2
masthead
V Praze, v pátek dne 20. října 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v adas inistraci
na měvíe
na čtvrt lets. . . . . 6 K — h
s dvoji čonálkoe
a měsl
dnt kta. . . . 7 K 50 h
sa měíe . . . . . 2 K 90h
P'oštout
ne čtvrt lete . . . . 9 K 60h
s dvojí zisilkou
na měsí
Praha
6
article
Tam a zde.
Tam a zde.
Tou dobou co v zahraniční politice dějí se
věci, jež budou míti snad za následek byť i ne
v budoucnosti nejbližší, novou politickou kon-
figuraci poměrů evropských ba svělových, nu-
cena byla v této monarchii koruna obráliti se
na generála, aby zjednal pořádek v oně druh
polovině říše, o níž v roce 1867 prohlásil Desk
že usmířena a samostatná stane se věrnou druž
kou druhé části monarchie, vedle niž vyvíjet
se bude volně na slávu svou a na slávu celku.
Jsou známy události posledního roku a nen
třeba znovu jich připomínati. Druhá polovina ne-
jevila ochotu spokojiti se se samostatností, jaká
jí byla vyměřena před sedmatřiceti lety a žádala
velmi důrazně, aby jí ponechána byla jako národní
instituce uherská část armády.
Všechno je Vídeň ochotna obětovati, aby
zjednala pokoj za Litavou i nejdůležitější zájmy
hospodářské, blahobyt a štěstí millionů lidí této
polovině říše, však na armádu nechce si dát
sáhnout, ta že za každou cenu zůstati musí ne-
rozdělenou, ovšem až na honvědy, kteři tvoří již
dnes samostatné vším opatřené národní vojsko
maďarské.
Vídeň
7
article
Vítězná koalice ale neměla nejmenší chut
od požadavku svého upustiti a konec konců byl.
že když se byl vystřídal bez mála tucet různých
královských důvěrníků, aby zjednali mír mez
oposicí a korunou, došlo na generála.
V Rakousku bývá zvykem svěřiti otěže
politické vojáku, když nejde to se státníky ob-
čanskými a také my nejednou měli příležitost
těšiti se ze státnického umění generálského, jež
nám napraviti mělo hlavu. Jenom že jistý rozdí
byl v methodě u nás a za Litavou. Do Čech
přicválal generál jízdy jako hněvivý bůb, jenž
za pomoci výjimečného stavu, kriminálem, dra-
gonadami a pokutami nás zkroliti chtěl, kdežto
maďarský generál jízdy přináší »národu«. —
tak jakoby žil v Uhrách jen národ jeden —
plný koš z brusu nových svobod, práv a výhod
Všechno, co sebráno na luzích politického po
kroku v cizině, sebráno panem Kristoffy m
uvito ve vonnou kytici, jež nyní presentuje se
národu v Uhrách s tou ovšem podmínkou, že
bude tak laskav a na dále v platnosti po-
nechá v řadovém vojště dosávadní německé
komando.
Kristoff
Rakousko
Čechy
Uhry
8
article
Kdyby znamenal obrat v Uhrách uvolnění
uhnětených národů nemaďarských, mohli by-
chom snad s jistým zadostučiněním jej vítati.
Žel ale, že dle všech okolnosti a na základě
projevů, dosud s vládnoucí strany učiněných,
máme příčinu k obavě, že za Fejérvára povede
se nemaďarským národnostem v Uhrách ještě
hůře, než se jim vedlo za vlády liberální a než
bý se jim vedlo za vlády koalice.
Vláda nynější bude se asi namáhati ze
všech sil, aby získala si přízeň chauvinů ma-
ďarských, z nichž téměř výhradně rekrutuje
koalice své řady a na zádech národů nemaďar-
ských prováděti se bude důkaz, jak olecky smýšl
vláda, nyní opětně dosazená, s národem ve-
doucím. Ostatně to není recept nový, dle ně-
hož bude se nyní postupovati v Uhrách. Na-
opak, je to pouhá kopie způsobu, krotiti tak
zvaný národní chauvinism, jakým se s jistým
úspěchem postupuje od jisté doby také u nás.
Štědrosti v ohledu hospodářském a pěstěnín
zájmů hmotných, ovšem že z kapes poplatníků,
zatlačovati do pozadí v této monarchii tak ne-
bezpečné aspirace národní.
Jak se pokus ten zdaři, o tom prozatím
nebudeme činiti výkladů, poučí nás o tom snad
již nejbližší zkůšenost, totiž výsledek nových
voleb do říšského sněmu, jež vláda Fejérvárova
nyní vypíše. Ale tolik je jisto, že v Uhrách
vzplane nyni boj, jaký nezuřil v této zemi o
té doby, co uherský král na korunovačním pa-
horku peštském potvrdil slavně neblahé dílo
jež v okamžiku, kdy genius této říše spal, pro-
vedl politický dobrodruh Beust.
Beust
Uhry
9
article
Dnes dílo to ve troskách se váli, dnes po
sedmatřicetileté zkušenosti proveden smutný
důkaz tu i v Uhrách, že to tak zvané uherské
vyrovnání je monstrum, dnes zase v těch se
octla tato monarchie poměrech, v nichž nalézala
se od povalení uherské revoluce až do r. 1867.
Jenom že zápas, jenž dnes vybojován býti
musí, pro Vídeň nepoměrně je obtížnější, než
byl v oné periodě. Neboť dnes stojí naproti
koruně národ státně organisovaný a v držení
všech výhod, jimiž ho zanesla bezmála čtyřicet
let trvající samostatnost a opásán všemi zbra-
němi, jež si byl v onom období byl opatřil.
Tak vypadá to v Uhrách. A u nás?
Jistý štyrský list přinesl zprávu, že baron
Gautsch je na odchodu. Zpráva ta byla sice
hned za tepla dementována, leč jaký pak jest
nyní program chefa ministerstva, na jehož pod-
kladě hude postupovati, zůstane-li na místě,
k němuž byl před devíti měsíci povolán?
Jako všickni státníci před ním konejšil s
nadějí, že podaři se mu když ne odkliditi, tedy
aspoň zmírniti národnostní boj v zemích če-
ských, jenž jedině je příčinou neblahých po-
měrů v této polovině monarchie.
Dnes snad je důkladně již vyléčen z do-
mění, že půjde to způsobem, jaký byl si vy-
myslil.
Kam poděl se původní jeho plán a ne-
vyjímá-li se komicky se svým odporem proti
všeobecnému rovnému právu hlasovacímu právě
nyní, kdy vláda, předevčírem na novo v Uhrách
dosazená, především Umto právem rozbiti chce
parlamentní útvar, jenž uchvátil tám moca
jenž s neobyčejnou smělostí pouští se v zápas
s korunou.
Je možno, aby baron Gautsch v situne
takové ve svém křesle se udržel? Či domnivá
se, že co v Uhrách se chystá, zůstane bez
účinku na utváření se poměrů předlitavských
Kde je ale to jeho arkanum, jímž zhojiti chce
Gautsch
Uhry
Vídeň
10
article
dnes, kdy naděje na snesitelnější poměry
v Čechách a na Moravě klesly hluboko pod
stupeň mrazu, krvácející z tolika ran přeubohou
Cislajtanii?
Národnostní boj tu a tam, chaos a úpadek.
Tam dospěla tato říše nešťastnou politikou, jež
nedbala dějinného vývoje a onoho neuprosného
diktátu číslic, jež právě onou mechanikou, kte-
rouž bar. Gautsch zavrhuje, způsobily, že marné
byly dosud všechny snahy vídeňských vlád, po
výšili menšinu nad většinu.
Co je vlastně příčinou nynějšího hroznéh
rozvratu v télo říši, oč vlastně od počátku šlo
a oč jde také ještě dnes?
O odpor a nenávisť oproti Slovanům, kterouž
Vídeň od dávna je prosáklá!
Tato zášť je příčinou všeho zla v Rakousku
jež mohlo snad vyváznouti z bídy, do níž bylc
louto záští uvrženo, kdyby na neštěsti, či na
štěsti, nebylo zde téměř dvakrát tolik Slovanů
co Němeů.
Gautsch
Slovan
Něme
Čechy
Morava
Vídeň
Rakousko
Slovan
11
article
Tak jako s mnohou jinou věcí ze starého
inventáře, musí se privilegovaní představitelé staro
rakouských tradic rozloučiti dnes s anachroni
smem německé nadvlády. Jsou-li Němci skutečne
lepší a ušlechtilejší než národové ostatní, do-
mohou se předáctví v této říši právě touto svou
kvalitou. Však privilejí a přednosti ze zákona,
z vykládání zákonů na jejich prospěch a privi-
leje ve správě národové ostatní nestrpí. A proto
jen ten státník může snad ještě spasiti Rakousko.
jenž bude míti odvahu říci pravdu Němcům a tuto
naproli jejich vzdoru provésti. Baron Gautach
ke státníku tohoto druhu ovšem nenáleží. — —
Úplný rozvrat zde i za Litavou. A to v oka-
mžiku, kdy každá velmoc bez výjimky o to se
ze všech sil zasazuje, aby vnitřní uspořádanost
a prýšticí z ní mohutností imponovala na venkov
a slovo její v radě národů a států mělo význam
a váhu.
Všimne-li si kdo dnes Rakouska v koncerte
velmoci? Nevěříme ještě nemilosrdným slovům
anglického státníka, jenž pravil Rakousku, že
vzbuzuje již jen interes pathologický. Ale dalek
do toho nemá!
Němec
Baron Gautach
Rakousko
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. října. (Polský hlas o mo-
ravských smiřovačkách.) Osnovu vo-
lebního řádu, připravenou subkomitětem mo-
ravského smiřovacího výboru, rozbírá vídeňský
zpravodaj „Gazely Narod.“ a vyslovuje se roz-
hodně proti kontingentování počtu
peslaneů pro každou národnost. Při vol-
bách sněmovních systém takový nebyl by sice
tak nebezpečný, jak« při volbách říšských, po-
něvadž by nevedl ještě k roztrhání korunníeh
zemí dle národností; ale nutno uvážiti, že by
to byl první krok na dráze, vedoucí k novému
zřízení státnímu, nikoli již na základě právně
politických veličin territoriálných, nýbrž na zá-
kladě organisaci národních, že by postačilo pak
opříti i samosprávu o týž podklad a již by
žádná lidská síla nezamezila, aby se téhož sy-
stému užilo též při volbách říšských. Použití
scustavy národnestní bylo by nevyhnutelně spo-
jeno s roztrháním zemí a „proto — píše „Gaz.
Narod.“ — překvapuje nás takové nové heslo
v ústech strany, jež se stále opírá o historické
právo, zápasí třebas jen pro česť praporu z
starobylé státní právo české a vyhlašuje při
každé příležitosti jako vůdčí zásadu jednotu
nedílnost království českého. V týž okamžik,
kdy by české strany přijaly tento program sub-
kemitétu, musily by upustiti od boje za státní
právo; jinak by se ukázaly nedůslednými, nikd
by nevěřil opravdovosti jich hesel a proto by
jich také nikdo nepodporoval.
Praha
13
article
V Praze, 19. října. (Dojem králov-
ského reskriptu v Uhrách.) Dissident-
ský „Budap. Tagbl.“ neleká se nové výpravy
Fejérvárovy proti uherské koalici. „Bar. Fejér-
váry nikoho nezastraší — praví. — Jest lehko
mluvit, dokud parlament se neschází a odpůrce
nemůže odpovidat. Jinak se vytváří situace, až
se též koalice chopí slova buď v parlamentě,
nebo před voliči. Vyčkáme, jaký bude program
nové vlády, a pak většina již nebude otálet
s odpovědí. Prozatím se položení změnilo jen
v tom, že baron Fejérváry byl opět jednou jme-
neván ministrem a doznává nyní zjevně, co se
až dosud stále snažil zapřiti: že jeho úkol zá-
leži v tom, aby svými šílenými pokusy uvedl
celou říši ve zhoubu.“
„Egyetértéš“ píše: „Strana neodvislosti
ukládala si dosud reservu a byla ochotna uza-
vříti kompromis. Od nynějška musí se však
postaviti pevně a nezvratně na podklad svého
vlastního programu. Dosud se spokojila tím,
že žádala maďarské velení v uherském vojsku
nyní bude se domáhat úplně samostatného uher
vojska a rozvine vůbec celý program strany ne
odvislosti. Padne-li opposice, bude národní věe
beztoho ztracena. Zvítězí-li, musí cena, které
svým vítězstvím dobude, odpovídati bojům, jež
národ čekají . ..
Fejérvárův
Fejérvára
Praha
Uhry
Fejér
14
article
Odstavec vlastnoručního listu k bar. Fejér-
várovi, v němž se praví, že mezi korunou
národem panuje dokonalý souhlas, nazývá vět-
šina opposičních listů nesprávným. Dle „Mag-
Orsz.“ odstavec ten budí veselost; agrární
„Hazank“ se táže, nechtěl-li si spisovate
vlastnoručního listu (t. j. bar. Fejérváry) dovo-
liti onou poznámkou špatný vtip. Že by nový
kabinet chtěl vládnouti způsobem odpovědným
nevěří ovšem také nikdo; stálým odročováním
sněmovny bude se nový kabinet i příště vymy-
kati odpovědnosti.
Ze Zadru, 18. října. (Srbská porada.
V pondělí sjeli se do Zadru zástupci všech srb
ských stran, aby zaujali stanovisko vzhledem
k resoluci rěcké. Sjelo se 23 zástupců. a siee
6 členů srbské samostatné strany a 4 zástupe
srbské radikálné strany v Chorvatsku, a 13 zá
stupců Srbů dalmatských. Sjezdu předsedal d
Orsz
Zadr
Srba
Fejér
Zadr
Chorvatsko
15
article
Ant. Pugliesi. Po delších poradách přijata
následující resomuce: Srbové prohlašují, že
budou podporovati hnutí maďarského národa
byli by ochotni podporovati spolu s Chorvaty
též včeně, dá-li jim koalice záruku, že vyhov
požadavkům Chorvatska a Slavonie, nesoucín
se k rozšíření samosprávy a zabezpečení poli.
tického, osvětového a finančního rozvoje země
Pokud se týče přivtělení Dalmacie, Srbové jsou
ochotni svoliti, jestliže se jim se strany Chor
vatů zabezpečí úplná rovnoprávnost. Na te zvo-
leni dr. Pugliesi, dr. Medakovič a dr
Krasojevič, aby vsťoupili ve vyjednáván
s výborem, zvoleným na sjezdu rěckém.
Srba
Chorvat
Chor
doktor
Pugliesi
Medakovič
Krasojevič
Chorvatsko
Slavonie
Dalmacie
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. tíjna.
Cerná Hora nedostala od Italie darem děl.
„Tac Iropa“ uveřejňuje úřadní vy
vrácení pověstí, rozšiřených od nepřátel Čern
Hory, jako by Černá Hora byla obdrželaod
Italie darem děla. »Dosud Černá Hora přijímala
dary ve zbraních pouze od Ruska a od nikoho
jiného. Ale kdyby se našel dobrý přítel, který
by jí takový dar učinil, přijala by jej. « Pravda
je pouze tolik, že dne 27. záři byl z Italied
Baru dovezen dělový materiál, který loni v Mi-
láně pro Černou Horu objednal brigadýr Mitan
Marlinovič, jenž letos v letě jej v milánské to-
várně na děla prohlédl a pro Černou Horu pře-
vzal. Černá Hora vyjednávala o dodávce děl
také s jinými továrnami, zejmena se Škodovou
v Plzni.
Tac Irop
Marlinovič
Škodův
Praha
Cerný Hora
Čern Hora
Rusko
Plzeň
17
article
Delcasséova afféra.
Rouvier měl lyto dny dlouhou rozmluvu
s německým vyslancem knižetem Radolinem
jejíž předmětem byla prý zajímavá odhalen
»Matinu«.
Proslýchá se, že jest otřeseno po-
stavení francouzského vyslanee
v Londýně Cambona, jenž je důvěrným
přítelem Deleasséovým. Cambonovi se přičílá,
že se nejvice přičiňoval, aby mezi Angliía
Francií došlo k největšímu sblížení. Cambon
již jako vyslanec v Cařihradě vyhledával se zá-
libou dohodu s anglickým vyslancem a nelaji
se přesvědčením, že Francii nejvíce prospěje přá-
telství s Anglií. Když byl přesazen do Londýna.
kde pro své anglofilství cítil se na pravém místě
po dvé lěta neunavně pracoval k navázání no
vých a důvěrnějších styků anglo-francouzských
Připravoval půdu pro allianci obou států
O Cambonovi se tvrdí, že je nejčilejším ele
mentem v diplomatickém sboru londýnském
Když se mu podařilo se značným úspěchem př
afféře hullské uplatniti francouzský vliv, vzroslla
velice jeho autorita a byl ještě horlivějším ve
své snaze přikloniti Francii k Anglii. Prot
nelze pokládati jej za nástroj Delcassěův, neby
jím podněcován, naopak spíše on pobádal mi-
nistra zahraničných věcí, aby energicky pokra-
čoval na cestě k allianci s Anglií.
Delcasséův
Rouvier
Matin
Cambon
Deleasséův
Prot
Londýn
Cařihrad
Francie
Anglie
18
article
Tělesné tresty v Anglii.
V ruském »Žurnále ministerstva spravedl
nosti« píše jeho stálý londýnský spolupracovník
p. Cecil Meed Allen:
Pan Mac Neel ohlásil dne 18. května ve
sněmovně poslanců formálný protest proti tomu
že v britanském loďstvu jsou tělesně trestán
výrostkové, že trestání děje se veřejně a že
trestaný je svazován provazy a řemeny, aby
sebou nemohl hýbati. Odpovídaje nyní jménem
vlády pan Pritiman pravil, že podle staré zku-
šenosti mírné mrskání březovou metlou nebo
tenkou holí má lepší účinek na všecky výrostky
do 18. roku, než vězení nebo jiný trest. Ve
řejné trestání má znamenitý účinek na přítomné
jež odstrašuje od podobného provinění.
Svazování pak trestaného provazy a řemeny
jeví se nevyhnutelným k úspěšnému a bezzávad
nému udělení trestu.
Po několika poznámkách poslanců byl pro-
test zůstaven bez následků, tak že v systemě
tělesných trestů při anglickém loďstvu nenadejde
žádná změna. Systém tento panuje také v nejzna
menitějších angliekých školách a mezi naš
aristokracií — píše dopisovatel — najde se jen
velmi málo takových, kteří za svého školského
života nebyli nikdy (člesně potresláni.«
Cecil
Allen
Mac
Neel
Pritiman
Anglie
19
article
Parlamentní korrupce v Americe.
Když výbor, jenž ve Spojených státech na
tlak veřejnosti a jedné části tisku dosazen byl,
aby vyšetřil poměry pojišťoven, zahájil další své
jednání v zasedací sini městské rady, byl jako
první svědek vyvolán John MeCall, předsed
Novoyorské společnosti pojišťující na život. James
MeKeen, jeden z právních zástupců výboru,
tázal se ho po všeobecném stavu pojistného ob-
chodu. Tu svědek podal sensační výpověď v při-
čině předloh v parlamentu a doložil: 3D v
řetiny všech těchto předloh jsou
vyděračské předlohy.« — Předsed
MeCall byl nejprve tázán o vzniku pojišťujících
společností v této zemi, načež odpověděl, že
pojišťující obchod byl původně zahájen v Massa-
chusettsu a sice z počátku výhradně jen proi
škodám způsobeným ohněm, a teprve později,
v roce 1854, byly v Novém Yorku založeny
»Mutual« a »New York Life Company«.
MaeCall objasňoval též zakládání záložních fondů
jak angiekých, tak i amerických pojišťujících
společnosti.
»Máte za to, že by bylo záhodno, aby se
v zájmu majitelů policí provedly rázné změny ?
tázal se MaeKeen. — »Rozhodně,« odpověděl
MeCall, načež objasňoval různé druhy premií,
při čemž se — jak shora uvedeno — vyjádřil.
že dvě třetiny předloh, podaných v parlamentu
v zájmu pojišťujících společností, jsou vydě
račské předlohy, podané jen proto, aby pojišťonny
byly nuceny uplácením členů kon
gresu domáhati se příznivějších pro sebe změn
osnov těch. Odhalení tato, jež jsme byli také
již zcela stručně telegraficky zaznamenali, otvi-
rají teprve oči americké veřejnosti o ceně je-
jich ústavnosti.
MeCall
Novoyorský
James MeKeen
Amerika
spojený stát
Nový York
New York Life Company
20
article
Návštěva pařížských zástupců
v Londýně.
Změnila se Francie opravdu náhle u veli
kou a krásnou dívku, již chce ženich pojati za
choť za každou cenu, když byl dlouho zneuzná
val jejích půvabů a jejích enosti? Věru by tak mohí
člověk souditi, vidí-li námluvy, jež se u ni
podnikají, i alliance, jež se jí nabízejí. Má to
býti manželství rozumové neb manželstv
z lásky?
Okamžik tento nezdá se mi býti vhodný
bych pojednával o otázce tak důležité, ale kon
statuji s hrdým uspokojením i za hranici fran-
couzskou, že země naše — nechť cokoliv soud
duše škorpivé! — má dosud velmi vlídně
vážné místo v koncertu evropském. A pro dne-
šek to mně stačí.
Nuže, dnes se vede spor o ruku Francie,
kteráž bude jistě dosti moudrou — doufám —
by si vyhradila volnost svou — nejlepší to způ
sob, býti tím více vyhledávanou — i nejsem
také tak domýšliv, abych dával rady v otázce
tak choulostivé, při níž vlastenectví mé volá
ke mně jména: Waterloo ! Sedan!
Když byl jsem toto konstatoval — a bylo
nutno to konstatovati — chci se dotknouti před-
mětu, kterýž může býti uveden při cestě, již
městská rada pařižská podniká právě do Anglie
a kterýž nepopíratelně jest zajímavo sledovati
blíže, aby vystihla se celá důležitost jeho a aby
se vyvodilv důsledky, jež bude míti v zápětí.
Londýn
Francie
Waterloo
Anglie
21
article
Od nějaké doby udály se četné manife-
stace ve Francii, jež, jedna za druhou, potěsily
neb překvapily ty, kdož hledí si politiky.
Král anglický přišel do Francie, byl přijaí
korrektně; po něm přišli dělníci angličtí, po-
slanci a pairové a uvítání jich, v němž někteř
viděli i zjev sensační, bylo okázalé. Každý dl
svých sympatií a dle názorův svých jal se di-
skutovati o výhodách neb nevýhodách »srdečné
shody«.
Předseda republiky francouzské vyprávils
též do Anglie i byl přijat s nadšením.
Není pochyby, že různá přijímání ta za-
vdala podnět k manfestacím, jež zdály se mě-
niti povahu stykův anglo francouzských. A když
došlo potom i na návštěvy lodstev našich, či
nilo to dojem, že i vojensky zpečetěny byly
svazky nové, jež sblížily obě země. A nyní také
obce Paříž a Londýn chystají se sbratřit sel
Vyhověvši oficiálnímu pozvání městské rady
londýnské zastupitelstvo města Paříže vypravuje
se oficiálně do Anglie, kdež skvělá uvítání
okázalé slavnosti uchystány na jeho počest.
Jaká jest pohnutka této návštěvy?
Jaké budou její důsledky? Bylo by poně-
kud předčasno, chtiti proněsti o tom určité mí-
nění. Chei pronésti o tom soud nejnestrannějš
a nejneodvislejší, i sdělím s čtenáři »Národníeh
Listů« dojem, jaký sám jsem měl, neboť jsem
přesvědčen o důležitosti návštěvy, podniknute
obcí, městem takým, jakým jest Paříž, obei ta
kové, jakou jest Londýn.
Francie
Anglie
Paříž
Londýn
22
article
Zda tato návštěva, ohlášená od nějaké již
doby, nehrála role i v sensačních prohláseních,
jež byl učinil i pan z Bülowů?
V Čechách — mé druhé — od několika
týdnů — vlasti, nemohu věděti již tak důkladně.
co déje se ve Francii, abych mohl odpovědět
na tuto otázku, ale vím dobře, a to jsem
chtěl právě říci, to také mnozí myslí, t ot iž.
že kdo má Paříž, má i Francii.
Uhodli snad též na druhém břehu Rýnu
že Paříž a Londýn chystají se zpečetiti »srdeč-
nou shodu« anglo-francouzskou a dáti jí ráz
posvěcení definitivní
V dobách dávných senátor římský neuseda
nikdy, aniž si vědom byl, že v tóze jeho taj
se mír neb válka. Zdaž i my, édilové pařížšt
ubírajíce se k zasedání londýnskému zastupu-
jíce tam Pařiž celou, a donášejíce tam se šerpam
svými výraz míněni francouzského, zdaž done
seme tam »srdečné shodě« anglo francouzsk
aureolu kýženou?
Události, okolnosti nám poskytnou známky
výmluvné: neopomenu jich zaznamenati.
Ernest Gay.
Ernest gay
Čechy
Francie
Paříž
Rýn
Londýn
23
article
Z Londýna, 16. října.
Před naším odjezdem do Londýna dodán
byl nám program, vydaný v Anglii a naznaču-
jící nám hodinu za hodinou, jak užijeme času
svého. Program ten jest illustrován a má v čele
významný titul: Shoda měst! Shoda shodu
plodi, až bude úplná! A dlužno doznati, ž
činí se vše, co jen možno jest, aby tato shoda
obapolná byla ukázána.
60 tedy obecních zástupců pařížských —
z 80 — vypravilo se do Anglie. V Paříži byl
počasí škaredé, pršelo. Ale nebe stalo se vlíd-
ným a přálo shodě: neprší již a slunce, krá-
lujíc všem slavnostem, září a hřeje sympatie.
Den jest krásný, moře nebylo příliš bouřlivé
málo bylo nemocných a všichni jsou tudiž svěž
a nadšení, když v Londýně starosta a rádcov
obecní, pání v kostýmech a také předseda ob-
chodní komory, přišli nás uvítati. Řeči prone-
sené svědčí o sblížení žádaném, kýženém, če-
kaném s obou stran. Obyvatelstvo samo pak
uchystalo obecním zástupcům pařížským uvítání
nejvřelejšl.
Když vlak náš byl se hnul k Lon-
dýnu, slunce rozlévalo zlatou záři po celém kraji
Nádraží Charring Crojské bylo naplněno lidmi
ovace byly vroucí, sympatické. Volání »Viv
Paris !« »Vive la Francé !« znělo ze všeck
V drobném prodejt-
ranní číslo o sobě . . . za B b
odpolpdni . . . . . . . za 2h
Ve flialkách na venkové.
ranní číslo. . . . ..
10k
vdpolední . . . . . . . . 3b
Inserá t
plati se hotové raplel
Předplncení a Insorty přijímá admini
strnce v Hisrianské ulici č. z.
Tam nncházejí so též redakne
tiskárna a ozpedicn „ Národnich I.lsta-
Kakopisy se novractji.
Lon
Londýn
Anglie
Paříž
Hisrianský ulice
Viva Paris
Creative le Francé
Charring Crojský
24
article
stran i nesnadno razili jsme si cestu, abychom
dospěli k místu určenému, kdež vyměnili jsme
vzájemně pozdravy. Konečně jsme tam. »Shoda
měst« slavena jest v řečích, potom vyslanci pa-
řižští rozplylují se, ublrajíce se ke kollegům
anglickým, kteří nabídli jim pohostinnost a jsou
ubytováni v rodině, v níž půvabné miss, mlu-
vící velmi dobře francouzsky, nám kladou množ-
ství otázek. Zjednali si ale informace také již
předem a mluví se jenom o Čechách. Odpovídám
se s vřelosti sdilnou, jak asi tušíte. A hostitelé
mne prosí: »Budeme se snažiti, abyste zde za-
pomnél Čech.!«
Pokus smělý, ale marný. Kdyby věc ta
byla možná, dohoda byla by hotova hned
byla by úplná! — Zejtra budeme přijati králem.
Rrnesl Giav
Čechy
25
article
Konference předsedů klubů u nej-
vyššího maršálka.
Konference předsedů klubů u nej-
vyššího maršálka.
Včera na 11. hodinu dopolední pozval nej-
vyšší maršálek zemský, kníže Jiři z Lobkovie,
zástupce sněmovních klubů a sdružení k roz-
pravě o pracích sněmu. Konference, jež se ko-
nala v zasedaci síni zemského výboru, zúčast-
nili se posl. hr. Buquoy za klub konserva-
tivního velkostatku, dr. Bedřích Pacák za
klub sněmovních poslanců národní strany svobodo-
myslně, poslanec St. Kubr za klub zemských
poslanců české strany agrární, dr. Steid! za
sdružení poslanců strany národní (staročeské),
de. K. Baxa za volné sdružení neodvislých
poslanců českých. Za strany německé, jejichž
společný výkonný výbor měl před konferencíu
nejvyášího maršálka zvláštní poradu, zúčastnili
se konference: kníže Max Egon Fürsten-
berg za klub ústavověrného velkostatku, dr.
Eppinger za klub německých pokrokářů,
Prade za klub německých lidoveů, Pache
za neodvislé Všeněmce (skupiny Wolfovy), inž-
Peters za svaz poslanců všeněmeckých (sku-
piny Schönererovy).
Nejvyšší maršálek, kn. Jiří z Lobko v ic.
uvital účastníky konference a požádal pak zá-
slupce klubu, aby mu sdělili svá přáni. Zároven
však připomenul, že o žádosti, aby jednací po-
řádek by! pro každou schůzi konferenci před-
sedů klubů ustanovován, vyslovil se již k zá-
stupcům poslaneckých klubů německých, kteři
dřive o těto záležitosti s ním pojednali, v ten
smysl, že takový slib dáti nemůže, poněvadz
by odporoval jednacímu řádu a zřízení zem-
skému.
Jiř
Buquoy
doktor
Pacák
Stanislav
Kubr
Steid
K Baxa
Max
Egon
Fürsten
Eppinger
Pache
Wolfův
Peters
Jiří
Lobko
národní strana svoboda
strana národní
Prade
26
article
Potom pravil nejvyšší maršálek, že roz
pravy předsedů klubů nejsou nikterak sborem,
kde by se mohlo provésti jakékoli rozhodující
hlasování, nýbrž že se jednati může pouze
o shromáždění poradní, které nejvyšší maršálek
k sobě pozve, o němž však jest jisto, že není
a nemůže býti žádnou organisací na pevněm
základě zřízenou, ježto předsedové klubů posla-
neckých mají různé postavení již proto, že ně-
kteří zastupuji mnoho poslanců, jiní menší sku-
pinu; sbor předsedů klubů není tedy takový,
aby se v něm mohlo hlasovati; sbor pak, ve
kterém takové hlasování jest vyloučeno, zajisté
nemůže požadovati rozhodující vliv na jednací
pořad, nemoha se o něm usnášeti. Nejvyšši
maršálek pak ještě dodal, že na přání, jež mu
bylo tlumočeno, ochotně pozval všecky před sedy
klubů a že tedy žádá, aby mu laskavě sdělili,
jaká mají přání
Posl. dr. Eppinger tázal se nejvyššího
maršálka, jaký je plán pro jednací pořady se-
zení sněmu, pro nejbliže příšti dobu určená.
nechtěje se pouštěti do dalekého jednání a maje
na mysli toliko schůze sněmu pro přiští týden
projektované. Vysloviti by se mohl, kdyby nej-
vyšší maršálek zemský zminěný svůj plán
sdělil.
Nejvyšší maršálek zemský poukázal na to,
že dosavadní jednací pořad není ještě vyřízen
a že snad také v příštím (pátečním) sezen
sněmu celý vyřízen nebude, že lze počítati s tím,
že jeho projednání zaujme dvě až tři schůze.
poněvadž není vyloučeno, že ve sněmu podán
a přijat bude návrh, aby o zásadách toho
kterého návrhu, který již na jednacím pořadu
se nalezá provedeno bylo hned při prvním čtení
rokování věcné.
Posl
doktor
Eppinger
27
article
Potom sdělil nejvyšší maršálek, že k dosa-
vadnímu jednacímu pořadu připojiti míní zprá-
vu o volbě posl. Erdmanna Spiessa.
Co se týče látky, jež pre projednání v
sněmu jest připravena, a kterou tedy může dáti
na jednací pořad, sdělil nejvyšší maršálek, že
látky té jest dosud málo, poněvadž sněmovní
komise dosud nepracují.
Nejvyšší maršálek projevil ochotu, sděliti
seznam záležitostí, které jsou tak připraveny,
že hned na jednací pořad dány býti mohou.
Jsou to zprávy komise pro záležitosti okresní
a cbeční o změnu hranie mezi obcí Tachovem
a Planou, o vyloučení obce Dol. Měcholup z
okresu říčanského a připojení obce té k okresu
viohradskému, o žádosti obcí Tanwaldu, Žam-
berka a Poličky o vydání zákona o osvobození
novostaveb od obecních přirážek (c které se
navrhuje přechod k jednacímu pořadu), o ná-
vrhu posl. Jos. Mareše o úpravě poměrů statku
veřejného, o žádosti města Prahy za povolení
30% přirážky na rok 1903 a o návrhu posl.
dra. Brzoráda a dra. Pippicha c úpravě obec-
ních dávek z piva. Vzhledem k oběma posléze
jmenovaným zprávám podotkl nejvyšší mar-
šálek zemský, že jsou ještě některé jiné nové
zprávy po ruce, tak že jest možno, že zminěné
zprávy na jednací pořad nyní se nedají. Nej-
vyšší maršálek zemský pravil pak, že myslí, že
projednání vypočtených zpráv zaujme dvě až
tři schůze. Ježto v předešlém zasedání se
všechno zpracovalo, jest nyní celkem nedosta-
tek materiálu pro sněm dotud, pokud komise
nepropracují nové zprávy.
Erdmann Spiessa
Mareš
Brzorád
Tachov
Plana
Dolo
Měcholupy
Žam
Praha