ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 010dad70-78f0-11dc-ac49-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 63, person 61, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 20. října 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 289.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v adas inistraci na měvíe na čtvrt lets. . . . . 6 K — h s dvoji čonálkoe a měsl dnt kta. . . . 7 K 50 h sa měíe . . . . . 2 K 90h P'oštout ne čtvrt lete . . . . 9 K 60h s dvojí zisilkou na měsí
Praha
5 title
Eí l . . . k
6 article Tam a zde.
Tam a zde. Tou dobou co v zahraniční politice dějí se věci, jež budou míti snad za následek byť i ne v budoucnosti nejbližší, novou politickou kon- figuraci poměrů evropských ba svělových, nu- cena byla v této monarchii koruna obráliti se na generála, aby zjednal pořádek v oně druh polovině říše, o níž v roce 1867 prohlásil Desk že usmířena a samostatná stane se věrnou druž kou druhé části monarchie, vedle niž vyvíjet se bude volně na slávu svou a na slávu celku. Jsou známy události posledního roku a nen třeba znovu jich připomínati. Druhá polovina ne- jevila ochotu spokojiti se se samostatností, jaká jí byla vyměřena před sedmatřiceti lety a žádala velmi důrazně, aby jí ponechána byla jako národní instituce uherská část armády. Všechno je Vídeň ochotna obětovati, aby zjednala pokoj za Litavou i nejdůležitější zájmy hospodářské, blahobyt a štěstí millionů lidí této polovině říše, však na armádu nechce si dát sáhnout, ta že za každou cenu zůstati musí ne- rozdělenou, ovšem až na honvědy, kteři tvoří již dnes samostatné vším opatřené národní vojsko maďarské.
Vídeň
7 article
Vítězná koalice ale neměla nejmenší chut od požadavku svého upustiti a konec konců byl. že když se byl vystřídal bez mála tucet různých královských důvěrníků, aby zjednali mír mez oposicí a korunou, došlo na generála. V Rakousku bývá zvykem svěřiti otěže politické vojáku, když nejde to se státníky ob- čanskými a také my nejednou měli příležitost těšiti se ze státnického umění generálského, jež nám napraviti mělo hlavu. Jenom že jistý rozdí byl v methodě u nás a za Litavou. Do Čech přicválal generál jízdy jako hněvivý bůb, jenž za pomoci výjimečného stavu, kriminálem, dra- gonadami a pokutami nás zkroliti chtěl, kdežto maďarský generál jízdy přináší »národu«. — tak jakoby žil v Uhrách jen národ jeden — plný koš z brusu nových svobod, práv a výhod Všechno, co sebráno na luzích politického po kroku v cizině, sebráno panem Kristoffy m uvito ve vonnou kytici, jež nyní presentuje se národu v Uhrách s tou ovšem podmínkou, že bude tak laskav a na dále v platnosti po- nechá v řadovém vojště dosávadní německé komando.
Kristoff Rakousko Čechy Uhry
8 article
Kdyby znamenal obrat v Uhrách uvolnění uhnětených národů nemaďarských, mohli by- chom snad s jistým zadostučiněním jej vítati. Žel ale, že dle všech okolnosti a na základě projevů, dosud s vládnoucí strany učiněných, máme příčinu k obavě, že za Fejérvára povede se nemaďarským národnostem v Uhrách ještě hůře, než se jim vedlo za vlády liberální a než bý se jim vedlo za vlády koalice. Vláda nynější bude se asi namáhati ze všech sil, aby získala si přízeň chauvinů ma- ďarských, z nichž téměř výhradně rekrutuje koalice své řady a na zádech národů nemaďar- ských prováděti se bude důkaz, jak olecky smýšl vláda, nyní opětně dosazená, s národem ve- doucím. Ostatně to není recept nový, dle ně- hož bude se nyní postupovati v Uhrách. Na- opak, je to pouhá kopie způsobu, krotiti tak zvaný národní chauvinism, jakým se s jistým úspěchem postupuje od jisté doby také u nás. Štědrosti v ohledu hospodářském a pěstěnín zájmů hmotných, ovšem že z kapes poplatníků, zatlačovati do pozadí v této monarchii tak ne- bezpečné aspirace národní. Jak se pokus ten zdaři, o tom prozatím nebudeme činiti výkladů, poučí nás o tom snad již nejbližší zkůšenost, totiž výsledek nových voleb do říšského sněmu, jež vláda Fejérvárova nyní vypíše. Ale tolik je jisto, že v Uhrách vzplane nyni boj, jaký nezuřil v této zemi o té doby, co uherský král na korunovačním pa- horku peštském potvrdil slavně neblahé dílo jež v okamžiku, kdy genius této říše spal, pro- vedl politický dobrodruh Beust.
Beust Uhry
9 article
Dnes dílo to ve troskách se váli, dnes po sedmatřicetileté zkušenosti proveden smutný důkaz tu i v Uhrách, že to tak zvané uherské vyrovnání je monstrum, dnes zase v těch se octla tato monarchie poměrech, v nichž nalézala se od povalení uherské revoluce až do r. 1867. Jenom že zápas, jenž dnes vybojován býti musí, pro Vídeň nepoměrně je obtížnější, než byl v oné periodě. Neboť dnes stojí naproti koruně národ státně organisovaný a v držení všech výhod, jimiž ho zanesla bezmála čtyřicet let trvající samostatnost a opásán všemi zbra- němi, jež si byl v onom období byl opatřil. Tak vypadá to v Uhrách. A u nás? Jistý štyrský list přinesl zprávu, že baron Gautsch je na odchodu. Zpráva ta byla sice hned za tepla dementována, leč jaký pak jest nyní program chefa ministerstva, na jehož pod- kladě hude postupovati, zůstane-li na místě, k němuž byl před devíti měsíci povolán? Jako všickni státníci před ním konejšil s nadějí, že podaři se mu když ne odkliditi, tedy aspoň zmírniti národnostní boj v zemích če- ských, jenž jedině je příčinou neblahých po- měrů v této polovině monarchie. Dnes snad je důkladně již vyléčen z do- mění, že půjde to způsobem, jaký byl si vy- myslil. Kam poděl se původní jeho plán a ne- vyjímá-li se komicky se svým odporem proti všeobecnému rovnému právu hlasovacímu právě nyní, kdy vláda, předevčírem na novo v Uhrách dosazená, především Umto právem rozbiti chce parlamentní útvar, jenž uchvátil tám moca jenž s neobyčejnou smělostí pouští se v zápas s korunou. Je možno, aby baron Gautsch v situne takové ve svém křesle se udržel? Či domnivá se, že co v Uhrách se chystá, zůstane bez účinku na utváření se poměrů předlitavských Kde je ale to jeho arkanum, jímž zhojiti chce
Gautsch Uhry Vídeň
10 article
dnes, kdy naděje na snesitelnější poměry v Čechách a na Moravě klesly hluboko pod stupeň mrazu, krvácející z tolika ran přeubohou Cislajtanii? Národnostní boj tu a tam, chaos a úpadek. Tam dospěla tato říše nešťastnou politikou, jež nedbala dějinného vývoje a onoho neuprosného diktátu číslic, jež právě onou mechanikou, kte- rouž bar. Gautsch zavrhuje, způsobily, že marné byly dosud všechny snahy vídeňských vlád, po výšili menšinu nad většinu. Co je vlastně příčinou nynějšího hroznéh rozvratu v télo říši, oč vlastně od počátku šlo a oč jde také ještě dnes? O odpor a nenávisť oproti Slovanům, kterouž Vídeň od dávna je prosáklá! Tato zášť je příčinou všeho zla v Rakousku jež mohlo snad vyváznouti z bídy, do níž bylc louto záští uvrženo, kdyby na neštěsti, či na štěsti, nebylo zde téměř dvakrát tolik Slovanů co Němeů.
Gautsch Slovan Něme Čechy Morava Vídeň Rakousko Slovan
11 article
Tak jako s mnohou jinou věcí ze starého inventáře, musí se privilegovaní představitelé staro rakouských tradic rozloučiti dnes s anachroni smem německé nadvlády. Jsou-li Němci skutečne lepší a ušlechtilejší než národové ostatní, do- mohou se předáctví v této říši právě touto svou kvalitou. Však privilejí a přednosti ze zákona, z vykládání zákonů na jejich prospěch a privi- leje ve správě národové ostatní nestrpí. A proto jen ten státník může snad ještě spasiti Rakousko. jenž bude míti odvahu říci pravdu Němcům a tuto naproli jejich vzdoru provésti. Baron Gautach ke státníku tohoto druhu ovšem nenáleží. — — Úplný rozvrat zde i za Litavou. A to v oka- mžiku, kdy každá velmoc bez výjimky o to se ze všech sil zasazuje, aby vnitřní uspořádanost a prýšticí z ní mohutností imponovala na venkov a slovo její v radě národů a států mělo význam a váhu. Všimne-li si kdo dnes Rakouska v koncerte velmoci? Nevěříme ještě nemilosrdným slovům anglického státníka, jenž pravil Rakousku, že vzbuzuje již jen interes pathologický. Ale dalek do toho nemá!
Němec Baron Gautach Rakousko
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 19. října. (Polský hlas o mo- ravských smiřovačkách.) Osnovu vo- lebního řádu, připravenou subkomitětem mo- ravského smiřovacího výboru, rozbírá vídeňský zpravodaj „Gazely Narod.“ a vyslovuje se roz- hodně proti kontingentování počtu peslaneů pro každou národnost. Při vol- bách sněmovních systém takový nebyl by sice tak nebezpečný, jak« při volbách říšských, po- něvadž by nevedl ještě k roztrhání korunníeh zemí dle národností; ale nutno uvážiti, že by to byl první krok na dráze, vedoucí k novému zřízení státnímu, nikoli již na základě právně politických veličin territoriálných, nýbrž na zá- kladě organisaci národních, že by postačilo pak opříti i samosprávu o týž podklad a již by žádná lidská síla nezamezila, aby se téhož sy- stému užilo též při volbách říšských. Použití scustavy národnestní bylo by nevyhnutelně spo- jeno s roztrháním zemí a „proto — píše „Gaz. Narod.“ — překvapuje nás takové nové heslo v ústech strany, jež se stále opírá o historické právo, zápasí třebas jen pro česť praporu z starobylé státní právo české a vyhlašuje při každé příležitosti jako vůdčí zásadu jednotu nedílnost království českého. V týž okamžik, kdy by české strany přijaly tento program sub- kemitétu, musily by upustiti od boje za státní právo; jinak by se ukázaly nedůslednými, nikd by nevěřil opravdovosti jich hesel a proto by jich také nikdo nepodporoval.
Praha
13 article
V Praze, 19. října. (Dojem králov- ského reskriptu v Uhrách.) Dissident- ský „Budap. Tagbl.“ neleká se nové výpravy Fejérvárovy proti uherské koalici. „Bar. Fejér- váry nikoho nezastraší — praví. — Jest lehko mluvit, dokud parlament se neschází a odpůrce nemůže odpovidat. Jinak se vytváří situace, až se též koalice chopí slova buď v parlamentě, nebo před voliči. Vyčkáme, jaký bude program nové vlády, a pak většina již nebude otálet s odpovědí. Prozatím se položení změnilo jen v tom, že baron Fejérváry byl opět jednou jme- neván ministrem a doznává nyní zjevně, co se až dosud stále snažil zapřiti: že jeho úkol zá- leži v tom, aby svými šílenými pokusy uvedl celou říši ve zhoubu.“ „Egyetértéš“ píše: „Strana neodvislosti ukládala si dosud reservu a byla ochotna uza- vříti kompromis. Od nynějška musí se však postaviti pevně a nezvratně na podklad svého vlastního programu. Dosud se spokojila tím, že žádala maďarské velení v uherském vojsku nyní bude se domáhat úplně samostatného uher vojska a rozvine vůbec celý program strany ne odvislosti. Padne-li opposice, bude národní věe beztoho ztracena. Zvítězí-li, musí cena, které svým vítězstvím dobude, odpovídati bojům, jež národ čekají . ..
Fejérvárův Fejérvára Praha Uhry Fejér
14 article
Odstavec vlastnoručního listu k bar. Fejér- várovi, v němž se praví, že mezi korunou národem panuje dokonalý souhlas, nazývá vět- šina opposičních listů nesprávným. Dle „Mag- Orsz.“ odstavec ten budí veselost; agrární „Hazank“ se táže, nechtěl-li si spisovate vlastnoručního listu (t. j. bar. Fejérváry) dovo- liti onou poznámkou špatný vtip. Že by nový kabinet chtěl vládnouti způsobem odpovědným nevěří ovšem také nikdo; stálým odročováním sněmovny bude se nový kabinet i příště vymy- kati odpovědnosti. Ze Zadru, 18. října. (Srbská porada. V pondělí sjeli se do Zadru zástupci všech srb ských stran, aby zaujali stanovisko vzhledem k resoluci rěcké. Sjelo se 23 zástupců. a siee 6 členů srbské samostatné strany a 4 zástupe srbské radikálné strany v Chorvatsku, a 13 zá stupců Srbů dalmatských. Sjezdu předsedal d
Orsz Zadr Srba Fejér Zadr Chorvatsko
15 article
Ant. Pugliesi. Po delších poradách přijata následující resomuce: Srbové prohlašují, že budou podporovati hnutí maďarského národa byli by ochotni podporovati spolu s Chorvaty též včeně, dá-li jim koalice záruku, že vyhov požadavkům Chorvatska a Slavonie, nesoucín se k rozšíření samosprávy a zabezpečení poli. tického, osvětového a finančního rozvoje země Pokud se týče přivtělení Dalmacie, Srbové jsou ochotni svoliti, jestliže se jim se strany Chor vatů zabezpečí úplná rovnoprávnost. Na te zvo- leni dr. Pugliesi, dr. Medakovič a dr Krasojevič, aby vsťoupili ve vyjednáván s výborem, zvoleným na sjezdu rěckém.
Srba Chorvat Chor doktor Pugliesi Medakovič Krasojevič Chorvatsko Slavonie Dalmacie
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. tíjna. Cerná Hora nedostala od Italie darem děl. „Tac Iropa“ uveřejňuje úřadní vy vrácení pověstí, rozšiřených od nepřátel Čern Hory, jako by Černá Hora byla obdrželaod Italie darem děla. »Dosud Černá Hora přijímala dary ve zbraních pouze od Ruska a od nikoho jiného. Ale kdyby se našel dobrý přítel, který by jí takový dar učinil, přijala by jej. « Pravda je pouze tolik, že dne 27. záři byl z Italied Baru dovezen dělový materiál, který loni v Mi- láně pro Černou Horu objednal brigadýr Mitan Marlinovič, jenž letos v letě jej v milánské to- várně na děla prohlédl a pro Černou Horu pře- vzal. Černá Hora vyjednávala o dodávce děl také s jinými továrnami, zejmena se Škodovou v Plzni.
Tac Irop Marlinovič Škodův Praha Cerný Hora Čern Hora Rusko Plzeň
17 article
Delcasséova afféra. Rouvier měl lyto dny dlouhou rozmluvu s německým vyslancem knižetem Radolinem jejíž předmětem byla prý zajímavá odhalen »Matinu«. Proslýchá se, že jest otřeseno po- stavení francouzského vyslanee v Londýně Cambona, jenž je důvěrným přítelem Deleasséovým. Cambonovi se přičílá, že se nejvice přičiňoval, aby mezi Angliía Francií došlo k největšímu sblížení. Cambon již jako vyslanec v Cařihradě vyhledával se zá- libou dohodu s anglickým vyslancem a nelaji se přesvědčením, že Francii nejvíce prospěje přá- telství s Anglií. Když byl přesazen do Londýna. kde pro své anglofilství cítil se na pravém místě po dvé lěta neunavně pracoval k navázání no vých a důvěrnějších styků anglo-francouzských Připravoval půdu pro allianci obou států O Cambonovi se tvrdí, že je nejčilejším ele mentem v diplomatickém sboru londýnském Když se mu podařilo se značným úspěchem př afféře hullské uplatniti francouzský vliv, vzroslla velice jeho autorita a byl ještě horlivějším ve své snaze přikloniti Francii k Anglii. Prot nelze pokládati jej za nástroj Delcassěův, neby jím podněcován, naopak spíše on pobádal mi- nistra zahraničných věcí, aby energicky pokra- čoval na cestě k allianci s Anglií.
Delcasséův Rouvier Matin Cambon Deleasséův Prot Londýn Cařihrad Francie Anglie
18 article
Tělesné tresty v Anglii. V ruském »Žurnále ministerstva spravedl nosti« píše jeho stálý londýnský spolupracovník p. Cecil Meed Allen: Pan Mac Neel ohlásil dne 18. května ve sněmovně poslanců formálný protest proti tomu že v britanském loďstvu jsou tělesně trestán výrostkové, že trestání děje se veřejně a že trestaný je svazován provazy a řemeny, aby sebou nemohl hýbati. Odpovídaje nyní jménem vlády pan Pritiman pravil, že podle staré zku- šenosti mírné mrskání březovou metlou nebo tenkou holí má lepší účinek na všecky výrostky do 18. roku, než vězení nebo jiný trest. Ve řejné trestání má znamenitý účinek na přítomné jež odstrašuje od podobného provinění. Svazování pak trestaného provazy a řemeny jeví se nevyhnutelným k úspěšnému a bezzávad nému udělení trestu. Po několika poznámkách poslanců byl pro- test zůstaven bez následků, tak že v systemě tělesných trestů při anglickém loďstvu nenadejde žádná změna. Systém tento panuje také v nejzna menitějších angliekých školách a mezi naš aristokracií — píše dopisovatel — najde se jen velmi málo takových, kteří za svého školského života nebyli nikdy (člesně potresláni.«
Cecil Allen Mac Neel Pritiman Anglie
19 article
Parlamentní korrupce v Americe. Když výbor, jenž ve Spojených státech na tlak veřejnosti a jedné části tisku dosazen byl, aby vyšetřil poměry pojišťoven, zahájil další své jednání v zasedací sini městské rady, byl jako první svědek vyvolán John MeCall, předsed Novoyorské společnosti pojišťující na život. James MeKeen, jeden z právních zástupců výboru, tázal se ho po všeobecném stavu pojistného ob- chodu. Tu svědek podal sensační výpověď v při- čině předloh v parlamentu a doložil: 3D v řetiny všech těchto předloh jsou vyděračské předlohy.« — Předsed MeCall byl nejprve tázán o vzniku pojišťujících společností v této zemi, načež odpověděl, že pojišťující obchod byl původně zahájen v Massa- chusettsu a sice z počátku výhradně jen proi škodám způsobeným ohněm, a teprve později, v roce 1854, byly v Novém Yorku založeny »Mutual« a »New York Life Company«. MaeCall objasňoval též zakládání záložních fondů jak angiekých, tak i amerických pojišťujících společnosti. »Máte za to, že by bylo záhodno, aby se v zájmu majitelů policí provedly rázné změny ? tázal se MaeKeen. — »Rozhodně,« odpověděl MeCall, načež objasňoval různé druhy premií, při čemž se — jak shora uvedeno — vyjádřil. že dvě třetiny předloh, podaných v parlamentu v zájmu pojišťujících společností, jsou vydě račské předlohy, podané jen proto, aby pojišťonny byly nuceny uplácením členů kon gresu domáhati se příznivějších pro sebe změn osnov těch. Odhalení tato, jež jsme byli také již zcela stručně telegraficky zaznamenali, otvi- rají teprve oči americké veřejnosti o ceně je- jich ústavnosti.
MeCall Novoyorský James MeKeen Amerika spojený stát Nový York New York Life Company
20 article
Návštěva pařížských zástupců v Londýně. Změnila se Francie opravdu náhle u veli kou a krásnou dívku, již chce ženich pojati za choť za každou cenu, když byl dlouho zneuzná val jejích půvabů a jejích enosti? Věru by tak mohí člověk souditi, vidí-li námluvy, jež se u ni podnikají, i alliance, jež se jí nabízejí. Má to býti manželství rozumové neb manželstv z lásky? Okamžik tento nezdá se mi býti vhodný bych pojednával o otázce tak důležité, ale kon statuji s hrdým uspokojením i za hranici fran- couzskou, že země naše — nechť cokoliv soud duše škorpivé! — má dosud velmi vlídně vážné místo v koncertu evropském. A pro dne- šek to mně stačí. Nuže, dnes se vede spor o ruku Francie, kteráž bude jistě dosti moudrou — doufám — by si vyhradila volnost svou — nejlepší to způ sob, býti tím více vyhledávanou — i nejsem také tak domýšliv, abych dával rady v otázce tak choulostivé, při níž vlastenectví mé volá ke mně jména: Waterloo ! Sedan! Když byl jsem toto konstatoval — a bylo nutno to konstatovati — chci se dotknouti před- mětu, kterýž může býti uveden při cestě, již městská rada pařižská podniká právě do Anglie a kterýž nepopíratelně jest zajímavo sledovati blíže, aby vystihla se celá důležitost jeho a aby se vyvodilv důsledky, jež bude míti v zápětí.
Londýn Francie Waterloo Anglie
21 article
Od nějaké doby udály se četné manife- stace ve Francii, jež, jedna za druhou, potěsily neb překvapily ty, kdož hledí si politiky. Král anglický přišel do Francie, byl přijaí korrektně; po něm přišli dělníci angličtí, po- slanci a pairové a uvítání jich, v němž někteř viděli i zjev sensační, bylo okázalé. Každý dl svých sympatií a dle názorův svých jal se di- skutovati o výhodách neb nevýhodách »srdečné shody«. Předseda republiky francouzské vyprávils též do Anglie i byl přijat s nadšením. Není pochyby, že různá přijímání ta za- vdala podnět k manfestacím, jež zdály se mě- niti povahu stykův anglo francouzských. A když došlo potom i na návštěvy lodstev našich, či nilo to dojem, že i vojensky zpečetěny byly svazky nové, jež sblížily obě země. A nyní také obce Paříž a Londýn chystají se sbratřit sel Vyhověvši oficiálnímu pozvání městské rady londýnské zastupitelstvo města Paříže vypravuje se oficiálně do Anglie, kdež skvělá uvítání okázalé slavnosti uchystány na jeho počest. Jaká jest pohnutka této návštěvy? Jaké budou její důsledky? Bylo by poně- kud předčasno, chtiti proněsti o tom určité mí- nění. Chei pronésti o tom soud nejnestrannějš a nejneodvislejší, i sdělím s čtenáři »Národníeh Listů« dojem, jaký sám jsem měl, neboť jsem přesvědčen o důležitosti návštěvy, podniknute obcí, městem takým, jakým jest Paříž, obei ta kové, jakou jest Londýn.
Francie Anglie Paříž Londýn
22 article
Zda tato návštěva, ohlášená od nějaké již doby, nehrála role i v sensačních prohláseních, jež byl učinil i pan z Bülowů? V Čechách — mé druhé — od několika týdnů — vlasti, nemohu věděti již tak důkladně. co déje se ve Francii, abych mohl odpovědět na tuto otázku, ale vím dobře, a to jsem chtěl právě říci, to také mnozí myslí, t ot iž. že kdo má Paříž, má i Francii. Uhodli snad též na druhém břehu Rýnu že Paříž a Londýn chystají se zpečetiti »srdeč- nou shodu« anglo-francouzskou a dáti jí ráz posvěcení definitivní V dobách dávných senátor římský neuseda nikdy, aniž si vědom byl, že v tóze jeho taj se mír neb válka. Zdaž i my, édilové pařížšt ubírajíce se k zasedání londýnskému zastupu- jíce tam Pařiž celou, a donášejíce tam se šerpam svými výraz míněni francouzského, zdaž done seme tam »srdečné shodě« anglo francouzsk aureolu kýženou? Události, okolnosti nám poskytnou známky výmluvné: neopomenu jich zaznamenati. Ernest Gay.
Ernest gay Čechy Francie Paříž Rýn Londýn
23 article
Z Londýna, 16. října. Před naším odjezdem do Londýna dodán byl nám program, vydaný v Anglii a naznaču- jící nám hodinu za hodinou, jak užijeme času svého. Program ten jest illustrován a má v čele významný titul: Shoda měst! Shoda shodu plodi, až bude úplná! A dlužno doznati, ž činí se vše, co jen možno jest, aby tato shoda obapolná byla ukázána. 60 tedy obecních zástupců pařížských — z 80 — vypravilo se do Anglie. V Paříži byl počasí škaredé, pršelo. Ale nebe stalo se vlíd- ným a přálo shodě: neprší již a slunce, krá- lujíc všem slavnostem, září a hřeje sympatie. Den jest krásný, moře nebylo příliš bouřlivé málo bylo nemocných a všichni jsou tudiž svěž a nadšení, když v Londýně starosta a rádcov obecní, pání v kostýmech a také předseda ob- chodní komory, přišli nás uvítati. Řeči prone- sené svědčí o sblížení žádaném, kýženém, če- kaném s obou stran. Obyvatelstvo samo pak uchystalo obecním zástupcům pařížským uvítání nejvřelejšl. Když vlak náš byl se hnul k Lon- dýnu, slunce rozlévalo zlatou záři po celém kraji Nádraží Charring Crojské bylo naplněno lidmi ovace byly vroucí, sympatické. Volání »Viv Paris !« »Vive la Francé !« znělo ze všeck V drobném prodejt- ranní číslo o sobě . . . za B b odpolpdni . . . . . . . za 2h Ve flialkách na venkové. ranní číslo. . . . .. 10k vdpolední . . . . . . . . 3b Inserá t plati se hotové raplel Předplncení a Insorty přijímá admini strnce v Hisrianské ulici č. z. Tam nncházejí so též redakne tiskárna a ozpedicn „ Národnich I.lsta- Kakopisy se novractji.
Lon Londýn Anglie Paříž Hisrianský ulice Viva Paris Creative le Francé Charring Crojský
24 article
stran i nesnadno razili jsme si cestu, abychom dospěli k místu určenému, kdež vyměnili jsme vzájemně pozdravy. Konečně jsme tam. »Shoda měst« slavena jest v řečích, potom vyslanci pa- řižští rozplylují se, ublrajíce se ke kollegům anglickým, kteří nabídli jim pohostinnost a jsou ubytováni v rodině, v níž půvabné miss, mlu- vící velmi dobře francouzsky, nám kladou množ- ství otázek. Zjednali si ale informace také již předem a mluví se jenom o Čechách. Odpovídám se s vřelosti sdilnou, jak asi tušíte. A hostitelé mne prosí: »Budeme se snažiti, abyste zde za- pomnél Čech.!« Pokus smělý, ale marný. Kdyby věc ta byla možná, dohoda byla by hotova hned byla by úplná! — Zejtra budeme přijati králem. Rrnesl Giav
Čechy
25 article Konference předsedů klubů u nej- vyššího maršálka.
Konference předsedů klubů u nej- vyššího maršálka. Včera na 11. hodinu dopolední pozval nej- vyšší maršálek zemský, kníže Jiři z Lobkovie, zástupce sněmovních klubů a sdružení k roz- pravě o pracích sněmu. Konference, jež se ko- nala v zasedaci síni zemského výboru, zúčast- nili se posl. hr. Buquoy za klub konserva- tivního velkostatku, dr. Bedřích Pacák za klub sněmovních poslanců národní strany svobodo- myslně, poslanec St. Kubr za klub zemských poslanců české strany agrární, dr. Steid! za sdružení poslanců strany národní (staročeské), de. K. Baxa za volné sdružení neodvislých poslanců českých. Za strany německé, jejichž společný výkonný výbor měl před konferencíu nejvyášího maršálka zvláštní poradu, zúčastnili se konference: kníže Max Egon Fürsten- berg za klub ústavověrného velkostatku, dr. Eppinger za klub německých pokrokářů, Prade za klub německých lidoveů, Pache za neodvislé Všeněmce (skupiny Wolfovy), inž- Peters za svaz poslanců všeněmeckých (sku- piny Schönererovy). Nejvyšší maršálek, kn. Jiří z Lobko v ic. uvital účastníky konference a požádal pak zá- slupce klubu, aby mu sdělili svá přáni. Zároven však připomenul, že o žádosti, aby jednací po- řádek by! pro každou schůzi konferenci před- sedů klubů ustanovován, vyslovil se již k zá- stupcům poslaneckých klubů německých, kteři dřive o těto záležitosti s ním pojednali, v ten smysl, že takový slib dáti nemůže, poněvadz by odporoval jednacímu řádu a zřízení zem- skému.
Jiř Buquoy doktor Pacák Stanislav Kubr Steid K Baxa Max Egon Fürsten Eppinger Pache Wolfův Peters Jiří Lobko národní strana svoboda strana národní Prade
26 article
Potom pravil nejvyšší maršálek, že roz pravy předsedů klubů nejsou nikterak sborem, kde by se mohlo provésti jakékoli rozhodující hlasování, nýbrž že se jednati může pouze o shromáždění poradní, které nejvyšší maršálek k sobě pozve, o němž však jest jisto, že není a nemůže býti žádnou organisací na pevněm základě zřízenou, ježto předsedové klubů posla- neckých mají různé postavení již proto, že ně- kteří zastupuji mnoho poslanců, jiní menší sku- pinu; sbor předsedů klubů není tedy takový, aby se v něm mohlo hlasovati; sbor pak, ve kterém takové hlasování jest vyloučeno, zajisté nemůže požadovati rozhodující vliv na jednací pořad, nemoha se o něm usnášeti. Nejvyšši maršálek pak ještě dodal, že na přání, jež mu bylo tlumočeno, ochotně pozval všecky před sedy klubů a že tedy žádá, aby mu laskavě sdělili, jaká mají přání Posl. dr. Eppinger tázal se nejvyššího maršálka, jaký je plán pro jednací pořady se- zení sněmu, pro nejbliže příšti dobu určená. nechtěje se pouštěti do dalekého jednání a maje na mysli toliko schůze sněmu pro přiští týden projektované. Vysloviti by se mohl, kdyby nej- vyšší maršálek zemský zminěný svůj plán sdělil. Nejvyšší maršálek zemský poukázal na to, že dosavadní jednací pořad není ještě vyřízen a že snad také v příštím (pátečním) sezen sněmu celý vyřízen nebude, že lze počítati s tím, že jeho projednání zaujme dvě až tři schůze. poněvadž není vyloučeno, že ve sněmu podán a přijat bude návrh, aby o zásadách toho kterého návrhu, který již na jednacím pořadu se nalezá provedeno bylo hned při prvním čtení rokování věcné.
Posl doktor Eppinger
27 article
Potom sdělil nejvyšší maršálek, že k dosa- vadnímu jednacímu pořadu připojiti míní zprá- vu o volbě posl. Erdmanna Spiessa. Co se týče látky, jež pre projednání v sněmu jest připravena, a kterou tedy může dáti na jednací pořad, sdělil nejvyšší maršálek, že látky té jest dosud málo, poněvadž sněmovní komise dosud nepracují. Nejvyšší maršálek projevil ochotu, sděliti seznam záležitostí, které jsou tak připraveny, že hned na jednací pořad dány býti mohou. Jsou to zprávy komise pro záležitosti okresní a cbeční o změnu hranie mezi obcí Tachovem a Planou, o vyloučení obce Dol. Měcholup z okresu říčanského a připojení obce té k okresu viohradskému, o žádosti obcí Tanwaldu, Žam- berka a Poličky o vydání zákona o osvobození novostaveb od obecních přirážek (c které se navrhuje přechod k jednacímu pořadu), o ná- vrhu posl. Jos. Mareše o úpravě poměrů statku veřejného, o žádosti města Prahy za povolení 30% přirážky na rok 1903 a o návrhu posl. dra. Brzoráda a dra. Pippicha c úpravě obec- ních dávek z piva. Vzhledem k oběma posléze jmenovaným zprávám podotkl nejvyšší mar- šálek zemský, že jsou ještě některé jiné nové zprávy po ruce, tak že jest možno, že zminěné zprávy na jednací pořad nyní se nedají. Nej- vyšší maršálek zemský pravil pak, že myslí, že projednání vypočtených zpráv zaujme dvě až tři schůze. Ježto v předešlém zasedání se všechno zpracovalo, jest nyní celkem nedosta- tek materiálu pro sněm dotud, pokud komise nepropracují nové zprávy.
Erdmann Spiessa Mareš Brzorád Tachov Plana Dolo Měcholupy Žam Praha