ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0114d960-78f0-11dc-83b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 122, place 36, org 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
20. ríjna 1905. Číslo 289
4 article
Posl. Pacher se tázal, jak se má věc s rozpočtem zemským. Nejvyšši maršálek zemský od- pavěděl, že zpráva rozpočtová se tiskne a že v příštím sezení sněmu (v pátek) bude poslan- cům rozdána. Dříve nebylc možno tak učiniti, poněvadž některé ústavy zemské své rozpočiy teprve nedávno dodaly; zprávu rozpočtovou že přikáže ex presidio rozpočtovému výboru, který má projednati ještě také rozpočet na rok le- točni. Posl. Pacher tázal se dále, bude-li opět podáno sněmu rozpočtové provisorium. Nejvyššl maršálek zemský od- větil, že o tom nemůže se ještě vysloviti a že zomský výbor, bude li třeba, předlohu o za- límním rozpočtu sněmu podá. Posl. Prade prohlásil, že sdělení nejvyš- šiho maršálka zemského bere na vědomi a ad referendum ve svém klubu; pak žádal, aby první čtení návrhů posl. Leglera, jež se týkaj některých olázek učitelských, bylo dáno n jednací pořad. Posl. dr. Pacák pravil, že vše, co v po- radě bylo řečeno, sděli klubu, a že ničeho ne namitá proti tomu, aby záležitosti, o kterýeh byla řeč, daly se na jednací pořad. Posl. Pacher pravil, že upozorňuje na dvě věci, předně, že hostinští žádají, aby ješti před uplynutím nynějši periody sněmu bylo upraveno hudebné, dále, aby byly vyřízeny ná- vrby na udělení podpor občanům ve Výprtech.
Posl Pacher doktor Pacák
5 article
Jachymově a některých městech na Šumavě kleré poškozeny byly předčasnými závějem sněhovými. Nejvyšši maršálek zemský pra- vil, že by pokládal za dobré, kdyby v přísluš- ných návrzích bylo písemně poznamenáno jieh přikázání výboru. Dr. Eppinger žádal, aby byla co možná brzy prajednána ve sněmu záležitost převzeti nemoenice v Kraslicích, zemským výborem již vyřízená, do správy zemské. Posl. Kubr žádal, aby zákon o povinnýel společenstvech zemědělských byl v brzku zem ským výborem projednán a sněmu předložen. Nejvyšši maršálek zemský sdě hl, že se na léto záležitosti pracuje. Posl. Peters žádal o vysvětleni otázk změny stavebního řádu. Nejvyšší maršálek zemský po- dal o tom příslušnou zprávu a dodal, že jest ochoten dáti na jednaci pořad sněmu zřízení kemise pro zmenu stavebního řádu. Posl. Peters připojil, že jiného přání pe této stránce nemá, Tím byla konference skončena; na její účastniky neučinila dojmu pražádného. Účast- níci rozpravy jednomyslně usuzovali: partu- riunt montes et nascetur ridiculus mus — hory k porodu pracují, a zrodi se směšná myš.
Jachymův Eppinger Posl Kubr Peters Šumava
6 article Okresní porada učitelstva škol měšťanských v Praze
Okresní porada učitelstva škol měšťanských v Praze zahájena ve středu dopoledne na Žoříně okresnin školním inspektorem p. prof. Jedličkou, který uví- tal konservátora p. inž. J. Heraina a za místopředsedu povolal p. řed. V. Smělého. Zapisováteli zvoleníp Novotný a slečna J. Vávrova. Program schůze zahájil p. konservátor inž.J. Herain. klerý poutavě přednášel o hlstorickém vý- voji Prahy. Dvouhodinný jeho výklad byl sledován s nápjatou pozorností a ke konci byl řečník odměněr hlučným potleskem.
profesor Jedlička Ing J Herain V Smělý Novotná J Vávrův Praha
7 article
Dále podával p. okres. inspektor prol. Jedlička zprávu o stavu školství a doplnil v některých směrech své vývody, předneseně v poradě učitelstva ško) obec- ných. Přiznal opět, že učitelstvo škol měštanských. plnic úkol svůj školský s horlivosti vší chvály hodnou. dociluje průměrně u žactva dobrého prospěchu v učení, někde i velmi dobrého. Jak methoda vyučovaci tak pilnost tohoto uěltelstva může být nazvána náležitou a správnou. Odberné vědomosti učitelstva, jež všech nových cest. směrů a objevů na poli školském a ve vědě náležitě si všímá, bezpečnou jsou zarukou, že žactvo svěřené péči a výchově v každé příčině řád- ného a povinnosti svých dbalého učitelstva na dobre je cestě, aby, přičiňujíc se své strany potřebnou píli, pozornosi a snahu, nabylo vědomostí buď pro další studia, bud pro život a zaměstnámí praktické potřeb- ných a důležitých. Ráz školy pro praktický živol při pravující a nejhlavnější základy vědomostí v denním životě a při všech zaměstnáních potřebných zachovaíi musí sobě škola měšťanská za všech okolností. Činí-li se výtky školám vyšším, že nedodávají společnosti lidské individuí tak uzpůsobených, jak toho dnes vy- žaduj životni a společenské poměry; žehrá-li se na to, že na školách středních příliš mnoho času a pile se věnuje disciplinám, které pro skutečný život ne-li zcela žádného významu nemají, tedy jen nepatrně přispivají k vytvořem životně silných osobností — musí tím více škola měšťanská typ vlastní a v nynější době jediné školy lidové zachovávati. Učení ve škole měšťanské není jen plípravou pro další studium na školách jiných, nýbrž má stačiti k tomu, aby žák, do života vstupujíci, sám na základě svého vědění dále mohl se vzdělávati.
Jedlička
8 article
Avšak zkušenost potvrzuje, že absolventi škol měšťanských, ať chlapeckých nebo dívčích, při všl snaze a horlivosti učitelstva i své vlastní, neodnášejí si přece s dostatek síly, aby bez dalšího školního ve- dení, opírajice se o nabyté vědomosti, je dále roz- šiřovali a prakticky zužitkovali, ba stává se zhusta. že v krátké době ztrácejí své vědomosti. Jest úžasně mnoho, co se v několika letech na vědomestech ztrácí a nesmírně málo, co pro další život zbývá. U chlapců jsou případy takové řidší, poněvadž většina jich bud na další stuďia se ubírá a tam vědemosti své oživuje. nebo že vstupujíc do praxe životní, přece má více prležitosti duševní svůj obzor rozšířiti. Ale dívky. opouštějíce školu vraceji se většinou do rodiny a místo aby tam vlivem vyšší své intelligence úroveň vzdě- lání svého pozdvihly, klesají brzo zase na niveau, nad nějž dříve učením ve škole se povznesly. Zjevy takové potvrzují demněnku, že školské vzdělání ne- dodalo dosti síly a energie k další práci vlastní, nebo že vědomosti udílené nezakotvily pevně v duchu ža- ctva. Jde tudiž o to, aby nauky školské vešly v krev žactva, aby sloučily se nejen s pamčti, ale i s roz- umem jeho tak úzce, že by nebyla možná ztráta nej- důležitějších a nejhlavnějších vědomostí.
9 article
Přiznati musíme, že dnes vyučuje se na školách městanských tolika předmětům, povahou i obsahem vozdílným, že míra vědomosti, které by žactve v ka- ždém předmětě si osvojit mělo, tak jest veliká, že při rozeně vtírá se pochybnost o tom, možno-li vůbec při tolikerých disciplinách a při obšírném jich rozsahu dojíti právě toho cíle, který škola měšťanská miti má, jako škola, sloužící praktické potřebě. Dosti jest na škole měšťanské jakové látky, ale nebývá vždy jen k tomu účelu zužitkována. Řečník dotýká se různýcl vhodných opatřéní v tomto směru a ke konci přeje učilelstvu s dostatek síly a vytrvalosti k dalšímu pů- secení. (Hlučný potlesk.) Pak vyřízeny další odstavce programu. Do kon- fereněního výboru zvoleni: slečny Anýžova, Te- skova a Váchova a pp. Černý, Doležala Gause. Ředitel p. Borůvka referoval o výsledeích no- kusů v kreslení dle nových method a směrů na ško- lách pražských. Řečník připomenul důležitost kresleni které v novější době stále víc a více se uplatňuje poukázal na praktické užiti kreslem v různých obo- rech idské práce. Posavadní způsob vyučování krestě na našich školách byl nepraktický a jednostranný a pro život pak měl velmi malou cenu. Žákům před- ležen vzor, upravený do geometrické sítě a oni pak zcela bezmyšlenkovitě, mechanicky jej obkreslovali O nějakém nazírání kresliřském nemohlo být ani leši
Anýžův Váchův Černá Doležal Gause Borůvka
10 article
Mneho času se lak pronfarnilo a výsledek učení Eyl nepatrný. Předložil-li se nejlepšímu kreslíři ze lřídy Uřeba jednoduchý předměl, nedovedl jej nakreslit. Prolo se pomýšlelo na nápravu. V jiných zemích učinili tak již dříve a dodělali se skvělých výsledků. U nás teprv v minulých pěti lelech jeví se živé hnutí a zájem pro tyto reformy. Řečník rozhodně se vyslovuje proti uží- vání kreslicích předloh, jichž kopirováním stává se žák otrokem cizí vůle. Nabádá, abychom se zase vrátili k přírodě, neboť dítěti je dán od přírody smysl pro zobrazování forem, ono snaží se vše, co vidí, napo- dobiti kresbou. Minulého roku dala školní rada praž- ská některým učitelům povolení, aby konali se žaky pokusy v fak zv. volném kreslení. Některé ukázky lěchto pokusů byly vyloženy v konferenci, Řtečník zmiňuje se o svých zkušenostech a pozorováních při vyučování. Könstatoval, že žáci s větší zálibou praeují, že provedou více kreseb než dříve a že výsledek kla- sifikace je nepoměrně příznivější. Tyto výsledky do- svěděují, že nový způsob kreslení je na dobré cestě že lépe vyhovuje dnešním poměrům a požadavkům Staví se v cestu ovšem také četné překážky a oblíže Zvláště stěžuje si do velikého počtu žáků ve třídě vadí také nedostatečná odborná znalost a dovednost učitele. Rovněž nesnáze působí nevhodně a neprak- tieké zařízení kreslíren. Na dívěích školách pojí se k tomu ještě malý počet hodin, pro kreslení vyměřený.
11 article
Doporučuje, aby počet hodin ve III tř. byl rozmnožen a aby v ostatních třídách bylo kreslení vyučováno v souvislosti po 3 hodiny. Doha nynější žádá větší vyspělost a dovednost a proto dlužno hledati nove cesly a nové směry. Požadavky tyto budou stále stou- pati a tu nemůžeme lpěti na tom, co před 30—40 lěly bylo považováno za dobré. Školy nemají sice vycho- vávati maliře, ale musí poskytovati žáku přípravy pro další těžký boj o existenci. Odbornici na slov vzatí odsuzují jednomyslně starý způsob vyučován kresbě. (Souhlas.) Na to rozvinula se obšírná debata, jíž se zúčast nili pp. Jarý, Krouský, Zvoniček, Faltus Chmel, dr. Roušal, Steinich, Šafařtk Znojemský, Borůvka, insp. prcí. Jedlička Hrubý, Novák, slečny Tesařová, Plami n kova a j. Jedni poukazovali na oblíže při učen kreslení volného, jiní hájili do jisté míry i staré smě- ry, další poukazovali na potřebu vzdělání jako při- pravu pro praktický život, pak doporučovali cesty střední, jiní poukazovali na nedostatek vhodných kre- slíren a nutných pomůcek učebných, pak se stala zmínka o přetěžování žaciva ald. Debata ukazovala, jak učitelstvo houževnatě se stará a pečuje o rozkvět školství, jak vyhledává nové cesty a směry, jen aby česká škola ubírala se směrem moderním, praktickým, což také p. školní mspektor s radostí konstatoval.
Jarý Krouská Faltus Chmel doktor Roušal Steinich Šafařtk znojemský Borůvka Jedlička Hrubá Novák Tesařová Ply
12 article
Konečně přijata osnova kreslení pro měštanské škoty, doporučená řed. Steinichem s některými jen změ- nami a usneseno, aby nový způsob kreslení na školách měšťanských, pokud tomu mnohé překážky dovolují. na zkoušku byl zaveden Ke konci podán a přijaí jednomyslně návrh, aly při školách měšťanských, jak chlapeckých tak dívčich. byly pokračovací kursy. Pan předseda slíbil, že usne- sení toto bude podporovati a tlumočil na místě po- volaném a ukončil konferenci s poděkováním refe- rentům za píli, s jakou se podjali svých referátů účastníkům za horlivý zájem a živé účaslenství v de- batě. Projev p. dra. Roušala, jenž poděkoval p. před- sedovi za spravedlivé a obětavé řízení konferencí, byl provázen hlučným souhlasem a potleskem.
Steinich jítbata Roušal
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Klub poslanců národní strany svobodo myslné na sněmu království českého koná schůzi dnes v pátek, 20. t. m. o 10. hod. dopol ve své místnosti ve sněmovně. — Spis professora Rauchberga Národnosln država v Čechách (Dor nationale Besitzstano in Böhmen) právě vydán na veřejnost v Lip sku. Je to souhrn jeho známých prací z D Arbeit, opatřený úvodem a závěrečným slovem V úvedu zabývá se pan professor Rauchbere čtenářstvu našenu známý statistik pražské ně- mecké univorsity, především definicí národn državy, i uvádí v jejím výměru také, že no rodní državou rozumi se 1 způsob prái vn upravy anebo — skutečného výkonu užlvání jazyků v úřadecp. Pro práv- níka a právního filosofa je to významné roz- Bšení: skutečný výkon uživání jazyků v úřa- dech nemusí se diti podle práva, může být i bezprávím, a přece může tvořiti národní državu. Prof. Rauchberg ve svě knize siee obírá prý se národní državou v užším smyslu jakožto majetkem Němců a Čechů v Čecháeh co do půdy a obyvatelstva, ale za tím účelem aby vyšetřením číselně síly, místního rozděleni. hospodářským společenským postavením obou kmenů vysvitlo odůvodněni jich ná- roků a dosažených jejich úspěchů, pro teho pak, kdo má spor řešiti, má býti prof.
Rauchberg Národnosln Dora Rauchbere profesor Rauchberg Němec Čecho Čechy D Arbeit národní strana svoboda
14 article
Rauchbergem podána oporn pro rozhod- nuti, odpovidajicí skutečným poměrům mcei. Podali jsme těmito řádky obsah jenom prvního odstavce Rauenbergovy předmluvy, ale ten stači na posouzení celé rozsáhlé knihy, 701 stran čitajíci. Jako dílo filosofa- právníka must býti kniha, pod takovým heslem psaná, nutně nemravná, poněvadž nad veřejné právo jedno- tlivce, příslušníka jedné strany, stavi moc druhé strany jako celku,*) činíe od souhlasu jejího zavislou ochranu řečených práv jedínce — „moc nad právo“, jako vědecké dílo statistik a to je vlastní odbor autora jako universitního učitele, musí býti nutně nepřesnou, poně- vadž na základě návěsti vyšetřených poměrů obeovacího jazyka, uzavírá na poče příslušníků národností, kladove po- čet domnělé pravděpodobnosti, zůmyslně ne- správně předsevzatý a vykonaný, na roveň po- čtu přesnosti. Nemůže tedy býti obrovská knihn p. prof. Rauchberga přijata za spis objektivný- nýbrž za spis polemický, za spis politického stranníka, který dodává si všemožně vzhledu vědeckého výkonu. V tom ohledu je Rauch- berg uznaným mistrem. Nejzajimavější jsou tu
Rauenbergův profesor Rauchberg Rauch
15 article
závěrečné vývody jeho díla, v poslední kapitole shrnuté. Poněvadž prý nechtěji národní strany se vyrovnati, musí tak učiniti veřejná moc, zá- konodárství a správa na základě čísel — jim, prof. Rauchbergem vyšetřených. Vůči ohrom- ným rozměrům díla, jehož „závěrečně slovo“ samo měři tři tiskové archy lexikonu, nelze ji ani tu do podrobností. Ale k posoukens autoroa sefistického pojimáni věeí posloužiž aspoň jeho náhled o „obcovacím jazyce“ jako prostředku zjištění národnosti. Přiznáni obcovacího jazyka při sčítání lidu stalo se podle něho národ- ni zkouškou sil, majorisační vliv její byl přrekonán národnostní horlivostí, a výsle- dek je právě tak národnostni stati sti- kou (!), jako kdyby bylo dotazováno bývalo po řeči mateřské anebo bezprostředně po n- rodnosti. Tak mluví statistik, který musí býí především aritmetikem a přes to přijímá vý- sledek boje, výsledek zkoušky sil jakožt číselně přesné vyjádření skutečných číselných poměrů. Tvárnost statistického materiálu v ru- kou Rauchbergových jest vůbec necbmezená.
profesor Rauchberg
16 article
Z každé číslice, která se mu namane, vypočte prospěch německý a pre každou Němcům ne- *) V tom jde Rauchberg ještě dále než Wiese dovolává se mocenského postavení celého Německ proti Čechům lichotivov má nejrůžovější výklad. Takž i či- slici analíabetů, Němeům značně nepři- znivější, vykládá v ten smysl, že úsudek o zna- losti čtení a psani u Němců byl zajisté — přisnějšil! Posmivá se českému tvrzenl. že menšiny v uzavřeném územi byly násilně stlačovány, ale beze všeho tvrdí to o pražské německé menšině. Pro muže, který domnívá se že přičinil svým dílem cenný materiál k řešen národnostních sporů v Čechách, je skvostným jeho odhad národnostních hodnot obou stran. Pro 2.3 mill. Němců v Čechách (XXIV., z vyhražuje si na zvýšení jich platnosti (ke ko- nečnému řešení sporu!) váhu dalších 6.8 mill.
Němec Rauchberg Čecho Čechy
17 article
Němců v Rakousku a 60 mill. Němců v říši. zúčastněných na osudu Němců v Čechách 39 mill. Čechů v Čecnách, tedy polovina če ského národa je mu jádrem národa, který one desáhuje (11) 6 millionů a musi tento zlomek Čechů v Čechách vzat býti ve své nomináln hodnotě (Nennwert!) Rauchberg, muž „přes- ných čislic“ na důkaz uzavřeného jazykového územi, lehce administrativně oddělitelného, uka- zuje na jazykovou mapu, jím samým vyhot venou, na základě — „zkoušky národnostních sil“! Jeho důkaz o neexistenci jazykově smí- šených míst s menšinami, jež by za to stály, by před časem již na tomto místě uveden a absurdum. Dilo Rauchbergove nem vlastně ni- čím jiným, leč průvodním materiálem k roz- dělení Čech, k tomu nedostane český lid nikdo ani krásnými slovy, ani násilím. Krásných Rauchbergovi není nedostatek. Přes všechnu svou statistickou perversnost je prof. Rauchber, poměrným optimistou. Svěmu přesvědčení t národnostním rozdělení na základě národní jed- netnosti a obmezení dvojjazyčnosti na potřebu stran v úřadecr jako prostředku odklizení ná- rodnostních sporů nevěří. Sám asi nahlíží, že nikdy k němu nedojde, a nejrezumnější větou jeho závěru jest, že formální mír ve věcech v nichž nároky proti sobě tak příkře stejí, ne- lze cvšem očekávati od upravení jazykově úřadnické otázky i národnostmího rozděleni Zrak jeho pohliží do budoucnosti vývoje se- ciálního, a od toho si slibuje v Čechách na- rodni mír. „To je měje přání a naděje!“ konči. trně se však klame, záleži-li jeho naděje tom, že program sociální ubíjí v českém při- služenstvu tábera národnost. Dnežní situace v táboře sociální demokracie v Rakousku svědčila by opaku čím dálo tím důrazněji.
Němec Čecho Dilo Rauchbergov Rauchber Rakousko Čechy Nennwert
18 article
— Kluby občanské. Klub volič novoměstských koná dnes o 8. hod. večer v restaurantu Choděrevě, v Ferdinandově třídě, mimořádnou valnou hro- madu. Na programu nalézá se rozhovor „O do- plňov acich volbách do sboru obec- ních starších“, jejž zahájí p. obec, starší Alois Vaniček a schváleni kand- dátní listiny. — Národní klub na král. Vyšehradě svolává schůzi voličů vyšehradských na pátek dne 20. t. m. o 8. ho- dině večer v místnostech klubovních „U Ně- mečků“. Na sehůzi promluvi kandidát klubu. p. stavitel František Hodek. — Malostran- ský občanský klub koná v pátek dne 20. 1. m. členskou schůzi o 8. hod. večer te dvoraně Besedy malostranské, na kteréž přel- stavi se páni kandidáti do sboru obecních star- šich. Přistup mají pp. členové a zvani hosté. — Anlonín Kalina mrtev. V Oumyslovi eích u Poděbrad zemřel včera ve věku 77 le pan Antonin Kalina, někdejší starosta měsla Německého Brodu, otec okresního tajem- níka blatenského pana Ant. Kaliny, poslanee snému král. českého. Zvěčnělý působil dlouhá léta v Německém Brodě v živolě veřejném získal si o toto město, o jeho rozvoj a zvele- bení trvalých zásluh. Byl upřímným stoupencem národní strany svobodemyslné, přítelem dra.
Alois Hodek Anlonín Kalina Kalina Antonín Ferdinandov třída Poděbrady německý Brod Choděreva národní klub obecní star
19 article
Sladkovského a dra. Julia Grégra a při všech podnicích národní strany svobodomyslné, jejiž byl věrným a spolehlivým důvěrníkem, měl účasť vynikající. Při každém podniku národním jevil neobyčejnou horlivost, zdatnost a vytrvalost i získal si také o zmohutnění národního sebe- vědomi na Německobrodsku trvalých zásluh Zvěčnělý narodil se r. 1828 v Měříně na Mo- ravě. Záhy s rodiči přestěhoval se do Něm Brodu. V mladěm jinošském věku stýkal se zde s Havličkem a styk tento působil velice na vlasteneckou mysl Kalinovu, jenž mladému do- rostu rád vždy doporučoval čelbu »Slovana- a Havlíčkových »Novin Národních«. Byl brz politicky činným a stál hned v popředí nejen řemeslnietva německo-brodského, nýbrž všeho ruchu vůbec. Stal se členem zastupitelstva městské rady (zejmena v r. 1866 prospěl mnoho Něm. Brodu) a už v r. 1870 stal se purk- mistrem i zůstal jím přes 20 roků. V poslední době působil a ním nebožtik dr. Brzorád. V do- bách táborů býval čilým pořadatelem a zté příčiny několikrát pokutován, byl zakladalelem a prvním česíným členem Řemesl. besedy, orga- nisátorem hasičstva a čestným členem župy německo-brodské a jsa v osobním styku s oběma Grégry, Sladkovským, Václavem Jandou, drem.
Sladkovský Grégr Kalinův Slovan Havlíčkův doktor Brzorád Janda Měřín Německo Brod Německo . Brod
20 article
Kučerou atd. stál po léta v čele svobodom. demökratického ruchu. V Něm. Brodě prapor tento vlál — působením jeho — i když jinde byl poražen. Zvěčnělý vlastenec a demokrat sta- rého zrna stáří své trávil u syna svého, okr. tajemníka v Blatné, poslední dobou pak dlelu syna faráře v Oumyslovicíeh u Poděbrad, kde ve stáří 77 roků včera zemřel. Pohřeb koná s v sobotu o 10. hod. dopol. v Oumyslovicích Budiž čest Kalinově památce ! — Vyklubali se. Pan red. Jos. Pelel nám píše: V „Národních Listech“ dnešních opětně uvádíte z vídeňského listu „Weg“ tvrzeni, že dle programu, v Roznledech otištěného, je ná- rod český „národně nasycen“. Něco podobnéhe nikdy v Rozhledech řečeno nebylo. Miní-li se prcgramem prohlášení České Moderny z r. 1895 a patrně jen to jest miněno, stojí na str. 3., řá- dek 2. s hora, v 1. čísle, V. roč. Rozhledů pravý opak toho, co tvrdí „Weg“, totiž: „Ne- máme strachu o svůj jazyk. Jsme národnostně tak daleko, že nám jej žádná moc na světě ne- vyrve. Zachování jeho není nám účelem, ale prostředkem k vyšším cílům. Odsuzujeme proto brutálnosti, které se pod národnostním heslem prováději s německé strany, jako bychom je odsov dili, kdyby byly prováděny s naši.“ — Rodinné zprávy. Pan Josef Novák, bývalý obchodník v Českém Brodě, slaví dne 21. t. m. se svou chotí Jindřiškou, roz. Pfauovou, zlatou svatbu. — V Šárce slaví dnes zlatou svatbu 77letý Františel Mikulášek a 79letá jeho manželka Anna, za- městnaní oba po drahnou dobu let u ftrmy pan
Kučera Kalinův Jos Novák Jindřiška Mikulášek Anna Německo Brod Blatná Oumyslovicíeh u Poděbrady Weg Miní Český Brod
21 article
Čecháčově. — Ruský umělee pan Alexandr Borisov z Petro hradu, známý svými velikolepými malbami z polár- ních krajin, zavítal včera do Prahy a ubytoval se v hotelu »u anglického dvora«. Příšel, aby osobně řídil práce k výstavě svých obrazů v Rudolfi ně. — Úmrti. Ve vojenské nemocnici na Hradčanech zemřel v noci na 19. t. m. p. Gjuro (Jiři) Stoja- novič, absolvovaný právník ze záhřebské univer- sity. Na začátku tohoto měsíce nastoupil jako jedno- roční dobrovolník u 8. dělostřelecké brigády, ale brzy se roznémohl a dostal silný žaludeční katarrh Byl členem výkonného výboru chorvatské lidové selské strany a její prvním tajemníkem. Po celý po- slední rok svých namáhavých studií jako syn rol- nické chudé rodiny věnoval jí všechny své nejlepší síly. Vynikal jako Slovan a opravdový pracovník pro svůj národ obojího jména chorvatského a srb- ského. Do Prahy žádal zám, aby z blízka poznal poměry a pokrok českého národa, jejž obdivoval v jeho činech a snahách. Pohřeb zesnulého konati se bude z voj. nemocnice na Hradčanech v sobotu o 3. hod. odpol.
Borisov Gjuro Jiř Slovan Petra hrad Praha Hradčany chorvatský lidový selský
22 article
— Český protent proti němčomrství v libereck obchodní komole. Z Liberce se nám telefenuje: D dnešní schůze obchodní komory liberecké dostavili se dva čeští členové z náhradníků tam povolaní a sice p. ph. mag. Bohumil Matoušek, starosta král věnného města Ml. Boleslavi a p. Frant. Pitra knihař v Liberci. Po vyřízení zpráv presidiálních vy- zádal sobě slovo p. ph. mag Matoušek, aby učinil prohlášení jménem českého obyvatelstva z obvodu obchodní komory liberecké. Sotva že počal česky mluviti, strhl se hluk v komoře a se všech stran voláno: „Mluvte německy!“ Pan ph. mag. Matou- šek ohražoval se proti tomuto znásilňování , do- kládaje, že jest to plným právem jeho mluvití česky a chtěl ve své řeči pokračovati. President obchodni komory Nevmann jej však přerušil onámil mu, že jednací řeč komory jest německá a žádal, aby mluvil dále něme- cky. Pan ph. mag. Matoušek proti temu rozhodně prolestoval a předložil presidiu tento pisemný pro test: „Po 15 lětech jest to dnes zase poprvé, co my dva čeští členové čiroe jer náhodou povoláni jsme kyli z náhradníků do této komory, protože ještě tento rok mají se vykonati doplňovací volby do obchodni kcmory a než mandát provedených nových voleb skonči, lze s jistotou předpokládati, že do plenárních schůzí více povoláni nebudeme. Použiváme proto těte ojedinělé přiležitosti, abychom jménem veškerého če- ského voližstva v léto komoře toto prohlásili: 850.000
Matoušek František Pitr knihař Liberec Boleslav Mata
23 article
českých obyvatel žije v obvodu této obchodní i živ- nestenské komory a tvoři tudi 44%, bezmála tedy 4 všeho obyvatelstva. 1 když připustíme, že průmysl v horských krajinách německých četněji jest zastou- pen nežli v kraji českém, tož přece počet všech živ ností v obvodu obchodní komory téte čini bezmála 40% a jest tak veliký jako úhrnný počet všech živ- nestí obchodní komory chebské neb plzeňské a větší než počet živnostníků v komoře budějovické. Avšak vzdor tomuto velikému počtu jest české živnosinictve v jazykovém ohledu v této komoře bez práv, ačkoli § 19. st. zák. Hš. rak zaručuje pinou rovnoprávnos všem národům řiši tuto obývajícím, tedy přece pre obchodní komoru libereckou rovné právo obou národ ností země vůbec neexistuje. Komora liberecká do pisuje všem obcím a veškerým živnostenským spole čenstvům jichž výborové německé řeči jsou na mnoze úplně neznalí, jedině a výbradně německy Marny zůstaly všechny stižnosti. Komora liberecka české podání ignoruje a vnucuje i na dále českým ob- cím a českým živnostenským společenstvěm svou jed- nací řeč německou. Český živnostník nedostane vůbe odpověc na svůj český dotaz. Na sněmu král. če ského demáhají se němečti naši krajaně, ač tvo pouze 362% všeho obyvatelstva, plné rovnoprávnosti Teprve před několika dny podali Němci ústy pos prol. dra. Bachmanna návab, aby polovina členo zemského výboru byla volena z německých poslanců
Němec Bachmann Marna
24 article
Domáhaji se dále, aby do služby příjati byli též úřad- níci jazyka českého neznali. V rýze české Praze r klamují provedení naprosté rovnoprávnosti, ale tam kde jsou němečtí naši krajané ve většině, o rovno- právnosti jazyka českého nechtěji ničeho slyšeti, tak zejmena v této obchodní komoře. Vytýkáme dále, ž úřadnictvo obchodní komory liberecké je hlavně ná- rodnosti německé a jazyka českého buď úplně neznalě, neb nedostatečné znalé. Proto pořádá úřadnictvo to přednášky, v nichž poučuje živnostnictvo a průmy- slnictvo pouze v krajích německých, české živnost- nictvo prostě ignorujíe a přece musí český živnostník stejným procentem přispívati na potřeby komory jake živnostník německý, ale výhod nepožívá, žádných Ohražujeme se dále nejrozhodněji proti nespravedli- vému a nestejnému rozdílení subvencí na odborn školství. Kdežto české školy odbývány jsou na- mnoze několika krejcary, je německé školství bohatě dotováno a přece obojí školství říditi se musí stejnou učební osnovou, koná stejné povinnosti, vyučuje od- horně dorost živnostenský jen s tím rozdílem, že české školy jsou četněji navštěvovány A ještě k tomu, v jaké ponižujicí formě pro naši národní hrdost udilejí se českým školám subvence obchodní komory., Klerá česká škola chce vůbec podporu obdržeti, musi k tomu použíti hlanketů úřadních, výhradně něme- ckých. Kdyby se něčeho podobného dopustily české správy obchodní komory pražské, budějovické, nebo plzeňské, strhl by se po všem německém světě po- plach o utlačování Němců. Na ústav pro zveleben živností poveleno bylo komorou loňského roku 52. 000 korun. Na tomto ústavě konají se přednášky a vy- učování výhradně německy a to učiteli jazyka českého úplně neznalými. Pro české živnostníky nekonají se přednášky žádné, o ty se komora vůbec nestará
Němec Praha
25 article
Kursy účetnické pořádají se — až na ojedinělé vý- jimky — výhradně jen německé. Když pak v září říjnu lelešního roku požádán byl soukromý kurs účet- nicví s vyučovací řečí českou a zdejší společenstve truhlářů a pomocnická hromada podaly komcře žádoso za jeho subvencování, ocitl se hned druhého dne po podání této žádosti v „Reichenberger Zeitung“!, on- gánu to komory, štváčský článek proti předsedovi spo lečenstva p. Majerovi. Kurs se konal, bralo na něm podílu 124 účastníků, ale subvenci neposkytla komora žádnou. V prosinci letošního roku koná se volba d této komory a ač čeští voličové tvoří tak značnou menšinu, neuznává ani komora ani slavná vláda za vhodno a spravedlivo, aby jediný člověk povolán by do této komise z řad českého živnostnictva. Takove znemožnění nám Čechům děje se při každé kontrol volebního aktu. To jsou ojedinělé připady spravedl nosti německé většiny liberecké oproti českým živ nestníkům. Kdybychom veškeré výtky chtěli uváděti vyplnili bychom celé folianty. Tak, jak se chová libe- recká komora vůči 44% svých českých příslušníků jest něco neslýchaného a roztrpčuje do krajnosti duši každého Čecha. Tímto způsobem nedojde se ke smíru obou národů. My vědomi jsouce svých práv, pozvedáme proti tomuto násilnému jednání německé správy této komory roz- hodný protest a prohlašujeme jměnem veškerého če- ského voličstva obchodní komory liberecké, že če- ská menšina nevstane v úsilovném boj za svou revroprávnost jazyka českébo s jazykem německým, pokud jí plně vy
Majer Čecho Reichenberger Zeitung
26 article
hověno nebude. V Liberci, dne 19. října 1905. Ph. Mag. Bohumil Mat ušek, starosta král. věnného města M4l. Boleslavi, člen obchodní a živnost. komory; Frartišek Pitro, knihař, člen obchod a živnost. komory.“ — Bez kompromisu k obecním volbám na Staném městě. Staroměstský občanský klub uspořádal včero večer v Kopmance schůzi za účelem rozhovoru nastávajících doplňovacích volbách do sboru cbec- ních starších a představení se navržených kandidálů. Schůze vyzněla v mohutný projev souhlasu s rozho nutím, že klub tentokráte nevstoupí do kompromisu se stranou staročeskou. Schůzi zahě jil starosta klubu p. dr. Podliprý vítaje velice čelně shromážděné voličstvo; poukázal k důležitosti doplňovacích voleh do sboru obecních starších, zejmena na Starém městě, kde poměry čím dále tím více jsou trudnějšími a kde rek od roku zástupců ubývá. Také i letos ubývá jeden zástupce v I. sboru. Vyjednáváním hleděl výbon klub smírnou cestou se stranou druhou vyříditi pro- běh voleb; ale poněvadž se na radnici politice tohote klubu nepřeje, hledělo se k tomu, zmenšiti řady ne- pohodlných a smírná dohodá k cíli vésti nemohla.
Mag Bohumil Mat Frartišek Pitra doktor Podliprý Liberec M 4 Boleslav Staný město staroměstský občanský klub
27 article
Proto dnes doporoučí výbor klubu voličstvu při na- stávajících volbách úplnou samostatnos t, tal aby z řad zvolených vzešli mužové ještě k ostřejšímu postupu odhodlaní. Hospodářství obecní těžce nes zvláštní shovivavost, zejmena když za předsedniclví jednoho z kandidátů strany druhé elektrické podniky městské mají příjíti na buben — do pronájmu. dále když na radnici na zevní representaci věnují s nepoměrné sumy, tak aby se jen pozlátkem zatem- ňovala proziravost voličstva. Potom řečník doporučil zvláště horlivými slovy kandidaturu pana Váelava Lady, jehož si zajisté na radnici přeje míti všechne voličstvo staroměstské. Odstupujícímu p. Šindelářov poděkováno za horlivou činnost a lásku práci veřejné věnovanou. Kandidatura pana Lady pro III. sbor při- jata s potleskem jednohlasně. Týž poděkoval za dů- věru, věnovanou a slíbil tak jako dosud neohroženě, nezištně pracovati na radnici k rozkvětu města a pro- spěchu voličstva. Pro 1 sbor doporučujeme p. JUDra Pika, advokála a maj domů, pro druhý sbor pana
Lada JUDr Pika Váelava Lada
28 article
Jaroslava Frůhaula, obchodníka a na drubé misto ve třelim sboru p. Josefa Kaše, mistra zednického. Kandidát p. IUDr. Karel Pi k znovu uved že dobrá vůle naše, k dohodě směřujici, zmařena byla neúslupností a necchotou strany druhé a tak že jsme se zklamali o opravdivosti kompromisu k volbám obecním; bylo viděti, že ne vždy rozhodují na rad- nici snahy pro dobro Prahy a prospěch voličstva, a že nevybírají se lidé, k hodnosti obecního sťaršího nej způsobilejší, ale podporuje se stále systém kamsrilly radmční. Poukázáno byle četnými doklady k temu n- dávnoi ve schůzí spolku architektů a inženýrů. Zdále se, že zástupci strany druhé za Staré město jevi dobrou vůli, ale ukázalo se, že oni souhlasí se zkra- cováním Starého města, ba i jich letošní kandidat hlasoval pro odejmutí mandátu čtvrti naší. (Hlasy: Dr. Vlček to byl.) Proto snažiti se chce řečník, aby rozhodný směr obecní politiky dra. Podlipného na radnici byl posilněn a zjednáne mu zase/ ta síla, saké zaslouží. Dále rozebral kandidát někleré otázky obec- ního hospodášství a poukázal k požadavkům, které jsou pre Staré město nejdlůležitější a za všeobecného souhlasu přitomných vobiců končil prohlášením, že tieba pracovati se vším úsilím, má-li znovu na radnici vládnouti se spravedlivě, nezištně pro Prahu čeloua Staré město zvláště. (Hlučný souhlas) Kandidatura p JUDra. Karla Píka přijata byla jednohlasně. Potem přijat rovněž jednohlasně za kandidáta pro druhý sbor pan Jarosla v Frůhaul, obchodník. Pro drubé místo ve třetím sboru představil se pak výborem na- vržený kandidát pan Josef Kaše, zednický mislr.
Frůhaula Kaše Karel Pi Vlček Podlipný Píka Jaroslo Praha spolek architekt
29 article
Prohlásil v delší řeči svůj progtam, dle něhož říditi se chce v připadě svého zvolení. Zejmena s důrazem prohlašuje, že chce pracovati dle inlencí klubu staro- městského věrně po boku dra. Jana Podlipného. (Po- tlesk.) Kandidafura. p. Jos. Kaše přijata jednohlasně. Míslopředseda klubu pan Lada vyzývá voličsivo, aby tak jako dnes jednomyslně se pro navržené kandidály, stejně svorně též zasadilo a pracovalo k jejich zvo- leni. Zdárnému výsledku voleb provoláno hlučné Na zdar! Na to p dr Janatka zmiňuje se o zásluhách dra. Podlipného, který před léty zřejmě káral na rad- nici vládnoucí nepotismus a z něho se vyvinuvšl korrupci příbil v době poslední; návrhuje, aby dru. Podlipnému za toto mužně jednání provolalo se trojnásobně Sláva! Kárá vedení svobodomyslné strany, že dovoli uzavírati kompromis se stranou staročeskou a prohlašuje jej za nesmysl a blamáž pro mladočeš- ství. Na volební prapor budiž napsáno: Do boje proti kompromisu! Pryč se staročes- stvím z radnice! (Potlesk.) Pan Matucha toze se, je-li pravda, že vyjednávalo se též se stranou ra- dikální. Pan dr Pik edvětil, že rozirušované o tom zprávy na pravdě se nezakládají. Dále z voličstva pro- mluvil pan Šerks, p. Košťál a p. Čížek, hterý děkuje za to, že nevešlo se v kompromis a žádá, aby se při budovcích volbách zase vza) zřelel ke stav hostinskému. Pan Huml prohlašuje, že okovy kom- promisu, které lížily staroměstské voličstvo, dnes padly a je viděti v náladě četného shromáždění, jaké jsou této volební volnosti blahodárné účinky, r - ukazuje na výhodnost sestavení kandidátní listiny, kdy bedlivě plshlédnuto bylo i k zájmům řemeslnictva a živnostnictva, obchodnictva i velkých poplatníků.
Podlipný Jos Kaše Lada Janatka doktor Matucha Šerks Košťál Huml
30 article
Doporučil velmi vřele navržené kandidáty a pouka- zuje k tomu, že při tak pečlivém výběru doporuče- ných možno očekávati všeobecnou jich podporu, ježto jiné protichůdné směry, vyskytnou-li se, možno naznačiti jako malicheřné. Pan Bejlek nlní, že strana rad kální vždy stavěla své kandidáty jen za heslem proti kompromisu, takže by bylo lze letos očekávati, že podporovatí bude kandidafury naše a nebude se smlouvati se stranou staročeskou. Kdyz ještě promluvili pp. Šmíd, Pik, Huber, byla schůze s nadšením proti kompromisu skončena. — Rozpočet vodárny král. hlav. města Prahya obcí sousedních vykazuje, jak jsme včera sdělili, potřebu v obnosu 3,700.000 K. Výdaje tyto ma uhraditi obec pražská obnosem 2,160..800 K, karlín- ská 148.000 K, smíchovská 325.600 K, vinohradská 802.900 K a žižkovská 262.700 k.
Bejlek Kdyz Šmíd Huber
31 article
— Německý iuror proti českému umělci. K zprávě pod tímto záhlavím telegrafuje se nám doda- tečně z Vídně: Víme nyní, že umělcem, proti kterému byl zahájen boykot v Kremži, jest František Ondříček. Korrespondence, která včera rozeslala zprávu ve příčině tohoto boykotu, dnes rozesilá do- datck, ze kteréhe je vidno, že český umělec ustupuje terroru německému, který byl způsoben z důvodů národních a politických, svůj debut ve jmenovaném městě odřekl. Praví se v korrespondenci té, že Fran- lišek Ondřiček dostal od přítele přípis, ve kterém se mu způsobem „šetrným a krajně zdvořilým“ dáv pokyn, aby upustil od koncertu, který v Kremži pr dobu nejbližší chystá. Upozorňuje se, že vzhledem na udilosti, které se sběhly na německém „Volkstagu v Brně, je v obyvatelstyu kremžském ještě veliké roze- chvění, takže nemůže být zaručen klid při koncertě. Kromě toho počnou prý v Kremži volby do obecní rady, kterými je prý upoután zájeme veškerého lidu do té miry, že by návšlěva koncertu um trpěla. Ná
Ondříček Korrespondence Fran Vídeň Kremže Brno