hybu obecenstva. Toto mé prohlášení týká se výjevu na Rumjancovské ulici, kde jsem by avědkem,ji ak židovský dav překážel Židům so- lidným, starším a usedlým. Proti všemu tomu rázně zakročím. Poliemejstěr Chlěbňakov.« Jak zalhává protiruská agitace. Mezi pěknými hesly, které vydala stran převratu, je také, že děti každé národnosti v Rusku mají býti ve školách vyučovány svým mateřským jazykem. Zásada je zajisté spra- vedlivá a hanba tomu, kdo by toho neuznával když je na řadě sestavování krásných zásad. Ale praxe záhy poučila, že v Rusku nutno při hlížiti ke zvláštním podmínkám a nejrozmani- tějším poměrům. Také do újezda tiraspolského přišli agitá- toři a hlásali uvedenou zásadu. V újezdě tom bydlí i Velkorusové (hlavně starověrci), i Malo- rusové, i Multáni, i Bulhaři, i Němci, i Židé, i cigáni atd. Propagandisté očekávali, že v tiras- polském újezdě při takové národní pestrotě oby- vatelstva nejlépe se musí osvědčiti jejich roz- kládací politika. Ale stalo se, čeho se nenadáli. Po multánských vsech roznesly se pověsti, že car chce Multány potrestati za agrárné nepokoje a proto jim zapovídá učiti se rusky, a že ruské školy budou nyní jen pro Rusy. Začali se ra- diti, jak toto zlo odvrátiti. Posléze našli do- brého člověka, který jim napsal »slzavou prosbu«, aby multánským dětem nebylo zbra- ňováno navštěvovati ruské školy a aby nebyl nuceni za své peníze pořizovati si školy mul- tánské. Podobně bylo v maloruských vsech řeče- ného újezdu.

Telegraflcké zprávy.

Krise v Uhrách. Z Pešti, 26. srpna. Včera konala se m- nisterská rada. Baron Fejérváry re- feroval o svých audiencích u panovníka v Išlu. Dále vyřízeny běžné záležitosti. Z okolností, že ministeriální rada ministerstva financí vedl pro- tokol ministerské rady, dovozovalo se ve zdej- ších politických kruzích, že vyřízeny byly především záležitosti finančního rázu. Zde se myslí, že včerejší audience býv. ministra financí Lukacse týkala se rovněž finanční situace uherské. Panovník se bezpo- chyby dověděl, že šl. Lukacs dlí v Išlu na let- ním bytě a použil té příležitosti, aby bývalého kancléře pokladu uherského se otázal, co soudí o finanční situaci země. Pokládá se za pravdě- podobno, že šl. Lukacs dal panovníkovi zprávu příznivou. Z Pešti, 26. srpna. Ve včerejší schůzi peštského komitétu bylo navrženo za- ložiti fond, ze kterého mají býti podpo- rováni úřadníci, kteří by byli vlá- dou zbaveni svého místa. Hr. Alex- andr Karolyi věnoval k účelu tomu 25.000 K. Takové fondy mají býti zřízeny ve všech komi- tátech, které budou prováděti passivní resistene proti vládě.

Chyslaná velká demonstrace před sněmovňou. Z Pešti, 26. srpna. Dne 15. září, kdy se sejde uherská sněmovna, chystají sociál n demokraté před poslaneckou sně- movnou velkou demonstraci, o které se vůdce sociálních demokratů pešťských Desi- der Vokanyi vyslovil takto: Evropa ještě takové demonstrace neviděla. Byl jsem v Italii, Francii, Anglii a Německu, viděl jsem demonstraci amerických horníků za velké stávky, viděl jsem dělnické demonstrace v Lon- dýně, ale mohu říci, že vážnost a rozsah de- monstrace naší předčí všechny dosavadní. Massa dělného lidu potáhne před parlament a zaujme tam bez hlesu místo. Ne- bude se ani zpívat, jani křičet. Poslanci nebudou přepadáni, jedině bude se pů- sobiti majestátností massy. Zvolíme výbor, který odevzdá presidentovi naše přání. Ať se děje cokoli, k násilnostem ne- dojde; k vůli koalici krev nepoteče!

Následek krvavé afféry v Košici. Z Pešti, 26. srpna. Z Košice se ozna- muje: Metteur tiskárny »Kasai Hirlapu« Leopold Klein, který v afféře důstojníků šl. Bošiče a šl. Szartonyho přispěl ku pomoci napadenému redaktoru Ferešovi a při tom byl poručíkem Bošičem bodnut šavlí do břicha, včera podlehl v nemocnici svému zranění. Četař Josef Rosen- feld, jehož uherské velení dalo podnět ke krvavé afféře, včera desertoval. Včera večer došlo v Košici opět k demonstracím. Z úřadního věstníku Z Vídně, 26. srpna. (C.-B.) Ministr kultu a vyučování povýšil učitele na státní průmyslové škole v Liberci Adama Hubla do 8. třídy služebnl. Otázka marocká. Z Paříže, 25. srpna. (C.-B.) Francouzská vláda neočekává odpověď sultána marockého ve příčině propuštění Alžírana Bu Mziana el Miliam před pěti nebo šesti dny. Francouzský vyslanec Taillandier dostal rozkaz sděliti ve středu Maghzenovi žádost francouzské vlády za propu- štění Bu Mziana. Bude tudiž teprve koncem tohoto měsíce známo, jak se sultán vůči fran- couzským požadavkům zachová. Audience u sultána. Z Cařihradu, 25. srpna. (C.-B.) Po dnešním selamliku dostavil se rakousko-uherský vele- vyslanec svob. pán Calicle k sultánovi na sly- šení, aby mu poděkoval za jeho pozornost, pro- jevenou u příležitosti narozenin císaře a krále Františka Josefa. Na to byl přijat sultánem ve slyšení německý velevyslanec svob. pán M ar- schall. Rozluka švédsko-norská. Z Kristianie, 25. srpna. (C.-B.) Zejtra do- poledne budou současně v norské a ve švédské státní radě jmenováni delegáti pro jednání v záležitosti rozluky unie.

Denní zprávy. — Prino Eitel Friedrich. Brožurka, vydaná těchto dnů v Berlíně pod titulem »Die unga- rische Krise und die Hohenzollern« (Uherská krise a Hohenzollernové), mrzí mnohem více než Maďary, již nechtějí si to zúplna s Vídní zkazit, »loyální a věrně oddané« zdejší Němce. Jako by oni byli brožurkou kompromitováni a nikoli vlastní původcové její, již dle nejnovějších zpráv representováni jsou generálním ředitelem královské tabákové uherské režie Hertzogem, jemuž hrabě Tisza nedávno teprvé byl opatřil baronii. Není bez příčiny německá rozmrzelost nad smělou tískovinou, jež bezohledně a s pře- kvapující neomaleností hlásá to, co skryto dosud ve hlubinách četných německých srdcí a co v nevčas odkrývati, není ani politickou šikov- ností ani důkazem odvahy, s jakouž vystupuje autor a ti, již za ním stojí, za tím účelem, aby říši tuto rozbili, t. zv. země »dědičné« zašantro- čili do Němec a ze zbytku s připojením slovanských zemí balkánských udělali mocný a velký ná- rodně maďarský stát. Nemotorné je počinání to, že se jím kompromittuje též »věrnýa spolehlivý spojenec« Rakouska nad Sprévou, je- muž se imputuje, že nebude na rozpacích do- konati, co byl Bedřich druhý započal. V této prozatím nekrvavé ale pro pósouzení situace, v níž nalézá se té doby tato monarchie, velice významné episodě, jmenuje se jako příští pa- novník příštiho maďarského podunajského státu pruský prine Eitel Friedrich. Není to poprvé, co mladému tomuto princi přisuzuje se úkol stáí se dědicem Habsburgů v zemích zalitavských.

A kdo by se domníval, že jsou to pouhé ni- cotné a ničemné kombinace, jež tohoto prince tlačí na trůn Veliké Maďarie, v níž by pět mil- lionů Maďarů tyranisovalo a národně ubíjelo 15 millionů Slovanů, velice by se mýlil. Aby se nám opět nevytýkalo, že denuncujeme aneb aspoň podezříváme ze zemězrádných choutek zdejší Němce, o schönererovství a blízce příbuzném mu německém nacionalismu uvnitř Rakouska pomlčíme, vždyť stačí k tomu, aby o věci,o kterouž tu jde, jednalo se vážně, povšimnouti si cítění a smýšlení německého lidu a směro- datných lidí v německé říši. Jděte si kam chcete, na jih či na sever, Zdo smutné krajiny, již Ně- men protéká, aneb na veselý břeh Bodamského jezera, vyhledejte si jakýkoli kruh, jenž smysl má pro politiku, přesvědčíte se, že míněnío osudu Rakouska všude je ustálené a o jeho budoucnosti rozhodnuto. Rakousko, pokud je dle názoru milých našich sousedů »německé«, při- padne v nedlouhé době zcela jistě k Německu, vlastně k Prusku a ostatní země stanou se samostatným státem pod žezlem — Eitel Fried- richa. Legenda o princi tom vypravuje, že se pro příští své povolání na Dunaji již připravuje, že totiž pilně se učí, či vlastně že již umí ma- ďarsky. Zdali to pravda, potvrditi nemůžeme, však dementována pověsť ta nebyla a že by se pruský princ učil jazyku maďarskému jenom- z pozornosti k maďarskému národu, o tom právem pochybujeme. Však to také věc ve- dlejší« Vždyť o poslání Německa v Rakousku napsána již celá literatura, jejíž existence se sice zde z dobrých důvodů zamlčuje, čímž ale o nic nestává se menším nebezpečí, které hrozí z ustáleného ve všem německém lidu ná- zoru, že osud této monarchie a především osud rakouských Němců, v nedaleké době — není

třeba uváděti, která doba při tom Němcům na mysli tane — bude rozhodnut. Jakkoli nám ani nenapadá přikládati zjevům těm většího významu, než jaký jim přísluší, přece hříchem bylo by a ne pouze chybou, ignorovati je, zejmena za neutě- šených poměrů, v jakých se tato monarchie na- lézá. Kdo jen trochu politicky myslí, nemůže pochybovati o tom, že Hohenzollerové nemohou tou dobou národní poslání své pokládati za ukončené. Tak jako existuje irredenta italská, existuje též a sice mnohem nebezpečnější pro tuto říši irredenta německá. A že sjednocení všech Němců v jeden státní celek harmonuje úplně s realisováním snu o velkém Uhersku, od Karpat snad až po Soluň, v němž by pá- nem stal se národ Arpadův, o tom nebude po- chybovati nikdo, kdo na příklad slyšel horovati o maďarské budoucnosti hr. Apponyie. — Berlínská »Woche«, týdenník, který při- náší fotografické snímky všech možných dyna- stických výjevů z celého světa, panovnických návštěv, přehlídek vojska, odhalení pomníků, ne- štěstí atd., věnoval poslední číslo letošním 75.

narozeninám rakouského císaře s četnými por- tréty události se týkajícími a s ohromným ná- kladem zaslal do Rakouska také veliké plakáty oznamující tento kšeftařsky spekulující sešit. Pla- káty nalepeny také v Praze i jest známo, že představovaly zvětšenou dvacetikorunu, symbol profitu, s naprosto nezdařeným profilem panov- níka na líci uprostřed barbarských ornamentů, plakát proveden ve velkoněmeckých barvách, červenočernožluté. Veřejnost česká při- jala tuto exotickou ozdobu pražských nároží lhostejně. Bylo sice s podivem, že policie ztrpěla velkoněmecký paškvíl s podobiznou císařovou, vypočítaný velice mylně a pro bystrozrak berlín- ského velkospekulanta Scherla tak nelichotivě na tuzemskou loyalní koupěchtivost německou, ale jinak smýšlely německo-radikální živly v Če- chách, soudě podle jich plzeňského činu. Ta- mější Všeněmci zničili podobiznu císaře upro- střed nádhery velkoněmeckých barev na Scher- lově plakátu a »Pils. Tagbl.« nazval skutek tento »nedůstojným uličnictvím«. Ve skutečnosti jest zajímavou ukázkou sporu mezi berlínskou naivností a německo-radikálním smýšlením v Čechách. — Vyznamenání. Obec Jenfkov jmenovala pana Karla Adámka, okresního starostu v Hlinsku, za zásluhy, jichž si svou čtyřicetiletou činností v oboru samosprávy získal, čestným občanem a odevzdala mu deputací uměle provedený diplom.

— Z kruhů vojenských. V noci na dnešek jely z Prahy čtyry zvláštní vlaky s vojskem do jižních Čech na císařské manévry. —Slavnostní odhalení desky na paměť spisovatele a proslulého botanika prof. dra. Ed. Formánka na jeho rodném domě v Klatovech, pořádá Přírodovědecký klub prostějovský spolu s akad. spolkem „Úhlavou“ a městskou radou v Klatovech, zastoupenou nám. starosty p. drem. Karlem Hostašem, v neděli dne 27. srpna t. r. dopoledne s tímto pořadem: 1. O 91/2 hod. dopol. seřadění spolků a hostí v hotelu „Střelnice“ 2. O 10. hod. dopol. uvítání hostí a slavnostní řeč, kterou prosloví odb. učitel měšť. školy klatovské p. Vojt. Pitha. 3. Slavnostní chorál a odhalení desky. 4. Odpoledne národní slavnost v městských sadech. — Výpisy z platebních rozkazů o osobní dani z příjmů na Král. Vinohradech. Okresní hejtmanství na Král. Vinohradech vydalo tuto vyhlášku: Vyho- tovené výpisy z platebních rozkazů o osobní dani z příjmů za rok 1905 jsou ve smyslu ustanovení § 217. odst. 3. zák. ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. a čl. 60, bod 6. hlava IV. provád, nařízení v míst- nostech zdejšího berního referátu II. posch., v kance- láři č. 17 za obyčejných hodin úřadních po dobu 14 dní t. j. od 30. srpna do inci. 12. září 1905 všem poplatníkům osobní daně z příjmů zdejšího správního okresu na legitimaci k volnému nahlédnutí vyloženy.

Trestní ustanovení proti možnému zneužití těchto vý- pisů obsahuje § 246. citovaného zákona. — Dary. Při svatbě sl. Míny Kohoutovy z Kně- žiček s p. Ant. Jennem, učitelem ze Dvorů u Nym- burka vybráno na Ústř. Matici školskou 31 K. — Společná vycházka do Krkonož. Povzbuzen zdarem posledních vycházek, jež v tomto měsíci za četné účasti turistův obojího pohlaví do Krkonoš a Jizerských hor při nádherné pohodě k plnému uspo- kojení všech účastníků vykonány byly, odhodlal se ř. uč. J. Buchar ku přání s mnoha stran projevenému uspořádati ještě další vycházku do Krkonoš ve dnech 7.—10, září t. r. dle tohoto programu: Dne 7. září na večer přijedou výletníci do Jilemnice. Dne 8. září ráno půjdou přes Štěpanice a Mrklov na Benecko a Žalý, dále přes Čerstvou Vodu, Krausovy boudy do Bedřichova a Spindelmühle, od- kudž Labským dolem dojdou na noc do Labské boudy. Na den 9. září připadne pochod po hlavním krkonoš- ském pásmu od Sněžných jam až na Sněžku, načež sestoupí se do Obřího dolu a Pecru a povozy odjede se do Janských lázní, z Vrajtu pak drahou do Trut- nova. V neděli dna 10. září prohlidkou skalních měst