1
masthead
14. června 1900. Císlo 162.
2
masthead
NÁBODNÍ LISTY.
4
article
Obecní představenstvo v Nesměni: Jos.
Šourek, starosta
Obecní představenstvo v Bar ch o vi c í ch
Frant. Skála, starosta.
Obecní úřad ve Škvrňově: Antoní
Douděra, starosta.
Obeení představensivo v Radli c ích
B. Pažout, starosta
Šourek
František
Douděra
B Pažout
Nesměň
Jos
Bara
obecní úřad
Škvrňov
5
article
Obecní představenstvo ve Ž dáni c í ch
Obecní představenstvo ve Ž dáni c í ch
J. Nehasil, starosta.
Obecní zastupitelstvo v Ú je z dc i: Ja
Šedivý, starosta.
Obecní představenstvo v Dol. Krute cht
Vedral, starosta.
Obecní představenstvo v Hor. Krutech
Jos. Povondra, starosta.
J Nehasil
Vedral
Kruta
Povondra
Dolo
6
article
Slavnosti gymnastů v Paříži.
Slavnosti gymnastů v Paříži.
V Paríži, 6. června.s)
(Pavodní zpráva »Národních Listůe.)
Ve dnech svatodušních konala se 26. slavnos
federace gymnastů francouzských, ku kteréž.
jak známo, i naši Sokolíci měli se dostaviti.
Ačkoli za tou příčinou konány přípravy a So-
kolstvo chtělo se tentokráte hojně zúčastniti
zjednati české věci za hranicemi nových přátel,
byl tento úmysl zmařen. Nynější vláda fran-
couzská chtěla totiž, aby slavnost gymnastů byla
internacionální, jinými slovy, přála si, aby seji
mohli zúčastníti též Němci. Na tuto podmínk
gymnasté přistoupiti nemohli a proto ustanoven
pořádati slavnost nacionální, pouze pro fran-
couzské jednoty těloevičné. Toť příčina, pr
kterou nedostalo se pozvání ku slavnosti nejen
Sokolstvu, ale i ostatním sdružením tělocvičným,
která jinak bývají účastna těchto slavností.
Staré přátelství francouzských gymnastů
k našim Sokolům však neutuchlo a četnými
dopisy žádán starosta České Obce sokolské dr.
Podlipný, aby Sokolstvo vzdor tomu zúčastnilo
se slavnosti alespoň poselstvem. Tak se stalo.
Sokolík
Němec
doktor
Podlipná
Paříž
národní Listů
7
article
Česká Obec sokolská vyslala šestičlenné p-
selstvo, ku kterému přidružilo se mnoho bratří
a přátel Sokolstva, aby společně navštívili vý-
stavu v Paríži
Výprava přijela dne 2. června ráno do
Paříže.
Prvýidruhý den slavno stí.
O 7. hodině ranní počaly závody gymnastů n
krásně upraveném cvičišti ve Vincennes. Cvičišt
to určeno jest pro celou řadu slavností. Kromě
slavností gymnastů mají se tu konati závody
velocipedistů, internacionální závody sportovní
ku konci měsíce července a jiných několik
slavností. Jest elipsovité a na jeho obvodu zři-
zena jízdní dráha pro velocipedisty, 500 metrů
dlouhá; na všech čtyřech stranách obklopena
tribunami a místy ku stání. Celkové amf-
tentrální zařízení působí velice ladně, obzvláště
když je naplněno obecenstvem. Uprostřed dráhy
rozkládá se krásný pažit, na němž gymnasté
svá cvičení prováděli. Toto místo naplnilo s
již o 7. hodině ranní závodníky. Byl to krásný
pohled na sta hemžicích se gymnastů v plné
práci. Pro malou rozsáhlost cvičiště nemohly
se všechny závody konati současně a prot
uspořádány ještě na místě druhém, určeném pro
vzduchoplavbu, kdež viděli jsme balon pana
Surcoufa, známého z naší výstavy národopisné.
Surcouf
Paříž
Vincennes
8
article
Vlastní slavnost, pro obecenstvo přístupna
a zajímavá, konala se dne 3. a 4. vždy od-
poledne.
V prvý den za přítomnosti ministra války
a druhý den za přítomnosti presidenta repu-
Prvý den odpoledne. Po 34. hodině při-
jíždí ministr války generál André, který před
několika dny byl jmenován ministrem. Za krátko
přicházejí gymnasté na cvičiště, uvitani bouřli-
vým potleskem obecenstva. Praporečníci řadí se
v šik po celé délce evičiště, čelem proti hlavní
tribuně a za nimi ostatní gymnasté, oddll po
oddílu.
Po seřadění zatáčí sik praporečníků, čí
jicí na čtyři sta praporu, rozdělen byv na dva
díly, na obě strany.
Před námi stojí nyní 2000 pymnastů, kte
na daný povel kráčí ku předu, berouce si roz-
stup. Celek působí mohutně, všechno obecenstv
jásá a vzdává pochvalu gymnastům; jen přátel
sokolstva, kteří stojí u poselstva vzpomínají na
slavnosti sokolské v Praze a dodávají, že není
vstup ten takový, jaký viděli v letech 1891
1895 v Praze o slavnostech sokolských. Maj
pravdu, v tom ohledu nebyl vstup tak unášejí-
cím, jako při slavnostech našeho Sokolstva.
V duchu myslil jsem, co by vznětlivé obe-
censtvo francouzské dělalo, kdyby uvidělo naši
slavnost, která vyniká jednotností vstupu i jednot-
ností kroje a tím mnohem více působí na
divaka.
Za zvuku hudby provádějí se cvičení prostná
bliky
André
Praha
9
article
* Za příčinou nahromadění neodkladné látky
opozděno.
Seberete-li všecko do hrsti, kde je vina
Směli jsme snad očekávat, že se o naši repre-
sentaci, o náš úspěch, o naše vítězství bude
na světové výstavě starat někdo — druhý?
Či to nebyla vskutku naše vlastní povinnost
A jestli jsme se nepostarali o sebe sami, smíme
teď vinu sváděti na někoho jiného, nežli na
sebe sama?
Nejen my Čechové na výstavě pro svě
neexistujeme. Žádný z rakouských mimoněme-
ckých národů není tu představen. Druzí ještě
méně nežli my. Četli jste snad svého času.
v době příprav o nějaké akci, která by snad byla
zahájena bývala so strany naší, aby se stalo,
co se státi mělo? Sestoupili se snad zástupci
českého průmyslu, živnostnictva, řemeslnictva,
všech odborů práce, aby zjednali svému pro-
spěchu náležitou platnost? Hledali snad zástupci
naši nějakého dohodnutí se zástupci druhých
národů slovanských, aby velikým, mocným pro-
testem vymohli na místech rozhodujících nále-
žitou pozornost svému zájmu a vůbec slovan-
skému jmenu a živlu této říše? Ničeho po-
dobného jste se nedočetli. Nestalo se nic,
nepodniknuto nic a teď, když stojíme u následků
této nehybnosti, nesmíme se divit, jestliže vý-
sledek odpovídá asi našemu namáhání. Máme
to, co jsme si dovedli opatřit. Více ne a více
snad ani — nezasluhujeme.
Čecho
10
article
Na něco se konečně pamatujete. Nějaké
projevy nespokojenosti — v novinách jste tehdy
četli. Vskutku! To je jediné, nač se obyčejně
vyšvihn me. Nevykonali jsme krátce, co na nás
lv 5 oddílech. Po každém vypuká burácející po-
chvala potleskem a voláním. Obzvláště posledn
oddíl těší se veliké pochvale, když celé množstv
sklesne do podporu ležmo těsně až na zemi
že celé prostranství pokryto jest přímkami, jež
tvoří ležící na zemi gymnasté. Po evičení při
náší se prapor unie gymnastů před hlavní ti
bunu. Předseda slavnosti oslovuje ministra války
který mu odpovídá, vítá a povzbuzuje gymnasty
ku práci.
11
article
Gymnasté se sestupují a odcházejí ze cvi
čiště a na jich místo přicházejí jiní, aby pro-
vedli cvičení zvláštní. V různých oddělenie
provádějí cvičení prostná, s kužely, s tyčemi, s pu
škami; potom následují evičení v rohování, šerm
holí a rapíry, volná cvičení na nářadích a napo
sledy skupiny, prováděné po různu od mnoh
jednot. Mezi tím řadí se ostatní mimo cvičist
k defilé. Po skončeném cvičení defilují všechn
jednoty kolem hlavní tribuny; na 8000 gymna-
stů z Francie, z Alžíru a z Tunísu procháze
kolem nás a řadí se znova na cvičišti.
Na tríbuně vedle ministra války sedí před
sedové sjezdu gymnastů, dr. Podlipný aza
nimi celý průvod ministrův. Po defilé všickni
vstávají a jdou s ministrem prohlízeti řady
gymnastů; v předu ministr války s předsedou
slavností, za nimi pan Sansbeuf s drem. Pod-
lipným a ostatními předsedy jednotlivých od-
borů slavnosti. Po prohlidce šiků gymnasto
vrací se všichni na tribunu a odcházejí do
komnaty za tribunou, kdež představuje před-
seda sjezdu ministru hosty, v prvé řadě dra-
Podlipného, s nímž minístr delší dobu roz-
mlouvá. Po skončeném představování odjízd
ministr s celým průvodem, po té gymnasté od-
cházejí ze cvičiště a tím končí prvý den slav-
ností na cvičišti.
Večer jest slavnostní banke
k němuž jsou zváni naši bratří Sokolové. ve
veliké dvoraně v ulici St. Mande shromáždil
se zástupci gymnastů v počtu několika s
V čele sedí předsednictvo sjezdu, vedle pan
Sansbeufa dr. Podlipný a na druhé jeho stran
starosta Paříže, potom předseda federace gym
nastů z Belgie Mignot a na druhé straně před
soda federace spolků tělocvičných z Dánsk
kapitán Holbeck.
doktor
Podlipná
Sansbeuf
Podlipný
Sokol
Holbeck
Francie
Alžír
St . Mand
Paříž
Belgie
12
article
Řadu přípitků zahajuje předseda sjezdu
člen předsednictva výstavy a udílí slovo star
stovi Paříže a pak panu Sansbeufovi, který vl
ve své řeči především hosty, na prvém míst
starostu Č. O. S. dra. Podlipného jako zástup
Sokolstva, potom předsedu spolků dánských
belgických. Při zmínce o Sokolstvu volají gym-
nasté »Na zdar!« Br. dr. Podlipný dostává
slovo. Začíná česky, vyřizuje pozdrav Sokol-
stva gymnastům a konči tento oddíl voláním
»Na zdar l«, což všichni hlučně opakují. p
té mluví francouzsky, uváděje styky naše
gymnasty i s národem francouzským. Řeč jeho
jest stále přerušována potleskem a voláním »Na
zdar! Sokolům a Čechům. Po skončené řeči
zaznívá trojnásobná hromová salva potlesku
všech přítomných. Po té mluví ostatní zá-
stupci a pak jednotliví předsedové organisace
gymnastů.
Druhý den dopoledne konají se závody
jednotlivců. Odpoledne byl průvod k radnici
kdež se řadili gymnastě týmž způsobem, jako
se řadili naši »Sokolově« před radnicí staro
městskou. Po uvítání odchází průvod na cvi
čiště do Vincennes, přes hodinu odtud vzdálené.
Na cvičiště mezitím ubírá se všemi směrv
nesčetné množství obecenstva. Všechna míst
byla již obsazena, když jsme přišli po třet
hodině na místo; na 25.000 diváků čekalo n
slavnostní cvičení.
Po třetí hodině přicházejí první cvičenei
v průvodu na cvičiště a ve tři čtvrti na čtyři
přijíždí mezi průvodem předseda republiky, ob-
klopen průvodem vojenským, na cvičiště, za ním
potom ještě dále gymnasté až do 4 hodin, kdy
došli i poslední. Cvičení jako prvého dne je
s tím rozdílem, že přišli dnes též cvičenci škol
vojenské v Jonvillu, kteří ukázkou cviků vojen-
ských, provedených súžasnou přesností, uchva-
cují celé obecenstvo.
Sansbeuf
Podlipný
Britain
doktor
Podlipná
Sokol
Čecho
Paříž
Č . O . S
Sokolov
Vincennes
Sokol
13
article
Kromě cvičení koná se obřadné odevzdá-
vání praporu unie gymnastů gymnastům v Pa-
říži, oslovení předsedy republiky, který dlouhou
řečí odpovídá, povzbuzuje gymnasty k pilném
cvičení a na konec rozdává vyznamenání všem.
kdož si o slavnost a zavádění i pěstování tělo-
cviku zásluhy získali. Po rečech a obřadech
sestupují se cvičící a odcházejí za cvičiště.
Potom několik družstov cvičí na nářadích před
presidentskou tribunou a potom cvičí škola vo-
jenská. Po skončeném cvičení všech 180 mužů
školy vojenské zapělo vlasteneckou píseň a pak
znova se seřadili, aby za hromového jásotu
obecenstva odešli, defilujíce před presidentem.
Potom president odjíždí za hlučného volání
slávy armádě a tu a tam volání slávy Loube-
tovi. Dalsr čísla cvičení netěší se již veliké po-
bylo, nepostarali jame se o sebe, nechtěli nebo
neuměli jsme se uplatnit.
Něco se ovšem vysvětluje!
Soustředěná akce v otázce české a slovan-
ské representace na světové výstavě byla by svéh
času arci vyvrcholila v čin — politický. Al
slyšíte vždycky hlásat: umění, obchod, prů
mysl, živnost a ty ostatní obory snažení ne-
mají co činiti prý s politikou. A tak tedy na ak
Dnes jsme zase o jednu zkušenost bohatší.
Všecka práce, všechen život národní, všecko úsil
kulturní souvisí s — politikou. Všecko by to mělo
jíti ruku v ruce, býti řešeno a vedeno jednotně.
organicky. Stále o sto honů před námi ukazuj
nám to Maďaři. Poznáváme s trpkostí, dokud
na venek nedovedeme uplatniti svoji bytost,e
že všecky honosné sebechvály o kulťurní zralost
jsou předčasný — mam. Jsme pořád ještě pouhý
materiál, zmítaný cizí vůli, nevědomý, neustro-
jený, neschopný sama sebe ovládati.
A to je naučení, které si odvážíme ze svě-
tové výstavy. Ať jen hodně našinců si pro ne
zajede na Sekvanu ! Kořist nebude snad sladká.
ale bohdá — zdravá.
Al
Maďar
Sekvan
15
article
*) Vždyť dosud každý Čecháček jako nějaký
hnědokostc z podmaněných kolonií cestuje za hra-
nicemi s pasem, ve kterém není slova jeho vlast
ního rázu a jazyka. Turek cestuje po Evropě s tu-
reckým pasem, Čínan rozumí se a čínským. Ale Čech
— s německým.
Jzornosti obecenstva, které se začíná vytrácet
ze cvičiště, i my odcházíme, abychom se do-
stali brzy do Patíže.
Večer pozváni jsme byli na radnici. Po 9.
hodině shledali jsme se tu s celou řadou zná-
mých; byloť nás tu na 30 Čechů. Za chvíli
přicházejí všichni předsedové a výboři, jedn-
tlivých odborů slavnosti s městskou radou
v čele.
Průvod ubírá se řadou hostí až do míst
nosti, kamž jen vyvoleným bylo dopřános
dostati. Mezi těmito ovšem byli jsme my Češi
Zde opět bylo vítání a řeči jednotlivých zá
stupců. Po řeči dra. Podlipného opět ze všec
stran jako jedněmi ústy zavznělo »Na zdar
Sokolům a Čechům. Zde přítomen byl též zá-
stupce gymnastů švédských, který přednes
svůj přípitek plsní, krásným a mohutný
hlasem.
V příjemné náladě, rozjaření šampaňským,
ubírali jsme se záhy domů, abychom po tolik
dojmech slavnostních, po dojmnech z výstavy
i z Paříže, si odpočinuli, kdežto gymnastě ješte
dlouho zůstali v dobré náladě, jsouce zvykl
setrvati déle do noci po způsobu pařižském.
Dnes ukončeny slavnosti rozdělováním cen
přeborníkům vltězům v závodech těloevičných
Turek
Čínan
Čo
Čecho
Čech
Podlipný
Sokol
Evropa
Paříž
16
article
Českémniu lidul
Českémniu lidul
Brnenaka Ma tic. skolaka v) p
léta jediná připravuje a udržuje půdu pro če-
ské školství národní v Brně. Al
až posud není úkol její dovršen, ještě dosu
české děti zaplavují školy cizí. Práce Malice s
množí a prostředků právě v poslední době se
nedostává.
Výbor Brněnské Matice školské proto velmi
těžce nese a lituje toho, že letos opětně vi-
nou rozhodujících činitelů v našem veřejném
životě slavný sněm moravský našemu spolku.
národně nejdůležitějšímu na celé
Moravě, spolku, jenž ročně vydává přes třice
tisíc korun, poskytl subvenci opět tak nepatrnou,
jako v dřívějších letech, totiž čtyři sta korun.
Výbor Brněnské Matice školské nese t
tím tíže a lituje toho tím více, ježto česká ve-
řejnost, jež, uznávajie velkou národní důležitos
Brněnské Matice, podporami ji vždy štědře ob-
myslivala, nyní n á hl e měrou až povážlivou
hluboce zarmucující, svou přízeň, jak se zdá.
od spolku toho odvrací a spolkům jiným, p ro
národ náš méně důložitým, věnuje.
Výbor Brněnské Matice školské poklád
tudíž v této chvíli za svou povinn o st.
veřejně prohlásiti, že, kdyby měla
tato lhostejnost a vlažnost česko
veřejnosti vůči spolku tomu po-
trvati, existence jeho byla by o hro-
žena a tím existence nejen školek
mateřských v Brně, nýbrž v da
ších konsekvencích i českých ná-
rodních škol v tomto městě v sa-
mých základech byla by otřesena.
Jaká pohroma by z toho vzešla našemu
národu na Moravě, český lid posoudiž sám
kdyby hlavní město markrabství moravskéh
mělo býti bez českých škol národních
Výbor Brněnské Matice školské obrací se
proto a prosbou k české veřejnosti vůbec
našim poslancům zvláště, aby, pochopíce hlu-
boký význam Brněnské Matice školské pro náro
náš, nedali jí zahynon til
V Brně, dne 15. května 1900.
Antonín Po ka,
Al
Antonín
Malice
Morava
Brno
ský školství národní v Brno
Matica
17
article
Karel No v ák,
Karel No v ák,
místopředseda.
předseda,
Antonín T r p í k,
inspektor.
Rudolf O de r s ký,
jednatel
Vojtěch Stříž,
hospodát.
P. Frant. Ambrož, dr. Josef Dola n s ký
Lev Gruber, Edvard Ouředníček, Fabian
Popelka, JUC. František Weiner,
členové výboru.
* Matice školská v Brně vydržuje jede
náct škol mateřských o 18 odděleních s ročním
nákladem přes 32.000 korun. Nemá zemské subven
ani od obce, která naproti tomu vydržuje přes 2
školek mateřských německých nákladem ročním pře
70.000 korun z obecních příjmů a po většině n
germanisaci českých dítek.
Nemá-li Matice školská brněnská zaniknout
potřebuje podpory i z bratrských Čech, neboť Morav
přetížena jsouc vydržováním soukromých českýc
skol, nemůže samla národní skolství s prospěchen
udržeti.
Karel no
Stříž
Ambrož
doktor
Josef Dolo
Gruber
Ouředníček
Popelka
Weiner
Brno
Čechy
Morava
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
V čele dnešního čísla »Národních Listů
uveřejňujeme »Pamětní spis parlamentní ko
mise klubu svobodomyslných lidových po-
slanců českých na radě říšské o otázce ja-
zvkové«. Tento pamětní spis zaslán byl
všem ministrům nynější vlády Körbrovy, ja-
kož i všem členům panské i poslanecké sně-
movny rady říšské, aby odůvodnéno byl
odmítavé stanovisko, jez zaujímá česká del
gace vůči známým jazykovým návrhům před
sedy ministerstva dra. Körbra. Obsahem pa
mětního spisu jsou zároveň zúplna vyvrá
ceny i pověsti, domácími i cizími časopis
rozšířené, ze delegace česká s některými na-
vrhy dra. Körbra na upravení jazykových
poměrů v král. českém svůj souhlas byla
projevila.
Körbrův
19
article
Čechové musejí prý býti za to, c
Čechové musejí prý býti za to, c
ztropili ve Vídni, ztrestáni. Tak dekretuje
»Linzer Tagespost«. Vůbec prý dnes ani ješte
jasno není, z jaké vlastně příčiny byla říšsk
rada tak neočekávaně uzavřena. Stalo-li se to
k vůli Němcům, či k vůli Čechům. Dnes pr
se mínění v tom rozcházejí. Jmenovaný list je
příliš naivní, domnivá-li se opravdu, že co s
stalo, stalo se k vůli našim krásným očím, jimiž
jsme panu dru. Körbrovi udělali. Je vidět, jak
všechna politika v tomto státě je malicherna,
zabývati-li se může v nynější situaci otázkami
tak podřízenými a nicotnými, jakou je tato.
Proč odhodlala se ministerská rada parlament
uzavříti? Proto že nabyla přesvědčení o nezdol-
nosti české obstrukce. To byla ta jediná pří-
čina. Kdyby byla sebe menší naděje bývala, že
podaří se český odboj zkrotiti, bylo by se to jistě
stalo, vláda byla by se v tom případě nikoho
nebyla ptala, nejméně ale oněch malých duchů,
Čecho
Němec
Vídeň
Linzer Tagespost
20
article
již dnes si nejvice hlavu lámou tím, co vlastně
měl pan Körber za lubem. Linecký lístek do-
konce žádá, aby vláda slavně manifestovala
proti komu bylo její opatření namířeno. Chce-
vláda, aby prý svět věřil, že namířeno byl
proti Čechům, musí prý při nejmenším uzavřii
též český sném, neboť prý by to bylo pěkné
divadlo, aby tam Čechové přeložili svůj parla-
ment a tam prováděli, čemu se obstrukeí vzpí
rali ve Vídni. Politikou odvety má býti tedy
této říši pomoženo. Jsme zvykli na válečný po-
křik: hrr na Čechy! a nezalekl by nás ani
tentokráte. Neboť co je moderní historie R-
kouska? Nic jiného, než střídající se persekuc
Čechů, přerušované pokusy, nějakým způsobem
nás navnadit a vlákat do cislajtánské besidky.
Proto se vídeňských hromů jako dobrých zná-
mých již tak nelekáme. Vždyť přece patrno,
s jak malým dosud výsledkem do nás prali.
Jsme snad slabší, než jsme byli před čtyřiceti
léty? A jaký to nesmyslný názor, že nynější
schmerlingovské sněmy jsou snad bůh ví jak
milými nám institucemi. Což pak neví listekl-
necký, že jsme autonomisté a že nynější formu
vládní co nejrozhodněji zamílámo? Nechť ostatně
se pozeptá Němců českých; přejí-li si, aby če-
ský sněm byl rozpuštěn a vypsány volby nové.
Körber
Čecho
Němec
Vídeň
Čechy
21
article
Jsme přesvědčení, že by myšlenku tu příis
vlídně neuvítali. Když se člověk rozhlídne po
tomto zajímavém státě a sleduje, co v něm se
děje, jak na jednotlivé úkazy a události různí
národové a různé strany pohlížejí, jak názory
ty se různí, jak barokními so zdají tomu, kdo
do poměru, jež jiným zůstávají cizími, je za-
svěcen — tu mimoděk dospěje ku přesvědčení,
že jednou z hlavních příčin té bídy u nás je
vlastně vzájemně ignorantství, vzájemná ne-
znalost poměrů v různých národech a zemích
a sice dole i nahoře. Ba zdá se, ze to, co lidé
u nás znají nejméně, nejvíce je rozčiluje. Již
tato okolnost měla by býti řidičům státní lodi
rakouské pobídkou, jiným dáti se směrem.
Mohou-li býti prospěšná a zdravá opatření, při
nichž spolupůsobí ti, kteří o jejich působení
důsledcích nemohou míti nejmenšího poněti
Tato říše je jakoby stvořena pro řešení otázky,
na jakých základech zbudovati stát s různými
národnostmi a s různým státním a dějinným
vývojem jednotlivých jeho součástí. Tu přichází
ale linecký list a chce nás federalisty ztrestati
uzavřením centralistického sněmu, aniž by mě
tušení, co právě na tomto sněmu lpí inter-
essu jeho vlastních soukmenovců. Co nám b
na tom sešlo, kdyby vláda sněm uzavřela?
Vždyť my přece mohli bychom to jen vítat,
neboť naším programem nemůže býti nie jiného,
než uvěsti vůbec nynější politiku vládní ad ab-
surdum. Nežeňte se neustále po fantomu jednot-
ného státu, v Rakousku to nemožno. V Ra-
kousku uniformita není moc, nýbrž slabost. Na-
opak v Rakousku platí Moltkovo strategické
heslo: Samostatně postupovat, ale společně ví-
tězití
Rakousko
22
article
— Věci polské. Jakkoli jsme s Poláky
smutné učinili zkušenosti za doby Taaffovy
v době koaličního ministerstva, přilnuli jsme
k nim za Badena opět s onou nadšenou láskou
slovanskou, která je jedině u nás a v žádném
druhém národě ze všech, kteří hlásí se k ve-
liké rodině, k níž přináležíme. Zapomněli jsme
na všechno, domnívajíce se, že jejich i naším
heslem bude staré polské »za jejich i za
naši volnost». Dokud stáli v čele státn
vlády, jež o pravici se opíraly, šlo to, však
sotva nastal obrat, ukázalo se, že Poláci do-
vedou býti našemi spojenci jen v majoritě,
sice ve vládní majoritě. Ne v jiné. Když nám
byla jazyková nařízení vzata a- když marn
byly všechny pokusy naše, aby nějakým zpu-
sobem odčiněna byla křivda, která se nám stal.
tu nuceni jsme byli nastoupiti tutéž politiku, jako
štastnější před námi Němci. A tu byli Polác
první, kteří nás opustili. Ne snad že nás opu-
stili v obstrukci. Aby tu s námi prováděli, jsm
nežádali. Respektovali jsme jejich výjimečné
postavení a byli jsme si toho vědomí, že o
naši jde věc a tak daleko politické sebezapřen
že u nejlepšího spojence nesahá, aby k vůl
jinému zapřel svůj vlastní inteross. Ale očeká-
vali jsme od Poláků onu blahovolnou noutra-
litu, k jaké se odhodlalí Jihoslované a za kterouž
jim vždy zůstaneme vděční a jako konservativní
velkostatkáři. V tom případě byli bychom svou
věc zcela jistě vyhráli, neboť proti spojeným
Věk
Polák
Taaffův
Baden
Němec
Jihoslovan
23
article
Slovanům je Němectvo zde ve všem všud
malomocné. Bylo ovšem nebezpečí, že po české
nastoupí zase německá obstrukce. Ale to právě
jsme chtěli a žádali od svých spojenců, by
k tomu přispěli, aby stát s celou svou moci.
s jakou se chystá nyní na nás, obrátil se pak
proti Němcům, aby bojovné šiky pravice vrhly
se na společného nepřítelo, totiž na Němcea
ne na nás, svě spojence. Tolik jeme žádal.
nic víc. Stal se ale pravý opak toho. Nu, to
již změniti se nedá, my ale o cennou zkušenost
jsme bohatší. Dovedem na příště činiti rozdn
mezi řečmi na banketech, mezí slzou, prolitou
při šampaňském a mezi pouhým upřímným
stisknutím ruky pravého přítele. I my činím
rozdíl mezi polskou delegací a polským lidem.
ale při tom s litostí konstatovati musime, jak
listy, které nedávno ještě byly vřelými obháj
shody česko polské, dnes již obracejí. Připome-
nutili jsme, že nebylo by rozumno s optimismem.
kterému jsme na velikou újmu svou oddával
se dosud, pohlížeti na vývoj věcí a domnívati
se, že vznikne k vůli taktice kola polskéh
zjevný rozpor mezi delegací polskou a mezi
smýšlením lidu. Bylo by vůbec dobře, kdyby-
chom učili se spolehati vždy v první řadě
hlavně na sebe. Vždyť také něco dovedem, jak
se bylo právě těchto dnů ve vídoňském parla-
mentu ukázalo. Všimněmež si jen toho, co vy-
kládá poslanec Abrahamowicz v krakovském
Němec
Abrahamowicz
Slovan
24
article
»Czase« a posuďmež z toho, co ovládalo duši
polskou ve dnech krise. Abrahamowicz praví:
»Méně povědomo je však faktum, že přes všechnu
obstrukci mezi Čechy a Němci v kuloárech ne-
ustále vyjednáváno, což vzbudilo dojem, jakoby
Čechové chtěli miti zachovánu pravici jen pro
to, aby při tomto vyjednávání dosáhli výhod-
nějších podmínek smíru. Poslanci Jaworski
Dzieduszycki pochopili, jak veliká je jejich
zodpovědnost vzhledem na tyto momenty a že
se jim bude vyčítati, jakoby se nebylo jednalo
o nápravu věcí v parlamentě, nýbrž jako-
by polský klub dával se slepě do
služeb českých.« — — Kdyby tak s
byl vyslovil pan Rutowski, nebyli bychom s
Němec
Čecho
Jaworský Dzieduszycký
Rutowski
Čechy
25
article
Antonín U hl ír,
pokladník.
26
article
tomu pranic divili. Oč musilo jíti Polákům
v první řadě? O rovné právo a obhá-
jení jeho, o toto rovné právo, jež
prvním programovým požadavkem
pravice,či o tu tak zvanou dělnost
parlamentu? Aneb se bál pan Abrahamo-
wicz a ti ostatní naši přátelá, že bychom se
byli na konec s Němci shodli? My bychom se
ani potom nebyli zachovali k Polákům tak,
jako oni k nám. Snadno kázat panu Jawor-
skému: »Situace je zlá, třeba odstaviti drobet
interessy jazykové a národní a věnovat s
především práci hospodářské a hmotnému po-
vznesení říše.« Sytému je snadno kázat: »Nymí
jísti nebudeme, nýbrž jiné věci chceme s
věnovat.« Ale hladový má právo trvat na tom,
aby se dříve najedl.
— Německý Schulverein v Třebení-
cích. Župní jednota německého Schulvereinu
pro severo západní Čechy konala minulou ne-
děli schůzi v Třebenicích! Ano v českých
Třebenicích, kde ještě před desíti lety napo-
členo bylo plné dvě třetiny obyvatelstva če-
ského, Ku podivu: české výlety do Treb onic
pořádané političu úřadové zapovídají, však
přednímu německému spolku, jehož účel je
odnárodňovati české děti a jehož činnost zcela
přirozeně působiti musí na český lid provoka-
tivně, otevřeny brány Třebenic do korán! A
jak prý byly Třebenice vyzdobeny! Samý ně-
mecký prápor, všechno prý bylo v barvě černé-
červené a zlaté utopeno. Dr. Titta zářil, zářil
dr. Funke, nejvíc ale prý zářil farář Gampert
ze Saska, jenž přijel, aby zastupoval na sch ůzi
třebenické Schulverein v říši. Netušil prý, že
Polák
Abrahamo
Němec
Jawor
doktor
Titt
Funke
Gampert
Třebeň
Čechy
Třebenice
Sasko
27
article
Třebenice jsou městem tak »ryze německým« i
byl neobyčejně rozradostněn, že podaří se tuto
obec pro Němectvo zachrániti. Pan Titta do-
znal, že před desíti lety nebyla by taková slav-
nost, jaká tam byla uspořádána v neděli, možná
a pan dr. Funke gratuloval Tittovi, to že je jeho
dílo. Němečtí poslanci prý se již o to zasadí,
aby Třebenice a Podsedice nebyly Němcům vy-
rvány! Tak nemluví se snad v obci Čechy
ohrožené, nýbrž v obci notoricky české! Pan
dr. Funke při této příležitosti ulevil též své
bolesti následkem události vídeňských jej svíra-
jící. Jestli prý Čechové rozhlašují, že byli ve
Vídni v pátek vítězi a Němci poraženi, není
prý to pravda. Neboť prý by byli vytrvali den,
dva dni a ještě déle. Měla prý se vůbec od-
bývati schůze nekonečná, ve dne v noci, tak
dlouho, až by byl český vzdor zlomen. Z bo-
jiště prý ale neprchli Némci, nýbrž někdo jiný,
totiž vláda a za to prý pan Funke nemůže.
Pan Funke prý se přemoženým necití. Jinak
prý ale Čechové svým vítězstvím ničeho nedo-
sáhli. Pan dr. Funke může se cítiti německým
heroem dále, líbí-li se mu to, že ale Čechové
měli příčiny ku triumfu, dokazuje sám, nebot
doznává, jaký měla majorita »jednacího po-
řadu« plán a jak s nim hanebné ztroskotala.
Titt
doktor
Funke
Němec
Čecho
Třebenice
Podsedice
Čechy
28
article
O nic jiného ale prozatím nešlo. Zarmoucené
nad vídeňským nezdarem potěšil ale zmíněný
již farář. Oznámil totiž, že na valné hromadé
velkého Schulvereinu v říši bylo usnoseno vě-
novati na podporu německého školství v obro-
ženém kraji sedmdesát tisíc marek a z toho
že největší část je určena pro Čechy. Tak jako
by v této říši bylo o německé školství špatně .
postaráno. Nač ale určeny jsou tyto německé
peníze? Není to žádné tajemství více. Aspoů
se nám z dobrého pramene sdéluje a nasvěd-
čují tomu též rubriky v účtech Schulvereinu,
že na zvláštní odměny německým učitelům za
vynikající působení ve smyslu prušáckém. A to
klidně se připouští. Jestli to státu lhostejno,
působí-li v něm peníze ciziny, jimiž odměňuje
se propaganda mu nebezpečná ve škole, nemusí
to býti lhostejno orgánu, jehož členové jsou
též zástupci korporací samosprávných a my-
přímo vyzýváme zástupce české, aby této věci
věnovali pozornost a k tomu působili, by učite-
lům zaměstnaným na školách veřejných bylo
co nejpřísněji zapovězeno, za své působení při-
jímati odměny ze strany soukromé, ba dokonce
z ciziny. Za své služby nesmí přijímati zádný
veřejný úřadník odměny mimořádné a nesmít
činiti též učitel.
Čechy
29
article
Promemoria klubu českých po-
slanců. Z Brna, 13. června. (Zvl. tel. »N. L.«)
Dnes večer zdejšími českými časopisy uve-
řejněné promemoria parlamentní
komiso českého klubu přijato bylo ve
zdojším obecenstvu s naprostým s o u-
hlasem. V cetných českých společnostech
provázen byl souhlas nadšenými o v-
cemi českým poslancům, jako pů-
vodcům promemoria, kterýž úkaz jest vzácným
ve zdojší klidné české společnosti, jež zřídka.
kdy dá se pohnouti k politickým p ro-
jevům.
— Politická schůze. Mistopředseda posla-
nscké sněmovny pan dr. Jan Žáček promluví
v neděli dne 17. t. m. o 3. hodině odpolední
20 politické situaci« na schůzi voličů
v Přerov ě, svolané městskou radou.
— Ze Žižkova. Slavnému klubu lidových
poslanců českých na radě říšské! Za mužnéa
statečné vystoupení Vaše při památné schůzi
rady říšské dne 8. června 1900 budiž Vám všem,
slovutní pánové, upřímný dík! Nechť ohlas této
pravé »české muziky«, kterou jste prokázali, že-
poselstvo naše, hrajíc dříve stále na »šalmaj
míru«, dovede také zahousti na »bombardon
války«, zní po tak dlouho, pokud nebude ve-
hověno spravedlivým a oprávněným požadavkům
lidu českého ! Jen tak dále, jmonem Páně, vlasti
ku obraně! Za Klub národní strany svobodo-
myslné v Žižkově, dne 13. června 1900. Joset
Wollmann, místopředseda. JUDr. Hynek Černý,
jednatel.
doktor
Žáček
Joset Wollmann
JUDr
Černá
Brno
Přerov
Žižkov
klub národní strana svoboda
30
article
— Ze Žižkova. Občanský klub
v Žižkově usnesl se na schůzi dne 12. t. m.
konané vysloviti poselstvu našemu úplný sou-
hlas za jednání v poslední schůzi rady říšské.
Děkujeme poselstvu našemu za mužnou a ráz-
nou odpověď na násilí tak zv. »prácechtivých«
stran a prosíme je, aby tutéž neohroženost
ráznost zachovali i v době příští proti nepřáte-
lům našim. Slibujeme věrně poslancům našim
po boku státi v boji proti nespravedlnosti na
národu českém páchané jako jeden muž a ne-
ustaneme, dokud nám práva naše nezadatelná a
dávno přiznaná vrácena nebudou. Za Občanský
klub v Žižkově. MUDr. Kotýnek, t. č. předseda.
Rud. Baroubek, t. č. místopředseda. MUDr. H.
Škorpil, jednatel
Kotýnek
MUDr
H Škorpil
Žižkov