ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 14b2e090-7128-11dc-94bd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 51, person 86, org 8
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 21. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo III.
4 article
Ne ranní a odpol. 1ist v předpliácfi vai v Praze v adainistn n trt láta . . n 4rojí čornánke ke n čtrs.t. leka v; » K no epoštou ke n ltrek icja doje
Praha
5 title
Onsšní čísle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 20. dubna. (Zvláštní zpráva.) U Port Arturu bylo vypla- veno na břeh nékolik mrtvol ru- ských důstojníků. Mezi nimi, jak se se vši určitostí ujišťuje, je též mrtvola admirála Makarova. Z Petrohradu, 20. dubna. V 5 hod. 55 minut odpol. (Zvláštní telegram »Nár. Listů«.) Po celém Rusku želí se ztráty Makarova. Včera přijel do Petrohradu jeho nástupce admírál Skrydlov a byl s jásotem uví- tán. V dokách se pracuje s největ- ším chvatem. Pociťuje se trpce ne- dostatek námořních důstojníkův. Čtyři námořní lékaři v Port Arturu sešíleli následkem silných rozrušu- jicích dojmů. Osoby přibyvší z Vla- divostoku, ujišťuji, že japonské granáty při bombardování do mě- sta vhozené nevybuchly. Reitzen- steinova eskadra nalézala se na počátku války v žalostném stavu. Čtyři křižáci a 14 torpedových lodí nebylo schopno žádné akce. Z Paříže, 20. dubna. Z Petrohradu sdělují: Dle soukromého výroku Skrydlova hodlá tento nasaditi všecko, aby loďstvo portarturské se spojilo s loďstvem vladivosto- ckým. Kdyby před dosažením tohoto úmyslu Japonci mohli vysaditi voj- sko, tím lépe, protože Kuropatkin si přeje boje s Japonci. Moji spolu- pracovníci, pravil Skrydlov, jsou vesměs mladí lidé, kteří nepotře- bují slavnostního kontreadmírála.
Artur Makarův Japonec Petrohrad Rusko Paříž
7 article
Chef mého generálního štábu jest malý Stečenko, prostý fregatní ka- pitán a co se týče mého generál- niho plánu, dám se věsti bohem a okolnostmi. Z Petrohradu, 19. dubna. Ve vo- jenských kruzích se proslýchá, že postup Japonců u Andžu jest za- držován sněhovými vánicemia dešti. 14.000 Rusů s 32 děly stojí na pravém břehu řeky Jalu, kdežto Japonci počtem 17.000 mužů s 36 děly stojí na břehu levém. Špatné počasí nedovoluje žádné straně překročiti Jalu. Na obou stranách očekávají posily a není pravdě- nepodobno, že v nejbližší době dojde ke srážce. Z Londýna, 20 dubna. (Zvl. zpráva) z Čifu sdělnje Standard: V ne- děli vnoci bylo slyšeti sil- nou střelbu z děl a bylo viděti zúřereflektorů. Dl zpráv z různých stran bylo viděti plouti větší počet japonských válečných lodí směrem k Port Artur u. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Japonec Rus Artur u Petrohrad Jal Londýn
8 article Mezi Vídní a Peští.
Mezi Vídní a Peští. „Vzájemná důvěra koruny a národa a klidné panství znovuzřízené ústavy zjednaly mezi trů- nem a národem onu harmonii, jež tvoří základní podmínku spojené činnosti, bohaté na úspěchy“ — tato velevýznamná slova čteme ve vlastno- ručním listu panovníkově ze dne 18. t. m., adres- sovaném předsedovi uherského ministérstva hir. Štěpánu Tiszovi, kterýmž se mu zároveň naři- zuje, aby učinil opatření, by převezeny byly do vlasti tělesné ostatky nejslavnějšího bojovníka z samostatnost Uher, Františka Rakoczyho, protože „spojená picta krále a národa může vyhledávati památku všech těch, jimž připadla vůdčí úloha v bojich minulostí.“ Nemíníme tuto nadzvedati závoj z událostí jejichž jevištěm byly Uhry před dvěma sty lety a jejichž památku uctívá národ maďarský v jejich největším representantu, nás mnohem více za- jímá význam a dosah nového projevu přízně královské pro současné poměry.
Tisz Rakoczy Uher Vídeň Pešť Uhry spojený pict král
9 article
Hr. Tisza, šťastný tišitel dvouletých zápasů o brannou předlohu, smírem se stranami oppo- sičními nedávno s novými značnými úspěchy v oboru vojenství dosaženými, ukončených, před stupuje tu před národ s novým znamenitým úspěchem mravním, jenž v tomto okamžiku jest spolu důkazem, že poslední tuhé zápasy uherské nezůstavily po sobě ani ve Vídni nijakých stop nemilosti, otřesené důvěry a případných vnitř ních pochybností. Uhry, toť zjevno ze slov vlastnoručního nj vyššího listu, stojí na výsluní přízně a milost královské, a zajisté že s nelíčeným nadšením uspokojením uvítá všecek národ maďarský nový tento skvělý důkaz ryze ústavního, povznešeného smýšlení svého panovníka a krále. Samo sebou namanuje se tu srovnání s po- měry v této polovině soustát', ale nehodláme při něm stanouti, vždyť porovnání to stalo se již mnohokráte, poučení z něho vyplývající leží na bílední, ale v politické a veřejné praxi dosud ne- jevilo nijakých účinků.
Uher Hradec Vídeň Tisza
10 article
Bude proto lépe, oceníme-li tuto událos pouze se stanoviska oněch poměrů, jež v tomt- soustátí skutečně trvají, a jež pro uhierskou polo vinu státu „tvoří základní podmínku spojené čin nosti, bohaté na úspěchy.? Politika hr. Tiszy, jak z dosavadní jeho čin nosti se dá vystihnouti, jest politíkou zachován posavadního stavu, jak utvořen byl rakousko uherským vyrovnáním z r. 1867, ovšem že v směru důsledného výkladu jeho ve smyslu ná- zorů uherských. Tak uplatnila se tato politik zejmena při otázkách vojenských, nedávno ře- šených, a ježto nejvyšším vlastnoručním listem dostává se jí nyní dostatečně okázalého projevu důvěry, není pochybnosti, že zásadám této po litiky dostává se zároveň bezpečného průvodníhe listu na dalším postupu jejím. Předseda ministerstva uherského, s ním zá roveň i politické schopnosti národa maďarského a jejich zdatnost pověřují se takto k novým, váž- ným úkolům, jež v sobě chová přítomnost blízká budoucnost. Maďarské nazírání na úkoly státu, zvláště při všeobecné rozháranosti v vnitřních poměrech této poloviny soustátí, stává se jaksi stěžějní oporou všeho státního celku, stává se spolehlivou půdou, v níž kotví důvěra panovníkova. Jaké asi jsou a budou úkoly tyto? Nejbližší z nich týkají se zajisté obnovy vy- rovnání rakousko-uherského, a ujednání nových obchodních smluv zahraničných, z nichž nej- důležitější na ten čas jsou obchodní smlouvy sNěmeckem a s Italií. Jak v hospodářském vyrovnání mezi oběm polovinami říše, tak i v jednání o obchodn smlouvy vyskytají se ještě četné, dosud ne- překonané nesnáze a překážky, věcné i formální, zásadní i podřízené.
Tisza
11 article
Co se týče vyrovnání rakousko-uherského, nabyl za posledních let v Uhrách značné posily proud, pracující k úplné rozluce, k celnímu roz- braničení obou zemí ve vzájemných hospodář- ských stycích. V Uhrách sí dále zvláště zakládají na tom, aby vyrovnání bylo ústavně vyřízeno v obou polovinách státu, protože se lekají, ab článkem XIV. zahalený absolutism rakouský ne- přesunul se z nenáhlai k nim. Tyto dny kolovala novinami výhrůžná rozmluva těžce nemocného Františka Košuta, že by strana jeho sáhla k nej- ostřejším prostředkům, aby zachránila platnost uherského zákona, jenž nářizuje, že celní a ob- chodní svazek musí býti schválen parlamenty cbou polovin státu, kdyby snad zde svazek tento chtěl se úskutečniti čl. XIV. Nepřeceňujeme po zkušenostech nabytých při branných předlo- hách bojovnost strany Košutovy, ale pociťujeme. že stanoviskem svým výborně podporuje akci hr. Tiszy a osvědčujíc se zásadně pro přísné šetření forem konstitučních, zjednává jí zároveň co nej- pevnější půdu vůči Císlajtanii. Konec konců asi i při hospodářském vyrovnání Košutova strana smíří se s dosaženými úspěchy, jako to před chvílí učinila při předlohách branných. Politika hr. Tiszy při obnově hospodářského vyrovnání rakousko-uherského, o tom již pochy- bovati nelze, bude směřovati k zachovárí celní pospolitosti, ať již v podobě jaké- koliv; tomu nasvědčují i volby v pešťské ob- chodní komoře právě provedené, v nichž ne- zvítězila strana celní rozluky a jež se zajisté ne- provedly proti přání předsedy ministerstva.
Košut Košutův Uhry Tisza
12 article
Mnohem těžší úkol nadehází hr. Tiszovi při obchodních smlouvách s cizinou. Tyto před- pckládají jednak dosaženou shodu v ho- spodářském poměru mezi Uhrami a Cislajtanií, jednak zabezpečení zvláštních hmotných zájm uherských vzhledem k hospodářské politice středoevropské. V tomto oboru jde nejen o to, aby Maďaři byli zabezpečeni proti obrovské hospodářské pře- vaze německé, ale aby ani neohrozili pro bu- doucnost svých politických nadějí, jež opatrují tím žárlivěji, čím markantněji se prozrazují troj- spolkové hospodářské záměry směrem na jiho- východ evropský.
Maďar Uhry
13 article
Jak veliké jsou ještě překážky co se týče vypracování základů pro obchodní smlouvy sci- zinou, to dosvědčuje nejen bezvýsledné dosud vyjednávání o vinnou klausuli (usnadnění dovozu vina) s Italií, ale i elaborát celní konference ve Vídni, jež připravuje návrhy pro Německo, nebo dle bezpečných zpráv zůstavila tato konference řadu nejdůležitějších položek, zvláště a grár- ních, rozhodnutí vlád t. j. nebyla s to, dospěii k nějaké dohodě o nich. Návrhy této konferenc byly předloženy i poradám společných ministrů, koncem minulého týdne v Pešti konaným a a trvaly po tří dny a až šest hodín denně, přece se na veřejnost podaly zprávy, jakoby se bylo rokovalo pouze o společném rozpočtu na příšt rok. Z toho nutně následuje, že se nedospělo n nich k urovnání hospodářských differencí, jinak by se bezúspěšnost porad těch nezakrývala do- mnělými potížemi společného rozpočtu, o něm se jinde prohlašovalo, že nebude se valně lišiti od rozpočtu letošního. Vzniklé nesnáze budou vyřizovány v korunn radě, jež se dle doslechu bude konati v sobotu Vedle těchto velmi vážných záležitostí ho- spodářských uchystala mezinárodní situace také své úkoly, a i při těch připadne asi Uhrámi značný úkol. Hr. Tiszu, jak vidno, očekávají v nejbližs době veliké a těžké úkoly, a bude zajísté čerpati vydatnou posílu k nim ze znamenitého vlastno- ručního listu, jenž právem vzbudil sensační po- zornost.
Tisza Vídeň Německo Pešť Hradec
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 250. Z Vídně, 20. dubna. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Obstrukční práce poslanců českých byla dnes rozdělena dle disposic námi ohlášených Do 41. četly se dotazy, do 4. hodin hlasovalo
Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
se dle jmen o protokolování petic. Posl aneu bylo vzasedací sini při tom velice poskrovnu, nejvýš sotva 10—13. Přes to došlo však ke dvěma srážkám. Posl. Reichstädter stál na podiu pod presi- diem, drže hlasovací knížku v ruce a sleduje hlasy odevzdaně, by mohl kontrolovati, je li sně- movna skutečně usnášení schopna, k čemuž dle jednacího řádu je potřebí 100 poslanců. Tu houkl naň z levice poslanec hr. Khevenhüller, člověk, který nemůže se ničím prokázati, leda dlouhým kabátem dle nejnovějšího střihu a mo- derní kravatou, že nemá práva tam státi. Hr. Vetter, vezdy poslušný pokynů německých, po- slance českého vypudíl z jeho místa. Stejné energie hrabě z Lilie nemá naprot Němcům. Je takový, jako p. dr. Körber. Prudký byl konflikt se zapisovatelem, horno- rakouským poslancem drem. Schleglem. Tento seděl na tribuně a četl jména poslanců. Něme- ckým nacionálům zdálo se, že dosti nekřičí volali naň ironicky: »Ne tak hlasitě !« což opa- kovali někohkrát. Schlegl naposled hodil se- znamem poslanců a prohlásil prof. Kaiserovi, který v téchvíli předsedal, že vzdává se funkce zapisovatelské. Němečti lidovci uvítali vyjádření toto pochvalou a pan Glöekner, který bývá při každém skandálu, tleskal a přizvukoval »Bravo!« Na levici slyšeti bylo hlasy: »To je tuze jemno- citný zapisovatel.« Na domluvy prosidia posl.
Posl Reichstädter Khevenhüller Vetter Němec doktor Körber Schlegl Kaiser Glöekner Hradec
16 article
Schlegl upustil posléze od své resignace, když místopředseda Kaiser byl napomenul levici k lichu. K pilnému návrhu dra. Ladislava Dvořák na vybudování vysokých škol českých promluvili dnes řečníci dva: Vlach Lenassí a bar. Pražák Onen co nejdůtklivěji tlumočil požadavek svých soukmenovců po zřízení úplné university jen jedině v Terstu a protestoval také proti způsobu jakým nakládá se na vídeňských vysokých ško lách s vlašskými posluchači. Moravský mluvčí názorně tlumočil nedo statky, jaké se jeví na české technice brněnské Tento ústav existuje 5 let, ale jest pořád ještě v místnostech provisorních, za které se platí ročně nájmu 74.000 K, a to v místnostech na- prosto nedostatečných, jakkoli náklad na novou budovu povolen jest již několik roků. Ovšem české vysoké školy mohou čekati, myslí si patrně vláda. Bar. Pražák však nepřestal na vyličování nedostaíků techniky brněnské, nýbrž pronesl také důtklivá slova proti chování se rektora techniky vídeňské a rektora vídeňské university ke slovan- skému studentstvu a prohlásil, že toto jest a chce býti pokládáno na veškerých školách vysokých Cislajtanii úplně rovnoprávným. Jako Lenassi žédal, aby vlašská universita položena byla do hlavního sídla Vlachů, do Terstu, tak i bar. Pra- žák nepokrytě a kategoricky žádal, aby česká universita na Moravě byla dána do přirozeného a skutečného sídla nejen země, nýbrž i českého lidu moravského, do Brna, které není žádným městem německým, ale smíšeným. Svou pěknou a při všem klidu energickou řeč zakončil politi- ckým prohlášením, že nevzchopí-li se dr. Körber v obou nejdůležitějších otázkách, zřízení druhé české university a restifuce, vniterní češtiny v Čechách a na Moravě, k rozhodnému činu, na- dešel již svrchovaný čas, aby od- stoupil a jinému ustoupil.
Schlegl Kaiser Dvořák Vlach doktor Körber Terst Brno Čechy Morava český univerzita na Morava
17 article
Ke konci způsobil hr. Vetter prudkou srážku s poslanci českými. Navrhl příští schůzi pro sobotu. Kromě toho však navrhl mimořádnou schůzi pro pátek odpoledne s výhradným a vý- lučným programem: volba do delegací. Když pak místopředseda českého klubu posl. dr. Stránský žádal za slovo, by proti tomuto počinu presiden- tovu protestoval, hr. Vetter dovolával se jednacího řádu. Neprávem. Podle něho má president právo svolávati mímořádné schůze, ale nemá práva samovolně diktovati pro ně jednací pořad. Po té stránce jest poslanecká sněmovna auto- nomní, tak jako jest pro schůze pravidelné. Sně- movna vídeňská stůně četnými a těžkými nemo- cemi, ale stůně také presidentem, který nezná se v jednacím řádě, který neví, co jest jeho pravo- moc, a který neví, co situace snese. v arobncmn vroaeli veha vr
Vetter Stránský
18 article
aničnlo ot . . . na s rnseralee platí se kotově sapřel Jplacení a inserty přijíntá zdinslnl- strace v Marinnské ulici č. 8. Tam nacházejí se. též redak tiakárna a expodíca Národnich li i zktos, Eakesivy ae nivnaesj.
Marinnský ulice
19 article Pozdě večer rozeslal president hr. Vett
Pozdě večer rozeslal president hr. Vett sdělení, kterým mění dnešní vyhlášku ve příčině páteční schůze, na jejíž pořad dal jen a pouze volby do delegací, v ten rozum, že schůze ko- nati se bude místo v 5 hodin večer, o 3. hod. odpolední. Z Vídně, 20. dubna. (C. - B) Předseda hr. Velter zahajuje schůzi v 11 hodi 15 minut dopoledne. Došlé spisy čtou se doslovně a je mezi nimi Kleeweinův návrh v olázce cla z italského vína a vinné klausule, — dotazy poslance Wilhel ma a spol. po zavedení průkazu způsobilosti v obchodní živnosti, — Kliemanna a spol. po konfiskaci díla »Papežství a jeho sociální a kulturní činnost«, jehož přiložena další čásť, — Eilenbogena a spol. po stíhání v obvodu videňského ředitelstva státních želez- nic pro osobní smýšlení, — Eisenkolba a spol. po nedoplatku stavebního nákladu na katolický kostel v Kraslici, — Šrámka a sp. po reorganisaci finanční stráže a po úpravě poměrů poštovních expedientův a pilný návrh poslance Ellenbogena a spol. po událostech při volbách do společenstevní úrazovny. Čtení trvalo až do 12.30 hod. odpol., načež posl. dr. Dyk navrhl, aby jeho pelice byla připojena k stenografickému zápisníku a aby hlasovalo se o tom tajně. O otázce tajného hlasování navrhuje hlasování dle jmen a propadne-li návrh na toto hla- sování, aby hlasovalo se dle jmen o podstatě jeho návrhu. Hlasuje se teda dle jmen. Posl. Khevenhüller žádá zalím rozčileně, aby předseda zakázal posl. Reichstädtrovi kontrolo- vati před tribunou záznam jmen, načež předseda vy- zval posl. Reichstädtra, aby se vzdálil od tribuny. (Hlučná pochvala v levo.
Wilhel ma Šrámek Ellenbogen doktor Dyk Posl Khevenhüller Vídeň
20 article
Dykovy návrhy na tajné hlasování resp. připo- jení jeho pelice propadly 113, resp. 104 proti jed- nomu hlasu. Posl. dr. D v k učinil k další petici tytéž návrhy. Návrh na tajné hlasování propadl 104, návrh n připojení petice 108 proti 1 hlasu. Posl. Hovorka učinil k další petici tytéž ná- vrhy, načež hlasováno dle jmen. Hovorkovy návrhy propadly 104 proti 2, resp. 106 proti 1 hlasu. Posl. Dvořák opakuje návrhy na jmenovitá hlasování o připojení svě petice. Propadají 115 proti 4, resp. 113 proti 2 hlasům. O 3.15 rokovalo se dál o pilném návrhu Dro- řákově o vybudování českých vysokých škol v Praze a Brně, jehož projednávání bylo před Veliko nocemi přerušeno. Posl. Lenassi stýskal si na zkracování Vlachu ve vysokém školství. Nemajíť dosud žádné univer- sity, ba ani jediné fakulty. Vyčítá vládě, že nedbá svorného přání vlašského obyvatelstva a z malicher- ných příčin nechce zříditi právní fakultu v Terstu.
Dykův Posl doktor Hovorka Hovorkův Dvořák Vlach Praha a Brno Terst
21 article
Zamýšlená fakulta roveredská je zdánlivým řešením otázky a nelze ji bráti do opravdy. Tím by se zne- možnilo zřízení úplné university v Terstu, hlavním městě vlašském, podotýkaje, že Vlaši obývají mimo Trentino ještě čtyři adriatské provincie. Posl. Erler: Není žádného Trentina! To není žádná provincie. (Hlasy mezi Vlachy: Ale slane se jíl Posl. Lenass i (pokračuje): Většina Vlachův obývá kolem Adrijského moře a proto patří tam do Terstu také universita. Děkuje městu Rovederu za velkodušný důkaz národní solidarity tím, že pomí- jejíc vlastní zájmy, přidružilo se k žádosti ostatních krajanů. (Pochvala mezi Vlachy.) Zmiňuje se, jak zacházeli s vlašskými studenty v Inspruku a posléz také ve Vídní a prohlašuje, že všecky vládní důvody proti Terstu jsou neupřímné, Pravá příčina je mali- cherně policajtství. Lituje, že předseda ministerstva netroufá si zničiti tuto starou rakouskou rakovinu.
Vlach Trentino Posl Trentin Vlachův Adrijský Terst Roveder Inspruk Vídeň
22 article
(Pochvala mezi Vlachy.) Posl. bar, Pražák uvažuje zvlášť o nedostalcích české techniky brněnské a lituje, že ministerský předseda ve své poslední řeči nezmínil se ani slo- vem o nedůstojných poměrech na této vysoké škole. Němci snaží se podkopat její existenci. Poukazuje na její umístění a lituje, že vyučovací správa nemá dobré vůle umístiti tuto školu důstojně. Líčí ze- vrubně nedostatky v jednotlivých odborech a žádá, by se zdokonalil odbor kulturně-technický, chemicko- a elektro-technický, jakož i oddělení obecné. Nynější umístění techniky jest evropským skandálem. Řečník vyzývá vládu, aby postarala se ihned o nové bu- dovy a učinila tak přítrž dosavadním žalostným po- Odůvodňuje požadavek o zřízení české univer- sity v Brně, poukazuje na nedostatky české univer- sity v Praze. Připomíná, že už též ministr Gautsch uznal, že oprávněným je přání, by se zřídila druhá česká un versita. Protestuje proti rektorským výrokům na vídeňské technice a universitě, jež věru nepřispěly k upokojení studentských myslí. Byl by čas, aby ministr vyučování věnoval oněm událostem větší pozornost, nebot všichni slovanští posluchači musí žádati rovnopráv- měrům. nost na všech universitách. Nestrpí víc takové jed-
Vlach Posl bar Pražák Němec Gautsch Brno Praha
23 title
FEUILLETON.
24 article Z bělehradského kaleidoskopu.
Z bělehradského kaleidoskopu. Na pahorku při ústi Sávy do Dunaje táhn se město v mocném oblouku od západu k vý- chodu. Nad stokem řek polosesuté hradby upo- minají na dávné krvavé boje s Turčíny. Nynítu vězňové s těžkými železnými pouty pomalým krokem jak příšerné stíny vlekou se při práci mezi valy. Na nádvoří jehlance z kamenných i že- lezných kulí, jež kdysi drtily zdivo pevnosti. Z branou malý pevnostní chrámek. Velikým ba- stionem oddělena na kopci od pevnosti partie sadů Kali Mejdanu, s jehož terrassy jest úchvat- ný pohled na protilehlý Zemun. Krajina na proti- lehlém chorvatském a uherském břehu, vystou- pneli voda nad normál, zmizí pod vodou, z níž jen malé zelené ostrovy vyčnívají. V sadech bývá vojenský koncert. Pod pevností zbytky někdej- ších mešit a lázní. Ze sadů jdeme přímo na Kniáze Michajlovskou dlouhou třídu, jež po- kračuje jako „Terazzia“. Má domy jedno i dvou- patrové. V přízemcích různé „raduje“ — krámy, několik peněžních závodů, směnáren, několik uzenářů — Čechů, všem se jim dobře daří! — pivnice s plzeňským i znamenitým domácím Bail- lonovským neb Veifertovým. Velkolepá jest piv- nice „u Paříže“, kde dopoledne a večer jde o život. V Grand Hotelu pěkné pobytí v restau- rantu neb pěkné kavárně. Velmi dobrý hotel ač poněkud drahý, hostivá nejlepší společnost. Krásné posezení večer při elektrickém světle, na upraveném nádvoři kazí leda mnoho „duna- kefrů“, velikých vodních brouků, již padají jak malé kaménky, oslněni světlem, přímo do talíře. Na Terazzii, zpola vysázené ubohým stromovím, viděti otlučenou kašnu Obrenovičů, pak Nový
Kali mejdan Čecho Obrenovič Sáva Dunaj Paříž
25 article
Dvorec, zámek královský. Velká, dvoupatrová budova. V prvním patře, kde bydlí král, jsou při jímací salony. Druhé patro obývá korunní prine. Před ním do ulice průčelím obrácen starý konnak Zde pod ranami spiklenců klesli Alexandr Draga. Před dvorci mohutná alej kaštanů a četná stráž. V pokračováni Terazzie vede široká tříd kolem „Důstojnického domu“, jejž věnoval dů- stojnictvu král Alexandr. Za 10 para din. sve- zeme se po trámwayi od nádraží na břehu Sávy ke Kali Mejdanu, ku přístavu na Sávě. Kotví tu parníky uherské, chorvatské i srbské. Kolem hluk jako v úle. Maďaři, Srbové, Chorvati, Ci- káni, Židé, Turčíni, měšťáci, plavci, dámy v jem- ných toilettách i rozedraní nosičové. Vše zmítá se kolem — policejního úřadu, kde vidují pasy. Kolem v hostincích chladí vše svoji žízen. „Lepší“ vodou s malinovkou neb sladoledem — zmrzlinou, obyčejný lid mlékovitou, sladkokyse- lou tekutinou „ladná bóbóza“. Četní prodavači, nabízeji nápoj v konvici zvláštní, již nesou v jedné ruce. Ve druhé mají nádobu s vodou na čistění sklenic. „Bóza ladná“ stojí 5 para, asi 5 haléřů. Zvláštní chování jeví zdejší Němci. Vedousi s urážlivou bezohlednosti k domorodému oby- vatelstvu. Vědí, že slovanská trpělivost zde už něco snese. V protějším Zemunu už by se jim do- stalo makavého napomenutí. Po příkrých schodech od přístavu nahoru, došli jsme Dubrovačke ulice, ke hlavnímu chrámu Saborné crkvi. Koná se tu pobožnost svátku vino- braní. Velikánské koše hroznů přinesli do kostela, dvě, tři hodiny je světí a okuřují za stálého zpěvu a pak věřícím rozdávají. V kostele nastala ta- ková vřava, jaké tak hned jsem neslyšel. U pro- střed Dubrovačke ulice je pěkná Narodna Banka. Ve sklepeních elektricky osvětlených vidět čtyři muže na stráži, rovněž zvenčí hlídá budovu gendarm.
Alexandr Drag Kali mejdan Maďar Srba Chorvat Turčín Němec Sáva Dubrovačke Narodno Bank
26 article
Přestoupivše malý kopec, octli jsme sev Kniaz Michajlovské ulici, stranou při Dunaji. Za- chovaly se tu malé turecké domky, kde bydli Turčíni, většinou chuďasové, jimž zachována „Bariak Džamia“ mešita chudá a sešlá. Bujne Srby rozčilovalo několikráte za den hlasité vzý- vání Allaha v mínaretu. A tak vláda zakázala te pěkný meslemínský obyčej. Vnitřek džamie nemá ovšem, jak bývá jinde, stěny a podlahu vyloženy tuze drahocennými koberci. Při stěně výstupek jako kazatelna. Žák hodžův s ochotou uvádí do- vnitř, půjčiv dříve „staré galoše“, aby noha ne- věřícího neznesvětila posvátnou půdu. Před vchodem pod stříškou je zvláštní dřevěná rakev, do níž se nebožtík pečlivě zabalený na den uloží. Kolem modlitebny pěkná zahrádka. Na minaretu hnízdí hejno posvátných holubů. Pod džami jsou menší továrny, elektrárna a dále Bailloniův pívovar. V této části města bydlí vedle musulmaná také židé Španělci a cikáni. Dole za pivovarem je rybí trh. Možno zde viděti obrovské exempláře ryb z Dunavu. Odtud hrbatou ulieí vzhůru na tržiště, kde stojí universita. Kromě ovoce, lu- štěnin, masa a různých tovarů jest zde nejkrás- nější příležitost poznati zachovalý, nádherně bar- vitý srbský kroj, zvláště žen. Pro nepatrné ne- dorozumění v obchodě dochází tu mezi horko- krevníky často k boji až do krve. Přes tržiště běží trať koňské dráhy na náměstí, kolem pom- níku knížete Michajla, k Národnímu divadlua třípatrové budově Prometne Banky. V rohu ná- městí oblíbená restaurace s chantanem „Ko- larca“. Tak jsme prošli město, směsicí dojmů při- pomínající svoji polohu na kraji Orientu. Ženy, nesoucí koše na bidlu přes ramena, venkované chudě oblečení v bělavých strůjích, ženoucí vy- chrtlé koníky se svazečky dřevěného uhlí, tu tam
Turčín Srba Bailloniův Cikán Dole Michajl Michajlovský ulice Dunaj ko Bariak Džamia Prometne Bank
27 article
starý mohamedán s turbanem kol šedé hlavy, jiný mladší s fezem, blýskot pěkných uniforem dů- stojnických, Rus v širokých spodkách do bot, s velikou placatou čepicí, civilisté po západo- evropsku odění a opět seljaci srbští v hnědém obleku národním s opánky na nohou, prodavači hézy, sladoledu, limonády, hodnostové řády ozdobení, generálové či pobočníci, vousatí po pové s černými vysokými čepicemi bez štítků, pravý kaleidoskop postavl K večeru okolo pátě jdeme na Kali Mejdan na procházku. Večer se stráví „U ruského cara“ či v „Grandhötelu“, „u Paříže“ nebo v „Ko- larce“ při sklenici piva. Veselý byl den v Běle- hradě o příjezdu dětí krále Petra do města. Slav- nostní střelba je vítala, vojsko i přečetné obecen- stvo je provázelo. Jeli rovnou do crkve a pak teprv do dvorce za nadšených ovací. Odpoledne byla v Topčiderském sadě za městem národní slavnost. Je zde konnak, v němž bydlel kníže Michajl. Zachováno tu původní zařízení se stolem, na němž byl ubohý kníže operován. Topčider je velký jako naše Král. Obora, ač prostěji upraven. Drahocenncu zvláštností jsou dva prastaré pla- teny před dvorcem. Koruna jednoho nesenaje ohromným kruhem železným o průměru skoro 30 metrů. V parku jsou dvě restaurace. V sou- sedství veliká obora Košuntjak, kde chovají stáda daňků a jelenů. Jela nás celá kavalkáda ke slavnosti. U Vei- fertova pivovaru, asi na půl cestě za námi, jako když moře zašumí, jásot lidstva! V proudech se valí po zaprášené silnici. Docválali jsme na vo- jenské cvičiště na vrchu, kam již se přihnali první jezdci královského průvodu. Starý, dobrý král Petr vesele děkuje za hřímavé „hurrá!“ na- šeho hloučku. Bylo mezi námi dost mladých dů- stojníků. Za bouře nadšení dojel dlouhý průvod k pavillonu, kde hrála vojenská hudba všechny
Rus Veselá Michajl Král Petr Paříž ko Běla Vei Košuntjak
28 article
možné české i srbské písně. Připadalo mi, že. jsem někde na výstavě v Praze. Král vstoupil do pavillonu s hostmi, podávalo se sladko. Pan řečnil král k tisícům upřímně, se slzou radosti v oku nad přijetím jeho — dětl. Nadšení ohromné. Všechno chce viděti děti, děti! Vznikla hodinová promenáda, vlastně tlačenice, kolem pavillonu a nadšení stále se stupňovalo. Potom prine Jiří koňmo, bez průvodu, vjel do zástupu. Silní muží popadli malého, cukajícího koníka na ramena a tak nosili živou sochu kra- leviče po prostranství. Na znamení krále hudba spustila národní tance, král sešel mezi lid za jednu ruku veda prince Jiřího, za druhou mini- sterského předsedu Avakumoviče, utvořilo se. ohromné kolo, držících se ve spolek za ruce, a vše, dvorní dámy, muži z lidu, ženy, důstojníci i prostí vojáci — král, následník, vše křepčí ná- ruživě oblíbené „kolo“ do úpadu. Tak si před- stavuji život na starém českém knížecím dvoře! Vočer vrací se do vše do města, tonoucího v moři světel. Bydlím v domě přítele Milana, vy- soko nad Sávou. Pohádka Orientu! Čarokrásná vyhlídka na přístav, obě řeky i město. Z pokojů vede veliká terrassa nad krásnou zahradu plnou růžových keřů. Na terrasse sedáváme po večeři veliká společnost se slovanským porozuměním zvídá zprávy o životě bratří Čechů a jich vlasti. Pak odchází se do hudebního salonu a dámy echotně se střídají u klavíru se skladbami Smeta- novými, Dvořáka, Fibicha, Nedbale a vděčí se tak vzáenou pozorností za vypravování. Už sem také vítězně pronikla naše hudba. A společnost s nad- šením ji pěstuje. Jak je milo v té bratrské, tak distinguované slovanské společnostil
Jiří Milan Čecho Dvořák Fibich Nedbal Praha Sáva