Periodikum ALTO Viewer

1

30. dubna 1903.

2

Příloha „Národních Listt

3

k čislu fg.

4

Strana 9

5 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Sestátňován i. Lze si věru sotva představiti příznačnějšího momentu pro zvrácenost našich poměrů než boj který vedou německé korporace v zemích če- ských a speciálně pak na Moravě a ve Slezsku proti sestátnění dráh. Jest to vlastně komickým že převod správy dráh z rukou pana Taussiga do rukou pana Wittka vyhlašuje se za zkraco- vání národní državy německé, jakoby na př. re- gime pana Wittka nebyl již sám o sobě dosta- tečně charakterisován tím, že přednosty veške rých státních nádraží v obvodu Prahy jsou — Němci. Tak výlučně ovládána jest správa ve- likých soukromých dráh národnostními momenty tak bezohledně postupuje se z ústraní správních rad a ředitelských kanceláří proti našim potře- bám a zájmům hospodářským, že i možnost vol- nější kontroly děsí. A přece není konečná úprava do- pravnictví v zájmu nikoho více, než právě státu. Dopravní politice připadá v ob- chodní politice toho kterého státu čím dále tím větší role. Dobře vedena, stává se jednou z nej- mocnějších pák rozvoje domácího průmyslu a obchodu, jednou z hlavních ochranných posic proti návalu cizí soutěže, a v této říši pak spe- ciálně jedním z hlavních faktorů hospodářských vztahů obou říšských polovin. Není tomu dávno, co při vyrovnacím jed- nání mezi oběma vládami hrály otázky dopravní tak význačnou úlohu, není tomu dávno, co ve Vídni dobře chápali, co značí pro stát držení hlavní dopravní tepny mezi oběma polovinam říše, tratí společnosti státních dráh, ale páně Körbrova politika, která tak ráda činí z potřeb státu koncese parlamentním stranám, vykládala věc tak, jakoby sestátnění dráh, probihajících ze- měmi českými bylo ústupkem českému národu. A za fikcí pana dra. Körbra následuje německý hluk. Nemá jiného účelu, než aby jí dodal pravděpodobnosti a aby se stal zdrojem nových úspěchů pro Němce.

Taussig Wittek Němec pán Morava Slezsko Praha Vídeň státní dráh

6 article

Ale otázka sama vzbuzována a udržována v popředí úvah nutnostmi hospodářskými, vra- cela se stále a stále. Dnešní t. zv. smíšená sou- stava dráh (soukromých a státních vedle sebe) jest stále více a více v rozporu s hospodářskými potřebami státu a se soustavnou obchodní poli- tikou jeho. Odtud sestátňovací volání a jednání. Jeho úspěchu vadila právě neobyčejně silná po- sice soukromých dráh, které nejen že získaly nejvýnosnější trati, ale i dovedly listinami kon- cesními pevně se ohraditi. V tomto směru vy- cházel jim stát ochotně vstříe: provozovaly na- dále jeho germanisační politiku (severní dráha česká, severozápadní dráha a j.), pracovaly sou- stavně na ztlačování významu českých krajů, připínaly je horlivě k Vídní (severní dráha císaře Ferdinanda) — napomáhajíce současně sbližo- vání německých krajů Čech s německou říší! Následky toho všeho cítíme nejlépe sami na sobě. Hospodářské úhony, plynoucí z dnešní sou- stavy železných dráh, charakterisuje také právě vydaná zpráva železničního výboru poslanecké sněmovny o návrhu posl. Kaftana Maštálky a soudruhů o sestátněne trati severozápadní dráhy, společ- nosti státní dráhy, jihosevero- německédráhy spojovací a severní dráhy císaře Ferdinanda. Zpráva tato — dílo poslance Kaftana — shrnuje stručnými rysy dosavadní vývoj železniční politiky tohoto státu v druhé polovině minulého století a trefně charakterisuje daný stav.

Ferdinand Kaftan Maštálek Kaftan Vídeň Čechy poslanecký sněmovna

7 article

Dobrá tarifní politika — vybíráme ze zprávy — jest jednou z hlavních opor správné politiky obchodní, která má býti výhradně ovládána mo- menty hospodářskými. Soukromé dráhy naše — podporovány státem — neberou přes to žádného zření na hospodářské potřeby obyvatelstva, sle- dujíce jen momenty výdělečné. Nepříznivé dů- sledky toho uznány všeobecně. Právě přechodem ke státním dráhám mohly Uhry počíti svou veli- kou dopravní politiku, která přinesla nejen státu značné výhody, ale byla jedním z hlavních pod- nětů hospodářského vzmachu země. V Uhrách ovládá dnes stát 95% všech tratí, u nás pouze 55%, a to ještě tratí, méně výnosných. Smíšená soustava dnešní znemožňuje pružnost tarifnictví, přizpůsobení jeho potřebám obyvatelstva a ochro- muje postup státu co do zahraniční politiky ho- spodářské. Rakousko může jen tehdy podnik- nouti dobrou autonomní obchodní politiku, bu- de-li míti svou vlastní, jednotnou dopravní poli- tiku, t. j. bude-li ovládati volně železné dráhy. Může-li býti lepšího důkazu, že jest se- státnění dráh eminentním zájmem s tá t ur?

Uher Uhry Rakousko

8 article

Získáním severozápadní dráhy a společnosti státní dráhy o dopravní síť 13.521 km., stoupla by značně obchodní výkonnost státních dráh ne- jen oproti cizině, ale i v soutěži s ostatními sou- kromými dráhami. Velikou výhodou pro dopravu jest jednot- nosttarifů a jest úplně správně řečeno, že má rovnoměrnost tarifů často větší význam, než jich výše. Pro východní část království českého jest nepříznivý sazební rozdil mezi západním okresy, protinanými státními dráhami, a východ- ními, kterými probíhají soukromé dráhy, přímo nespravedlností. Při sestátnění soukromých dráh netřeba ihned mysliti na přimočárné snížení tarifů na úroveň státních dráh, což by sice nemusilo míti v zápětí podstatné snížení renty, protože by niž- šími sazbami oživen byl průmysl i obehoda zboží by se otevřel větší okruh užití. Ale i kdyby přes to zavedení tarifů státních dráh na sestát- něných tratich mělo v zápětí úbytek příjmový. jinak nehrazený, možno vždy uvažovati o ra cionálni úpravě tarifů.

km

9 article

Hlavní výhoda veliké, semknuté dopravní sítě státních dráh leží však v tom, že se do- pravní otázka vůbec v zájmu všech dopravo- vatelů lépe upravi; v té příčině nutno si v prvé řadě přáti přijeti zásady nejkratší cesty a od- stranění všech refakcii a tajných výhod, ve kte- rémžto případu by bylo nutno zavésti místo ne- sčetných dopravních sazeb pouze kilometrovou knihu průkazní a knihu kilometrového tarifu až do určitého počtu kilometrů (bližší data zpráva nepodává). Získáním tratí společnosti státní dráhy do- stalo by se tomuto státu důležitého klíče k seanostatné dopravní politice oproti Uhrám, co padá při vyrovnání neobyčejně na váhu. Syste- matická postátňovací akce předpokládá ovšen redrganisaci státní správy doprav- ní (škoda, že po té stránce zpráva není obšír- nější).

Uhry státní dráha

10 article

Zajímava jest zpráva i po jiné stránce. D výboru zalehly přirozeně i národně-ně me- cké glossy postátňovací. Vysloveny obavy, že by hlavně při oněch tratích, které pro- bíhají zeměmi, obývanými dvěma národnostmi. mohla utrpěti práva německého národa a vyslo- ven požadavek, aby v království českém bylo zří- zeno německé ředitelství státních dráh a utvo- řen zvláštní status německých úřadníků. Totéz žádali němečtí zástupci z Moravy a Slezska. Většina výboru železničního nesdílela tyto obavy, přijala nicméně zprostředkovací návrh, kterým se vláda vyzývá, aby při projektovaném postát- nění severozápadní dráhy, společnosti státních dráh a severní dráhy císaře Ferdinanda o to pěči měla, aby v nových okresích železniční správy bylo vzato zření na poměry národnosti za še- tření zásady rovnoprávnosti.“ Tento zprostředko- vací návrh není ničím jiným, než pohodlným pře- stnutím řešení na vládu, která bude dělati, co ji se uzdá vhodným. Neboť „šetření rovnopráv- nosti“ jest pojmem až úžasně elastickým. Po- slední doby přinesly toho nesčetné doklady.

Ferdinand Morava Slezsko

11 article

Zpráva zcela správně klade důraz na tarifne a organisační otázku. Nestačí sestátniti, ale nutno konečně také řešiti bolavou otázku passivity stát- ních dráh. At v tom, ať v onom směru. Jak obrovskou roli v tomto směru hrají otázky or ganisační, netřeba dokládati. Tedy nejen sestátniti, ale reformovat celou dopravní politiku této říše Tak zní direktiva v budoucnol Zpráva vrcholi v těchto návrzích: Vláda se vyzývá: 1. aby opatření potřebná k pokračování v se- státňování drah pokud možno urychlila a po vyřízen sporných bodů smlouvami nebo soudními rozhod- nitími za účelem zákonného zmocnění celou zále- žitost sněmovně poslanecké předložila. Při tom budiž zároveň uvažováno o otázce, zdal by nemohl býti postup akce sestátňovací urychlen všeobecným zákonem zmocňovacím, ve kterém by mchly býti zároveň upraveny formální otázky, kter se vyskytnou při vykupování drah soukromých s vý- hradou právní cesty pro hmolně nároky společnoslí v kladném případě se vláda vyzývá, aby takovoulo osnovu všeobecného zákona sněmovně poslanecké co nejdlíve předložila. 2. aby zavedla potřebné kroky, by diference v přičině výkupu tratí privilegované společnosti ra- kousko-uherské slátní drahy, rakouské severozá padní dráhy a jihoseveroněmecké spojovací dráhy bylyv případě potřeby soudně vyřízeny, v první řadě však aby byla přiměna společnost rakouské severozá padní dráhy položiti druhou kolej jak na síti zaručené tak na síti doplňovací na náklady podniku.

12 article

3. Aby předložila co nejdříve osnovy zákona v příčině výkupu priv. společnosti rakousko-uherské státní dráhy a obou sítí rakouské severozápadní dráhy k ústavnímu projednání a použila zmocnění daného jí v zákoně ze dne 28. černa 1892 ř. z. č. 96 ve příčině výkupu jihoseveroněmecké dráhy spojovací; 4. aby se postarala, by včasně použito bylo práv vyhražených správě státní ve smyslu zákona ze dne 6. září 1885, ř. z. čís. 122, vykoupiti trati c. k. priv severní dráhy císaře Ferdinanda již 1. lednem 1904 Vláda se dále vyzý vá: 1. aby zevedla na soukromých dráhách, jež maj býti v nejbližší době sestátněny, zvláště přísnou kon- trolu nad udržováním staveb a drah, jakož i nad vo- zovým parkem a to vzhledem na investice na těchto drahách potřebné. 2. Úřadníci a zřízenci, kteří budou v okamžiku sestátnění drah v jich službách a jichž úhrnné příjmy obnášejí méně než 6000 K, nesmějí býti při převzei dráhy do správy státní ve svých příjmech z jich služebného poměru plynoucích, jakož i v dalším trvá- ní nároků svých na postup a pensi, pokud jsou vyšší než ve stejných kategoriích služebních u c. k. státních drah v žádném ohledu zkráceni; pokud jsou však ná- roky ty skrovnější mají býti zvýšeny aspoň na míru stejných kalegorií služebních c. k. státních drah. Sestátněním nesmějí však také býti zkráceny ni- žádné nároky na postup a pensi dosavadních c. k. státních úřadníků a zřízenců.

Ferdinand

13 article

3. Vláda se vyzývá, aby učinila potřebná opa- tření, aby mohla v souvislosti se sestátněním drah v předu jmenovaných současně přistoupiti k sestát- nění c. k. priv. jižní dráhy anebo aspoň k převzet depravy státem. 4. aby učinila ihned veškeré kroky za Účelem výstavby trati Gleisdorf — Hartberg — Friedberg— Aspang, čímž se vyrozumívá v první řadě sestátnění trati Vídeň—Aspang, po případě, aby trať tato byla nejděle do 1. ledna 1907 dokončena. 5. aby při zamýšlené akci sestátňovací ve příčině společnosti státní dráhy, rakouské severozápadní drá hy a severní dráhy císaře Ferdinanda se postarala aby v nových obvodech ředitelství železniční dopra- vy bylo se zachováním zásady rovnoprávnosti a po třeby služební vyhověno poměrům národnostním. 6. Poslanecká sněmovna vyslovuje svůj podiv na tím, že právní pře mezi c. k. ministerstvem železnič ním a c. k. přiv. rakouskou dráhou severozápadní ve příčině zřízení druhé koleje nebyla stále ještě c. k správním soudem rozhodnuta. Stížnost byla podána v únoru r. 1902; od tě doby záležitost ta odpočívá. Na rozhodnutí tom závisí vele- důležité zájmy říšské, které jsou již průtahy těžce ohrožovány, průtahy, jež jsou vzhledem na rychlosí se kterou soudy civilní nyní procesy vyřizují, dvoj- násobně nepříjemné. Proto bylo tím větší povinnost c. k. ministerstva železničního přiměřeným způsoben postup záležitosti té popohnati a k nečinnosti ve věc té klidně nepřihlížeti. 7. Sl. c k. ministerstvo železniční se vyzývá, aby věnovalo jednak zvýšenou pozornost zavedení elek- trického pohonu zvláště na dráhách místních a na vl- deňské dráze městské, jinak aby zahájilo pokusy se zavedením bezkolejných elektrických dráh pouličních. jak se již v Německu zřizují a konečně, aby se po- staralo o čilé upotřebení automobilů na malých drá hách místních.

Ferdinand Gleisdorf Hartberg Friedberg Aspang Vídeň Německo státní dráha

14 article

Z cukerního průmyslu. Ve středu 6. května koná se ve Vídni porada rakouských a uherský ch cukrovarníků, ve které bude jednáno o otázce kontingentační. — Kollegium nejstarších kupců (ob chodní komora) berlínských sděluje: Při projednáván zákona o sladidlech bylo kollegiu oznámeno,že v jižní Americe nalezena nová rostlina, obsa- hující značné množství cukru. Jmenuje se vědecky Eupatorium rebandium. Dle odhadu Gawalowského má toto sladké zeli dvacet- až třicetkráte větší sladi- telnost než obyčejný cukr třtinový. Škodovy závody. O Škodových závodech sděluj se nám toto: Vyhlídky Škodových závodů nejsou an letos jasny. V průmyslu strojnickém zračí se sice malé známky zlepšení, poptávka stoupá, leč bude to trvat ještě nějakou chvili, než změní známky v reelní fakt Oddělení pro cukrovarnické stroje není dosud nor- málně zaměstnáno, důsledek to nejistoty stavu prů- myslu cukerního. Také oddělení pro stroje pivovarské jest slabě zaměstnáno; poplávka po strojích pro prů- mysl uhlí jest malá, protože se otevírá jen nepatrni nových dolů. Relativně nejlépe vede se ještě oddělen pro různé stroje. Více však než továrna strojní trp výroba litě ocele. Nejlepším odběratelem Škodových závodů po této stránce byly německý průmysl elek- trický a lodní. Klesání konjunktury průmyslu elektro- technického jest známo a německé stavebnictví lodní které užívalo téměř výhradně ocelových vesel Ško- dových, jest méně zaměstnáno, nad to dostatečně zá- sokeno materiálem. Objednávek nových nečiní. To- várna zbraní sjednala se správou válečného loďstva dosti značnou smlouvu o výzbroji čtyř lodí děly, leč dodání těchlo del Lude vvžadovati dobu iří až čivr

Gawalowský Škodův Vídeň jižní Amerika

15 article

let, a obchod tento uplatní se poprvé v bilanci r. 1904 O rumumských polních dělech sice se vyjednává, ale v tomto roce sotva bude dosaženo výslodku. V arse- nálu vyrábějí se hlavně nových houfnic rakouských, soutěž loží ale dosud nevypsána. Jaký zisk z výroby této budou míti závody ony, dnes ovšem určiti ještě nelze. Letošní rok nebude pro Škodovy závody - spěšným, protože nutno pakračovati v nákladných zkouškách, jen potud jest stav lepší, že odpadne daň, která činila ještě za loňský rok asi 300.000 K. Různé zprávy. Jak se z Vídně oznamuje, má býti konverse garanto,vaných 5% prio- rit prvé uhersko-haličské Železnice provedena hned po konversi priorit severozápadní dráhy. Konverse uvedená bude rovněž jen fakulta- tivní a mů provedena býti na 31/2%. — Z horního Slezska se sděluje, že v poslední době vypravený větší zásilky kusového koksu do Řakou- ska. — »Berl. Tagbl « píše: Vůdčí člen zdejší vy soké finance, který měl před krátkým časem příleži- tost pozorovati podrobně americké poměry, pronáší úsudek, že jest hospodářský stav sice uspo- kojivým, že ale stav bursy není valný. — Správní rada brněnské továrny svíček a mýdla navrhne valné hromadě vypláceti 6% dividendu (120.000 K)

Škodův Berl Vídeň horní Slezsko

16 article

Rolnický vzájemně pojišťovací ústav v Praze ko- nal včera dopoledne ve velkém sále ostrova Žofin- ského řádnou valnou hromadu, kterou za přítomnost 105 členů zahájil předseda p. Jos. Syrový. Z vý- roční zprávy přednesené řed. p. J. Čerhou vyjí- máme: Jakkoliv v odboru požárním docílili jsme nejen opět značného přírostku jak na pojištěné hodnotě, tak i na prémii a také i slušného obchodního výtěžku, nicméně průběh odboru krupobitního i při docíleném zvýšeném příjmu vyznamenával se takřka po celou saisonu stálým krupobitím po veškerém území naši činnosti vyhraženém, takže skutečně jen při neoby- čejném napjetí sil všech výkonných orgánů mohli jsme s liží veškeré úkony podniknouti. Při tak zhoub ném a stále se opakujícím krupobití nelze se také pra- nic diviti, že i výsledek obchodní v odboru tomto jest nepříznivý. Než tak mimořádný stav, jenž se v tak dosti nebezpečném odboru, jako jest krupobitní. přece jen každého roku neopětuje, podává nám naději- že opět léla příští přinesou jednak poznání co do spravedlivých a oprávněných požadavků pojišťujícíhe se obecenstva, jednak i při ozdravěných takto pomě- rech a umírnění krupobití, jež zajisté v kata strofách přírodních svůj vztah měly, lze se nadíti i příznivěj- ších výsledků. Výsledek odboru požárního skon- čil čistým ziskem 39.429 K 83 h, výsledek odbor krupobitního ztrátou 37.551 K 70 h. V obou odborech bylo roku 1902 u našeho ústavu pojištěno: v odboru požárním 43.911 členů s pojištěnou hodnolou

Žofina Syrová J Čerha Praha

17 article

83,907.016 K s prémií 404.470 K 03 h, v odboru krupo- bitním 12.669 členů s pojištěnou hodnolou 15,256.330 K, s prémií 287.286 K 73 h; úhrnem 56.580 členů s po- jištěnou hodnotou 99,163.346 K, s prémií 091.756 K 76 h. Od založení ústavu našeho, t. j od roku 1869 do konce roku 1902 zaplaceno náhrad: v cdboru požár- ním 5,932.276 K 53 h, v odboru krupobilním 2.598,386 K 57 h; úhrnem 8.530.663 K 10 h. Na úrocích přijali jsme: v odboru požárním 11.324 K 92 h. proti roku 1901 více o 79 K 60 h, v odboru krupobitníra 12.562k 22 h, proti roku 1901 více o 442 K 44 h: úhrnem 23.887 K 14 h, proti roku 1901 více o 552 K 04 h.

18 article

Rozvaha za rok 1902 vykazuje aktiva: Hotovost 8198 K 75 h, vklady v peněž. ústavech 250.903 K 21 h, cenné papíry 237.614 K 19 h, dům čp. 1574 v Praze 101.122 K 84 h, směnky 4407 K 47 h, salda jednatelů, filiálek a nezaplacené prémie 85.092 K 99 h, knihovně vtělené pohledávky 2589 K 76 h, inventář kancelářský po 20% odpisu 2556 K 55 h, inventář hostince po 209 odpisu 611 K 98 h. záloha poplatku telefonního 100 K obchodní přátelé 2647 K 05 h, zásoba kolků 47 K 50h. zásoba knížek členských 860 K 60 h, zásoba štítků 581 K 26 h, zásoba tiskopisů 3039 K 11 h, zásoba t- bulí jednatelských 341 K 60 h, kauce v cenných pa- pirech a vkladech 1500 K, ztráta v běžném roce od- boru krupobitního 37.554 K 70 h; úhrnem 739.772 k 56 h. Passiva: Záložní fondy: a) odboru požárního 71.565 K 25 h, b) odboru krupobitního 310.449 K 57 h. c) záloha přebytků 35.554 K 70 h, záloha pro ztráty odboru krupobitního 2000 K, záloha pojistného odboru požárního 170.000 K, záloha pro kursovní difference cenných papírů 11.735 K 60 h, škod požámích nevy- řízených 115.969 K 96 h, pensijní fond úřadníků ústa- vu 70.000 K, passivní pohledávání z účtu se zajišťov- nami 2002 K 42 h, zadržené pojistné požární 1962 K 87 h, záloha hasičského příspěvku 7016 K 20 h, kauce

Praha

19 article

1904 K 50 h, účet zalímní 181 K 66 h, zisk v běžném roce odboru požárního 39.429 K 83 h. Po vyslechnutí zprávy revisorů účtů přednesené p. Jos. Štroba- chem byla zpráva výroční schválena a výboru udě- leno absolutorium. Rovněž jednomyslně schválen ná- vrh výboru na upotřebení zisku v odboru požárním a úhrady ztráty v odboru krupobitním. Dle návrhu toho vyplacena bude výboru tantiéma v obnosu 1182 K 89 h a záložnímu fondu přikáže se obnos 38.246 94 h. Ztráta odboru krupobitního uhradí se ze zálohy přebytku obnosem 35.554 K 70 h a ze zálohy pro ztrá- ty obnosem 2000 K. Revisorům účtů odhlasována po návrhu p. řed. Mohla odměna po 200 K. Při vyko- naných potom volbách zvoleni byli do výboru pp.

Štrob

20 article

Deneš Václav, ředitel okr. hosp. zál. a rolník v Ml Boleslavi, Čančík Václav, rolník v Tuřici, Ham pl Josef, rolník ve Vestci, Hons Antonín, rolník v Ko- vanci, Janda Josef, rolník v Toušeni, Jun Jan, rol- ník v Písku, Mohl Antonín, ředitel rolnické chmelař- ské školy v Rakovníce, Plesinger Josef, rolníkv Lobkovicích, JUDr. Otakar baron Pražák, zemský a říšský poslanec v Brně, Morava, P. Vincene Ševčí k. farář a zemský poslanec v Černě Hoře, Morava,a Syrový Josef, rolník v Horkách n. Jiz. Náhradníky pp: Kratochvíl Václav, rolník v Mlčechvostech čp. 28. Machát František, rolník v Horce u Olo- mouce, Mašát Jan, rolník v Cetorazi, Novotný Václav, rolník z Roztoklatech, Michálek Václav účetní záložny v Holicích, Prokůpek J. N., rolnil n. v. v Praze, Vacek Václav, rolník v Pamětníku Vozábal Petr. rolník v Žitné. Revisory účtů pp.: Fej- far Frant., rolník v Kroučové, Štrobach Josef rolník ve Spikalech a Volštat Josef, statkář v Po- sémkách

Deneš Čančík Václav Ham Josef Janda Jun Antonín Lobkovic JUDr Otakar baron Pražák Kratochvíl Machát Mašát Jan Michálek Václav účetní Prokůpek J N Vacek Vozábal František Josef rolník ml Boleslav Vestec ko Toušeň Písek Rakovník Brno Morava Horka Jizera Mlčechvosty Ola Cetoraz Roztoklaty Praha Kroučová Spikaly Hons Antonín

21 article

Slévárna písem čoská ake společnost v Praze, o jejímž významu pro náš život nár do-hospodařský se tolik s povděkem psalo, se již ustavila a činnost svou započala. Dřívější moderně zřízená slévárna písem dra. Eduarda Grégra a spol. předala dne 27 dubna t. r. svůj závod v plném chodu se nalézajíe nové této akc. společnosti, která vládnouc dostateč ným kapitálem a spravována zkušenými odborníky dovede vyhověti všem potřebám našich ústavů gra- fických i slovanských vůbec a zaručuje tím abso- lutní prosperitu. Na těchto našich ústavech grafických nyní jest dokázati hojným odběrem zboží, že pocho- pily opětovný tento a tak důležitý krok k osamostat nění našeho národa na poli finanéním, jakým sku tečně jest založení těto akc. slévárny písem První česká akciová společnost továren na orien- tálské cukrovinky a čokoládu na Král. Vinohradsch počne zejtřejším dnem vypláceti dividendu.

Grégr Král Praha

22 article

Trh na vlnu v Miškolci (Uhry). Obchodní a živno- stenská komora v Miškolci sděluje, že letošní trh na vlnu konati se bude ve skladišti úvěrního ústavuv Miškolci dne 17. června 1903. (Sdělení obchodnía živnostenské komory v Praze.) Seznam slovných známek chráněných. C. k. mi- nisterstvo obchodu vydalo seznam chráněných slov- ných známek za rok 1902. Dílo loto ve spojení se se- znamem slovných známek chráněných za léta 1895 až 1901 tvoří úplný seznam chráněných slovných zná- mek v Rakousko-Uhersku. Seznam obsahuje slovné známky chráněné, vymazané a význačná slova na známkách obrazových atd. a jest důležitou pomůckou pro volbu vhodných slovných značek. Seznam známek za r. 1902 obdržeti lze za 5 K uc. k. dvorní státní t- skárny ve Vídni a jest vyložen ve známkovacím úřa- dě obchodní a živnostenské komory v Preze k na- hlédnulí. Dodávka pro dráhu. Priv. rakousko-uherská spo- lečnost státní dráhy ve Vídní I., Schwarzenbergplatz3 zadá na dobu od 1. října 1903 do 30. září 1904 dodávku 215.000 kg řepkového oleje k svícení a 60.000 kg k ma- zání. Bližší údaje obsaženy jsou v offertním formu- láři a podmínkách, které obdržeti lze u ředitelstv (odbor materiální, III. poschodí, ve Vídni. (Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze.) Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek konati s bude v Čáslavi 4 května. — Dobytěí trh ve Světlé n. S. konati se bude 4. kvělna. Offertní řízení v Bulharsku. Generální ředitelstv pošt a telegrafů v Sofii uvádí ve známost, že dne5 kvělna t r. dle st. letop. (18. května) koná se u tamní

Miškolc Miškolc Uhry RakouskoUhersko Vídeň Prez Schwarzenbergplatz Čáslav Bulharsko Sofie živnostenský komora v Praga živnostenský komora kg

23 article

krajské finanční prefektury offertní řízení na dodávku různých kancelářských potřeb v přibližné ceně 30.000 franků Kauce obnáší 5% nabízené sumy. Dražba minuendní koná se den na to. V bližší podminky mož- no nahlédnouti u krajské finanční prefektury v Sofii neb u ředitelství pošt a telegrafů a jsou u tohoto po složení 20em. kolkové známky k dostání. (Z vývozní kanceláře pražské obchodní a živnostenské komory..) Prodej arcivěvodských závedů průmyslových v Slezsku. Ke zprávě, pod tímto titulem v našem úter- ním čísle uveřejněné, telegrafuje nám Darmštatská banka, že zpráva, jakoby jmenovaná banka vyjedná vala o získání dolů arcivévody Bedřícha, jest úplně nesprávná. Banky, záložny a spořitelny. Občanská záložna na Smichově vykazuje za měsíc duben 1903: vloženo K 308.580.—, vybráno K 263.633.—. Trby poněkni V Praze, 29. dubna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Při dosti pevném trhu byla dnes čilá poplávka p akciích strojíren, takže slouply akcie strojírny Daň kovy o 6 K a podáváno za ně K 370.—, akcie stro jírny Ruston o K 3.— a znamenaly K 290.—, akcie Českomoravské strojírny stouply o K 5.— a kladen za ně dnes K 495.—. Červencová renla jednána n dnešní burse za K 100.571/2 a 31/2% zástavní listy České bypoteční banky placeny za K 95.15. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 252.—, České banky »Union« K 248.50, Hospod úvěrní banky K 324.—, akcie pivovaru v Čes. Budě jovicích K 475.— peněz Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Otsciální záznamy znějii

Kauc Bedřích Ruston Sofie Slezsko Praha Čes živnostenský komora Darmštatský banka Český banka úvěrní banka

24 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 . . . Teplice r. 1887 „ „ Smichova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » kom. dl. úp. „ » » » mel. úpisy „ » » » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . . Buštěhradská dráha . . dlo. » 1872 Místní dráha Německý Brod- Humpolec. Česká montanní Em. 1896 . . Česká eskomptní banka . . . » banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka .. Hosp. úvěrní banka pro Čechy . Moravská eskomptní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústecko- teplická dráha . . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha. Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi . . . . Akc, tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům, cukerní.. Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost . » stroj. spol. (dř. Ruston). První českomorav. tov. na stroje Z Vídně, 29. dubna. (Závěrečné úřadn kursy.) Ivovskočernovická 581.— Únorová renta. spol. st. dr. rak.-uh. 690.75 květnová » . červenc., jižní dráha štyrsko hr.-könl. . —.— říjnová . rakouská » zlatá severní dráha . 5550.— » » kor. rak. severozáp. dr. 446.— uherská » zlatá pardubická dráha —.— » » kor. polabská dráha . 442.— česká sev. dráha . —.— rak. invest. renta buštěhradská A . uher.» 4% zást. listy Hyp.

Smichův Daněk Ruston Č . Budějovice Plzeň Teplice Čechy německý Brod Humpolec Morava Vltava Kolín Vídeň Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo

25 article

B . 1028.— pražsko - duchicov. banky král. č. . 81/2% zást. 1. Hyp. duchcov.« podmok. ústecko-tepl. dr. . —.— banky král č. 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb. 864.— Zem. banky kr.č. rakouský Lloyd . 715.— turecká tabák. rež. 4% žel. dl. úpisy 346.— rak. zbrojovka Zem. banky kr.č. Rudolfova hut státní losy 1854 1860 alpská montan. sp. 392.50 153. 75 rým.-muráň. spol. 482 — po 500 zl. po 100 zl. 183.— Poldina huť . . —.— státní losy 1864 praž. želez. sp. . 1678.— losy úvěrního úst. 438.— česká montan. sp. 1180.— 440.— Daněk . . . . 367.— vídeň l. komun. západočeská uhl. —.— tisské losy . . . 158.— severočeská uhl.. 119 25 turecké losy. mostecká uhl. sp. 688.— 1601.— rak.-uh. banka vídeň. stavební sp. 675.7 rak. úvěrní ústav Schodnica . . . 717.— 275 50 b. anglo-rakouská 526.— peštská vagonka- vídeňská unionka devisa německá . 116 9 b. pro země rak.

doktor Lloyd Daněk Rudolfov Poldin huť ústav Schodnica

26 article

414 40 uh. úvěrní banka 730.— » pařížská . 95.27 » curyšská . 95.20 bank. jednota. . 486 75 londýnská 239 7 r. úst. pro úv. poz. 961.— česká b. Union . 248.50 dvacetifrank . . 19.05 Živnost. banka . —.— marka papírová . 116 95 roln. úvěr. banka 324.75 rubl 252.75 Eskontní sazby 31/4—33/4 procent. Po čilé reprise smýšlení ke konci na neodpoví- dající zprávy zahraničné ochablo. x. Z Vídně, 29. dubna. (Telefgr. »Nár. Listů«.

Vídeň 95.20 banka živnost . banka

27 article

(Denní bursa.) Na dnešní burse byl z počátku velice čilý obchod. Zpráva železničního výboru otázce postátňovací, jakož i usnesení sněmovny, aby zpráva ta dána byla na jednací pořad příští schůze zavdaly podnět k rozsáhlým koupím hodnot doprav ních, zvláště akcií státní dráhy. Protože zárovei oznámena z Berlína pevnost hodnot báňských, zlep- šily se také tyto papiry. Později však obchod značně ochabl, protože z Berlína a z Paříže oznámeno smýšlení povolující, přes to však zůstaly v platnosti vesměs vyšší záznamy za smýšlení pevného. Ban- kovní akcie z počátku dražší, naposledy zachovaly jen mírný zisk. Bodenkreditky byly značně dražší též státní dráha byla proti včerejšku značně dražší Obě severozápadní se jen málo zlepšily, kdežto se verní dráha zachovala podstatně vyšší záznamy Llovdovky přes neuspokojivou bilanci úhradami kontr miny značně se zlepšily. Na trhu průmyslovém měly pražské železářské značně lepší kursy. Schodnic ochabla, kdežto haličsko-karpatská zachovala dosa vadní kursy. Turecké losy a tabákové se zotavily Ukládací trh za menších obratů byl příznivý. Devisy a valuty byly chaby. Na eskomptním trhu skoro ne změněno: 31/4 proc. x. Z Vídně, 29. dubna. (Telefgrm. »Nár. Listů«.

Berlín Paříž Bana Vídeň

28 article

(Večerní bursa.) Kredilky 675.75 (po —.—) uherské kreditky 730.—, anglobanka 276.—, bankovní jednola 487.25. unionka 526.50, Išnderbanka 415.— stální dráha 689 75, jižní dráha 44.50, polabská dr 442.—, severozápadní dráha 447.50, turecké tabákové 346.50, rýmavsko muráňské 483 —, alpinky 393.25 květnová renta 100.70, uherská korunová 99 50 turecké losy 119.50, marky za hotové 117.03, na ultimo duben 117..05, květen —.—. — Smýšlení povolující. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197.85 198 05, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.— Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.,

Amsterodam Brusel Kredilka 675.75 Išnderbanka 415

29 article

100.70 100 70 100 b5 100.70 121.30 101.— 121 25 99 50 92.40 10020 94.76 99.60 99.65 175.— 248.—

30 article

Německo šek a Brussel na delší lh kr. lh. za 100 mk. 116 971/2, 117.15, Německo na delší lhůty 117.—, 117.25. Londýn šek a kr. lh. za 10 1. st. 239.70, 239.95, Londýn na delší lhůty K 239.75, 240.15, Nový York za 100 doll. —.—, —, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 93.30, 95.45, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek a kr. ih. za 100 fr. 95.271/2, 95.40, Paříž delší lh. —, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 9515, 95.35, na delší ih. —.—, —.—, Švýcary šek a kr. hl. 95.15, 95.35, na delší lbůty —.—, —. Berlinská bursa, 29. dubna. (Zvl. telef. zpráva »Národ. Listů«.) Dnešní bursa pokračovala v hausse na celé čáře, k čemuž novým podnětem bylo pro- hlášení Ruska ohledně mandzurské otázky. V prů- běhu bursy se smýšlení dále upevňovalo, ale konec byl slabý, ježto došly zprávy o srážce tureckého vojska s ruským. Vedle toho ukázal se nedostatek peněz, jenž měl za následek stoupnutí sazby sou- kromého diskontu na 5% a denních peněz na 59%. Čílý obchod udržel se na trhu ukládacím, kde hle- dány byly argentinské i čínské půjčky, ježto ceny střibra stouply. Montanní hodnoty ve volném ob- chodě pevné a vyšší, ke konci však se zároveň s kasovními záznamy dosti značně oslabily. Totéž platí o trhu hankovním. Z dopravních hodnot byla státní dráha dále pevná; také paroplavební hodnoty se zlepšily, kdežto lombardy, transvaalská a var- šavskovídeňská dráha klesly. — Soukromý diskont vyšší: 3 proc.

Německo Brusel Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Rusko Petrohrada ruský město šek Italia šek Italia

31 article

První cifry znamenají začáteční, druhé konečná kursy: Rakouské kreditky 213.40, 212.87. Diskonta 191.—, 19075, Německá banka 212.—, 212.—, Ob- chodní spolačnost 158.—, 158.25. Drážďanská banka 151 60, 151.40, Španělské exterieury 88 75, 88.50, Bochumské ocel. 187.50, 186.—, Lauřina buť 223. 90, 222.25, Dortmund Union lit. C. 84.75, 8375, Har- penské uhl. doly 186 30, 185.37, Gelsenkirchenská uhl. doly 184 10, 183.37, Hibernia 18475, 183 40, Consolidace 391.—, 389.—, Severoněmecký Llovd 104.25, 104 12, Hamb.-amer. dopravní spol. 108.70, 108 25, Kanada 128 90, 129.—, Transvaal 174.—, 174.50, turecké losy 132 75, 132.50. Z kasovních papírů: Concordia 315.75. Esch- weiler 234.80. Geisweider 165.30, Hochdahi 167 75, Katovické 212.25, Wilhelm 225.—, Phönix 133 80. Rh. Stahl. 169.40, Schalker Gr. 418 —, Westfalia 130.50. Orenstein 140.—, Rh. Metall 71.—, Hasper 175.25, Donnersmark 218.50, Huláschinský 107. 75, Vulcan 211.25, Bismark 236.—, Caro 104 40, Hoesch 160 25. Georg Marie 114.—, Königsborn 162.90, Nord- stern 263.— Dodatečná bursa, Z Berlfna, 29. dubna.

Lauřin Esch Wilhelm 225 Stahl Georg Marie Ob Dortmund Haro Hibernia Kanada Transvaal katovický Hasper Königsborn Nord Berlfn drážďanský banka Consolidace 391 Hamb Schalker Gr . 418 Vulcan 211.25 Bismark 236 Concordia 315.75 Phönix 133 80 Westfalia 130.50 Huláschinský 107 Cara 104 40

32 article

C.-B.) Kreditky 212.90, státní dráha 148.60, jižní Jráha 13.50. Diskonto 190.75, německá b. 211. 90 obchodní b. 158.25, drážďanská b. 157.40. darmštadt- ská banka 141.—, národní banka 121.75, dráha Dortmund-Gronau —.—, Henri 109.50, Transvaal 174.25, Kanada 129 —, Gotthard. 190.75, Lloyd 104.10, Packet 108.20. — Za hotové: Lauřina hut 222.50, dortmundské 83.75, bochumské 185.75, gel- senkirchenské 183.40, Hibernia 183.40, harpenská 185.40, Consolidace 389.—. — Smýšlení oslabené. Z Berlína, 29. dubna. (0 1 hod. 30 min. odpol.) Kreditky 213.25, státní dráha 148 75, lombardy 13. 60. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 29. dubna. (Tel. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 213.50, akcie společnosti státní dráhy 148.80, lombardy 13.50, papírová renta 101.10, stří- brná renta 101 05, zlatá renta 103 75, uherská zlatá renta 102.40, uh. korunová renta 100.20, 49% rak. korun. renta 101.60. Smýšlení pevně. Z Franklurtu, 29 dubna. (Dodateč. bursa.) Úvěrn akcie 213 50, státní dráha 148.80, lombardy 13.60. Z Pařiže, 29. dubna. (Počáteční bursa.) Sproc. renta 98.80. 3/o půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 29. dubna. (Telegraf. závěrečné kursy.) 3proc. umořitelná renta —.—, Bproc. renta 97 77, 31/aproc. renta —.—, italská renta 103 50. rakouský pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.16, rakou- ská zlatá renta 103 05, uherská zlatá renta 104.30. otomanská banka 602., tabáková režie 375.—, tu- recké losy 128.25, Smýšlení pevné.

Henri 109.50 Lloyd 104.10 Dortmund Kanada Gotthard . 190.75 Berlín Frankfurt Franklurt 29 duben Pařiže Paříž Londýn národní banka Transvaal 174.25 Packet 108.20 Hibernia 183.40 Consolidace 389 Jráh Lauřin hut 222.50

41 article

375.— 1681 305.— 505.— Trhy na zboži. Pražská plodlnová bursa, 29. dubna. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 76—81 kg K 7.95, 860, uherská 00—00 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak. — kg 0.—, 0.—, americká —, —.—, —.—, vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české jakosti 72—75 kg 7.15, 7.60, uherské 00—00 kg 3.— až 0.—; ječmen výběr 7.75, 8.—, první jakosti 7.30, 7 40, střední 7.—, 7.10, merkantilní 6.50, 6 75, ječmen k setí 0.—, 0.—, krmný 6.—, 6.25; oves ry- chlík 6.40, 6.45, príma 6.30, 6.35, merkantilní 0.—, 625, k setí 0.—, 0.—, oves krmný 0 —, 0.—; kukuřice uherská 7.40, cizozemská 6.95. 7 05, cinquantinová K 8—, 8.20; vikev česká 7.50, 7 75, haličská 7.—, 7.10, uher. K 0.—, 0.—, pohanka 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—. Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 29.—, —.—, č. 1 28.—, —.—, č. 2 26.50, —.—, č. 3 25.—, —.—, č. 4 23.—, —.— č. 5 22.—, —.—, č. 6 20..50, —.—, č. 7 18.—, —.— č. 8 13.50, —.—. Žilná mouka č. I. 22.50, —.—, č. II. 21.50, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —. Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.80. hrubé 10 50 10.80, otruby žitné 10.80, 11.—, krupice 29.—, — prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B 39.50, čía. 3/0 39.50, čís. 2/0 38.50, čís. 0 37.50, čís.i 35.50, čís. 2 34.50. čís. 3 33.50, čís. 4 32 50, čís.5 31.50. čís. 6A 30.50, čís. 75 28.—, č. 8A 26.50, čís.

uherský 00 7 75 28 kg

42 article

9A 24.— Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimní K 12.50, 12.70, čerstvá, vlhká —.—, —.—, vadná —.— .—, mák modrý český 27.50, 28.—, modrý ruský 27.25, 27.50, vlhký český —.—, kmin český —.—. —.— holandský 27.50, 28.—, jetel bílý —.—, —.— švédský —.—, —.—, červený 1901 starý —.—, —.— žervený 1902 —.—, —.—, úročník —, —, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská 11.—, 12.—. lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus) Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K 11.25, 12.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—. —.—, hrách Viktoria 13.50, 14.—, k vaření žlutý 10.—, 11.—, k vaření zelený 13.—, 14.—, ke krmení 0 —, —.—, čočka 12.50, 16.— Sušené ovocs. Ceny za 50 kg: Švestky české K 11.25, 12.50, bosenské 110/120, 80/85 14.75, 18.50. srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.— —, hrušky 19.—, 26.—, křížaly 10.—, 12.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 3.50, 3.90. nelisované 3.50, 3.90, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 1.90, 2 —, ke krmení 1 .75. 1.85, ke sllani 1.75, 1.85, cizí 0.—, 0.— Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh. —.—, —.— lůj —.—, —. — 84.—, 85.—, sádlo amer.

Švestka český K 9 A kg Viktoria srbský

43 article

Obllí. M. Z Vídně, 29. dubna. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Na trhu s pšenicí a žitem se dnes smýšlení upevnilo. Obchodníci začinají ku- povati, protože na peštském trhu terminovém ceny na lhůlu květnovou se zlepšily. Mimo to jsou kupci vzhledem na skrovnou nabídku nucení povolovati dražší ceny. Mlynáři účastní se koupí jen s velkou zdrželivostí. Žito musilo býti placeno o 5 h. dráže, proti sobotě bylo o 5—10 h. dražší. Oves byl povný. kukuřice opětně zdražila o 5 h, proti sobotě jest tedy dražší o 10 h. Znamenala: pšenice slovácká 7.90, 8.25, z Moravského pole a rakouská 7.80, 7.95, žito slovácké 7.30, 7.50, rakouské 7.20. 7.35, kukuřice uherská 6.65, 6.75, cinquantin 7.20, 7.60, oves uher. 6.40, 7.15, oves ceský a moravský 6. 40, 6.50. Z Vídně, 29. dubna. (C.-B.) Plodinová bursa. Pšenice tisská 0.—, 0.—, banátská 7.90, 8.35. slovácká 7.90, 8.25. Smýšlení upevněné. — Žito slo- vácké 7.30, 7.50, peštské 7.40, 7.55. Smýštení velice pevné. — Ječmen moravský 7.25, 8.10. Smýšlení chabé. — Kukuřice uherská 6.65, 6.75, cinquantinská 0.—. Smýšlení pevné. — Oves uherský prostřední 6.40, 6.60, prima 6.40, 6.75. Smýšlení upevněné. — Počasí krásné. Z Pošti, 29. dubna. (Telegr.) Pšenice na duben 0.—, 0.-—, pšenice na květen 7.74, 7.75, pšeníce na říjen 7.52, 7.53, žito na duben 0.—, 0.—, žito na říjen 6.54. 6.55, oves na duben 0.—, 0.—, na říjen

Ječmen Vídeň slovácký Pošť kukuřice uherský 6.65