1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 21. dubna 1904.
Praha
4
article
Ne ranní a odpol. 1ist
v předpliácfi vai
v Praze v adainistn
n trt láta . .
n 4rojí čornánke
ke
n čtrs.t. leka
v; » K no
epoštou
ke
n ltrek icja
doje
Praha
5
title
Onsšní čísle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 20. dubna. (Zvláštní
zpráva.) U Port Arturu bylo vypla-
veno na břeh nékolik mrtvol ru-
ských důstojníků. Mezi nimi, jak
se se vši určitostí ujišťuje, je též
mrtvola admirála Makarova.
Z Petrohradu, 20. dubna. V 5 hod.
55 minut odpol. (Zvláštní telegram »Nár.
Listů«.) Po celém Rusku želí se
ztráty Makarova. Včera přijel do
Petrohradu jeho nástupce admírál
Skrydlov a byl s jásotem uví-
tán. V dokách se pracuje s největ-
ším chvatem. Pociťuje se trpce ne-
dostatek námořních důstojníkův.
Čtyři námořní lékaři v Port Arturu
sešíleli následkem silných rozrušu-
jicích dojmů. Osoby přibyvší z Vla-
divostoku, ujišťuji, že japonské
granáty při bombardování do mě-
sta vhozené nevybuchly. Reitzen-
steinova eskadra nalézala se na
počátku války v žalostném stavu.
Čtyři křižáci a 14 torpedových lodí
nebylo schopno žádné akce.
Z Paříže, 20. dubna. Z Petrohradu
sdělují: Dle soukromého výroku
Skrydlova hodlá tento nasaditi
všecko, aby loďstvo portarturské
se spojilo s loďstvem vladivosto-
ckým. Kdyby před dosažením tohoto
úmyslu Japonci mohli vysaditi voj-
sko, tím lépe, protože Kuropatkin
si přeje boje s Japonci. Moji spolu-
pracovníci, pravil Skrydlov, jsou
vesměs mladí lidé, kteří nepotře-
bují slavnostního kontreadmírála.
Artur
Makarův
Japonec
Petrohrad
Rusko
Paříž
7
article
Chef mého generálního štábu jest
malý Stečenko, prostý fregatní ka-
pitán a co se týče mého generál-
niho plánu, dám se věsti bohem a
okolnostmi.
Z Petrohradu, 19. dubna. Ve vo-
jenských kruzích se proslýchá, že
postup Japonců u Andžu jest za-
držován sněhovými vánicemia
dešti. 14.000 Rusů s 32 děly stojí
na pravém břehu řeky Jalu, kdežto
Japonci počtem 17.000 mužů s 36
děly stojí na břehu levém. Špatné
počasí nedovoluje žádné straně
překročiti Jalu. Na obou stranách
očekávají posily a není pravdě-
nepodobno, že v nejbližší době
dojde ke srážce.
Z Londýna, 20 dubna. (Zvl. zpráva)
z Čifu sdělnje Standard: V ne-
děli vnoci bylo slyšeti sil-
nou střelbu z děl a bylo
viděti zúřereflektorů. Dl
zpráv z různých stran bylo
viděti plouti větší počet
japonských válečných lodí
směrem k Port Artur u.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Japonec
Rus
Artur u
Petrohrad
Jal
Londýn
8
article
Mezi Vídní a Peští.
Mezi Vídní a Peští.
„Vzájemná důvěra koruny a národa a klidné
panství znovuzřízené ústavy zjednaly mezi trů-
nem a národem onu harmonii, jež tvoří základní
podmínku spojené činnosti, bohaté na úspěchy“
— tato velevýznamná slova čteme ve vlastno-
ručním listu panovníkově ze dne 18. t. m., adres-
sovaném předsedovi uherského ministérstva hir.
Štěpánu Tiszovi, kterýmž se mu zároveň naři-
zuje, aby učinil opatření, by převezeny byly do
vlasti tělesné ostatky nejslavnějšího bojovníka z
samostatnost Uher, Františka Rakoczyho, protože
„spojená picta krále a národa může vyhledávati
památku všech těch, jimž připadla vůdčí úloha
v bojich minulostí.“
Nemíníme tuto nadzvedati závoj z událostí
jejichž jevištěm byly Uhry před dvěma sty lety
a jejichž památku uctívá národ maďarský v jejich
největším representantu, nás mnohem více za-
jímá význam a dosah nového projevu přízně
královské pro současné poměry.
Tisz
Rakoczy
Uher
Vídeň
Pešť
Uhry
spojený pict král
9
article
Hr. Tisza, šťastný tišitel dvouletých zápasů
o brannou předlohu, smírem se stranami oppo-
sičními nedávno s novými značnými úspěchy
v oboru vojenství dosaženými, ukončených, před
stupuje tu před národ s novým znamenitým
úspěchem mravním, jenž v tomto okamžiku jest
spolu důkazem, že poslední tuhé zápasy uherské
nezůstavily po sobě ani ve Vídni nijakých stop
nemilosti, otřesené důvěry a případných vnitř
ních pochybností.
Uhry, toť zjevno ze slov vlastnoručního nj
vyššího listu, stojí na výsluní přízně a milost
královské, a zajisté že s nelíčeným nadšením
uspokojením uvítá všecek národ maďarský nový
tento skvělý důkaz ryze ústavního, povznešeného
smýšlení svého panovníka a krále.
Samo sebou namanuje se tu srovnání s po-
měry v této polovině soustát', ale nehodláme
při něm stanouti, vždyť porovnání to stalo se již
mnohokráte, poučení z něho vyplývající leží na
bílední, ale v politické a veřejné praxi dosud ne-
jevilo nijakých účinků.
Uher
Hradec
Vídeň
Tisza
10
article
Bude proto lépe, oceníme-li tuto událos
pouze se stanoviska oněch poměrů, jež v tomt-
soustátí skutečně trvají, a jež pro uhierskou polo
vinu státu „tvoří základní podmínku spojené čin
nosti, bohaté na úspěchy.?
Politika hr. Tiszy, jak z dosavadní jeho čin
nosti se dá vystihnouti, jest politíkou zachován
posavadního stavu, jak utvořen byl rakousko
uherským vyrovnáním z r. 1867, ovšem že v
směru důsledného výkladu jeho ve smyslu ná-
zorů uherských. Tak uplatnila se tato politik
zejmena při otázkách vojenských, nedávno ře-
šených, a ježto nejvyšším vlastnoručním listem
dostává se jí nyní dostatečně okázalého projevu
důvěry, není pochybnosti, že zásadám této po
litiky dostává se zároveň bezpečného průvodníhe
listu na dalším postupu jejím.
Předseda ministerstva uherského, s ním zá
roveň i politické schopnosti národa maďarského
a jejich zdatnost pověřují se takto k novým, váž-
ným úkolům, jež v sobě chová přítomnost
blízká budoucnost. Maďarské nazírání na úkoly
státu, zvláště při všeobecné rozháranosti v
vnitřních poměrech této poloviny soustátí, stává
se jaksi stěžějní oporou všeho státního celku,
stává se spolehlivou půdou, v níž kotví důvěra
panovníkova.
Jaké asi jsou a budou úkoly tyto?
Nejbližší z nich týkají se zajisté obnovy vy-
rovnání rakousko-uherského, a ujednání nových
obchodních smluv zahraničných, z nichž nej-
důležitější na ten čas jsou obchodní smlouvy
sNěmeckem a s Italií.
Jak v hospodářském vyrovnání mezi oběm
polovinami říše, tak i v jednání o obchodn
smlouvy vyskytají se ještě četné, dosud ne-
překonané nesnáze a překážky, věcné i formální,
zásadní i podřízené.
Tisza
11
article
Co se týče vyrovnání rakousko-uherského,
nabyl za posledních let v Uhrách značné posily
proud, pracující k úplné rozluce, k celnímu roz-
braničení obou zemí ve vzájemných hospodář-
ských stycích. V Uhrách sí dále zvláště zakládají
na tom, aby vyrovnání bylo ústavně vyřízeno
v obou polovinách státu, protože se lekají, ab
článkem XIV. zahalený absolutism rakouský ne-
přesunul se z nenáhlai k nim. Tyto dny kolovala
novinami výhrůžná rozmluva těžce nemocného
Františka Košuta, že by strana jeho sáhla k nej-
ostřejším prostředkům, aby zachránila platnost
uherského zákona, jenž nářizuje, že celní a ob-
chodní svazek musí býti schválen parlamenty
cbou polovin státu, kdyby snad zde svazek tento
chtěl se úskutečniti čl. XIV. Nepřeceňujeme
po zkušenostech nabytých při branných předlo-
hách bojovnost strany Košutovy, ale pociťujeme.
že stanoviskem svým výborně podporuje akci hr.
Tiszy a osvědčujíc se zásadně pro přísné šetření
forem konstitučních, zjednává jí zároveň co nej-
pevnější půdu vůči Císlajtanii. Konec konců asi
i při hospodářském vyrovnání Košutova strana
smíří se s dosaženými úspěchy, jako to před
chvílí učinila při předlohách branných.
Politika hr. Tiszy při obnově hospodářského
vyrovnání rakousko-uherského, o tom již pochy-
bovati nelze, bude směřovati k zachovárí
celní pospolitosti, ať již v podobě jaké-
koliv; tomu nasvědčují i volby v pešťské ob-
chodní komoře právě provedené, v nichž ne-
zvítězila strana celní rozluky a jež se zajisté ne-
provedly proti přání předsedy ministerstva.
Košut
Košutův
Uhry
Tisza
12
article
Mnohem těžší úkol nadehází hr. Tiszovi
při obchodních smlouvách s cizinou. Tyto před-
pckládají jednak dosaženou shodu v ho-
spodářském poměru mezi Uhrami a Cislajtanií,
jednak zabezpečení zvláštních hmotných zájm
uherských vzhledem k hospodářské politice
středoevropské.
V tomto oboru jde nejen o to, aby Maďaři
byli zabezpečeni proti obrovské hospodářské pře-
vaze německé, ale aby ani neohrozili pro bu-
doucnost svých politických nadějí, jež opatrují
tím žárlivěji, čím markantněji se prozrazují troj-
spolkové hospodářské záměry směrem na jiho-
východ evropský.
Maďar
Uhry
13
article
Jak veliké jsou ještě překážky co se týče
vypracování základů pro obchodní smlouvy sci-
zinou, to dosvědčuje nejen bezvýsledné dosud
vyjednávání o vinnou klausuli (usnadnění dovozu
vina) s Italií, ale i elaborát celní konference ve
Vídni, jež připravuje návrhy pro Německo, nebo
dle bezpečných zpráv zůstavila tato konference
řadu nejdůležitějších položek, zvláště a grár-
ních, rozhodnutí vlád t. j. nebyla s to, dospěii
k nějaké dohodě o nich. Návrhy této konferenc
byly předloženy i poradám společných ministrů,
koncem minulého týdne v Pešti konaným a a
trvaly po tří dny a až šest hodín denně, přece
se na veřejnost podaly zprávy, jakoby se bylo
rokovalo pouze o společném rozpočtu na příšt
rok. Z toho nutně následuje, že se nedospělo n
nich k urovnání hospodářských differencí, jinak
by se bezúspěšnost porad těch nezakrývala do-
mnělými potížemi společného rozpočtu, o něm
se jinde prohlašovalo, že nebude se valně lišiti
od rozpočtu letošního.
Vzniklé nesnáze budou vyřizovány v korunn
radě, jež se dle doslechu bude konati v sobotu
Vedle těchto velmi vážných záležitostí ho-
spodářských uchystala mezinárodní situace také
své úkoly, a i při těch připadne asi Uhrámi značný
úkol.
Hr. Tiszu, jak vidno, očekávají v nejbližs
době veliké a těžké úkoly, a bude zajísté čerpati
vydatnou posílu k nim ze znamenitého vlastno-
ručního listu, jenž právem vzbudil sensační po-
zornost.
Tisza
Vídeň
Německo
Pešť
Hradec
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 250.
Z Vídně, 20. dubna.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Obstrukční práce poslanců českých byla
dnes rozdělena dle disposic námi ohlášených
Do 41. četly se dotazy, do 4. hodin hlasovalo
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
se dle jmen o protokolování petic. Posl aneu
bylo vzasedací sini při tom velice
poskrovnu, nejvýš sotva 10—13. Přes
to došlo však ke dvěma srážkám.
Posl. Reichstädter stál na podiu pod presi-
diem, drže hlasovací knížku v ruce a sleduje
hlasy odevzdaně, by mohl kontrolovati, je li sně-
movna skutečně usnášení schopna, k čemuž dle
jednacího řádu je potřebí 100 poslanců. Tu
houkl naň z levice poslanec hr. Khevenhüller,
člověk, který nemůže se ničím prokázati, leda
dlouhým kabátem dle nejnovějšího střihu a mo-
derní kravatou, že nemá práva tam státi. Hr.
Vetter, vezdy poslušný pokynů německých, po-
slance českého vypudíl z jeho místa.
Stejné energie hrabě z Lilie nemá naprot
Němcům. Je takový, jako p. dr. Körber.
Prudký byl konflikt se zapisovatelem, horno-
rakouským poslancem drem. Schleglem. Tento
seděl na tribuně a četl jména poslanců. Něme-
ckým nacionálům zdálo se, že dosti nekřičí
volali naň ironicky: »Ne tak hlasitě !« což opa-
kovali někohkrát. Schlegl naposled hodil se-
znamem poslanců a prohlásil prof. Kaiserovi,
který v téchvíli předsedal, že vzdává se funkce
zapisovatelské. Němečti lidovci uvítali vyjádření
toto pochvalou a pan Glöekner, který bývá při
každém skandálu, tleskal a přizvukoval »Bravo!«
Na levici slyšeti bylo hlasy: »To je tuze jemno-
citný zapisovatel.« Na domluvy prosidia posl.
Posl
Reichstädter
Khevenhüller
Vetter
Němec
doktor
Körber
Schlegl
Kaiser
Glöekner
Hradec
16
article
Schlegl upustil posléze od své resignace, když
místopředseda Kaiser byl napomenul levici k lichu.
K pilnému návrhu dra. Ladislava Dvořák
na vybudování vysokých škol českých promluvili
dnes řečníci dva: Vlach Lenassí a bar. Pražák
Onen co nejdůtklivěji tlumočil požadavek svých
soukmenovců po zřízení úplné university jen
jedině v Terstu a protestoval také proti způsobu
jakým nakládá se na vídeňských vysokých ško
lách s vlašskými posluchači.
Moravský mluvčí názorně tlumočil nedo
statky, jaké se jeví na české technice brněnské
Tento ústav existuje 5 let, ale jest pořád ještě
v místnostech provisorních, za které se platí
ročně nájmu 74.000 K, a to v místnostech na-
prosto nedostatečných, jakkoli náklad na novou
budovu povolen jest již několik roků. Ovšem
české vysoké školy mohou čekati, myslí si patrně
vláda. Bar. Pražák však nepřestal na vyličování
nedostaíků techniky brněnské, nýbrž pronesl také
důtklivá slova proti chování se rektora techniky
vídeňské a rektora vídeňské university ke slovan-
skému studentstvu a prohlásil, že toto jest a chce
býti pokládáno na veškerých školách vysokých
Cislajtanii úplně rovnoprávným. Jako Lenassi
žédal, aby vlašská universita položena byla do
hlavního sídla Vlachů, do Terstu, tak i bar. Pra-
žák nepokrytě a kategoricky žádal, aby česká
universita na Moravě byla dána do přirozeného
a skutečného sídla nejen země, nýbrž i českého
lidu moravského, do Brna, které není žádným
městem německým, ale smíšeným. Svou pěknou
a při všem klidu energickou řeč zakončil politi-
ckým prohlášením, že nevzchopí-li se dr. Körber
v obou nejdůležitějších otázkách, zřízení druhé
české university a restifuce, vniterní češtiny v
Čechách a na Moravě, k rozhodnému činu, na-
dešel již svrchovaný čas, aby od-
stoupil a jinému ustoupil.
Schlegl
Kaiser
Dvořák
Vlach
doktor
Körber
Terst
Brno
Čechy
Morava
český univerzita na Morava
17
article
Ke konci způsobil hr. Vetter prudkou srážku
s poslanci českými. Navrhl příští schůzi pro
sobotu. Kromě toho však navrhl mimořádnou
schůzi pro pátek odpoledne s výhradným a vý-
lučným programem: volba do delegací. Když pak
místopředseda českého klubu posl. dr. Stránský
žádal za slovo, by proti tomuto počinu presiden-
tovu protestoval, hr. Vetter dovolával se jednacího
řádu. Neprávem. Podle něho má president
právo svolávati mímořádné schůze, ale nemá
práva samovolně diktovati pro ně jednací pořad.
Po té stránce jest poslanecká sněmovna auto-
nomní, tak jako jest pro schůze pravidelné. Sně-
movna vídeňská stůně četnými a těžkými nemo-
cemi, ale stůně také presidentem, který nezná se
v jednacím řádě, který neví, co jest jeho pravo-
moc, a který neví, co situace snese.
v arobncmn vroaeli
veha vr
Vetter
Stránský
18
article
aničnlo ot . . . na s
rnseralee
platí se kotově sapřel
Jplacení a inserty přijíntá zdinslnl-
strace v Marinnské ulici č. 8.
Tam nacházejí se. též redak
tiakárna a expodíca Národnich li i zktos,
Eakesivy ae nivnaesj.
Marinnský ulice
19
article
Pozdě večer rozeslal president hr. Vett
Pozdě večer rozeslal president hr. Vett
sdělení, kterým mění dnešní vyhlášku ve příčině
páteční schůze, na jejíž pořad dal jen a pouze
volby do delegací, v ten rozum, že schůze ko-
nati se bude místo v 5 hodin večer, o 3. hod.
odpolední.
Z Vídně, 20. dubna. (C. - B)
Předseda hr. Velter zahajuje schůzi v 11 hodi
15 minut dopoledne.
Došlé spisy čtou se doslovně a je mezi nimi
Kleeweinův návrh v olázce cla z italského vína
a vinné klausule, — dotazy poslance Wilhel ma
a spol. po zavedení průkazu způsobilosti v obchodní
živnosti, — Kliemanna a spol. po konfiskaci díla
»Papežství a jeho sociální a kulturní činnost«, jehož
přiložena další čásť, — Eilenbogena a spol. po
stíhání v obvodu videňského ředitelstva státních želez-
nic pro osobní smýšlení, — Eisenkolba a spol.
po nedoplatku stavebního nákladu na katolický kostel
v Kraslici, — Šrámka a sp. po reorganisaci finanční
stráže a po úpravě poměrů poštovních expedientův
a pilný návrh poslance Ellenbogena a spol. po
událostech při volbách do společenstevní úrazovny.
Čtení trvalo až do 12.30 hod. odpol., načež posl.
dr. Dyk navrhl, aby jeho pelice byla připojena
k stenografickému zápisníku a aby hlasovalo se
o tom tajně. O otázce tajného hlasování navrhuje
hlasování dle jmen a propadne-li návrh na toto hla-
sování, aby hlasovalo se dle jmen o podstatě jeho
návrhu.
Hlasuje se teda dle jmen.
Posl. Khevenhüller žádá zalím rozčileně,
aby předseda zakázal posl. Reichstädtrovi kontrolo-
vati před tribunou záznam jmen, načež předseda vy-
zval posl. Reichstädtra, aby se vzdálil od tribuny.
(Hlučná pochvala v levo.
Wilhel ma
Šrámek
Ellenbogen
doktor
Dyk
Posl
Khevenhüller
Vídeň
20
article
Dykovy návrhy na tajné hlasování resp. připo-
jení jeho pelice propadly 113, resp. 104 proti jed-
nomu hlasu.
Posl. dr. D v k učinil k další petici tytéž návrhy.
Návrh na tajné hlasování propadl 104, návrh n
připojení petice 108 proti 1 hlasu.
Posl. Hovorka učinil k další petici tytéž ná-
vrhy, načež hlasováno dle jmen.
Hovorkovy návrhy propadly 104 proti 2, resp.
106 proti 1 hlasu.
Posl. Dvořák opakuje návrhy na jmenovitá
hlasování o připojení svě petice.
Propadají 115 proti 4, resp. 113 proti 2 hlasům.
O 3.15 rokovalo se dál o pilném návrhu Dro-
řákově o vybudování českých vysokých škol v Praze
a Brně, jehož projednávání bylo před Veliko nocemi
přerušeno.
Posl. Lenassi stýskal si na zkracování Vlachu
ve vysokém školství. Nemajíť dosud žádné univer-
sity, ba ani jediné fakulty. Vyčítá vládě, že nedbá
svorného přání vlašského obyvatelstva a z malicher-
ných příčin nechce zříditi právní fakultu v Terstu.
Dykův
Posl
doktor
Hovorka
Hovorkův
Dvořák
Vlach
Praha a Brno
Terst
21
article
Zamýšlená fakulta roveredská je zdánlivým řešením
otázky a nelze ji bráti do opravdy. Tím by se zne-
možnilo zřízení úplné university v Terstu, hlavním
městě vlašském, podotýkaje, že Vlaši obývají mimo
Trentino ještě čtyři adriatské provincie.
Posl. Erler: Není žádného Trentina! To není
žádná provincie. (Hlasy mezi Vlachy: Ale slane
se jíl
Posl. Lenass i (pokračuje): Většina Vlachův
obývá kolem Adrijského moře a proto patří tam do
Terstu také universita. Děkuje městu Rovederu za
velkodušný důkaz národní solidarity tím, že pomí-
jejíc vlastní zájmy, přidružilo se k žádosti ostatních
krajanů. (Pochvala mezi Vlachy.) Zmiňuje se, jak
zacházeli s vlašskými studenty v Inspruku a posléz
také ve Vídní a prohlašuje, že všecky vládní důvody
proti Terstu jsou neupřímné, Pravá příčina je mali-
cherně policajtství. Lituje, že předseda ministerstva
netroufá si zničiti tuto starou rakouskou rakovinu.
Vlach
Trentino
Posl
Trentin
Vlachův
Adrijský
Terst
Roveder
Inspruk
Vídeň
22
article
(Pochvala mezi Vlachy.)
Posl. bar, Pražák uvažuje zvlášť o nedostalcích
české techniky brněnské a lituje, že ministerský
předseda ve své poslední řeči nezmínil se ani slo-
vem o nedůstojných poměrech na této vysoké škole.
Němci snaží se podkopat její existenci. Poukazuje
na její umístění a lituje, že vyučovací správa nemá
dobré vůle umístiti tuto školu důstojně. Líčí ze-
vrubně nedostatky v jednotlivých odborech a žádá,
by se zdokonalil odbor kulturně-technický, chemicko-
a elektro-technický, jakož i oddělení obecné. Nynější
umístění techniky jest evropským skandálem. Řečník
vyzývá vládu, aby postarala se ihned o nové bu-
dovy a učinila tak přítrž dosavadním žalostným po-
Odůvodňuje požadavek o zřízení české univer-
sity v Brně, poukazuje na nedostatky české univer-
sity v Praze. Připomíná, že už též ministr Gautsch
uznal, že oprávněným je přání, by se zřídila druhá
česká un versita.
Protestuje proti rektorským výrokům na vídeňské
technice a universitě, jež věru nepřispěly k upokojení
studentských myslí. Byl by čas, aby ministr vyučování
věnoval oněm událostem větší pozornost, nebot
všichni slovanští posluchači musí žádati rovnopráv-
měrům.
nost na všech universitách. Nestrpí víc takové jed-
Vlach
Posl
bar
Pražák
Němec
Gautsch
Brno
Praha
24
article
Z bělehradského kaleidoskopu.
Z bělehradského kaleidoskopu.
Na pahorku při ústi Sávy do Dunaje táhn
se město v mocném oblouku od západu k vý-
chodu. Nad stokem řek polosesuté hradby upo-
minají na dávné krvavé boje s Turčíny. Nynítu
vězňové s těžkými železnými pouty pomalým
krokem jak příšerné stíny vlekou se při práci
mezi valy. Na nádvoří jehlance z kamenných i že-
lezných kulí, jež kdysi drtily zdivo pevnosti. Z
branou malý pevnostní chrámek. Velikým ba-
stionem oddělena na kopci od pevnosti partie
sadů Kali Mejdanu, s jehož terrassy jest úchvat-
ný pohled na protilehlý Zemun. Krajina na proti-
lehlém chorvatském a uherském břehu, vystou-
pneli voda nad normál, zmizí pod vodou, z níž
jen malé zelené ostrovy vyčnívají. V sadech bývá
vojenský koncert. Pod pevností zbytky někdej-
ších mešit a lázní. Ze sadů jdeme přímo na
Kniáze Michajlovskou dlouhou třídu, jež po-
kračuje jako „Terazzia“. Má domy jedno i dvou-
patrové. V přízemcích různé „raduje“ — krámy,
několik peněžních závodů, směnáren, několik
uzenářů — Čechů, všem se jim dobře daří! —
pivnice s plzeňským i znamenitým domácím Bail-
lonovským neb Veifertovým. Velkolepá jest piv-
nice „u Paříže“, kde dopoledne a večer jde
o život. V Grand Hotelu pěkné pobytí v restau-
rantu neb pěkné kavárně. Velmi dobrý hotel ač
poněkud drahý, hostivá nejlepší společnost.
Krásné posezení večer při elektrickém světle,
na upraveném nádvoři kazí leda mnoho „duna-
kefrů“, velikých vodních brouků, již padají jak
malé kaménky, oslněni světlem, přímo do talíře.
Na Terazzii, zpola vysázené ubohým stromovím,
viděti otlučenou kašnu Obrenovičů, pak Nový
Kali mejdan
Čecho
Obrenovič
Sáva
Dunaj
Paříž
25
article
Dvorec, zámek královský. Velká, dvoupatrová
budova. V prvním patře, kde bydlí král, jsou při
jímací salony. Druhé patro obývá korunní prine.
Před ním do ulice průčelím obrácen starý konnak
Zde pod ranami spiklenců klesli Alexandr
Draga. Před dvorci mohutná alej kaštanů a četná
stráž.
V pokračováni Terazzie vede široká tříd
kolem „Důstojnického domu“, jejž věnoval dů-
stojnictvu král Alexandr. Za 10 para din. sve-
zeme se po trámwayi od nádraží na břehu Sávy
ke Kali Mejdanu, ku přístavu na Sávě. Kotví tu
parníky uherské, chorvatské i srbské. Kolem
hluk jako v úle. Maďaři, Srbové, Chorvati, Ci-
káni, Židé, Turčíni, měšťáci, plavci, dámy v jem-
ných toilettách i rozedraní nosičové. Vše zmítá
se kolem — policejního úřadu, kde vidují pasy.
Kolem v hostincích chladí vše svoji žízen.
„Lepší“ vodou s malinovkou neb sladoledem —
zmrzlinou, obyčejný lid mlékovitou, sladkokyse-
lou tekutinou „ladná bóbóza“. Četní prodavači,
nabízeji nápoj v konvici zvláštní, již nesou v jedné
ruce. Ve druhé mají nádobu s vodou na čistění
sklenic. „Bóza ladná“ stojí 5 para, asi 5 haléřů.
Zvláštní chování jeví zdejší Němci. Vedousi
s urážlivou bezohlednosti k domorodému oby-
vatelstvu. Vědí, že slovanská trpělivost zde už
něco snese. V protějším Zemunu už by se jim do-
stalo makavého napomenutí.
Po příkrých schodech od přístavu nahoru,
došli jsme Dubrovačke ulice, ke hlavnímu chrámu
Saborné crkvi. Koná se tu pobožnost svátku vino-
braní. Velikánské koše hroznů přinesli do kostela,
dvě, tři hodiny je světí a okuřují za stálého zpěvu
a pak věřícím rozdávají. V kostele nastala ta-
ková vřava, jaké tak hned jsem neslyšel. U pro-
střed Dubrovačke ulice je pěkná Narodna Banka.
Ve sklepeních elektricky osvětlených vidět čtyři
muže na stráži, rovněž zvenčí hlídá budovu
gendarm.
Alexandr Drag
Kali mejdan
Maďar
Srba
Chorvat
Turčín
Němec
Sáva
Dubrovačke
Narodno Bank
26
article
Přestoupivše malý kopec, octli jsme sev
Kniaz Michajlovské ulici, stranou při Dunaji. Za-
chovaly se tu malé turecké domky, kde bydli
Turčíni, většinou chuďasové, jimž zachována
„Bariak Džamia“ mešita chudá a sešlá. Bujne
Srby rozčilovalo několikráte za den hlasité vzý-
vání Allaha v mínaretu. A tak vláda zakázala te
pěkný meslemínský obyčej. Vnitřek džamie nemá
ovšem, jak bývá jinde, stěny a podlahu vyloženy
tuze drahocennými koberci. Při stěně výstupek
jako kazatelna. Žák hodžův s ochotou uvádí do-
vnitř, půjčiv dříve „staré galoše“, aby noha ne-
věřícího neznesvětila posvátnou půdu. Před
vchodem pod stříškou je zvláštní dřevěná rakev,
do níž se nebožtík pečlivě zabalený na den uloží.
Kolem modlitebny pěkná zahrádka. Na minaretu
hnízdí hejno posvátných holubů. Pod džami
jsou menší továrny, elektrárna a dále Bailloniův
pívovar. V této části města bydlí vedle musulmaná
také židé Španělci a cikáni. Dole za pivovarem
je rybí trh. Možno zde viděti obrovské exempláře
ryb z Dunavu. Odtud hrbatou ulieí vzhůru na
tržiště, kde stojí universita. Kromě ovoce, lu-
štěnin, masa a různých tovarů jest zde nejkrás-
nější příležitost poznati zachovalý, nádherně bar-
vitý srbský kroj, zvláště žen. Pro nepatrné ne-
dorozumění v obchodě dochází tu mezi horko-
krevníky často k boji až do krve. Přes tržiště
běží trať koňské dráhy na náměstí, kolem pom-
níku knížete Michajla, k Národnímu divadlua
třípatrové budově Prometne Banky. V rohu ná-
městí oblíbená restaurace s chantanem „Ko-
larca“. Tak jsme prošli město, směsicí dojmů při-
pomínající svoji polohu na kraji Orientu. Ženy,
nesoucí koše na bidlu přes ramena, venkované
chudě oblečení v bělavých strůjích, ženoucí vy-
chrtlé koníky se svazečky dřevěného uhlí, tu tam
Turčín
Srba
Bailloniův
Cikán
Dole
Michajl
Michajlovský ulice
Dunaj
ko
Bariak Džamia
Prometne Bank
27
article
starý mohamedán s turbanem kol šedé hlavy, jiný
mladší s fezem, blýskot pěkných uniforem dů-
stojnických, Rus v širokých spodkách do bot,
s velikou placatou čepicí, civilisté po západo-
evropsku odění a opět seljaci srbští v hnědém
obleku národním s opánky na nohou, prodavači
hézy, sladoledu, limonády, hodnostové řády
ozdobení, generálové či pobočníci, vousatí po
pové s černými vysokými čepicemi bez štítků,
pravý kaleidoskop postavl
K večeru okolo pátě jdeme na Kali Mejdan
na procházku. Večer se stráví „U ruského cara“
či v „Grandhötelu“, „u Paříže“ nebo v „Ko-
larce“ při sklenici piva. Veselý byl den v Běle-
hradě o příjezdu dětí krále Petra do města. Slav-
nostní střelba je vítala, vojsko i přečetné obecen-
stvo je provázelo. Jeli rovnou do crkve a pak
teprv do dvorce za nadšených ovací. Odpoledne
byla v Topčiderském sadě za městem národní
slavnost. Je zde konnak, v němž bydlel kníže
Michajl. Zachováno tu původní zařízení se stolem,
na němž byl ubohý kníže operován. Topčider je
velký jako naše Král. Obora, ač prostěji upraven.
Drahocenncu zvláštností jsou dva prastaré pla-
teny před dvorcem. Koruna jednoho nesenaje
ohromným kruhem železným o průměru skoro
30 metrů. V parku jsou dvě restaurace. V sou-
sedství veliká obora Košuntjak, kde chovají stáda
daňků a jelenů.
Jela nás celá kavalkáda ke slavnosti. U Vei-
fertova pivovaru, asi na půl cestě za námi, jako
když moře zašumí, jásot lidstva! V proudech
se valí po zaprášené silnici. Docválali jsme na vo-
jenské cvičiště na vrchu, kam již se přihnali
první jezdci královského průvodu. Starý, dobrý
král Petr vesele děkuje za hřímavé „hurrá!“ na-
šeho hloučku. Bylo mezi námi dost mladých dů-
stojníků. Za bouře nadšení dojel dlouhý průvod
k pavillonu, kde hrála vojenská hudba všechny
Rus
Veselá
Michajl
Král
Petr
Paříž
ko
Běla
Vei
Košuntjak
28
article
možné české i srbské písně. Připadalo mi, že.
jsem někde na výstavě v Praze.
Král vstoupil do pavillonu s hostmi, podávalo
se sladko. Pan řečnil král k tisícům upřímně, se
slzou radosti v oku nad přijetím jeho — dětl.
Nadšení ohromné. Všechno chce viděti děti, děti!
Vznikla hodinová promenáda, vlastně tlačenice,
kolem pavillonu a nadšení stále se stupňovalo.
Potom prine Jiří koňmo, bez průvodu, vjel do
zástupu. Silní muží popadli malého, cukajícího
koníka na ramena a tak nosili živou sochu kra-
leviče po prostranství. Na znamení krále hudba
spustila národní tance, král sešel mezi lid za
jednu ruku veda prince Jiřího, za druhou mini-
sterského předsedu Avakumoviče, utvořilo se.
ohromné kolo, držících se ve spolek za ruce, a
vše, dvorní dámy, muži z lidu, ženy, důstojníci
i prostí vojáci — král, následník, vše křepčí ná-
ruživě oblíbené „kolo“ do úpadu. Tak si před-
stavuji život na starém českém knížecím dvoře!
Vočer vrací se do vše do města, tonoucího
v moři světel. Bydlím v domě přítele Milana, vy-
soko nad Sávou. Pohádka Orientu! Čarokrásná
vyhlídka na přístav, obě řeky i město. Z pokojů
vede veliká terrassa nad krásnou zahradu plnou
růžových keřů. Na terrasse sedáváme po večeři
veliká společnost se slovanským porozuměním
zvídá zprávy o životě bratří Čechů a jich vlasti.
Pak odchází se do hudebního salonu a dámy
echotně se střídají u klavíru se skladbami Smeta-
novými, Dvořáka, Fibicha, Nedbale a vděčí se tak
vzáenou pozorností za vypravování. Už sem také
vítězně pronikla naše hudba. A společnost s nad-
šením ji pěstuje. Jak je milo v té bratrské, tak
distinguované slovanské společnostil
Jiří
Milan
Čecho
Dvořák
Fibich
Nedbal
Praha
Sáva