ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 14b9e570-7128-11dc-9826-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: place 82, work 11, person 158, org 30
1 masthead
21 dubna 1904. Císlo 111
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana3.
4 article
dlají konati službu, chránili je před stávkáři Zvláštní vlak řídil, poněvadž strojníci odepřeli službu, vrchní inženýr Litassy. Krajní odpor vlády. Z Pešti, 20. dubna. Vláda jest pevně od- hodlána, neučiniti stávkářům koncessi pražád- ných, tvrdie, že právě předlohou, kterou upra- vují se platy železničních úřadníků a zřízenců stala se jejich materiální situace mnohem prý příznivější, nežli všech ostatních státních zří- zenců. Kterak vláda chce zjednati vozbu na 13.000 km. železničních, není povědomo. Pešt jest spojena se světem jen jižní dráhor a dunajskou paroplavebn společností. Spojení s okolím obstarávají elektrické dráhy a pak několik vicinálek, které však nesahají dále, nežli na 40 km. a pro zá- sobováni města jsou úplně nedo- statečny. Pešť potřebuje denně 200.000 litrů mléka a na vzpomenu- tých tratích může se dopraviti na- ejvýše 30.000 litrů. Zásobovací ko- míse městská tudíž poslala na všechny okolní obce telegramy, by potraviny posílaly do města vozmo. Přijímání rychlozboží zastaveno. Z Vídně, 20. dubna. Přijímání rychlozboží na nádražích státní dráhy bylo zastaveno. Četně zásilky rychlozboží jsou na trati. Speditéři při- jímají rychlozboží jen v omezeném rozsahua odevzdávají je buď jižní dráze, nebo paropla- vební společnosti dunajské. Dopravu oby- čejného zboží sice přijímají, avšak podavatelé musí podepsati zvlášt- ní prohlášení. Správa jižní dráhy již večer byla nucena zastaviti další přijímání obyčejného zboží, protože její skladiště jsou již přeplněna. Také státní dráha prohlásila, že zboží přijímati bude k dopravě do Uher jen potud, pokud bude místa ve skladištích. (Ostatní zprávy viz telegramy.)
Pešť Vídeň Uhry km
5 article Velká šermířská akademie v prospěch ruských vojínů.
Velká šermířská akademie v prospěch ruských vojínů. Skvělý zdar včerejší šermířské akademie splnil napjaté očekávání, s nímž se hledělo vstřie tomuto večeru v odborných kruzích šer- mířských i v obecenstvu. Pro šermiře byla vče- rejší akademie nezapomenutelnou události, nebot viděli brillantní assauty mistrů znamenitých měli příležitost obdivovati elegantní jistotu, bra- vuru, viguresnost proslulého mistra francouz ského Kirchhoffera, jenž dodal akademii neoby- čejného významu. Obecenstvo pak nadšeným polleskem dávalo na jevo své uznání krásným sssautům vynikajících mistrů francouzských, italských i našich českých amateurů s drem. Pinkasem v čele, jenž se s hosty dělil o úspěch večera. Český šermířský klub může za znamenati velké vítězství, neočekávaný úspěch. Jeho vůdči místo v šermířském světě českémje zajištěno. Včerejší akademie nebyla pouze efektnt a zajímavou, ale svrchovaně poučnou a se riosní. Ve velkém sále žofínském shromáždila se vybraná společnost, dojem sálu byl velmi ele gantní, hlavně zásluhou hojně přítomných dam. Sedadla i lože byly skoro úplně obsazeny ostatní prostory sálu byly vyplněny stojícími. Tak i zevním dojmem včerejší akademie pře konávala podobné šermířské manifestace pražské Bylo patrno, že význam akademie v sympatilch pražské společnosti byl vyzdvižen nejen mimo- řádně zajímavým programem assautů, ale i vla- steneckým, slovanským účelem akademie, jejíž výnos věnován fondu raněným ruským vojínům.
Pinkas Český šermířský klub
6 article
Mezi obecenstvem byli mimo jiné pp. ná- městkové starosty pražského dr. Groš a stavitel Sejfert, městátí radové Štych a Hubáček, posl. dr. Píppich, posl. Ždárský, posl. dr. Steidl, arch. Šimáček, předseda Společnosti Národníh divadla, prof. Kamil Henner, prof. Petrlík, prine Bedřich Ferd. Lobkovie, pl. Kamila Kai- zlová, spisovatelé Jos. Holeček, F. S. Procház ka, Em. ryt. z Čenkova, dále dr. Nesý, dr. Vrat. Černý, podnikatel drah p. Kubiček, členové Národního divadla pí. Laudova-Hořicová a pp režisér Šmaha a Viktorin, dále všichni šermiřští mistři pražští, pp. nadp. Riegel, Horacio Santelli 6. Domenice, Berti, nadp. Hergsell, Allessiano atd. Omluvili se: místodržitel hr. Coudenhove, nejvyšší maršálek kníže Lobkovic, dr. František hrabě Lützow z Londýna, dvorní rada prof. dr. Randa, kníže Karel a princ Bedřich Schwarzen- bergové. Všeobecnou pozornost vzbuzoval též ředite zápasů, rumunský poslanec p. Horia Rosetti elegantní, starší pán, jenž je tak horlivým při- lelem šermiřského umění, že nelenil přijeti z Bu- kurešti, z nejživější sezony parlamentu, aby projevil své sympatie české akademii šermiřské a pozdravil mistra Kirehhoffera. Pan Rosetti je jedním z nejváženějších a nejpopulárnějších poli- liků rumunských. Vyšel z hraběci rodiny, ale vzdal se titulu šlechlického, aby proklamoval své demokralické smýšlení. Jeho rodina hrála velkou roli v politickém a veřejném životě ru- munském.
doktor Groš Sejfert Štych Hubáček Píppich Ždárský Steidl Šimáček profesor Henner Petrlík Ferd Kai Jos Holeček F S Procház em Nesý Černá Laudův Hořicová Šmaha Viktorin Riegel Santelli Hergsell Allessiano Coudenhove Lobkovic Lützow Randa Karel Bedřich Schwardit Rosetti Čenkov Londýn Národníh divadlo národní divadlo
7 article
Pan Roselli má též velké zásluhy o rozkvět rumunské žurnalistiky. Je nadšeným frankofilem, přes 15 let prožil v Paříži, kde studoval práva. V parlamenlu zastává úřad questora. Je jedním z nejlepších řečníků a patři mezi zastance svo- bodomyslnosti a pokroku. Pan Rosetti přičini se o rozšíření šermiřského umění v Rumunsku a vydal též několik odborných spisů, jako »Abed šermu«, »Zákonník souboje«, »Poznámky o fleuretu a epée« a t. d. Program akademie sestaven následovně: I. Feriaud-Zedrich (fleuret, škola), Malínský- Tvrzský (šavle), Jeanvoix (Paříž)- Pinkas (fleuret), Zodrich-Javůrek (fleuret). II. Jeanvoix-Feriaud (fleuret, škola), Tvrz- ský-Zedrich (fleuret), Santelli (Pešť)-Pinkas (fleu- ret), Tvrzský-Javůrek (šavle), Barbasetti-Feriau (fleuret). III. Kirchhoffer (Paříž)-Barbasetti (Vídeň) (lleurel), Kulich-Malínský (epée), Santelli-Jean- voix (fleuret), Kirchhoffer-Feriaud (fleuret). Úspěch akademie byl velkolepý. Výkony mistrů šermířských byly překrásné. Na akademi přítomen byl též setník a ředitel zemské školy šermířské p. Hergsell, kterého požádali jsme o malý interview. Pan ředitel s nevšední ochotou sdělil nám krátce některé podrobnosti, které jist čtenáře naše zajímati budou.
Roselli Rosetti I Feriaud Zedrich Tvrzský Pinkas Hergsell Paříž Rumunsko Pešť Barbasetti Vídeň ZodrichJavůrek JeanvoixFeriaud Tvrz TvrzskýJavůrek BarbasettiFeriau Jeanvoix Santelli SantelliJeanvoix KirchhofferFeriaud
8 article
Obecenstvo zajisté hlavně bylo žádostivo, jak utváří se při akademii této poměr mezi školou italskou a francouzskou, s ohledem na to, že před- staviti se měli vynikající representanti obou těchto škol. Na akademii této, jako na akademiích vů- bec, nejedná se o to, kolik kterýkoli šermíř obdrž „touches“, aneb jestli ta neb ona škola zvítězí Zde jednalo se o to, předvésti dokonalý šerm obou škol a tu jsme poznali, že obě školy jsousi rovnocenné. To mínění, že vlašská škola musí být vý střední a zuřivých pohybů, jak někdy na aka- demiích pozorováno bylo, ten dojem neodnášelisi návštěvníci této akademie. Tak na př. bylo pozo- rovati, jak Barbasetti, representant vlašské školy v Rakousku, klidně stál, jeho pohyby byly krátké a malé, dále pozorováno bylo, že nepra- cuje proti čepeli, nýbrž proti tělu a to vždy v pohybech přímo klassických. Druhý representant vlašské školy Santell byl sice oproti Barbasettovi ohnivější, však ná- sledkem jen živějšího temperamentu. Přes to byly pohyby jeho dokonalé a klassické, takže i při corps a corps hra čepele vždy pozorována býti mohla a divák docela na to zapomněl, že šermíři stojí corps a corps. Zajímavé pak bylo, že Francouz Jeanvois z Paříže, přizpůsobil se Santelliovi při zápase s ním. Tu byly hned pohyby jeho živějšía útoky rychlejší, než při assauts dřivějších. Jesn- vois je rychlý a elegantní šermíř, který rázem získal si přízně obecenstva. Všeobecný zájem arciť soustředil se na Kirchhoffera, kterého již znám též z Paříže.
Francouz Jeanvois Rakousko Paříž Barbasetti
9 article
Očekávání obecenstva plně se splnilo. Bohužel není teď právě možno pro krátkost času všecky přednosti jeho šermu vyznačiti. S obdivem ale přece vytknuty býti musí jeho krátké parády, jakož i bleskurychlé »ripost du tac au tace zrovna tak jako jeho hra čepeli byla velmi klidná, aby však v případném okamžiku okamžitě rychle přešla v útok, sestávající s »dégagementa dans les armes«. Pro protivníky jeho jest vždy těžkou úlo hou s ním zápasit, neboť Kirchhoffer j st levák a v případě tom jest va výhodě, neb cvič levou proti pravé, kdežto jeho protivníci ne- ustále cvičí pravou proti pravé ruce. Právě proto jisté riposty (na př. parírování »quarte«) jdou do vzduchu. Po delší době viděl jsem pak krásně pro vedený au-mur, který s klassickou dokonalostí ukázali mistři Kirchhoffer a Feriaud. Assaut mistrů těchto bylo pak věru akademicky doko nalé. Mistr Feriaud ukázal také školu fleuretem kterou provedl za komanda Jeanvoisa.
Kirchhoffer Feriaud
10 article
Všeobecně pak obdivován mistr Feriaud neb ukázal neobvyklou vytrvalost, s jakou až do konce akademie působil a právě na posled- ním jeho assaut proti Kirehhofferovi nebylo toho nejmenšího k vytknutí. Na další otázku naši, jak soudí p. ředitel Herys o p. dru. Pinkasovi dostalo se nám následující odpovědi: »Pardon, pane redaktore, račte jistě znáti pana dra. Pin- kasa jako výborného šermíře a poněvadž jsem byl já jeho prvním mistrem a několikráte jsem s ním čepele na planche skřížil, tak bych musi také o sobě mluviti, ale podotknouti musím, ž pan dr. Pínkas byl jediný, který s tak slavným mistry změřiti se mohl. Doložením, že akademie včerejší byla pra- vou akademií mistrovskou, ukončil náš inlerview s panem setníkem Hergsellem. Ke skvělému uznání, jakého se tudíž akademii dostalo o muže povolaného, dlužno jen ještě dodati, že velkolepého úspěchu dodělal se český mistr dr. Pinkas, který opět po delší době ohjevi se na planche a dokázal, že je dosud tím ele- gantním šermířem, jako vždy býval a že s mistry světovými v boj se odvážiti může.
Pinkas doktor Hergsell Pino
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Naše včerejší zpráva o »Böhmerwald- bundverstellungu« ve »Variété« zasáhla zplna do černého; obě poboční figury terče »Bohemiae a »Pr. Tagblatt« vylítly aspoň a tempo hned včera večer jak divé. Zvláště orgán druhdy pp. synů Bohumila Háze může se unadávati, p přečtení sloupce, jímž hájí představení » Böhmer waldbundu« pro Excellence, jest nám jak kdybychom se byli stali svědky hromadného vý- buchu celého skladiště smradlavých pum v Anen ském klášteře. Až dosud byla možna domněnka. že jenom jisté obskurní listy pražské jsou dre- sovány »na muže«; po včerejší serii štavnatých nadávek »Bohemie«» zvláště na jednoho redaktora »Nár. Listů« lze viděti, že nechodila bůhdarma do realistické školy zušlechťujicího masarykismu. Uvidíme, zdali tato revanche, kterou se list ně meckého kasina za nesčetné citáty p. dru. Her benovi odyděčuje, bude jím dnes kvitována. Co do věci, jíž jest jenom daleko menší část ná- mahy »Bohemie« věnována, nemůžeme přijmout její srovnání Ústřední Matice školské s Tasch- kovým »Böhmerwaldbundem«. Spolek, který vy držuje českým menšinám školy, má politický význam jenom potud, že bere na sebe břemena. náležitá německým a zněmčilým městům v ze mích koruny české a liší se v tom ohledu od německého »Schulvereinu« především tím,že v jejích školách nenajde se ani jediného něme ckého dítěte, kdežto ani jediná škola německého »Schulvereinu« nemůže býti účastna zemské sub vence, poněvadž všechny jsou ústavy germani- sačními, což dokazuje se statistikou jich návštěvy
Háze Böhmer Schulverein Böhmerwald Bohemia
12 article
Proto tím méně, a to ani z daleka, nelze srov- nati návštěvu pana místodržitele na Národní Be- sedě, jejíž výtěžek určen jest Ústřední Matie školské, s návštěvou J. Exc. a všech jiných excellenci na dobročinném představení dokonce — »Böhmerwaldbundu«, spolku to, notoricky doznaných germanisačních a všeněmeckých poli- tických cílů a styků se zahraničnými, proti jed- notě této říše a této země směřujícími organisa- cemi, manifestovaných návštěvami jich funkcionářů a sjezdy delegátů (na př. v Brodě nad Lesy v Bavořích r. 1902 !). Jestliže pak dostaví se pan místodržitel se všemi ostatními náčelniky vysokých a nejvyšších úřadů v Praze na tako- vou slavnost »Böhmerwaldbundu« nejinak než jako kdyby se tak stalo na přímý pokyn vídeň- ské vlády, pak je to politická demonstrace první třídy, naměřená docela ve velkolepém stylu körbrovského státnického umění — k utišení povznesení české mysli. Kdyby agenda někleré z Nár. jednot i jen vzdáleně podobala se ba- vorským transakcím »Böhmerwaldbundu«, roze- hnala by ji vláda pod záminkou velezrady podle
Bavory Praha národní Be
13 article
osvědčených příkladů bez milosti, reuniony »Böhmerwalčndu« chodí okrašlovat svou kor- porativní přítomností všech svých pražských zástupců od Coudenhova až po Zapletala! Tyto rozdíly pochopila by i nejhloupější vačice pot- kanová — máme-li zůstati při »Bohemiiných« metaforách z australské fauny. Ještě elegantněji počíná si »Frager Tagblatt«, který polemisuje způsobem vůbec nenaznačitelným. Avšak oba počestné listy »Boh.« i »P. T.« vyhýbají se hlavní věci jako pes zakousnutému kuřeti, má-li dostat výprask! Tážeme se jich, pročpak medle zamlčovaly ve svých reklamkách a zprávách až do samého představení tak úzkostlivě s ku- tečný účel variétního představení ponděl- ního, proč maskovaly »Böhmerwaldvorstellungs
Coudenhove Zapletal Frager Tagblatt
14 article
»Vorstellungem zu Gunsten der armen Böhmer- wäldler«? Proč se vytasily s »Böhmerwaldbun- dem« až po představení?! Poněvadž jsou »koumes«, jak se říká v haťmatilce jieh abonentů, poněvadž by výtěžek představení byly zkrátily o ten český groš, neboť nebyl by při- šel ani jediný Čecháček. A bylo jich tam na sta! Také jest jisto, že by bylo všechno sou- věrectvo, kteréž tvořilo parket, bylo musilo jíti na své milované Vinohrady pěšky, neboť po- chybujeme, že by byly městské elektrické pod niky propůjčily o půlnoci svou dráhu nadšen- cům, vracejícím se z manifestace pro budějo- vická morčata, pro budějovické pochybné čestné a nečestné měšťany! A co se týče konečně pana ředitele Tichého, je-li pravda, že své di- vadlo »Böhmerwaldbundu« pronajal, bude mu to nepochybně jedno, zdali české obecenstvo na příště jeho teatrum míjeti bude bez ohledu na to, zdali je půjčil »Böhmerwaldbundu« za peníze anebo zadarmo, nýbrž proto, že je vůbec půjčil. Za arranžéra představení toho pan Tichý vším právem platí, neboť s jeho ensemblem o prodloužení závazků o den, s jeho artisty a personálem přece nevyjednávaly děvy pražského damského odboru »Böhmerwald bundu«, v jehož vlastní prospěch se předsta- vení dálo! — Smíchovští Němci pro své zachován a udržení své národnosti pořádají každoročně »Frühlingafest« s velikým aplombem a efektem.
Tichý Tichá Němec
15 article
Provolání, kteréž zasílá slavnostní výbor, letos jest zrovna napěchováno nacionálním bomb stem. Praví se v něm: Čím prudčejí narážejí vlny národních protivník na německou državu a čím nepřátelštěji úločíse a bojuje proti pražským Němcům a v předměstí ja- kožto předním strážím němectví, tím více pociťují také Němci města Smíchova potřebu, stále těsněji sevříti se k sobě v národnostním boji obranném. Ja- kožto ode dávna vyzkoušený prostředek k tomu platí v první řadě každoročně pořádaný »Frühtings- feste, kterýž určen jest k tomu, aby úporně poti- rané postavení německé na Smíchově zocelil, sou- kmenovce posílil, mládež povzbudil a otužil, « Nikomu v Praze ani nenapadne, aby po- tíral postavení Němců na Smíchově, nechť se svírají co nejtěsněji, zcelují a otužují do sy tostil — »Töplitz« nebo »Teplitz«. »Teplitz- Schönauer Anzeiger« píše: Máme zase pře sebou obálku dopisu, kterýž podle známeka poznámek na ní nasvědčuje bludným cestám, jež bylo podstoupiti listu v Lublani na poštu da- nému s určením »Töplitz« a který došel sem teprve po čtyřdenním bloudění. Jiná od téže firmy zaslaná nám obálka s označením » Teplitz« dospěla sem přímo beze všeho zdržení. Jeví se tedy v zájmu zasilatele nutným, aby píše- »Töplitz«, připojil na adrese také korunní zemi »Čechy«. Tohoto poučného případu měli bysi povšimnouti kasiňáčtí horlitelé pro německý překlad pražského místopisu . . . »Teplitz« jes sice dosti značné zostuzení pračeského názvu Teplice, ale Tepličanům přece bylo to málo německým a pod záminkou, že jméno Teplic pochází z keltického, jalo se psáti »Töplitz«, čímž k nezřízenému veseli zajisté naznačiti chtěli, že když starým Kellům událo se teplická zřídla poprvé ozkoušeti, nazvali je »töplými«.
Němec Teplitz Schönauer Anzeiger Čecho Tepličan Kell Smíchov Praha Lublaň Teplice
16 article
Přes tuto geniální etymologii, z níž vychází na jevo, že Keltové znali už německé »5«, neujal se keltický tento název u germanských potomků, jak ukazují obtíže »T. S. A.« zjištěné, aspon pokud se týče c. k. erární pošty, která jinak dělá Němcům pomyšlení. Návrh teplického An- zeigera, který sám píše se »Teplitzer«, je za- jisté dobrý, ale není pochyby, že kdyby teplická městská rada usnesla se, aby na rozdll od všech početných Teplic v Rakousku a jinde ně- mecký název Teplic změněn byl podstatněji (na př. snad »Tölplitz«?), že by všechny omyly a zdržení zásilek bylo nemožným. Povolila-li vláda Přivozu Oderfurt, povolila by »Tölplitze také l — Nespravedlivé obsazování míst úřad- nických. Ku projevu, schválenému na protestní schůzi, pořádané Národní radou s radou král. hlav. města Prahy dne 27. března ve příčině pronásledování českých úřadníků, připojily se dále: rada král. věn. města Vysokéh Mýta, městská rada v Příbrami, okresní výbor v Mladé Vožici, městská rada v Manětíně, městská rada v Blatné, městská rada v Ml. Vožici, městské zastu- pitelstvo v Kouřimi, rada městská ve Vo- lyni, obecní výbor král. hor. města Kladna, zastupitelstvo města Ústí n. Orlicí, okresní zastupitelstvo města Zbraslavi, městská rada ve Veselí nad Luž., správní komise pro ve- dení okresních záležitostí v Libochovicích.
Kelt Němec Teplitzer Přivoz Oderfurt Teplice Rakousko Praha Vysokéh Mýto Příbram Mladá Vožice Manětín Blatná Vožice Kouřim Kladno Ústí Orlice Zbraslav Veselí nad Luže Libochovice obecní výbor král . hora
17 article
— Projevy národu ruskému. Rada města Vys. Mýta vyslovuje bratrskému národu ru- skému nejživější účast v boji proti úskočnému nepříteli s vřelým přáním úplného vítězství, ke cti a prospěchu svaté Rusi a veškerého Slo- vanstva. — Kluby občanské. Klub volič novoměstských koná v pátek dne 22. dubna o 8. hod. več. v dolejším velkém sále restaurantu Choděrova na Ferdinandově tř. klubovní členskou schůzi, kteráž bude opětně se zabývati otázkou živnostenskou. Na programu nalezá se rozhovor »0 poměrech řemesla a jeho svépomocných úkolech«, jejž zahájí obecní starší a člen obchodní a živno- stenské komory p. Frant. Chadima. — Vežejné cvičení pořádá pražská tělo- cvičná jednota »Sokol« v neděli dne 24. dubna t. r. v průmyslovém paláci na výstavišti. Ohlá- šený pořad byl pozměněn. Místo školy šermu cvičiti bude závodní družstvo arras- ské, kleré letos zúčastní se výpravy a závodů v Arrasu ve Francii. Pořad cvičení jest násle- dujíci: 1. Cvičení prostná. 2. Me tán
svatá Rus Choděrův František Chadim Ferdinandov třída Arras Francie Rada město Vy Sokol
18 article
na živém koni. 3 Cvičení družstev na nářadí. 4. Cvičení družstva arras ského: a) cvíčení prostná, b) cvičen na hrazdě. 5. Cvičení sboru cvičitel ského na hrazdě. 6. JIzdní odbor Skok přes překážky. 7. Cvičen družstva arrasského na vysokýc bradlech. 8. Šerm holí. 9. Rej jizdního odboru. Otevření po- kladny a výstaviště o 142. hodině odpol. Sesílená hudba p. Pehela koncertuje již o 2. hod. před palácem. Začátek ve- řejného cvičení o l4. hod. Po veřej- ném cvičení zapěje Pěvecký kroužek Sokola pražského a pokračováno bude v koncertu kapely p. Pehela. Vstupné k ve- řejnému cvičení (i na výstaviště): Lože I. po- řadí (5 sedadel) 10 K, lože II. pořadí (5 seda del) 8 K, křeslo ve velké loži po 3 K, sedadl na tribuně 1 K a místo ke stání 40 hal. Lístky v předprodeji možno obdržeti ve dny cvičební v tělocvičně od 7. do 1,9. hod. več. předprodej laskavě převzali br. J ó za P apež, obchodník v Praze v Celetné ul. K. Gubiš, V. Kodet, obchodníci na Král. Vinohradech, v Palackého třídě. Upozornění z pořadatelského od- boru: Žádají se bratři, kteří na veřejném cvi- čení v neděli necvičí, aby se přihlásili za po- řadatele buď přímo u předsedy br. Frant. Hamáčka v Petrské ul. č. 8, aneb ve čtvrtek a v pátek v pisárně tělo- cvičny mezi 7.—8. hod. večerní Přihlášení pp. hostinští a živnost- níci se žádají, aby v pátek o 4yl. hod odpol. dostavili se na výstaviště, kde konati se bude obchůzka a stanovení míst.
Skok K Gubiš V Kodet Král František Hamáček Praha Celetná ulice Palacký třída petrský ulice Sokol pražský a lože I
19 article
— Stální česká reálka v Příbrami. Zř zení c. k. české reálky v král. horním městě Příbrami bylo ministerstvem kultu a vyučování roku 1904—5 povoleno a bude první třída dnem 15. září t. r. otevřena. Při povolování českých středních škol vládou bývá vedle různých jiných kladena hlavní podmínka za- bezpečení pěkné, moderní budovy, kteráž by vyhovovala všem podminkám. Též městu Při brami byla táž podmínka položena s připome- nutím, že budova musí býti státu do roku 1907 odevzdána. Má míti 36 místností, učebny, tělo- cvičnu, kabinety atd. Město Přibram, kteréž pro zvelebení svého školství přineslo již značné oběti, přistoupilo na veškeré podmínky jemu položené. Zastupitelstvo města zabývalo se touto záležitostí ve svém sezení dne 6. t. m. Celkový rozpočet na stavbu nebyl dosud vy pracován, bude však vyžadovati as 300.000 K. Po projednání záležitosti té zvolena byla komise k určení stavebního místa, do kteréž povoláni pánové, ředitel učitelského ústavu Domin, ředite státního vyššího gymnasia Škoda, professor horní akademie Kaš, předseda obebodního gre- mia Petr Černý, měšťané Leopold Čížek, Aug. Stiebor a advokát Dor. z Alemannů. Jelikož tento ústav doplniti má veškeré příbramské školství a tím tedy Příbram řaditi se může po bok všem větším městům českým, neboť škol- ství její nyní jest úplně, jest si jen přáti, by budova tato provedením svým plně vyhovovala nejem svému účelu, nýbrž aby sloužila ke cti i ozdobě města.
Černá Čížek Aug Dora Příbram horní město Alemanno učitelský ústav Domin Škoda horní akademie Kaš
20 article
— Osobní. Polní biskup Bělopotoczký včera odpoledním vlakem severozápadní dráhy přije z Králové Hradce do Prahy. Na peroně byl uvítan četnými štábními důstojníky a vojenským duchoven- stvem. — Polní podmaršálek B. Petrini včera od- poledne odjel z Prahy do Lince. Na peron dosta vila se generalita s velícím gen. Czibulkou. — Promoce. Pan JUC. Jan Bartoněk, kan didát advokacie v Olomouci, rodem z Přáslavic na Moravě, prohlášen bude v sobotu dne 23. t. m. na české universitě Karlo Ferdinandově o půl 1. hodině polední za doktora veškerých práv. — Úmrtí. Dne 20. t m. zemřel na Král. Vino hradech ve věku 23 lel pan Čeněk Lahoda, sazeč písma, člen Ústředního spolku knihtiskařů písmolijců v Čechách »Typografická Beseda« a spolku »Typografia«. Pohřeb konati se bude v pátek dne 22. dubna o 6. hod. večerní z domu na Král. Vino- hradech. Barakova ulice, čís. 17 nové, na hřbitov vršovický. — Jan A. Oliverius . Zajímavý muž rozlouči se včera v noci s životem! Jměno Oli ver ia. českoamerického žurnalisty, utkvělo dojista v pamět nejednomu Čechu, z doby slavných a bromadných výprav zaokeánských krajanů do slaré vlasti. Jan A. Oliverius, do nedávna chicagský novinář, jenž prodlel více než 35 let ve Spojených státech, bývah vůdcem všech výprav, zejmena oné pamětihodné při otevření Národního divadla a řečnil za Čechy ameri- cké téměř na všech stanicích, kde dostalo se jim slavného uvítání. Se zesnulým Vojlou Nápratkem celou jeho rodinou byl v upřímném přátelství a ze- jmena na podnět zesnulého mecenáše příjal za svou myšlenku zříditi v Amorice ve všech čelnějších mí stech odbory Ústřední Matice školské, jež podnes tam existují a prosperují. Jako žurnalista byl Oi verius vydavatelem a hlavním spolupracovníkem
Bělopotoczký Petrini Czibulka JUC Bartoněk Král Lahoda A Oliverius Čech Hradec Praha Olomouc Přáslavice Morava Čechy Barakův spojený stát univerzita Karla Ferdinandov spolek » Typografia národní divadlo
21 article
»Chicagského Véstníku« a přispívatelem téměř všech českých listů v Americe. V letě minulého roku zna- ven již úmornou prací novinářskou, zatoužil po své domovině a zavítal do Čech, do Praby, kde v kruhu rodinném ztrávil poslední chvíle svého života, sta raje se ustavičně o veřejný a politický život svého národa, jemuž zůstal synem vždy oddaným. Skona tiše, dne 20. dubna t. r. v 64. roce věku svého. Po- hřeb zesnulého vlastence koná se v pátek dne 22 t. m. o 4. hod. odpolední ze hřbitovního kostela na »Malvazinkách« do hrobky na témž hřbitově. Budiž mu rodná zem lehkal — Pohřeb pana Arnošta Jenšovského, slavebního rady v. v. koná se v pátek dne 22. dubna t. r.o 2. hod. odpolední z chrámu sv. Jana na Skalce (Karlovo nám.). — Pohřeb akademického malíře p. Frant. Bízy konal se včera o 5. hod. odpol. z kostela sv. Jihjí na Starém městě. V kostele tomto shromáždilo se několi upřímných přátel zesnulého tichého pracovníka. Č- něji zastoupena byla beseda „Okoř“, jejíž byl Bíza protektorem. Katafalk, na němž rakev s tělesným ostatky spočívala, byl obklopen nádhernými věnci a mohutnými palmovými kyticemi, jež věnovali: Be seda „Okoř“, Dom. Hora, kroužek rodáků mšenských.
Jenšovský svatý . Jan František Bíza svatý . Jiht Amerika Čechy Praba Okoř Dom Karlův já
22 article
Jar. Kloujek, rodiny Malých, Höfrova, Ziebikova, Fleischnerova, Vítkova, Kubínova, Koreckých, Nepo- muckých, Neubertova, Koppova, J. a V. Vilímovi a j.v Po církevních ohřadech, které vykonal farář Navrkal byla rakev snesena do čtyřspřežního andělového po hřebního vozu, podél něhož tvořili pohyblivý špalír členové besedy „Okoř“ s věnci a oflicianti Fuchsova pohřebního ústavu z Betlemského náměstí s planou- cími pochodněmi. V průvodu pohřebním ubírali se bratr zesnulého, dále přátelé jeho pp. majitel litogra- fického závodu Neubert, ředitel Vilím, maj. zinkograí závodu Mašek, spisovatelé Arbes a Klose, sochal Heidelberg, maj. litogral. závodu Dom. Hora, tajemní Kavka a j. v. Průvod ubíral se Perštýnem, Ferdinan- dovou třídou a Václavským náměstím na hřbitov olšan- ský, kde zesnulému malíři připraven trvalý odpočinek
Höfrův Ziebikov Fleischnerův Vítkův Kubínův Korecká Nepa Neubertův Koppův Vilím Navrkal Okoř Fuchsův Neubert Mašek Arbes Klos Kavka Betlemský náměstí Heidelberg Dom Václavský náměstí Perštýn
23 article
— Z kruhů studentských. Akademický spolek »Jungmann«, který hodlá převzíti realistické dědictví bývalé »Slavie«, uspořádal dne 19. t. m. debattní večer »O poměrech a úkolech dnešního studentstva«. Referoval dr. Bartošek. Dobu nynější pokládá za dobu krise a některé poslední události za symptomy snahy po východisku z ní. Jest ovšem otázka, kam náš vý- voj spěje. V nástinu historického vývoje studentstva shledává v době našeho probuzení vedoucí význam studentstva jakýsi sociologický vikariát. Poukazuje na studentstvo ve Francii, Anglii a Německu, kde jest studující dorost konsumentem kulturních plodů a kde studium jest mu přípravou pro budoucí čin- nost. Mezi oběma stupní má své místo nynější český student, který spěje ke svému vzoru na evropském západě. Strannictví u nás tkví zvláště v kamaraderii a počátkem úplného rozštěpení jest rozpadnutí se »Slavie«. Poměry takové ovšem jsou neudržitelny a blíží se doba sjednocení, pro něž smysl jest i v pro- jevech minority (realistické soustředění v »Jungman- nu«). Proto dá se snadno mezi majoritou a minoritou překlenouti most ke sjednocení. Pan referent dotýká se také olázky nošení odznaků a praví, že obě strany vidí v ní příliš mnoho. Faktum jest, že veškeré stu- dentstvo cítí svoji slabost a hlasy po sjednocení mo- hou se pokládati za všeobecné. Podává krátký nástin snah po jednotě, zejména poukazuje na všestudent- ský výbor z roku 1897, který však neměl mandátua účelu. Rok na to přichází »Student«, tedy spolek, orga- nisace významu formalistického. Unie založená roku
Jungmann Bartošek Jungman Francie Anglie Německo Slavia
24 article
1901 byla mnohým nesympatická tím, že byla zalo- žena pokrokáři. Nyní přichází m šlenka svazu, jehož úkolem bude starati se o zájmy studentstvu vlastní, sebevzdělání. Úkoly nynějšího studentstva vymezuje ve třech bodech: Poznání vlastních práv, potřeb, po- vinností a schopností. Pokud se týče praktické poli- tiky, bude musiti interess studentstva býti obrácen k těm poměrům veřejného života, které se ho nej- úžeji dotýkají, totiž ke školám, o něž nemohou se učitelé tak starati, jak by bylo třeba, z ohledů slu- žebních. Třetím bodem bude starost o otázku exi- stenční. Věcný a obsažný referát koll. Bartoška přijat byl bez další debatty a lze doufati, že i ona »mino- rita«, o které se pan referent zmínil, zanechá úsilné akce dosavadní dle svých práv volné kritiky po roz- ptýlení veškerých snah za sjednocením. Nyní možno jenom tolik konstatovati, že nálada k jednotě v na- šem studentstvu jest a že jest přáním všeobecným, aby k realisování svazu došlo co nejdříve. — Ústřední jednota českého hereciva. Ve schůzi výboru dne 12. t. m. byli přijati za řádné členy: pan ředitel Frýda Antoš, paní Marie Hodrová a páni manželé Dobrovolných. Za přispívajícího člena s ročním příspěvkem 10 K získán pan Frant. Kareš, podnikatel staveb v Táboře. — Žádosti paní Josefy Náprstkové o zaslání výročních zpráv jednoty z let 1888—1903 pro Náprstkovo české průmyslové mu- seum ochotně vybověno. — Povolena starobn podpora v obnosu 228 K ročně p. Morici Angerovi.
Bartošek referent Frýd Antoš Hodrová František Kareš Náprstek Náprstkův Anger Tábor
25 article
— Slavné správě Národního divadla v Praze za z ba- nefičního představení (»Hadrian z Římsne) pořá- daného tamtéž dne 30. března t. r. věnovaný čistý výtěžek 1104 K 18 h a přeplatky 189 K 17 h, dále sl. správě lidového divadla »Uranie« v Praze - VII. (čistý výlěžek 201 K), slav. ředitelství smíchovských divadel (37 K 7 h), pp. řed. Josefu Faltysovi (14 K) Janu Rottovi (10 K). J. B. Schmidtovi (7 K), dále sl. výboru Měšťanské besedy v Praze za dar 59 (povinný poplatek za propůjčení veliké dvorany), vě- novaný ve prospěch Ú. J. Č. H, pí. Terezii Kepkové- Novotné za darovaných 50 výtisků její veselobry »Achillova pata« — vzdány vřelé díky. — Za členy zakládajíeí s příspěvkem 200 K (jednou pro vždy) získání pp. dr. Eugen Eiseit, Artuš hr. Aichel- burg a major Staus. — Ženský klub český, Jungmannova tř. č. 7, po- řádá v sobotu dne 23. dubna o 7. hod. přednáškový večírek, při němž pojedná pl. PhDr. Věra Babáková- Opolecká „O mravním významu ženského hnutí“. Pl. přednášející s nevšední horlivostí věnuje se sludiu feminismu a zavděčí se zajisté zajímavou přednáškou touto členům klubu a jimi uvedeným hostům, kteří o ženskou otázku se zajímají — Schůze programního výbors slavností Matič- ních koná se dnes ve čtvrtek přesně o osmé hodině večerní v místnosti Měšťanské besedy. Jelikož jednáno bude o zevrubném programu, nutna přítomnost všech pánů členů, o hodině páté koná se v téže místnosti obvyklá užší schůze.
Hadrian Faltys Rott Schmidt Kepka Novotná achillův doktor Eugen Eiseit Artuš Aichel Staus Jungmannův PhDr Babáková Opolecká Matič Praha národní divadlo lidový divadlo Uranie smíchovský divadlo 7 K
26 article
— Přednášky. Spolek architektů a in- ženýrů v království českém koná zejtra v pátek dne 22. dubna XXV. týdenní schůzi ve vel- kém sále Měšťanské besedy pražské. Na programu jest pokračování přednášky pana in?. Antonína Jilka »O rozvoji a významu vodních dráh v Evropě«. Za- čátek v 7 hod. večer. — Poutavá a časová přednáška, provázená 100 světelnými obrazý »0 Krkonoších koná se v sobotu dne 23. t. m. o půl 8. hod. večerní v sále akciového pivovaru na Smíchově. Přednášku, kterou prosloví říd. učitel p. J. Buchar, pořadatel vý- prav na Krkonoše, pořádá místní odbor Nár. jednoty pošumavské na Smíchově. Krásnými a malebnými partiemi horskými a romantickými údolími provede p. přednášející posluchače a poskytne mu příležitosti poznati říší Krakonošovu od Jilemnice až na vrchol Sněžky. Vstupné v předprodeji na číslované sedadlo 1 K, na nečíslované 60h a místo k stání 30 h, u po- kladny po K 1.20, 70 h a 40 h. Ve 4 hod. odp. bude zvláštní přednáška pro mládež »O Krkonoších«.
Jilka Krakonošův Evropa Krkonoše Smíchov Buchara Jilemnice Sněžka spolek architekt
27 article
Vstupné za dítě 20 h, za osobu dospělou 40 h. Pro tuto přednášku jsou sedadla vyhražena mládeži. — Moravsko-slezská beseda pořádá v sobotu dne 23. t. m. o 8. hod. več. v sále restaurace Číž- kovy v Ječné ulici členskou schůzi, na níž přednášeti bode pan prof. B. Haluzický »O slo venské otázee«. — Oslava pamálky narozonin J. A. Komenského. Pěvecké jednoty »Libuše« a »Vlastimil« v Kukienách pořádají v neděli 24. dubna v sále hotelu »U Šrajbrů« na paměť 300letých narozenin Jana A. Komenského akademii. »Komenský, jeho živol a působení«, pro- mluví ředitel pokračovaci školy průmyslové p. Boh. Chmelař. Začátek v 8 hod. več. — Z Mostu. Dne 17. dubna konala se ve zdejší sokolovně oslava pa- mátky Jana A. Komenského, pořádaná sdružením českých spolků v Mostě. Sál i galerie naplněny byly všemi vrstvami lidovými. I žáci vzdávali hold učiteli učitelů. V přednášce, ve které naznačil p. říd učitel Klíma z Košťan životopis a význam Jana A. Komen- ského, družil se pečlivě sestavený pořad hudebních a zpěvných čísel. Nezištností všech spoluůčinkujících bylo umožněno, že přístup ke slavnosti byl bez- platný. Rozdání populární brožury o J. A. Komen- ském bylo zdejším hejímanstvím zakázáno. P- nové Elis z Čhlumu, Mikuláš ze Zákolan, Hauza, Hoilmann a Kubelík z Mostu, Klíma z Košťan, Taš- ner z Čouše a pěvecký kroužek »Sokola« v Mostě nechť přijmou srdečný dík za obětavé spoluúcinko- vání. Týž náleží i p. uč. Nadvědovi za zapůjčení piana, jakož i p. L. Svobodovi za získání většiny
Haluzický Komenský Libuše Vlastimil Jan Klím Komen Mikuláš Kubelík L Svoboda Most Zákolany Hauza Hoilmann Košťany Taš Číž český spolek v Most Sokol Moravskoslezský
28 article
účinkujících — Spolek majitelů domů v Žižkově svolal na vče- rejší večer do hostince „U bílého beránka“ v Rohá- čově ulici protestní schůzi interessentů, v níž po zahájeném jednání panem drem. Hynkem Čer- ným, jakožto jednatelem spolku, promluvil o zamý- šleném zvýšení zemské přirážky čá st- kou 17%, pan PhDr. Josef Truhlář. Zmíniv se v zajímavé a důkladné přednášce o schodku zemského rozpočtu za rok letošní v obnosu 1112 mill. korun, uvedl řečník, že majitel žižkovského domu, skýtajícího 10.500 K ročního příjmu, musil by po provedeném zvýšení zemské přirážky platiti 1008 K, čili o 238 k více, nežli dosud platí. V Žižkově obnáší dani podro- bené nájemné 3,850.000 K ročně, z něhož vyměřena činžovní daň v částce 540.000 K. A k tomu se před- pisuje 55% zemská přirážka obnosem 297.000 K. Zvýšení o 17% znamenalo by pro majitele domu v Žižkově, že by na zemské přirážce k dani domovní platili úhrnem o 91.800 K ročně více, nežli platí za dnešních poměrů, čili, počítaje v základě 4% zůro- kování, že by veškeré domy na ceně ztmtilyo 2,295.000 K. Řečník poukázal dále k okolnosti, jak těžce mnozí nájemníci čmži shánějí a charakterisoval úmyslně a soustavné ničení finančních sil království českého rakouskými vládami, kteréž dobře vědí, že národ fmančně slabý nemůže býti také politicky sil- ným. (Tak jest!) Při tom tvrdil přednášející, že také sněm království českého na nynějším stavu zemských Imancí vinu má, ač ve směru tom i mluviti o zemském výboru, kterýž jest pouze výkonným sborem sněmu, bylo by nesprávným. Sněm začasto překročoval roz- počty, zemským výborem zdělané, a nechlížel se na výstrahy zemským výborem při předkládání rozpočlo
Hynk Čer PhDr Truhlář Žižkov Rohý