Periodikum ALTO Viewer

1

80 Hjna 190

2

Čislo pge

3

NÁnaNÍ LISTY

4

Strana 5.

5 article

st. B Pešti, 19. řijna. (Zvl. telegr, » Náe. Listů«.) Na trhu prodalo se 3.000 metr. clů pěkně druhy o 5 hal. dráže. Platila zs 100 kilogramů: pšenice tisská 85kg K 17.60. 79 kg K 17.35, 78 kg K 16.80. pešťaká 78.5 kg K 17.20, 78 kg K 16 00, 77 kg K 16.80 76 kg K 16.35, sv.-tomášská 78 kg K 17.95, bečkerecká 77.5 kg K 16.65, srěmská 74.5 ke K 16.—; žito K 13 05 až 13.25; ove (+ 10 hal.) K 13.30 až 14.—. Terminový obchod s ploninaml by pevný, s jiným zbožím dobrý. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 16.24, na duben K 16.78; žito na říjen 13 34, na duben K 13.94, oves na říjen 14.—, na duben K 13.50, kukuřice na květen 1906 K 13.34, řepka na srpen korun 24 30. Sádlo smlouváno po 158.—; jiné zbož beze změny a odbytu. Pochmurno. Zvýšení diskontu rakouskouherské banky o 1%. Na včerejší schůzi generální rady ra- kouskouherské banky usnesemo jedno- hlasně, aby diskontní sazba ban- ky zvýšena byla o 17%. Následkem toho platí ode dneška pro eskompt směnek, varranto a cenných papírů sazba 41/2%%, pro půjčky na státní renty, salinky a zástavní listy sazba 5% a pro půjčky na jiné cenné papíry sazba 51/4. Po čtyřech létech zvyšuje tedy bank opětně zase sazbu dískontní na 41/29%. Na- posledy stanovena pro období od 6. února 1900 do 28. února 1901. Od 1. března 1901 do 4. února 1902 platila sazba 4% a od té doby až do včerejška sazba 312%. Doba války rusko- japonské byla tedy dobou levných a pohotových peněz — v předchozích dvaceti létech banka sazby 31/2% nestanovila ani jednou. Bylo jasno po skončení rusko-japonské války a při neoby- čejně značném vzpružení podnikavosti na zá- padu Evropy, že jednak rostoucí potřeby prů- myslu a jednak finanční operace států, Ruska

Platil svatý Sádlo Pešť Rusko pad Evropa kg ov

6 article

Japonska v prvé řadě, budou nutně působiti na zpevnění sazeb. Hnutí zpevňovací vyšlo z Lon- dýna. Anglická banka vysazena nutnosti vý- vozu zlata, chránila se zvýšením sazby až na 5 před eventualitou touto do jisté míry jen částečně, tak že jen s největším úsilím banka odvraci nutnost opětného zvýšení diskontu. Po anglické bance učinila tentýž krok německá banka říšská. Rakousko-uherská banka, která dosti dlouho trvala na nizké sazbě 3 1/4%, ne- může než nyní přistoupiti k zpevnění sazby diskontní o 1%. Jsme tedy plně v periodě dražších peněz, která není než důslod- kem zlepšení situace průmyslu a obchodua ohlašujících se velikých potřeb států. O schůzi generální rady docházejí tyto zprávy: Ve svě zprávě, přednesené na schůzi generální rady. dovozoval generální tajemník, že oproti loňsku a vůbec předchozím létům má peněžní trh na- prosto odlišný ráz. Také vnitřní politické po- měry nejsou tu bez vlivu. Zlato vyváženo od nás dosud jen do Paříže a Egypla, v malých ovšem obnosech. Teprve dne 17. t. m. vzato z banky 1 mill. K ve zlatě pro vývoz do Paříže. Pokud odešlo zlalo, doma obihající, do cizíny, ovšem konstatovati nelze. Na rozhodujících trzích západu, Londýně a Anglii, stoupl sou- kromý diskont přes 4%. Následkem toho nu- cena i banka k úvahám o své diskontní politice.

Japonsko Lon Paříž Londýn Anglie anglický banka uherský banka

7 article

Domácí potřeba peněžní také stoupla. protože v posledních dnech podáváno značně více materiálu eskomptního z obavy před nastá- vajícím zvýšením sazby; vzestup tento činí v celé říší asi 30 mill. K. Nezdanitelná záloha činí sice ještě 118 mill. K, leč zvláště jen proto, že čásť eskomptních obnosů realisována zatím- ně jen na girovém účtu. Nebýti tohoto mo- mentu, klesla by záloha pod 100 mill. K. Kursy cizích směnek překročily ve všech relacích pa- ritu, zvláště plati se na směnku na Paříž již ažio 12%. Vzhledem k tomu nutno chrániti do- mácí měnu a sice zvýšením sazby diskontní. Zvýšení o 1/4% by v dané situaci nestačilo. Po přednesu tajemníka rozvinula se krátká debata, ve které někteří radové navrhovali zvýšení jen o 14%. Pe opětném zdůvodnění generálního tajemníka, by sazba zvýšena bylo o 1 9%. schválen krok tento jednohlasně. Z vůdčích zá- pzdních bank cedulových trvá jediná francouz- ská na nízké úrokové sazbě 37%. Její zvláštní politika co do ochrany zlata, o níž jsme n tomto místě již psali, jí to do jisté míry umož- ňuje.

Paříž

8 article

Pokles výroby piva v Rakousku. Ve výrobní pe- riodě 1904—5 t. j. od 1. září 1904 do 31. srpna 1905 konstatovati nutno značný pokles výroby pivní oprot těmuž předchozímu období. Pivní výroba v králov- stvích a zemích na radě říšské zastoupených činil v kampani 1904—5 celkem 19,098.540 hl. proli 19.820.898 hl. v kampani 1903—4; výnos státní daně pivní dostoupil v kampani 1904—5 73,022.628 K proti 75,674.451 K roku 1903—4, ledy o 722.358 b. resp. o 2,651.823 K měně. Úbytek produkce pivnív jednotlivých královstvích a zemích byl tento: v Če- chách uvařeno 9,018.216 hl. proti 9,098. 746 hl.; n Moravě 1,844.289 hl. proli 2,027.479 hl.; ve Slezsku 397.263 hl. proti 450.398 hl.; v Dolních

Rakousko Morava Slezsko

9 article

Rakousích 3,220.027 hl. proli 3,636.697 hl; v Horních Rakousích 1.060.012 proti 1,089. 519 hl.; v Solnohradsku 412..907 hl. proti 415.02 hl.; v Tyrolsku 436.310 hl. proti 464.130 hl. Data tato mluví jasně: v zemích, kde zavedena piv n dávka, jeví se nejen značný pokles výroby, ale spotřeby. Moment tento zasluhuje speciálně pozornosti u nás, kde z podnětu vlády má se jednati o zvýšení zemské dávky pivní. Je-li již analogie cukerní daně hodně výmluvna (v zemích, kde cukerní daň snížena, stoupla spotřeba, a kde ponechána stará daň, jeví s zastavení spotřeby), jest tím více patrno z uvedo- ných dat, že zvýšení zemské dávky pivní přivodí dalí pokles spolřeby, že tody následkem oslabení finaně- ního efektu zvýšení toho mine se krok tento s vý- sledkem. Byl by tedy zvýšením dávky pivní ohrožen vážně průmysl pivo- varský, aniž by zemským finaneím byle trvale pomoženo. Již tento moment — ne- hledě k momentům sociálně-politickým — mlu v proli zvýšení zemské dávky pivní Situnce cementářského průmyslu rakousko-uher- ského. Píše se nám z Vídně: Porady delegátů našeho kartelu cementářského se zástupci německých svazů jež se konaly minulého týdne a v nichž bylo pokra- čováno v pondělí a v úterý, neměly za účel uzavření nových dohod, nýbrž týkaly se revise starších smluv Ve smlouvách těch praví se totiž, že změnou cel- ního tarifu jak dosavadní ustanovení tak i smlouvy vůbcc padají. Novou obchodní smlouvou s Německem byly v obou obvodech celní sazby za cement zm něBk A lh pavslalá zájisla Sprábnšná ulázka, »na jtell pučáltk hové obchodní slnlouvy soucasně té koleé hynejších konvelvci: Stala se nyní doboda pa

Rakousy Horní Rakousy Solnohradsko Tyrolsko Vídeň Německo

10 article

Sull v fulii Hušlu, že dosavadní kunvěnce, jichž učslcnl jesl vzájená ochilapa odbylu, hnjí také z duhy plalnosti nbřých ulchudnich slllluv v ineritu vč- stati, byly však na nich podniknuly málé, bezpo- slalné zničuy nážu více redakenlho, jež učiní v bu- doucnosti liemůžíým du smyslný výklad platnýcl ujednání. Obnes blskodaý za upuštůnií od části o- bytu to Nětnecka byl vymren v nezměněné výši, takt ruzsali oněch obvodů, kam sov rakousko-uherský hartcl vyváželi, jakuž i miluvené ceny byly ponochány baze zluěuty. Vývoz nás vyvlí se přes tyto obuízo utě- šeně. V srimu stuupí opělně o 10.000 q a od počátku tuku obnáší vzeslup 70.280 q v ceně 217.890 K. N Něnocko připadá z laho 47.303 q. tedy 71%% při- rusteku. Nás dovez cementu klesl v srpnu s 870a alo od počátku roku stuupl o 11.400 q výhradně ob- jedná vkami z Německa. (o sa lýče odbytu domácího jest jeho rozvoj naproti tomu mnohiem měně příznivý jezto dlužno konstatovati prol roku loňskému značno klesnutí číslic odbytových. Klesnutí to není niktera náslodkem zostřeně soutěže cementáren ke kartelu ne náležojících, nýbrž je zaviněno tím, že objednávky pro nové dráhy alpské, které dospěly v loňském soudobí k dodiní, lolos vypadly. Nicméně vyznačuje se stupei zaměstnanosti jako dostatečný. Vzestup nastane asi teprvo opět nu rok, kdy počnou dodávky pro druhý vodovod obco vídeňské, kteréž připadnou asi dle vý- slolku vypsání olert nepochybně kartelu. Každým způsobem ukazuje však průběh letošního roku, že spo- teba domácí nedovede stále ještě držeti s domác výrobou stejný krok a že je vždy ještě třeba mimo- řádných objednávek, aby byly veškeré nynější cemen- tárny zaměstnány. Proto nelze ani v nejbližší době pomýšleti na zvýšení kontingentových podílův kartelu

Něnocko Německo

11 article

K otázce olamování chrástu řepního. (Z českého odboru rady zemědělské pro království české.)*) Na otevřený dopis Spolku cukrovarníků středních Čech v záležitosti olamování chrástu řepního odpovědělo předsednictvo českého odboru delší úvahou, v níz zvláště se uvádí: V přípise svém poukazuje Spolel cukrovarníků středních Čech k tomu, že list řepní jest jediným orgánem, v němž se cukr tvoří a vy- slovuje se přesvědčení, že naši zemědělci jsou dost odborně vzděláni, by věděli, že list jest duší fysiolo- gických pochodů v řepě. Z toho pak činí se v přípise závěr, že olamování chrástu odporuje všem zákonům fysiologickým. Předsednictvo českého odboru a s ním i veškeré intelligentní rolnictvo jest si dobře vědome významu listu pro tvoření cukru a ani chvíli nechce pochybovati o faktu tomto jako vědecky nesporném. Jest však zcela jinou otázka, zdali správnými jsou další závěry v přípise váženého spolku obsažené, ze- jmena zdaliž: 1. každé olamování chrástu musí býti eo ipso řepě a tvorbě cukru škodlivo?, dále 2. zdali v případě neobyčejně bujného vzrůstu chrástu, jaký se roku letošního namnoze objevoval, mírné olamo- vání chrástu a nastalý tím vydatnější přístup slunce a vzduchu — lěchto nutných podmínek pro vývoj cukru — nevyrovná a dokonce nepřeváží újmy, na- stalé tím, že řepě několik listů se odňalo?, 3. zdali vůbec a za každých podmínek padá na váhu pro tvor- bu řepy odnětí listů spodních, které buď již odu- mírají, anebo z nichž pro pokročilost vegelace látky cukr tvoříci do bulvy již se odstěhovaly?, 4. zdal jest spravedlivo, aby nešetření zákazu olamování chrástu bylo v každém případě stíháno odmítáním

Čechy český odbor rada zemědělský pro království

12 article

řepy, resp. aby alespoň hospodářům vyhroženo být mohlo odmítnutím řepy, i když škoda není prokázána a 5. zdaž v případě skutečně škody olamovánín chrástu vzniklé nedostačilo by cukrovarům zjed nati si náhradu přiměřenou srážkou v poměru sníženě hodnoty řepní? To jsou vesměs otázky, jichž zodpo- vědění český odbor rady zemědělské v přípise vá- ženého spolku postrádá, ač právě těmilo otázkami původní dopis českého odboru se zabýval. Tvrdí- naproti těmto otázkám vážený spolek ve svém přípise pouze, že list jest orgánem, v němž cukr se tvoři pak tvrdí jen věc nepochybnou a všeobecně známou ale jádro olázky tím obchází. Průkazem této thes není totiž proveden průkaz o závadnosti každého, tedy i přiměřeného olamování chrástu a sice za ta bujného vzrůstu, jaký byl roku letošního. Neboť ola- mování chrástu přes míru ani český odbor nehájil, an neschvaloval, ano pro případy takové výslovně při- měřenou srážku řepní ceny připouštěl. Naproti tomu hájí český odbor rady zemědělské nadále neškodnost olamování listů spodních, které koncem července během srpna svoji fysiologickou funkci více méně ukončily. Vždyť jest prokázáno, že tuto fysiologickou funkci, totiž assimilaci kysličníku uhličitého ze vzdu- chu provádí přirozeně jen neporušené sytě ze- lené lisloví, nikoliv však, jak již Irancouzský badatel Almě Girard ve svých pracích o tvoření se cukru v řepě cukrové dovozuje, spodní listoví částečně odumírající, které koncem měsíce července a v srpnu nechová takovou energii ve tvorbě cukru jako ostatní listy koruny. Z chemických analys jest patrno, že skutečně zeleň listová spodních listů se částečně roz- kládá a cukr stěhuje se z valné části do kořene spolu s ostatními význačnými živinami: dusíkem, kyselinou fosforečnou a draslem. Olamování těchto spdních listů.

Girard

13 article

které během srpna a září žloutnou a odumírají, ne- působí tedy tak škodlivě na cukernatost a vývoj bulvy jak se kruhy cukrovarnické domnívají. I v tom ohledu že by olamováním spodních listů řepa se zmlazovala na útraty cukru v kořenu uloženého, nemůže český odbor rady zemědělské zplna s kruhy cukrovarni ckými souhlasiti. Známo jest, že v půdách vyhno jených, jakými po většině jsou naše řepné půdy, na chází-li kořen řepy cukrově dostatek anorganických živin, může vytvořiti nové orgány (rozumí se ovšem bylo-li olamování listů omezeno pouze na spodní od- umírající listy), aniž by cukernatost znatelně pozmě- něna byla. Za dostatečného množství anorganických živin v půdě zvyšuje se energie assimilační organisme řepy cukrové a tou zároveň zvyšuje se i tvorba cukr v kořenu řepy. Poučné doklady pokud se zmlazován řepy dotýkají vidíme u vykvětlice oproti řepě nor mální. Vybíhání řep do semene v prvním roce vege lace má za následek značnou produkci stonku a listu což vede k domněnce, že řepa taková jest chudší cu- krem. Tomu však vždy není. Již Stammer prokázal že cukernatost vykvětlic není odlišnou od oné řep normální. V poslední zprávě z výzkumné stanice cukrovarnické v Praze, přednosta téže stanice K Anderlík, poukazuje, že kořeny vykvětlice bujného vzrůstu obsahovaly 16% cukru, kdežto kořen řepy normálné v sousedství se nalézající, obsahoval 159 cukru. Ve váze jevilo se množství cukru u vykvětlice 142.6 g oproti 134.5 z bujné řepy normálné. A nejen cukernatost, ale i váha kořene vykvětlice může býli větší nebo menší, než u řepy normálně. Nemusí být vždy správná theorie Děhérainova, Vychinského,

Děhérainův Vychinský Praha

14 article

Maerckra, že čím více chrástu, tím více cukru. Záležít tvorba cukru v prvé řadě na povaze listů a zvlášt na množství zeleně listové — chlorofylu, již listy obsahují. Jest zajisté jen v zájmu pravdy, by nejen se strany cukrovarníků, ale i zemědělců konaly se po- kusy, by dokázáno bylo, zda olamování spodních listo může poškozovati tvoření se cukru v jednotlivém orga- nismu čili nic. Pokusy takové by české odbor rady zemědělské jen vítal a také se ve svém původním pří- pise ke spolupůsobení při pokusech takových nabíze Zatím poukazuje český odbor na nápadný zjev z roku loňského, kdy řepě se chrástu velmi citelně nedo- stávalo a přec cukernalost řepy byla neobyčejně znač- ná, až řepa na konec i omladla. To vše mluvilo b jasně proti vývodům váženého spolku. Letos pal učinilo předsednictvo českého odboru samo malou zkoušku v této příčině tím, že vybralo z léhož pole v obci Řivně několik řep, a sice stejný počet ře s chrástem nedolknutým a řep s chrástem lámaným Vzorky tyto důvěrně označeně dány byly ke zkoumán hospodářsko-fysiolozické slanici českého odboru rady zemědělské. Nález její zní: Repy neznamenané: Řepy s vyříznutým důlkem ve hlavě: Saecharisace: 235 Polarisace: 21.43 22.63 Quocient: or 91.1 Cukru v řepě: 185 18.62%.

Řepa český odbor rada zemědělský

15 article

Takový jest výsledek rozboru uvedené stanice, kter úmyslně do věci zasvěcena nebyla. A hle: řepy s vyříznutým důlkem jsou právě řep s olamovaným chrástem, což předsednictvu jest možno dokázati 3 svědky, kteří při vybírání vzor- ků řepy a při tajném jejich označení spolupůsobili Tedy právě řepy olamované měly cukernatost větší *) Uveřejnivše v plném znění původní upozorněn zemědělské rady v této příčině a odpověď cukrovari cké organisace, dopřávéme rádi místa replice hořejs patrně hásledkem vydalnějslho přístupu vzduchua svělja. Nechceme Foneralisovutl tento jedlný pokus, nle konstatujemé, že také tím tvrzení kruhů cukrovar- nlekých jest zvikláno. Z těchto důvodů musí český odhor rady zemědělské trvati na původním svém hle- disku, a prohlašovati stejně nesprávným všeobecný zákaz olamování chrástu řepního, jako stíhání ho- spodářů, zákazu tcho nedodržujících, odmítáním do- dávky řepy. V zájmu spravedlivosti a obapolné shody opěluje prolo český odbor rady zemědělské naléhavě návrh svůj na revisi smluvních podmínek pro dodávání řepy, jejíž nutnost z tohoto i jiných roz- porů mezi dodavateli řepy a cukrovary nad jiné jasně vysvítá.

16 article

Ústřední sbor rady zemědělské pre království če- ské učinil v sezení ze dne 9. října 1905 za předsed- nictví J. J. Ferdinanda prince Lobkovice, předsedy rady zemědělské, mezi jinými tato usnesení: Na vě- domost byla vzata sdělení předsednictva v záležitosti archivu bývalé c. k. vlastenecko-hospodářské společ- nosti, zprávy o činnosti komitétu pro chov koní a zem- ského rybářského komitétu, dále opatření předsed- nictva ohledně způsobu užití nouzové dotace 1,000.000 korun k účelům melioračním. Schváleny byly návrhy praesidiální v příčině provádění zásad parity úřadni- ctva rady zemědělské s úřadnictvem zemského výboru Rozpočet na rok 1906 upraven byl takto: Potřeba: ústřední sbor 76.695 K, český odbor 112,649 K, ně- mecký odbor 129.259 K, technická kancelář 208.898 K. celkem 527.501 K. Úhrada: ústřední sbor 20.880 K český odbor 19.510 K, německý odbor 26.900 K, tech- nická kancelář 11.700 K, celkem 78.990 K. Jednání o úpravě semenářské stanice kontrolní bylo odročeno vzhledem k souvislosti předmětu s otázkou zřízení zemského výzkumného ústavu. V záležitosti rozdě- lení slátního příspěvku pro zvelebení chovu skotu na rok 1905 usneseno většinou hlasů požádati c. k. mini- sterstvo orby za dodalečné přikázání dalšího obnosu 7046 K německému odboru. Učiněno zásadní rozhod- nutí ohledně podávání návrhů na jmenování funkcio- nářů komisí pro licentování býků v okresích zastou- pených v obou odborech rady zemědělské. Slanoven byl normál pro honorování přednášek v oboru působ- nosti ústřed. sboru. Ve příčině stanovení výše míry úrokové při kapitalisování čistého výnosu hospodář- ských a lesnických usedlostí a v záležitosti opatření ohledně zdražování masa byla vyžádána další vyjá- dření obou odborů.

Ferdinand princ Lobkovic Slanoven rada zemědělský pre království če rada zemědělský

17 article

Proti německé soulěži obilní. V Německu vrac se, jak známo, při vývozu obilí, mouky a sladu clo vývozcům v té formě, že obdrží vývozní list znějící na obnos cla, který by bylo nutno platiti z dovozu tohoto obilí, mouky resp. do Německa; listů těchte mohou užíti k placení cla při dovozu obilí do Nč- mecka. Jde v tomto případu o jakousi prémii vývozní. Dnem 1. března 1906 nabude platnosti nový celní tarií německý, aniž by soustava vývozních listů byla změ- něna. Následkem toho (užíváme upozornění „N. Fr. Pr.“) budou zníti i vývozní listy na zvýšené sazby celní, tedy při pšenici a žilu na 51/2 a 5 mk. proti 31/2 mk dosavadním. Z toho ale může vyplynouti dů- sledek, že němečtí obilní vývozci nakoupí bezpro- středně před novými smlouvami veliké množství obilí, za něž zaplatí cla 31/4 mk., jež ale vyvezou až po platnosti nových smluv, ledy při vývozních listech znějících na 51/2 resp. 5 mk. Tím ovšem vývozní pré- mie v lomto případu značně stoupne a okolnost lato nemůže zůstati bez důsledku na ceny obilní v této kampani i u nás. Tak mohli by němečtí obilní vý- vozci na př. vyvézli do severního hraničního pásma při daném stavu cen obilních veliké množství obilí.

Německo Nč Francie

18 article

Nutno tedy, aby vláda rakouská učinila opatření, b aspoň od doby nabytí platnosti nových obchodních smluv až do příští kampaně obilní zaveden byl opčt v Německu průkaz totožnosti, protože jen tak byla by možno kontrola, že skutečně vrací se jen ono clo. které při dovozu zaplaceno bylo, a že by se nedostalo vývozci prémie 11/2 až 2 mk. Přadláci vigogue. Dle výroční zprávy rakouských přadláků vigogne, přednesené na valné hromadě, zda- řily se snahy o úpravu platebních a dodavacích pod- mínek. Zavedení pravidelné statistiky produkčnía týdenní seznam prodejů skytá přesný přehled ob- chodů. Rumunská sklizeň a vývoz kukužice. Z Bukurešti se oznamuje: následkem znamenitého výsledku ru- munské pšeniční sklizněrdosáhla nebývalé dosu výše 361/2 mill, hl. — stoupla zásoba zlala rumunské národní banky na 112 mill. bal., výše, které dosud nebylo dosaženo. Také o ostatních obilinách jsou nyní známy přesná data. Výnos sklizně žita činí 2,587.900 hl., ječmene 9,2971000 hl., ovsa 6,686.000 hl. Odhady sklizně kukuřičné dostupují nyní 23 mill. hl., takže zbude při domácí spotřebě 13 mill, hl. pro vývoz asi 10 mill. hl. Vzhledem k tomu možno se nadíti brzkého zrušení zákazu vyvážeti kukuřici. Lihová statistika rakouská. Právě vydané pro- zatímní statické výkazy za prení měsíc lihovarské kampaně 1905 6 obsahují proti soudobí Joňskému zvláště potěšitelná data pro lihový průmysl naší říše. Rakouská statistika jest následující v září 1905 proti září 1904 výroba . . . . . 40.300 hl. + 750 bl. zdaněno prodáno . . 90 100 hl. + 14.700 bl,. daně prostého prodáno 25.000 hl. + 3.100 hl. 13.400 hl. + 1.000 bl. vývoz . . .

Německo Bukurešť

19 article

V Rakousku je tudíž při větší výrobě o sotva 750 hl. lihu větší spotřeba o 18.700 hl., takže koncem srpna t. r. zásoba lihu převzatá do nové kampaně zredukovala se v jediném měsíci září asi o 90.000 hl., kdežto v soudobí loňském bylo vzato ze zásob pouze asi 70.000 hl. Ještě příznivější jest záříjová statistika uherská: v září 1905 proti září 1904 . . . 37.100 hl. — 9.000 bl. výroba zdaněno prodáno . . 66.600 hl. + 10.600 bl. daně prostého prodáno 12 200 hl. + 3.300 hl. 1.100 hl. — 100 hl. vývoz V Uhrách bylo tudíž vyrobeno letos v září méněo 9000 hektolitrů lihu, naproti tomu bylo pak spotře bováno více o 13.800 hl. Zásoba z posledni kam- paně změnila se tudiž v Uhrách v září o 43.000 hl. proti pouhým 21.000 hl. loni. Úhrnná zásoba rakousko uherská klesla v září t. r. o 133 000 hl. lihu. České hnědé uhli pro zaské státní dráhy. Jak ně- mecké listy oznamují, zdařilo se hnědouhelným dolům českým sjednali se saskými státními drahami dodávky uhlí na 5 let a sice po 120.000 t. uhlí ročně.

Rakousko Uhry

20 article

Vydání obligecí severní dráhy za 2 mill. K. Zpráva severní dráhy císaře Ferdinanda předala úvěmnímu ústavu k prodejí dílčí kvotu své 60 mill. půjčky,a sice za 2 mill. K obligací. Pro případ uhájení přízni- vého stavu kursů bude eventuálně vydána další část obligací těchto Sazby labské dopravy byly dle hamburských de- peší opětně zvýšeny o 10 Různě zprávy. Rakouský a americký pe- trolej znamenal včera na mannbeimské burse opět o 20 fen. více. — Z amerického trhu žele- zářského oznamuje Iron Age: Vůdčí interessenti snaží se účinně čeliti stoupéní cen za suroviny a to- vary. Ceny surového železa stoupají, protože není na- bídek z jihu. United Staates Steel Corporation platila 15.5 doll. za dodávky na říjen a 16 doll, na lislopad. Objednávky kolejnic v tomto týdnu činí 200.000 t. Va- gonkám a lokomotivkám dostane se značných ob- jednávek. O odbytu lehkých tovarů docházejí příznivé zprávy. Dražbu na hovězí káže a leletiny pořádá pro dejní družstvo řezníků a uzenářů v Plzni dne 26. října o 2. hodině odpolední v malé dvoraně hotelu Walde- kově v Plzni. K vydražení přijde dle připojeného se- znamu: 780 českých volovic, 870 kravin a jalovin, 51. býkovic, 7 buvolovic, 2392 teletin, 1304 skopovic, 91 jehněčin, 15 kozin, 7 kozlečin a 2 srnčiny. Prohlídka zboží dovoluje se v den dražby od 8 do 12 hodin v poledne. Skladiště nalézají se na jatkách král. měst Plzně. Koleje železniční k nakládání jsou přímo na jatách.

Ferdinand Virginie Plzeň hotel Wald United Staates Steel Corporation

21 article

Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka království českého počne vypláceti listopadový kupon čís. 30 komunálních a melioračních úpisů ve zlatové měně be ze všl srážky počínajíe dnem 23. října 1905 ve všední dny u pokladny své v Praze, ve Vídni pak u c. k. priv. rakouského úvěrního ústavu pro obchod a průmysl, u c. k. priv. všeob. rak ústavu pro úvěr pozemkový, u Anglo rakouské banky, u banky »Union«, u Vídeňské bankovní jednoty a u tamější filiálk) Živno- stenské hanky pro Čechy a Moravu. Piliálka c. k. priv. banky pro země za- kouské v Praze zůrokuje, počínaje dnešním dnem, vklady na knížky 43 a vydává poklad niční poukázky s 10denní výpovědí 319%. s 30 denní výpovědí 33 a s 90denní výpovédi 4 Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 19. října. (Původní zpráva » Nár. Listů-. Na dnešní burse převládalo smýšlení ochablé a došlo pouze k závěrkám akcií hospodářské úvěrní banky za K 403.— a K 402.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 248.—, České banky »Union« K 247.——, strojírny Daňkovy K 463.—, zajišťovací banky K 265.— peníze Orficiální záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 590 31/2 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) » » » (v K) Mel. úplsy » . » (ve zl.) » . » (v K

Daňkův Praha Vídeň Čechy Morava zemský banka ústav pro obchod Český banka

22 article

Žel. „ „ . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp mor. zeměd, banky 4% Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/, » hal. zem. banky 41/2 e Kom. dl. úpisy . . , 490 Železnič. , , , » 4% Zást. listy Hal, akc. hyp. banky 41/2 » Rak.uherské banky 40 * » Dolnorak. byp. ústavu f o e » , , 31/2 Kom. dl. úp. . , „ 40% „ , 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%. Prior. obl. spol, rak. míst. dráh 390 Únorová spol. renta (v pap.) 4.29 (ve stř.) 4.2 Dubnová (v pap.) 40 Květnová » , Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 490 korunová renta . . 490 investiční . . . 31/2 Česká eskontní hanka . . . . akcie Česká banka Union . . . . » Česká průmyslová banka . .. Česká zajišťovací banka Haličská akc. hypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka Zál. úv. ústav v Hradci Královés Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . a Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Č. Budějovicích a Kolínská továrna chemická . . o Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanecha » tov. orient. cukrov.

Hal Prior Daňkův Rustonův Hradec Č . Budějovice Český průmyslový Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka Zál Královés živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost Železnič f o e Dubnová

23 article Z Vídně, 19. října. (Závěrečné ú ří vdn

Z Vídně, 19. října. (Závěrečné ú ří vdn kursy-) 100 15] Ivovskočernovická Květnová renta . spol. st. dr. rak uh. 100.95 únorová , . jižní dráha . . červenc. .. štyrsko-hr.-könl. říjnová , severní dráha. rakouská » zlatá rak. severozáp. dr. . » kor pardubická dráha oherská . zlata polabská dráha „ kor. česká sev. dráha rak. invest. renla buštěhradská A uber. » a 4% zást. listy Hyp. pražsko - duchcov banky král. č.. duchcov.- podmok 31a9% zást. 1. Hyp. ústecko tepl. dr. banky král č. dunaj. paroplaveb 40% kom. dluhop. rakouský Lloyd Zem. banky kr. č. turecká tabák. rež 4% žel. dl. úpisy rak. zbrojovka Zem. banky kr. č. Rudolfova hut státní josy 1860 538.50 alpská montan. sp po 500 zl. .. rým.-muráň. spol po 100 zl. . . 539 — Poldina hut státní losy 186 2760 — praž, želez. sp. losy úvěrního úst. česká montan. sp. vídeň. l. komun 463.— Daněk . . . bisské losy . .. 273.— západočeská uh 146 20 turecké losy. severočeská uhl. 1649 — rak. -uh. banka. . 678.— mostecká uhl. sp 675.25 rak. úvěrní ústav vídeň stavební sp 315.— b. angio- rakouska vídeňská unionka 720.— Schodnica 446 90 b. pro země rak. haličsko-karpatské 786.— uh. úvěrní bank 590.— pešťská vagonka bank. jednuta- 568.60 117 62 devisa německá r. úst. pro úv. poz 1042.— 95.59 pařížská Česká průmyslová 95.42 „ curyšská 417 — banka . . . . . londýnska 240.40 rela. úvěr. banka 404 — 19 16 česká b. Union . —.— dvacetifrank .

doktor Lloyd Poldin Daněk Vídeň Rudolfov Český průmyslový 95.42

24 article

117.62 Živnost. banka . —.— marka papirová 253 75 králodvor. cement. 926.— rubl Eskontní zazby 31/2 -41/4 procenta. Po čilé počáteční pevnosti byl konec zdrželivý na zvýšení bankovní mlry úrokové. k. Z Vídně, 19. října. (Telefgr. »Nár. Listůe. Denní bursa. Dnešní bursa stála úplně pod dojmem zvýšení úrokové míry, kterou provedla Ra- kousko-uherská banka. Toto opatření nemělo však hlubšího dojmu na tendenci. V první polovině pano- valo klidně posuzování moravské situace, později na stala větší zdrželivost a kursy opětně částečně klesly Z bankovních akcií upevnily se uherské kreditky rakouské kreditky, jakož i většina bankovních papír zůstafa taktéž dobře upevněna. Z transportních hod- not lombardky byly vyšší a ostatní hodnoty se ne- změnily. V železářských byla poptávka zvláště po alpinkách. Také rýmavsko muráňské a pražské žele- zářské stouply. Trh k ukládání následkem zvýšen úrokové míry byl všeobecně slabší a tendence devisí jest lehčí. Na eskomptním trhu peníze dražší: 31/2 a 4 proe K. Z Vídně, 19. října. (Telígr. »Nár. Listů«.

Vídeň uherský banka

25 article

Večerní bursa. Kreditky 675.25, po —.—, —. uberské kreditky 786.—, anpiobauka 315.50, bankovní jednota 569.25. unionka 571.50, länderhanka 417 50 slátní dr. 678.25. —.—, jižní dráha 118.—, polab. dr 456.75, severozápadní dráha 430.25, turecké tabákové 362.50, rýmavsko-muráňské 549.50, alpinky 539 — květnová renta 100.15, uherská korunová 95 85 turecké losy 146.50, marky za hotové 117..57, ultimo —.—. Smýšlení bez koupěchtivosti. x. Z Vídně, 19 října. (Telfgrm. »Nár. Listůe Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboži. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.30 198.55. Amsterodam na delší lhůty —.—, —. — Brussei šek a kr. lhůty za 100 fr., — —, —.— Brosnel na delší lh. .—, —.—, Německo šeka kr. lb. za 100 mk. 117.50, 117 75, Německo na delší lhůty 117.55, 117.85, Londýn šek a kr. lh za 10 lib. st. 240.421/2, 240.65, Londýn na delší lh. K —.—, —.—. Nový York za 100 doll. —. — —.—, lialie šek a krátké ihůty za 100 lir 95. 75.

doktor 456.75 Vídeň 19 říjen Amsterodam Německo Londýn Nová York

26 article

95 871/2. Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek a krátké lb. za 100 tr. 95 55, 95.75, Paříž delší lh. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.40, 95 55, na delší thůty —.—, —.—, Svýcary šek a kr. lh. 95.40, 95.55, na delší lhůty —.— Z Berlina, 19. října. [Zvl. telef zpr. »N. L.e) Dnešní bursa byla zahájena smýšlením klidným. Lepší byly lombardky na Vídeň Velké silniční ber- linské byly z počátku pevné. Na chvíli byly lom- bardky slabší. Pevnější byly později báňské a ame- rické. Také lombardky se opět zlepšily, kdežto velké silniční berlínské zase ochably. Ve třetí hodině gel- senkirchenské stoupaly. Soukromý diskont klesl o 1/e proc. na 41/2 proc. První citry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kredilky 212.25, 211 62. Diskont 192 25. 192.25. Německá banka 242.62 242.37. Ob- chodní společnost 177.—, 176 62. Drážďanská banka 167.75, 167.62, Bochumské ocelárny 256.50, 257.75, Lauřina huť 268 75 269.50, Dortmund. Union lit. C. 104.25, 105.37, Harpenská uhl. spol. 224 25, 224. 37, Hibernia —.—

Petrohrad Paříž Curych Basilej Berlín Vídeň Ob Lauřin huť Dortmund Petrohrada ruský město šek 177 drážďanský banka Hibernia

27 article

Consolidace — Severoněmecký Lloyd 132.75. 132.50. Packel 169.25, 169 37, turecké losy 137.62, 137.50, Španělské exte- rieury —.—, — Z kasovních papírů: Concordia 323 75, Esch- weilské 279.25, Geiswoidské 246 50, Hochdah! 134.25, Katovické 214 50, Wilhelm 279 75, Phönix 194. —, Rh. Stahl 206.—, Schalker Gr. 636.25. Westphalia 207 60, Orenstem 22575, Rh. Metall 128.—, Hasper 242.50, Donnersmark 269.—, Huldschinský —. —, Vulcan 306.25, Bismark 341.—, Caro 139 25, Hoesch 255.4), Georg Marie 109 10, Kčnigsb. 170.—, Nord- stern 299 50. Z Berlína, 19. října. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) [Druhé číslice značí záznam ze dne 18. října. 41/2procentní ruská renta 1905 97.— (97.—), 4pro- centní raská renta 1902 90 40 (90.60), 4procentní ruská konsolidační renta 1889 92.30 (92.25), 31/2procentní ruská zlatá renta 83.10 (83.25), petrohradská diskontní banka —.— (—.—), petrohradská mezinárodní banka 186 20 (186.—), ruská banka pro vnější obchod 153.— 152 90) Z Petrohradu, 19. října. (Zpráva Živa, banky.) Diskontní 507.—. Ruská banka pro vnější obchod 387.—. Mezinárodní bauka 475.—. Ruská průmy- slová banka 308.50. Baku —.—. Mantašev 196.—, Caspienne 4450.—. Sormovo 255.—. Putilovské že- lezo 143.50. Hartmannské lokomotivy 373.—. Petro- hradské metallurgické 213.—. Féníx 336. —. Ruská konstrukce 288.—, privátní banka 252.—. Z Berlina, 19. října. (O 1 hod. 15 m. odpol.) Kreditky 211.75, státní dráha 145.10, lombardy 24 50.

Lloyd 132.75 Esch Wilhelm Stahl Georg Marie Kčnigsb Petro katovický Orenst Hasper Vulcan 109 Nord Berlín Petrohrad Bak Concordia Schalker Gr . 636.25 diskontní banka Geiswoidský 246 50 Phönix 194 Donnersmark 269 Bismark 341 Cara 139 25 90 40 zpráva Živa Caspienne 4450

28 article

Smýšlení klidné. Z Barlína, 19. října. (C.-B.) Kreditky 211.70, berl. obchodní 156 70, darmštadtská banka 151.10, německá banka 24240, diskonto komand. 192.20, drážďanská banka 167.60, národní banka 130.60, státní dráha 145 10. lombardy 24.60, Kanada 172 70, Gotthard —.—, dráha Henri 128 60, bochumské 257 70, dortmundské 105 20, Lauřina huť 269 50, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 442 20, harpenské 224 20, Hibernia —.—, Packet 169.50, Lloyd 132 60, dynam. trust 182 10. Smýšlení dosti pevné. Z Frankfurtu, 19. října. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 212.—, akcie společnosti státní dráhy 145.30, lombardy 24.70, papírová renta —.—, stří- brná ranta 100.85, zlatá renta 101.25, uherská zlatá renta 96.50, un. korunova renta 95.75, 49% rak. korun, renta 100.15. Smýšlení klidné. Z Frankfurta, 19. října. (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 212.20, statní dráha 145.30, lombardy 24.70. Z Paříže, 19. října. (Počáteční bursa.) 3proc. renta 99.57, 31/2% půjčka —.—, Smýšlení chabé. Z Pařiže, 19. října. (Telegr. zavěrečné kursy.) Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 99 32, 3 zproc. renta —.—, italská renta 105.10, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1400, státní dráha 730 —. lombardy 125.—, cheky na Londýn 25.17, rakou- ská zlatá renta 99 70, uherská zlatá renta 95.60, otomanská banka 608.—, tabáková režie 334 —, tu- recké losy 133 75. Smýš ení chabé.

Gotthard Henri 128 60 Lauřin Consolidace Kanada Frankfurt Paříž Londýn německý banka 24240 drážďanský banka národní banka 130.60 Hibernia Packet 169.50 otomanský banka Lloyd 132 60 uno

32 article

100.95 100. 75 101.— 100 85 102.15 100.20 99 90 100.30 102.— 100.— 101.g0 101.30 94.75 101.20 101.— 83. 80 101.15 1U1.15 100.35 100.20 119.50 1100.45 92.25 247.— 248.— 417.— 419.— 567.— 403.— 570.— 455.— 249.— 610.— 465.50 310 — 165.— 6670. — 410.— 539 50 2770 265.— 265 — 565.— 402.— 560.— 440 — 348.— 600.— 463.— 295.— 155.— 650 - 400.— 539.— 2760

33 article Trhy na zboží.

Trhy na zboží. Pražská plodinová bursa, 19. října. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1904 — kilogramů K —.—, 0.—, uberská 78—81 kg K 9.35, 9.75, moravská 0—0 kg. —.— rak. jakosť C—0 kg Ú.—, vadná 19.05 8. —, 8.50, česká nová 76 —80 kg 8.75. 9 10. cizozemská —.— kg —.— —.—; žito české 1905 73—75 kg 7.50 —7 75; české 1904 — kg 0.— až 0 —, moravské 0.— až —.—, rakouské 0.—- až O —, uherské 0.— až 0.—; ječmen výběr 8.50, 8.60, první jakosti 8.30. 840, střední 8 10, 8 20, merkantilní 7.85, 8.—, ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlik 1905 7 75. 7.85, prima 1905 7.75, 7.85, merkantilní 1905 7 60. 7.65, oves nový 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—, kukuřice uherská 0 —, 0.—, cizozemská 8. 10, 8 15, inqu ant. 1904 K 9 60 9.75, vikev česká —.—, -..— haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, pohan«a 0.—, 0.—, proso 0.—. 0. —. Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 29 50, 30.—, č. 1 28.50, 29.— č. 2 27.— 28.—, č. 3 26.—, 27 —, č. 4 25.40, 25.80, č. 5 24 80, 25.—, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 21 40, 22. 20, č. 8 16.30, 16.50. Žitná monka č. I. 22 50, 23.—, č. Il. 21.50, 22.—, č. III. 19.—, 19.50, č. IV. 15..50 16 50, Pšeničné otruby jemné 12.—, 12 20 hrubé 12.—, 12.20 otruby žitné 12.40 12.60, krupice 29.—, 30.—, prach —.—, —.—, tluč —. —, —.—, kroupy: č. 9/0 39.— 40.— čís. 3/0 39.—, 40.— čís. 2.0 38.——, 39.— čís. U 37.—, 38.—, čís. 1 35.—, 36. —, čís. 2 34. —, 35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32. —. čís.5 30.—, 31.—, čís. 6A 31.—, 31.50, čís. 7A 27.—, 28.—, čís. BA 26.—, 27.—, čís. BA 23.—, 24.—, zlom 22. 25, 28. 25.

60 9.75 28 . 25 kg otruby žitná 12.60

34 article

Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—. —.—, boby —.—, —.—, hrách Viktoria 11.75, 12.50, k vaření žlutý —.—, —.—, k vaření zelený 12. —, 13 —, ke krmení —.—, —.—, čočka 1905 23. — , 30. — Semena. Ceny za 50 kg. : mák modrý český 27. 50, 28.50, modrý ruský ——. —.—, kmín český 30.50, 31 50. holandský 32 —, 33.—, jetel bílý 1905 49.— 64 — žervený 1905, 58 —. 64.—, červ. 1904 (proslý ko- kotice) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopná semena uherská —..—, —.—, haličská —.—, —.— lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus) —, — —, řepka zimní 1905 13.25, 13.40. Seno a sláma. Ceny za 50 ky transito: seno li- sované K 380, 4.—, nelisované 3.80, 4.—, cizi —.— —.—, sláma cepy mlácená 2.—, 2.10, ke krunení 1. 60, 1 70, ke stlaní 1.60, 1.70, cizí —.—. —.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české 12. 15.—, merkantil. —.—. —.—, bosenské 110/120 18—, 18.25. 95/100 20.—, 21.—, 80/85 22. -, 23.— 70/75 24.—, 25.—, srbské —.—, —.—, višně 46. — 48 —, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří- žaly —.- Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub, 83.50. 84 50. sádlo amer. 72.50. 73 50. 101 —.—, —.—.

Viktoria 11.75 kg kg : Švestka

42 article

T. Z Vídně, 19. října. (Telef. zpr. »Nár. Listů«.) Plodinova bursa. Tendence a ceny v chlebo- vinách byly dnes nezměněny. Nabídka pšenice a žita jest tak malá a tak málo nalehavá, že ani velice slabá poptávka, kterou projevoval obchod. neměla v zápětí stísnění ceny. Následkem toho zůstaly vče- rejší ceny v platnosti a tendence jest nezměněně pevna. V ječmení jest obchod bez koupěchlivostí ae jen proto, že není vybovující nabídky a protože ma- jitelé žádají přiliš vysoké ceny. Z pícnin kukuřice má pevné ceny a jest klidná. Oves opět se zlepšil a stoupl o 5 h, tak že má stejnou cenu jako na po- čátku týdne. Znamenaly: Pšenice tisská stará 0.—, 0.—, nová 885, 935, banátská stará 0.—, 0.—, nová 0.—, 0.—, pšenice slovácká stara 0.—, 0.—, nová 8.40, 8.95, z Moravského pole nová 8.35, 8 50, z jižní dráhy 0.—, 0 —. Žito slovácké staré 0.— 0.—, nové 705, 7.15, z okolí Pešti staré 0.— nové 7.05, 7.15, z jižní dráhy nové 6.95, 7.10, dolno- rakouské 7.—, 7.15, české staré 0.—, 0.—, nove 0.—. 0.—, Ječmen moravský 8 15, 9.15, ze stanie 0.—, 0.—, dolno-rakouský 7.40, 8.25, ze stanic 0.—, 0.—, slovácký 7.40, 9.25. ze stanic 0.—, 0.—, z jižní dráhy 6.85, 8.40, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0. —,

Plodinův Vídeň Pešť Ječmen moravský 8 15