2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
20. ríjna 1905. Číslo 289
4
article
Posl. Pacher se tázal, jak se má věc
s rozpočtem zemským.
Nejvyšši maršálek zemský od-
pavěděl, že zpráva rozpočtová se tiskne a že
v příštím sezení sněmu (v pátek) bude poslan-
cům rozdána. Dříve nebylc možno tak učiniti,
poněvadž některé ústavy zemské své rozpočiy
teprve nedávno dodaly; zprávu rozpočtovou že
přikáže ex presidio rozpočtovému výboru, který
má projednati ještě také rozpočet na rok le-
točni.
Posl. Pacher tázal se dále, bude-li opět
podáno sněmu rozpočtové provisorium.
Nejvyššl maršálek zemský od-
větil, že o tom nemůže se ještě vysloviti a že
zomský výbor, bude li třeba, předlohu o za-
límním rozpočtu sněmu podá.
Posl. Prade prohlásil, že sdělení nejvyš-
šiho maršálka zemského bere na vědomi a ad
referendum ve svém klubu; pak žádal, aby
první čtení návrhů posl. Leglera, jež se týkaj
některých olázek učitelských, bylo dáno n
jednací pořad.
Posl. dr. Pacák pravil, že vše, co v po-
radě bylo řečeno, sděli klubu, a že ničeho ne
namitá proti tomu, aby záležitosti, o kterýeh
byla řeč, daly se na jednací pořad.
Posl. Pacher pravil, že upozorňuje na
dvě věci, předně, že hostinští žádají, aby ješti
před uplynutím nynějši periody sněmu bylo
upraveno hudebné, dále, aby byly vyřízeny ná-
vrby na udělení podpor občanům ve Výprtech.
Posl
Pacher
doktor
Pacák
5
article
Jachymově a některých městech na Šumavě
kleré poškozeny byly předčasnými závějem
sněhovými.
Nejvyšši maršálek zemský pra-
vil, že by pokládal za dobré, kdyby v přísluš-
ných návrzích bylo písemně poznamenáno jieh
přikázání výboru.
Dr. Eppinger žádal, aby byla co možná
brzy prajednána ve sněmu záležitost převzeti
nemoenice v Kraslicích, zemským výborem již
vyřízená, do správy zemské.
Posl. Kubr žádal, aby zákon o povinnýel
společenstvech zemědělských byl v brzku zem
ským výborem projednán a sněmu předložen.
Nejvyšši maršálek zemský sdě
hl, že se na léto záležitosti pracuje.
Posl. Peters žádal o vysvětleni otázk
změny stavebního řádu.
Nejvyšší maršálek zemský po-
dal o tom příslušnou zprávu a dodal, že jest
ochoten dáti na jednaci pořad sněmu zřízení
kemise pro zmenu stavebního řádu.
Posl. Peters připojil, že jiného přání
pe této stránce nemá,
Tím byla konference skončena; na její
účastniky neučinila dojmu pražádného. Účast-
níci rozpravy jednomyslně usuzovali: partu-
riunt montes et nascetur ridiculus mus — hory
k porodu pracují, a zrodi se směšná myš.
Jachymův
Eppinger
Posl
Kubr
Peters
Šumava
6
article
Okresní porada učitelstva škol
měšťanských v Praze
Okresní porada učitelstva škol
měšťanských v Praze
zahájena ve středu dopoledne na Žoříně okresnin
školním inspektorem p. prof. Jedličkou, který uví-
tal konservátora p. inž. J. Heraina a za místopředsedu
povolal p. řed. V. Smělého. Zapisováteli zvoleníp
Novotný a slečna J. Vávrova.
Program schůze zahájil p. konservátor inž.J.
Herain. klerý poutavě přednášel o hlstorickém vý-
voji Prahy. Dvouhodinný jeho výklad byl sledován
s nápjatou pozorností a ke konci byl řečník odměněr
hlučným potleskem.
profesor
Jedlička
Ing
J Herain
V Smělý
Novotná
J Vávrův
Praha
7
article
Dále podával p. okres. inspektor prol. Jedlička
zprávu o stavu školství a doplnil v některých směrech
své vývody, předneseně v poradě učitelstva ško) obec-
ných. Přiznal opět, že učitelstvo škol měštanských.
plnic úkol svůj školský s horlivosti vší chvály hodnou.
dociluje průměrně u žactva dobrého prospěchu v učení,
někde i velmi dobrého. Jak methoda vyučovaci tak
pilnost tohoto uěltelstva může být nazvána náležitou
a správnou. Odberné vědomosti učitelstva, jež všech
nových cest. směrů a objevů na poli školském a ve
vědě náležitě si všímá, bezpečnou jsou zarukou, že
žactvo svěřené péči a výchově v každé příčině řád-
ného a povinnosti svých dbalého učitelstva na dobre
je cestě, aby, přičiňujíc se své strany potřebnou píli,
pozornosi a snahu, nabylo vědomostí buď pro další
studia, bud pro život a zaměstnámí praktické potřeb-
ných a důležitých. Ráz školy pro praktický živol při
pravující a nejhlavnější základy vědomostí v denním
životě a při všech zaměstnáních potřebných zachovaíi
musí sobě škola měšťanská za všech okolností. Činí-li
se výtky školám vyšším, že nedodávají společnosti
lidské individuí tak uzpůsobených, jak toho dnes vy-
žaduj životni a společenské poměry; žehrá-li se na
to, že na školách středních příliš mnoho času a pile
se věnuje disciplinám, které pro skutečný život ne-li
zcela žádného významu nemají, tedy jen nepatrně
přispivají k vytvořem životně silných osobností —
musí tím více škola měšťanská typ vlastní a v nynější
době jediné školy lidové zachovávati. Učení ve škole
měšťanské není jen plípravou pro další studium na
školách jiných, nýbrž má stačiti k tomu, aby žák, do
života vstupujíci, sám na základě svého vědění dále
mohl se vzdělávati.
Jedlička
8
article
Avšak zkušenost potvrzuje, že absolventi škol
měšťanských, ať chlapeckých nebo dívčích, při všl
snaze a horlivosti učitelstva i své vlastní, neodnášejí
si přece s dostatek síly, aby bez dalšího školního ve-
dení, opírajice se o nabyté vědomosti, je dále roz-
šiřovali a prakticky zužitkovali, ba stává se zhusta.
že v krátké době ztrácejí své vědomosti. Jest úžasně
mnoho, co se v několika letech na vědomestech ztrácí
a nesmírně málo, co pro další život zbývá. U chlapců
jsou případy takové řidší, poněvadž většina jich bud
na další stuďia se ubírá a tam vědemosti své oživuje.
nebo že vstupujíc do praxe životní, přece má více
prležitosti duševní svůj obzor rozšířiti. Ale dívky.
opouštějíce školu vraceji se většinou do rodiny a místo
aby tam vlivem vyšší své intelligence úroveň vzdě-
lání svého pozdvihly, klesají brzo zase na niveau,
nad nějž dříve učením ve škole se povznesly. Zjevy
takové potvrzují demněnku, že školské vzdělání ne-
dodalo dosti síly a energie k další práci vlastní, nebo
že vědomosti udílené nezakotvily pevně v duchu ža-
ctva. Jde tudiž o to, aby nauky školské vešly v krev
žactva, aby sloučily se nejen s pamčti, ale i s roz-
umem jeho tak úzce, že by nebyla možná ztráta nej-
důležitějších a nejhlavnějších vědomostí.
9
article
Přiznati musíme, že dnes vyučuje se na školách
městanských tolika předmětům, povahou i obsahem
vozdílným, že míra vědomosti, které by žactve v ka-
ždém předmětě si osvojit mělo, tak jest veliká, že při
rozeně vtírá se pochybnost o tom, možno-li vůbec při
tolikerých disciplinách a při obšírném jich rozsahu
dojíti právě toho cíle, který škola měšťanská miti má,
jako škola, sloužící praktické potřebě. Dosti jest na
škole měšťanské jakové látky, ale nebývá vždy jen
k tomu účelu zužitkována. Řečník dotýká se různýcl
vhodných opatřéní v tomto směru a ke konci přeje
učilelstvu s dostatek síly a vytrvalosti k dalšímu pů-
secení. (Hlučný potlesk.)
Pak vyřízeny další odstavce programu. Do kon-
fereněního výboru zvoleni: slečny Anýžova, Te-
skova a Váchova a pp. Černý, Doležala
Gause.
Ředitel p. Borůvka referoval o výsledeích no-
kusů v kreslení dle nových method a směrů na ško-
lách pražských. Řečník připomenul důležitost kresleni
které v novější době stále víc a více se uplatňuje
poukázal na praktické užiti kreslem v různých obo-
rech idské práce. Posavadní způsob vyučování krestě
na našich školách byl nepraktický a jednostranný
a pro život pak měl velmi malou cenu. Žákům před-
ležen vzor, upravený do geometrické sítě a oni pak
zcela bezmyšlenkovitě, mechanicky jej obkreslovali
O nějakém nazírání kresliřském nemohlo být ani leši
Anýžův
Váchův
Černá
Doležal Gause
Borůvka
10
article
Mneho času se lak pronfarnilo a výsledek učení Eyl
nepatrný. Předložil-li se nejlepšímu kreslíři ze lřídy
Uřeba jednoduchý předměl, nedovedl jej nakreslit. Prolo
se pomýšlelo na nápravu. V jiných zemích učinili tak
již dříve a dodělali se skvělých výsledků. U nás teprv
v minulých pěti lelech jeví se živé hnutí a zájem pro
tyto reformy. Řečník rozhodně se vyslovuje proti uží-
vání kreslicích předloh, jichž kopirováním stává se
žák otrokem cizí vůle. Nabádá, abychom se zase vrátili
k přírodě, neboť dítěti je dán od přírody smysl pro
zobrazování forem, ono snaží se vše, co vidí, napo-
dobiti kresbou. Minulého roku dala školní rada praž-
ská některým učitelům povolení, aby konali se žaky
pokusy v fak zv. volném kreslení. Některé ukázky
lěchto pokusů byly vyloženy v konferenci, Řtečník
zmiňuje se o svých zkušenostech a pozorováních při
vyučování. Könstatoval, že žáci s větší zálibou praeují,
že provedou více kreseb než dříve a že výsledek kla-
sifikace je nepoměrně příznivější. Tyto výsledky do-
svěděují, že nový způsob kreslení je na dobré cestě
že lépe vyhovuje dnešním poměrům a požadavkům
Staví se v cestu ovšem také četné překážky a oblíže
Zvláště stěžuje si do velikého počtu žáků ve třídě
vadí také nedostatečná odborná znalost a dovednost
učitele. Rovněž nesnáze působí nevhodně a neprak-
tieké zařízení kreslíren. Na dívěích školách pojí se
k tomu ještě malý počet hodin, pro kreslení vyměřený.
11
article
Doporučuje, aby počet hodin ve III tř. byl rozmnožen
a aby v ostatních třídách bylo kreslení vyučováno
v souvislosti po 3 hodiny. Doha nynější žádá větší
vyspělost a dovednost a proto dlužno hledati nove
cesly a nové směry. Požadavky tyto budou stále stou-
pati a tu nemůžeme lpěti na tom, co před 30—40 lěly
bylo považováno za dobré. Školy nemají sice vycho-
vávati maliře, ale musí poskytovati žáku přípravy
pro další těžký boj o existenci. Odbornici na slov
vzatí odsuzují jednomyslně starý způsob vyučován
kresbě. (Souhlas.)
Na to rozvinula se obšírná debata, jíž se zúčast
nili pp. Jarý, Krouský, Zvoniček, Faltus
Chmel, dr. Roušal, Steinich, Šafařtk
Znojemský, Borůvka, insp. prcí. Jedlička
Hrubý, Novák, slečny Tesařová, Plami n
kova a j. Jedni poukazovali na oblíže při učen
kreslení volného, jiní hájili do jisté míry i staré smě-
ry, další poukazovali na potřebu vzdělání jako při-
pravu pro praktický život, pak doporučovali cesty
střední, jiní poukazovali na nedostatek vhodných kre-
slíren a nutných pomůcek učebných, pak se stala
zmínka o přetěžování žaciva ald. Debata ukazovala,
jak učitelstvo houževnatě se stará a pečuje o rozkvět
školství, jak vyhledává nové cesty a směry, jen aby
česká škola ubírala se směrem moderním, praktickým,
což také p. školní mspektor s radostí konstatoval.
Jarý
Krouská
Faltus Chmel
doktor
Roušal
Steinich
Šafařtk
znojemský
Borůvka
Jedlička Hrubá
Novák
Tesařová
Ply
12
article
Konečně přijata osnova kreslení pro měštanské škoty,
doporučená řed. Steinichem s některými jen změ-
nami a usneseno, aby nový způsob kreslení na školách
měšťanských, pokud tomu mnohé překážky dovolují.
na zkoušku byl zaveden
Ke konci podán a přijaí jednomyslně návrh, aly
při školách měšťanských, jak chlapeckých tak dívčich.
byly pokračovací kursy. Pan předseda slíbil, že usne-
sení toto bude podporovati a tlumočil na místě po-
volaném a ukončil konferenci s poděkováním refe-
rentům za píli, s jakou se podjali svých referátů
účastníkům za horlivý zájem a živé účaslenství v de-
batě. Projev p. dra. Roušala, jenž poděkoval p. před-
sedovi za spravedlivé a obětavé řízení konferencí, byl
provázen hlučným souhlasem a potleskem.
Steinich
jítbata
Roušal
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Klub poslanců národní strany svobodo
myslné na sněmu království českého koná
schůzi dnes v pátek, 20. t. m. o 10. hod. dopol
ve své místnosti ve sněmovně.
— Spis professora Rauchberga Národnosln
država v Čechách (Dor nationale Besitzstano
in Böhmen) právě vydán na veřejnost v Lip
sku. Je to souhrn jeho známých prací z D
Arbeit, opatřený úvodem a závěrečným slovem
V úvedu zabývá se pan professor Rauchbere
čtenářstvu našenu známý statistik pražské ně-
mecké univorsity, především definicí národn
državy, i uvádí v jejím výměru také, že no
rodní državou rozumi se 1 způsob prái vn
upravy anebo — skutečného výkonu
užlvání jazyků v úřadecp. Pro práv-
níka a právního filosofa je to významné roz-
Bšení: skutečný výkon uživání jazyků v úřa-
dech nemusí se diti podle práva, může být
i bezprávím, a přece může tvořiti národní
državu. Prof. Rauchberg ve svě knize siee
obírá prý se národní državou v užším smyslu
jakožto majetkem Němců a Čechů v Čecháeh
co do půdy a obyvatelstva, ale za tím účelem
aby vyšetřením číselně síly, místního rozděleni.
hospodářským společenským postavením obou
kmenů vysvitlo odůvodněni jich ná-
roků a dosažených jejich úspěchů, pro
teho pak, kdo má spor řešiti, má býti prof.
Rauchberg Národnosln
Dora
Rauchbere
profesor
Rauchberg
Němec
Čecho
Čechy
D Arbeit
národní strana svoboda
14
article
Rauchbergem podána oporn pro rozhod-
nuti, odpovidajicí skutečným poměrům
mcei. Podali jsme těmito řádky obsah jenom
prvního odstavce Rauenbergovy předmluvy, ale
ten stači na posouzení celé rozsáhlé knihy, 701
stran čitajíci. Jako dílo filosofa- právníka must
býti kniha, pod takovým heslem psaná, nutně
nemravná, poněvadž nad veřejné právo jedno-
tlivce, příslušníka jedné strany, stavi moc druhé
strany jako celku,*) činíe od souhlasu jejího
zavislou ochranu řečených práv jedínce —
„moc nad právo“, jako vědecké dílo statistik
a to je vlastní odbor autora jako universitního
učitele, musí býti nutně nepřesnou, poně-
vadž na základě návěsti vyšetřených poměrů
obeovacího jazyka, uzavírá na poče
příslušníků národností, kladove po-
čet domnělé pravděpodobnosti, zůmyslně ne-
správně předsevzatý a vykonaný, na roveň po-
čtu přesnosti. Nemůže tedy býti obrovská knihn
p. prof. Rauchberga přijata za spis objektivný-
nýbrž za spis polemický, za spis politického
stranníka, který dodává si všemožně vzhledu
vědeckého výkonu. V tom ohledu je Rauch-
berg uznaným mistrem. Nejzajimavější jsou tu
Rauenbergův
profesor
Rauchberg
Rauch
15
article
závěrečné vývody jeho díla, v poslední kapitole
shrnuté. Poněvadž prý nechtěji národní strany
se vyrovnati, musí tak učiniti veřejná moc, zá-
konodárství a správa na základě čísel — jim,
prof. Rauchbergem vyšetřených. Vůči ohrom-
ným rozměrům díla, jehož „závěrečně slovo“
samo měři tři tiskové archy lexikonu, nelze ji
ani tu do podrobností. Ale k posoukens autoroa
sefistického pojimáni věeí posloužiž aspoň jeho
náhled o „obcovacím jazyce“ jako prostředku
zjištění národnosti. Přiznáni obcovacího jazyka
při sčítání lidu stalo se podle něho národ-
ni zkouškou sil, majorisační vliv její byl
přrekonán národnostní horlivostí, a výsle-
dek je právě tak národnostni stati sti-
kou (!), jako kdyby bylo dotazováno bývalo
po řeči mateřské anebo bezprostředně po n-
rodnosti. Tak mluví statistik, který musí býí
především aritmetikem a přes to přijímá vý-
sledek boje, výsledek zkoušky sil jakožt
číselně přesné vyjádření skutečných číselných
poměrů. Tvárnost statistického materiálu v ru-
kou Rauchbergových jest vůbec necbmezená.
profesor
Rauchberg
16
article
Z každé číslice, která se mu namane, vypočte
prospěch německý a pre každou Němcům ne-
*) V tom jde Rauchberg ještě dále než Wiese
dovolává se mocenského postavení celého Německ
proti Čechům
lichotivov má nejrůžovější výklad. Takž i či-
slici analíabetů, Němeům značně nepři-
znivější, vykládá v ten smysl, že úsudek o zna-
losti čtení a psani u Němců byl zajisté —
přisnějšil! Posmivá se českému tvrzenl.
že menšiny v uzavřeném územi byly násilně
stlačovány, ale beze všeho tvrdí to o pražské
německé menšině. Pro muže, který domnívá se
že přičinil svým dílem cenný materiál k řešen
národnostních sporů v Čechách, je skvostným
jeho odhad národnostních hodnot obou stran.
Pro 2.3 mill. Němců v Čechách (XXIV., z
vyhražuje si na zvýšení jich platnosti (ke ko-
nečnému řešení sporu!) váhu dalších 6.8 mill.
Němec
Rauchberg
Čecho
Čechy
17
article
Němců v Rakousku a 60 mill. Němců v říši.
zúčastněných na osudu Němců v Čechách
39 mill. Čechů v Čecnách, tedy polovina če
ského národa je mu jádrem národa, který one
desáhuje (11) 6 millionů a musi tento zlomek
Čechů v Čechách vzat býti ve své nomináln
hodnotě (Nennwert!) Rauchberg, muž „přes-
ných čislic“ na důkaz uzavřeného jazykového
územi, lehce administrativně oddělitelného, uka-
zuje na jazykovou mapu, jím samým vyhot
venou, na základě — „zkoušky národnostních
sil“! Jeho důkaz o neexistenci jazykově smí-
šených míst s menšinami, jež by za to stály, by
před časem již na tomto místě uveden a
absurdum. Dilo Rauchbergove nem vlastně ni-
čím jiným, leč průvodním materiálem k roz-
dělení Čech, k tomu nedostane český lid nikdo
ani krásnými slovy, ani násilím. Krásných
Rauchbergovi není nedostatek. Přes všechnu
svou statistickou perversnost je prof. Rauchber,
poměrným optimistou. Svěmu přesvědčení t
národnostním rozdělení na základě národní jed-
netnosti a obmezení dvojjazyčnosti na potřebu
stran v úřadecr jako prostředku odklizení ná-
rodnostních sporů nevěří. Sám asi nahlíží, že
nikdy k němu nedojde, a nejrezumnější větou
jeho závěru jest, že formální mír ve věcech
v nichž nároky proti sobě tak příkře stejí, ne-
lze cvšem očekávati od upravení jazykově
úřadnické otázky i národnostmího rozděleni
Zrak jeho pohliží do budoucnosti vývoje se-
ciálního, a od toho si slibuje v Čechách na-
rodni mír. „To je měje přání a naděje!“ konči.
trně se však klame, záleži-li jeho naděje
tom, že program sociální ubíjí v českém při-
služenstvu tábera národnost. Dnežní situace v
táboře sociální demokracie v Rakousku svědčila
by opaku čím dálo tím důrazněji.
Němec
Čecho
Dilo Rauchbergov
Rauchber
Rakousko
Čechy
Nennwert
18
article
— Kluby občanské. Klub volič
novoměstských koná dnes o 8. hod.
večer v restaurantu Choděrevě, v
Ferdinandově třídě, mimořádnou valnou hro-
madu. Na programu nalézá se rozhovor „O do-
plňov acich volbách do sboru obec-
ních starších“, jejž zahájí p. obec, starší
Alois Vaniček a schváleni kand-
dátní listiny. — Národní klub na
král. Vyšehradě svolává schůzi voličů
vyšehradských na pátek dne 20. t. m. o 8. ho-
dině večer v místnostech klubovních „U Ně-
mečků“. Na sehůzi promluvi kandidát klubu.
p. stavitel František Hodek. — Malostran-
ský občanský klub koná v pátek dne
20. 1. m. členskou schůzi o 8. hod. večer te
dvoraně Besedy malostranské, na kteréž přel-
stavi se páni kandidáti do sboru obecních star-
šich. Přistup mají pp. členové a zvani hosté.
— Anlonín Kalina mrtev. V Oumyslovi
eích u Poděbrad zemřel včera ve věku 77 le
pan Antonin Kalina, někdejší starosta
měsla Německého Brodu, otec okresního tajem-
níka blatenského pana Ant. Kaliny, poslanee
snému král. českého. Zvěčnělý působil dlouhá
léta v Německém Brodě v živolě veřejném
získal si o toto město, o jeho rozvoj a zvele-
bení trvalých zásluh. Byl upřímným stoupencem
národní strany svobodemyslné, přítelem dra.
Alois
Hodek
Anlonín Kalina
Kalina
Antonín
Ferdinandov třída
Poděbrady
německý Brod
Choděreva
národní klub
obecní star
19
article
Sladkovského a dra. Julia Grégra a při všech
podnicích národní strany svobodomyslné, jejiž
byl věrným a spolehlivým důvěrníkem, měl
účasť vynikající. Při každém podniku národním
jevil neobyčejnou horlivost, zdatnost a vytrvalost
i získal si také o zmohutnění národního sebe-
vědomi na Německobrodsku trvalých zásluh
Zvěčnělý narodil se r. 1828 v Měříně na Mo-
ravě. Záhy s rodiči přestěhoval se do Něm
Brodu. V mladěm jinošském věku stýkal se zde
s Havličkem a styk tento působil velice na
vlasteneckou mysl Kalinovu, jenž mladému do-
rostu rád vždy doporučoval čelbu »Slovana-
a Havlíčkových »Novin Národních«. Byl brz
politicky činným a stál hned v popředí nejen
řemeslnietva německo-brodského, nýbrž všeho
ruchu vůbec. Stal se členem zastupitelstva
městské rady (zejmena v r. 1866 prospěl mnoho
Něm. Brodu) a už v r. 1870 stal se purk-
mistrem i zůstal jím přes 20 roků. V poslední
době působil a ním nebožtik dr. Brzorád. V do-
bách táborů býval čilým pořadatelem a zté
příčiny několikrát pokutován, byl zakladalelem
a prvním česíným členem Řemesl. besedy, orga-
nisátorem hasičstva a čestným členem župy
německo-brodské a jsa v osobním styku s oběma
Grégry, Sladkovským, Václavem Jandou, drem.
Sladkovský
Grégr
Kalinův
Slovan
Havlíčkův
doktor
Brzorád
Janda
Měřín
Německo Brod
Německo . Brod
20
article
Kučerou atd. stál po léta v čele svobodom.
demökratického ruchu. V Něm. Brodě prapor
tento vlál — působením jeho — i když jinde
byl poražen. Zvěčnělý vlastenec a demokrat sta-
rého zrna stáří své trávil u syna svého, okr.
tajemníka v Blatné, poslední dobou pak dlelu
syna faráře v Oumyslovicíeh u Poděbrad, kde
ve stáří 77 roků včera zemřel. Pohřeb koná s
v sobotu o 10. hod. dopol. v Oumyslovicích
Budiž čest Kalinově památce !
— Vyklubali se. Pan red. Jos. Pelel nám
píše: V „Národních Listech“ dnešních opětně
uvádíte z vídeňského listu „Weg“ tvrzeni, že
dle programu, v Roznledech otištěného, je ná-
rod český „národně nasycen“. Něco podobnéhe
nikdy v Rozhledech řečeno nebylo. Miní-li se
prcgramem prohlášení České Moderny z r. 1895
a patrně jen to jest miněno, stojí na str. 3., řá-
dek 2. s hora, v 1. čísle, V. roč. Rozhledů
pravý opak toho, co tvrdí „Weg“, totiž: „Ne-
máme strachu o svůj jazyk. Jsme národnostně
tak daleko, že nám jej žádná moc na světě ne-
vyrve. Zachování jeho není nám účelem, ale
prostředkem k vyšším cílům. Odsuzujeme proto
brutálnosti, které se pod národnostním heslem
prováději s německé strany, jako bychom je
odsov dili, kdyby byly prováděny s naši.“
— Rodinné zprávy. Pan Josef Novák, bývalý
obchodník v Českém Brodě, slaví dne 21. t. m. se
svou chotí Jindřiškou, roz. Pfauovou, zlatou svatbu.
— V Šárce slaví dnes zlatou svatbu 77letý Františel
Mikulášek a 79letá jeho manželka Anna, za-
městnaní oba po drahnou dobu let u ftrmy pan
Kučera
Kalinův
Jos
Novák
Jindřiška
Mikulášek
Anna
Německo
Brod
Blatná
Oumyslovicíeh u Poděbrady
Weg
Miní
Český Brod
21
article
Čecháčově.
— Ruský umělee pan Alexandr Borisov z Petro
hradu, známý svými velikolepými malbami z polár-
ních krajin, zavítal včera do Prahy a ubytoval se
v hotelu »u anglického dvora«. Příšel, aby osobně
řídil práce k výstavě svých obrazů v Rudolfi ně.
— Úmrti. Ve vojenské nemocnici na Hradčanech
zemřel v noci na 19. t. m. p. Gjuro (Jiři) Stoja-
novič, absolvovaný právník ze záhřebské univer-
sity. Na začátku tohoto měsíce nastoupil jako jedno-
roční dobrovolník u 8. dělostřelecké brigády, ale
brzy se roznémohl a dostal silný žaludeční katarrh
Byl členem výkonného výboru chorvatské lidové
selské strany a její prvním tajemníkem. Po celý po-
slední rok svých namáhavých studií jako syn rol-
nické chudé rodiny věnoval jí všechny své nejlepší
síly. Vynikal jako Slovan a opravdový pracovník
pro svůj národ obojího jména chorvatského a srb-
ského. Do Prahy žádal zám, aby z blízka poznal
poměry a pokrok českého národa, jejž obdivoval
v jeho činech a snahách. Pohřeb zesnulého konati
se bude z voj. nemocnice na Hradčanech v sobotu
o 3. hod. odpol.
Borisov
Gjuro
Jiř
Slovan
Petra hrad
Praha
Hradčany
chorvatský lidový selský
22
article
— Český protent proti němčomrství v libereck
obchodní komole. Z Liberce se nám telefenuje: D
dnešní schůze obchodní komory liberecké dostavili se
dva čeští členové z náhradníků tam povolaní a sice
p. ph. mag. Bohumil Matoušek, starosta král
věnného města Ml. Boleslavi a p. Frant. Pitra
knihař v Liberci. Po vyřízení zpráv presidiálních vy-
zádal sobě slovo p. ph. mag Matoušek, aby učinil
prohlášení jménem českého obyvatelstva z obvodu
obchodní komory liberecké. Sotva že počal česky
mluviti, strhl se hluk v komoře a se všech stran
voláno: „Mluvte německy!“ Pan ph. mag. Matou-
šek ohražoval se proti tomuto znásilňování , do-
kládaje, že jest to plným právem jeho mluvití česky
a chtěl ve své řeči pokračovati. President obchodni
komory Nevmann jej však přerušil
onámil mu, že jednací řeč komory jest
německá a žádal, aby mluvil dále něme-
cky. Pan ph. mag. Matoušek proti temu rozhodně
prolestoval a předložil presidiu tento pisemný pro
test: „Po 15 lětech jest to dnes zase poprvé, co my
dva čeští členové čiroe jer náhodou povoláni jsme
kyli z náhradníků do této komory, protože ještě tento
rok mají se vykonati doplňovací volby do obchodni
kcmory a než mandát provedených nových voleb
skonči, lze s jistotou předpokládati, že do plenárních
schůzí více povoláni nebudeme. Použiváme proto těte
ojedinělé přiležitosti, abychom jménem veškerého če-
ského voližstva v léto komoře toto prohlásili: 850.000
Matoušek
František
Pitr
knihař
Liberec
Boleslav
Mata
23
article
českých obyvatel žije v obvodu této obchodní i živ-
nestenské komory a tvoři tudi 44%, bezmála tedy
4 všeho obyvatelstva. 1 když připustíme, že průmysl
v horských krajinách německých četněji jest zastou-
pen nežli v kraji českém, tož přece počet všech živ
ností v obvodu obchodní komory téte čini bezmála
40% a jest tak veliký jako úhrnný počet všech živ-
nestí obchodní komory chebské neb plzeňské a větší
než počet živnostníků v komoře budějovické. Avšak
vzdor tomuto velikému počtu jest české živnosinictve
v jazykovém ohledu v této komoře bez práv, ačkoli
§ 19. st. zák. Hš. rak zaručuje pinou rovnoprávnos
všem národům řiši tuto obývajícím, tedy přece pre
obchodní komoru libereckou rovné právo obou národ
ností země vůbec neexistuje. Komora liberecká do
pisuje všem obcím a veškerým živnostenským spole
čenstvům jichž výborové německé řeči jsou na
mnoze úplně neznalí, jedině a výbradně německy
Marny zůstaly všechny stižnosti. Komora liberecka
české podání ignoruje a vnucuje i na dále českým ob-
cím a českým živnostenským společenstvěm svou jed-
nací řeč německou. Český živnostník nedostane vůbe
odpověc na svůj český dotaz. Na sněmu král. če
ského demáhají se němečti naši krajaně, ač tvo
pouze 362% všeho obyvatelstva, plné rovnoprávnosti
Teprve před několika dny podali Němci ústy pos
prol. dra. Bachmanna návab, aby polovina členo
zemského výboru byla volena z německých poslanců
Němec
Bachmann
Marna
24
article
Domáhaji se dále, aby do služby příjati byli též úřad-
níci jazyka českého neznali. V rýze české Praze r
klamují provedení naprosté rovnoprávnosti, ale tam
kde jsou němečtí naši krajané ve většině, o rovno-
právnosti jazyka českého nechtěji ničeho slyšeti, tak
zejmena v této obchodní komoře. Vytýkáme dále, ž
úřadnictvo obchodní komory liberecké je hlavně ná-
rodnosti německé a jazyka českého buď úplně neznalě,
neb nedostatečné znalé. Proto pořádá úřadnictvo to
přednášky, v nichž poučuje živnostnictvo a průmy-
slnictvo pouze v krajích německých, české živnost-
nictvo prostě ignorujíe a přece musí český živnostník
stejným procentem přispívati na potřeby komory jake
živnostník německý, ale výhod nepožívá, žádných
Ohražujeme se dále nejrozhodněji proti nespravedli-
vému a nestejnému rozdílení subvencí na odborn
školství. Kdežto české školy odbývány jsou na-
mnoze několika krejcary, je německé školství bohatě
dotováno a přece obojí školství říditi se musí stejnou
učební osnovou, koná stejné povinnosti, vyučuje od-
horně dorost živnostenský jen s tím rozdílem, že české
školy jsou četněji navštěvovány A ještě k tomu, v jaké
ponižujicí formě pro naši národní hrdost udilejí se
českým školám subvence obchodní komory., Klerá
česká škola chce vůbec podporu obdržeti, musi
k tomu použíti hlanketů úřadních, výhradně něme-
ckých. Kdyby se něčeho podobného dopustily české
správy obchodní komory pražské, budějovické, nebo
plzeňské, strhl by se po všem německém světě po-
plach o utlačování Němců. Na ústav pro zveleben
živností poveleno bylo komorou loňského roku 52. 000
korun. Na tomto ústavě konají se přednášky a vy-
učování výhradně německy a to učiteli jazyka českého
úplně neznalými. Pro české živnostníky nekonají se
přednášky žádné, o ty se komora vůbec nestará
Němec
Praha
25
article
Kursy účetnické pořádají se — až na ojedinělé vý-
jimky — výhradně jen německé. Když pak v září
říjnu lelešního roku požádán byl soukromý kurs účet-
nicví s vyučovací řečí českou a zdejší společenstve
truhlářů a pomocnická hromada podaly komcře žádoso
za jeho subvencování, ocitl se hned druhého dne po
podání této žádosti v „Reichenberger Zeitung“!, on-
gánu to komory, štváčský článek proti předsedovi spo
lečenstva p. Majerovi. Kurs se konal, bralo na něm
podílu 124 účastníků, ale subvenci neposkytla komora
žádnou. V prosinci letošního roku koná se volba d
této komory a ač čeští voličové tvoří tak značnou
menšinu, neuznává ani komora ani slavná vláda za
vhodno a spravedlivo, aby jediný člověk povolán by
do této komise z řad českého živnostnictva. Takove
znemožnění nám Čechům děje se při každé kontrol
volebního aktu. To jsou ojedinělé připady spravedl
nosti německé většiny liberecké oproti českým živ
nestníkům. Kdybychom veškeré výtky chtěli uváděti
vyplnili bychom celé folianty. Tak, jak se chová libe-
recká komora vůči 44% svých českých příslušníků
jest něco neslýchaného a roztrpčuje
do krajnosti duši každého Čecha. Tímto
způsobem nedojde se ke smíru obou národů. My
vědomi jsouce svých práv, pozvedáme proti tomuto
násilnému jednání německé správy této komory roz-
hodný protest a prohlašujeme jměnem veškerého če-
ského voličstva obchodní komory liberecké, že če-
ská menšina nevstane v úsilovném boj
za svou revroprávnost jazyka českébo
s jazykem německým, pokud jí plně vy
Majer
Čecho
Reichenberger Zeitung
26
article
hověno nebude. V Liberci, dne 19. října 1905.
Ph. Mag. Bohumil Mat ušek, starosta král.
věnného města M4l. Boleslavi, člen obchodní a živnost.
komory; Frartišek Pitro, knihař, člen obchod
a živnost. komory.“
— Bez kompromisu k obecním volbám na Staném
městě. Staroměstský občanský klub uspořádal včero
večer v Kopmance schůzi za účelem rozhovoru
nastávajících doplňovacích volbách do sboru cbec-
ních starších a představení se navržených kandidálů.
Schůze vyzněla v mohutný projev souhlasu s rozho
nutím, že klub tentokráte nevstoupí do kompromisu
se stranou staročeskou. Schůzi zahě jil starosta klubu
p. dr. Podliprý vítaje velice čelně shromážděné
voličstvo; poukázal k důležitosti doplňovacích voleh
do sboru obecních starších, zejmena na Starém městě,
kde poměry čím dále tím více jsou trudnějšími a kde
rek od roku zástupců ubývá. Také i letos ubývá
jeden zástupce v I. sboru. Vyjednáváním hleděl výbon
klub smírnou cestou se stranou druhou vyříditi pro-
běh voleb; ale poněvadž se na radnici politice tohote
klubu nepřeje, hledělo se k tomu, zmenšiti řady ne-
pohodlných a smírná dohodá k cíli vésti nemohla.
Mag
Bohumil Mat
Frartišek Pitra
doktor
Podliprý
Liberec
M 4
Boleslav
Staný město
staroměstský občanský klub
27
article
Proto dnes doporoučí výbor klubu voličstvu při na-
stávajících volbách úplnou samostatnos t, tal
aby z řad zvolených vzešli mužové ještě k ostřejšímu
postupu odhodlaní. Hospodářství obecní těžce nes
zvláštní shovivavost, zejmena když za předsedniclví
jednoho z kandidátů strany druhé elektrické podniky
městské mají příjíti na buben — do pronájmu.
dále když na radnici na zevní representaci věnují s
nepoměrné sumy, tak aby se jen pozlátkem zatem-
ňovala proziravost voličstva. Potom řečník doporučil
zvláště horlivými slovy kandidaturu pana Váelava
Lady, jehož si zajisté na radnici přeje míti všechne
voličstvo staroměstské. Odstupujícímu p. Šindelářov
poděkováno za horlivou činnost a lásku práci veřejné
věnovanou. Kandidatura pana Lady pro III. sbor při-
jata s potleskem jednohlasně. Týž poděkoval za dů-
věru, věnovanou a slíbil tak jako dosud neohroženě,
nezištně pracovati na radnici k rozkvětu města a pro-
spěchu voličstva. Pro 1 sbor doporučujeme p. JUDra
Pika, advokála a maj domů, pro druhý sbor pana
Lada
JUDr Pika
Váelava Lada
28
article
Jaroslava Frůhaula, obchodníka a na drubé
misto ve třelim sboru p. Josefa Kaše, mistra
zednického. Kandidát p. IUDr. Karel Pi k znovu uved
že dobrá vůle naše, k dohodě směřujici, zmařena byla
neúslupností a necchotou strany druhé a tak že jsme
se zklamali o opravdivosti kompromisu k volbám
obecním; bylo viděti, že ne vždy rozhodují na rad-
nici snahy pro dobro Prahy a prospěch voličstva, a že
nevybírají se lidé, k hodnosti obecního sťaršího nej
způsobilejší, ale podporuje se stále systém kamsrilly
radmční. Poukázáno byle četnými doklady k temu n-
dávnoi ve schůzí spolku architektů a inženýrů. Zdále
se, že zástupci strany druhé za Staré město jevi
dobrou vůli, ale ukázalo se, že oni souhlasí se zkra-
cováním Starého města, ba i jich letošní kandidat
hlasoval pro odejmutí mandátu čtvrti naší. (Hlasy:
Dr. Vlček to byl.) Proto snažiti se chce řečník, aby
rozhodný směr obecní politiky dra. Podlipného na
radnici byl posilněn a zjednáne mu zase/ ta síla, saké
zaslouží. Dále rozebral kandidát někleré otázky obec-
ního hospodášství a poukázal k požadavkům, které
jsou pre Staré město nejdlůležitější a za všeobecného
souhlasu přitomných vobiců končil prohlášením, že
tieba pracovati se vším úsilím, má-li znovu na radnici
vládnouti se spravedlivě, nezištně pro Prahu čeloua
Staré město zvláště. (Hlučný souhlas) Kandidatura p
JUDra. Karla Píka přijata byla jednohlasně. Potem
přijat rovněž jednohlasně za kandidáta pro druhý sbor
pan Jarosla v Frůhaul, obchodník. Pro drubé
místo ve třetím sboru představil se pak výborem na-
vržený kandidát pan Josef Kaše, zednický mislr.
Frůhaula
Kaše
Karel Pi
Vlček
Podlipný
Píka
Jaroslo
Praha
spolek architekt
29
article
Prohlásil v delší řeči svůj progtam, dle něhož říditi se
chce v připadě svého zvolení. Zejmena s důrazem
prohlašuje, že chce pracovati dle inlencí klubu staro-
městského věrně po boku dra. Jana Podlipného. (Po-
tlesk.) Kandidafura. p. Jos. Kaše přijata jednohlasně.
Míslopředseda klubu pan Lada vyzývá voličsivo, aby
tak jako dnes jednomyslně se pro navržené kandidály,
stejně svorně též zasadilo a pracovalo k jejich zvo-
leni. Zdárnému výsledku voleb provoláno hlučné Na
zdar! Na to p dr Janatka zmiňuje se o zásluhách
dra. Podlipného, který před léty zřejmě káral na rad-
nici vládnoucí nepotismus a z něho se vyvinuvšl
korrupci příbil v době poslední; návrhuje, aby
dru. Podlipnému za toto mužně jednání provolalo se
trojnásobně Sláva! Kárá vedení svobodomyslné strany,
že dovoli uzavírati kompromis se stranou staročeskou
a prohlašuje jej za nesmysl a blamáž pro mladočeš-
ství. Na volební prapor budiž napsáno: Do boje
proti kompromisu! Pryč se staročes-
stvím z radnice! (Potlesk.) Pan Matucha toze
se, je-li pravda, že vyjednávalo se též se stranou ra-
dikální. Pan dr Pik edvětil, že rozirušované o tom
zprávy na pravdě se nezakládají. Dále z voličstva pro-
mluvil pan Šerks, p. Košťál a p. Čížek, hterý
děkuje za to, že nevešlo se v kompromis a žádá, aby
se při budovcích volbách zase vza) zřelel ke stav
hostinskému. Pan Huml prohlašuje, že okovy kom-
promisu, které lížily staroměstské voličstvo, dnes
padly a je viděti v náladě četného shromáždění, jaké
jsou této volební volnosti blahodárné účinky, r -
ukazuje na výhodnost sestavení kandidátní listiny,
kdy bedlivě plshlédnuto bylo i k zájmům řemeslnictva
a živnostnictva, obchodnictva i velkých poplatníků.
Podlipný
Jos
Kaše
Lada
Janatka
doktor
Matucha
Šerks
Košťál
Huml
30
article
Doporučil velmi vřele navržené kandidáty a pouka-
zuje k tomu, že při tak pečlivém výběru doporuče-
ných možno očekávati všeobecnou jich podporu, ježto
jiné protichůdné směry, vyskytnou-li se, možno
naznačiti jako malicheřné. Pan Bejlek nlní,
že strana rad kální vždy stavěla své kandidáty jen
za heslem proti kompromisu, takže by bylo lze letos
očekávati, že podporovatí bude kandidafury naše
a nebude se smlouvati se stranou staročeskou. Kdyz
ještě promluvili pp. Šmíd, Pik, Huber, byla
schůze s nadšením proti kompromisu skončena.
— Rozpočet vodárny král. hlav. města Prahya
obcí sousedních vykazuje, jak jsme včera sdělili,
potřebu v obnosu 3,700.000 K. Výdaje tyto ma
uhraditi obec pražská obnosem 2,160..800 K, karlín-
ská 148.000 K, smíchovská 325.600 K, vinohradská
802.900 K a žižkovská 262.700 k.
Bejlek
Kdyz
Šmíd
Huber
31
article
— Německý iuror proti českému umělci. K
zprávě pod tímto záhlavím telegrafuje se nám doda-
tečně z Vídně: Víme nyní, že umělcem, proti kterému
byl zahájen boykot v Kremži, jest František
Ondříček. Korrespondence, která včera rozeslala
zprávu ve příčině tohoto boykotu, dnes rozesilá do-
datck, ze kteréhe je vidno, že český umělec ustupuje
terroru německému, který byl způsoben z důvodů
národních a politických, svůj debut ve jmenovaném
městě odřekl. Praví se v korrespondenci té, že Fran-
lišek Ondřiček dostal od přítele přípis, ve kterém
se mu způsobem „šetrným a krajně zdvořilým“ dáv
pokyn, aby upustil od koncertu, který v Kremži pr
dobu nejbližší chystá. Upozorňuje se, že vzhledem na
udilosti, které se sběhly na německém „Volkstagu
v Brně, je v obyvatelstyu kremžském ještě veliké roze-
chvění, takže nemůže být zaručen klid při koncertě.
Kromě toho počnou prý v Kremži volby do obecní
rady, kterými je prý upoután zájeme veškerého lidu
do té miry, že by návšlěva koncertu um trpěla. Ná
Ondříček
Korrespondence
Fran
Vídeň
Kremže
Brno