1
masthead
1. října 1908. Císlo 270.
4
article
Posl. Wolf k posl. Chocovi): Choc se přídal
aěmecké obstrukcil
Posl. Wolf k posl. Chocovi): Choc se přídal
aěmecké obstrukcil
Opětná česká odvela.
Posl. dr. Podlipný ohlásil proti proleslu dra. Per-
řella odvelu a pravil: Je velmi smutně za takových
poměrů, kdy není vůle dobré, než vůle, aby tento
staroslavný sněm král. českého byl znemožněn, pro-
mluviti klidně; obracím se pouze k těm poslancům
tohota sněmu, kteří snad byli také svědky, když ny-
nynější dodatek k 8 39. byl v předpředešlém období d
článku tohoto pojat. Je zřejmým překrucováním rráv
(Tak jest!) se strany pánů a zejména se strany práv-
níka p. dra. Pergelta..
Posl. dr. Zimmer: To je ministerský kandidát!
Posl. dr. Podlipný: ... že takovým způsoben
chce překrucovati zřejmou pravdu a dosavadní dlou
holetou praxi, poněvadž nebylo poslupováno tím způ-
sobem, jak on by si byl přál. Najednou se zde stávi
strážcem jednacího řádu.
Posl. Anýž: A při tom rozbíjí sněm!
Posl
Wolf
Choc
doktor
Podlipná
Zimmer
Choc
5
article
Posl. dr. Podlipný: Paragraf 39. má čistě lormál-
ní ráz: že věci jednoduché, při nichž není odporun.
speciálně se strany nejvyš. maršálka, byly odevzdány
příslušné — ne jak vykládá dr. Pergelt beze vší pod-
slaty právnické — jen když žádný poslanec neodpo-
roval — nýbrž když zejména nejv. maršálek ne-
odpuroval. Povstal-li odpor, musí návrhy jíti svou
pravidelnou cestou. Ale nepřipouští se tu žádná de-
bata a není možno mezi soudnými a rozumnými
lidmi, aby se žádala 10minutová přestávka. (Výbor-
ně!) Nemůžeme si dáti libiti, aby si z nás byl dělán
posměch tím způsobem na sněmu král. českého od
lidí, kteří chtějí hájit jedací řád, ale dělají si pouze
posměch z něho. Nemá-li nejvyšší maršálek námitek.
a nebylo-li námitky, naloží dle jednacího řádu s ná-
vrhem. Pan maršálek neporušil tedy práva, nepo-
rušil jednacího řádu, ale dopouštějí se pánové s ně-
mecké strany násilí na tomto slavném sněmě. Ohla-
šuji odvotu (Pochvala u českých poslanců. — Trvalý
hluk mezi Němci.)
Návrhy na konči schůze.
Řadu dalších návrhů podali posnanci: dr
Schůcker (3), dr. Urban, dr. Maly (2), dr. Per
gelt, Strache a Glöckner.
Schůze skončena ve 3 hod. 55 min.
Pilští zchůze
v pálek dne 2. října o 11. hod. dopol. s jednacíní po
řadem dnešní schůze.
Posl
doktor
Podlipná
Pergelt
Němec
Urban
Malo
Strach
Glöckner
doktor Schůcker
6
article
Klub sněmovních poslanců národní strany svo-
bodo myslné konal dnes dopoledne před sezením
sněnfu za předsednictví předsedy dra. Škardy schůzi,
které byl přítomen také ministr obchodu dr. Fiedler.
Předseda dr. Škarda uvílal nového člena klubu,
rektora české university prof. dra. Hayrovského.
který slibil, že ve všech záležitostech chce spolo
působiti Žádost Ústřední Matice školské by na spo-
lečné schůzi zástupců klubě uvažováno bylo o kan-
didaturách do zemské školní rady, odkázána byla
školskému odboru klubovnímu. Žadost úřadníků při
zemské pivní dávce za úpravu míst v tomto odboru
odkázána byla správnímu odboru klubu ku přízni-
kému vyřízení. Na schůzi žen dne 2. října na Vino-
hradech, na kteréž pojednáno býti má o opravě vo
lebního řádu zemského, delegován klubem posl. dr.
Koerner.
Žádost živnostenského společenstva v Žižkově
za rychlé zřízení živnostenské rady odkázána byla
živnostenskému odboru. Žádost občanů, bydlícíeh
kolem potoka svatojirského za podporu jich akcí při-
kázána byla posl. inž. dru. Kaftanovi. Schváleny
byly návrhy: posl. Merta na poskytnutí subvence na
stavbu vodovodu městu Jindř. Hradci; posl. Adámka
na organisování zastupitelstev obecních a okresních
v záležitosti zachování starých památek; dotaz posl.
dra. Schauera o přesazení komisaře Pavlovského ze
Sušice do Blatné; dotaz posl. Kuchyňky k místo-
držiteli o drobném výseku masa majíteli dobytka.
Škarda
doktor
Fiedler
Hayrovský
Koerner
Ing
Kaftan
Merta
Adámek
Schauer
Kuchyňka
Žižkov
Jindřichův
Hradec
Sušice
Blatná
Vinohrad
7
article
Návrhy posl. Holoubka na vydržování měšťanských
škol, na subvencování staveb školních a na zrušení
školních platů přikázány byly odboru školskému.
Žádost obci Bráníka, Bubenče, Dejvic. Podolí a Stře-
šovic, aby klub podporoval jejich úsilí o připojení
ku Praze a aby klub zakročil u zem. výboru v tom
smyslu, byla příznivě přijata a odkázána správnímu
odboru. Ku pelici samosprávných zřízenců za úpravu
služebních a bmotných poměrů zaujato bylo příznivé
stanovisko a potice odkázána správnímu odboru. —
Ministr obchodu dr. Fiedler podal pak zprávu o po-
litické situaci a posl. dr. Škarda o jednání ve
společné patlamentní komisi, načež rozvinulase
velmi vážná a místy pohnutá debata, jejíž výsled-
kem bylo jednomyslné sehválení zauja
téhojiž stanoviska vůči německé ob
strukci, na kterémž dlužno setrv at
a v nižádném případu Němcům ne-
ustoupiti, i kdyby hnali věe do kraj-
nosti.
Klub konservativního velkostatku měl dnes pře
sezením sněmu schůzi, ve které projednána a schvá-
lena byla odveta kníž. Jiřího z Lobkowicz, jménem
klubu ohlášená na protest německých stran o domně-
lém porušení jednacího řádu nejv. maršálkem prin-
cem Ferd. Lobkovicem. Pak schválen byl projev dů-
věry klubu maršálkovi a usneseno, by mu jej ode-
vzdala parlamentní komise klubu. Jak se proslýchá.
usnesl se klub dále uložiti všem svým členům, aby
do jednoho byli od počátku do konce přítomni se-
zením sněmu.
Holoubek
doktor
Fiedler
Němec
Jiří
Lobkowicz
Lobkovic
Bráník
Bubeneč
Dejvice
Podolí
Stra
Praha
8
article
Sadské a p. Josefa Mičana, nadstráčníka z Bráníka
a žádala předsedy poslaneckých klubů za brzké
projednání jejích požadavků, uvodených v příslušné
pelici.
Projev důvěry nejvyš maršálkovi
zemskému.
Klub konservativního velkostatku usnesl se dne
projeviti důvěru svému členu posl, princi Ferd. Lob
kovicovi jako nejv. maršálkovi král. českého.
Za dnešní schůze sněmu dostavila se k němu
parlamentní komise klubu a odevzdala mu toto pro-
hlášení, v klubu jednomyslně přijaté:
Události, jež se sběhly v posledních schůzích
zemského sněmu království českého, úloky, jež byly
proti V. J. s různých stran podniknuty, doznaly nej
přísnějšího odsouzení. Klub usnesl se jednomysln
ujistíti V. J. neobmezenou svou důvěrou a vyslovi
V. J. dík za to, že V. J. řídí předsednictví sněmovní
v těžké době s vynaložením veškerých svých sil
s láskou k spravedlnosti, jež jest V. J. vlastní.
Celý dosavadní politický život V. J. jest plným
nezvratným důkazem, že se V. J. řídí toliko sprave
dlivostí a objektivností.
Proto prohlašujeme my všichni, že úloky na
vznešenou osobu V. J., na Vaše řízení sněmu jsou
výronem nespravedlivého smýšlení, snahou, svalito
na cizí bedra vlastní vinu, která musí vésti k ochro-
mení sněmu.
Shledáváme neslýchaným, že ony krohy, jež
svěvolně vyvolávaji na sněmu vážné nepokoje, jež
vědomě a úmyslně ochromují pro zemi tak nutnou
činnost povolaného sboru zastupitelského, jež ke
konci poslední schůze dokonce se dotkly co nejdrs-
něji našich vlasteneckých citů — mohou se odvážiti
k pochybnostem o svědomitém plnění povinnosti
Mičan
Ferd
Sadská
Bráník
9
article
Věren jsa svým tradicím, přeje si konservativní
velkostatek vážnou práci v sněmu království českého
přeje si toužebně, aby nastaly pokojnější styky mezi
oběma kmeny národními, v zemi usedlými, přej
si rozšíření volebního práva, dnešn
době vyhovující, přeje si, aby bylo vážně
jednáno o všech záležitostech, jež se týkají hmot-
ného i duchovního blaha země a jejích obyvatelů.
Hrdi jsouce, že smíme ctíli V. J. jako jednoh
ze svých příslušníků, cítíme se s V. J. jednomy sl-
nými k dosažení svých politických i hospodář
ských cílů a podřizujeme se radostně každé chvíle
spravedlivému a moudrému vedení V. J. ve sněmu
království českého. — V Praze, dne 30. září 1908.
Za klub konservativních velkostatkářů: předseda
Jiří kníže z Lobkowicz.
Komise pro záležilosti zemědělské konala po
dnešním sezení sněmu schůzi, jíž prozalímně před-
sedal posl. Milner. Posl. Grössl prohlásil, že
se německá strana nezúčastní ustavéní komise,
protože vyzvání k tomu se stalo ve schůzi nezá-
konně svolané. Na to odešel ze síně. Ostatní Němci.
mimo ústavověrné velkostatkáře, se nezúčastnilí
schůze. Předsedou komise zvolen posl. dr. Karel
Viškovský, místopředsedon posl. Bedř. Mil ne
a zapisovateli posl. Jan Vacek a Kuchy nka.
Místa: druhého místopředsedy a jednoho zapiso
vatele, které dle ujednaného klíče náleží straně ně-
mecké, zůstala neobsazena. Příští schůze komise je
v pátek po sezení sněmovním.
Komise rozpočtová konala schůzi po sezení
sněmu; za přitomnosti 16 členů provedeny volby
předsednictva. Předsedou byl zvolen posl. hrabe
Wallis, místopředsedou posl. Žďárský, zapiso-
vateli posl. dr. Radimský a Jan Dvořák.
Jiří kníže
Lobkowicz
Milner
Posl
Grössl
Němec
doktor
Viškovský
Vacek
Kuch
Žďárský
Radimský
Dvořák
Praha
Wallis
10
article
Komise pro práce veřejné konala po sezení
sněmu schůzi, v niž předsedou zvolen poslanee
Kotlant, místopředsedou hr. Nostit z-Rieneck
a zapisovatelem dr. Hníde k.
Komise živnostenská konala po sezení sněmu
schůzi, v níž se konstiluovala. Před tím však pře-
čten byl protest poslanců německých, kteří prohla-
žují, že nezúčastní se jednání komise, poněvadž po
stup, zahájený ve sněmě, neuznávají za legalní.
Komise živnostenská však přes prolest ten přešl
k jednacímu pořadu z toho důvodu, že sněm dosud
postupoval zcela legálně, načež provedeny volby.
Předsedou zvolen byl posl. hr. Chotek, místo
předsedy zvoleni: posl. V. Němec a posl. Sochor
zapisovateli: posl. J. Krejčík, dr. Sobotka
dr. Melhuba.
Komise pro záležitosti okresní a obecní konala
po sezení sněmu ustavující schůzi. Zahájil ji nej-
starší člen komise posl. Novotný a jmenoval za-
pisovatelem prvé schůze posl. Papouška. Pak
podal posl. Posselt za strany německé prolest
proti ustavení se komise se zřetelem na protest
Němců, v plenu sněmu přednesený. Posl. dr. Zim-
mer přihlásil se na to ke slovu a navrhl, by před-
sedou komise zvolen byl osvědčený již předseda
z dob dřívějších posl. dr. Schauer, kterýžto návrh
byl s jednomyslným soublasem přijat. K návrhu
posl. Papouška byla volba náměstka odročena
do příští schůze, ježto se strany o volbě té nedo-
hodly. Po návrhu dra. Zimmra byli zapisovaleli zvo-
leni posl. hr. Dobrženský, Kropáček a dr. Herrmann.
doktor
Hníde
Chotek
J Krejčík
Sobotka
Melhuba
Novotná
Posselt
Němec
Posl
Zimbabwe
Schauer
Papoušek
Dobrženský
Kropáček
Herrmann
11
title
Politické zprávy domáci.
12
article
pamětný spis se žádostí, aby jasně byl vytčen
poměr mězi ústavným Tureckem a jeho provin-
ciemi, Bosnou a Hercegovinou. Tureckému par-
lamentu bude navržena resoluce, kterou Tu-
recko žádati bude od Rakousko-Uherska, aby
mu okupované země vrátilo, protože zavedením
konstituce v Turecku změnily se okolnosti, kte-
ré vedly k okupaci, a tou změnou přestává při-
čina okupace.
Události v Marokku.
Ostyeích Abdula Aziza s francouzskou
vládou přináší římský list »Corriere d'. Italia«
sensačně znějící podrobnosti. Uvádí zejména, že
Abdul Aziz při rozmluvé s francouzským vy-
slancem Regnaultem v Rabatu slibil Franeii
za půjčku 100 mil. velké koncese při zužit-
kování dolů, lesů a stavbě železnic a cest
Turinská »Stampa« poznamenává k této, ostatně
málo pravděpodobné zprávě, že kdyby měla být
potvrzena, že by to znamenalo vážn
porušení algecirasské smlouvy.
Z Berlina se telegrafuje, že odpověd
německé vlády na francouzsko-
španělskou notu byla právě odevzdána
zástupcům Francie a Španělska. Odpověď nes
se zdvořilým tonem, ale nepřináší jaště det
nitivní rozhodnutí, naopak vyžaduje
ještě vysvětlení o jistých bodech francouzsko-
španělské noty.
Zdá se, že německá vláda požaduje vy
světlení stran jistých požadavků francouzských,
týkajících se zejména odškodnění.
Pařižský »Temps« uveřejňuje telegram
z Berlina, dle něhož odpověď Německa na notu
je velmi zdvořilá a pronesena v nejkonciliantněj-
ším duchu. Je to důkazem stále se lepšících
styků francouzsko-německých. Táž prý udělala
v Berlině příznivý dojem v přítomnosti mnoh
předních francouzských žurnalistů na mezinárod-
ním sjezdu novinářském.
Z Paříže se telegrafuje, že odpověď n i zo-
zemské vlády na notu francouzsko-španěl-
skou vyslovuje formálně souhlas s touto notou.
Odpověď je psána tonem velmi vlídným.
Aziz
Regnault
Stamp
Turecko
Bosna a Hercegovina
RakouskoUhersko
Maroko
Berlín
Francie
Španělsko
Německo
Paříž
Ostyee Abdul Aziza
Corriere d
13
title
Sněmovní komise.
14
article
Zemská porada učitelská.
Zemská porada učitelská.
(Čtvrtý den.)
15
article
Nejpalčivější učitelskou olázkou doby přítomné
je disciplinární řád. Učitelstvo očekávalo, že podle
resolučního snesení sněmovního budou organisace
učit. přizvány, aby návrh řádu disciplinárního, zem-
ským výborem vypracovaný, podrobily svému po-
sudku, dříve než bude sněmu ku projednání ode-
vzdán. To se však dosud nestalo. Použilo tedy uči-
telstvo příležitosti, zemskou konferenci danou a žá-
dalo předsedajícího p. vlád. radu Sobičku, by řečený
návrh řádu disciplinárního u zem. výboru opatřil.
Žádosti vyhověno a dnes bude komisi, ze zástupců
učitelských organisací složené, navrh doručen k po-
souzení.
Než podáme zprávu o čtvrté plenární schůzi
dlužno ještě zmíniti se o
zakončení první zvláštní porady
učitelstva měšťanských škol.
Sobička
16
article
K návrhu insp. Peška upraveno místo v re-
soluci o tom, který ředitel m školy má jako viri-
lista zasedati v okr. šk. radě. Přijato znění: »Jsou-li
v témž okrese jinojazyčné měšť. školy, buďte i ty
zasloupeny ředilelem nejdéle službu konajícím
Učstelů, zastupujících inspektory, zastal se viril.
Šádek ze Sobotky. Přijat jeho návrh, aby zástup
cům inspektorů dán byl dekret jako zatímným ředi-
telům a všechna jiná ředítelská práva; zástupci uči-
telů pak aby jmenování byli zat. učiteli.
Řed. Havrda vyličuje, kterak těžce musí uči-
telstvo zápasiti, než mu poměry hmotné snesitelně
se upraví, kdežto při úpravě platů úřadnických
strany politické se předstihovaly, jen aby více pro
úřadnictvo získaly a veřejnost celou tu úpravu mlčky
snesla. Navrhuje, aby odborní učitelé a učitelky.
ustanovení při školách měšťanských, požívali příjmů
dle X, IX. a VIII. hodnostní třidy státního učitelstv
s veškerými nároky na zvyšování, jakých požívaj
státní učitelé těchto tříd hodnostních ve služném
výslužném. Dokud zákon ten nebude uskutečněn.
nechť dostane se všemu učitelstvu 15% aktivního
přídavku. Přijato.
Potom referuje inspektor Dyk o návrhu
organisace měšť. škol říšským zákonema
hlavní požadavky jsou možnost rozšíření školyo
čtvrtý ročník, maximální počet žáků v jedné třídě
50, možnost koedukce, závazná povinnost na do-
cházky do školy měšť. z obvodu 6 km a dokonalé,
řádně vypravené budovy a pod. Všechny tyto ná-
vrhy přijaty jednomyslně, ale objevilo se na samém
konci referátu, že
Pešek
Šádek
Havrda
Dyk
Sobotka
km
17
article
vrhuje změnu: Náklad na školy měšťans ké
buď hrazen zemí z prostředků státní ch.
Del. Jakš, odb. uč., upozorňuje na usnesení svazu
českých měst, kde o otázce nákladu jednáno a do
poračuje respektovati je. Odb. uč. Skalický ohra
zuje se proti námitce uč. Moravce, že by nastslo
roztržení jednotného organismu, když by stát vydr
žoval školy měšťanské a země školy obecné. Řed
Pospíšil nesouhlasí s vývody sl. Sokolové, aby.
chom zachovali, co máma, neboť — my nemáme
ničeho. Mluví pro zantonomisování odborně a pro
reformu správní ve směru autonomním. Souhla e
s návrhem uč. Moravce, aby nepodnikal se krok
unáhlený a jmenovitě souhlasí se zachováním
jednotného organismu školy národní, v niž škola
měsťanská je vyšší školon lidovou. Sl. Sokolo v
přírovnává navrhovanou finanční operaci k odevzdá-
vání gáže nějaké hospodyni, aby ona vydávala n
potřeby. Uč. Moravec znovu prohlašuje, že roz-
tržení jednotného organismu školství by nastalo
radí k odkladu, poněvadž jde tu o olázku, která
není paedagogická, ale má určitý cbarakter politický
Návrh uč. Moravce malou větsinou zamitnut
návrh insp. Peška, aby náklad na měšt
školy hrazen byl zemí s výslovným
určením z prostředků státních, přija
velikou většinou.
Návrhy odbor. uč Petra Skalického.
Jakš
Moravec
Pospíšil
Sokol
Pešek
Petro Skalický
svaz český město
18
article
Poněvadž vyučování cizím jazykům může se d
řiti, nutno užívati nových method, jež vyžadují uči
telů, ovládajících cizi řeč dokonale slovem i pí
smem. Ponévadž dosavadní vzdě ání konversační
sběhlosti nevypěstuje, navrhuje se zřizovati zvláštn
jazykové roční kursy vysokoškolské s konversačním
kroužky; vysílati učitele k pobytu do cizích zemí ke
studiu tamějšího školství. Požadavkům těm bude
vyhověno udilením dovolené, subvencí a zvýšením
remunerace za 1 hodinu vyučovací týdní na 100
ročně.
Poněvadž nové normální osnovy pro měšť. školy
přílišným počtem hodin přetíži žactvo škol měšťan
ských, nebuďte nové osnovy v platnost uváděny, al
za účelem stanovení připustné učebné povinnost
žactva podrobeny nové revisi ve zvláštní ankelě
složené z odborníků paedagogických a hygienikův.
Konečně navrhuje, aby zem. šk. rada dal
popud, by ústavně projednáno bylo v nejbližší dob
ustanovování čtvrtých odborných učitelů na měšt
školách chlapeckých o 3 třídách. Návchy tyto i s ná
vrhem odb. učitele Beneše, aby jako nepovinný
předmět zaveden byl na školách těsnopis
přijaty.
Když pak ještě řed. Posplšil podal zprá v
o výkonné práci ve službách výchov
a vyučování na škole měsťanské a když
jednohlasně přijata insp. Peškem navržená reso
luce k zajímavému tomuto předmětu, o ně m
zvláštní zprávu podáme, byla první zvláštn
porada učitelstva měšť. škol podékováním uč. Skali
ckého vl. radoví Sobičkovi, vřelým doslovem předse-
dovým a provoláním slávy císaři a krali ukončena.
Beneš
Pešek
Sobička
19
article
Reforma vyučování kreslení a jazyka
vyučovacího.
Odpoledne pokračováno v pořadě obecné. Ne
mýlíme se, tvrdime-li, že tato část porady byl
jádrem celé konference, pokud šlo o reformy školské
práce. Řed. Leop. Nejedlý podává zprávu
o vyučování kreslení dle nových
směrů. Sděluje, že komise (Kamelský, Kunstovný
Mik, Nejedlý, Skála, Sova) k podkladu jednání Ii
sekce uspořadala výstavu kreseb. V sekci referovalí
řed. Nejedlý o pokusech konaných v 6 minulých
letech, řed. Sova o kreslení na školách obecných
řed. Kunstovný o kreslení na školách měšťanských.
prof. Kamelský o nynějším vyučování kreslení n
paedagogiích a odb. uč. Mík o kreslení v cizích
státech. Následoval referát řed. Kunstovné h
o reformě učby kreslení. Čilá debata vedla se o ná
vrhu odborného dozoru, proti němuž mluví del.
Nejedlá
Kamelský
Kunstovná
Sova
profesor
Mík
ia sekec
20
article
Škaloud, vyslovuje obavu před novou instituci
dozíraci. Inspektor má rozuměti všem předmětům
jako učitel. Del. Smrtka uznává opravněnost
dozoru odborného jan na škole měšťanské. Podivu-
hodný názor vyslovil inspektor Dyk, kterýs
ohrazuje proti tomu, aby inspektor měl býti po
vinen rozuměti všem školským reformám. Brzy prý
si někdo vzpomene nějakou reformu tělocviku, jiný
zase kreslení, nebo přírodopisu, a tu by musi
inspektor tomu váemu rozuměti. (Bouřlivý smích
Volání: To se rozumí!) Red. Sova praví, že in-
spektoři, nerozumějicí- novým reformám, mají se
dále vzdělati na kursech a pod. Přijaty návrhy r-
ferentů až na místo o dozoru odborném.
Následovaly vysoce zajímavé referáty a to odb
uč. Jos. Müllera o úpravě vyučování jazyku ma
teřskému a Jar. Petra o reformě učby čtení.
Zprávy o reformách kreslení a jazykového učení
podaly tolik nových, pozoruhodných a směrodatnýci
námětů, a byly tak obsáhlé, že je v omezeném
místě, tomuto referátu daném, přiměřeně vystihnouti
nemůžeme a proto o hlavních aspoň navrhovanýeh
principech s obsenou pochvalou a souhlasem přija-
tých podáme zprávu v době nejbližší na místě
iném.
Škaloud
Smrtka
Dyk
Sova
Müller
Petro
Reda
21
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
22
article
kterých okolností se přimlouvají i za jich užitl
v doňácnosti. Přednáška odměněna dloubotrva-
jícím potleskem. Jménem pořádajícího spolku
tlumočil p. prof. Schererovi upřímné díky prof.
Kabrbel.
.. Dnešek na výslavě. Výstava otevřena do 12.
hod. noční. Promenádní koncerty od 4. do 10. hod.
večerní před průmyslovým palacem kapely poštov-
ních zřízenců za řízení p. Konopáska, v dolejším
hudebním pavilonu kapely Sokola žižkovského za
řízení p. Hermanna.
O 7. hod. več. mimořádný filbarmonický koncert
ve prospěch prvního kapelníka výstavního orchestru
dra. Viléma Žemánka. Pořad: 1. A. Dvořák: »V při-
rodé«, ouvertura. 2. Richard Strauss; »Smrt
oslavent«, báseň v tónech. 3. R. Wagner: Předehra
k I. jednání »Parsifala« s připojeným závěrem III.
jednání, 4. B. Smetana: Ouvertura k op. »Prodaná
nověsta«. 5. L. van Beethoven: Symfonie čis. b.
C-moll.
Od 1/29. do 9. hod. večerní slavnostní osvětlení.
Volná plavba balonem »Praha« uspořádána
bude výkonným výborem v neděli 4. října. Plavbu
říditi bude opětně kapitán pan Fr. Hůlka. Vziet
o 1/24. hod. odpolední z trávníku před průmyslovým
palácem.
*. Úzavírání pavilonů výstavních. Vzhledem ke
stálému povlovnému zkracování se dne, nutno jest
ode dneška uzavírati budovy výstavní pro přistup
obecenstva již od 1/26 hod. odpol. Výjimku tvoří.
pouze střed průmyslového paláce, jenž zůstane i na-
dále otevřen do 8. hod. več. a strojovna, která bude
při večerním osvětlení obecenstvu přistupná do 7. hod.
več. Výstaviště zůstane i nadale otevřeno do 12.
hod. noční, avšak od 11. hod. pouze při zmenšeném
nočním osvětlení.
profesor
Scherer
Kabrbel
Konopásek
Hermann
Žemánka
A Dvořák
Strauss
R Wagner
Parsifal
B Smetan
Beethoven
Praha
Francie
Cmoll
23
article
. Společnou vycházku členskou na výstavu
pořáda Česká společnost národohospodářská v Praze
v pátek 2. října. Schůzka o 4. hod odpol. před pa-
vilonem obchodní komory na výstavišti. Na programu
prohlídka pavilonu komory, peněžnictví, strojovnya
hlavního paláse, kde dostane se účastníkům odbor-
ných výkladů. Výklad strojovny podá pan inž. Art.
Sýkora. Ve vycházkách těchto bude pokračováno
Pp. účastníkům doporoučí se, aby se předem infor-
movali na základě příslušných ofic. katalogů skupi-
nových.
.. Beneflční koncert pana Jana Elsnice, kapel-
níka Ceské Filharmonie, odkladá se z technických
příčin na sobotu dne 3. října o 7. hod. več. v kon-
certní síni na výstavišti. Hlavním číslem programu
jest »Pathétická« symfonie J. P. Čajkovskén o. Před-
prodej vstupenek u pp. M. Urbánka, F. A. Urbanka
a B. Lantnera.
*. Na druhý milion dvouhaléřů na stavbu české
školy Národní jednoty pošumavské (uprostřed levého
křídla průmyslového paláce) sebráno bylo 25. září
14.317, 26. září 43.699, 27. září 201.298, 28. zátí
19.907 a 29. září 5860 dvouhaléřů. Schází tedy ještě
316.527 dvouhaléřů. Celé sloupce v krychli zajistili
dále: MUC. Jiří Kresl od akademického spolku »Chode
v Domažlicích 10 K, p. J. Prokop, majitel pensionátu
na Špičáku 10 K, c. k. kancelařští oficianti ředitelství
pošt a telegrafů 50 K (pět sloupců). české úřadnictvo
zemědělské rady 163 K (šestnact sloupců), večerní
společnost »U Svítků« v Citolibech 10 K, stolová
společnost »Na sporné« ve Strašnicích 82 K (asm
sloupců), stolní společnost »Zdar Matici« v »Austriie
na Smíchově 10 K (osmý sloupec), úřadníci pošt.
úřadu v Praze č. 22 10 K, úřadníci a zřízenci pošt.
úřadu v Karlíně z výst. příd. 30 K (tři sloupce), čeští
zástupci amerických kontrolních pokladen »National«
Ing
Sýkora
Elsnic
Čajkovskén
M Urbánek
F A Urbanka
Lantner
Kresl
Chod
J Prokop
Svítek
Praha
Domažlice
Citoliby 10 K
Strašnice
Smíchov 10 K
Karlín
Ceský filharmonie
rada 163 K
Matica
National
pavilon komora
24
article
10 K, konceptní úřadnici zemského výboru a zemské
statistické kanceláře 250 K (dvacet pět sloupců), úterní
tarokáři »U Bumbriička« 20 K (dva sloupce), hosté
»domácího stolu« v hotelu »Nový« v Taboře« 10 K.
podvečerní společnost »U Mühligů« v Chrudimi 10 k.
sdružení studentů ve Vlašimi a vlašimšti mládenci
spolu se sdružením studentů 20 K (dva sloupce), pan
Václav Čekan, kloboučník, zasílá za první prodaný
klobouk 11 K, správa dozorčího okresu a oddě ení
c. k. fiu. stráže 30 K (tři sloupce), z Král. Vinohradů,
oddělení fin. stráže cukrovaru ve Vršovicích 4 K,
stolní společnost »hnízdo vran« v Praze —VII. 10 K,
soudcovští právní praktikanti pražského stát. zastu-
pitelství z výst. příd. 10 K 8 b, sbírka v okr. ne-
mocnici vinohradské 20 K (17. a 18. sloupec), těžká
kavalerie z Peček okr. Poděbrady vybrala ve vinárné
Dalmatie 10 K, společnost tarokářů v rest. p. V.
Müliera v Dejvicích u Brusky 10 K (druhý sloupec).
p. dr. Vladislav Durdík 10 K 4 h, na upomínku za-
ložení Zemské jednoty čes. mlynářských společenstev
král. českého sebráno bylo na sjezdu mlynářů česko-
moravských dne 28. září p. Jos. Sarbochem 52 K 34h
(pět sloupců).
. Včera navšlívilo výstavu 6040 platících
osob: eslkova návštěva činí tudíž 2,246.050 osob.
Čekan
Král
V Mülier
doktor
Durdík
Tabora
Chrudim
Vlašim
Vršovice
Praha
Pečky
Poděbrady
Dejvice
Jos
Sarboch
U Mühlig
sdružení student 20 K
U Bumbriiček
20 K
25
title
Krise ve vinohradském divadle.
27
article
Svaz něn eckých poslanců sněmovních měl dnes
před sezením sněmu schůzi, ve které předsednictv
svazu sdělilo obsah svých konferencí s ministerským
předsudou, dodavši, že mu prohlásilo, že jeho po-
dněty přejímá pouze proto, by o nich podhle svazu
zprávu, trvajíc na uzavření sněmu. Ministerský před-
seda sdělil zástupcům svazu, že bude stůj co stoj
působiti k obnově dělnosti sněmu a že bude od mar-
šálka i českých stran žádati změnu jednacího po-
řodku. Tato akce není dle mínění vlády obtížna, ježto
je možno, by po vyřízení dosavadního pořádkus
nedaly na pořad záležitosti důležité, zejména nikoli
zákon o zcelování pozemků. Mimo to ohlásila vláda
předlohu o zřízení stálé komise pro česko-německé
vyrovnání. Pesl. Pacher prohlásil, že Němci nemo-
hou se vzdáti požadavku, aby sněm byl uzavřen.
Pacher
Němec
28
article
Zpráva byla vzata na vědomí; v debatě bylo pak
projeveno, že Němci nejsou vládními projekty uspo-
kojeni. Posl. Bachmann vyslovil nedůvěru mini-
ster, předsedovi, posl. dr. Bernardin nedůvěru min.
práv. Posl. dr. Urban sdělil, že místodržitel prohlásil,
že české časopisy prý nesprávně sdělily jeho odpo-
věl, klerou dal české deputaci, jež u něho prole-
stovala proli písni „Wacht am Ihein“ ve sněmě
místodržitel je prý ochoten dáli německému svazu
příslušné prohlášení. — Po sezení sněmu měl svaz
opět schůzi, ve které se rokovalo o průběhu dneš-
ního sezení sněmu. Bylo stylisováno prohlásení, kte-
ré svaz odevzdá zejtra zvláštní deputací mistodržile
lovi jako stížnost proti nejnovější jazykové prax
chebské, která je dílem vlády. Dále stěžovali si po-
slanci, že nával obecenstva do buďovy sněmovní j
takový, že jím porušena je volnost poslanců: bylo
usneseno, by zástupcové svazu jednali o věci a nejv
maršálkem a po případě s místodržitelem. Pak byl
rokováno o výkladu, jejž nejv maršálek zemský dává
§ 49. jednacího řádu; s jeho výkladem vysloven by
naproslý nesouhlas.
Němec
Posl
Bachmann
doktor
Bernardin
Urban
Wacht be SF
29
article
Deputace. Do sněmu přišla dnes depulac
obee Mašovic. u Král. Hradce, v níž byli pp.
Korbel, Jelínek a Čech, a intervenovala u Čelných
poslanců v záležitosti regulace řeky Orlice. — De-
putace Spolku českých učitelek a Žen-
ského klubu v Praze, vedená sl. Tůmovou, do-
máhala se zrušení celibátu učitelek. — Daputace
nčitelů z pražských předměstí intervenovala v zá-
ležitosti drahotního a výstavního přídavku a podala
také příslušnou petici. — Dnes dostavila se do
sněmu deputace »Organisace české samo-
správné policejní bezpečnostní stráže
království českého«, sestávající z předsedy p.
Aloisa Samce, polic, komisaře z Klatov, místopřed-
sedy p. Jos. Procházky. strážníka z Vinařic, jednatele
p Václ. Lohmana, polic. revisora z Rakovníka, po-
kladníka p. Konráda Trexlera, polic. revisora z Ta
ora a člehů výborů pana Václ. Friše, strážníka ze
V Praze, 30. září. (K situaci.) Němcům
z království českého podařilo se upoutati zraky
všech rakouských politíků ku Praze a způsobiti
zas jednou krisi netoliko ve sněmě královstvi
českého, nýbrž také ve Vídni. Jiného cíle bez-
toho nemá jejich politika, než působiti krise
všude, kde mají právo zasahovati do veřejných
věcí. Na štěstí nikdo už nevěří jejich pokryte-
ekým steskům, že jsou v tomto státě utiskováni
neboť každý už ví, že jim síla a vlastně násili
jde nad právo.
Král
Korbel
Jelínek
Čo
Tůmův
nčitel
Samec
Procházka
Václ
Lohman
Trexler
Friš
Němec
Mašovice
Hradec
Orlice
Praha
Klatovy
Vinařice
Rakovník
Vídeň
30
article
„Nov. Ref.“ tvrdí, že odzpíváním „Wach
am Rbein“ v české sněmovně situace vstoupila
ve znamení politické katastrofy. V českém sně-
mě sbíbají se opět, jako už mnohokrát, nitky
celé vnitřní politiky státní, a nitky ty spletly se
v celé klubko. Dovede bar. Beck toto klubku
rozmotat? Krakovský list soudí, že se o to an
nepokusí a zůstane věren staré Taafovské poli-
lice protloukání. Je to politika rozpačitého ban-
krotáře, než se odbodlá ku prohlášení bankrotu
A v tom tkví tragism Rakouska, jímž trpí všichn
národové. „Wacht am Rhein“ v českém sněme
— dodává „N. R.“ — je mene-tekel pro Ra-
kousko. Udalosti kvačí k rozhodnutí.
Lvovské „St. pol.“ hledá příčinu německé
obstrukce na sněmě českém ve strachu před
volobní opravou. Oprava podťala by jejich do-
minující postavení, které jim dal Schmerlingův
volební řád z r. 1861. Jeví-li se nynější něme
cká obstrukce ve formě tak brutálné, jest to zá-
sluha všeněmců a německých radikálů. Tit
špatně vychovaní lidé, nakažení pruským veli-
kášstvím, pokládají rvačky za nejlepší pro sebe
reklamu. Umírnění Němci jsou již dávno ve
vleku těchto křiklounů, kteří se hotoví zanésti
své výtržnosti i do říšské rady. „Ale tam se
oklamou — praví „Sl. pol.“ — Vláda se něme-
ckých radikálů nebojí... Nedovoli jim výtrí-
nosti, jako je nedovolila Ukrajincům. Osud ne-
dělné sněmovny byl by velice smutný. Sněmovna
spáchala by samovraždu. A je bolestno umíra
v tak mladém věku.
Rbein
Beck
Schmerlingův
Němec
Ukrajinec
Rakousko
Tit
Wacht be Rhein
31
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Bosna a Hercegovina v tureckém parlamentu
Ve všech krajích ekupovaných zemí mosle
mové chystají se k vyslání stočlenné deputace
do Cařihradu, která podá tureckému parlamentu
pan insp. Dyk chce školy postátniti.
Zatím jen měšťanské a snad až se do svého in
spekt. úřadu důkladněji vpraví, i obecné. Navrh
totiž: »Veškerý náklad na vydržo
vání škol měšťanských uhrazovat
se bude z prostředků státních«. Vrone
řečí ohradila se proti této snaze o postálnění měšt
škol sl. Sokolova.
Nemůžeť pochopiti, že by bylo možno, aby če-
ští učitelé takový požadavek nechali bez protestu
že by dopustili, aby sami jediní a první z rakou
ského učitelstva volali po sestátnění na foru úřa-
ním. Slát ani jediné university české řádně nepod
poruje, nadtož bude dbáti českých škol měšťanských
O každou školu pak budou vedeny zápasy politické
Kdyby dnes vláda sama oktrojovala zákon, že stá
převezme školství, ozve se celá česká veřejnost proti
tomu. A hle, učitelé by sami snad blasovali pro
sestatnění? Hleďme tu trochu samostatnosti uhájiti
a zvětšiti. Je třeba rozpomenouti se nad velikým
významem fakta, že by učitelstvo měšť. škol úřadně
pro sestálnění se vyslovilo. Odb. učitel P. Skali
cký, předseda organisace uč. měšť. škol, pokládá
návrh insp. Dyka za ideální a tak šťastný, že bysi
učitelstvo nemusilo ničeho lepšího přáti. Podle ná-
vrhu nemohla by vláda českým měšť. školám v roz-
voji překážeti, neboť podminky zařízení a vydržo-
vání jsou v návrhu, který směřuje k zabezpečení če-
ských škol minoritních, cuž je v návrhu nejcennější
Dyk
Bosna a Hercegovina
Cařihrad
Sokolov
organizace učit
32
article
Odb. uč. Beneš praví, že země je tak chudá,že
žádá od státu 50proc. příspěvku na školství. My
žádáme pro své školy 100 proc. Obecné školya
vydržují se nákladem země, školy měšť. nákladem
slátu. Řed. Sova není pro sestátnění; neboť
centralismem máme smutné zkušenosti. Rozhodně
pro návrh referentů mluví ředitelé dr. Roušala
Tvšler. Varovné slovo pronáší řed. Ja nský.
ukazuje na bídně vypravený ústav učitelský, o němž
konference se koná jako na důkaz státní přízně
k českým školám. F. V. Moravec, učitel měšt.
školy, důtklivě žádá, aby celý odstavec byl prostě
vypuštěn a nebylo o něm jednáno. Učitelstvu jde
přece o to, aby konečně poměry škol měšťanských
se zlepšily, k čemuž třeba větších nákladů. S poda-
nými reformními návrhy na zdokonalení škol měšt
nutno soublasiti, ale řešení otázky nákladu, není
věcí paedagogů, ale politiků a národohospodářů.
Možno, že vyvinou se věci, že bude lze vyho-
věti našim návrhům také jiným způsobem, než jak
insp. Dyk navrhuje. Nelze souhlasiti s návrhem, aby
jednotný organismus národního školství se trhal o
sebe, což by nastalo, když by náklad na měšť. školy
hradil stát, na obecné země. Učitelstvo bohužel
stává se nepopulárním v lidu, ale takové návrhy.
jako je návrh p. insp. Dyka, učiní učitele nepopu-
lárními docela. Věc není akutní, nedojde k takovému
řešení záhy, věc není ani domyšlena a ujasněna
dobrým návrhům na reformu měšť. školy nic se ne
ublíží, bude li odstavse o tom, kdo náklad má hra-
diti, vypuštěn. Insp. Pešek souhlasí, že jde jen
o zabezpečení fin. podmínek k zlepšení stavu a na-
Beneš
Sova
doktor
Roušal Tvšler
F V Moravec
Dyk
Pešek
33
article
V Praze, 30. září.
Praha
35
article
„ Péči o nedonešeně děti a zkušenosten
s výstavními kuvěsami Lionovými platila před
náška, kterou měl včera v koncertní síni na vý
stavě pod záštitou Společnosti přátel veřejného
zdravotnictví p. profesor Seherer. S radostí
jsme viděli tentokráte síň naplněnu přečetným
posluchačstvem, většinou damským, které se
živým zájmem sledovalo neobyčejně poutavě
přednesené vývody našeho předního odborník
v hygieně útlébo věku. Četné byly zastoupeny
i kruhy lékařské. „Národní Listy“ přinesly
5. července podrobně přednášku, kterou o témže
tliematu měl pan profesor v sále komorního p-
vilonu; i nezbývá nám, než odkázati tam sve
čtenářstvo. Včerejší svůj výklad obohatil pan
profesor o nové doklady statistické. Jak důležitý
význam má péče o děti nedonešené, toho dokla-
dem jest okolnost, že z dětí, které v r. 1907
na klinice prof. Seherera zemřely, skoro
čtvrtina byla nedonesených. Věc pochopi-
telná, neboť organism nedoneseného dítka ne-
dovede odolávati útokům choroby, jako dítěte
dospělého. Inklinuje zvláště k chorobám septi-
ckým, které podle statistiky prof. Kimly
jsou nejhorším nepřítelem nedont šených dítek.
Lionův
Seherer
profesor
Kiml
36
article
V druhé řadě je hubí choroby roury zažívací,
pak záněty plic a konečně vrozená příjice, jež
bývá i příčinou nodonesenosti. Pokud se pro-
centa nedonešených dětí v porodech týče, jsme
u nás v Čechách na tom mnohem lépe, než
v Německu. Tam jsou 4% dětí nedonesených,
u nás podle statistiky asist. dra. Drobného,
sestavené za 10 roků z ústavu prof. S cherera,
pouze 2.63% jsou dětí nedonesených. Debilita
(nedonesenost) se vyskytuje více u dívek, než
u hochů (234 děvčat proti 216 hochům zmí-
něné statistiky). Zkušenosti s kuvésami Liono-
vými na výstavě prohlašuje pan přednášející za
velmi příznivé. Z 11 ošetřovaných v nich dítek,
10 z nich propuštěno se znamenitým zlepšenín
a zachráněno; jediné ditko musilo býti vzato
zpět na kliniku (následkem atelektasy). Na di
gramech osvětluje blahodárný účinek kuvéso-
vého ošetřování. Tak jedno z ditek od 4. čer-
vence do 6. srpna přibylo o 900 gr. na váze.
jiné, dané do kuvésy 28. července ve váze
1800 gr., přibylo do 22. září o 1100 gr. Teplola
se stále držela těsně při 37 stupních. Výsledky
tyto doporučují kuvěsy našim ústavům a za ně-
profesor
Čechy
Německo
37
article
Přese vši snahu správního výboru a intendanta
Městského dívadla na Kr. Vinohradech nepodařilo
se, aby stávka personálu byla ukončena.
Pan F. A. Šubert setrval při svém tvrzení, že
mu byla činěna výborem výtka »proč dal zcela
zbytečně 200 korun české škole Komenského« a že
jeden člen výboru se ho lázal »kolik vlastně peněz
z Vídně přinesl«. Výbor odmitá opětně s největším
rozbořčením toto nepravdivé tvrzení, jež p. F. A.
Šubert v platnosti udržeti se snaží, ač je úplně
naprosto vyvráceno nejen přesným prohlášením na
čest a víru řadou bezůhonných, veřejně postavených
a působících mužů, ale i telegramy a protokoly,
které byly ochotně stávkujícím předloženy a v něž
možno volně nahlédnouti každému, kdož se v po-
ctivém úmyslu o věc zajímá.
Přes to prohlásilo stávkující členstvo, že bez
p. F. A. Šuberta do divadla nevstoupí.
Z toho víděti, že překážkou urovnání stávky je
jedině osobnost p. F. A. Šuberta a výboru nezbylo
nežli ukončiti stávku zákonným způsobem a prohtá-
siti poměr všeho stávkujícího členstva k divadlu z
zrušený.
Za tohoto stavu věcí je výbor donucen zabývati
se osobou p. F. A. Šuberta poprvé ve veřejnosti,
která až dosud soudila pouze eitem a prositi ji.
aby vyslechnouc následující prohlášení, učinilasi
logické závěrky sama.
Výbor činí tak nerad, neboť do poslední chvíle
chtěl šetřiti muže, kterému jen přízeň a finanční
prostředky družstva, jež výbor zastupuje, přispěly
k jeho divadelní popolaritě.
Celý výbor i jednotliví jeho členové mlčeli k
všem útokům, jež p. F. A. Šubert proti nim ve ve-
řejných schůzích podnikal, doufajíce, že se vyprostí
ze svého chorobného vzrušení.
Šubert
Králové . Vinohrady
Vídeň
český škola Komenský
38
article
Když však veřejnost počala naše sebezapíravé
mlčení považovati za důkaz, že utkvělé jeho před-
stavy jsou pravdou, když výpověď, kterou dal p. F. A.
Šubert ze svého místa jako divadelní ředitel, přene-
sena nerozvážně k rozhodnutí uličním davům, tu
vidouce, že jen pan F. A Šubert jest zodpovědným
původcem tohoto bnutí, jež samy jeho schůze jme-
nují kulturním skandálem, patříce se sevřeným
srdcem, kterak boři, co město Kr. Vinohrady v ideál-
ním snažení pro kulturní náš život zbudovalo,
pozorujíce s úzkostí, kterak bez citu a s chladnou
krví obětuje sta pevných existencí divadelního per-
sonálu svému slavomamu, musíme, ač nám to
opravdu do duše stydno, pověděti smutné pravdy
o tomto muží a jsme donuceni ke své obraně a
k ochraně své osobní i vlastenecké cti sirhnouti
jeho výbornou divadelní masku a ukázati jej v jeho
vlastní podstatě.
Pan F. A. Šubert stal se ředitelem Národního
divadla v době, kdy bylo otevřeno a kdy celý národ
poblížel k tomuto ústavu s posvátnou úctou a na-
dšením, jež přirozeně nesneslo nijaké výtky. Ná-
sledkem toho dařilo se divadlu skvěle. Hojné příjmy
divadla, značná subvence zemská a štědrost druž-
stva ulehčily řediteli úkol jeho do té míry, že moht
pro representaci ústavu a ředitelství činiti vydání
téměř neobmezená, tak rosti s divadlem.
Dařen chválou a uznáním, stal se nedůtklivým
k jakémukoli upozornění a nabyv téměř neobmezené
moci, považoval se za jediného znalce a nedotknu-
telnou autoritu ve věcech divadelních. Vše to vedle
ponenáhlu k jeho neoblibě u těch, kdož také o di-
vadlo české měli zásluby a divadlu rozuměli. Všaí
družstvo krylo jej svým vlivem a svou autoritout
Šubert
Králové
národní divadlo