní akademie Kaš, předseda obebodního gre-
mia Petr Černý, měšťané Leopold Čížek, Aug.
Stiebor a advokát Dor. z Alemannů. Jelikož
tento ústav doplniti má veškeré příbramské
školství a tím tedy Příbram řaditi se může po
bok všem větším městům českým, neboť škol-
ství její nyní jest úplně, jest si jen přáti, by
budova tato provedením svým plně vyhovovala
nejem svému účelu, nýbrž aby sloužila ke cti
i ozdobě města.
Černá
Čížek
Aug
Dora
Příbram
horní město
Alemanno
učitelský ústav Domin
Škoda
horní akademie Kaš
20
article
— Osobní. Polní biskup Bělopotoczký
včera odpoledním vlakem severozápadní dráhy přije
z Králové Hradce do Prahy. Na peroně byl uvítan
četnými štábními důstojníky a vojenským duchoven-
stvem. — Polní podmaršálek B. Petrini včera od-
poledne odjel z Prahy do Lince. Na peron dosta
vila se generalita s velícím gen. Czibulkou.
— Promoce. Pan JUC. Jan Bartoněk, kan
didát advokacie v Olomouci, rodem z Přáslavic na
Moravě, prohlášen bude v sobotu dne 23. t. m. na
české universitě Karlo Ferdinandově o půl 1. hodině
polední za doktora veškerých práv.
— Úmrtí. Dne 20. t m. zemřel na Král. Vino
hradech ve věku 23 lel pan Čeněk Lahoda,
sazeč písma, člen Ústředního spolku knihtiskařů
písmolijců v Čechách »Typografická Beseda« a spolku
»Typografia«. Pohřeb konati se bude v pátek dne
22. dubna o 6. hod. večerní z domu na Král. Vino-
hradech. Barakova ulice, čís. 17 nové, na hřbitov
vršovický.
— Jan A. Oliverius . Zajímavý muž rozlouči
se včera v noci s životem! Jměno Oli ver ia.
českoamerického žurnalisty, utkvělo dojista v pamět
nejednomu Čechu, z doby slavných a bromadných
výprav zaokeánských krajanů do slaré vlasti. Jan
A. Oliverius, do nedávna chicagský novinář, jenž
prodlel více než 35 let ve Spojených státech, bývah
vůdcem všech výprav, zejmena oné pamětihodné při
otevření Národního divadla a řečnil za Čechy ameri-
cké téměř na všech stanicích, kde dostalo se jim
slavného uvítání. Se zesnulým Vojlou Nápratkem
celou jeho rodinou byl v upřímném přátelství a ze-
jmena na podnět zesnulého mecenáše příjal za svou
myšlenku zříditi v Amorice ve všech čelnějších mí
stech odbory Ústřední Matice školské, jež podnes
tam existují a prosperují. Jako žurnalista byl Oi
verius vydavatelem a hlavním spolupracovníkem
Bělopotoczký
Petrini
Czibulka
JUC
Bartoněk
Král
Lahoda
A Oliverius
Čech
Hradec
Praha
Olomouc
Přáslavice
Morava
Čechy
Barakův
spojený stát
univerzita Karla Ferdinandov
spolek » Typografia
národní divadlo
21
article
»Chicagského Véstníku« a přispívatelem téměř všech
českých listů v Americe. V letě minulého roku zna-
ven již úmornou prací novinářskou, zatoužil po své
domovině a zavítal do Čech, do Praby, kde v kruhu
rodinném ztrávil poslední chvíle svého života, sta
raje se ustavičně o veřejný a politický život svého
národa, jemuž zůstal synem vždy oddaným. Skona
tiše, dne 20. dubna t. r. v 64. roce věku svého. Po-
hřeb zesnulého vlastence koná se v pátek dne 22
t. m. o 4. hod. odpolední ze hřbitovního kostela na
»Malvazinkách« do hrobky na témž hřbitově. Budiž
mu rodná zem lehkal
— Pohřeb pana Arnošta Jenšovského, slavebního
rady v. v. koná se v pátek dne 22. dubna t. r.o
2. hod. odpolední z chrámu sv. Jana na Skalce
(Karlovo nám.).
— Pohřeb akademického malíře p. Frant. Bízy
konal se včera o 5. hod. odpol. z kostela sv. Jihjí na
Starém městě. V kostele tomto shromáždilo se několi
upřímných přátel zesnulého tichého pracovníka. Č-
něji zastoupena byla beseda „Okoř“, jejíž byl Bíza
protektorem. Katafalk, na němž rakev s tělesným
ostatky spočívala, byl obklopen nádhernými věnci
a mohutnými palmovými kyticemi, jež věnovali: Be
seda „Okoř“, Dom. Hora, kroužek rodáků mšenských.
Jenšovský
svatý . Jan
František
Bíza
svatý . Jiht
Amerika
Čechy
Praba
Okoř
Dom
Karlův já
22
article
Jar. Kloujek, rodiny Malých, Höfrova, Ziebikova,
Fleischnerova, Vítkova, Kubínova, Koreckých, Nepo-
muckých, Neubertova, Koppova, J. a V. Vilímovi a j.v
Po církevních ohřadech, které vykonal farář Navrkal
byla rakev snesena do čtyřspřežního andělového po
hřebního vozu, podél něhož tvořili pohyblivý špalír
členové besedy „Okoř“ s věnci a oflicianti Fuchsova
pohřebního ústavu z Betlemského náměstí s planou-
cími pochodněmi. V průvodu pohřebním ubírali se
bratr zesnulého, dále přátelé jeho pp. majitel litogra-
fického závodu Neubert, ředitel Vilím, maj. zinkograí
závodu Mašek, spisovatelé Arbes a Klose, sochal
Heidelberg, maj. litogral. závodu Dom. Hora, tajemní
Kavka a j. v. Průvod ubíral se Perštýnem, Ferdinan-
dovou třídou a Václavským náměstím na hřbitov olšan-
ský, kde zesnulému malíři připraven trvalý odpočinek
Höfrův
Ziebikov
Fleischnerův
Vítkův
Kubínův
Korecká
Nepa
Neubertův
Koppův
Vilím
Navrkal
Okoř
Fuchsův
Neubert
Mašek
Arbes
Klos
Kavka
Betlemský náměstí
Heidelberg
Dom
Václavský náměstí
Perštýn
23
article
— Z kruhů studentských. Akademický spolek
»Jungmann«, který hodlá převzíti realistické dědictví
bývalé »Slavie«, uspořádal dne 19. t. m. debattní
večer »O poměrech a úkolech dnešního studentstva«.
Referoval dr. Bartošek. Dobu nynější pokládá za dobu
krise a některé poslední události za symptomy snahy
po východisku z ní. Jest ovšem otázka, kam náš vý-
voj spěje. V nástinu historického vývoje studentstva
shledává v době našeho probuzení vedoucí význam
studentstva jakýsi sociologický vikariát. Poukazuje
na studentstvo ve Francii, Anglii a Německu, kde
jest studující dorost konsumentem kulturních plodů
a kde studium jest mu přípravou pro budoucí čin-
nost. Mezi oběma stupní má své místo nynější český
student, který spěje ke svému vzoru na evropském
západě. Strannictví u nás tkví zvláště v kamaraderii
a počátkem úplného rozštěpení jest rozpadnutí se
»Slavie«. Poměry takové ovšem jsou neudržitelny a
blíží se doba sjednocení, pro něž smysl jest i v pro-
jevech minority (realistické soustředění v »Jungman-
nu«). Proto dá se snadno mezi majoritou a minoritou
překlenouti most ke sjednocení. Pan referent dotýká
se také olázky nošení odznaků a praví, že obě strany
vidí v ní příliš mnoho. Faktum jest, že veškeré stu-
dentstvo cítí svoji slabost a hlasy po sjednocení mo-
hou se pokládati za všeobecné. Podává krátký nástin
snah po jednotě, zejména poukazuje na všestudent-
ský výbor z roku 1897, který však neměl mandátua
účelu. Rok na to přichází »Student«, tedy spolek, orga-
nisace významu formalistického. Unie založená roku
Jungmann
Bartošek
Jungman
Francie
Anglie
Německo
Slavia
24
article
1901 byla mnohým nesympatická tím, že byla zalo-
žena pokrokáři. Nyní přichází m šlenka svazu, jehož
úkolem bude starati se o zájmy studentstvu vlastní,
sebevzdělání. Úkoly nynějšího studentstva vymezuje
ve třech bodech: Poznání vlastních práv, potřeb, po-
vinností a schopností. Pokud se týče praktické poli-
tiky, bude musiti interess studentstva býti obrácen
k těm poměrům veřejného života, které se ho nej-
úžeji dotýkají, totiž ke školám, o něž nemohou se
učitelé tak starati, jak by bylo třeba, z ohledů slu-
žebních. Třetím bodem bude starost o otázku exi-
stenční. Věcný a obsažný referát koll. Bartoška přijat
byl bez další debatty a lze doufati, že i ona »mino-
rita«, o které se pan referent zmínil, zanechá úsilné
akce dosavadní dle svých práv volné kritiky po roz-
ptýlení veškerých snah za sjednocením. Nyní možno
jenom tolik konstatovati, že nálada k jednotě v na-
šem studentstvu jest a že jest přáním všeobecným,
aby k realisování svazu došlo co nejdříve.
— Ústřední jednota českého hereciva. Ve schůzi
výboru dne 12. t. m. byli přijati za řádné členy:
pan ředitel Frýda Antoš, paní Marie Hodrová a páni
manželé Dobrovolných. Za přispívajícího člena
s ročním příspěvkem 10 K získán pan Frant. Kareš,
podnikatel staveb v Táboře. — Žádosti paní Josefy
Náprstkové o zaslání výročních zpráv jednoty z let
1888—1903 pro Náprstkovo české průmyslové mu-
seum ochotně vybověno. — Povolena starobn
podpora v obnosu 228 K ročně p. Morici Angerovi.
Bartošek
referent
Frýd Antoš
Hodrová
František
Kareš
Náprstek
Náprstkův
Anger
Tábor
25
article
— Slavné správě Národního divadla v Praze za z ba-
nefičního představení (»Hadrian z Římsne) pořá-
daného tamtéž dne 30. března t. r. věnovaný čistý
výtěžek 1104 K 18 h a přeplatky 189 K 17 h, dále
sl. správě lidového divadla »Uranie« v Praze - VII.
(čistý výlěžek 201 K), slav. ředitelství smíchovských
divadel (37 K 7 h), pp. řed. Josefu Faltysovi (14 K)
Janu Rottovi (10 K). J. B. Schmidtovi (7 K), dále
sl. výboru Měšťanské besedy v Praze za dar 59
(povinný poplatek za propůjčení veliké dvorany), vě-
novaný ve prospěch Ú. J. Č. H, pí. Terezii Kepkové-
Novotné za darovaných 50 výtisků její veselobry
»Achillova pata« — vzdány vřelé díky. — Za členy
zakládajíeí s příspěvkem 200 K (jednou pro
vždy) získání pp. dr. Eugen Eiseit, Artuš hr. Aichel-
burg a major Staus.
— Ženský klub český, Jungmannova tř. č. 7, po-
řádá v sobotu dne 23. dubna o 7. hod. přednáškový
večírek, při němž pojedná pl. PhDr. Věra Babáková-
Opolecká „O mravním významu ženského hnutí“.
Pl. přednášející s nevšední horlivostí věnuje se sludiu
feminismu a zavděčí se zajisté zajímavou přednáškou
touto členům klubu a jimi uvedeným hostům, kteří
o ženskou otázku se zajímají
— Schůze programního výbors slavností Matič-
ních koná se dnes ve čtvrtek přesně o osmé hodině
večerní v místnosti Měšťanské besedy. Jelikož jednáno
bude o zevrubném programu, nutna přítomnost všech
pánů členů, o hodině páté koná se v téže místnosti
obvyklá užší schůze.
Hadrian
Faltys
Rott
Schmidt
Kepka
Novotná
achillův
doktor
Eugen Eiseit
Artuš
Aichel
Staus
Jungmannův
PhDr
Babáková
Opolecká
Matič
Praha
národní divadlo
lidový divadlo
Uranie
smíchovský divadlo
7 K
26
article
— Přednášky. Spolek architektů a in-
ženýrů v království českém koná zejtra
v pátek dne 22. dubna XXV. týdenní schůzi ve vel-
kém sále Měšťanské besedy pražské. Na programu
jest pokračování přednášky pana in?. Antonína Jilka
»O rozvoji a významu vodních dráh v Evropě«. Za-
čátek v 7 hod. večer. — Poutavá a časová přednáška,
provázená 100 světelnými obrazý »0 Krkonoších
koná se v sobotu dne 23. t. m. o půl 8. hod. večerní
v sále akciového pivovaru na Smíchově. Přednášku,
kterou prosloví říd. učitel p. J. Buchar, pořadatel vý-
prav na Krkonoše, pořádá místní odbor Nár. jednoty
pošumavské na Smíchově. Krásnými a malebnými
partiemi horskými a romantickými údolími provede
p. přednášející posluchače a poskytne mu příležitosti
poznati říší Krakonošovu od Jilemnice až na vrchol
Sněžky. Vstupné v předprodeji na číslované sedadlo
1 K, na nečíslované 60h a místo k stání 30 h, u po-
kladny po K 1.20, 70 h a 40 h. Ve 4 hod. odp. bude
zvláštní přednáška pro mládež »O Krkonoších«.
Jilka
Krakonošův
Evropa
Krkonoše
Smíchov
Buchara
Jilemnice
Sněžka
spolek architekt
27
article
Vstupné za dítě 20 h, za osobu dospělou 40 h. Pro
tuto přednášku jsou sedadla vyhražena mládeži. —
Moravsko-slezská beseda pořádá v sobotu
dne 23. t. m. o 8. hod. več. v sále restaurace Číž-
kovy v Ječné ulici členskou schůzi, na níž přednášeti
bode pan prof. B. Haluzický »O slo venské
otázee«.
— Oslava pamálky narozonin J. A. Komenského.
Pěvecké jednoty »Libuše« a »Vlastimil« v Kukienách
pořádají v neděli 24. dubna v sále hotelu »U Šrajbrů«
na paměť 300letých narozenin Jana A. Komenského
akademii. »Komenský, jeho živol a působení«, pro-
mluví ředitel pokračovaci školy průmyslové p. Boh.
Chmelař. Začátek v 8 hod. več. — Z Mostu. Dne
17. dubna konala se ve zdejší sokolovně oslava pa-
mátky Jana A. Komenského, pořádaná sdružením
českých spolků v Mostě. Sál i galerie naplněny byly
všemi vrstvami lidovými. I žáci vzdávali hold učiteli
učitelů. V přednášce, ve které naznačil p. říd učitel
Klíma z Košťan životopis a význam Jana A. Komen-
ského, družil se pečlivě sestavený pořad hudebních
a zpěvných čísel. Nezištností všech spoluůčinkujících
bylo umožněno, že přístup ke slavnosti byl bez-
platný. Rozdání populární brožury o J. A. Komen-
ském bylo zdejším hejímanstvím zakázáno. P-
nové Elis z Čhlumu, Mikuláš ze Zákolan, Hauza,
Hoilmann a Kubelík z Mostu, Klíma z Košťan, Taš-
ner z Čouše a pěvecký kroužek »Sokola« v Mostě
nechť přijmou srdečný dík za obětavé spoluúcinko-
vání. Týž náleží i p. uč. Nadvědovi za zapůjčení
piana, jakož i p. L. Svobodovi za získání většiny
Haluzický
Komenský
Libuše
Vlastimil
Jan
Klím
Komen
Mikuláš
Kubelík
L Svoboda
Most
Zákolany
Hauza
Hoilmann
Košťany
Taš
Číž
český spolek v Most
Sokol
Moravskoslezský
28
article
účinkujících
— Spolek majitelů domů v Žižkově svolal na vče-
rejší večer do hostince „U bílého beránka“ v Rohá-
čově ulici protestní schůzi interessentů, v níž
po zahájeném jednání panem drem. Hynkem Čer-
ným, jakožto jednatelem spolku, promluvil o zamý-
šleném zvýšení zemské přirážky čá st-
kou 17%, pan PhDr. Josef Truhlář. Zmíniv se
v zajímavé a důkladné přednášce o schodku zemského
rozpočtu za rok letošní v obnosu 1112 mill. korun,
uvedl řečník, že majitel žižkovského domu, skýtajícího
10.500 K ročního příjmu, musil by po provedeném
zvýšení zemské přirážky platiti 1008 K, čili o 238 k
více, nežli dosud platí. V Žižkově obnáší dani podro-
bené nájemné 3,850.000 K ročně, z něhož vyměřena
činžovní daň v částce 540.000 K. A k tomu se před-
pisuje 55% zemská přirážka obnosem 297.000 K.
Zvýšení o 17% znamenalo by pro majitele domu
v Žižkově, že by na zemské přirážce k dani domovní
platili úhrnem o 91.800 K ročně více, nežli platí za
dnešních poměrů, čili, počítaje v základě 4% zůro-
kování, že by veškeré domy na ceně ztmtilyo
2,295.000 K. Řečník poukázal dále k okolnosti, jak
těžce mnozí nájemníci čmži shánějí a charakterisoval
úmyslně a soustavné ničení finančních sil království
českého rakouskými vládami, kteréž dobře vědí, že
národ fmančně slabý nemůže býti také politicky sil-
ným. (Tak jest!) Při tom tvrdil přednášející, že také
sněm království českého na nynějším stavu zemských
Imancí vinu má, ač ve směru tom i mluviti o zemském
výboru, kterýž jest pouze výkonným sborem sněmu,
bylo by nesprávným. Sněm začasto překročoval roz-
počty, zemským výborem zdělané, a nechlížel se na
výstrahy zemským výborem při předkládání rozpočlo
Hynk Čer
PhDr
Truhlář
Žižkov
Rohý