ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3d78a710-762f-11dc-a79a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 14, person 104, org 7, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek I. října 1908.
Praha
3 masthead
Čísio 270.
4 article
Na ranní a odpol. listr předplání sel v Praze v sdmlnistrarl a maěsíe ns čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí čonáškoe ntla . . . . 7 K no ve Mlislkáck na něsíc . . . . . . 2 K E0 Pošton: n: . . : k o s dvojí záini lkou na plšsle nr . . . K e
Praha
5 title
Dnešní číslo pra Prahu le o 10 stranácb.
Praha
6 article Zůstaňme ostražiti a pevni!
Zůstaňme ostražiti a pevni! Dva německé a dva české ministry vyslal baron Beck do Čech, aby tu působil v nynější krisi na prospěch politiky vládní K nám Čechům poslal pp. Fiedlera a Prá ška, — k Němcům Derschattu a Prada. Če- ským ministrům vložil na srdce, aby mez námi apoštolovali pro mírumilovnou ochotu a povolnost vůčí Němcům, kteréžto úlohy se také oba naši ministři sluzbovolně podjali »Jsem ochoten,« pravil náš ministr krajan p. Prášek ku zpravodaji »Zeitu«, »se svým kolegou Fiedlerem svoji úlohu dále vésti a působiti konejši v ě.« Činili však stejně též němečti mini- stři mezi svými sourodáky německými? Pan Dersehatta objížděl krajiny severočeské. a počínal si za své celé cesty jako nejhorli vější německý nacionál. Ani slova konejši vého nepronesl k rozpáleným těm štváčům německým, když mu do očí lhali, jak prý jsou Němci v Čechách námi tísnění, ohrožo- vání a soužení, jak prý je chceme učiniti úplně bezpravnými paroby atd. Naopak, od- povídal takto mluvícím štváčům, jako zejména posl. Bendlovi, že prý úplně sdílí jejich stesky a cítí s nimi. Ba sliboval jim svou pomoc a podporu v jejich požadavcích. zejména co se týče zřízení dvou něme- ckých () ředitelstev stát níc drah pro severní Čechy. Tak »konejšil« až do dne 28. t. m kdy musil přerušiti svou zábavnou cestu k vůli ministerské poradě — pan Derschatta německé zuřivce v severních Čechách A druhý vyslanec Beckův, německý minist krajan pan Prade? Ten teprve nějak se příčinil u stříkačky! Neminulo téměř dne. aby nebyla přes ohradu jeho ministerských rtů vyletěla jedovatá lež a křivda, způsobilá aby roznítila Némce ještě ku větší zlosti zášti proti nám.
Beck Čecho Fiedler Němec Derschatta Prášek Zeit Dersehatt Bendl Derschatt Beckův Prade Čechy Prado
7 article
Dle něho jsme my ztýrali Němce v Ka šperských Horách, dle něho my provoku jeme Němce na českém sněmu: »V praž- ském sněmu,« zavzdychal pokrytecky pan Prade v den po zahájení německé ob strukce, »nejde to dle přání.« (Němcůči vlády?) »Vinu mají jedině a výhradně Češi. Češi se z dřívějšího sněmování ni- čemu nepřiučili a nechávají to vždy dojíti k boji. Letos znovu tak činí Ve všech oborech zemské správy vidí se, že Češi chtějí míti boj. Pravím z příma Tak to dále jíti nesmí! Chce-li se míru, musí přestati všeliká provokace. My Němci jsme ochotni k smíru, řekli a osvěd- čili jsme to (!!) bezpočtukráte; ale proto, že jsme mírumilovni, nedáme se od svý ch protivníků národních tlačit ke zdi. Chce-li se příměří, chce-li se míru, pak musejí provokace přestat. « — Divu-li, že po takovémto znamenitém »ko- nejšení« němečtí obstrukčníci neustávají roz- bíjet český sněm jako by to byla česká be- seda v Kašperských Horách, Karlových Va- rech nebo v Liberci ! — »Parlamentní ministři,« poznamenala včera »Neue Freie Presse«, »zachovávají až dosud aspoň zdání jakés společne politiky; avšak strany, kteréž zastu- pují, jsou od sebe rozděleny smrtící záští. My však se tážeme: zachovávají němečt parlamentní ministří i jen t zdání společné politiky »střední linie«. kterou ministerský předseda Beck před své- tem narýsoval? Jak jsme prokázali, ani jich nenapadá. Jsou daleci všeho ducha šetrnosti a úcty k dobrému právu národa našeho jsou naplnění zloduchem téže zpupné křiv dící nevraživosti proti všemu, což našeho českého a slovanského, jaká sálá nám vstříc eire
Němec Prade Čech Beck kašperský hora Karlová Virginie Liberec Neue Frei Presse
8 article
z tábora zuřivců německých a tisku jejich Jako předchůdce Pradův Peschka v nestře- žené chvíli se prořekl, doufají v naše udo- lání, přejí si ho a pracují k němu slovem i skutkem kde a jak jen mohou, zřejmě i tajně, za kulisami, v tisku, na táborech lidu i na bojištích parlamentních. A slyšelo se kdy, že by ostatní ně mečtí ministři v kabinetu Beckově, pp. Bienerth, Ebenhoch, Marchet Klein, Gessmann byli méně německo- nacionálními než pánové Prade a Der- schatta? Od většiny takto složeného kabi- netu čeho mohou Slované a čeho můžeme zejmena my Čechové v našem těžkém sporu s Němci doufat a očekávat? Byt měl ministerský předseda bar. Beck opravdu sám o sobě nejlepší vůli, zjednat mezi námi a Němci našimi ne-li mír, aspoň jakés takés příměří — s takovým kabinetem německým, jaký si pořídil a jaký udržeti hledí, nedo sáhne svého cíle v Čechách ani po dobrém, ani po zlém. Neboť Němcům zdejším přirozeně pouhým pohledem na tu svou rozhodující německou přesilu v ministerské radě rostou hřebínky troufalosti a zpupnosti vůči nám den ke dni; oni vědí, že mohou se všeho od- vážiti proti sněmu českému jako proti českým menšinám, ja ko proti platným zákonům říšským i zemským na úkor náš, aniž by toho odpykali i jen újmou, nad tož ztrátou svých privilegií, své praepotence. Proč by vesele a trvale nemařili činnost sněmu českého v naději, že nás tím donutí ke ko- nečněmu uznání německého uza- vřeného území, kdyžtě ve smýšlen většiny německých ministrů i v po- savadních skutcích kabinetu Beckova mohou spatřovati tolik příznivých znamení a mo- mentů pro brzké uskutečnění svého »velkého snu«?
Pradův Peschek Bienerth Ebenhoch Prade Slovan Čecho Němec Beck Beckov Čechy Marchet Klein SF
9 article
To systematické odstraňo vání českých úřadníkův všech odborův státní správy z poněmčeného úze mí to přijetí německého hesla, že »Němec pouze jen Němcem má býti souzen a spravováne — to slibování německých ředitelstev a ně meckých krajských soudů, to chystané roz dělení krajův dle národností — jak to vše nemá Němcům dodávati naděje, že potře- bují jen co nejrázněji si zahulákat ve sněmu českém »Wacht am Rhein«, že potřebují jen vytrvat, rozhodně chtít a bude jim vše dáno »Jen rázně žádejte o německá ředitel stva státních drah a dostanete jel- pobádal před několika dny Němce zdejší pan ministr Derschatta . .. Nuže a po všem tom přichází pan mi nisterský předseda bar. Beck s plánem. abychom »dle vzoru meravského zřídili při sněmu stalý vyrovnací výbor, slo- žený z pola z Němců, z pola z nás Čechův. i doplněný ještě odborníky mimosněmovními. který by za stálého vlivu a do zoru vlády připravoval smiřo vačky česko-německé! »Timeo Da- naos et dona ferentes !« musí býti naší od- povědí na tento návrh vlády, jež nedovedla si svými skutky naprosto získati důvěry na šeho národa. Nic nás nemůže mýliti, pakliže dnešní »Neue Freie Presse« vyličuje plán ten jako dar přinášený nám českým a utonomistům na újmu právomoci rady říšské a míní, že tím bar. Beck upouští od svého zámyslu předložiti říšské radě jazykový zákon pro Čechy. Toho se nikde ve vládním tisku posud nedočítáme. Avšak i kdyby tomu tak bylo. nezlákal by nás za nynějších doličených po- měrů přízrak onoho stalého vyrovnacího vý- boru ke kroku nepředloženému. Spíše se obáváme, že jest nám tu co činiti opět jen s neupřímně míněným prostředečkem z nouze.
Němec Beck Čechův Timeo Čechy Neue Frei Presse Wacht be Rhein
10 article
na nějž přistoupiti znamenalo by pro nás jen opět spáliti si prsty pro jiného.
11 title
Sněm království českého.
12 article (Prvního zasedaní schůze 8.)
(Prvního zasedaní schůze 8.) V Praze, 30. zářl. Neobyčejná pozornost a zcela mimořádný zájem jak politiků, tak občanstva, připoután by ko dnošní sehůzi. Ze zpráv časopiseckých zvě- dělo se již ráno, že vláda se pokusila o činnos prostřednickou jednak mezi poslanci českými. jednak mezi poslanci německými — osobním zakročením národních ministrů. Prostřednictv to osvědčovalo se dosuo na říšské radě znamme- nitě, ale průběh dnešní schůze sněmu dokázal, že sněmu zemskému a poslancům zemským je vláda vídeňská živlem cizím. Do Prahy věru vliv její nesahá. Chtěla-li vláda dosíci u poslan ců českých nějakého ústupku, zklamala se; čeští poslanci — všichni svorně, ať kterékoli straně náležejí — vyhlásili heslo: vytrvat jsou mu věrni. Zamítli také jakékoli pokus smiřovací a při tom oddalovací. Kdyby pak vl- da, zklamána ve svých nadějích, rozhodla o sně- mu ve smyslu německém, t. j. proti sněmu a proti jeho dalšímu zasedání, pak není pochyby. že pro oba české ministry nastane cbvíle roz- hodnutí, takového rozhodnutí, k němuž mini- stru Práškovi úvodní slovo pověděl agárn sjezd. Chvíle je příliš vážná, aby neodvislou úvahu a zásadní rozhodnutí mohly do pozadi zatlnčovati vídeňsko-parlamentní výhrůžky, třeb do popředí strkaly — — bývalého ministerského předsedu dra. Körbra! Tak asi soudí vůdčí kruhy lidových stran českých, když uznaly, že vládn proposice, důvěrně jim sděloné, nejsou způso- bilé, by k vůli nim změněno bylo dřívější usne- sení svazu českých stran. Ke změně takové nen skutečné příčiny. Mimo to poslanci češti dobře vědi, že právě nynější jich postup voličstv schvaluje na celé čáře.
Prášek doktor Körbr Praha svaz český stran
13 article
Tím je zároveň vysvětlen český postupv dnešním sezení sněmu, opět vyplněném něme- ckou obstrukční štvanicí. Jako je německá obstrukce bezdůvodna bezpodstatna, tak je němocké jednání nedůsle né. Ústy dra. Pergelta prohlásilí Němci dnešní sezení za protiprávní a proto neplatné; je tedy nelogické, že se zúčastnili jednání svými pro- testy a návrhy, tedy ve smyslu positivním. Coz se stalo — v obstruköních meziaktích. Předseda českého klubu agrárního, posl Švehla, měl dnes panenskou řeč. Promluvilj jakožto ohlášku odvety, na německý profest. Ne smlčel Němcům hlavní jejich hřichy, nýbrž b do nich bezohledně. Páteční „Wacht am Rhein“ vyvolala dnes ostrý protest nejen lidových poslanců českých nýbrž i konservativních velkostatkářů, dřívějším maršálkom knížetem Jiřím Lobkovicem sepsnn a podaný — a konečně také ústaváckých lordů Nejen to: i pověstný dr. Schreiner uznal nut ným, pokusiti se o smazání německé demon strace; nejmakavější to důkaz, kterak Něme uznali, že prušáckou demonstrací provedli hru bou politickou chybu. Patrně mají spojení s kru hy, o nichž se řiká, že jsou „nahoře“, poslechl jich a promluviti pak bylo německým agrární kům.
Němec Švehla Lobkovic Schreiner Wacht be Rhein
14 article
Jestliže Němci někoho na sněmě nenávidí je to předseda klubu svobodomyslných poslanet českých, dr. Škarda. Když promluvil, řeřave uhlí sypaje na rozpálené blavy německé, vyřitil se naň všichni němečii bouřliváci — ale marně Dr. Škarda s největším důrazem jim řekl, e jim chtěl povědět; rovněž později dr. Podlipný. Schůze sice vyplnéna byla německou ob strukcí, ale přece se debatovalo: německým protesty a českými odvelami. Za nich a vůbeo ostatně projevovala se německá obstrukce nejen bouřlivě, ale po většině zároveň — — sprostě Tento úpadek jak parlamentarismu, tak nej skrovnější společenské slušnosti padlá výhradné na kulturu těch německých hlav, které si čeští Němci poslali do sněmu. Úzkostlivost maršál- kova, někdy až povážlivá, v takovém ovzdus vyzněla úplně na prázdno. Schůze byla mimo několik vybraných chvi lek hlučná a bouřlivá, ob čas výstředně řvavá. skončila také za řevu německých hlassů a z zvuků píšťalek a trubek, německými plicemi rozdutých — k větší slávě veliké Gernmanie, ai též ko větší ostudě jejich v dějinách vzděla nosti na prahu dvacátého věku. Přímo strašlivé scény sběhly se před schůz — na chodbách ke galeriin. Všem žadatelům o vstup na ně nedostalo se lístků; část jich vnikla pak na ralerii násilím, vypáčivši dvéře. zahražené železným zábradlím a hájené šest sluhy. V takových případech jednací řád sně movní ukládá poslaneům-pořadatelům, aby za- kročili. Tento naprosto nevděčný úkol měl posl dr. Pinkas, jsa pořadatelem. Zhostil se ho sku- tečně demokraticky, ač bezvýsledně. Nikdos však nebyl vědom vážnosti obav, aby se na ga- lerii nepřihodilo — — děsné neštěstí.
Němec doktor Podlipná Pinkas
15 article
U vládního stolu: místodržílel hr. Couden hove a mistodvžitelský radaa Kosina. — Peti odevzdáno bylo 329. — Spisů došlo 43. Nejvyšší maršálek zomský zahájil schůzi o 1 hod. 30 min. Sdělení předsednictva. Nejvyšlí maršálek zemský sdělil výsledek vo leb, provedených dne 22. září do komisí a vyzval komise, aby se ustavily Německý prolest proti právoplatnosti schůze. Posl. dr Pernelt přihlásil se ke slovu, aby oblá sil protest proti tomu, že dnešní schůze sněmu byl svolána ve schůzi dne 25. září večer konané, proti níž dr. Pergelt hned na jejím počátku ohlásil protes a také písemně jej podal nejv. zem. maršálkovi V důsledku toho nemohou Němci také dnešní schůzi svolanou v neplatném sození sněmu, považovati z právoplatnou a právně závaznou. Z těchto důvod prohlašují Němci dnešní schůzi za právně neplatnou a ohražují se proti ní nejrozhodněji, konstatujíce, že všechno, co se ve dnešní schůzi již stalo a co se ještě stane, má na sobě skvrnu neplatnosti, jest uráv- ně neplatné a pro Němce neexistuje. Dr. Pergelt ohl- sil, že v příští schůzi podá tento protest písemně (Živá pochvala u Němců.) (Odpor u českých poslanců. Hlasy: Ohó! Oho
Kosina Peťa Posl Pernelt Pergelt Němec doktor
16 article
Česká odvela.
17 article
Posl. Švehla: Slavný sněme! Zajisté nebyl nikd svolán sněm náš s takovým očekáváním a s Ukový mí nadějemi, jako tentokráte. Široké vrstvy lidu, kt ré dosud nedošly svého zastoupení, volají, aby jed nou stalo se jim po právu. Veliké otázky kullurní rovněž jako hospodářské, nutí nás, abychom všichni kteří v tomto sněmu převzali jsme povinnosti záko nodárné, pracovali co nejvíce k uskutečnění těchl velkých, důlezitých problémů. (Tak jest! Výborněl A věru není možno než lehkomyšlností nazvati t když někdo maří vykonávání velikých a důležitýc úkelů sněmu. Pánově! Právě v posledních dnec jsmu svědky podobné lehkovážnosti ... (Výborně !) Hlasy: To je slahý výraz! Uličnictvíl Posl. Švehla: ... kdy zahráváno bylo nejenom s právomocí tohoto sněmu, ale i dolknuto se našich nejdražších citů, našeho právního přesvědčení Posl. Sojka: Komedií Posl. Svehla: Obstrukce byla ve sněmu způso bona naprosto bez příčiny. (Tak jest! Výborně!— Boullivý odpor u Němců) Hlasy na německých lavicích: Ohol Hlasy českých poslanců: Uličnickým způs beml
Posl Švehla Uličnictvíl Posl Sojka Boullivý Němec
18 article
Posl. Švehla: Abych pouká zal, že jistě bezpří kladným způsobem obstrukce byla způsobena, uved jen, že otázka uktuárů řešena byla cestou legální naprosto tak, jak předpísuje jednací řád. Posl. Anýž: Za souhlasu dvou Němcůl Posl. Maly: Opět rýpajil Posl. Švohla: Ano, za souhlasu dvou německých přisedicích a tento fakt nutno dokumentovati, aby historicky jednou bylo zaznamenáno, jak lehkomy slně, přímo frivolně šlape se právo. (Výborně! Hlluč ný potlesk) Posl. Maly: Vy jste frivolní, ne my Posl. dr. Šubert (ku posl. Malému): Co vy dě láte, je vždycky dobrél Posl. Boh. Novák: Tohle ať slyší pan míslo držitel! Posl Sojka: Co tomu říká místodržilel? Posl. Choc: Ten by nejradějí zpival s nimi! Posl Boh. Novák: To je ta výchova vlády! Posl. Švehla: Slavný sněme, zajisté nikdy ne- bylo lakovým způsobem porušeno to, co ti páni sam zbudovali, co sami vytvořili! Vidíme zvláštní i vedlo dnes: my hájíme to, co vytvořili proti nám oni, bez naší součinnosti. (Výborně! Hlučný potlesk. Pánové, tam dospěli oni ve svých choutkách a my
Posl Švehla doktor Šubert Novák Posl Sojka Choc Posl Boh Malý
20 article
musíme v okamžiku tom konstatovati, že jen vý- chovou se strany státu... (Tak jest! Tak jesti) Posl. Novák: Zdde je místodržitel, ať to slyší! Posl. Sojka: Počkáme, co tomu řekne on- Nejv. maržálek zemský opřt zvoní a žádá o klid. Posl. Strache: Nyní se prenáhlí! (Veselost u Němců.) Posl. Iro: Jen tak dále, pak nepolřebujeme dělati žádnou obstrukci. (Trvalý hluk) Najv. maršálek zemský zádá opět o klid. Posl. Švehla: Jenom tímio způsobem je možno, že porušeno je tak lehkomyslně a bezdůvodně právo. jednací řád a zákony. Nikdo v celém státě našem ni- kdy by toho nedovolil a dovoliti nesměl, poněvadž by vláda už nalezla prostředky, aby nalezena byl hůl na něj. (Výborně! Hlučný souhlas) Nejvyšší maršálek zemský žádá řečníka, aby s omezil na prohlášení odvety. Bouře odporu u če- ských poslanců) Hlasy: Glöcknora jste nenapomínal! Posl. Sojka (obrácen k Němcům): Vaší lidé vám nasekajt! Vaši lidé také si nedají dělati ze sebe blá- zny! (Trvalý hluk.) Posl. Iro: Jen ať mluví hodně dlouhol Posl. Boh. Novák: Prušáci! Prušácil Posl. Prunar: Mistodržitel mlčíl Posl. Boh. Novák: Jen ať jdou do Berlínal Posl. Švohla: Motivuji jen odvelu. Slavný sně- mel Abych poukázal ještě dále na způsob 4ohot jednání, stači uvčsti, jak si pánové počínali. Námě- stek nejvyššího maršálka jde do Vídně žalovat na tento sněm a žádat, aby byl rozpuštěn. (Hanba! A se stydí!) Páncvé, stalo se někde, aby ten, který sli- boval plnění jednacího řádu a zákonných uslanovení, který sliboval, že hájiti bude pořádek, šel a hlednl pomoc, aby ničil a mařil práci, na kterou miliony lidí čekají? (Výborně! Ilučný potlesk.) Pánové, věru nemám dosti slov, kterými bych kvalifikoval způso jednáni, jakým Němci způsobili celou obstrukci.
Posl Novák Zdde Sojka Němec Švehla Prušák Prušácil Posl Vídeň
21 article
Hlasy: Teď z ní nemohou ven! Již by se jí rádi vzdali! Posl. Švehla: Ve skufečnosti se slydí ti pánové za to. Považle si, že přisedící zem. výboru, který tuto legální cevlu volil, běží do Vídně žalovat pro soběl Hlasy: Skandál! Skandál) Posl. Švohla: Považto to divadlo, když posl. Eppinger obstruuje proti Eppingrovi v zem. výboru a to jest ironie. (Výborně! Výborně! Komedie jest tol Posl. Švehla: Vidíme, že i lidé, kteří te musli uznati, nemají dnes odvahy, ač ve svém nitru pře- svědčeni jsou o této lehkomyslnosti, aby nalezli slo proti furoru a teroru a dovedli říci slova rozhodná a pravdivá. (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk.) Dnešním úkolem sněmu není již nějaké dohodování se slran, dnes ty veliké vrstvy a tisíce lidí, kteří nás sem poslali, volají, a řikám, že bíje skoro hodina dvanáctá a varuji tyto pány, aby nezahrávali si trpělivostí lidu, aby nebyla napjata až do krajnosti. Posl. Janovec: Doma vám dají vaši voličové Posl. dr. Frengl: Již opčt hrozba! Tisíc proli jednomu, to je hrdinský čin. Posl. Strache: To je česká obstrukce Posl. Posselt: To jest řeč, vypočítaná na vášeh a nikoli na klidnou úvahu! To se jmenuje popicho- vání.
Posl Švehla Eppingr doktor Frengl Posselt Vídeň
22 article
Nejvyští maržálek zemský zvoní a žádá o klid Posl. Švehla: Slavný sněme! Snad všechno toto konání a tato frivolita dala by se snésti, kdyby ne- byla se bdehrála v tomto sněmnů scéna, která na plniti musila každého příslušníka nejen národa našeho, al každého poctivého obyvatele tohoto království nej- hlubším a největším rozhořčením. (Výborně! Tak jest!) Zde v tomto sněmu staroslavného království sáhnuto bylo rukou drzou (Illas: Vražednou!) na city naše vlaslenecké a byli jsme provokováni do míry nejkrajnější. Slyšeli jsme zde zvuky písně těch, kteří hledají svou vlast daleko odtud,. kteří nemají nic společného s pevným státoprávním svazkem naší koruny a našeho království. (Výborně! Posl. Iro: Minite řeč ministra Práška ze dne 5. května 1900? On nám povi, co je loyalita Posl. dr. Frengl: Vy jste velcí v přetvářce! Posl. dr. Subrl: Však my si uděláme pořádekl Posl. Sojka: Pane místodržiteli, račte nám něco řici! Pan mislodržitel ať mluvíl Posl. Švehla (pokračuje): Tyto vlarlizrádné de- monstrace jenom po jedné stránce jsou pro nás dů- ležily, že jedenkráte pánové s německé sirany a sic bez rozdílu příslušnosti stran, od velkostatku až dol ke Všeněmcům (Výborně!) ukázali své ledví. Dne známe celé jich credo Tito lidé nemají s námi nie společného a chtějí z naší země udělati provincii hohenzollernskou. (Vý- berně! Hlučný souhlas.) My vděčíme Jeho Jasnosti že okamžitě a na místě nabyl dosti důrazných slov. aby připomenul, že není možno, aby pod tím dojmem zasedal sněm král. českého i jen jednu vteřinu. (Vý- borně! Pollesk.) Posl. Novák: Co pak tomu řekl míslodržitel Posl. Sojka: Ten neříká nie Posl. Švehla: Mlčeti k lomuto zločinu, bylo by souhlasiti s ním a stavěti se do téže řady jako ti, kteří takovým způsobem neurvalým se dotkli našeho
Švehla Posl Prášek doktor Frengl Subrl Sojka Novák
23 title
FEUILLETON
24 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + V úterý k jubileu Lva Tolstého sehrána v Národním divadle znovu vypravená »Vláda tmy«. Drama je blízké jiné ruské hře, Pisem ského »Hořkému osudu«, nedávno provedené. Bezdéky srovnáváte obě díla . . Tolstoj jistě znal hru svého předchůdce. Jestli se odhodla spracovati příbuzný motiv, měl jistě své příčiny Něco nutilo velkého umělce a myslitele svým způsobem postavit a vyřídit théma. V obuu hrách lidská bytost zjevuje se rozložena v dvo- jici nejpřikřejších protiv své podstaty: živlu nízkého zvířecího a vyššího idejného. V »Hořkém osudu« mužík Ananij Jakovlev dobrý člověk, spořádaný, záchvatem malomocné žárlivosti provede hnusný čin. Zabije dítě své ženy. Vyrval nemluvně z kolébky a rozdrtil mu lebku o pelesť. Prchne do lesů a v rozkolu se svým svědomím bloudí tam několik dnů. N konec kajícně sám se vydává v moc úřadů. Světská spravedlnost nemá už, co by na něm soudila. Sám se odsoudil. — Kde jsi se zdržoval celou dobu ? ptá se soudce. — V lese, na mýtinách jsem žil. — A kdo pak ti donášel jídlo? — Jaké pak už jídlo — kdo pak by mi ho nosil ?... Ženská tamtudy šla na robotu, tak jsem od ní pecen chleba koupil . . .. — A proč jsi se vydal? Mohl jsi žítn mýtině a živit se . .. — Nešel jsem hledat života, milostpane Na smrt jsem čekal, myslil jsem, že mne třebe
Tolstý Tolstoj Ananij Jakovlev
25 article
zvěř lesní roztrhá . . . před lidským soudem možno utéci a skrýti se . . před božským — není kam ... V Pisemského hře jde všecko ráz na ráz Jakovlev je infeligentní muž hlubokého citu V okamžitém záchvatu, zaslepen vášní, poruši řád světa. Záchvat minul, silná reskce se do stavila. Cit pro právo a pravdu, na chvíli z kalený, mocně volá po nápravě. Ve »Vládě tmy« je postup složitější, po malý a pracný. Nikita se vším okolím jsou mravné bytosti nižšího stupně. Přikazy mravního řádu, pojmy zla, dobra znají po písmeně z před pisu zákona. Strach z lidí a následků ! Jediná u nich závora pudů a choutek! Zlo není tu zlem, dokud lidé o něm nevědl. A pojem vě- domí, tajemného hlasu, teprv trapnými zkuše- nostmí se ujasní. Nikita má ženské tolik rád, tak se na ně lepí a jsou jako cukr! Svedl nějaké děvče odpudil je od sebe s lehkým srdcem. Je čeledi a drží teď s hospodářovou ženou. Starého po- mohl sprovodit se světa a s ženskou pomoe sám se udělal pánem v domě. A ještě s ne- vlastní deerkou má pletky. A všecko s lehkou myslí a ještě s nějakou způsobnou průpovidkou na jazyku a při sklence vodky. Nějakého svě- domí pořád jako by nebylo. — Říkají, hřích je, zaklínat se a lhát při tom! To jsou samé hlouposti. Pouhé řeči dost. To je náramně jednoduché ! . .. A tak z neřesti do neřesti. Už se dal žen skými navésti, aby svůj vlastní hřišný plod. dítě své svěřenky, potají násilím odklidil. Pro- vedl vše potichu, s rozvahou, za tmy, aby lidé nevěděli. Ale pomalu již počíná pociťovat zmalek. Vsecko se kolem tak zamotává, není kde klidné
Jakovlev Nikita
26 article
postát, kam klidně se zahledět! Všude někdo před kým třeba se skrývat. A druzí všickni spoluvinni, všickni svádci, všiekni tak ehtivi hnusni. Nikitovi začíná být úzko. Hnus ho po jímá ze sama sebe. — Co mi je? ... Co nikdy nezajím, nikdy nezapiju, nikdy ve snu nezaspím, to je mi! .. A nejlépe vzlt tady ten provaz a na trám po věsil, smyčku udělat .. Ale temný pud brání vykonat tu posledn zbabělost. Byl vždy jen tak zmitán a určován temnými pudy! Zbývá dříve něco učinit, něco co dosud nikdy nedovedl, z čeho měl největš stud! Třeba být statečným a zbavit se toho strachu! Třeba obrátit na sebe pozornost všech, kterých se dosud tolik bál a vyznat se jim ve- řejně, povědět na sebe všecko, postavit se n pranýř. Vykonat tu svrchovanou nutnost a ml pak — pokoj. Drahý a svatý pokoj A polřeba vnitřního pokoje, vyrovnanéh řádu věci ! Jaký jiný má smysl hlas volajícího — svědomí? Když se přibližil vreholný okamžik, Nikil před celou rodinou, před obeí shromážděno bije hlavou kajicně o zem a skládá svou gen rální zpověd. Tu je styčný bod obou dramať lidskéh svědomí. Jakovlev v Hořkém osudu hledá jen v lese smrt. Nemá co by skrýval. Provedl svůj zločin přede všemi. Z litosti se odsoudil na smrt, chtě by potichu odejít se světa. Mluví teprv, když je úřadem tázán. Nikita žaluje na sebe tvár v tvář lidem, proti kterým hřešil. Mluví dříve, než soud o jeho činu zvěděl. Lidský soud. prázdná formalita proti velikému mravnímu zá- konu, který pořádá věci světa. Nějaký ztízenec úřadu se sem nahodil
Nikita Jakovlev
27 article
Novědomý panáček, který zná jen mechaniku svého předpisu. — Chopte se ho! Poslate pro slarostu svědky! Musím hned protokol sepsat! . .. Stařik z lidu zakřikuje nevědomce. —Ty .. tento . .. s lesklými knofliky počkej, chvilku, až . .. tento . . . až ont všecko řekne sám . Tak rozložena v Tolatého dramatu souhra mravního řádu světa v samolně svoje prvky Tak zmítána moci neujasněných pudů mrav bytost podle zákona života se propracovává tem notami ke světlu — svědomi Kterak představit na jevišti mravní proce úchvatný svou prostotou? Už změna ovzduš klade překážky! Jak má mluvit ruský mužík na české scéně, aby zůstal i mimo svůj kroj opravdovým mužíkem, bytosti hlubokou při všt své prostoté? Nesnáz se opakuje při každém téměř ruském kusu, který si přibližíme. Překla je pečlivý, ale pořízen je spisovnou češtinou. Mužík a mluví spisovným jazykem! A přeee nelze u nás jinak! Všechen pokus naznači nějak »lidovost« řeči, byl by dvojnásob nucený Mluvi tedy mužik spisovně a jedna nesrovnalos plodí druhé. Už krátkodechý způsob výrazu. řeč rozpadlá na samé drobty vět, nápovědí nedopovědí, neustále přerývaných mezislovci vycpávkami — v podřečí jistě barvitá zvlášt nost! — zde unavuje svou strojeností a ruší Pak jisté vulgárnosti, tak karakteristické pe mluvu lidovou ! V ústech mužíka zní zcela při- rozené a hladce, spisovně zopáčeny náhle vyrů stají v podobu schválné hranatosti, nijak neza- mýšlené, zbytečně vyplašující posluchače. A kdyby rozpaků s ovzduším ani nebylo- Kterak mluvit ty projevy nejprostsí přírody aby slovo a jeviště bylo tak úchvalné, jak po
Mužík
28 article
sobilo úchvatně při pouhé četbě? Stačí- li pouhá prostota výrazu? Nezpůsobí-li, že dojem ve hle- dišti zcela zapadne? A kolikrát se přihodí, ž zapadne! Nadešla scéna, na kterou jste byli zvědavi. Trnuli jste při četbě. Čskáte, teď za- trne celý dům! A zatím dům sotva se pohnul. Málem docela chladný nezůstal ! Něco obvyklého potlesku, zcela konvenčního, toť všechen ekvi- valent doeileného dojmu! Jen když zakypí vášně, když jazyk se po- mate a slovo ustoupilo pouhému zkřeku a hrku, zdálo se vám, že dojem plné životnosti proje hledištěm! Tak bylo ve třetím obrazu ! Ob ženy rozvášněny sápou se na sebe a Nikila, zmožený vodkou, leda blaboli, aby je roztrel. Náš čincherní soubor utkal se s oblížemi úkolu ze všech sil. Pan Vojan vyzvedl správně slabošství Nikitovy povahy, trpně malátně, ben vlastního počinu vždy jen dotlačované vnějším popudem jak na cestu hříchu, lak i k očist mravní. Pokleslou Anisju hraje paní Laudová velmi inteligentně, ale mužíkovou ženou necití se do pravdy ani na chvili. Jak svoji Akulinu, přihlouplé děvče, vyznač la několika výraznými rysy paní Hübnerová, dovedele si. předslavili. Stará Matrena pahl Danzerývé je typieká baba jedu. Páně Hurtův nemocný hospodář Pelr, po- malu k smrti dokašlávající, otec Akim pant Řady, stařec málo výřečný, ale hlubokého el tění, Mitrič páně Sedláčkův zaujal každý svou chvilí. Po účinné scéně připadlo i damám Su- chánkové a Rydlové. Pan Steinsberk vyplni rázovitými detaily jak vnitřky mužické domác- nosti, tak krajínářský prospekt ruské děrevni Nebude jistě vinou našich činitelů představova- cích, jest li Tolstého drama nezasáhne mocněj do našeho pořadu, než důstojný jeho před chůdce, Plsemského »Horký osud«.
Čskat Vojan Nikitův Laudová Akulina Hübnerová Hurtův Pelr Aki Mitrič Sedláčkův Rydl Steinsberk Tolstý