ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3b277e70-66b5-11dc-bed5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 88, place 42, org 8, work 1
1 masthead
14. června 1900. Císlo 162.
2 masthead
NÁBODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
Obecní představenstvo v Nesměni: Jos. Šourek, starosta Obecní představenstvo v Bar ch o vi c í ch Frant. Skála, starosta. Obecní úřad ve Škvrňově: Antoní Douděra, starosta. Obeení představensivo v Radli c ích B. Pažout, starosta
Šourek František Douděra B Pažout Nesměň Jos Bara obecní úřad Škvrňov
5 article Obecní představenstvo ve Ž dáni c í ch
Obecní představenstvo ve Ž dáni c í ch J. Nehasil, starosta. Obecní zastupitelstvo v Ú je z dc i: Ja Šedivý, starosta. Obecní představenstvo v Dol. Krute cht Vedral, starosta. Obecní představenstvo v Hor. Krutech Jos. Povondra, starosta.
J Nehasil Vedral Kruta Povondra Dolo
6 article Slavnosti gymnastů v Paříži.
Slavnosti gymnastů v Paříži. V Paríži, 6. června.s) (Pavodní zpráva »Národních Listůe.) Ve dnech svatodušních konala se 26. slavnos federace gymnastů francouzských, ku kteréž. jak známo, i naši Sokolíci měli se dostaviti. Ačkoli za tou příčinou konány přípravy a So- kolstvo chtělo se tentokráte hojně zúčastniti zjednati české věci za hranicemi nových přátel, byl tento úmysl zmařen. Nynější vláda fran- couzská chtěla totiž, aby slavnost gymnastů byla internacionální, jinými slovy, přála si, aby seji mohli zúčastníti též Němci. Na tuto podmínk gymnasté přistoupiti nemohli a proto ustanoven pořádati slavnost nacionální, pouze pro fran- couzské jednoty těloevičné. Toť příčina, pr kterou nedostalo se pozvání ku slavnosti nejen Sokolstvu, ale i ostatním sdružením tělocvičným, která jinak bývají účastna těchto slavností. Staré přátelství francouzských gymnastů k našim Sokolům však neutuchlo a četnými dopisy žádán starosta České Obce sokolské dr. Podlipný, aby Sokolstvo vzdor tomu zúčastnilo se slavnosti alespoň poselstvem. Tak se stalo.
Sokolík Němec doktor Podlipná Paříž národní Listů
7 article
Česká Obec sokolská vyslala šestičlenné p- selstvo, ku kterému přidružilo se mnoho bratří a přátel Sokolstva, aby společně navštívili vý- stavu v Paríži Výprava přijela dne 2. června ráno do Paříže. Prvýidruhý den slavno stí. O 7. hodině ranní počaly závody gymnastů n krásně upraveném cvičišti ve Vincennes. Cvičišt to určeno jest pro celou řadu slavností. Kromě slavností gymnastů mají se tu konati závody velocipedistů, internacionální závody sportovní ku konci měsíce července a jiných několik slavností. Jest elipsovité a na jeho obvodu zři- zena jízdní dráha pro velocipedisty, 500 metrů dlouhá; na všech čtyřech stranách obklopena tribunami a místy ku stání. Celkové amf- tentrální zařízení působí velice ladně, obzvláště když je naplněno obecenstvem. Uprostřed dráhy rozkládá se krásný pažit, na němž gymnasté svá cvičení prováděli. Toto místo naplnilo s již o 7. hodině ranní závodníky. Byl to krásný pohled na sta hemžicích se gymnastů v plné práci. Pro malou rozsáhlost cvičiště nemohly se všechny závody konati současně a prot uspořádány ještě na místě druhém, určeném pro vzduchoplavbu, kdež viděli jsme balon pana Surcoufa, známého z naší výstavy národopisné.
Surcouf Paříž Vincennes
8 article
Vlastní slavnost, pro obecenstvo přístupna a zajímavá, konala se dne 3. a 4. vždy od- poledne. V prvý den za přítomnosti ministra války a druhý den za přítomnosti presidenta repu- Prvý den odpoledne. Po 34. hodině při- jíždí ministr války generál André, který před několika dny byl jmenován ministrem. Za krátko přicházejí gymnasté na cvičiště, uvitani bouřli- vým potleskem obecenstva. Praporečníci řadí se v šik po celé délce evičiště, čelem proti hlavní tribuně a za nimi ostatní gymnasté, oddll po oddílu. Po seřadění zatáčí sik praporečníků, čí jicí na čtyři sta praporu, rozdělen byv na dva díly, na obě strany. Před námi stojí nyní 2000 pymnastů, kte na daný povel kráčí ku předu, berouce si roz- stup. Celek působí mohutně, všechno obecenstv jásá a vzdává pochvalu gymnastům; jen přátel sokolstva, kteří stojí u poselstva vzpomínají na slavnosti sokolské v Praze a dodávají, že není vstup ten takový, jaký viděli v letech 1891 1895 v Praze o slavnostech sokolských. Maj pravdu, v tom ohledu nebyl vstup tak unášejí- cím, jako při slavnostech našeho Sokolstva. V duchu myslil jsem, co by vznětlivé obe- censtvo francouzské dělalo, kdyby uvidělo naši slavnost, která vyniká jednotností vstupu i jednot- ností kroje a tím mnohem více působí na divaka. Za zvuku hudby provádějí se cvičení prostná bliky
André Praha
9 article
* Za příčinou nahromadění neodkladné látky opozděno. Seberete-li všecko do hrsti, kde je vina Směli jsme snad očekávat, že se o naši repre- sentaci, o náš úspěch, o naše vítězství bude na světové výstavě starat někdo — druhý? Či to nebyla vskutku naše vlastní povinnost A jestli jsme se nepostarali o sebe sami, smíme teď vinu sváděti na někoho jiného, nežli na sebe sama? Nejen my Čechové na výstavě pro svě neexistujeme. Žádný z rakouských mimoněme- ckých národů není tu představen. Druzí ještě méně nežli my. Četli jste snad svého času. v době příprav o nějaké akci, která by snad byla zahájena bývala so strany naší, aby se stalo, co se státi mělo? Sestoupili se snad zástupci českého průmyslu, živnostnictva, řemeslnictva, všech odborů práce, aby zjednali svému pro- spěchu náležitou platnost? Hledali snad zástupci naši nějakého dohodnutí se zástupci druhých národů slovanských, aby velikým, mocným pro- testem vymohli na místech rozhodujících nále- žitou pozornost svému zájmu a vůbec slovan- skému jmenu a živlu této říše? Ničeho po- dobného jste se nedočetli. Nestalo se nic, nepodniknuto nic a teď, když stojíme u následků této nehybnosti, nesmíme se divit, jestliže vý- sledek odpovídá asi našemu namáhání. Máme to, co jsme si dovedli opatřit. Více ne a více snad ani — nezasluhujeme.
Čecho
10 article
Na něco se konečně pamatujete. Nějaké projevy nespokojenosti — v novinách jste tehdy četli. Vskutku! To je jediné, nač se obyčejně vyšvihn me. Nevykonali jsme krátce, co na nás lv 5 oddílech. Po každém vypuká burácející po- chvala potleskem a voláním. Obzvláště posledn oddíl těší se veliké pochvale, když celé množstv sklesne do podporu ležmo těsně až na zemi že celé prostranství pokryto jest přímkami, jež tvoří ležící na zemi gymnasté. Po evičení při náší se prapor unie gymnastů před hlavní ti bunu. Předseda slavnosti oslovuje ministra války který mu odpovídá, vítá a povzbuzuje gymnasty ku práci.
11 article
Gymnasté se sestupují a odcházejí ze cvi čiště a na jich místo přicházejí jiní, aby pro- vedli cvičení zvláštní. V různých oddělenie provádějí cvičení prostná, s kužely, s tyčemi, s pu škami; potom následují evičení v rohování, šerm holí a rapíry, volná cvičení na nářadích a napo sledy skupiny, prováděné po různu od mnoh jednot. Mezi tím řadí se ostatní mimo cvičist k defilé. Po skončeném cvičení defilují všechn jednoty kolem hlavní tribuny; na 8000 gymna- stů z Francie, z Alžíru a z Tunísu procháze kolem nás a řadí se znova na cvičišti. Na tríbuně vedle ministra války sedí před sedové sjezdu gymnastů, dr. Podlipný aza nimi celý průvod ministrův. Po defilé všickni vstávají a jdou s ministrem prohlízeti řady gymnastů; v předu ministr války s předsedou slavností, za nimi pan Sansbeuf s drem. Pod- lipným a ostatními předsedy jednotlivých od- borů slavnosti. Po prohlidce šiků gymnasto vrací se všichni na tribunu a odcházejí do komnaty za tribunou, kdež představuje před- seda sjezdu ministru hosty, v prvé řadě dra- Podlipného, s nímž minístr delší dobu roz- mlouvá. Po skončeném představování odjízd ministr s celým průvodem, po té gymnasté od- cházejí ze cvičiště a tím končí prvý den slav- ností na cvičišti. Večer jest slavnostní banke k němuž jsou zváni naši bratří Sokolové. ve veliké dvoraně v ulici St. Mande shromáždil se zástupci gymnastů v počtu několika s V čele sedí předsednictvo sjezdu, vedle pan Sansbeufa dr. Podlipný a na druhé jeho stran starosta Paříže, potom předseda federace gym nastů z Belgie Mignot a na druhé straně před soda federace spolků tělocvičných z Dánsk kapitán Holbeck.
doktor Podlipná Sansbeuf Podlipný Sokol Holbeck Francie Alžír St . Mand Paříž Belgie
12 article
Řadu přípitků zahajuje předseda sjezdu člen předsednictva výstavy a udílí slovo star stovi Paříže a pak panu Sansbeufovi, který vl ve své řeči především hosty, na prvém míst starostu Č. O. S. dra. Podlipného jako zástup Sokolstva, potom předsedu spolků dánských belgických. Při zmínce o Sokolstvu volají gym- nasté »Na zdar!« Br. dr. Podlipný dostává slovo. Začíná česky, vyřizuje pozdrav Sokol- stva gymnastům a konči tento oddíl voláním »Na zdar l«, což všichni hlučně opakují. p té mluví francouzsky, uváděje styky naše gymnasty i s národem francouzským. Řeč jeho jest stále přerušována potleskem a voláním »Na zdar! Sokolům a Čechům. Po skončené řeči zaznívá trojnásobná hromová salva potlesku všech přítomných. Po té mluví ostatní zá- stupci a pak jednotliví předsedové organisace gymnastů. Druhý den dopoledne konají se závody jednotlivců. Odpoledne byl průvod k radnici kdež se řadili gymnastě týmž způsobem, jako se řadili naši »Sokolově« před radnicí staro městskou. Po uvítání odchází průvod na cvi čiště do Vincennes, přes hodinu odtud vzdálené. Na cvičiště mezitím ubírá se všemi směrv nesčetné množství obecenstva. Všechna míst byla již obsazena, když jsme přišli po třet hodině na místo; na 25.000 diváků čekalo n slavnostní cvičení. Po třetí hodině přicházejí první cvičenei v průvodu na cvičiště a ve tři čtvrti na čtyři přijíždí mezi průvodem předseda republiky, ob- klopen průvodem vojenským, na cvičiště, za ním potom ještě dále gymnasté až do 4 hodin, kdy došli i poslední. Cvičení jako prvého dne je s tím rozdílem, že přišli dnes též cvičenci škol vojenské v Jonvillu, kteří ukázkou cviků vojen- ských, provedených súžasnou přesností, uchva- cují celé obecenstvo.
Sansbeuf Podlipný Britain doktor Podlipná Sokol Čecho Paříž Č . O . S Sokolov Vincennes Sokol
13 article
Kromě cvičení koná se obřadné odevzdá- vání praporu unie gymnastů gymnastům v Pa- říži, oslovení předsedy republiky, který dlouhou řečí odpovídá, povzbuzuje gymnasty k pilném cvičení a na konec rozdává vyznamenání všem. kdož si o slavnost a zavádění i pěstování tělo- cviku zásluhy získali. Po rečech a obřadech sestupují se cvičící a odcházejí za cvičiště. Potom několik družstov cvičí na nářadích před presidentskou tribunou a potom cvičí škola vo- jenská. Po skončeném cvičení všech 180 mužů školy vojenské zapělo vlasteneckou píseň a pak znova se seřadili, aby za hromového jásotu obecenstva odešli, defilujíce před presidentem. Potom president odjíždí za hlučného volání slávy armádě a tu a tam volání slávy Loube- tovi. Dalsr čísla cvičení netěší se již veliké po- bylo, nepostarali jame se o sebe, nechtěli nebo neuměli jsme se uplatnit. Něco se ovšem vysvětluje! Soustředěná akce v otázce české a slovan- ské representace na světové výstavě byla by svéh času arci vyvrcholila v čin — politický. Al slyšíte vždycky hlásat: umění, obchod, prů mysl, živnost a ty ostatní obory snažení ne- mají co činiti prý s politikou. A tak tedy na ak Dnes jsme zase o jednu zkušenost bohatší. Všecka práce, všechen život národní, všecko úsil kulturní souvisí s — politikou. Všecko by to mělo jíti ruku v ruce, býti řešeno a vedeno jednotně. organicky. Stále o sto honů před námi ukazuj nám to Maďaři. Poznáváme s trpkostí, dokud na venek nedovedeme uplatniti svoji bytost,e že všecky honosné sebechvály o kulťurní zralost jsou předčasný — mam. Jsme pořád ještě pouhý materiál, zmítaný cizí vůli, nevědomý, neustro- jený, neschopný sama sebe ovládati. A to je naučení, které si odvážíme ze svě- tové výstavy. Ať jen hodně našinců si pro ne zajede na Sekvanu ! Kořist nebude snad sladká. ale bohdá — zdravá.
Al Maďar Sekvan
15 article
*) Vždyť dosud každý Čecháček jako nějaký hnědokostc z podmaněných kolonií cestuje za hra- nicemi s pasem, ve kterém není slova jeho vlast ního rázu a jazyka. Turek cestuje po Evropě s tu- reckým pasem, Čínan rozumí se a čínským. Ale Čech — s německým. Jzornosti obecenstva, které se začíná vytrácet ze cvičiště, i my odcházíme, abychom se do- stali brzy do Patíže. Večer pozváni jsme byli na radnici. Po 9. hodině shledali jsme se tu s celou řadou zná- mých; byloť nás tu na 30 Čechů. Za chvíli přicházejí všichni předsedové a výboři, jedn- tlivých odborů slavnosti s městskou radou v čele. Průvod ubírá se řadou hostí až do míst nosti, kamž jen vyvoleným bylo dopřános dostati. Mezi těmito ovšem byli jsme my Češi Zde opět bylo vítání a řeči jednotlivých zá stupců. Po řeči dra. Podlipného opět ze všec stran jako jedněmi ústy zavznělo »Na zdar Sokolům a Čechům. Zde přítomen byl též zá- stupce gymnastů švédských, který přednes svůj přípitek plsní, krásným a mohutný hlasem. V příjemné náladě, rozjaření šampaňským, ubírali jsme se záhy domů, abychom po tolik dojmech slavnostních, po dojmnech z výstavy i z Paříže, si odpočinuli, kdežto gymnastě ješte dlouho zůstali v dobré náladě, jsouce zvykl setrvati déle do noci po způsobu pařižském. Dnes ukončeny slavnosti rozdělováním cen přeborníkům vltězům v závodech těloevičných
Turek Čínan Čo Čecho Čech Podlipný Sokol Evropa Paříž
16 article Českémniu lidul
Českémniu lidul Brnenaka Ma tic. skolaka v) p léta jediná připravuje a udržuje půdu pro če- ské školství národní v Brně. Al až posud není úkol její dovršen, ještě dosu české děti zaplavují školy cizí. Práce Malice s množí a prostředků právě v poslední době se nedostává. Výbor Brněnské Matice školské proto velmi těžce nese a lituje toho, že letos opětně vi- nou rozhodujících činitelů v našem veřejném životě slavný sněm moravský našemu spolku. národně nejdůležitějšímu na celé Moravě, spolku, jenž ročně vydává přes třice tisíc korun, poskytl subvenci opět tak nepatrnou, jako v dřívějších letech, totiž čtyři sta korun. Výbor Brněnské Matice školské nese t tím tíže a lituje toho tím více, ježto česká ve- řejnost, jež, uznávajie velkou národní důležitos Brněnské Matice, podporami ji vždy štědře ob- myslivala, nyní n á hl e měrou až povážlivou hluboce zarmucující, svou přízeň, jak se zdá. od spolku toho odvrací a spolkům jiným, p ro národ náš méně důložitým, věnuje. Výbor Brněnské Matice školské poklád tudíž v této chvíli za svou povinn o st. veřejně prohlásiti, že, kdyby měla tato lhostejnost a vlažnost česko veřejnosti vůči spolku tomu po- trvati, existence jeho byla by o hro- žena a tím existence nejen školek mateřských v Brně, nýbrž v da ších konsekvencích i českých ná- rodních škol v tomto městě v sa- mých základech byla by otřesena. Jaká pohroma by z toho vzešla našemu národu na Moravě, český lid posoudiž sám kdyby hlavní město markrabství moravskéh mělo býti bez českých škol národních Výbor Brněnské Matice školské obrací se proto a prosbou k české veřejnosti vůbec našim poslancům zvláště, aby, pochopíce hlu- boký význam Brněnské Matice školské pro náro náš, nedali jí zahynon til V Brně, dne 15. května 1900. Antonín Po ka,
Al Antonín Malice Morava Brno ský školství národní v Brno Matica
17 article Karel No v ák,
Karel No v ák, místopředseda. předseda, Antonín T r p í k, inspektor. Rudolf O de r s ký, jednatel Vojtěch Stříž, hospodát. P. Frant. Ambrož, dr. Josef Dola n s ký Lev Gruber, Edvard Ouředníček, Fabian Popelka, JUC. František Weiner, členové výboru. * Matice školská v Brně vydržuje jede náct škol mateřských o 18 odděleních s ročním nákladem přes 32.000 korun. Nemá zemské subven ani od obce, která naproti tomu vydržuje přes 2 školek mateřských německých nákladem ročním pře 70.000 korun z obecních příjmů a po většině n germanisaci českých dítek. Nemá-li Matice školská brněnská zaniknout potřebuje podpory i z bratrských Čech, neboť Morav přetížena jsouc vydržováním soukromých českýc skol, nemůže samla národní skolství s prospěchen udržeti.
Karel no Stříž Ambrož doktor Josef Dolo Gruber Ouředníček Popelka Weiner Brno Čechy Morava
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. V čele dnešního čísla »Národních Listů uveřejňujeme »Pamětní spis parlamentní ko mise klubu svobodomyslných lidových po- slanců českých na radě říšské o otázce ja- zvkové«. Tento pamětní spis zaslán byl všem ministrům nynější vlády Körbrovy, ja- kož i všem členům panské i poslanecké sně- movny rady říšské, aby odůvodnéno byl odmítavé stanovisko, jez zaujímá česká del gace vůči známým jazykovým návrhům před sedy ministerstva dra. Körbra. Obsahem pa mětního spisu jsou zároveň zúplna vyvrá ceny i pověsti, domácími i cizími časopis rozšířené, ze delegace česká s některými na- vrhy dra. Körbra na upravení jazykových poměrů v král. českém svůj souhlas byla projevila.
Körbrův
19 article Čechové musejí prý býti za to, c
Čechové musejí prý býti za to, c ztropili ve Vídni, ztrestáni. Tak dekretuje »Linzer Tagespost«. Vůbec prý dnes ani ješte jasno není, z jaké vlastně příčiny byla říšsk rada tak neočekávaně uzavřena. Stalo-li se to k vůli Němcům, či k vůli Čechům. Dnes pr se mínění v tom rozcházejí. Jmenovaný list je příliš naivní, domnivá-li se opravdu, že co s stalo, stalo se k vůli našim krásným očím, jimiž jsme panu dru. Körbrovi udělali. Je vidět, jak všechna politika v tomto státě je malicherna, zabývati-li se může v nynější situaci otázkami tak podřízenými a nicotnými, jakou je tato. Proč odhodlala se ministerská rada parlament uzavříti? Proto že nabyla přesvědčení o nezdol- nosti české obstrukce. To byla ta jediná pří- čina. Kdyby byla sebe menší naděje bývala, že podaří se český odboj zkrotiti, bylo by se to jistě stalo, vláda byla by se v tom případě nikoho nebyla ptala, nejméně ale oněch malých duchů,
Čecho Němec Vídeň Linzer Tagespost
20 article
již dnes si nejvice hlavu lámou tím, co vlastně měl pan Körber za lubem. Linecký lístek do- konce žádá, aby vláda slavně manifestovala proti komu bylo její opatření namířeno. Chce- vláda, aby prý svět věřil, že namířeno byl proti Čechům, musí prý při nejmenším uzavřii též český sném, neboť prý by to bylo pěkné divadlo, aby tam Čechové přeložili svůj parla- ment a tam prováděli, čemu se obstrukeí vzpí rali ve Vídni. Politikou odvety má býti tedy této říši pomoženo. Jsme zvykli na válečný po- křik: hrr na Čechy! a nezalekl by nás ani tentokráte. Neboť co je moderní historie R- kouska? Nic jiného, než střídající se persekuc Čechů, přerušované pokusy, nějakým způsobem nás navnadit a vlákat do cislajtánské besidky. Proto se vídeňských hromů jako dobrých zná- mých již tak nelekáme. Vždyť přece patrno, s jak malým dosud výsledkem do nás prali. Jsme snad slabší, než jsme byli před čtyřiceti léty? A jaký to nesmyslný názor, že nynější schmerlingovské sněmy jsou snad bůh ví jak milými nám institucemi. Což pak neví listekl- necký, že jsme autonomisté a že nynější formu vládní co nejrozhodněji zamílámo? Nechť ostatně se pozeptá Němců českých; přejí-li si, aby če- ský sněm byl rozpuštěn a vypsány volby nové.
Körber Čecho Němec Vídeň Čechy
21 article
Jsme přesvědčení, že by myšlenku tu příis vlídně neuvítali. Když se člověk rozhlídne po tomto zajímavém státě a sleduje, co v něm se děje, jak na jednotlivé úkazy a události různí národové a různé strany pohlížejí, jak názory ty se různí, jak barokními so zdají tomu, kdo do poměru, jež jiným zůstávají cizími, je za- svěcen — tu mimoděk dospěje ku přesvědčení, že jednou z hlavních příčin té bídy u nás je vlastně vzájemně ignorantství, vzájemná ne- znalost poměrů v různých národech a zemích a sice dole i nahoře. Ba zdá se, ze to, co lidé u nás znají nejméně, nejvíce je rozčiluje. Již tato okolnost měla by býti řidičům státní lodi rakouské pobídkou, jiným dáti se směrem. Mohou-li býti prospěšná a zdravá opatření, při nichž spolupůsobí ti, kteří o jejich působení důsledcích nemohou míti nejmenšího poněti Tato říše je jakoby stvořena pro řešení otázky, na jakých základech zbudovati stát s různými národnostmi a s různým státním a dějinným vývojem jednotlivých jeho součástí. Tu přichází ale linecký list a chce nás federalisty ztrestati uzavřením centralistického sněmu, aniž by mě tušení, co právě na tomto sněmu lpí inter- essu jeho vlastních soukmenovců. Co nám b na tom sešlo, kdyby vláda sněm uzavřela? Vždyť my přece mohli bychom to jen vítat, neboť naším programem nemůže býti nie jiného, než uvěsti vůbec nynější politiku vládní ad ab- surdum. Nežeňte se neustále po fantomu jednot- ného státu, v Rakousku to nemožno. V Ra- kousku uniformita není moc, nýbrž slabost. Na- opak v Rakousku platí Moltkovo strategické heslo: Samostatně postupovat, ale společně ví- tězití
Rakousko
22 article
— Věci polské. Jakkoli jsme s Poláky smutné učinili zkušenosti za doby Taaffovy v době koaličního ministerstva, přilnuli jsme k nim za Badena opět s onou nadšenou láskou slovanskou, která je jedině u nás a v žádném druhém národě ze všech, kteří hlásí se k ve- liké rodině, k níž přináležíme. Zapomněli jsme na všechno, domnívajíce se, že jejich i naším heslem bude staré polské »za jejich i za naši volnost». Dokud stáli v čele státn vlády, jež o pravici se opíraly, šlo to, však sotva nastal obrat, ukázalo se, že Poláci do- vedou býti našemi spojenci jen v majoritě, sice ve vládní majoritě. Ne v jiné. Když nám byla jazyková nařízení vzata a- když marn byly všechny pokusy naše, aby nějakým zpu- sobem odčiněna byla křivda, která se nám stal. tu nuceni jsme byli nastoupiti tutéž politiku, jako štastnější před námi Němci. A tu byli Polác první, kteří nás opustili. Ne snad že nás opu- stili v obstrukci. Aby tu s námi prováděli, jsm nežádali. Respektovali jsme jejich výjimečné postavení a byli jsme si toho vědomí, že o naši jde věc a tak daleko politické sebezapřen že u nejlepšího spojence nesahá, aby k vůl jinému zapřel svůj vlastní inteross. Ale očeká- vali jsme od Poláků onu blahovolnou noutra- litu, k jaké se odhodlalí Jihoslované a za kterouž jim vždy zůstaneme vděční a jako konservativní velkostatkáři. V tom případě byli bychom svou věc zcela jistě vyhráli, neboť proti spojeným
Věk Polák Taaffův Baden Němec Jihoslovan
23 article
Slovanům je Němectvo zde ve všem všud malomocné. Bylo ovšem nebezpečí, že po české nastoupí zase německá obstrukce. Ale to právě jsme chtěli a žádali od svých spojenců, by k tomu přispěli, aby stát s celou svou moci. s jakou se chystá nyní na nás, obrátil se pak proti Němcům, aby bojovné šiky pravice vrhly se na společného nepřítelo, totiž na Němcea ne na nás, svě spojence. Tolik jeme žádal. nic víc. Stal se ale pravý opak toho. Nu, to již změniti se nedá, my ale o cennou zkušenost jsme bohatší. Dovedem na příště činiti rozdn mezi řečmi na banketech, mezí slzou, prolitou při šampaňském a mezi pouhým upřímným stisknutím ruky pravého přítele. I my činím rozdíl mezi polskou delegací a polským lidem. ale při tom s litostí konstatovati musime, jak listy, které nedávno ještě byly vřelými obháj shody česko polské, dnes již obracejí. Připome- nutili jsme, že nebylo by rozumno s optimismem. kterému jsme na velikou újmu svou oddával se dosud, pohlížeti na vývoj věcí a domnívati se, že vznikne k vůli taktice kola polskéh zjevný rozpor mezi delegací polskou a mezi smýšlením lidu. Bylo by vůbec dobře, kdyby- chom učili se spolehati vždy v první řadě hlavně na sebe. Vždyť také něco dovedem, jak se bylo právě těchto dnů ve vídoňském parla- mentu ukázalo. Všimněmež si jen toho, co vy- kládá poslanec Abrahamowicz v krakovském
Němec Abrahamowicz Slovan
24 article
»Czase« a posuďmež z toho, co ovládalo duši polskou ve dnech krise. Abrahamowicz praví: »Méně povědomo je však faktum, že přes všechnu obstrukci mezi Čechy a Němci v kuloárech ne- ustále vyjednáváno, což vzbudilo dojem, jakoby Čechové chtěli miti zachovánu pravici jen pro to, aby při tomto vyjednávání dosáhli výhod- nějších podmínek smíru. Poslanci Jaworski Dzieduszycki pochopili, jak veliká je jejich zodpovědnost vzhledem na tyto momenty a že se jim bude vyčítati, jakoby se nebylo jednalo o nápravu věcí v parlamentě, nýbrž jako- by polský klub dával se slepě do služeb českých.« — — Kdyby tak s byl vyslovil pan Rutowski, nebyli bychom s
Němec Čecho Jaworský Dzieduszycký Rutowski Čechy
25 article
Antonín U hl ír, pokladník.
26 article
tomu pranic divili. Oč musilo jíti Polákům v první řadě? O rovné právo a obhá- jení jeho, o toto rovné právo, jež prvním programovým požadavkem pravice,či o tu tak zvanou dělnost parlamentu? Aneb se bál pan Abrahamo- wicz a ti ostatní naši přátelá, že bychom se byli na konec s Němci shodli? My bychom se ani potom nebyli zachovali k Polákům tak, jako oni k nám. Snadno kázat panu Jawor- skému: »Situace je zlá, třeba odstaviti drobet interessy jazykové a národní a věnovat s především práci hospodářské a hmotnému po- vznesení říše.« Sytému je snadno kázat: »Nymí jísti nebudeme, nýbrž jiné věci chceme s věnovat.« Ale hladový má právo trvat na tom, aby se dříve najedl. — Německý Schulverein v Třebení- cích. Župní jednota německého Schulvereinu pro severo západní Čechy konala minulou ne- děli schůzi v Třebenicích! Ano v českých Třebenicích, kde ještě před desíti lety napo- členo bylo plné dvě třetiny obyvatelstva če- ského, Ku podivu: české výlety do Treb onic pořádané političu úřadové zapovídají, však přednímu německému spolku, jehož účel je odnárodňovati české děti a jehož činnost zcela přirozeně působiti musí na český lid provoka- tivně, otevřeny brány Třebenic do korán! A jak prý byly Třebenice vyzdobeny! Samý ně- mecký prápor, všechno prý bylo v barvě černé- červené a zlaté utopeno. Dr. Titta zářil, zářil dr. Funke, nejvíc ale prý zářil farář Gampert ze Saska, jenž přijel, aby zastupoval na sch ůzi třebenické Schulverein v říši. Netušil prý, že
Polák Abrahamo Němec Jawor doktor Titt Funke Gampert Třebeň Čechy Třebenice Sasko
27 article
Třebenice jsou městem tak »ryze německým« i byl neobyčejně rozradostněn, že podaří se tuto obec pro Němectvo zachrániti. Pan Titta do- znal, že před desíti lety nebyla by taková slav- nost, jaká tam byla uspořádána v neděli, možná a pan dr. Funke gratuloval Tittovi, to že je jeho dílo. Němečtí poslanci prý se již o to zasadí, aby Třebenice a Podsedice nebyly Němcům vy- rvány! Tak nemluví se snad v obci Čechy ohrožené, nýbrž v obci notoricky české! Pan dr. Funke při této příležitosti ulevil též své bolesti následkem události vídeňských jej svíra- jící. Jestli prý Čechové rozhlašují, že byli ve Vídni v pátek vítězi a Němci poraženi, není prý to pravda. Neboť prý by byli vytrvali den, dva dni a ještě déle. Měla prý se vůbec od- bývati schůze nekonečná, ve dne v noci, tak dlouho, až by byl český vzdor zlomen. Z bo- jiště prý ale neprchli Némci, nýbrž někdo jiný, totiž vláda a za to prý pan Funke nemůže. Pan Funke prý se přemoženým necití. Jinak prý ale Čechové svým vítězstvím ničeho nedo- sáhli. Pan dr. Funke může se cítiti německým heroem dále, líbí-li se mu to, že ale Čechové měli příčiny ku triumfu, dokazuje sám, nebot doznává, jaký měla majorita »jednacího po- řadu« plán a jak s nim hanebné ztroskotala.
Titt doktor Funke Němec Čecho Třebenice Podsedice Čechy
28 article
O nic jiného ale prozatím nešlo. Zarmoucené nad vídeňským nezdarem potěšil ale zmíněný již farář. Oznámil totiž, že na valné hromadé velkého Schulvereinu v říši bylo usnoseno vě- novati na podporu německého školství v obro- ženém kraji sedmdesát tisíc marek a z toho že největší část je určena pro Čechy. Tak jako by v této říši bylo o německé školství špatně . postaráno. Nač ale určeny jsou tyto německé peníze? Není to žádné tajemství více. Aspoů se nám z dobrého pramene sdéluje a nasvěd- čují tomu též rubriky v účtech Schulvereinu, že na zvláštní odměny německým učitelům za vynikající působení ve smyslu prušáckém. A to klidně se připouští. Jestli to státu lhostejno, působí-li v něm peníze ciziny, jimiž odměňuje se propaganda mu nebezpečná ve škole, nemusí to býti lhostejno orgánu, jehož členové jsou též zástupci korporací samosprávných a my- přímo vyzýváme zástupce české, aby této věci věnovali pozornost a k tomu působili, by učite- lům zaměstnaným na školách veřejných bylo co nejpřísněji zapovězeno, za své působení při- jímati odměny ze strany soukromé, ba dokonce z ciziny. Za své služby nesmí přijímati zádný veřejný úřadník odměny mimořádné a nesmít činiti též učitel.
Čechy
29 article
Promemoria klubu českých po- slanců. Z Brna, 13. června. (Zvl. tel. »N. L.«) Dnes večer zdejšími českými časopisy uve- řejněné promemoria parlamentní komiso českého klubu přijato bylo ve zdojším obecenstvu s naprostým s o u- hlasem. V cetných českých společnostech provázen byl souhlas nadšenými o v- cemi českým poslancům, jako pů- vodcům promemoria, kterýž úkaz jest vzácným ve zdojší klidné české společnosti, jež zřídka. kdy dá se pohnouti k politickým p ro- jevům. — Politická schůze. Mistopředseda posla- nscké sněmovny pan dr. Jan Žáček promluví v neděli dne 17. t. m. o 3. hodině odpolední 20 politické situaci« na schůzi voličů v Přerov ě, svolané městskou radou. — Ze Žižkova. Slavnému klubu lidových poslanců českých na radě říšské! Za mužnéa statečné vystoupení Vaše při památné schůzi rady říšské dne 8. června 1900 budiž Vám všem, slovutní pánové, upřímný dík! Nechť ohlas této pravé »české muziky«, kterou jste prokázali, že- poselstvo naše, hrajíc dříve stále na »šalmaj míru«, dovede také zahousti na »bombardon války«, zní po tak dlouho, pokud nebude ve- hověno spravedlivým a oprávněným požadavkům lidu českého ! Jen tak dále, jmonem Páně, vlasti ku obraně! Za Klub národní strany svobodo- myslné v Žižkově, dne 13. června 1900. Joset Wollmann, místopředseda. JUDr. Hynek Černý, jednatel.
doktor Žáček Joset Wollmann JUDr Černá Brno Přerov Žižkov klub národní strana svoboda
30 article
— Ze Žižkova. Občanský klub v Žižkově usnesl se na schůzi dne 12. t. m. konané vysloviti poselstvu našemu úplný sou- hlas za jednání v poslední schůzi rady říšské. Děkujeme poselstvu našemu za mužnou a ráz- nou odpověď na násilí tak zv. »prácechtivých« stran a prosíme je, aby tutéž neohroženost ráznost zachovali i v době příští proti nepřáte- lům našim. Slibujeme věrně poslancům našim po boku státi v boji proti nespravedlnosti na národu českém páchané jako jeden muž a ne- ustaneme, dokud nám práva naše nezadatelná a dávno přiznaná vrácena nebudou. Za Občanský klub v Žižkově. MUDr. Kotýnek, t. č. předseda. Rud. Baroubek, t. č. místopředseda. MUDr. H. Škorpil, jednatel
Kotýnek MUDr H Škorpil Žižkov